Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Kianička, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

77 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Místopředseda Donát zahájil schůzi v 17 hod. 27 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

obdrželi: dodatečně na dvě minulé schůze sen. dr Bačinský; na dnešní schůzi sen. Filipínský, Habrman, Johanis, Koukal, Köhler, Pocisk, Rovňan, Sehnal, Zimák; na dnešní a zítřejší schůzi sen. Janček; na tři dny sen. Ďurčanský a Pastyřík; na tento týden sen. Janík a Volko.

Místopředseda Donát konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla dána zdravotní dovolená sen. Valouškovi na dalších 6 měsíců.

Rozdané tisky.

Tisk 655. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n.

Tisk 656. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Vranáho, dr Šrobára a spol. na provedení úspor v sociálním pojišťování.

Tisk 657. Návrh sen. Nedvěda, Hakena a soudr. na novou úpravu ochrany nájemníků.

Tisk 638/1. Interpelace sen. Curkanoviče, dr Bačinského a spol. panu ministru železnic ohledně snížení železničních tarifů pro vývoz dřeva, ovoce, dobytka a vepřů z Podkarpatské Rusi do ostatních částí republiky Československé.

Tisk 638/2. Interpelace sen. Curkanoviče, dr Bačinského, Votruby, Šelmece a druhů panu ministru financí stran nepřiměřeně vysokých úroků, požadovaných místními peněžními ústavy v Podkarpatské Rusi z hypotečních i směnečních úvěrů.

Tisk 658/3. Intenpelace sen. Merty, inž. Marušáka a druhů na vládu a ministra veřejných prací ve věci zašantročení mukačevské elektrárny.

Tisk 658/4. Interpelace sen. Mikulíčka, Nedvěda a soudr. panu ministru vnitra o stálém zabavování periodického časopisu >Slovácko< v Hodoníně vycházejícího, censorem okresního úřadu v Přerově.

Tisk 658/5. Interpelace sen. dr Feierfeila a soudr. panu ministru spravedlnosti stran zabavení čísla 79 západočeského lidového listu >Egerland< ze dne 14. července 1931.

Tisk 659. Odpověď vlády na interpelaci sen. Hakena a soudr. o protizákonném předčasném provedení obecních voleb a protizákonném nesvolávání nově zvolených zastupitelstev (tisk 604/2).

Tisk 660. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovne k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1932 (tisk 651).

Zápisy o 120. až 122. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 27. a 28. listopadu 1931.

Zápisy o 123. a 124. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno

výboru iniciativnímu:

Tisk 636. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Vraného, dř Šrobára a spol. na provedení úspor v sociálním pojišťování.

Tisk 637. Návrh sen. Nedvěda, Hakena a soudr. na novou úpravu ochrany nájemníků.

Místopředseda Donát (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Prvním odstavcem pořadu je:

1. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Chustu ze dne 9. května 1931, č. j. Nt V. 6/31-2, za souhlas k trest. stíhání sen. Lokoty pro zločin podle §u 2, odst. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (č. 4006/31 předs.). Tisk 609.

Zpravodajem je pan sen. inž. Havlín. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Podle obsahu trestních spisů založil Michal Župník, nyní stíhaný zatykačem, se svými společníky v r. 1932 ve Velkém Bočkově tajnou organisaci komunistické mládeže, jež byla v činnosti až do r. 1928. Tato měla za účel podvraceti demokraticko-republikánskou formu státu a pracovati k odtržení části Podkarpatské Rusi od naší republiky. Bylo zjištěno, že sen. Lokota se aktivně zúčastňoval schůzí této organisace, že byl přítomen předčítání korespondence, vyměňované i s činiteli zahraničními, jako na př. s t. zv. Institutem Národní Osvěty v Kijevě, jakož i předčítání různých komunistických časopisů. Při těchto schůzích vyzýval účastníky, aby sháněli co možno nejvíce členů, že bude revoluce, že se svrhne vláda republiky a dojde ke spojení se sovětskou Ukrajinou a varoval je, aby o věcech organisace zachovali tajnost a mlčení. Na veřejné schůzi, konané dne 16. dubna 1928 ve Velkém Bočkově, jejímž byl svolavatelem, byly odevzdávány komunistické mládeži dva prapory, zaslané Institutem Národní Osvěty v Kijevě a přes úřední zákaz dal výzvu k jejich fotografování. (Místopředseda Trčka ujal se předsednictví.)

Státní zastupitelství, považujíc tyto jeho styky za spolčení s osobami, jež strojily úklady republice ve smyslu ustanovení §u 2, odst. 1. a 2. zákona na ochranu republiky, učinilo krajskému soudu v Chustu návrh na trestní stíhání svrchu jmenovaného a krajský soud požádal předsednictvo senátu za jeho vydání.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát vyhověl žádosti krajského soudu v Chustu ze dne 9. května 1931, č. j. Nt V 6/31-2, a dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro zločin podle §u 2. odst. 1. a 2. zákona na ochranu republiky.

Každá tajná protistátní organisace je vždy a ve všech státech co nejpřísněji zakázána a stíhána. Zvláště však jsou zakázány a musí býti všemi prostředky zákonitými potírány takové organisace, jež ukládají ve zlém o republiku, o její integritu a její vládní formu, ať již pracují proti celku nebo některé územní části. Každý, kdo se k takové tajné společnosti přidraží nebo se s ní spolčí k úkladům o republiku a k tomu konci vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, dopouští se trestných skutků, jak je kvalifikuje zákon na ochranu republiky. Jestliže tedy sen. Lokota zúčastňoval se schůzí takovéto organisace a svými řečmi stal se jejím spoluorganisátorem ve smyslu údajů žaloby, nelze považovati tyto jelo skutky za slučitelné s imunitou parlamentního zástupce, ježto odporují slibu, jejž složil jako každý jiný parlamentní zástupce podle ustanovení 3. odstavce §u 22 ústavní listiny.

Místopředseda Trčka (zvoní): K slovu je přihlášen pan sen. Haken.

Sen. Haken: Imunitní W bor senátu navrhuje opětné vydání sen. Lokoty soudr. Opět na údaje policie. Je zřejmé, že policejní správa v Podkarpatské Rusi plánovitě sleduje cíl znemožniti sen. Lokotovi jakoukoli činnost mezi pracujícím lidem Podkarpatské Rusi. Je zřejmé, že policie uskutečňuje plán správy této země i čsl. vlády a že určitý úkol, t. j. vydání sen. Lokoty, má provésti i senát Národního shromáždění.

Lokota sám líčil v jedné z předešlých schůzí prostými, ale závažnými slovy hospodářské, sociální a politické poměry své nešťastné země. Už z jeho řeči vyplynulo, že Podkarpatská Rus je pro českou buržoasii kolonií, v níž je uplatňováno bezmezné vykořisťování ubohého lidu a nejtěžší politický a národnostní útlak.

Letos nabývá bída podkarpatského lidu katastrofálních rozměrů a forem. Nejhůře je v tom ukrajinský národ, obývající území méně úrodné, či neúrodné, takže jeho zemědělská práce je neskonale namáhavá a nevýnosná. A.č výnos chudého horského zemědělství nestačí ani na nejnutnější obživu rodiny, ač jediným výnosem práce je hlad, stíhá daňová exekuce exekuci a nejposlednější, k obživě nutný majetek, dostává se dražbami do rukou židovských obchodníků.

Výdělečné práce v zemědělství není, lesní práce jsou většinou zastaveny, takže lesní dělníci jsou hromadně bez práce. Ohromná většina průmyslu této země je zastavena. Nezaměstnané dělnictvo je bez jakékoliv podpory vydáno na pospas hladu. Poněvadž mzdy na tomto území byly daleko nižší než v jiných oblastech republiky, jsou dělnické rodiny úplně vyčerpány.

Je zcela přirozené, že podkarpatský lid se musí ozývat, že nemůže jen mlčky hladovět. Ale jako v každé kolonii. i v Podkarpatské Rusi je ohromný teror státní moci, jež nejnásilnějšími prostředky udržuje lid v hospodářské, politické a národnostní porobě. Četník a policajt jsou pány. K jejich ruce jsou správní úřady, notáři, soudy. Člověk chudý setkává se jen s násilím, ale práv nemá. Nemá ani práva přiznati se ke své národnosti, natož ji uplatňovat. Výsledky posledního sčítání lidu nejsou obrazem národnostního stavu Podkarpatské Rusi, ale pouze obrazem teroru a švindlů. Totéž platí o volbách. I poslední obecní volby konány byly v Podkarpatské Rusi ve znamení teroru státních orgánů, s nimiž ruku v ruce pracovala agrární strana. Existence agrární strany na Podkarpatské Rusi je dílem teroru. Státní potlačovací aparát má nejen úlohu potlačovatelů, ale i čechisátorů. Součástí teroru a útlaku v Podkarpatské Rusi jsou útoky proti mluvčím lidu, kteří z lidu vyšli a za jehož práva bojují. Takovým je i soudruh Lokota, jediný zástupce ukrajinského pracujícího lidu v senátě Národního shromáždění.

Cílem utlačovatelského režimu v Podkarpatské Rusi je odstraniti vůdce pracujícího lidu, vzíti mu jeho mluvčí. Daří se sice umlčeti je zavřením do kriminálu, ale odpor lidu umlčet se nedaří a nezdaří ani opětovaným střílením do lidu.

Je jen přirozené, že podkarpatoruský pracující lid vidí jediné východisko z útlaku ve snaze zbaviti se utlačujícího režimu a nastoliti svou vlastní vládu. Nikdo v něm nezabije obdivu a sympatií k sovětskému zřízení. Lid docela dobře ví, že téměř v sousedství, v sovětské Ukrajině, žijí jeho bratři v úplné sociální a národnostní svobodě. Ale ví také, že svého osvobození dosáhne jen a jen bojem ve spojení s ostatními pracujícími vrstvami Československa, nikoli romantickou iredentou, jak by ji ráda nastrojila vláda, aby měla formální záminku k ještě většímu útlaku a pronásledování.

Vláda vyhrabala z archivů staré policejní relace a na základě těchto vidí právě dnešní okamžik vhodným, aby velkým procesem odpoutala pozornost lidu od hospodářského, sociálního a národnostního útlaku k uměle inscenovanému procesu. Proces, jejž chystáte proti Lokotovi, bude procesem ukrajinského lidu. Posadíte na lavici obžalovaných bičovaný národ, abyste ho ukřižovali. Budou souzeny sympatie podkarpatoruského lidu k Sovětům, k osvobozeným bratřím v sovětské Ukrajině. Kdo prohraje, budete jistě vy. Poněvadž jedině komunistická strana hájí zájmy podkarpatoruského lidu, jedině ona jej vede do zápasů za hospodářské, sociální a národnostní osvobození, jest jedině ona předmětem nezřízeného teroru a persekuce. její funkcionáři plní věznice. Úmyslem vlády je těmito prostředky odříznouti podkarpatoruský lid od komunistické strany, násilně ubít sympatie, jež lid ke komunismu má.

I tyto snahy jsou marné. Podkarpatoruský lid se již přesvědčil, že jedině komunistická strana jej vede k osvobození, že jedině revoluční boj může jej dovésti k cíli. Jsme jisti, že připravovaný proces proti soudr. Lokotovi a ukrajinskému národu, na němž chcete soudit jeho vřelé sympatie k sovětskému Svazu, sovětskému zřízení a komunistické straně, jen posílí osvobozovací snahy podkarpatoruského lidu, jeho sympatie k sovětskému Svazu a komunismu, jeho od hodlání k boji proti kapitalismu, buržoasnímu útisku a za sociální a národnostní osvobození.

Revoluční proletariát ostatních národností Československa řadí se svými boji po bok podkarpatoruského lidu, který už dnes ví, že jedině v tomto spojení pod vedením komunistické strany a komunistické Internacionály dojde osvobození.

Buržoasie podporovaná sociálfašisty nemá už jiného prostředku k udržení kapitalistického řádu než persekuci a teror. Těchto prostředků užívá proti komunistické straně jako jediné vůdkyni pracujícího lidu, proti jetím funkcionářům i také proti jejím členům v Národním shromáždění.

Vydávání a kruté rozsudky, zbav ování mandátů a tresty žaláře jsou na denním pořádku. Komunistickým poslancům a senátorům je znemožňován styk s pracujícím lidem, parlamentní censura zavádí neslýchanou censurní praxi jejich projevů v zákonodárných sborech.

Pracující lid musí pojati do svých akcí i boj proti persekuci a umlčování komunistických členů Nár. shromáždění jsme ovšem přesvědčeni, že ani metody persekuce a násilí nezachrání kapitalistického řádu. >Když kobyla chcípá, nejvíc kope.<

Místopředseda Trčka (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Nebudu se pouštěti do vývodů pana sen. Hakena, ale považuji za svou povinnost, abych jednou pro vždy konstatoval s tohoto místa, že podle ústavy území, o němž mluvil pan řečník, se nazývá Podkarpatskou Rusí a že tento termín je také oficielně závazný i pro naše komunisty.

Místopředseda Trčka: Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro zločin podle §u 2, odst. 1 a 2 zákona na ochranu republiky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Přikročíme k odst. 2 pořadu, jímž je:

2. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. trest. súdu v Brne zo dňa 10. júna 1931, č. j. Nt. XI. 52/31, aby bol daný súhlas k trest. stíhaniu sen. Slámu pre zločin podvodného úpadku podla §u 205, lit. a) tr. zák. (č. 4320/31 preds.). Tisk 648.

Zpravodajem je pan sen. Kianička. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kianička: Slávny senát! Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. trest. súdu v Brne zo dňa 10. júna 131, č. j. Nt. XI, 52/31, aby bol daný súhlas k trest. stíhaniu sen. Slámu pre zločin podvodného úpadku podľa §u 205, lit. a) tr. zák.

Návrh: Sen. Sláma podľa trestného oznámenia spáchal uvedený čin tým, že úmyselne uspokojenie svojich veriteľov ale o ich čiastok zmaril, eventuelne ztenčil. Poneváč táto činnosť nijako nesúvisí spôsobnosťou obvineného ako člena Národného shromaždenia a týka sa len jeho súkromného života a on sám prejavil prianie, aby bol vydaný navrhuje imunitný výbor senátu, aby dal svolenie k trestnému stíhaniu sen. Slámu pre uvedený trestný čin.

Místopředseda Trčka: Budeme hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výbory, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Slámy pro zločin podvodného úpadku podle §u 205. lit. a) tr. zák., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Přicházíme k odst. 3. pořadu, jímž je:

3. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Libercí zo dňa 14. června 1930, č. j. Nt IX. 62/30, za súhlas k stíhaniu sen. Pilza pre trestný čin podľa §u 81 tr. zák. (č. 1686/1930 preds.). Tisk 629.

Zpravodajem je pan sen. dr Farkas. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Farkas: Slávny senát! Krajský súd v Liberci ve svojej žiadosti zo dňa 14. června 1930 žiadá za súhlas k stíhaniu sen. Pilza pre trestný čin podľa §u 81 tr. zák.

Pri komunistických demonstráciach dňa 8. června 1930 o 1/211. hodine dopoludna predviedli na policejnú strážnicu, na radnice v Liberci, nadstrážnik Václav Smetana a obv. inspektor Gustav Neumann demonstranta Ludvika Grubera. Na policajnej strážnici Gruber nechcel odovzdať stráži svoju dubovú palicu s kovovým bodlom, s ktorou sa oháňal kolom seba. Pri tejto príležitosti, podľa protokolu, spisaného u policajného riaditeľstva v Liberci, zo dňa 8. června 1930 a podľa výpovedi vypočutých svedkov nadstrážnika Václava Smetanu, obv. insp. Gustava Neumanna a Karla Kuthana, sen. Pilz bez toho, aby sa bol legitimoval, sa zamiešal do tohoto zákroku policajnej stráže, snažil sa vyrvať zatknutého Grubera z rúk policie a výkrikom: >Lasset ihn los< - prepuste ho - napadol strážnikov pästmi a pri tom uhodil do pŕs nadstrážnika Františka Kremra tak silne, že tento sa stal následkom tohoto úderu nemocným, a bol podľa lekárskeho svedectva pripojeného k spisom 1 týžden práce neschopným.

Krajský súd v Liberci na základe toho čo skutkového stavu veci žiada o súhlas k trestnému stíhaniu sen. Pilza pre trestný čin podľa §u 81 tr. zák.

Imunitný výbor navrhuje, aby senát vyhovel žiadosti krajského súdu v Libeici zo dňa 14. června 1930, č. j. Nt IX. X2/30, a dal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Pilza pre trestný čin podľa §u 81 tr. zák.

Prísažnou výpovedou nadstrážníka Václava Smetanu, obv. inspektora Karla Kuthana a Gustava Neumanna, ako aj lekárskym svedectvom úradným policajným lekárom vystaveným, môže sa mať pred súdom za dokazané, že sen. Pilz svojím horeuvedeným jednaním dopustil sa trestného činu podľa §u 81 tr. zák.

Poneváč kvalifikácia trestného činu odpoveda zákonu a ustalenie oprávnenosti, potažne nesprávnosti takéhoto zákroku, patrí do kompetencie trest. súdu a poneváč čin sen. Pilza nestojí v žiadnej súvislosti s jeho zákonodarným poslaním, žiadosť krajského súdu vidí sa opodstatnenou a preto má sa jej vyhoveť.

Místopředseda Trčka (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Pilze, nechá zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Senát přijal návrh místopředsedy Trčky, aby se příští schůze konala v úterý dne 15. prosince 1931 o 1/210. hod. s 

pořadem:

Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. snemovne k vládneme návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1932, tisk 660, a rozprava o prohlášení pana ministra vnitra o událostech zběhších se u Frývaldova.

Schůze byla skončena v 17 hod. 50 min.