Schůze zahájena v 10 hodin 34 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

92 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Trapl;

za ministerstvo financí odboroví přednostové dr Vlasák a Pavlík.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolené: na dnešní schůzi sen. Ďurčanskému, Havlenovi, Jančekovi, Koukalovi, Křížovi, Langerovi, Nentvichovi, Teschnerovi, dr Wittovi, dodatečně na včerejší schůzi sen. Dundrovi.

Slavný senáte! Včerejší schůze senátu byla jevištěm scén, jakých tu ještě nebylo. K pocitu nekonečné hanby, jejž v nás tato schůze nechala, pojí se neodvratné přesvědčení, že se podobné výjevy vícekráte opakovati nemohou. Z předsednictva senátu, nebylo možno postihnouti všechny útočníky a také stenografické protokoly mohly zachytit jen trosky toho, co tu včera bylo spácháno. Ale již z toho jest jisto, že se tu stal útok přímo na základy demokracie a svobody slova. Ministr republiky byl napaden způsobem, jenž je přímou výzvou k atentátům proti němu, a současně bylo jitřeno k občanské válce, jež by přirozeně vedla jen k nedohledné katastrofě.

Absolutní svoboda slova je základním axiomatem demokracie. Ministr vnitra byl požádán, aby zde podal úřední výklad o tragických událostech kolem Frývaldova. Ministři republiky mají nejenom právo, nýbrž povinnost, mluviti v zákonodárných sborech, a žádáme právem, aby se tak dálo co nejčastěji. Ministr republiky má stejně nárok na svobodu slova, jako každý jiný člen parlamentu, a tato svoboda slova musí býti mu zaručena. Kdo s ním nesouhlasí, má všechny možnosti jednacího řádu, aby v debatě, dotazy a jinými prostředky parlamentními své stanovisko stejně svobodně pronesl. Nikdo nesnese, aby ministři republiky při konání svých povinností byli předmětem násilného teroru, hrozeb atentáty a nejnižších urážek. Lidská krev jest u nás jistě nejdrahocennějším statkem člověka a státu. U nás není žádných zařízení, aby člověk mohl býti odstraněn nebo popraven pouze na rozkaz policejní libovůle, nebo verdiktem soudců, komandovaných vládou.

Před majestátem smrti žádáme bezohledné vyšetření všech tragedií, při nichž byla prolita lidská krev, a nejpřísnější potrestání všech vinníků řádnými soudy a pod kontrolou vší veřejnosti.

Pracujeme také se všech svých sil, aby v dnešní, nikdy před tím nebývalé bouři světové, dostalo se u nás každému potřebnému chleba, přístřeší, oděvu a tepla. V dnešní chvíli, kdy se kol našich hranic na severu i jihu rozpoutávají občanské války, činíme vše, co je v našich silách, abychom unikli všem hrůzám rozvratu, jejichž obětí je vždy lid nejchudobnější. (Výborně! - Potlesk. Výkřiky komunistických senátorů.)

Včerejší schůze byla pokusem o teror a každý teror je hrobem demokracie. Jako předseda senátu jsem nucen po shlédnutí stenografických protokolů volati ještě jednou a dodatečně k pořádku všechny útočníky ze včerejší schůze a sděliti senátu, že jeho předsednictvo učinilo všechna opatření, aby napříště každý takovýto násilný pokus o zamčení svobody slov byl zachycen zjištěn individuelně, aby se pak na ochranu parlamentní demokracie důsledně přikročovalo k vyloučení každého člena sboru, jenž by terorem, násilím a nejhrubšími urážkami znemožňoval řádné jednání, jakož i k odnětí diet, jež jsou náhradou vykonané parlamentní práce, nikoli však prémií parlamentní sabotáže.

Jsme zde v historické síni, jež byla posvěcena naší revolucí, v níž byl sesazen rod Habsbursko-Lotrinský, zvolen prvý president republiky a zmocněnci revoluční vůle národa zpracována demokratická ústava státu. V této historické síni nelze proto nikdy dopustiti, aby tu byly demolovány nejvyšší statky kulturního lidstva, k nimž patří svoboda slova, svoboda přesvědčení a demokratická spoluvláda všeho lidu lidem a pro lid. (Výborně! - Hlučný potlesk!)

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 643. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 641).

Tisk 644. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě (tisk 642).

Těsnopisecká zpráva o 117. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 10. listopadu 1931.

Zápisy o 118. a 119. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 11. a 12. listopadu 1931.

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 37. listopadu 1911 přikázáno:

Výborům sociálně-politickému a ústavně-právnímu:

Tisk 596. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na vydání zákona o zabírání bytů obcemi.

Výborům národohospodářskému, soc.-politickému a rozpočtovému:

Tisk 597. Návrh sen. Mikulíčka, Mezö, Lokoty a soudr. na vydání zákona k zmírnění následků krise, postihující domkáře a drobné rolníky.

Výborům národohospodářskému a živn.-obchodnímu:

Tisk 598. Návrh sen. Mikulička, Mezö, Lokoty a soudr. na vydání zákona o hrazení škod domkářům, drobným rolníkům a živnostníkům, vzniklých neúrodou, živelními pohromami nebo jinými škodami.

Výborům ústavně-právnímu a soc.-politickému:

Tisk 599. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na novou úpravu zákona č. 45 Sb. z. a n., ze dne 28. března 1928 o vyklizení najatých místností.

Výborům soc.-politickému, národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 600. Návrh sen. Pilze, Mezö a soudr. na vydání zákona o sedmi- a šestihodinné době pracovní bez snížení mezd.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 602. Návrh sen. Modráčka a soudr. na vydání zákona, jímž se zavádí obecní dávka ze stavebních pozemků.

Tisk 603. Návrh sen. Danku a spol., aby bola poskytnutá podpora živelnými pohromami poškodenym obciam: Môlča a Klokoč v okresoch B. Bystrica a Zvolen na Slovenku.

Tisk 610. Návrh sen. Pociska, dr Farkasa a spol., aby bola poskytnutá podpora živelnými pohromami poškodene, obci Farkašd, okr. Šala n. Váhom na Slovensku.

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Tisk 605. Návrh sen. Doudy, Langera a soudr. na vydání zákona o zimní výpomoci nezaměstnaným a nouzově zaměstnaným.

Tisk 606. Návrh sen. F. Scholze, Böhra a soudr., aby z úspor roku moratoria podle Hooverova plánů poskytnuta byla částka 30,000.000 Kč svazům textilních dělníků.

Tisk 620. Návrh sen. Teschnera, Köhlera a soudr. o boji proti nezaměstnanosti.

Tisk 623. Návrh gen. Pánka, Plamínkové, Černého, Riedla, Berkovce, Vaněčka a spol. na změnu zákona o stavebním ruchu a zákona, kterým se doplňují zákony týkající se bytové péče.

Výboru živnostensko-obchodnímu:

Tisk 617. Návrh sen. Slámy, Kotrby, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kianičky a druhů na doplnění zákona ze dne 19. srpna 1925, č. 203 Sb. z. a n., kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání:

1. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řícením zkráceným projednána byla usnesení poslanecké sněmovny:

a) k vládnímu návrhu zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem, tisk 641;

b) k vládnímu návrhu zákona o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě, tisk 642.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Jedná se o osnovy zákonů, kterými mají býti docíleny úspory ve státním rozpočtu, a poněvadž je potřebí, aby příslušné zákony v nejbližší době vstoupily v platnost, je nutno věci ty projednati zkráceným řízením ve smyslu §u 55 jedn. řádu.

Navrhuji tudíž, alby věcem těmto byla přiznána pilnost.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat a oběma usnesením poslanecké sněmovny přiznána byla pilnost. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Navrhuji dále, aby 2. a 3. odstavec dnešního pořadu jednání, totiž:

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 641) k vládnímu návrhu zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem, tisk 643,

3. zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 642) k vládnímu návrhu zákona o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě, tisk 644,

sloučeny byly v jediné projednávání a v jedinou debatu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj byl schválen a budeme takto potupovati. Vzhledem k tomu, že věcem těmto přiznána byla pilnost, navrhuji, aby k projednání stanovena byla celková doba (Výkřiky sen. Mikulíčka a soc. demokratických senátorů. - Předseda zvoní.) čtyř hodin se stanovením lhůty pro každého jednotlivého řečníka v době 20 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento je schválen.

Uděluji slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového sen. dr Fáčkovi, aby podal zprávu tohoto výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem, tisk 643.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! (Výkřiky sen. Mikulíčka a soc.-demokratických senátorů.)

Předseda (zvoní): Prosím pana referenta, aby se ujal slova. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Žádám sen. Mikulíčka, aby nerušil jednání senátu. Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr Fáčkovi. (Výkřiky sen: Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid! (Výkřiky sen. Mikulíčka a soc.-demokratických senátorů.)

Předseda (zvoní): Vyzývám sen. Mikulíčka, by nerušil jednání! Prosím pana referenta, aby pokračoval ve svém referátě.

Zpravodaj sen. dr Fáček (pokračuje): Rozpočtový výbor posuzoval.... (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr Fáček (pokračuje):.vládní návrh zákona, na kterém se již usnesla poslanecká sněmovna a který nám byl předložen, jako opatření mimořádné, přechodné, které má ten účel, aby v době dnešní hospodářské tísně opatřilo co nejrychleji státní pokladně mimořádný příjem a umožnilo tak překonání tísně, kterou považujeme opravdu za přechodnou.

Za tím účelem zavádí zákon pro dvě Léta mimořádnou přirážku k dani důchodové a přirážku stejné povahy k dani z tantiem. Vytkl jsem již hledisko, se kterého rozpočtový výbor nazíral na tento zákon. S tohoto hlediska usoudil, že je nutno se smířiti s tímto zákonem i přes vadu a nedokonalosti, které jsem v něm shledal nejen já jako referent, ale i ostatní členové výboru.

O přirážce k dani z tantiem zmíním se jen několika slovy, neboť je to daň, která se dotýká malého počtu poplatníků. I při ní dlužno konstatovati, že zaváděná přirážka je velmi hrubě progresivní a dostupuje značné výše až 200%. Poplatníkům je toto zatížení poněkud ulehčeno tím, že základem pro daň z tantiem, postiženou po dvě léta touto přirážkou, bude jejich příjem v roce 1931 a 1932. Příjem z tantiem v roce 1932 bude zajisté všeobecně hodně pokleslý, poněvadž jeho základem mají býti výdělky společnosti v roce 1931, takže pravděpodobně v tomto roce výnos daně i přirážky bude menší.

Širší zájem veřejnosti budí přirozeně přirážka k dani důchodové. Řekl jsem již, že lze vytýkati této části zákona dosti mnoho v různých směrech. Především je zřejmo, že zavedení této přirážky, která postihuje důchod od 30.000 nahoru procentem stoupajícím od 6 do 30%, je krok zpět od reformy přímých daní, která byla uzákoněna v roce 1926 a 1927 a jejíž zásady jsme vítali jako pokrok v našem berním zákonodárství. Je to krok zpět především v tom, že se zde zavádí k základní sazbě daňové, již progresivní, přirážka zase progresivní. Objevuje se tu tedy něco, co se vyskytovalo v dřívějším daňovém zákonodárství, jako mimořádná válečná přirážka, a co daňovou reformou bylo odstraněno.

Je pravda, že výstřednost této kombinace dvojí progrese je zmírněna tím, že vzestup sazby přirážkové končí při důchodu 100.000 Kč na 30 procentech, ale i tak podle sdělení ministerstva financí je vypočteno, že poplatníci s důchodem od 100.000 Kč nahoru ponesou skoro celé břímě této přirážky, že na ně připadne nějakých 135 milionů z celého výnosu přirážky, který je odhadnut na 160 milionů.

Závažnější vadou, řekl bych, je zpětná účinnost zákona, která je aspoň jednoroční co do předpisu daně důchodové, jež má býti základem přirážky, a 'která je dokonce dvouletá co do důchodu, který je podkladem předpisu. Přirážka bude předepsána k dani předepsané v roce 1931, jejíž základem je důchod docílený poplatníkem v roce 1930, a pro rok 1932 má býti předepsána k daním, jejichž základem je důchod docílený v roce 1931. (Místopředseda Votruba převzal předsednictví.)

Je zřejmo, že daň, která se takto předpisuje vlastně již z důchodu spotřebovaného, je spíše daní z majetku, než z důchodu, a že mnohým poplatníkům bude značně obtížno dostáti své povinnosti, když jejich důchod bude spotřebován a opatření úvěru je dnes velmi obtížné.

Jiná odchylka, které dlužno litovati se stanoviska poplatníkova, je co do platebních lhůt. Jak známo, pro daň důchodovou platí 4 čtvrtletní lhůty k jejímu zaplacení, pro přirážku se však stanoví lhůta jediná, a to nejen pro rok 1931, ale i pro rok 1932.

Tedy přirážka, která bude předepsána letos patrně zvláštním platebním rozkazem, v příštím roce snad již v souvislosti s předpisem daně základní, nebude placena ve čtvrtletních lhůtách, nýbrž v obou případech do 30 dnů od doručení platebního rozkazu.

Jenom zaměstnancům se služebním platem jako zdrojem důchodu je poskytnuta úleva tím, že budou moci zaplatiti daň ve dvou lhůtách po 30 dnech. Ovšem zejména u zaměstnanců veřejných, u nichž se s uvalením této nové povinnosti střetá redukce jejich služebních požitků, je tato úleva platební sotva dostatečná.

Ještě bych chtěl upozorniti, že poměrné zvýhodnění menších poplatníků a zejména zaměstnanců, u nichž se daň důchodová vybírá pevnými srážkami z jejich služného podle §u 28 zákona o přímých daních, novým zákonem jaksi samočinně relativně stoupne. Abych to znázornil, uvedu příklad: Zaměstnanec, který má důchod 23.556 Kč maximálně, má-li vedle toho příjem jiný, nepodléhající srážce, byl již dnes ve výhodě, že se mu tento jiný příjem zdaňoval docela samostatně, že se k tomu jinému příjmu nepřipočítával jeho příjem služební, z něhož se daň odvádí srážkou. Tato zásada platí přirozeně dále, i když se bude předpisovati přirážka, a bude to míti důsledek, že poplatník tohoto druhu bude povinen přirážkou jen tenkráte když jeho ostatní důchod, nepočítaje služební požitky, bude přesahovati částku 30.000 Kč. Naproti tomu zaměstnanec docela příbuzného druhu který má služební plat třeba jen o několik korun vyšší, řekněme plných 24.000 Kč, je proti němu v té nevýhodě, že se mu vypočítá daň jednotně z celého služebního důchodu i z příjmů ostatních a ten pak spadne s celou daní do přirážky.

Jak jsem se zmínil, důchodci s důchodem do 30.000 Kč jsou od přirážky zproštěni. Toto opatřeni je diktován jednak sociálními zřeteli, ale také zřetelem na vyměřující úřady finanční, aby se jim ulehčilo odebráním té drobné práce, která je obtížná a nakonec mnoho nevynese, poněvadž přirážka by tu činila jen nepatrný zlomek procenta zjišťovaných důchodů. Ale i přes to způsobí jistě provádění nového zákona finančním úřadům nové zatížení prací. Byly proto vyslov o-vány obavy, nebude-li to míti zase v jiném směru nepříznivé následky, nebudou-li tím totiž finanční úřady zase tak zaměstnány, že nebudou moci ani v příštím roce se věnovati přezkoumávání přiznávek daňových s takovou důkladností, jaké je potřebí, aby opravdu byly konečně postiženy četné důchody které jsou zatajovány, a aby tak byla odčiněna ta velká nesrovnalost, která dosud je mezi zdaňováním poplatníků s pevnými služebními platy, jež nelze zatajiti, a mezi zdaňováním poplatníků s důchody jinými, které jsou berní správě méně zjevny.

Přes tyto obavy a tuto kritiku v fádního návrhu z důvodů, které jsem uvedl, poněvadž jde o opatření nutné pro státní pokladnu a poněvadž je zde útěcha, že potrvá jen dvě léta, navrhuje rozpočtový výbor, aby slavný senát schválil tento vládní návrh zákona, k němuž dala již svůj souhlas posl. sněmovna.

Místopředseda Votruba (zvoní): Zpravodaji o osnově zákona tisk 644 jsou sen. Pánek a sen. J. Krejčí.

Prosím, aby se ujal slova pan sen. Pánek, jako zpravodaj za výbor sociálně-politický.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Převzal jsem referát o vánočním přídavku, ač se tu jedná o velmi nepopulární předlohu z toho důvodu, poněvadž jsem loňského roku referoval také o vánočním přídavku. Nebylo by dosti důstojné a myslím, také málo statečné, abych nereferoval nyní o věci nepříjemné, když mně tehdy,bylo přisouzeno slavným Senátem, abych referoval o věci příjemné. Nikdy jsem neutíkal od odpovědnosti, neučiním toho ani nyní, a myslím, že mi to v řadách státních zaměstnanců bude prominuto, že snad již státní zaměstnanci se jaksi odpoutali od takového přímo primitivního náhledu, že referent snad vyjadřuje své vlastní myšlenky, že referent snad odpovídá za tu předlohu, když přece víme, že tu je kolektivní odpovědnost nás všech. Myslím proto, že ani při této předloze, i když je to předloha nepopulární a přímo odiosní, nebudeme snad zde provozovati nějakou hru na schovávanou, aby snad chtěla jedna strana svalovat vinu na stranu druhou. Připomínám to proto, poněvadž už se dějí takové pokusy. A tu mi budiž dovoleno několik upřímných slov na naši adresu ovšem méně, ale více na adresu snad v poslanecké sněmovně, kde na př. pan kolega posl. Ježek prohlásil při projednávání vánočního přídavku toto:

Velice litujeme, že se nepodařilo zlepšit předlohu tak, aby aspoň poněkud uklidnila státní zaměstnance. Jestliže hlasujeme pro přijetí této předlohy, činíme tak proto, že vedoucím činitelům podařilo se přesvědčiti většinu koalice o nezbytnosti této oběti. Kdybychom podle hlasu svého srdce při této příležitosti hlasovali proti předloze, musili bychom logičky opustiti koalici.

Prosím, to je velmi vážný, závažný projev! Tedy ne z důvodů, že to potřebuje státní pokladna, že máme na mysli rozpočtovou rovnováhu, naše finance, naši korunu, ale proto, poněvadž nám to káže koaliční disciplina. Tak to ovšem nejde. Není možno svalovat v inu na druhého. Buď jsme se přesvědčili všichni, že je této předlohy potřebí, že zde jde o vyšší zájmy státní, anebo ne. A potom, kdo se nepřesvědčil, ven z řady, a ať to otevřeně řekne a ať převezme také odpovědnost za to, co se stane! (Souhlas.) Mám za to, že zde přece nějaká reservatio mentalis není možná. Není možno, aby se chudilo dnes po schůzích a říkalo: Já ne, já jsem musil z koaliční povinnosti hlasovat, to udělali ti druzí, to udělal snad ministr financí, nebo ta či ona strana. Mám za to, že nám nejlépe poslouží v této těžké chvíli, když budeme mluvit pravdu.

A zejména - této věci musíme mluviti pravdu. Mám za to, že by to nebylo důstojné členů Národního shromáždění, naopak bylo by jistě zbabělé, kdyby snad některá strana při tom chtěla využitkovati této situace ve svůj prospěch v řadách státních zaměstnanců. A podobně je tomu také s koaličními novinami. Tu bych si velmi vyprosil, aby se psalo tak, jak se začíná psáti, že snad jeden k tomu přišel nevinně, a ten druhý, že to zavinil. Nevím, co se mluvilo v ministerské radě když se jednalo o odnětí a snížení vánočního přídavku. Nebyl jsem také pozván ke konferenci u pana ministerského předsedy, poněvadž, jak je viděti, pravděpodobně se neuznalo za nutné, aby byl také senát informováno tom, co se děje.

Musíme míti ale za to, že důvody, které vedly k tomuto opatření, jsou nanejvýše vážné a že nikdo o těchto důvodech nesmí pochybovati. Mám za to, že zodpovídáme všichni kolektivně, to že nikdo nemá říkati nyní, mělo se hospodařiti tak, či onak. Jaké pak nyní rekriminace. Nyní nám musí v prvé řadě jíti o to, abychom zachránili, co se ještě dá zachrániti. (Sen. Mikulíček: Koráb se začíná potápěti, myši utíkejte! - Přečtěte si řeči vašich straníků při projednávání daňové reformy a budete vidět! - Místopředseda Votruba zvoní.)

Řekl jsem, že zde jde o věc nepopulární. Není to po prvé, co zde projednáváme, pokud jde o státní zaměstnance, nepopulární věc. Jsem zde již 11. roků v této slavné sněmovně a referoval jsem na př. o zákonu tisk 394, kde jsme stát. zaměstnancům také snižovali platy, ale kde jsme ovšem dali tomu určité cukrátko v podobě zvýšení definitivních pensijních základen. My jsme zde také projednávali restrikční zákon. Tehdy jsme to spojili také s takovým cukrátkem, že jsme jim dali jednorázovou výpomoc a slíbili platový zákon. Od platového zákona se velmi mnoho očekávalo. Bohužel, očekávání tato se nesplnila v plné míře. Naopak to, co jsme jim dali, nyní jim béřeme. My jim béřeme celou systemisaci a celou resystemisaci. Mám za to, že systemisace a resystemisace vyžádala si daleko většího nákladu, než kdybychom byli bývali nechali sebeskromnější automatický postup v platnosti. Nesmí se zapomínati, k čemu vedla systemisace služebních míst. Poněvadž vyšší plat závisel od vyššího místa, nastal tlak, aby se ta místa systemisovala, a tak byli jsme svědky, že se v úřadech tvořily nové funkce, nové úřady, aby se mohli dostati výše, do vyšších platů. To přirozeně zapůsobilo na státní pokladnu, na státní režii, a proto tvrdím, že, kdybychom byli bývali ponechali skrovnou automatiku, nikdo potom by se byl netlačil na ta vyšší místa, a my jsme je mohli obsazovati podle potřeby a podle kvalifikace příslušného žadatele. Nuže, nyní dochází k tomuto opatření, k opatření nepopulárnímu, které postihlo těžce státní zaměstnance. Ale nejde tak o ty státní zaměstnance, poněvadž jsem pevně přesvědčen, že vědí, na čem jsou, alespoň ti rozumní, a těch bude většina, a že jde také o ně nyní. Oni jsou ochotni přinésti všechny oběti, ale nebudou postiženi jenom státní zaměstnanci, bude postižen také konsum. Nesmí se zapomínati, že v této době, kdy, řekl bych, v době hodně citlivé, jako je vánoční doba, se rádo kupuje a rádo vydává, nebudou nyní k tomu prostředky. Každý čekal přirozeně, že dostane ten t. zv. 13. plat, a nikdo nebude snad viniti státní zaměstnance, anebo je podezírati, že to nosí do spořitelny, anebo záložny. Jistě, že to dají zase na trh, a přijde to k dobru celému našemu národohospodářskému koloběhu, dostane to obchodník, živnostník. A nejde tu jen o státní zaměstnance, vždy toto opatření postihne celou armádu zaměstnanců také veřejnoprávních svazků, poněvadž i těm se musí upraviti vánoční přídavek po způsobu úředníků a zřízenců státních. Můžeme dobře říci. že bude vánoční trh tentokráte ochuzen bezmála o půl miliardy, a to se pocítí velmi těžce právě u živností a obchodů, jejichž stav je tak jako tak tou krisí dotčen. Vždyť z konsumu je vyřazena stotisícová armáda nezaměstnaných a k těm se přidruží také toto opatření a to zase bude míti za následek nezaměstnanost další, poněvadž, nebudou-li míti obchodníci, nebudou-li míti živnostníci, nebudou objednávat, nebude se vyráběti a nezaměstnanost půjde dále.

Nuže, je potřebí také vysvětliti, že t zv. vánoční plat (Hlas: Vánoční přídavek!), nebo vánoční přídavek, já jen tak běžně, to není běžný terminus, to je správné - nebyl vlastně nějakým platovým zlepšením de facto. Zde šlo o docela jinou věc. Musíme se podívati do důvodové zprávy loňského roku, co o tom napsalo ministerstvo financí, když tuto předlohu předkládalo. V té důvodové zprávě k vládnímu návrhu se dočítáme: >Různost, jež zavládla v udělování t. zv. vánočních odměn v jednotlivých resortech a úřadech státní správy, zavdala podnět k nespokojenosti zaměstnanectva a vyvolala snahy směřující k všeobecnějšímu a úměrnějšímu jejich rozdělení. Tento cíl sledu je předložená osnova, jež na místo vánočních odměn zavádí vánoční přídavek splatný 1. prosince toho kterého roku.<

Tedy nezavádělo se naprosto nic nového, nýbrž, co tu již existovalo, jenže v jiné formě. Abych rozptýlil jakési pochybnosti o tom, anebo domněnky, že to byla nějaká zvláštní platová úprava pravím, to existovalo celou řadu let, a nyní se to uzpůsobilo tak, aby to byro spravedlivější a rovnoměrnější rozdělení, což svého času nebylo, poněvadž vánoční odměna se udělovala před tím zaměstnancům libovolně.

Takový byl účel vánočního přídavku. Nuže nyní, když saháme k tomuto opatření, najednou slyším a čtu, že se toto všechno již předem vědělo. Slyšel jsem to v rozpočtovém výboru, v sociálně-politickém výboru, když jsme povolovali tehdy 13. plat, předem jsme prý věděli, že se nebude moci vyplatiti příští rok. Mám za to, že to nemohl nikdo tušiti. Přece nemohl nikdo před rokem tušiti, co se stane nyní nejen v republice, ale v celém světě. Zde byly přece tehdy určité reservy a slušné reservy. Jestliže ty reservy jsou dnes pohlceny hospodářskými událostmi v republice, za to nikdo nemůže, ani ne státní zaměstnanci, a nikdo to také nemohl předpokládati. Copak mohl někdo věděti, co se na př. stane s anglickou librou? Věděl to někdo před rokem, aby mohl dnes říci, že to všechno již předpokládal?

Chtěl bych nyní konstatovati, že v sociálně-politickém výboru byl tak celkem jednomyslný názor na toto opatření a že všichni řečníci, ovšem až na řečníky oposičních stran, souhlasili s tímto opatřením, jakožto s opatřením nezbytně nutným pro státní pokladnu, z vyšších zájmů státních, jen ta metoda jak se to stalo, se všeobecně odsuzovala. Odsuzovalo se, že byli státní zaměstnanci s vysokých míst ujišťováni, že se na platy nesáhne. Je to pravda, nedá se to oddiskutovati; jestliže to řekl někdo tou, onen jinou formou, faktem je, že jsme všichni byli v zajetí určité domněnky, že k tomu opatření nedojde. Já ovšem pro svou osobu jsem byl velmi opatrným a řeknu vám, z jakého důvodu. Podal jsem zde v červnu interpelaci, když se tehdy v senátě vyskytovaly první zprávy o snížení platů,.a na tuto interpelaci jsem dodnes nedostal odpovědi. Ale to je čistě soukromá věc, že jsem snad jinak mluvil, jiní se drželi toho, co se jim z vysokých míst řeklo, a také to tak tradovali. Já musím při této příležitosti poukázati na jednu velmi vážnou věc. Říká se: musíte v řadách občanstva rozšiřovati důvěru, vy, kteří jste k tomu v prvé řadě povoláni, to je členové Národního shromáždění. Nuže, jak se nám bude v jiných věcech věřiti, když se ještě před 14 dny ujišťovalo, že přídavek vyplacen bude a najednou se ukázalo, že vyplacen nebude. Poukazuji na tuto mravní úhonu nás všech, kterou si musíme všichni přiznati. Prohlašuji to proto, aby se to napříště neopakovalo. Pan ministr financí ovšem prohlašuje, že se do poslední chvíle čekalo a že se do poslední chvíle nechtělo s těmito opatřeními vyjíti na světlo světa. Tato omluva by snad byla na místě, ale prosím, jen řekněme plnou pravdu. Byly zde docela jiné důvody, které,ovšem pan ministr financí nemůže ták snadno říci, jakožto osobnost odpovědná, Víme dobře, že se v poslední době v Evropě všechno do základů změnilo. Nikdo nemohl tušiti ještě před několika nedělemi, že nastane katastrofální pokles jedné z nejlepších měn světových, anglické libry, což zapůsobilo tak nepříznivě na všechny měny v Evropě. Nikdo nemohl ještě před několika nedělemi tušiti, že se prohlásí Německo insolventním, že nebude chtíti platiti. A kdo mohl ještě před 3, 4 nedělemi tušiti, že budeme musiti sáhnouti k drakonickým opatřením devisovým, jako sahají ostatní státy a jak to způsobí na náš vývoz. Podívejme se, jak v důsledku těchto opatření klesá náš vývoz. Vždyť již chodíme po kraji. Srovnejme aktivitu našeho vývozu, naší obchodní bilance s loňským rokem. To jest již diference jeden milion. Jakpak je daleko do pasivity? A obchodní bilance je u nás základem platební bilance. Co by následovalo dále, to snad nemusím slavnému senátu vykládat. To jsou ty důvody. Jen se je nebojme říci, které vedly k tomuto opatření, abychom prostě stáli na stráži a zachraňovali, co se zachránit ještě dá. Vaší povinností, společně s finanční správou, je bdít nad korunou a nad její stálostí, co je předpokladem stálosti koruny? Rovnováha rozpočtu. A rovnováha rozpočtu spočívá na harmonii příjmů a vydání. A my přece víme, že za této situace všechny preliminované příjmy státní visí ve vzduchu. A což kdyby - doufám pevně, že k tomu nedojde, a nesmí k tomu dojít - skutečně zakolísala naše koruna, kdo by to v prvé řadě odnesl na svém těle? To musíme říci státním zaměstnancům: to by byli všichni ti, kteří jsou odkázáni na pevný plat. My jsme to již prožili v inflační době v roku 1920-1921; vždyť se na to pamatujete, jak horentně klesala cena koruny a jak jsme pokulhávali s drahotními přídavky, jež jsme tehdy státním zaměstnancům vypláceli. To musí uvážit státní zaměstnanci, že to činíme také v jejich prospěch, jestliže chceme za všech okolností udržet stálost naší koruny. Bude potřebí i naší povinností sáhnout ještě k dalším opatřením, neboť si nemohu vůbec představit, kdybychom snad nemohli udržet naši korunu, kdyby se snad koruna dostala na šikmou plochu, kdo může ručit za to, kde by se to zastavilo.