Schůze zahájena v 15 hodin 18 minut.

Přítomni:

Místopředsedové: Donát, dr Heller, Trčka.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

100 senátorů podle presenční, listiny.

Zástupci vlády: předseda vlády Udržal; ministr dr Matoušek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolené: na dnešní schůze sen. Doudovi, Hrubanovi, Janíkovi, dr Jesserovi, dr Milotovi, Nentvichovi, dr Soukupovi, Spiesovi, Stöhrovi, Šťastnémú, Votrubovi a dr Wittovi; na tento týden sen. Curkanovičovi; dodatečně na minulé schůze sen. Stodolovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu 1 měsíce sen. Polachovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 649. Poštou. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemské školní rady v Praze ze dne 13. října 1931, č. II-A-3802 ai 1931, čís. z. š. r. 93.926 ai 1931, aby senát dal svolení k disciplinárnímu stíhání sen. Hakena (č. 4962/1931 předs.).

Tisk 637/1. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na pana ministra školství dr Dérera stran jmenování okresních školních výborů.

Tisk 637/2. Interpelace sen. inž. Havlína, dr Kaprasa, Bergmana, Votruby a druhů na pana ministra vnitra, týkající se zákazu starosty obce Děčína, jímž odepřeno tělocvičné jednotě Sokol vztýčení praporů ve státních barvách na náměstí děčínském na oslavu státního svátku 28. října.

Tisk 637/3. Interpelace sen. Šolce, dr Kloudy a druhů na pana ministra vnitra ve věci rozpuštění městského zastupitelstva v Kopidlně, politický okres Jičín, nesprávného jmenování obecní správní komise a urychleného vypsání obecních voleb.

Tisk 637/4. Interpelace sen. Tichiho, Eichhorna a soudr. na pana ministra financí dr Trapla o neslýchaném postupu berního úřadu ve Vrchlabí, který byl příčinou sebevraždy manželů Finzeových v Prostředním Lámově.

Tisk 645/1. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Hakena, Nedvěda a soudr. v záležitosti bezohledného vymáhání dlužných daní na chudém, nemocném malorolníku Siegelovi v Langheidu u Horní Plané (tisk 504/1).

Tisk 645/2. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Lokoty a soudr., že bývalému železničnímu dělníku Michalu Miklošovi v Chustu nebyl vyplacen plat (tisk 580).

Tisk 645/3. Odpověď vlády na interpelaci sen. Trnobranského a druhů ohledně náhrady škod způsobených válkou nájemcům statků, československým státním příslušníkům, hospodařícím před vypuknutím války v Haliči (tisk 538/2).

Tisk 645/4. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Köhlera, Wenzela a soudr. stran vkladů ve starých korunách u vídeňské poštovní spořitelny (tisk 621/3).

Tisk 646/1. Interpelace sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára, a spol. vládě o těžké krisi našeho dobytkářství.

Tisk 646/2. Interpelace sen. Sechtra a spol. na pana ministra financí v záležitosti bezohledného provádění exekucí v obcích postižených krupobitím v okrese jílovském.

Tisk 646/3. Interpelace sen. Filipínského, Foita, Dílka, Riedla, Slámy, Votruby a druhů na pana předsedu vlády o stanovisku ministra školství a úmyslech vlády ve věci vysoké školy zemědělské v Brně.

Tisk 647. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol., kterým se vládě ukládá, aby předložila novelu zákona o podpoře v nezaměstnanosti.

Tisk 648. Zpráva imunitného výboru o žiadosti krajského trestného súdu v Brne zo dňa 14. júna 1931, č. j. Nt. XI 52/31, aby bol daný súhlas k trestnému stíhaniu sen. Slámu pre zločin podvodného úpadku podľa §u 205, lit. a) trestného zákona (č. 4320/31 preds.).

Tisk 650. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru živnostensko-obchodního k vládnímu návrhu zákona o uzavírání krámu dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině (tisk 640).

Tisk 651. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1410) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1932 (tisk 1460).

Tisk 652. Návrh sen. Stöhra, Luksche, Kahlera, Ikerta, Lichtneckerta, Lipperta, Spiese, A. Scholze a soudr., kterým se vláda vybízí, aby co nejdříve provedla skutečně účinná opatření na ochranu domácího dobytkářství.

Tisk 653. Návrh sen. Böhra a soudr. na zařazení města Varnsdorfu do skupiny míst B činovného.

Tisk 654. Návrh sen. F. Scholze a soudr. na přiznání 35leté služební doby dílenským mistrům, dílovedoucím a kancelářským zaměstnancům čsl. tabákové režie.

Těsnopisecká zpráva o 118. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 11. listopadu 1931.

Zápisy o 120. až 12. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 647. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol., kterým se vládě ukládá, aby předložila novelu zákona o podpoře v nezaměstnanosti.

Tisk 652. Návrh sen. Stöhra, Luksche, Kahlera, Ikerta, Lichtneckerta, Lipperta, Spiese, A. Scholze a soudr., kterým se vláda vybízí, aby co nejdříve provedla skutečně účinná opatření na ochranu domácího dobytkářství.

Tisk 653. Návrh sen. Böhra a soudr. na zařazení města Varnsdorfu do skupiny míst B činovného.

Tisk 654. Návrh sen. F. Scholze a soudr. na přiznání 35leté služební doby dílenským mistrům, dílovedoucím a kancelářským zaměstnancům čsl. tabákové režie.

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze.

1. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru živnostensko-obchodního k vládnímu návrhu zákona (tisk 640) o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině. Tisk 650.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický pan sen. Havránek, za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Jílek.

Prosím pana sen. Havránka, aby se ujal referátu za výbor soc.-politický.

Zpravodaj sen. Havránek: Ctěný senáte! Dosud platné předpisy zákona ze dne 14. ledna 1910, říš. z. č. 19, o uzavírání krámů v živnostech obchodních a závodech příbuzných představující vlastně novelisaci některých ustanovení VI hlavy živnostenského řádu, jsou od let předmětem stížností obchodního zaměstnanectva a soukromého úřednictva.

Stížnosti tyto jsou odůvodněny zejména se zřetelem na zákon o 8 hod. dubě pracovní, který za dosavadní platnosti ustanovení §u 96 e) živnostenského řádu se velmi často přestupuje. Tím větší měrou stupňují se tyto stížnosti zaměstnanectva v tomto směru, zvláště pokud se týče uzavírání krámů, obchodních živností a místností příbuzných závodů, na Štědrý den - 24. prosince - kdy všude jinde v továrnách a dílnách končí práce již o poledni nebo v dřívějších hodinách odpoledních, a jenom v živnostech obchodních trvá práce do pozdních hodin večerních, a to v době předvánoční, kdy na obchodní zaměstnanectvo klade se zvýšená námaha fysická i duševní.

Požadavky zaměstnanectva stýkají se v tomto případě do velké míry i se zájmem zaměstnavatelů, neboť jde tu o všeobecně uznávaný svátek rodinný a nesporně nejkrásnější den církevní. Jsou zde i důvody citové a lidské. Tato okolnost vysvětluje, proč právě všichni lidé chtějí zejména 24. prosince býti pokud možno co nejdříve u svých rodin. Pohříchu ve většině případů pravděpodobně ze starého, ničím neodůvodněného zvyku bývá to obyčejně o Štědrém dnu, o kterém bývají krámy dlouho do večera otevřeny, čímž je vzata možnost zaměstnanectvu zejména je-li bydliště jeho rodiny od místa zaměstnání poněkud vzdálenější - jakož i obchodnictvu samotnému, užíti nejkrásnější chvíle o Štědrém dnu v kruhu rodinném.

Tento fakt, jakož i vědomí, že ostatní vrstvy občanstva již řadu hodin jsou u svých rodin, působí v jejich.myslích pochopitelně roztrpčení, zejména přicházejí-li právě na Štědrý den ještě později než v jiné dny ke svým rodinám. Zkušenosti učí, že na Štědrý den dochází k nákupům jen menším a omezuje se jen na drobnější nákupy zapomenutých věcí. Není také důvodů, aby k vůli zapomětlivosti nebo snad i pohodlnosti uhrazovalo se zvýšené vydání na otop, světlo, světelnou reklamu a pod., čímž ztrácí se často i část docíleného zisku z předchozího denního prodeje. Jsou to tedy i hospodářské důvody a hospodářský zájem obchodnictva, který odůvodňuje dřívější uzavírání krámů na Štědrý den. Tím, že uzavírání krámů provede se jednotnou zákonitou úpravou, jsou i konkurenční obavy rozptýleny.

Dále nutno míti na zřeteli, že značná část majitelů obchodů již po mnoho let uzavírá své obchody o štědrém dnu mnohem dříve a pak že toto dávné přání zaměstnanectva dochází i porozumění v kruzích zaměstnavatelských. Může se právem poukázati na fakt, že mnoho obchodních gremií uvítalo tuto akci sympaticky a jejich odborový tisk doporučoval její všeobecné a jednotné zavedení.

Zákon, jak se navrhuje, bude nesporně znamenati i značný sociální pokrok. Připomenouti dlužno, že obdobná úprava byla předsevzata v Německu již zákonem ze dne 13. prosince 1929, č. 44 ř. z.

Podle tohoto předloženého vládního návrhu stanoví se uzavírací hodina krámů, obchodních místností odběratelům přístupných a náležejících k nim pisáren a skladů v živnostech obchodních při prodeji zboží výrobních živností, při prodeji konsumních spolků a jiných výrobních, stavebních, hospodářských, zemědělských, nákupních a prodejních družstev, jakož i v živnosti zasilatelské a dopravní na 17. hod. odpolední, při čemž zůstávají v platnosti ustanovení kolektivních smluv a zvyklostí, pokud jsou výhodnější pro zaměstnance, než navržené ustanovení zákona.

Sociálně politický výbor projednal ve své schůzi dne 27. listopadu 1931 tuto vládní předlohu a doporučuje slavnému senátu ke schválení osnovu zákona ve znění dole otištěném. Dále navrhuje výbor, aby slavný senát schválil resoluci níže uvedenou, která byla sov.-politickým, jakož i živnostensko-obchodním výborem přijata. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má dále referent za výbor živnostensko-obchodní, pan sen. Jílek.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! živnostenský výbor ve svém posledním sezení doporučuje vládní předlohu stran uzavírání živností o 17. hodině ke schválení. 24. prosinec, Štědrý den, je svátkem, který se všeobecně světí, a doposud, jak se to praktikovalo v obchodech, obchody byly i do pozdní doby až kolikrát do 10. hod. otevřeny. Živnostnictvo samo nemělo z toho veliký zisk, poněvadž mnoho již neprodalo, v mnohém obchodě ani ta celá tržba nestačila na to světlo, které tam bylo. Jenže ohlížel se jeden na druhého, mnohý by byl rád zavřel, aby mohl společně Štědrovečerní večer slavit, ale když viděl, že ten druhý má otevřeno a prodává, tu nechával otevřeno také.

Řádní živnostníci s radostí vítají toto usnesení, že tím nastane jednotné uzavírání krámů a že takovýmto způsobem mohou tento Štědrovečerní večer společně v rodinném kruhu slaviti. Též i zaměstnanectvo vítá toto, poněvadž bude moci tento večer slaviti rovněž v rodinném kruhu.

Živnostenský výbor tedy doporučuje tuto osnovu a zároveň připomíná v tom, že poslední sdělení ministerstva obchodu má v § 1 ustanovení vztahující se též na živnosti, které se provozují automatem. Tedy také tyto živnosti tam, kde není obsluha personálu, kde automat obsluhuje, podle sdělení zástupce ministerstva v živnostenském výboru mají míti klid. Není zde tedy obavy živnostníků, když budou krámy zavřeny, že v takových místnostech, kde jsou automaty, se bude prodávati.

Živnostenský výbor zároveň doporučuje resoluci, která byla přijata v sociálně-politickém výboru.

Místopředseda Donát (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci: Navrhuji řečnickou lhůtu 1/4 hodiny.

Jsou proti tomu námitky (Nebyly.)

Námitky nejsou.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Jokl.

Sen. Jokl (německy): Slavný senáte! V poslední schůzi této sněmovny bylo usneseno spojiti debatu o událostech ve Frývaldově a o zprávě pana ministra vnitra s rozpočtovou debatou. Vidím se bohužel nucena odchýliti se od tohoto usnesení, neboť stal se případ, který bezpodmínečně vyžaduje, aby se včas poukázalo na nebezpečí, které z toho může vzniknouti, aby se vzali k odpovědnosti ti, kdož jsou původci tohoto případu.

Zítra je tomu týden, co neseny byly oběti z Dolní Lipové do hrobu. Srdcervoucí scény udály se u obou hrobů v Zigharticích a Dolní Lipové, slzy, jež prolilo tisíce lidí, jsou strašlivou obžalobou násilné polity vůbec, nechť přichází s kterékoli strany.

Znenáhla přicházejí na veřejnost také zprávy očitých svědků smutných událostí a lze zjistiti, že obě prohlášení pana ministra vnitra neodpovídají ve všech částech skutečnostem. Tak nezmiňuje se zpráva pana ministra vnitra o tom, že demonstranti již v Zigharticích byli od četníků beze vší míry biti, což ovšem u nich vzbudilo obrovské roztrpčení. Očití svědkové dále zjistili, že se demonstranti po prvé ráně, kterou četnictvo dalo, obrátili na útěk a že se střílelo za nimi, z čehož také pocházejí četné případy, kdy došlo ke zranění od zadu. Tato skutečnost nám dokazuje, že by četnictvo, i kdyby bylo střílelo na slepo, bylo dosáhlo cíle, totiž rozptýlení demonstrantů. Co by se vůbec bylo stalo, kdyby 250-300 shromážděných lidí - nebylo jich 1.000, jak se tvrdilo - bylo přišlo do Frývaldova? Hluk, křik, řeči, bylo by bývalo asi vše; během posledních 20-30 let byly opětovně velké demonstrace, kde bylo shromážděno tišíce a tišíce lidí, aniž by se bylo přihodilo to nejmenší, aniž by někomu byl býval zkřiven vlas. Tu chtěl bych obzvláště ze svých vzpomínek vyjmouti jednu demonstraci z r. 1919, typickou hladovou demonstraci, kdy hladovící masy táhly k sanatoriu do Grienbergu, aniž mělo tehdy četnictvo příčinu zakročiti. To nejhroznější, co by se nejvýš bylo mohlo státi, kdyby se byli demonstranti propustili, bylo by bývalo, že by ve Frývaldově bylo tomu musilo uvěřiti několik okenních tabulek; a tu musíme již říci: okenní tabulku možno nahraditi, ale mrtvé nelze vzkřísiti. Lidský život je příliš drahocenný statek, nežli aby se ho takovýmto způsobem nedbalo. Velikášství autority slavilo zase jednou orgie. (Místopředseda Trčka převzal předsednictví.)

Není mým úmyslem rozvinouti zde zase celou záležitost a smutné události ve Frývaldově. Chtěl bych jen konstatovati, že nepřímo mají na tom spoluvinu také pořadatelé této demonstrace. Vždyť demonstraci nepořádali proto, aby dělníkům pomohli, nýbrž z potřeby agitace. Zase jednou hnali lidi, kteří jejich slovům věřili, před bajonety četníků. Musíme konstatovati, že pořadatelé těchto demonstrací byli dosti nesvědomitými, že hnali děti do nebezpečí života, že je stavěli do předních řad, kdežto sami se uchýlili do bezpečí. (Výkřiky sen. Kindla.) Posl. Hadek přiznal v poslanecké sněmovně, že se nalézal za četníky a že se nepokusil odvrátiti neštěstí, aby nebyl zatčen. To již není nezodpovědnost, to je zbabělost v nejkrajnějším slova smyslu. (Potlesk.) Jisto je však také - a o tom není pochybnosti - velké provinění četnictva, které úplně ztratilo hlavu a vina byrokracie, která zase jednou dokázala neschopnost spravovati stát anebo části státu.

Jak veliká je tato absolutní neschopnost byrokracie, která se domnívala, že nemůže vystačiti bez použití brutálních prostředků násilí, toho novým důkazem je výnos správce okresní správy ve Frývaldově; rady Jakubovského, při čemž se musíme tázati, zdali tento muž má ještě všech pět smyslů pohromadě. Výnos zní: >Na základě:čl. III zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., zakazuje okresní úřad se schválením zemského

úřadu až na další ve veřejném zájmu jakékoli shromažďování a srocování na veřejných místech, ježto takové srocování za žádných okolností nebude trpěno. Obyvatelstvo se naléhavě varuje před jakýmkoli zúčastněním, byť jen jako diváci. Okresní úřad upozorňuje na to, že kdokoli nebude dbáti přes výstrahu tohoto zákazu, musí si následky přičísti sám, a že proti těmto osobám zakročeno bude podle platných předpisů zákona.<

Zde se zcela nepokrytě hrozí novými násilnými prostředky, novým střílením. Tón výnosu, vzešlého z pravého byrokratického mozku, projevuje ducha doby předbřeznové, ducha roku 1854, kdy reakce hrozila nejvyššími tresty, když 3 osoby bez povolení stály pohromadě. Tak si pánové představují udržení klidu a pořádku. Výnos není ničím jiným nežli svémocným vyhlášením zmírněného výjimečného stavu nad frývaldovským okresem. Ale nedosti na tom, výnos se ještě zostřuje tím, že v okresu staženo bylo nesmírně velké množství četnictva.

Bezděčně táže se každý: co pak se po katastrofě ještě stalo, co se zde děje, že správce okresní správy ve Frývaldově myslí, že musí hroziti takovýmito opatřeními: (Sen. dr Heller [německy]: Se schválením, zemské vlády!) - a to se schválením zemské vlády? Což obyvatelstvo ve Frývaldově od nešťastné minuty až do nynějška, do dneška, nezachovalo úplný klid? Což nebyly oba pohřby, v Zigharticích a Dolní Lipové, přímo důkazem disciplinovanosti obyvatelstva tohoto okresu? Ovšem, kdyby bylo šlo po vůli četnictva, mohla se večer dne 25. listopadu přihoditi ještě druhá katastrofa toho druhu. Je pochopitelno, že rozechvělé obyvatelstvo stálo před úmrlčí komorou na ulici a diskutovalo, že kolegové zastřeleného Haucka tam chtěli jíti, aby mrtvému prokázali poslední poctu. Nescházelo mnoho, a byla by brutálním zasáhnutím četnictva vznikla nová srážka. Četnictvo ohrožovalo dokonce žalem zhrouceného, zničeného otce mrtvého. (Výkřiky sen. Starka.)

Jistý slezský měšťácký list mínil, že příčinou postupu správce okresní správy Jakubovského je to, že prý jistý komunistický poslanec a senátor Langer v okrese agituí. Musím již říci: známe pana radu Jakubovského již dlouho a víme, že je zosobněnou úzkostlivostí. Ale v tomto případě nehrála úlohu ani tak úzkost, jako okolnost, že bylo úmyslem opatřiti si výnosem ospravedlnění úplného selhání dne 25. listopadu. Výnos docílí ovšem pravého opaku toho, co zamýšlí, a jednání četnictva přispěje jen k tomu, že se do obyvatelstva vnese neklid, hněv a roztrpčení. Jestliže pan Jakubovský chce napomáhati tomu, aby se tam nahoře omezilo a utlumilo komunistické hnutí, bude si musit vyhledati jiná opatření. Panuje tam nahoře příslovečná nouze, je to typické nouzové území; tam je potřebí dělníky poučovati a nedělati svévolně mučedníky. Žádáme, aby se schůze mohly klidně konati. Je přece šílenství, pro malichernosti mobilisovati tak velkou státní moc a věc nabubřiti tak, jako by stát pro nějakou schůzi byl v nebezpečí. Odsuzujeme tento výnos co nerozhodněji a protestujeme proti provokování obyvatelstva svoláváním četnictva. Kurs ve Frývaldově musí vésti k další katastrofě, nebude-li včas zjednána odpomoc. Žádáme od vlády od ministra vnitra, aby včas zakročili, dříve nežli se stane další neštěstí. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan sen. Köhler.

Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Köhler (německy): Dámy a pánové! Můj kolega ve straně, poslanec Richard Köhler, podal v dohodě s německým svazem zaměstnanců obchodu a průmyslu a s pracovním souručenstvím všech německých pomocnických výborů počátkem října na pana ministra obchodu a na pana ministra sociální péče dvě interpelace stran zavírání obchodů v 5 hodin. Z této interpelace vychází na jevo že snahy zaměstnanců v živnostech obchodních po tom, by se obchody dne 24. prosince zavíraly v 5 hodin, provázeny byly jakýmsi úspěchem. Již 84 obchodních společenstev a gremií podalo svá vyjádření, z těch bylo 54 společenstev pro zavírání v 5 hodin, 25 společenstev bylo ochotno zavírati v 6 hodin, chtělo však své zaměstnance propustiti již v 5 hodin. Aby však v této věci byla vykonána práce plná, žádal jistý počet společenstev výslovně, aby zákonem bylo stanoveno zavírání krámů v 5 hodin, rovněž tak vyslovily se zemské svazy obchodních společenstev a gremií v Čechách a v zemi Moravskoslezské pro dřívější zavírání krámů. Tím je prokázáno, že organisace obchodníků, jakož i obchodníci sami staví se sympaticky k tomu, aby se na Štědrý den zavedlo zavírání krámů v 5 hodin. Při této příležitosti musím poukázati k tomu, že v sousední německé říši je říšským zákonem všeobecně zavedeno na Štědrý den zavírání krámů v 5 hodin. Byly tedy již loňského roku dány všechny předpoklady pro zavírání krámů v 5 hodin a nebylo zde žádné nutné příčiny, aby se osnova zákona, poslanecké sněmovně předložená, neprojednávala a aby se jeho uskutečnění zase odsunulo, jak se to stalo k překvapení všech zúčastněných kruhů v posledním okamžiku. Takovýto zákon byl by již loňského roku býval živě uvítán ve všech kruzích, poněvadž se také obchodníci považují za vázány jednotným zavíráním krámů, a tomuto stavu bezpodmínečně dávají přednost před dobrovolným u jednáním. Námitkám ministerstva obchodu bylo by již vzhledem k těmto skutečnostem těžko porozuměti.

Předložená osnova zákona béře se tentokráte obrácenou cestou. Ponechává se letos senátu právo, aby dříve rozhodl. Vládní osnova se skládá ze 4 paragrafů. Výměr a trestu v §2 jeví se nám obnosem 1000 Kč pro dnešní hospodářské poměry trochu vysokou. Doufáme však pevně, že obchodníci a společenstva sama budou přihlížeti na přísné zachovávání zákonitých ustanovení a že tím nezavdají příčiny okresním úřadům, aby zakročovaly trestem. Kdyby v jednotlivých případech došlo k udání přestupků, pak očekáváme obzvláště u menších obchodníků, kteří těžce trpí dnešní hospodářskou krisí, že se při trestech vezme zřetel k majetkovým poměrům. Porozumění úřadů musíme však žádati také v otázkách bezohledného vymáhání daní u obchodu a průmyslu, které se provádí v nouzových územích, která jsou postižena trvalou nezaměstnaností. Zaměstnanci a dělníci žádají porozumění pro nutný sociální pokrok, žádají však také, aby existence tisíců obchodníků a živnostníků nebyla ničena nerozumnými opatřeními, poněvadž to musí míti zase škodlivé účinky pro zaměstnance. Je nesprávné, chce-li někdo stvrditi, že se Stát nemá starati o soukromé věci, stará se přece beztoho o všechno možné. Nejdříve domácí hospodářství a udržení kupní síly pracujících lidí, a pak teprve děla a letadla, anebo přepychová propaganda v cizích státech. Dlouholetý sociálně-politický požadavek obchodních zaměstnance má se nyní splniti. Nesplněny však zůstávají požadavky po zákoně o kolektivních smlouvách s rozhodčími úřady, po zřízení zaměstnaneckých inspektorátů pro kontrolu všech zákonitých ochranných ustanovení ve prospěch soukromých zaměstnanců, jakož i vydání nařízení na ochranu proti výpovědi. Naše snahy o další úpravu nedělního klidu podle okresů narážejí stále ještě na největší odpor ministerstva obchodu. Aby se vyhovělo přáním všech obchodních zaměstnance v této příčině, musilo by se uvažovati o zákonitém zavedení nedělního klidu v celém státě. Zaměstnanci a dělníci přinesli velké oběti, mají tudíž také právo žádati, aby se vyhovělo jejich nejnaléhavějším sociálně-politickým požadavkům. Vidíme v předložené osnově zákona začátek a budeme tudíž hlasovati pro zákon.

Při této příležitosti musím rovněž jako řečník přede mnou poukázati na výnos pana rady Jakubovského ve Frývaldově. Je sto výnos, kterému nikdo nerozumí a který bude míti obzvláště těžké následky pro všechny obchodníky a živnostníky, poněvadž se právě v nynější době musí počítati zase s přílivem cizinců do Frývaldova. Je známou skutečností, že tím okamžikem, kdy začne sníh, dostaví se také do Frývaldova cizinci, aby pěstovali sport, a bylo by tudíž bývalo rozumnějším pokusiti se o zadržení komunistických agitací jiným způsobem nežli výnosem, který zase krajním způsobem poškodí obchod a živnosti. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Slovo má pan kol. Časný.

Sen. Časný: Vážený senáte! Projednáváme vládní návrh zákona o uzavíraní krámů dne 24. prosince každého roku o 17. hodině. Den 24. prosince je tradičním dnem. Není jenom dnem římské církve a církví nově zbudovaných, nýbrž i těch, kteří v žádné církvi nejsou. Je to tedy tradiční zvyk. Potřeby opatřují se všeobecně již před 24. prosincem. U některých lidí jest ovšem zvykem, že přicházejí až v poslední hodině pro maličkosti, které jim chybí. A tu bych rád uvedl, zda bylo potřebí, abychom s uzavírací hodinou čekali tak dlouho až do letoška, kdy tato záležitost byla na rychlo projednána?

Státní a veřejní zaměstnanci, úředníci závodní mají měsíční plat, nejsou odkázáni na 24. prosince, dělníci za denní nebo týdenní mzdu mají výplatu v sobotu o 13. hodině, někde i v pátek po denní práci. Je-li Štědrý večer - dá-li se tak u každého jmenovati, že Štědrým večerem je - ve čtvrtek nebo v pátek, jsou výplaty v předvečer. Je-li 24. prosince v první dny týdne, slouží výplata z předcházející soboty nebo pátku nákupu. Konečně je zlatá neděle, kdy obchody jsou otevřeny po celý den, takže venkov ve městech a vesnicích může krýti své potřeby samostatně, nejsa odkázán na plat nebo mzdu, i důchodcové mají čas i možnost nakoupiti do 17. hodiny. Pro nezaměstnané, kteří berou malou podporu od organisací nebo státu, je zákon o zavírání obchodů mimo jejich schopnost nákupní. Kolem 18. hodiny jsou již obchody prázdny, jen opozdilci myslí, že obchodník a jeho pomocníci jsou k tomu, aby v každém případě pro maličkosti byli zákazníkům, kdy se jim něčeho zachce, nebo když na něco zapomněli, k službám. To jsou ti, kteří chtějí, aby obchody byly otevřeny. Každý připustí, že již hodně před 17. hodinou byly v rodinách veškeré potřeby opatřeny a k zpracování připraveny. Obchodníci a jejich pomocníci nejsou otroky, aby čekaly na rozmary zákazníků, zejména na Štědrý večer: Mají také rodiny, nebo jsou členy rodin a chtějí v kruhu rodinném včasně býti se svými pohromadě. Čteme, že ministerstvo železnic vydalo teď zprávu, že ve svátky a potom v letní době je sleva 25 % jízdného pro ty, kteří si koupí lístek tam a zpět. Mnozí z pomocníků i těch obchodníků po celý rok čekají na to, aby jedenkráte mohli se dostati ke svým. Sleva jízdného jest jim k tomu nápomocna. Letos máme dny sváteční počítáme-li v to Štědrý den. Tedy po 17. hodině mnozí, majíce své rodiny a znám mimo obchod, ve kterém pracují, použijí této příležitosti, aby na Štědrý den nebo v noci dospěli ke svým a aby se s nimi po 3 dny těšili a radovali.