Velevážení! S otázkou podpory stavebního ruchu spojujeme také další otázku zajištění stavebních pohledávek pro živnostníky. Od let žádáme my živnostníci ve všech možných iniciativních návrzích, aby se vypracoval zákon, který zajišťuje živnostníkům jejich stavební pohledávky. Jsou to celé miliony, které živnostníci během let ztratili při stavbách pro stavební spekulanty a jednotlivé stavebníky, když nakonec reality byly hypotékami knihovně přetíženy. Snad žádný obor v otázce stavebního ruchu není na tom tak smutně jako tento, poněvadž se ničí tisíce existencí stavu živnostenského. V poslední době zaujali živnostníci stanovisko k této otázce. Žádají: Za účelem zabezpečení stavební pohledávky přísluší stavebním živnostníkům zástavní právo na nemovitost s příslušenstvím, pro kterou dodal práci a zboží, i když práce a zboží nebylo vlastníkem nemovitosti přímo objednáno. Žádají dále, aby zástavní právo založeno bylo počátkem práce na nemovitosti anebo spojením materiálu s nemovitostí, tedy stavbou. Toto zástavní právo lze uplatňovati proti všem zástavním věřitelům, kteří zástavního práva na nemovitost nabyli před okamžikem, kdy živnostník podá žalobu na zaplacení své pohledávky. Toto ustanovení nevztahuje se na nabyté již právo zástavní pro stavební úvěr a na nucené zástavní právo státu za jeho pohledávky, které podle stávajících zákonů mají přednostní postavení.

Požadavky jsou pak ještě rozvedeny v dalších podrobnostech a jsou tak závažné, že by bylo naléhavě nutno chrániti stavební živnostníky před nesvědomitými podvodníky.

Co se týče osnovy zákona samotné, vidíme, že přináší podstatné zlepšení, a budeme tudíž hlasovati pro ni. Vidíme, že se státní záruka zvyšuje o 450 milionů Kč a dosahuje výše tisíc milionů Kč. Slyšíme a jsme s tím zajisté spokojeni, že se obnos státní subvence zvyšuje z 20 na 30 milionů Kč, a byli bychom si zde jen přáli, aby se ministru sociální péče bylo podařilo tento obnos ještě podstatně zvýšiti, poněvadž právě v otázce podpory stavebního ruchu máme také se stanoviska stavebních živností zájem na vývoji stavebního ruchu.

Ale máme přes to stížnosti, a to nikoli na adresu pana ministra, že se při udílení subvencí pro vlastní domy s nejmenšími byty neměří tou měrou, jak jsme to očekávali. Vidíme na příklad, že zaměstnanci zásadně dostávají 21/2%ní subvenci z tohoto titulu. (Sen. Reyzl [německy]: To nesouhlasí!) Konstatuji zde jen, že u malých řemeslníků skoro zásadně nikdy nedochází k subvenci 21/2 %. (Sen. dr Heller [německy]: U jiných také velmi zřídka, obce dostávají 1/2 až 2%!) Beru to rád na vědomí, ale přece bych nerad, aby se zde měřilo nestejnou měrou, poněvadž malí řemeslníci jsou dnes hospodářsky často hůře na touž,než mnozí dělníci. Chceme humánní, individuelní výklad zákona o státních subvencích a totéž pro státní záruku.

Budeme-li hlasovati pro zákon, pak především také proto, poněvadž nám v zájmu stavebních živnostníků záleží na tom, aby stavební ruch zase oživil, což právě v nynější hospodářsky tak těžké době je důležito. Žádáme však také, aby vláda konečně jednou řešila problém ochrany nájemníků, a aby pan ministr sociální péče nalezl odvahu řešiti regresní právo 'takovým způsobem, jak jsme to opětovně navrhovali. Žádáme, aby konečně jednou podán byl zákon o zabezpečení stavebních pohledávek pro živnostníky, a aby se při udílení subvencí a při vyměřování státní záruky postupovalo také vůči živnostníkům tak, jako vůči jiným stavům. V tomto smyslu budeme hlasovati pro osnovu zákona. (Potlesk. )

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Reyzl. Dávám mu slovo.

Sen. Reyzl (německy): Dříve nežli promluvím o předložené novele, chtěl bych jen několika slovy odpověděti na vývody veleváženého řečníka přede mnou, kol. Tichiho. Kol. Tichi vznesl dnes celou řadu přání na ministra sociální péče. Vyličuje věc tak, jakoby skutečně otázka nového bytového zákona byla ještě velmi pochybnou. Kol. Tichi bude určitě věděti, že zákon bude v nejbližších dnech předložen. Ví sám, jak těžké je projednávání této věci. Jestliže kol. Tichi prorokuje, že kdyby občanská koalice nebyla rozbita, my bychom asi všechny tyto otázky již dávno byli rozřešili, pak je to víra, která ho snad blaží, která však jako každá víra je věcí velmi pochybnou. Jisto jest jen, že v letech 1921-1924 na základě starého stavebního zákona bylo vystavěno ročně průměrně 11.300 bytů, kdežto na základě novely stavebního zákona občanského bloku tento počet klesl na 4.600 bytů. To byla podpora stavebního ruchu občanského bloku a Vám pane kolego, nejméně přísluší vytýkati v této příčině nynější koalici, že by snad v podpoře stavebního ruchu nebyla konala svou povinnost.

Také pokud jde o otázku regresu buďte ubezpečen, pane kolego Tichi, že se ministr dr Czech bude v novém bytovém zákoně touto otázkou zabývati. Také my máme velký zájem na spravedlivém řešení otázky regresu. Všechny ty věci, které jste ve své kritice proti zákonu přednesl, činily na mne dojem, že si jako předmět nejméně vhodný si vybíráte pana ministra dr Czecha. Jestliže skutečně chcete všechno to, co zde zákon praví, pak nesmíte v čelo svých vývodů stavěti tuto kritiku ministerstva sociální péče, neboť víte lépe nežli my, jaké potíže ministr Czech při úpravě této otázky má právě u kolegů vašeho stavu, u těch stran.... (Sen. Tichi [německy]: ke kterým my nepatříme!) Ale vy jste byli spolu v této koalici. Jestliže dnes mluvíte o tom, že to jest jen kompromis, pak ovšem občanský blok v této otázce nepotřeboval žádného kompromisu, poněvadž na celé čáře byl proti dělnictvu, proti ochraně nájemníků. Přiznávám, že je pravda, že tuto otázku lze řešiti jen kompromisem, ale věc se má přece tak, že vaše strana a ostatní občanské strany, když stojí před voličstvem, prohlašují, že nejsou proti zrušení ochrany nájemníků, že jsou pro zájmy malých lidí, které dlužno chrániti, kdežto ve skutečnosti svou politikou se domáháte úplného zrušení ochrany nájemníků. To je ta dvojí tvář, kterou máte vy a ostatní občanské strany. Věřím vám, že vám pan ministr dr Czech leží v žaludku, ale bohužel je takové konstituce, že je velmi těžko stravitelný. (Veselost.) Pan kolega Tichi vyslovil také něco, co není správné, že malí stavebníci dostávají těch 21/2%, kdežto živnostníci je nedostávají. Podívejte se na materiál, vím to z osobní zkušenosti na základě svých intervencí, že málokdy nastane případ, kdy toto procento je vyčerpáno, že obyčejně tito ubožáci sami prací svých rukou u stavitele přispívají k tomu, aby jen sehnali čtvrtinu stavebního nákladu. I když to jest úsporným opatřením, pak to jistě není vinou ministra dr Czecha, nýbrž parlamentu, který právě pro tento úrokový příspěvek nepovoluje více nežli 20 milionů. Tím bych řekl to nejnutnější, abych opravil vývody pana kol. Tichiho.

Když jsme loňského roku měli poradu o stavební novele, věděli jsme určitě, že někdejší státní záruka 350 milionů nedostačí. Krátce potom musila býti zvýšena na 650 milionů a dnes stojíme před zvýšením o 450 milionů. Pan kol. Tichi líčil ve své řeči věc tak, jakoby stát s tímto povolením státní záruky měl, bůhví, jak velké výdaje. Ve skutečnosti však to není skoro nic, co stát tím skutečně dává. Neboť státní záruka neznamená, že stát tyto peníze skutečně dává. O tom může býti řeč u těch 20, nyní 30 milionů. Vyličuje se to, jakoby tento stavební zákon byl ústupkem sociálně-demokratickým a socialistickým stranám. Ve skutečnosti není stavební zákon ničím jiným, nežli ústupkem rozumu, a kdybyste vy z občanských stran jen trochu myslili, pak musilo by vám býti jasno, dokud stavební zákon nemůže jeviti účinky v tom smyslu, že tu bude mnoho bytů, také vaše požadavky po zrušení ochrany nájemníků musí zůstati nerozřešeným problémem, poněvadž ochranu nájemníků nelze zrušiti, dokud nebude postaráno o to, aby zde byly potřebné byty. K tomu přistupuje, že nezvratně možno dokázati, že soukromé hospodářství od převratu v tomto oboru úplně selhalo. Ukažte mi jediného stavebního podnikatele, který postavil dům, aby tam vzal nájemníky. Není ani jediného. Ten, kdo stavěl, učinil tak, poněvadž sám nutně potřeboval byt, ale ze žádného jiného důvodu. Soukromá stavební činnost nás zklamala a státu nezbylo nic jiného, nežli aby sám vzal do rukou podporu stavebního ruchu.

Tu stojíme nyní zase před dilemmatem: při každém našem požadavku, splní-li se, činí se nám ústupek, ve skutečnosti je to však věc, které se nelze vyhnouti. Víme, že na základě loni přijatého zákona berlo dosud vy hověno 1.500 žádostí, jak sdělil zástupce ministerstva. Jestliže něco muže podati přesný důkaz. že zákona je potřebí, pak je to toto veliké používání této výhody. To je přece zcela neslýchaný počet a i naše předtuchy byly zde předstiženy. Také my jsme nevěřili, že zjednání nových bytů je tak nutné, že se bude žádat ještě tolik státní záruky a úrokového příspěvku státu. Vidíme z toho, jak bytový trh potřebuje bytů. Nesmíme se domnívati. že si dělník staví domek jen ze sportu. Neboť to přece ví každý, že se stavbou domu béře na sebe těžká břemena, vůbec, když musí zúrokovati tři čtvrtiny stavebního kapitálu. Můžeme si vypočítati, co to ročně dělá a pak k tomu ještě přistupují udržovací nákladu domku. Nebude nikdo tak hloupý, aby si stavěl dům, když má jen nějaký byt, za který snad podle zákona o ochraně nájemníků platí třetinu sumy, kterou potřebuje na udržování domku. Je prokázáno, že stavby na základě stavebního zákona provedeny byly z hospodářské nutnosti, poněvadž nebylo jiného východiska, a proto jsme jako zákonodárný sbor povinni tuto potřebu obyvatelstva uspokojiti. Mohu pana kolegu Tichiho ubezpečiti, že také nový bytový zákon musí vzíti zřetel k těmto věcem. (Sen. Tichi [německy]: Ale nyní přijde jen provisorium!) To je pravda, poněvadž projednávání zákona bude potřebovati tolik času, že by to do konce prosince nebylo vyřízeno. Jestliže si občanské strany představují, že bytový zákon musí přinésti zrušení anebo zmenšení ochrany nájemníků, pak musí také pečovati o to, aby s tímto zmenšením bylo postaráno o možnost bydlení, neboť nelze na jedné straně ochranu nájemníků zmenšovati a na druhé straně nelze zmenšovati výdaje na opatřování levných bytů pro dělnictvo. Neboť otázku nelze klásti tak, jak se domácí páni domnívají, že bytový trh musí býti volný a že oni pak mohou nájemné hnáti do výše. Zodpovědné strany musí se především zabývati otázkou, zdali nájemníci mohou také toto nájemné platiti a kdo zná poměry příjmů pracujících vrstev, ví, že těžká krise příjem dělníků ještě dále zhoršila, a tak možno dojíti jen k poznání, že dlužno všemu zabrániti, co hospodářství způsobu je jen zase největší škodu.

Zákonodárství je zde k tomu, aby zabránilo, by se nedálo něco, co by hospodářství samotnému musilo přinésti největší škodu. Dlužno zachovat i rovnováhu v možnosti placení nájemného u majitelů malých bytů se zřetelem k jejich příjmům, na druhé straně dlužno pečovati o to, aby bytový trh byl nasycen byty tak, aby se mohlo zabrániti vyhánění cen do výše a lichvě v tomto oboru. Obáváme se v šok, že se vlivem domáhání úvěrů, hypotekárních úvěrů - pozoruje se to již nyní - dostaví nedostatek peněz. Zde, myslím, bude také vláda nucena postarati se o to, aby snad nedostatek peněz a nemožnost sehnati hypotekární úvěry nebrzdil zase stavební ruch. Myslíme, že snad bude potřebí, když to peněžní trh dovolí, aby stát sjednal stavební půjčku a aby peníze pro stavbu potřebné půjčoval. Domnívá-li se někdo, že rozmnožení bytů na základě stavebního zákona slouží jen k tomu, aby zmírnilo bytovou nouzi, která povstala vlivem poválečných poměrů, pak není to zcela správné. Nesmíme přece zapomínati, že máme ročně asi 140.000 nových sňatků a že se velká část nově postavených bytů, které jsou určeny pro zmírnění bytové nouze, absorbuje neustálými novými sňatky, že se tedy tempo zrušování ochrany nájemníků nesmí říditi jen podle počtu nově vystavěných bytů na základě stavebního zákona, nýbrž že dlužno bráti zřetel také na stále vzrůstající potřebu nových bytů. (Místopředseda Trčka převzal předsednictví.)

Také my souhlasíme s panem zpravodajem v tom, že se při povolování stavebním družstvům musí postupovati opatrněji a zabrániti tomu, aby se zákona nepoužívalo k účelům spekulačním. Musí býti také postaráno o to, aby stavební družstva, která dnes nekalými prostředky získávají členstvo, tyto lidi nepodváděla. Při získávání členů se těmto lidem v prospektech vyličují výhody, ale neřekne se jim, co by jim mohlo škoditi, že také potom, když již domek zaplatili a v něm bydlí, ještě dále svými penězi ručí za obchody stavebního družstva. Máme taková stavební družstva, a bylo by potřebí, aby stát pečoval o to, by tito lidé nepřicházeli ke škodě.

Máme také ještě jiná zvláštní přání. Připomínám, že při projednávání předlohy nám svého času zástupce vlády když se poukazovalo k tomu, že při vyřizování spisů mohou nastati potíže, že se vyřízení protáhne - řekl, že snad na začátku dojde k průtahu vyřizování spisů, že se však domnívá, když uplyne trochu času, že spisy budov brzo a rychle vyřizovány. Projednávání a vyřizování spisů je skutečně skandální. Nesmíte přece zapomínati, že staví lidé, kteří nejsou bohatí, kteří Jsou poukázáni na každou jednotlivou korunu. Nedojde-li včas povolení a nemají-li tito lidé jistoty, že obdrží peníze, a stavitel nečeká, jsou jednoduše nuceni vypůjčiti si na krátkou dobu peníze na směnky a platiti za to úroky. Znám jeden případ, kdy ubožák, ačkoli jinak všechno bylo v pořádku, za peníze, které si musil vypůjčiti, jen aby uspokojil svého stavitele, musil platiti 12%. Jinak by peníze nebyl obdržel a stavitel by nebyl mohl dále stavěti. Putování spisů od zemského úřadu k ministerstvu sociální péče a zase nazpět je něčím neslýchaným. To všechno dělá na veřejnost dojem, že byrokracie úmyslně sabotuje práci ministra sociální péče. Nechtějí-li pánové v úřadech ponechati na sobě tuto výtku, pak musí již pečovati o to, aby se vyřizování spisů dálo rychleji.

Budeme hlasovati pro zákon, přejeme si však, aby vláda učinila opatření, by se zmíněným nedostatkům odpomohlo. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Janček.

Sen. Janček: Slávny senát! Predostretý novelizačný vládný návrh zákona, ktorým sa doplňuje zákon týkajúci sa bytové pečlivosti, t. j. zákon ku podpore stavebného ruchu, nevyhovuje, nie je dosť dokonalý a nie dosť dotovaný. Očakávali sme právom, že celý komplex zákona tak stavebného ruchu, ako aj ochrany nájomníkov bude Národnému shromaždeniu predložený už teraz razom, jak by sa to vyžadovalo vzhľadom na celistvosť týchto zákonov, ktoré jeden do druhého zachycujú ako ohnivo v reťazi.

Poneváč ale, keď aj neúplne, nedokonalé toto nedochôdča predsa smeruje na čiastočné odburávanie nezamestnanosti, nútený sme ho z tej príčiny tiež z morálneho a štátotvorné o stanoviska pod našu strechu prijať.

Keď sa pripomína pri tejto príležitosti tá neštastná nezamestnanosť, musím sa vysloviť, že som vždy bol ten, aj moja celá strana, ktorí sme navrhovali a sa primlúvali o to, aby nezamestnanosť pokiaľ možno bola zažehnávaná poskytovaním práce, a nie vyplácaním podpory z nezamestnanosti, človeka ponižujúcou almužnou. (Tak jest!)

Tvrdím, keď by nebolo podpory z nezamestnanosti, nebolo by nezamestnanosti. Vezmite si príklad z Ruska, tam nezamestnanosti niet. Veď tento spôsob zažehnávania nezamestnanosti prináša celé silné, bohaté štáty na mizinu, tu máte Anglicko, kde konečne sám vodca robotníckej strany bol nútený pristúpiť ku odburávaniu tohoto systému.

Žiadon človek nemá byť privvkaný bez práce dostávať odmenu. Keď aj sebe menšiu prácu má človek previesť, ale len za výkon niečoho má obdržať niečo. Principielne má byť každý občan vychovávaný v tom smysle, že za dačo - dačo, za nič - nič. Tvrdím a tvrdiť neprestanem, že podpora z nezamestnanosti je vo veľkej miere zlo, ktoré zapríčiňuje lenivosť, duševný rozvrat aj v ludoch pracovitých, krem toho ešte aj závisť, a odporúčam, nakoľko možno tento almužnický, človeka na žobráka ponižujúci spôsob odburávať poskytovaním práce.

A len z tohoto dôvodu, že čiastočne zažehnána nezamestnanosť a podpory v nezamestnanosti, tento nám tu predložený návrh, aj ako opozičník, vítam, len bysom si prial, aby bol tými doplnkami, ktoré tu prednesiem, ešte dodatočne vyzbrojený a sice návrh zákona tu predložený nie je úplný, lebo neposkytuje možnosť získať za slušný obnos potrebné pozemky ku stavbám tak prepotrebným.

Hneď v prvom návrhu zákona tohoto malo byť postarané, že keď stavať, tak na čom stavať. Každý staviteľ, keď ho ktokoľvek zavolá cielom stavby, opýta sa o dve veci: miesto, kde stavať, a peniaze, za čo stavať. Tento návrh o prvé sa vôbec nestará, o druhé málo.

Revolučné Národné shromaždenie vedelo šmahom previesť zákon o pozemkovej reforme, zo ktorého násilným spôsobom boly odobraté pozemky držiteľom, povedzme za slušení alebo málo slušnú odmenu. Prečo návrh zákona o stavebnom ruchu nebol tomto prepotrebným ustavením doplnený? Dnes by, pravda, ani pozemkova reforma nebola možná v akom rozsahu ako tých čias, lebo dnes sa zmocnili výnosných a stavebných pozemkov vplyvní ludia, bohatí ludia, všeljakí velikáši, politikovia, agrári, sotani, banku a všeljaké užerácke spoločnosti, proti ktorým ani v jednej koaličnej strane nieto dosť odvahy, jednoducho preto, lebo sa v každej vládnej strane najde pár vplyvných a vedúcích pánov, ktorí by takýmto zákrokom boli dotknutí a prípadne poškoden.

Tento návrh zákona treba doplniť tým, aby bolo možné stavebné pozemky tak v prospech jednotlivca, ako v prospech obcí, krajiny, štátu a družstiev jednoduchou administratívnou cestou vyvlastniť. Žiadné súdné odvolanie do nekonečna, že každého to omrzí a stavebná sezona prejde. Celé také pojednavanie má byť prevedené u dvoch inštancií: okresný a krajinský úrad, poťažne zemský úrad s predpísanou lehotou jedného mesiaca, behom ktorej doby vyvlastnenie má byť a musí byť skončené.

S dlhavou anomaliou vyvlastňovania sa stretávame pri úprave a stavbe ciest, tak krajinských ako i štátnych, cesty nemožno moderne smerove upraviť, lebo má kapriciozný chlap škvarku zeme v hodnote pár korún a zahatí prácu, narobí škody na pár tisíc a preto musí byť zpotvorená celá stavba, ktorá stojí pár milionov a ktorá má slúžiť verejnosti. To všetko len preto, lebo je možné odvolanie, ktoré môže trvať roky.

Koaličné strany, ráčte sa postarať o takýto doplnok predloženého vládneho návrhu, aby som ho podal, poneváč ale viem dľa prakse, že sa návrhy opozície vôbec neprijímajú, môžu ony byť seba lepšie, tak sa ani nepokusím, ale viem určite, že u vás tej odvahy nenajdem. Tak ostane pri tom starom prísloví, komu niet rady, tomu niet pomoci.

Druhú chybu má tu predložený návrh zákona, že sa nestará o stavebné hmoty, aby mohly byť získané v primeranej zodpovednej nízkej dennej cene. Keď železo a cement, tieto dve hlavné hmoty dnešného staviteľstva cudzozemského pôvodu - keď by nebolo toho nešťastného, veľkokapitál chrániaceho cla - boly by k dostaniu za polovicu ceny, ked náš cement, ako som informovaný, je do cudzozemska vyvážaný za polovicu ceny, vtedy my robíme zákony, aby sme dali možnosť istým spoločnostiam do nekonečna bohatnúť, miliony a miliardy nahromadiť na jednu kopu, a to vtedy, ked všetci spolu toneme pod ťarchou svetovej kríze. (Sen. dr Kovalik: Slovensko má dosť cementu, ale tarifi sú v ysoké. Český cement na Slovensko lacnejšie prijde, ako slovenský, pre tarify!) Áno, toto sa protiví zákonu božiemu, zákonu svetskému, zákonu morálky, zákonu ľudskosti, aby vtedy, keď polovica ľudstva býva v dierach a vlastne nemá kde bývať - myslím tak, že tento zákon preto robíme, bo ľudia nemajú kde bývať ako ľudia - pár špekulantov hýrilo a kupilo miliony na miliony len preto, aby si okupovali, rovno povedajúc, podplatili pár vplyvných ľudí, ktorí si vyzdvihujú ako správní radova tučné honoráre.

V dnešnej svetovej hospodárskej krízi očakával by statočný občan a roduverný republikán skôr obětavosť ako užeráčstvo. Všetko za celok - má byť heslom dňa.

Tento návrh zákona je treba doplniť ešte tým, že stavebné hmoty majú byť konzumentom dodávané za výrobnú cenu - režijnú cenu - plus najvyššie 20% zisku. Myslím, že je to dosť slušný občiansky zisk pri hmotách, ktoré sú vždy potrebné, ktoré sa každodenne konzumu jú. Doplniť treba, že ku zisteniu výšky zisku je oprávnený a nielen oprávnený, ale aj povinný krajinský úrad totižto zemský - sostaviť a vyslať do podnikov t. zv. cenovnú komisiu a podniky sú povinné tejto komisie všetky kalkulácie, knihy a celý podnik urobiť prístupnýun, v tom momente, keď sa táto v podniku objaví.

Vypadá to ako aasahovanie do súkromého práva vlastníctva, ale neodôvodnené obohacovanie sa, skoro bych povedal, úžera, na úkor nás všetkých je tiež zasahovanie do nášho súkromého práva vlastníctva a ešte viac, poškodzovanie štátu samého, hatenie konsolidácie štátu.

Keď sa vedelo zákonnou cestou siahnuť na právo súkromého práva vlastníctva u majiteľov domov, prečo by to nebolo možné u majiteľov podnikov v tak výnimečne ťažkej dobe? Výnimečná doba vyžaduje výnimečné opatrenia. Taktiež vyplácať uroky od vkladov 4-5%, prijímat ale od pôžičiek 8, 9, 10-12%, je tiež úžera, a trestuhodná.

Kto zdražuje premrštene či pozemky, či predmety všeobecnosti potrebné, má byť v tejto ťažkej hošpodárskej krizi vyhlásený za neprajníka, poškodzovateľa štátu, za zradcu národa. Má byť stíhaný zákonom na ochranu republiky a prísne pokutovaný.

Každý zdražovateľ potrebných predmetov viac poškodzuje štát a všeobecnosť ako ten, čo nejakú hlúposť v rozčúlení z huby vypustí. Tiež treba v novele tohoto zákona mať starosť, aby neslúžil špekulantom na obohacovanie, ale aby snížil skutočne vrstve chudobnej, odkázanej na lacné malé byty.

Toto tu preto pripomínam, lebo boly prípady, že špekulanti si vy mohli státnu podporu na základe zákona o stavebnom ruchu, postavili veľké činžáky a vyberajú vysoké bytné. Prosím slávne koaličné strany, keď návrhy opozičné nič nestoja a nebývajú slávnou mamutovou koalíciou prijaté, aby sa ujaly samy koaličně strany tu mnou udaných iniciatív a navrhly potrebné doplnky.

Ešte aj viac anomálií obsahuje tento návrh. Ako som informovaný, obnos, ktorý je v návrhu udávaný za potrebný, je už s tými žiadosťmi, ktoré ležia v ministerstve sociálnej pečlivosti, vyčerpaný. Prečo tedy není navrhovaný obnos ihned vyšší? V návrhu tom není udané, koľko bude potrebné hotovosti na záruky zákanom poskytované. Žiaducné je tiež, aby každá vrstva rovnomerne, tak živnosťníctvo ako aj roľníctvo, užilo dobrodenia tohoto zákona, nie ako dosiaľ, že i pri tomto zákone rozhodovala politická legitimácia, najviac však legitimácia socialistická.

Čo sa týka Slovenska, Slovensko bolo posial ukludnené zákonom o stavebnom ruchu preto, že z celkovej sumy štátom na tento ciel venovanej ani 6% neobdržalo. Len podľa daňového kľúča hospodársky slabé Slovensko malo obdržať okolo 15%.

Jestli niekto namietne, že je tomu najviac vino samo Slovensko, musím túto výtku odmietnuť s tým, že vláda na každom kroku a hlavne pri nastúpení tejto silnej mamutovej koalicie vytýčila si za cieľ Slovensko v každom ohlade pozdvihnúť na úroveň historických zemí, lebo vedela, aké potreby Slovensko má. Ale všecko zostalo pri sľaboch. Jestli vláda nebrala zvláštny zretel na jej dobre známé slovenské pomery v pôvodnom zákone stavebného ruchu, bolo to preto, že toho nechcela, ako vo všetkých ostatných otázkach týkajúcich sa Slovenska. Vláda sama najlepsie vie, že kým z Čiech vysťahoval sa jedon občan do cudziny i to len v málo pádoch z existenčných dôvodov, zatiaľ zo Slovenska sa ich vysťahovalo 54. Vláda nesie vinu na tom, že dovolila, aby sa vytvorily na Slovensku Slovákom tak nesnesiteľne pomery. Slovák je tak skrovný! Dajte mu možnosť zarobiť si na švábku a kapustu a je spokojný. Keby ste boli dali neblahým pomerom tak ďaleko dôjsť v Čechách ako na Slovensku, byste tu mali najváčších revolucionárov sveta - a Slováci sú zatial len autonomisti. A aj to vám smrdí.

V novej knížke jedného vrchného inšpektora, Čecha, ktoru adresuje vám, verejnosti a českonemeckej vláde, sa dočítate, že krivdy na Slovákoch popáchané sú toľké tak veľké, že tvoru celý systém krívd. Nedivte sa, že sme nútení hľadať iný systém, ktorým by sa prvý paralyzoval. A my si ho najdeme, čo ako budete medu námi uplatňovať heslo >divide et impera<. Ked novelizovať, tak novelizovať dôkladne tak, ako sa to na zákonodarný sbor starých múdrych pánov patrí.

Slovensko a Slováci vámi ožobračení potrebují v dnešnej tak ťažkej hospodárskej krízi možnosť zárobku, aby vyžili s početnými rodinami a preto žiadame dôrazne celou váhou väčšiny slovenského voličstva, aby bolo zákonorn zaistené, že po dobu platnosti zmeneného zákona musí na Slovensko pripadnúť 40% štátom poskytovaných finančných výhod a že položka táto na Slovensko pripadujúca za žiadnych okohostí nebude použitá, v inej čiastke republiky. Toto žiada slovenská ludová strana Hlinkova.

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Stöhr. Prosím, aby se ho ujal.

Sen. Stöhr (německy): Pánové! Ve zprávě sociálně-politického výboru k novele zákona o stavebním ruchu uvádí se jako důkaz naléhavosti a nutnosti novelisace zákonů č. 45 a 166 z r. 1930, že jíž v červenci 1931 prostředky, které se jmenovaných zákonech jsou pro podporu stavebního ruchu určeny, prý úplně byly rozebrány a vyčerpány. Zdůrazňuji toto odůvodnění jen pro zajímavost, poněvadž tímto odůvodněním důkaz o naléhavé nutnosti novelisace jmenovaných zákonů po mém názoru ještě daleko není podán, poněvadž přece není a nemůže býti žádným tak velkým uměním, státní peníze ve zcela krátké době spotřebovati resp. je velmi rychle vydati. Tím však ještě daleko není podán nezvratný důkaz naléhavé nutnosti a nejúčelnějšího spotřebování těchto státních peněz. Poukaz ve zprávě sociálně-politického výboru k novele o podpoře stavebního ruchu, že zákon o podpoře stavebního ruchu dlužno považovati za nejlépe osvědčený prostředek na zmírnění bytové krise a že v sobě chová možnost opatření levných malých bytů, nelze také zajisté považovati za případný. Za částečně správný uznává se poukaz k tomu, že se nezaměstnanost stavební činností na základě zákona o stavebním ruchu zmenšuje.

Ve zprávě sociálně-politického výboru se zdůrazňuje oživeni pracovního trhu rozmnožení počtu malých bytů pro dělníky. Tímto poukazem mohlo by se vzbuditi zdání, že sociálně-politický výbor senátu měl na mysli jen opatření malých bytů na základě zákona o stavebním ruchu pro dělníky, a že tomuto výboru nezáleží na všech ostatních kategoriích státních občanů, kteří však mají úplně stejné právo na přiznání a přidělení výhod, stanovených v zákoně o podpoře stavebního ruchu, jako dělníci, pro kteroužto kategorii státních občanů výhradně zákon o podpoře stavebního ruchu přece nebyl přijat.

Ze zprávy rozpočtového výboru k novele zákona o stavebním ruchu zdůrazňuji poukaz na nutnost této novely odůvodněním, že se část stavebníků spoléhala na výhody zákona č. 166 z r. 1930 a že dnes by je bylo pokládati jaksi za poškozené, poněvadž této výhody nebyli účastni, ježto obnosy v tomto zákoně zmíněné nepostačily k uspokojení všech žadateli. Toto odůvodnění nelze zajisté pokládati za odůvodnění nutnosti této novely. V této zprávě poukazuje se dále již dnes na naléhavou nutnost zvýšiti r. 1932 všechny obnosy v zákoně o stavebním ruchu uvedené, ježto se s obnosy v dnešní novele stanovenými patrně nevystačí. Jestliže se tento zákon také nadále má projednávati v tomto pojetí, pak jsem jen zvědav, odkud se mají v budoucnosti vzíti peníze, nutné k provádění tohoto zákona. Znám staré, ale vždy pravdivé přísloví, které praví, že s množstvím se vystačí, s málem se spoří. Myslím, že by také u nás bylo možno zpřáteliti se trochu více pse smyslem tohoto starého přísloví při používání daňových peněz a zaříditi jednání v tomto smyslu.