Místopředseda Trčka (zvoní): Dále má slovo pan sen. Kindl.

Sen. Kindl: Váženy senáte! Když promarnila fašistická a sociálfašistická vláda miliardy, je rozhazovala plnýma rukama na různé korupce, bankovní piráty a různé jiné zlodějny, přichází nyní před dělníky a státní zaměstnance s heslem šetřit. Na těch velkých, co si nabrali plné kapsy, šetřit se nebude. Přichází zase šetřit na těch malých a přichází s nouzovými opatřeními. Dělá plánovitý útok na nižší státní zaměstnance, tak jako r. 1922 a zrovna zde řekl kol. Johanis, že budou říkat: nechte si snížit svoje mzdy, klesne drahota a vy koupíte za méně peněz více, než dříve. Opět ten švindl, opět tu komedii budou hrát se státními zaměstnanci a dělnictvem, jakou hráli r. 1922. Od těch dob plánovitě snižují zaměstnancům mzdy a teď to svádějí na Stříbrného, že to dělal Stříbrný. Pánové, kdo tomu věříte, že to dělal Stříbrný sám, když byl ministrem? Teď jest jich tam 7 socialistických ministrů a ti to svádějí zase na vládu. Já nevím, kdo ta vláda je. Stříbrný prý to udělal. >A. Z.< píše: >Bylo by šílenstvím, kdyby státní zaměstnanci hledali své přátelství v červeném tisku a u pána, který jsa u moci, vynucoval hrozbami poslancům všechny prosincové zákony, který připravil vojenské a četnické gážisty o volební právo a který také měl zálusk připraviti ostatní státní zaměstnance o volební právo a udělati z nich občany druhého řádu.< Prosím, teď 7 ministrů socialistických nemá moc a Stříbrný tenkráte měl moc? Tam píší: >Stříbrný jsa u moci hrozil poslancům,< aby si vynutil ty to zbídačovací zákony. Pánové chtějí se tímto omýti z toho, co udělali. Ale státní zaměstnanci to rozpoznají, že to není Stříbrný, že oni jsou spoluvinníky, kteří je okrádali, nedbali o jejich zájmy, snižovali jim příjmy i ty staré výhody, které měli za Rakouska za toho shnilého režimu. I to jim dnes pánové béřete. To přece tenkráte Stříbrný měl takovou moc, že to všem odboural? Ale pánové mu vyslovovali důvěru, když my jsme proti Stříbrnému protestovali. Když Stříbrný se díval z >Husy < na Václavské náměstí za záclonou, jak se střílelo do dělníků, když protestovali proti drahotě, smál se tomu, a když byl jako náměstek předsedy vlády kritisován v parlamentě, byli to čeští socialisté, kteří se ho zastávali a vyslovovali mu důvěru. Nyní byste se, páni rádi omluvili před zaměstnanci. Teď, když jste je zbídačili, chcete zase setřásti vinu, kterou máte na sobě všichni, všechny vládní strany, celá koalice. Všichni dohromady to připravujete, vás agrárníky nevyjímaje, čeští socialisté také, i sociální demokraté, všichni dohromady to děláte. Ale ač zde všichni prohlašují s tribuny, že to dělají společně, v novinách čeští socialisté budou psáti, že to udělal Mlčoch a agrárníci a na druhé straně budou psán sociální demokraté, že to udělali agrárníci, všichni se budou před forem dělníků hádati, kdo je vinen. Ale my vám prohlašujeme: Vinni jste všichni dohromady, všichni dohromady jste to zpracovali, všichni dohromady se smlouváte o tom, jalo byste tuto komedii se státními zaměstnanci sehráli. Člověk žasne. Vždyť to děláte jako kejklíři, jako komedianti. Sehráváte dávno tuto komedii se státními zaměstnanci, a teď najednou nevíte nic o tom, že se to dávno připravovalo; to prý přichází náhle. Pánové, my jsme to již tvrdili vloni. Podívejte se do stenografického protokolu, co my jsme mluvili ke třináctému platu, když se odhlasovával. Podávali jsme tehdá protest a upozorňovali jsme, že je to první krok, aby jste jim něco dali a na druhé straně, abyste jim to i s úroky vzali. Takovým způsobem jsme kritisovali tento zákon, a pánové, dochází teď na naše slova. Říkali jste tenkráte, že je to demagogie, o dnes říkáte, že vás to překvapuje. Ačkoliv jste již dávno věděli, klamali jste zaměstnance, že to nebude, že to není pravda, že komunisté roztrušují demagogii, že nebude sáhnuto na vánoční příspěvek. Teď je však vidět, že komunisté mluvili pravdu a vy že lid klamete.

To ještě není všechno. Ještě jim připravujete horší pilulky, které budou muset spolknout. Nejen odbourání vánočního příspěvku těm ubohým, kteří na ně čekali, aby si za něj něco koupili, aby koupili dětem obuv a podobně, chcete jim dát k novému roku nebo později ještě něco více. Sami prohlašujete, že se očekává něco horšího, a již nyní je na to připravujete, aby jste je nepřekvapili, jako s tímto snížením. Nevyhovíte resoluci, kterou podává Johanis proti drahotě, naopak, ještě zdražíte životní potřeby, zápalky, pivo, tabák, kávu, čaj. Říkáte, že je demagogie mluviti o zdražování. Ale již se připravuje. U nás si již jeden živnostník dovolil, žádat 30 hal. za krabičku zápalek. (Hlas: Jmenovati) Chtěl jsem to vyšetřiti. Já vám to přinesu. U nás to říkali, že prodává za 30 hal. a já to chtěl vyšetřit, abych ho mohl udat, poněvadž je to vyložený švindl.

Při tomto zdražování a odbourávání vánočního přídavku jsou potrefeny nejnižší vrstvy Vždy potrefíte ty nejpotřebnější, kdežto ti, co dostávají desetitisícové remunerace, poškozeni nebudou. Jestli jim vezmete vánoční příspěvek, který činil 3 nebo 4 tisíce, dáte jim na druhé straně 10.000, 20.000 až 7.0.000 Kč remunerací, takže se nebudou brát o to, aby dostali vánoční příspěvek. Ale již železničáři prohledají, kdo je zrazuje. Mohli jste se jíti přesvědčiti. Ale vaši poslanci a senátoři nešli do Plodinové bursy. Byli byste tam slyšeli, jak vás zaměstnanci správně umějí kritisovati, jak vás správně nazývají a proti vám bouří. Prokoukli vás, vidí, kdo je může vésti, že ne takoví lidé jako vy. Už melete z posledního, jak je vidět. Již nevíte, kudy kam. Octli jste se ve slepé ulici a hledáte východisko. Může se vám však stát, že budete v té slepé ulici proletariátem zaskočeni a že se odtamtud tak hned nedostanete. Bankrot a krach, insolvence atd. se stále šíří. To je všechno vaše práce, kterou děláte a sami připravujete. Malé živnostníky, rolníky, dělníky a nižší státní zaměstnance zbídačujete, kdežto ve všem možném podporujete kapitalistické vrstvy a vysoké státní byrokraty tam jste to dopracovali s vaší demokracií, že dnes proletariát vás bude soudit.

Zpravodaj sen. Pánek povídal, že prý tato předloha přišla do sociálně-politického výboru jako blesk. Sám o tom věděl již před půl rokem, ale teď na něj přišel blesk. Pan zpravodaj sen. Pánek dobře věděl, že bude snížen státním zaměstnancům vánoční příspěvek a již tam také prohlašoval: Nejde jen o státní zaměstnance, nýbrž i o veřejné zaměstnance. Tady i veřejné zaměstnance chcete ošiditi o tu určitou část, ovšem zase jen ty menší. Těm velkým můžete něco strhnouti z platu, těm můžete dáti méně, ale malý člověk potřebuje každou tu desetikorunu, kterou mu budete bráti. Malý člověk s ní počítá, kdežto vysocí byrokraté, kteří berou měsíčně desetitisícové platy, to nepoznají, vezmete-li jim nějakou tu stokorunu. I kdybyste jim podle našeho návrhu vzali 50%, nebudou míti hlad, kdežto ti malí budou každou desetikorunu postrádati.

Pan zpravodaj také řekl, že se bojí, aby nebylo sáhnuto i na další platy, aby nebyly snižovány mzdy. Zdá se, že něco připravujete. Vy sami víte, že k tomu dojde a musí dojíti, nechcete-li sáhnouti na kapitalisty a bankovní piráty, že budete musit sáhnouti ke snižování platů státních zaměstnanců, a proto jim tu hořkou pilulku již dnes trochu posypáváte cukrem, aby ji potom spíše spolkli.

Pan zpravodaj tam také řekl, že prý vysoká byrokracie nemá tak velké platy. Na př. pan zemský president, generální ředitelé mají prý chudáci jen 78 tisíc Kč příjmu a 15.000 Kč činovného. To jsou prý chudáci, kterým se nemohou mzdy snižovati. Pan dr Šámal má jen 600 Kč denně, ale mnoho-li máme u nás nižších zaměstnanců, kteří je nemají ani měsíčně. To tedy nejsou vysoké platy? V Americe na př. vyslanec Anglie, která je o mnoho větší než Československá republika, se spokojí s platem 17.000 dolarů měsíčně, ale čsl. vyslanec má 40.000 měsíčně. Tak odměňujete ty byrokraty, kteří se dovedou před cizinou representovati. Dáváte jim více, než takový velký stát, jako je Velká Britanie. Asi proto, že jsme bohatým národem, který nemá žádné dluhy. Pan ministr Beneš stále se za hranicemi representuje, jako kdybychom tu vším oplývali, říká, že jsme ostrovem klidu a pořádku, a možná, že také říká, že u nás nemá nikdo hlad a že nemáme nezaměstnanost. Proto se asi těm byrokratům dávají, tak velké platy.

Troufáte si však nejen na státní zaměstnance, nýbrž i na pensisty. I těm sáháte na jejich pense. Pan zpravodaj Pánek, také socialista, řekl, že je to docela správné. Bereme-li aktivním, musíme vzíti také pensistům. To prý je socialistické.

Kol. Časný, sociální demokrat, mluvil při tomto zákoně o vojácích. Nemluvil o snižování vánočního přídavku, nýbrž o tom, jak se prý naši vojáci mají dobře na vojně, jak si to prý ti nováčkové 28. října pěkně vyšlapovali, s jakou radostí prý slouží této republice, ale před tím se dva dny za sebou dva vojáci oběsili. Takovým způsobem chtějí šálit lid, jakou prý náladu mají pro militarismus naši vojáci. Běžte do kasáren a zeptejte se jich, jak to proklínají, běžte se na ně podívati a budete viděti, že vám bude každý jinak mluviti, než jak mluvil pan kol. sen. Časný.

Dále kritisoval soudr. Nedvěda, poněvadž soudr. Nedvěd kritisoval plat presidenta republiky a říkal podle našeho návrhu, že by se mělo polovičku snížiti. Pan kol. Časný říkal, že to není tak skvělé, on ho přirovnával k císaři Františkovi Procházkovi, který měl přece mimo to velké statky, kdežto náš president je chudák, nemá nic. Takovým způsobem mluví socialista v době, když se jim jedná o to, aby zachránili opět kapitalistický režim.

Kol. Berkovec z českých socialistů říkal: My víme, že si touto předlohou neposloužíme mezi státními zaměstnanci, my víme, že nás budou proklínati, že nám budou nadávati, ale copak je to platné, my nemůžeme nic jiného dělati, poněvadž musíme sloužiti těm, kterým jsme se dali do služeb, těm vysokým byrokratům a kapitalistům.

Ale oni se připravují, aby se to po druhé tak nedělalo, aby se to udělalo jiným způsobem, ne takovým, aby se státní zaměstnanci přesvědčovali, že oni pro to musí také hlasovati. Oni se musí předem zříci zodpovědnosti a proto chtějí, aby se to udělalo po druhé jiným způsobem, aby se to svádělo na něco jiného, zaměstnanci aby byli poškozeni, kdežto oni by to mohli nějak ošiditi, že ta udělala vysoká byrokracie a oni že neudělali nic. A také se pan Berkovec přihlásil a přiznal, že ne teprve - jak říkal jeho klubovní kolega Pánek - pět minut před dvanáctou, nýbrž že to věděli již dříve. On říkal: Nikdo s tím nechtěl začíti, poněvadž jsme nevěděli, že musíme jíti do krajnosti, proto jsme to naříkali, poněvadž jsme si myslili, že to nějak ututláme, že to bude nějak později. Ale poněvadž státní pokladna zeje prázdnotou, poněvadž nemají peněz, proto najednou to musilo přikvačiti. Oni o tom věděli, ale teď to sváděli na ten >blesk<, že byli překvapeni.

Dále: Prý nelze donutiti boháče k placení daní. Je to také výmluva? Jak donutiti ty malé, to víte, berete jim poslední kozu, živnostníkovi i poslední stroj anebo skříň. Toho donutíte k placení daní, ale socialista neví, jak donutiti boháče, aby platili daně. Státní zaměstnance a dělníky donutíte. Dělník dělá 14 dní a když vydělá za týden více než 193 Kč, hned mu zaměstnavatel strhne daň, aby o tu daň nepřišli, poněvadž by si za to mohl koupiti chléb a když je nezaměstnaný, pak ho sníst. Na ty si troufáte, vy socialisté. Na rolníky si troufáte také. To jdete do cukrovaru a zabavíte jim peníze za řepu, ale socialista neví, jak vzíti daně těm boháčům, aby jim vzal to, co mají platiti na daních. Dále povídal, že takto se to nesmí dělati, snižovati mzdy zaměstnancům, vždyť je to zákon. Oni si ale mohou zákon změniti, ale to by si nedali líbit ani dělníci, když mají smlouvu se zaměstnavatelem, a on by ji nedodržel, hnali by ho k soudu. Státní zaměstnanci ale nemohou vás hnáti k soudu, poněvadž na vás nemohou. Ale na soukromé zaměstnavatele mohou, a to je jediné vaše štěstí, že jste zde kryti, že na vás ti zaměstnanci nemohou také tímto způsobem. Ale oni vám to budou dávati druhým způsobem, a o tom jste se mohli přesvědčiti na Slovanském ostrově nebo v Plodinové burse, kde vám to počínají již dávati. Také to kol. Berkovec omlouval tím, že to, co se bude snižovati státním zaměstnancům, bude ve prospěch nezaměstnaných. Proto ti zaměstnanci to budou rádi dávati, nebudou se bouřiti, budou mlčeti, poněvadž to budou dávati svým hladovějícím kolegům. Oni již působí na cit malého člověka, že vždycky cítí s tím druhým, který hladoví, že tu korunku dá. Ti zaměstnanci také říkají: My bychom to dali rádi, ale kdybychom viděli, že to přijde do pravých rukou. My ale víme, ze tyto peníze nepřijdou pro nezaměstnané, a my to tvrdíme také, že tyto peníze, které získáte z vánočního příspěvku státním zaměstnancům, nebudou pro nezaměstnané, to už spíše, jak pan ministr financí říkal, budou pro bankovní piráty, na nějaké bankovní zloděje a ne na nezaměstnané dělníky. V nejlepším případě, když je nedáte bankovním pirátům, budete za ně dělat nějaké kanony, mašinkvéry a připravovati se na ten vpád do sovětského svazu, když jste již zapálili ohníček na východě v Mandžursku.

Pánové to dnes omlouvají, že prý musíme všichni přinášeti oběti. Jenže ten malý přináší oběti stále a stále, již 13 let tím, že si utrhuje kus chleba od úst ve prospěch státu, kdežto kapitalisté přinášejí oběti tím, že si stále víc a více plní své bezedné kapsy. Takovýmto způsobem omlouváte to, co jste připravili pro pracující lid. Pan ministr financí Trapl povídal, a již o tom také mluvil soudr. Mikulíček, že snížení platů státním zaměstnancům tímto vánočním příspěvkem, tímto odbouráním platů je jenom vaše první spatření, které děláme proti zaměstnancům. To je to první a také již připravuje se to druhé spatření, které bude možná ještě více překvapující pro státní zaměstnance, nežli bylo dříve. Pan ministr říkal: Situace se přiostřila. My jsme na to nebyli připraveni. Rozpočet pro r. 1931 se dělal před rokem a my jsme to nevěděli.

Podívejte se do stenografického protokolu na řeči komunistických senátorů, kde poukazovali, jaká je situace, že bude zhoršena, za rok, a napřesrok to bude ještě horší to vám zase říkáme. Ale pan ministr financí nebyl na to připraven, on nevěděl, že tato doba přijde, a již také právě, jak jsem již o tom mluvil, povídal pan ministr, že banky prý nesou těžká břemena. Asi ty miliony, co nezaplatily na daních. To je pro ně těžké břemeno. Nemohli byste jim odpomoci od těchto daní? Nemohl by pan ministr financí jim od toho břemena odpomoci, aby ty daně, které dluhují, ty sumy, ty miliony, o které okradly stát, státu vrátily? Tak by bylo pomoženo státu a odpomoženo jim od těch těžkých břemen.

Teď je prý těžko si vypůjčiti. Snad nám už nechce nikdo půjčiti. Ono to půjčování působí těžkosti, ale poněvadž není jiné pomoci, proto musíme postupovati tím způsobem, že musíme, ne se dlužiti, nýbrž snižovali mzdy státním zaměstnancům a tím způsobem si pomáhati k penězům. A vláda k tomu sahá prý až v posledním okamžiku. Když už nevěděla, kde ho vzít, když už není, kde co sebrat. Když nechce sáhnout na kapsy bohatých, sahá na kapsy těch nejubožejších. Oni by měli.rádi dobře placené státní zaměstnance, a milerádi by měli spokojené státní zaměstnance, poněvadž v dnešní bouřlivé době, když už se jim třese půda pod nohama, když už této fašistické vládě teče voda do bot, chtějí, aby aspoň ti státní zaměstnanci byli spokojeni. Když se všude bouří dělnictvo z hladu, nechtějí míti nespokojené zaměstnance, proto to dělají s bolestí sice, ale musejí to udělati. (Místopředseda Trčka zvoní.)

Pánové si myslí, že si lidé neumějí spočítati, jaké jsou platy nahoře a jaké jsou dole. Oni si myslí, že státní zaměstnanci nevědí, jaké příjmy mají ti různí šéfové nahoře, myslí si, když se zaměstnancům bude říkati: musíme přinášeti oběti - že to také spolknou a řeknou: vždyť pan ministerský předseda také slevil. Ale pan ministerský předseda bez těch 12.000 nebo 14.000 Kč dovede ještě krásně žít, nepocítí hladu, ale když se tomu dole sníží plat o 100 Kč, ten to hrozně pocítí a bude hladověti s těmi druhými. Zaměstnanci již to dovedou rozpoznávat.

Dále pravil pan ministr, že se tím získá 200 mil. Kč a prý se již blížíme jedné miliardě úspor. A na kom pak se všechny ty úspory ušetřily? Tyto všecky úspory se ušetřily jenom na těch nejnižších, kdežto na milionáře jste ještě nesáhli.

Ministerstvo sociální péče prý mělo na nezaměstnané jenom 72 mil. Kč a teď prý bude potřebí aspoň 400 mil. Kč. Pan ministr také řekl, že prý ví, že nám budou některé oblasti hladověti. On to ví, že bude hlad a bída, ale spoléhá se na druhého kolegu ministra Slávika, že tam pošle svoje ozbrojené žoldnéře, jako ve Frývaldově, a ti že budou hladové dělníky střílet. Na to spoléhá pan ministr financí socialista, spoléhá na druhého ministra vnitra, který mu od těch nezaměstnaných a hladových pomůže, aby se zaručilo trochu klidu a pořádku.

Pánové také říkají, že není zle, aby nebylo ještě hůře. Pánové to rozpoznávají však v jiném smyslu. Ono bude zase hůře těm dole, těm spodním, kdežto těm velkým podle toho, jak to připravujete, nestane se nic, těm se neublíží.

Krisi prý všichni těžce neseme. Všichni to nesou těžce, nejtížeji však ji nesou nižší kategorie státních zaměstnanců a dělnické třídy, kdežto vy, pánové z hořejších vrstev, to jistě necítíte. Ti malí odnášejí všechno to na svých zádech, jim se béře poslední skýva chleba od úst, kdežto vám se nebralo nic, vám se ještě z různých těch fondů připlácí, a jestli to nedostáváte přímo z toho vládního koryta, dostáváte to z různých těch bank, o které se zde nejvíce staráte, dostáváte to v podobě tantiem, nebo v různé takové formě. Ale tím nejsou ještě naše opatření vyčerpána, řekl pan ministr. My musíme ještě jinak spořiti. A my tímto způsobem musíme postupovati stále více a zaměstnanci prý musí býti spokojeni, že jim béřete všechno, že jim dáváte alespoň ten poloviční vánoční příspěvek, že jim jej nebéřete celý. A vy prý to děláte z citu, aby prý to tak nebolelo. Budou prý musiti snésti ještě bolestnější věci, ještě těžší operace. Takovým způsobem připravujete na to lid, už mu dáváte tu umrtvující injekci, aby to potom tak nebolelo, až jim budete snižovati mzdy. V loni prý jsme měli schodek 66 milionů, letos bude ještě větší a napřesrok ještě větší, poněvadž ty malé jste již odřeli až na kůži, těm malými už nebudete moci bráti na daních, už z nich nic nedostanete než krev, když je budete tím daňovým šroubem mačkati a proto musíte, pánové, skutečně počítati se schodkem, poněvadž na velké si netroufáte a z těch malých nic nevymačkáte. Pan zpravodaj Pánek si ku konci liboval, že všechny koaliční strany jsou v tomto snižování jednotny. Všichni dohromady jste v tam jednotní a až do vás budeme někdy na schůzích práskati, že jste to dělali, pak to nezapírejte, abyste to sváděli na Mlčoch a anebo na jiného ministra. Opět vám to budeme otloukati o ústa a říkati pouze vaše slova, co zde mluvil pan zpravodaj Pánek, že je spokojen s tím, že všechny strany s tím souhlasí a jsou v tomto směru jednotny. Není prý již na to čas,.neměli prý jste již na to čas, kde by se ušetřily peníze, mohli prý jsme dříve šetřiti, pravil pan zpravodaj Pánek. Dříve prý se promarnilo mnoho peněz, mnoho milionů se rozházelo, ale pánové, také se bodně ukradlo. A nár. socialisté kdyby těch 100 milionů z válečných půjček vrátili státu, opět by tu byla nějaká záplata na tu díru, spět by tu byla záplata na bořící se váš finanční systém. Pan zpravodaj také řekl, že by rád znal dlužníky daní. No tak, pánové, nedozvíte se, kdo vám ty daně dluží? Nikde se to nemůžete dověděti? Prosím, vládní strany nevědí, kdo dluhuje daně? Tamhle soudr. Mikulíček ví jistě, kdo ty daně dluhuje, a oni to nevědí. Dluhují je velkostatkáři, továrníci a průmyslníci. Vy to víte, ale vy to zapíráte, že byste to věděli.

My zde podáváme náš návrh, pánové, k tomuto vládnímu návrhu, v tomto návrhu to odůvodňujeme a žádáme:

§ 2 budiž nahrazen zněním:

>Z platu presidenta republiky stanoveného zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 290 Sb. z. a n., na 1,000.000 Kč sráží se polovina a obnos, určený na výdaje jeho úřadu obnosem 2,000.000 Kč snižuje se rovněž o polovinu.<.

§ 3 budiž nahrazen zněním:

>Z platů předsedů, místopředsedů a členů obou sněmoven N. S., podle §u 1 zák. ze dne 18. května 1921, č. 115 Sb. z. a n., sráží se po 50% a z dalších platů předsedů obou sněmoven N. S. podle §u 3 zm. zák. 50% z platů místopředsedů obou sněmoven N. S. podle §u 2 t. z. sráží se 50%.<

§ 4 budiž nahrazen zněním:

>Z platu předsedy vlády, stanoveného zákonem ze dne 20. prosince 1918, č. 9 Sb. z. a n., sráží se polovina a z platů ostatních členů vlády, stanovených tímže zákonem, po 50%; z representačního přídavku předsedy vlády a ministra zahraničních věcí, stanoveného §em 2 zák, ze dne 15. dubna 1920, č. 317. Sb. z. a n., sráží se po 50%.

Členům vlády, kteří jsou současně poslanci a senátory, nepřísluší po dobu jejich členství ve vládě plat poslance či senátora.

Členům vlády, poslancům a senátorům nepřísluší plat, který by jinak pobírali jako státní nebo veřejní zaměstnanci.<

§ 5 budiž nahrazen zněním:

>U zaměstnanců, na které se vztahuje zákon ze.dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n., (platový zákon.) nebo předpisy na základě §u 210, odst. 1 téhož zákona vydané a jejichž pensijní základna převyšuje 54.000 Kč ročně, sráží se z platu částka, převyšující 54.000 Kč ročně.<

§ 8 budiž nahrazen zněním:

>Zákonem ze dne 14. října 1930, čís. 144 Sb. z. a n., stanovený vánoční příspěvek státním zaměstnancům a učitelům v činné službě budiž v roce 1931 vyplacen, takto:<

§ 9 budiž nahrazen zněním:

>všem osobám, jichž pensijní základna nepřevyšuje 39.000 Kč ročně, vyplácí se vánoční příspěvek v plné výši, a to bez rozdílu, jsou-li smluvními nebo pragmatikálními zaměstnanci a bez zřetele na jejich služební dobu.<

§ 10 budiž nahrazen zněním:

>Zaměstnancům veřejnoprávních korporací a ústavů, uvedených v §u 21, odst. 1 platového zákona bude vánoční příspěvek vyplacen podle ustanovení §§ 8 a 9.<

Prosím, tento náš návrh, který jistě by přijali všichni zaměstnanci, jste v sociálně-politickém výboru zamítli. Vy jej zamítnete i tu, ale chcete jej nahraditi takovým návrhem, který kol. Johanis podával jako resoluci. Opět chcete namladiti zaměstnance, že bude snad laciněji, opět přicházíte s demagogií, švindlem a podvodem, že bude levněji. Ale náš pan ministr hladu, Bechyně, se nebude starat, aby bylo levněji. On jen jednou zakročil o mléko a od těch dob nedělá nic, ačkoliv pobírá stále plat jako ministr zásobování.

Touto resolucí chcete připraviti státní zaměstnance,,aby zákon tento spíše spolkli. My ale říkáme: Pánové, už máte odtroubeno. Už jste hotovi se svým režimem. Již soudr. Mikulíček to řekl a já říkám také: Pánové, s vaším režimem to jde čerstvě s kopce. Už se nezachráníte, kdybyste dělali co chtěli proti tomu. Konec. Kapitalistický svět bankrotí. Kapitalistický řád je hotov. Otřásá se ve svých základech a my, komunisté, stavíme jiný plán proti vašemu plánu, my stavíme plán: >Vzíti bohatým a dáti chudým!< My stavíme plán: >Do boje proti celému kapitalistickému režimu, do boje proti celému kapitalistickému zřízení, které musí býti odstraněno, poněvadž nedává lidu najíst.< Toto zřízení musí zmizeti. A nic vám nepomůže, ani kdybyste posílali jako do Frývaldova, Duchcova, Košút a Chustu i jinam své četníky. Chcete tím jen zastrašiti lid od tvořící se jednotné fronty. (Místopředseda Votruba převzal předsednictví.) Víte, že se do této fronty staví živnostníci, zbídačení rolníci, dělníci a dnes i státní zaměstnanci. Vy všichni i s vaším režimem budete již brzy smeteni. Je již nejvýš na čase, aby se proletariát sjednotil a poslal vás i s vaším režimem ke všem čertům. Nic jiného nemůže s vámi dělati. Chce-li proletariát žíti, musí kapitalismus zemříti. My komunisté k tomu pomůžeme, abychom vám to podemleli, aby se to co nejdříve zhroutilo. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. Haken.

Sen. Haken: Ohrazujeme se co nejostřeji proti (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 4. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy ) projevu, který zde učinil ex praesidio předseda dr Soukup. (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 4. prosince 1931 podle §u 9, Zit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) fráze projevu svědčí o tom, že byl koncipován předsedou dr Soukupem. Je jen přirozené, že třídní napjetí, jež v tomto období vyvrcholuje, obráží se i v parlamentě. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 4. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsno pisecké zprávy.) Komunističtí členové Národního shromáždění, jež jsou pevně a nerozlučně spjati s dělnickou třídou, projevili svým vystoupením ve sněmovnách krajní rozhořčení a protest (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 4. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Všichni jsou na fašistické linii teroru proti pracujícímu lidu v jedné frontě s kapitalismem. Pro dělníka není svobody tisku, svobody shromažďovací, spolčovací, domovní atd. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 4. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

V této situaci hospodářského, sociálního, politického i národnostního útlaku pracujícího obyvatelstva nezbývá mu jiného východiska, než ostrý třídní boj až do povalení vlády kapitalismu. V tomto nutném boji dělnická třída neustoupí ani před nejtěžším terorem. Základy kapitalismu jsou již podkopány. Pracující lid je povolán hydru kapitalismu doraziti. To je jeho historický úkol. Komunistická strana bude v čele tohoto boje. Komunističtí členové Národního shromáždění jsou funkcionáři dělnické třídy a neustanou hájiti její zájmy hospodářské i politické. Od boje v čele dělnické třídy nás neodženete ani terorem, ani kriminály.

A nyní několik slov k meritu projevu pana předsedy Soukupa. Pan předseda Soukup začíná ve svém projevu výrazem pocitu nekonečné hanby. Ano my míváme také pocit nekonečné hanby, když k nám pracující obyvatelstvo venku činí dotazy, (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 4. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy. - Sen. Mikulíček: Jak si to vyčítali před volbami v >Českém Slově<.)