Tu se klidně dovolí akcionářům cementáren, aby plundrovali nepřímo přes stavebníka státní kapsu, poněvadž stavebník, který žádá příspěvek naho subvenci, dostane ji, a peníz, která je vyplacen z ministerstva sociální péče a jiných ministerstev plyne přes kapsu stavebníka do kapes akcionářů cementáren, jejichž, bilanční zprávy jsou neobyčejně utěšené, jejichž cenné papíry na bursách pěkně krásně stoupají. Vážení, máte moc, anebo nemelte moc zakročiti proti takovému hospodaření? Máte moc jenom nás, resp. příslušníky komunistické strany i neposlance a nesenátory pro slovo zavírat na 5 až 8 týdnů a také na dva roky a na více let do kriminálu, ale vůči těmto vykořisťovatelům není, žádná státní moc, aby řekla: Ve státním rozpočtu se musilo šetřit, musily se seškrtat stamilionové obnosy na nutné úkoly sociální a v chovné a jiné potřebné věci a proto, když je bída a krise a když nutně potřebujeme, aby se zvedl stavební ruch. Vy si také nebudete tak mazat kapsy, jako všechna léta předcházející. Nevím, ta věc v té formě, jak ji přednáším, může snad vzbuditi úsměv, ale jestli věcná stránka lichvy s cementem může vzbuditi usměv u lidí, kteří dělají tento zákon, pak by tito lidé hráli jenom čistou komedii, nic jiného.

Třetí důvod, proč se nemůže stavěti, jsou lichvy úrokové. Rozpětí mezi úrokem z kapitálu, který si stavebník vypůjčí, mezi tímto procentem úroků, a mezi procentem. který druhý a třetí musí dát do tohoto finančního podniku, je 4, 5, 6%. Více podniky finanční nikdy nedají z vkladu, ale nepůjčí než na 7.5% a 8%, banky na krátkodobý úvěr 11, 12 i více procent. To je vyložené využívání hospodářské situace, vyložené využívání bídy těch, kteří potřebu jí peněz k podnikání čehokoliv. Tato lichva není jen při penězích kterých je potřebí ve stavebním ruchu, ale tato lichva se projevuje i v oči malorolníkovi, který potřebuje ke zdokonalení svého hospodářství peněz, anebo kterého potkalo neštěstí a musí napravovati to, co živly zkazily, a tato lichva znemožňuje život a ničí i maloživnostníky v jejich podnikání.

A máme tu vládu demokracie, vládu sta socialistů takřka, kteří sedí ve vládní většině a ostatní agrárníci křičí, že jsou silně pokrokovým živlem, že jsou proti kapitalismu, klerikálové to všechno rovnají křesťanskou láskou, ale nedonutí banky trestem božím, aby snížily úrokovou míru. Celý vládní aparát je bezmocný, rozhodující jsou bankéři a lichváři, kteří sedí na těch penězích potřebných v podnikání jako žába na pramenu živé vody, a vy jste bezmocní, abyste je s něho strhli.

Pánové, v rozpočtovém výboru padalo slovo >regrese<. I zde v důvodové zprávě je o něm zmínka. Nezdá se vám, že by bylo již nejvýš na čase, abyste začali odbourávati to, co ze státní pokladny vytáhli ti ve formě podpory stavebního ruchu, kteří toho nepotřebovali? Je propočteno že celá čtvrtina ze 4 miliard. byla dána lidem, kteří by dnes mohli tu miliardu klidně vrátiti. Co by to bylo drobných bytů pro dělníky, kteří mají buď mizerné mzdy, anebo mzdu žádnou, proto že jsou bez zaměstnání, za tu jednu miliardu? Myslím, že nestačí o té regresi mluviti jenom v rozpočtovém výboru a zde v plénu, je potřebí, aby koalice dala hlavy dohromady a aby takový zákon o regresi toho, co zbytečně bylo vytaženo ze státní pokladny, předložila, s uspíšením ho dala odhlasovati, a také ho prováděla. To by bylo účinnější podporou stavebního ruchu nežli předložený zákon. (Sen. Haken: To neudělají, to by šlo proti kapitalistům! - To je systém! - Výkřiky sen. Stejskalové a Kindla.)

Předložený zákon je kapkou do moře, ten nestačí k radikálnímu řešení této ožehavé otázky, která mnohdy přivádí lidi nemajetné do zoufalství. Buďto nechcete na to mysliti, anebo na to nesmíte jako zaměstnanci kapitalismu pomýšleti, a proto přirozeně pro něco takového nemůže poctivý zástupce lidu hlasovati, když nechcete přikročiti k skutečné pomoci těm, kteří bytu nemají. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Černý. Prosím. aby se ho ujal.

Sen. Černý: Slavný senáte! Předkládá se nám vládní návrh zákona, kterým se doplňují zákony, týkající se bytové péče. V předloženém vládním návrhu zvyšuje se položka na státní záruku o částku 450 mil. Kč a položka na státní příspěvek o 10 mil. Kč. Je nutno oceniti, že předložený návrh, jehož přijetí bude míti vliv na zlepšení nynější hospodářské krise tím, že zlepší se stavební ruch a zmírní se nezaměstnanost, je významu velmi důležitého. (Sen. Mikulíček: Přečti si důvodovou zprávu, je to vyčerpáno!) Já k tomu ještě přijdu.

Navrhované zvýšení státního příspěvku o 10 mil. Kč je krokem kupředu a bude nutno podporu tuto příštím rokem zvýšiti, má-li se dosíci dalšího nerušeného vývoje stavebního podnikání. (Sen. Kindl: Ale že je to naplněná sněmovna!) Jaká byla za vás, to bylo totéž.

Vláda byla si vědoma, jak, důležité je povolení dalších prostředků ku podpoře stavebního ruchu, neboť zvýšení stavebního podnikání zmírní příšeru nezaměstnanosti mezi dělnictvem, živnostnictvem a v šech s tím souvisejících odborů. Při meritorním projednávání v sociálně-politickém a rozpočtovém výboru byla mými klubovními koledy snesena řada věcných důvodů. (Sen. Kindl: Kdepak je Klofáč, on prý trucuje!) To se zeptejte někoho jiného.

Slavný senáte, pomáhati rychle budiž nám příkazem, neboť tím dokážeme, že oba zákonodárné sbory pracují k tomu, aby slova pana ministerského předsedy, že za jeden z nejdůležitějších úkolů naší doky nutno považovati zmírnění a odstranění nezaměstnanosti, stala se skutkem. Dnes dočítáme se, že podle statistiky ministerstva sociální péče počet nezaměstnaných v Československé republice koncem měsíce října podle předběžných výsledků je 253.518. Naproti tomu koncem měsíce září činil podle definitivních výsledků počet nezaměstnaných 228.351. Jeví se tedy vzrůst počtu nezaměstnaných o 25.167. Statistika opírá se o počet uchazečů u zprostředkovatelen práce. Statistika tato není a nemůže býti úplná, a je jistě daleko větší, uvážíme-li, že je to sta dělníků, kteří se nehlásí u zprostředkovatelen práce z důvodu, že snad podaří se jim práci nalézti. Slavný senáte. Je bolestné, že tolik našich spoluobčanů z řad dělnictva nemá zaměstnání, ale neméně bolestné by bylo, kdybychom věděli, kolik nezaměstnaných je živnostníků, řemeslníků a obchodníků.

V důvodové zprávě k vládnímu návrhu uvedeno je, jak důležité jest oživení výroby ve stavebních živnostech a stavebním průmyslu, a kvituji, že je konstatováno, že zastavením podpor ocitli se ve svízelné situaci nejenom stavebníci, nýbrž i živnostníci, kterým zadávány jsou práce. Důsledky toho je viděti, jak řady stavebních živností a stavebního průmyslu jsou ve vyrovnání anebo úplně finančně zhrouceny. Každý z vás, vážení pánové a dámy, má spoustu žadatelů, kteří žádají o vaši přímluvu o přijetí ke službám do státu, k obcím a pod. Vážení pánové a paní! Utěšujete, namáháte se vyhověti, ale marně, poněvadž všude je spíše tendence propouštěti a ne přijímati nové síly.

Jako praktický živnostník mám možnost viděti, jak upadají řady živností, jak zaměstnávaly inteligentní dělnictvo, jako jsou řezbáři, pozlacovači, štukatéři, parketáři, umělečtí zámečníci, malíři atd.

Jestliže ve vládním návrhu je uvedeno, že je nutno oživiti stavební podnikání, pak budiž učiněno vše, aby vedle výhod učiněných řádně vedenými, obecně prospěšnými stavebními družstvy, bylo umožněno za určitých výhod též soukromé podnikání seriosních podnikatelů. Slavný senáte! Soukromí podnikatelé, pokud mám na mysli seriosní podnikatele, jsou též důležitou složkou v otázkách odpomáhání nezaměstnanosti.

Náš klub bude hlasovati pro přijetí zákona. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Johanis.

Sen. Johanis: Dámy a pánové! Osnovu, kterou projednáváme, jsem ocenil při zahájení výborových prací v soc.-politickém výboru, protože uznávám, že zákony o podpoře stavebního ruchu mají zatím v dobách poválečných význam ať již sociálně politický, zdravotní nebo hospodářský. Je nutno, abychom si uvědomili, že stát od r. 1919, co zákony o stavebním ruchu předkládá a zákonodárné sbory je schvalují, vykonal veliké dílo, jež nutno oceniti. A jestli dnes ministerstvo soc. péče přichází s novým návrhem, aby bylo zmocněno dávati dále podpory na stavební ruch, abychom mohli poskytovati dále záruky, je to důkazem, že potřeba stavěti byty nepominula a že se odůvodňují zákony zejména se stanoviska potřeb pro velká města.

Od r. 1919 do r. 1924 bylo postaveno 1391 domů, které mají 17.976 bytů, obytných místností 42.775. To jsou domy nájemní. Rodinných domků bylo v této době podle statistiky min. soc. péče vystavěno 12.227, které měly 14.676 bytů s obytnými místnostmi v počtu 48.264.

Celkové vystavěla družstva od r. 1919 do r. 1930 úhrnem nájemních domů 2.235 a malých bytů 35.430 s nájemními místnostmi v počtu 79.826. U družstev vyzdvihuji podobné stavební výkony podle toho, co družstva u nás ve věci bytové péče učinila. Také obcím se podařilo bytové kalamitě čeliti tím, že vykazuje ministerstvo celkem nájemních domů, obcemi vystavěných, 1970, které mají 20.328 bytů a obytných místností 42.026. Rodinných domků obce vystavěly 688, které mají 776 bytů a obytných místností 2.260. - Tato data potvrzují pořád to volání, že se má spíše dávati přednost při veřejné podpoře stavebního ruchu nájemním domům před rodinnými domky, poněvadž 688 rodinných domků vykazuje 776 bytů a obytných místností 2.260.

Celková data vykazují, že stát vykonal od r. 1919 veliké dílo, jak jsem řekl původně a vykazují to tato data. Nájemních domů vykazuje státní statistika 5.619, které měly bytů 63.620 a obytných místností 142.913. Rodinných domků 30.280, které měly 35.631 bytů a obytných místností 108.080. Tedy dohromady vykazuje statistika úspěch. Počet domů podporovaných byl 35.899, bytů 99.251, které mají obytných místností 250.993.

I když se naříká, že stát, který podporuje stavební ruch, ať ve formě peněžité nebo ve formě státní garancie, je zatížen, musíme si býti vědomi, že investice ve formě domů obytných vystavěných obcemi, družstvy nebo jednotlivci, mají přece jen hodnotu obrovskou. Ať jedeme po kterékoliv trati, až na málo míst můžeme říci, zejména tam, kde je průmysl, že výsledky zákona o stavebním ruchu jsou viditelné a nejsou k hanbě státu. Celkově musíme oceniti, že bytovou kulturou se prospělo také zdravotnictví.

Tedy péče, kterou stát prováděl a k níž také přispěla družstva i jednotlivci, jest úspěchem, který zhodnotí snad budoucností. Také musíme to oceniti se stanoviska zdravotního, zejména, v dnešní době, kdy se tolik volá po racionalisaci. Chtěl bych znázornit, jak je nutno bytovou péči podporovat v dobách příštích. jsme v době, kdy technikové a fabrikanti chtě jí, aby se kolečka točila rychle ať ve fabrikách, na stavbách, v zemědělské výrobě atd. Dnes je dokázáno, a ostatně maje veřejná polemika s Baťou to potvrzuje, že průmysl potřebuje lidi jen do 40 let. Ovšem Baťa dokazuje, že u něj si do 40 let každý tolik naspoří, že už pak nemusí pracovati. Tedy sám velký průmyslník u nás doznává, že na dělníkovi, který jde za honbou vyráběti rychle, musí to býti na jeho zdravotním stavu viditelné. Proto chci uvésti několik charakteristických dat, která mají z jištěna v Německu. Ta základě racionalisace dokazuje statistika Svazu nemocenských pojišťoven v Německu, že v r. 1924 připadalo na 1000 členů 43.2 nemocných, v r. 1927 však už 53.6 a trvání nemoci prodloužilo se o 39%, ačkoliv zavedena byla přísná kontrola. Že jde hlavně o vzrůst nervových nemocí, o tom svědčí zpráva velkého průmyslového podniku, kde ze 3000 dělníků bylo r. 1926 prohlášeno lékařem 12% nervově zhroucených, r. 1927 už 18%, r. 1928 29% a r. 1929 dokonce 38%.

Proč uvádím tuto zdravotní statistiku ve spojitosti s debatou o bytové péči? Abych tím jen naznačil, že nová doba, a zejména honba za rychlou výrobou, zvláště ovšem v průmyslových podnicích, samozřejmě bude jednotlivce podkopávati zdravotně a fysicky. Tím chci znázorniti oprávněnost volání, že tím spíše je potřebí, erby dělník a úředník, který je rychle hnán u mašiny, aby pracovní výkon obstaral, měl tím spíše slušnější byt.

Když naše republika tento cíl sleduje od r. 1919, kdy se původně zákon o stavebním ruchu dělal, tak ovšem racionalisace nebyla v tom stadiu jako dnes, a také zdravotní stav a pracovní schopnost dělníka nepoklesla jako dnes, ale tehdy jsme to dělali z těch důvodů, že nebylo bytů. Dnes k tomu přispívá okolnost, že je potřebí dáti dělníkovi slušnější byt. Myslím, že statistika, kterou uvádí Svaz nemocenských pojišťoven v Německu, to jenom odůvodňuje, že my v Československu můžeme říci, že hygiena bytová vyžaduje, zejména v průmyslových a velkých městech, tím spíše podpory. Kdo zejména zná periferii Velké Prahy, Brna nebo Bratislavy, místa, kde zejména lidnatost značně stoupla, kdo uváží počet obyvatelstva po převratu a dnes, kilo zná byty v Bráníku, v Hostivaři, Košířích, v horním Žižkově a jinde, musí říci, že kdyby nebylo jiných důvodu, kdyby nebylo nedostatku bytů, musili bychom řešiti poměry po stránce zdravotní, zvláště pro děti.

Nebudu se zabývati tuberkulosou, uvedl jsem to již na jiném místě, ale je nesporno, že boj proti tuberkulose odůvodňuje také, aby hygiena bytů šla s duchem času a aby pokrok po této stránce nebyl v ničem zanedbáván.

Vážené shromáždění, v této síni bylo již mnohokráte hovořeno o jiném vlivu na postup bytové kultury a bytové péče. Bylo to spojeno také se zákonem o Ústřední soc. pojišťovně. Dovolte, abych zde uvedl několik dat. Ústřední soc. pojišťovna v Československu, zřízená podle zákona z r. 1924, tento úkol dosti plní, a když jsme zákon dělali a když se vytýkalo obchodními komorami libereckou a plzeňskou, že prémiové reservy budou uschovány a nebudou v oběhu, dnes již je dokázáno zejména prohlášením guvernéra Národní banky Pospíšila na poslední valné hromadě Ústřední soc. pojišťovny, co prémiové reservy soc. pojišťovny pro celkový život hospodářský znamenají, zejména však bylo zdůrazněno, jak dnes prémiové reservy v částce 31/2 miliardy, které jsou zaplaceny u soc. pojišťovny na sociální a invalidní pojištění, znamenají hodnotu, mají vliv do jisté míry na oporu a ochranu státu. Chtěl bych dnes, kdy mluvíme o zákoně o stavebním ruchu, vyzvednouti některé přednosti sociálního pojištění ve vlivu na zákon o stavebním ruchu.

Přímý úvěr obcím na stavbu nájemních domů do 30. září 1931 byl poskytnut v částce 241,331.120,24 Kč. Nepřímý úvěr, tedy z t. zv. účelového vkladu byl poskytnut v částce 342.000 Kč, přímí úvěr obcím a družstvům činil tedy 368 mil. 303.274,58 Kč.

Nepřímý úvěr družstvem prostřednictvím účelových vkladů - aby se tím nemusila zaměstnávati Ústřední sociální pojišťovna, poukáže žadatele k výplatě k Zemské nebo Hypoteční bance v Praze, k Hypotečnímu ústavu v Brně a k Městské spořitelně v Moravské Ostravě a půjčila tímto způsobem do 30. září 1931 71.013.800 Kč - ostatním stavebníkům, tedy osobám soukromým činil 1 75 mil. 117.200 Kč. Celkový úvěr hypotekární podle zákona o stavebním ruchu, tedy obcím, družstvům, jednotlivcům, kteří stavěli nájemní domy nebo:domky rodinné, činí do 30. září 1931, když máme na mysli počátek zákona 1. července 1926, 856,107.394 Kč 82 hal.

Je tedy viděti, že výtky, že prémiové reservy neuplatňují se sociálně politicky, byly již před rokem 1926 neoprávněny, ale skutečnost a zejména ukládání a celá úvěrová politika Ústřední sociální pojišťovny dokázala pravý opak. Já tento fakt zde opakuji, poněvadž v Ústřední sociální pojišťovně se vidí, že, čím více se podporuje bytová kultura a stavebnictví, pojištěncům to nejvíce prospívá. Řekne se, že Ústřední soc. pojišťovna může nejspíše něco dělati. To je pochopitelné. Když tu máme ustanovení, které střádá premiové reservy, může Ústřední soc. pojišťovna dávati úvěr poměrně lacinější, poněvadž družstvům se poskytuje na 5.5%, soukromníkům na 53/4 a obcím se půjčovalo z jubilejního daru za 5%. Sociální pojišťovna plní však úkol v bytové kultuře, zejména ve Velké Praze. Je známo, že Ústřední sociální pojišťovna staví několik domů nad Olšanskými hřbitovy, na Žižkově a na Vinohradech u Vinohradské nemocnice. Domy ty mají býti do konce tohoto roku hotovy. Na Žižkově bude státi pokoj s kuchyní a s koupelnou ročně 2.400 Kč, na Vinohradech, kde je zavedeno ústřední topeni, tentýž byt 3.000 Kč. Připomínám, že peníze k tomuto účelu jsou půjčeny na 41/2%. Tedy Ústřední sociální pojišťovna neslevila nic z těch 41/2% Akciové stavební společnosti, kterou ustavila, na úrocích, poněvadž její peníze po novelisaci v listopadu 1938 mají vynášeti prvních pět let 41/2%. Tedy z těch 41/2% půjčila Ústřední sociální pojišťovna té společnosti prostředky a první dobu, tedy od 1. ledna 1932. budeme míti v užívání byty za cenu, která je v Praze jedna z nejnižších.

Přiznávám, že obec pražská vyšla značně vstříc tím, že Akciové stavební společnosti prodala jak na Žižkově, tak na Vinohradech a pro příští dobu i na Pankráci pozemky značně výhodě. A poněvadž peníze bylo možno dáti jako prémiové reservy, jak jsem uvedl, tím se vysvětluje, že byty, které staví Ústřední soc. pojišťovna prostřednictvím Akciové stavební společnosti, budou v Praze nejlevnější. V družstvech, kde jsme dostali podporu 21/2 mil., ať je to na Pankráci v družstvu Modráčkově nebo v družstvu >Život<, pokoj s kuchyní stojí 2300 Kč, ač na Žižkově stojí pořád 3200 Kč, 3400 Kč a 3500 Kč, podle toho, ve kterém poschodí je. Ale prohlašuji, že peníze sociálního pojištění mají nepřímý vliv nejen na podporu stavebnictví a našeho národního hospodářství, nýbrž s hlediska Sociálně-politického nesou ty peníze velký zisk v jiné formě, zejména pokud jde o levné byty, hlavně zdravé byty, které odpovídají všem potřebám modernosti.

Zákon o stavebním ruchu, který projednáváme, který také do jisté míry zde měl určité překážky, je nutno vítati také s jiného hlediska. Uvedl jsem také důvody soc.-politické a zdravotní a vrátil bych se k otázce národohospodářské. Dnes otiskují noviny nová data o nezaměstnanosti. Data vykazují, že jsme měli koncem září nezaměstnaných 228.351, teď koncem října máme však nezaměstnaných 253.518. V říjnu 1930, tedy před 12 měsíci, jsme měli nezaměstnaných 122.379. Porovnejme to s předcházejícími lety 1928, 1929! V r. 1929 koncem října jsme měli nezaměstnaných 34.702, v r. 1928 29.397. Kdo zná trh práce, ví, že v měsíci říjnu, kdy byly normální poměry, zejména když nemrzlo, byl pravidelný chod výroby, zejména při venkovských pracích, ve stavebnictví a při pracech pozemních. Máme-li velký vzestup nezaměstnaných koncem října 1931, zvláště proti jiným letům, ale i proti září r. 1931, vidíme, že máme hlášených nezaměstnaných 253.518. Kdybych počítal podle dat nemocenského pojišťování, že na každého nezaměstnaného, ať ženatého či svobodného, připadá jediný rodinný příslušník, jak pravidelně počítáme v nemocenském pojištění, že jeden pojištěnec má průměrně jednoho příslušníka rodiny, vidíme, že je zde půl milionu duší v republice bez důchodů, bez příjmů. Tato data jsou vysvětlitelná a o příčinách těchto dat bylo mluveno i v této debatě i při jiných příležitostech, a vrátíme se nejen v našem státě, nýbrž i v jiných státech jistě k důvodům a příčinám, proč počet nezaměstnaných stoupá a proč statistika odhadu je, že jich máme v Evropě a Americe asi 20 mil. Je nesporno a v republice naší tato tendence se dosti uplatňuje, že dáti nezaměstnanému možnost výdělku, má dvojnásobnou cenu oproti poskytnutí podpory. My, soc. demokraté, jsme v tomto směru staří harcovníci, a kdo zná náš podpůrný řád odborových organisací, který vešel v účinnost již před 40 lety, vidí, že již tehdy jsme se, řídili zásadou zaváděti podpory v nezaměstnání, poněvadž jsme hájili názor, že nejdůležitějším je chrániti nezaměstnaného v době, kdy ho nikdo nezná, ani zaměstnavatel, ani případně jeho vlastní rodina, tím méně veřejná správa. Naše tradice k ochraně nezaměstnaného je stará a byla vždy vlivuplná. Faktem je, že dnes odborové organisace nemohou opatřiti prostředky, aby tuto armádu vydržely dokonale, i když na její vydržování věnu jí značné peníze. Máme odborové organisace, které vyplatily celé své reservy. Proto snaha čeliti nezaměstnanosti v jakékoliv formě je nejenom sociálně-politicky důležitá, ale také bych řekl měla by býti v zájmu státu všude prováděna. Jestli stát takovýmito zákony, jako máme zákon o silničním fondu, zákon o vodních cestách, zákon o elektrisačním fondu i zákon o stavebním ruchu se snaží čeliti také nezaměstnanosti, koná tím velice cenné dílo a je nesporno, že zákon projeví zejména své dobré stránky v příštích měsících, příští zimu, pokud ještě stavebnictví se bude moci uplatniti, zejména při počasí, jako v poslední době. Každý pracovní den, který bude moci býti využit v příštích týdnech a měsících, zejména v únoru a v březnu, kdy bude moci se použíti výhod zákona, ať družstvy, obcemi nebo jednotlivci, zlepší situaci nezaměstnaných.

S tohoto hlediska zákon rádi vidíme a dělali jsme také pro jeho rychlé projednání i proti stranám které dělaly odpor proti jeho projednání, všechny možné roky, poněvadž víme, že zákon každý den, o který bude dříve platiti, projeví nejenom sociálně-politické, nýbrž i národohospodářské a dodávám a zdravotní určité prospěchy s tohoto hlediska hlasujeme proň a budeme se snažiti, aby i příští zákony bytové byly takové, aby celkové kultuře bytové prospěly. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Berkovec. Prosím, aby se ho ujal.

Sen. Berkovec: Vážený senáte! Je nesporno, že každému z nás, který máme čest zastupovati občanstvo v našem zákonodárném sboru, záleží na tom, aby ze státních a veřejných prostředků nebylo vydáváno nic, co by se nesetkalo s řádným účelným prospěchem, sloužícím nejenom státu, ale i všemu jeho občanstvu.

Z debaty, která byla rozvinuta o vládním návrhu zákona, týkajícím se bytové péče, vychází najevo, že jsme si plně vědomi důležitosti, co znamená dobré a zdravé bydlení. A předpokládám proto, že nebude nikoho, kdo by se domníval, že by náš stát neměl povinnosti, aby právě bytové péči věnoval náležitou pozornost.

Nebudu, vážené shromáždění, zdržovat jednání dnešní řadou statistických dokladů o tom, v jaké situaci byla právě bytová otázka u nás v době předválečné a v jak daleko horší situaci se octla v době poválečné. A tu bylo nezbytností, aby skutečně přišel stát se zákony, které by umožňovaly, aby náš stavební ruch dospěl tak daleko, aby nejenom lidem nebydlícím, ale též špatně bydlícím, dostalo se takových bytů, které by sloužily k jejich zdraví a posílení. (Výkřiky sen. Kindla.) Je pravda, pánové z komunistické strany, že bychom v republice Československé mohli býti v našich sociálních a hospodářských otázkách dále, kdyby taková skupina, jako je vaše, dělala trochu něco jiného, nežli dělá. Neslyšíme od vás v zákonodárných sborech nic jiného, nežli sprosté nadávky na stát a sprosté nadávky zvláště na socialistické strany. Kdybyste místo toho přiložili poctivě ruku jako poctiví zástupci pracujícího lidu ku práci a spolupráci, možná, že by poměry u nás vypadaly jinak. Ale takhle, když chodíte po republice a jenom štvete, nebohé pracující třídy nemohou od vás očekávati žádného positivního výsledku. (Výkřiky sen. Kindla.) To jsem považoval za nutné zdůrazniti, aby jednou bylo vidět, že se takovouto činností pro pracujícího člověka v republice Československé nic neudělá.

Vážený senáte, musíme si býti vědomi, že bytové poměry v republice Československé ještě dlouho nebudou na takové výši, aby každý, kdo bydlení potřebuje, byl uspokojen. Máme ještě dnes u nás přes 22 % nájemníků, kteří bydlí v jednotlivých místnostech, v nichž bydlí více než 2 osoby. To znamená, že v.řadě bytů musí se tísniti několik osob, na příklad rodiče se svými dětmi, a proto musíme zjednávati nápravu. Je potřebí konstatovati, že snad původní zákony, které platily zejména v době od r. 1919 do r. 1924, nevystihovaly správně nutnost a potřebu vybudování tolika obytných domů s takovými byty, které by náležitým způsobem všem širokým vrstvám vyhovovaly. Není potřebí si to zatajovati, poněvadž statistika tyto věci dokazuje. V době té bylo postaveno celkem 28.58 obytných domů. Z nich bylo pouze 4296 nájemních ale 39.740 byty a 24.289 rodinných domků s 27.865 byty. Z této doby je vidět, že skutečně se chápali zákona více jednotlivci, kteří snažili se výhod tohoto zákona využíti. Když však dostala se k činnosti jednak stavební družstva a zvláště obce, vidíme pravý opak, o němž tak velmi pěkně se zmínil kol. sen. Johanis, který konstatoval cifry z doby pozdější. Tedy je na bíledni, že je potřebí, abychom v této činnosti pokračovali až do té doby, než docílíme úplného úspěchu. Bude potřebí opravdu, aby příští zákon o stavebním ruchu řešil ty to otázky i předcházející, poněvadž dnešní situace je neudržitelná, protože máme postavenou celou řadu obytných domů s různými státními příspěvky a s různou státní garancií, což má zase za následek, že máme různé nájemné.

Uvedu příklad z Plzně, kde máme v jednom domě byt s pokojem a kuchyní za 1115 až 1570 Kč, což je rozděleno podle poschodí a v domě, který již měl menší státní záruku nebo podporu anebo vůbec žádnou, máme podobný byt s nájemným již Kč 3306 až 3890 Kč. Při tom se setkáváme často ještě s nespravedlností, že nám v domě s nízkým nájemným bydlí dobře situovaný člověk a v bytu s vysokým nájemným člověk sociálně velmi slabě postavený.

U 2pokojových bytů je rozdíl ještě křiklavější. Máme domy, v nichž za byt o 2 pokojích s kuchyní se platí 1140 až 1450 Kč a máme druhý dům, v němž za tentýž byt se platí 4730 až 5350 Kč. Jisto je, že obecní správa sama už přichází s návrhem, aby se zde provedlo určité propočítání, které by aspoň z části odstranilo tyto nespravedlnosti.

Také máme postavené domy, ve kterých máme jen byty po jedné místnosti bez předsíně, kde činže vychází, bohužel, na 1390 až 1850 Kč.

Z těchto cifer je zřejmo, že musíme zkoumat otázku, jakým způsobem by se to dalo zařídit, aby se mohlo stavět laciněji. A tu správně v důvodové zprávě p. sen. Modráček upozorňuje, že ožehavou otázkou zůstává drahota stavenišť.

Vážený senáte, je nezbytně nutno v této věci zjednati nápravu. Zase bych mohl uvésti jeden případ z Plzně, kde nám byly obcí nabízeny pozemky, určitou společností, kterou zastupoval právní zástupce, který jejím jménem také vyjednával cenu. Podařilo se nám zjistit, že nákup těchto pozemků byl takový, že, kdyby se bylo dosáhlo toho, co sjednával právní zástupce, mohl by oznámit členům této společnosti, že jejich výdělek na těchto pozemcích bude representovat 2 mil. Kč. To je podle mého názoru nemyslitelné a my jsme také přirozeně učinili vše, aby se k této lichvě nepřihlíželo klidně, neboť kdyby se na tak drahých pozemcích postavily nové obytné domy, již část, připadající na cenu stavebních pozemků, by znamenala značně vysokou činži. Proto se budeme snažit a budeme rádi, když nás ostatní strany budou podporovat, abychom v tomto ohledu mohli zjednat nějakou nápravu, aby skutečně tak prospěšné a účelné věci, jako je stavba obytných domů, nebyly vysazeny lichvě, která přirozeně má za následek ty důsledky, o nichž jsem se zmiňoval. (Místopředseda Votruba převzal předsednictví.)