Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

118 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Matoušek, Mlčoch.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 10 hod. 9 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda na dnešní schůzi sen. Daudovi, Kelloovi, Lokotovi a Mezöovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby zdravotní dovolená sen. Hrubému prodloužena byla od 121. schůze na další dva měsíce.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati dnešní pořad.

Pokračování v rozpravě o zprávě rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tisk 651) k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1932 (tisk 660) a v rozpravě o prohlášení pana ministra vnitra o událostech sběhších se u Frývaldova.

Budeme pokračovati ve třetí, hospodářské a dopravní části rozpravy.

Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníkovi, panu sen. Fr. Scholzovi.

Sen. Fr. Scholz (německy): Slavný senáte! Státní rozpočet na příští hospodářský rok, předložený nám k rozpravě a poradám, má na první pohled ráz rozpočtu úsporného. Ve skutečnosti tomu tak není, nevidíme aspoň šetrnosti v těch kapitolách, u kterých je šetření možné. Snížení příjmů a vydání v letošním rozpočtu o 520 mil. Kč uvádí rozpočet na výši rozpočtu z r. 1930. Výdaje neodpovídají u některých ministerstev naprosto potřebám dnešní těžké doby.

Výdaje jsou rozpočteny na 9,319 mil. Kč, příjmy na 9,323 mil. Kč, takže byl vypočten přebytek 4,6 mil. Kč. Tomuto počtářsky zřejmému přebytku nemůžeme naprosto důvěřovati, zvláště že stále bylo možno konstatovati překročení při výdajích jednotlivých kapitol. Se zřetelem na velkou hospodářskou krisi musí přece býti konečně jednou omezeny všechny neproduktivní a nepotřebné výdaje. Když přes tak velkou nouzi a tak strašnou bídu, ve které je náš lid, je pan předseda vlády ještě v radostné náladě, skoro se musíme domnívati, že nezná nebo nechce znáti bídu nezaměstnaných lidí nebo lidu vůbec. Do jisté míry může člověk býti jako odpovědný státník jistě optimistou, ale nesmí se uzavírati před smutnými fakty, která v tomto státě jsou. Domnívám se určitě, že pan předseda vlády ví o zástupu nezaměstnaných asi 400.000 osob, a omezená práce, která se koná ve více než 900 podnicích, není také žádným tajemstvím pro veřejnost a pro vládu živnostech, zvláště v drobných a v drobném obchodu, dlužno zaznamenati bídu, která zde ještě nebyla. Neustálé zadlužování v zemědělství nemůže přece již nikdo popírati. Následky světové bídy projevily se ničivě i v této zemi. Poukazováním, že u nás jest ještě lépe než v sousedních státech, nepomůže se ani v nejmenším hospodářské bídě.

Po týdny, ba měsíce jedná se v poslanecké sněmovně a nyní v senátě o tomto rozpočtu, který je vlastně dávno předstižen hospodářskými událostmi. Celý státní rozpočet je tedy vlastně jen listem papíru s napsanými na něm libovolnými číslicemi. Číslice o nezaměstnanosti, o dluzích státu a jiných sborů, i když se označují jako oficielní číslice, nesouhlasí. Vláda stále ještě zastírá těžkou hospodářskou krisi v Československu, zatímco skutečná nouze, zvláště v sudetsko-německém průmyslovém území, v německých drobných živnostech a v zemědělství, se stala již katastrofální. Zvláště v německých průmyslových územích je skutečná nouze nepoměrně větší, než v území českém. Proto měli by býti zvláštní povinností vlády, aby těžce ohroženému německému území poskytla mnohem větší ochranu a vydatnější péči, než jiným územím, která nejsou tak těžce ohrožena. Ale, bohužel, není tomu tak.

Krvavé události, které se staly dne 23. listopadu t. r. v Lipové, v okrese frývaldovském, jsou krvavé stíny, které vždy budou žalovati na dějiny tohoto státu. Místo aby se rozumně konala porada s rozhodujícími činiteli a již hladovějícími lidmi, jak by se zabránilo velké nezaměstnanosti v onom území rychle vzrůstající, aby se nalezl prostředek, jak by se mohlo čeliti právě tam neobyčejně velké bídě, byly připraveny strojní pušky a lidé; kteří byli bez viny, ale zbídačelí a hladoví, byli uvítáni výstřely z pušek. Toto jednání zůstane neustále hanebnou skvrnou v dějinách tohoto státu. Vybízíme zcela vážně vládu, aby aspoň malou část viny napravila tím, že by neprodleně poskytla vydatnou pomoc chudým pozůstalým těchto nevinných obětí. Západoslezskému kamenickému a vápenickému průmyslovému území buďtež však neprodleně ihned zadány dodávky, které měly již dávno býti zadány, aby se mu aspoň poskytla možnost práce. Kdyby nemělo býti vyhověno těmto oprávněným požadavkům, pak je vláda docela sama odpovědná, když příště v tomto nouzovém území nejen dělnictvo, nýbrž veškeré obyvatelstvo bez rozdílu stavu bude nuceno chopiti se svépomoci. Požadavky dělnictva frývaldovského okresu byly oznámeny vládě v resoluci, která byla usnesena na schůzi, konané 8. prosince, na kterou se v zástupech dostavily všechny strany a vrstvy lidu. Žádáme zvláště důrazně, aby vláda úplně vyhověla této předložené resoluci a nezacházela s ní jako s listem papíru a neodkládala ji bez povšimnutí. Budeme velmi pozorně sledovati tuto věc a iniciativu příslušných rozhodujících vládních míst.

K věci samé naléhavě ještě jednou upozorňuji na náš návrh, podaný dne 29. října 1930, na změnu některých ustanovení zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o státních starobních podporách. Podle mých informací byl tento návrh již projednán v sociálněpolitickém výboru, jen v rozpočtovém výboru dosud vázne. Proč nemůžeme si vysvětliti. Nebo snad chce pan ministr financí užíti svého zvláštního úsporného systému i zde u starých, práce neschopných lidí? Kdyby to snad bylo příčinou, proč se tento návrh dále neprojednává, musili bychom se domnívati, že zde úplně zmizelo sociální a lidské cítění. Žádáme o odpověď a vysvětlení v této věci, neboť právě v nynější době je provedení takových zákonitých opatření naléhavým sociálním a hospodářským příkazem.

Dále musím zvlášť poukázati i na náš návrh, podaný dne 14. října 1931, aby se z úspor roku, podle Hooverova plánů osvobozeného od placení, poskytlo k sanaci svazům textilních dělníků 30 mil. Kč. Upozorňujeme zvláště ministerstvo sociální péče na tento dobře odůvodněný návrh, aby se konečně odborovým organisacím daly k disposici vydatné částky, aby jim za prvé stát vrátil jejich vlastní peníze a za druhé aby mohly v nynějších těžkých zimních měsících po třetí vypláceti 13týdenní příspěvek. Nestane-li se to, pak živíte radikalismus v celém dělnictvu a musíte sami nésti odpovědnost za další následky. Proto žádáme, aby tento náležitě odůvodněný návrh byl naléhavě projednán a přijat. Nikoli stálé volání po snížení mezd a platů může zachrániti hospodářství nebo zmírniti nouzi, nikoliv, jen ona opatření, která lidu opatří práci a tím zajistí jeho kupní sílu, ještě bych rád zvlášť naléhavě poukázal na vybavení našich veřejných nemocnic. Tyto jsou jistě v nejřidších případech vybaveny přiměřeně k nynější době. A přece jsou právě nemocnice ústav, ve kterých nemocní a trpící lidé hledají a nalézají pomoc a léčení. Šetřiti zde je přímo chybnou metodou. Peníze, které se ke zlepšení a k rozšíření nemocnic dávají k disposici ministerstvu zdravotnicví a zemím na tyto účely, jsou jistě užity správně a na pravém míste.

Zde musí lékařsská věda míti možnost konati novou, důkladnou a dokonalou prácí.Rovněž je ve všech nemocnicích prokazatelně nouze o lůžka a jejich stavební vybavení je většinou zastaralé. Tyto vývody ukazují velkou zaostalost našich nemocnic; z nich vyplývá těžké poškození našeho obyvatelstva, které má právo na zdravotní péči. Proto okresy, země a stát mají silný zájem na reformě nemocnic, a je povinností vlády poskytnouti ministerstvu zdravotnictví ony nutné prostředky, s nimiž bylo by možno postarati se o nejmodernější vybavení našich nemocnic všude, nejen v Praze.

Ke kapitole > Státní podniky < rád bych si dovolil, pokud jde o požadavky dělníků a zaměstnanců tabákové režie, zmíniti se o několika věcech, které jistě již dávno měly býti upraveny. Číslice jsou vždy zřetelným důkazem o úspěchu nebo neúspěchu nějakého podniku. Čistý zisk tabákové režie a ona je skoro jediným státním podnikem, který ještě takový zisk poskytuje, je na příští hospodářský rok 1932 rozpočten na 1.464,2 mil.Kč. To jest o 156,3 mil. Kč více než v r. 1931. Tento přebytek čistého zisku, kterého se má dosíci, má býti rovněž podle nynější metody, která znamená >šetřiti<, ušetřen, to jest ušetřen na víc. Nepůjde-li toto více na útraty mezd a platů zaměstnanců, úředníků a dělníků, pak nemáme proti tomu žádných námitek. Ale jsme již poněkud nedůvěřiví a obáváme se, že by se i zde mohlo šetřiti tam, kde již beztoho je zavedena nejzazší šetrnost. To jsou mzdy dělnictva, platy úředníků a zaměstnanců, a jiná jejich zařízení. Z úhrnných výdajů připadá podle určitého výpočtu 0,69 % na úředníky, 5,11 % na dělnictvo a 12 % na prodej. U zaměstnanců a úředníků není tedy již možno ještě něco snížiti. Vyšší výkony nemohou jistě býti rovněž brány v úvahu, poněvadž využití pracovní síly v předepsané pracovní době jest již tak vysoko vyměřeno, že další napětí není naprosto možné. Nebo snad zamýšlí vláda zvýšiti ceny kuřiva? Slyšeli jsme již o tomto úmyslu, jehož provedení by podle našeho mínění ještě více snížilo potřebu, což by pak zase přece jen znamenalo finanční úbytek při prodeji kuřiva. Následek toho zdražení nebylo by zvýšení zisku, nýbrž spíše jen ztráta. Velmi naléhavě bych však varoval, aby se ještě zdražovalo kuřivo, které je lidovým kuřivem.

Položkou, která je v rozpočtu tabákové režie dost vysoká, jsou prodejní provise. Jsou uvedeny částkou 281,125.000 Kč. Tato položka jest i proti minulému roku rozpočtena o 19.692.500 Kč výše. Rádi bychom žádali o bližší vysvětlení, jak se těchto peněz užije. Procenta trafikantů jsou přece podle toho, co vím, velmi nepatrná a jiní, jako hostinští, kteří prodávají doutníky, nebo kuřivo, majíce povolenou domácí trafiku, nedostávají z toho vůbec žádnou provisi. Na knihovny v továrnách jest ovšem rozpočteno jen 25.000 Kč. Považujeme takové zařízení za velmi pokrokové a jen bychom žádali, aby se toto zařízení provádělo bezvadně, nestranně a aby se podporovalo i naše německé dělnictvo. Rovněž žádáme vysvětlení, jak se užije 117,45 mil. Kč, které jsou zařazeny na sociální, humánní a kulturní účely. Tabáková režie může ještě přijímati nové pracovní síly a zaměstnati je. Ale ministerstvo financí výn. č. 83.826/31-VII/22, ze dne 23. července 1931 rozhodně zakázalo přijímati nové pracovní síly. V době velké hospodářské nouze nesmí se ve státním podniku přijmouti počet lidí - je to ještě jen 687 dělníků.

Konstatujeme tato fakta a žádáme vládu, aby ihned zařídila, aby tento známý výnos ministerstva financí byl odvolán a aby bylo nařízeno, že se, do tabákových továren nově přijímá těchto 687 osob. Dříve bylo v tabákové režii zaměstnáno 18.000 dělníků, dnes jest jich již jen 11.000. Zde není přírůstku zaměstnanců, o kterém jsem se již zmínil. Žádáme však naléhavě, aby se při přijímání konečně jednou postupovalo bezvadně a spravedlivě podle místního národního klíče. Je to velmi vážná připomínka, neboť jsme již syti toho, aby nás známí. Jednotáři zvláště v německém území soustavně vytlačovali z našich pracovních míst. Frývaldov jest i zde se svým krvavým stínem, jejž většinou zavinil jen tento násilný systém; výstražným znamením,.aby se nám dostalo spravedlnosti, na kterou máme nárok. Osoby které byly jednou poslány do výslužby, zvláště když pro nemoc musily do výslužby odejíti, nemají býti rozličnými pletichami, jak se to již stalo v četných továrnách, znovu ustanovovány v továrnách. Tím se tabákové režii neposlouží, poněvadž proto mladí a zdraví lidé nemohou najíti zaměstnání. Povinností státu je především, aby jako zaměstnavatel byl sociální a spravedlivý. Abychom se přesvědčili na nějakém příkladě v tomto státě, zdali 40hodinový pracovní týden bude míti praktický účinek pro nížení nezaměstnanosti zkrácením pracovní doby, byli bychom pro to, aby stát učinil pokus u tabákové režie. To by se mohlo státi v dohodě s odborovými svazy zaměstnanců a dělníků. Předpokladem tohoto problému je však, že nynější mzdy a platy nesmějí býti snížený. Tabákové dělnictvo také očekává, že co nejdříve bude nově zařazeno do mzdových schematů. Podle nynějšího mzdového schematu je postup do vyšší mzdové třídy nemožný a na př. dělnice z I a II mzdové:skupiny jsou již více než 10 let v téže mzdové skupině. To je nejen nesociální, nýbrž je to i velká křivda, a proto očekáváme, že to bude co nejdříve napraveno. Otázka úpravy povinné dovolené je velmi naléhavým a zvláště u tabákového dělnictva spravedlivým požadavkem. Křesťanský svaz tabákových dělníků předložil v této věci ústřednímu ředitelství návrhy, zasluhující pozornosti, a vážně žádáme, aby tyto návrhy byly co nejdříve učiněny předmětem porad a schváleny. Vedou se vážné stížnosti, že ministerstvo financí po měsíce, ba po léta, nevyřizuje žádosti o přiznání příspěvků na děti, výchovného atp. Mohu uvésti zcela přesné případy, kdy lidé po léta musejí čekati na tato vyřízení. To jest jistě, mírně řečeno, naprosto nikoli v pořádku, zvláště že žadatelkami jsou samé chudé dělnice, pro které rychlé výřízení má velmi velký hospodářský význam. Upozorňuji pana ministra financí zvlášť na tyto události a žádám o lepší pochopeni i v těchto důležitých věcech. Staropensisté stále ještě nedostali svého doplatku, který jim patří. Mnozí zatím již zemřeli a tohoto doplatku se jim již nedostalo, což jest opět velmi příznačné pro průtahy ve vyřizování prací. Nyní dochází na staropensisty III a IV období, aby dostali své doplatky. Očekáváme, že těmto skupinám budou jejich doplatky, což má v nynější nouzi zvláštní význam, poskytnuty ihned dnem 1. ledna 1932, a že ihned budou učiněny všechny vhodné přípravy, aby i IV. skupina byla dnem 1. ledna 1933 vyplacena.

Nechceme očekávati, že ministerstvu financí budou připomenuty jeho povinnosti teprve opět protesty a intervencemi. Než ukončím výpočet požadavků zaměstnanců tabákové režie, poukazuji ještě na návrh, který jsem já a moji kolegové z klubu podali dne 28. prosince 1930, aby dílenským mistrům, dílovedoucím a kancelářským zaměstnancům byla přiznána 35letá služební doba. Je to křivda, jsou-li tyto druhy zaměstnanců v témže podniku, ve kterém všichni jiní již dávno mají 35letou služební dobu, samy z toho vyloučeny. Návrh je věcně přiměřeně odůvodněn, a očekáváme s důvěrou, že vláda v dohodě s ústředním ředitelstvím tabákové režie a s ministerstvem financí bude o něm co nejdříve vážně jednati a že jej příznivě vyřídí, aby se konečně těmto druhům zaměstnanců dostalo jejich práva. Požadavky uvedené v návrhu dají se provésti v mezích nového platového zákona. Vyšší výdaj, spojený s provedením, je se zřetelem na tento malý počet státních zaměstnanců velmi nepatrný. Tabáková režie je nejlépe vedený a nejvýnosnější podnik státu. Čistý zisk, s nímž se počítá, znovu veřejně ukazuje tento fakt. Tento čistý zisk je zásluhou všech, kdož v tomto státním podniku poctivě a svědomitě konají svou povinnost a tedy mohou činiti pro sebe nárok aspoň na malý podíl ze zisku tohoto podniku. Očekáváme s důvěrou, že se co nejdříve spravedlivě vyhoví požadavkům, které jsem vytýčil ve prospěch zaměstnanců tohoto podniku.

Dále poukazuji ještě zcela zvláště na události, které se staly při sčítání lidu na Hlučínsku. Poněvadž lidé řekli pravdu sčítacímu komisaři, poněvadž se přihlásili jako Němci, jsou v této tak těžké době nouze trestáni. Asi od 14 dnů okresní úřad předvolává sta osob z politického okresu hlučínského a ukládá jim, když se dostaví, tresty 20, 40 až 100 Kč, nebo 1-3 dnů vězení, poněvadž prý při posledním soupisu lidu nesprávně uvedly národnost.

Pokud jsme se my jako německá křesťansko-sociální strana lidová dosud o tom dověděli, většina potrestaných proti tomu ohlásila a podala odvolání. Zastoupení převzal v četných případech hlučínský advokát pan dr. Kauer. Vyzýváme vládu naléhavě, aby konečně zrušila výjimečný stav na Hlučínsku, neboť je přece výsměchem dnešní doby.

Jen ve společném úsilí všech vrstev obyvatelstva a státních úřadů musíme se snažiti snížiti náklady neproduktivních vydání. I já musím jako tak mnoho řečníků přede mnou zdůrazniti, že výdaje ministerstva národní obrany zvláště nyní silně přesahují naše poměry. Více důvěry, více spravedlnosti, více věcné, řádné hospodárnosti ve státě učiní mnoho děl, jedovatých plynů, vojáků a četníků zbytečnými. O tom se již mnoho mluvilo, ale prakticky nebylo nic provedeno. Vojenská břemena zůstávají stejná a nouze o kapitál v zápasícím hospodářství je stále strašnější. Kdy konečně jednou budou v tomto státě následovati činy po slovech!

Všichni, ale zvláště naši němečtí průmyslníci a dělníci, naše živnosti a naše domácí zemědělství hroutí se pod daňovým břemenem stále vzrůstajícím. Ale banky smějí beztrestně shrabovati vysoké lichvářské úroky. Proč se zde neudělá pořádek? To nás nutí k přemýšlení, snad jest i zde háček, o který nechtějí zavaditi jednotliví mužové ze správy a vlády. Proto žádáme ode všech bank a peněžních ústavů, aby byly sníženy úroky, neboť zemědělství, živnosti a průmysl nejsou již s to, aby platily vysoké a zcela nespravedlivé úroky. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji dále slovo panu sen. inž. Havlínovi.

Sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Při debatách, které zde byly přednášeny skoro výlučně se všichni páni řečníci zabývali nynějším státním rozpočtem na r. 1932. Chtěl bych se trochu zabývati předem závěrkou státního rozpočtu na r. 1930, poněvadž to považuji za velmi účelné, ježto teprve na závěrkách státního rozpočtu může každý zástupce parlamentní i každý jiný občan velmi zřetelně pozorovat, jak se s těmi veřejnými prostředky hospodařilo a k jakým výsledkům se došlo. Tam vidíme, že zklamala ta protiposice původně učiněná, tam také vidíme, jak zasáhl život svými skutečnými potenciálními silami do těch plánů, které byly tvořeny tímtéž způsobem, jako je tvoříme v rozpočtu pro rok 1932. A tu bych musil říci, že mám celkem dojem velmi nepříjemný, sledujeme-li závěrka z r. 1930. Když jsme ten rozpočet dělali, měli jsme pevnou vůli, že skončí aspoň přibližně v tom rámci, jak byl učiněn, a dokonce že skončí přebytkem více než 50 mil. Kč, ale vidíme, že rozpočtové hospodářství na r. 1930 proti všemu očekávaní pokleslo hluboko a ten pokles dělal pokladničně vzato více než 775 mil. Kč. A to ještě v tomto případě vidíme, že už zde byly trochu změněny rozpočtové konstrukce, že již zde nebyl započítáván proti r. 1929 příděl pro státní dráhy do všeobecného státního hospodářství, kdežto v r. 1929, kde byl počítán ve všeobecném státním účtu.V roce 1929 jsme viděli ještě příznivý výnos státního podniku. O tento rozdíl přídělového účtování by se zmíněný schodek vlastně ještě zvětšoval. Když srovnám tyto dvě cifry, musil bych říci, že proti r. 1929 v velmi citelně poklesly pokladniční příjmy, a to o více než 1 miliardu Kč. Současně vidíme, že schodek působivých účinů pokladničních končí v r. 1930 cifrou více než 660 mil. Kč. To je jistě velmi nepříjemná věc a můžeme říci, že bylo r. 1930 štěstím, že se tento schodek mohl krýti výsledky hospodářskými z let minulý. Příznivý tento výsledek hospodářství dřívějšího je zásluhou té vlády, na kterou se častokráte v tomto senátě velmi hubuje, která však při všech jí za vinu kladených vlastnostech měla jednu výbornou, že zanechala neobyčejně pěkné pokladniční přebytky, které činily více než 2 miliardy Kč a které po krytí tohoto schodku z r. 1930 se snížily okrouhle na 1.300,000.000 Kč. Kdyby se byla neobjevila ta zvláštní finanční politika, která byla prováděna hlavně v r. 1931, že se dělaly určité úložky dlouhodobé u některých našich bankovních závodů, kterým se vzal oběživý kapitál ze zdravého hospodářského oběhu na krytí ztrát, tedy bychom se byli nedočkali, že tyto pokladní hotovosti klesly hluboce pod 1 miliardu a že přišly doby, kdy nastoupil nynější ministr financí dr Trapl, který našel tyto pokladniční hotovosti silně zmenšené a scvrklé, takže nebyla to záviděhodná situace, za níž tento úřad přebral.

Co se týče důvodů, proč tyto cifry tak dopadly, že jsme skončili schodkem, to jest výsledkem mnoha příčin. Schodek ve státním hospodářství jeví se tu poprvé od roku 1925. V roce 1925 se předpokládal také schodek, a to 270 mil., na štěstí ta věc dopadla mnohem příznivěji a skutečný schodek byl asi 21 milionů. Když si klademe otázku, jak je možno, že končíme tak velkým schodkem v r. 1930, tu musíme si uvědomiti, že je tu celá řada faktorů, které nesmíme přezírati, z nichž některé můžeme ovlivňovati jako zástupci parlamentní, na některé však nemáme vlivu. Nemáme vlivu na ty, které zachvátily celý svět, to jest jedna kategorie, a druhá kategorie je určitý způsob, jak ve státních podnicích musíme hospodařiti a kalkulovati. Na tyto příčiny máme vliv, nebo měli bychom alespoň tolik vlivu míti, abychom tam zavedli dosažitelný a možný pořádek, úspornost a hospodárnost. Když se díváme na státní rozpočet, vidíme, že hospodářství státní za rok 1930 skončilo ve státních podnicích přebytkem 1.164,169.792,39 Kč, jak nám říká nejvyšší kontrolní úřad. Po odečtení příspěvků a záloh ze státní pokladny státním podnikům vyplacených na investice v částce 7.17,937.783,50 Kč, vyplývá pro státní správu ryzí příjem efektivní pouze v částce 416,212.008,89 Kč, kdežto v rozpočtu jsme počítali při jeho sdělávání na rok 1930, že bude tento efektivní příjem nejméně 1.241 mil. a několik set tisíc.

Slavný senáte, myslím, že tyto věci si musíme náležitě ujasniti. To nestačí, když komentujeme, že tabáková režie jest aktivní podnik který odvede 1.300 mil. korun čsl., kdežto vidíme, že na druhé straně státní podniky nestačily se svými bilančními přebytky ani na své investice, že nemohly vykonati skutečný odvod státní pokladně a že celá řada nutných položek těchto musila býti kryta z prostředků všeobecných, ať zálohově, nebo půjčkově. Tedy správná cifra ryzího příjmu je nepoměrně redukována, je nepoměrně menší.

Vím, že pokud se jednotlivých státních podniků tyče, bylo by to snad vděčné pole, probírati to ciferně, ale když jsem podal celkový přehled, nemíním se zabývati všemi státními podniky jednotlivě, drahami, poštou, státní tiskárnou, to dělali jiní kolegové, ale já v souboru dalších svých vývodů alespoň v určitém náryse budu se moci o tom zmíniti při svém výkladu o rozpočtu letošním. Teď bych chtěl přejíti v důsledku toho k letošnímu rozpočtu a pronésti k tomu několik svých názorů.

Letošní rozpočet předpokládá deficity již a priorně, t. j. v čl. II. finančního zákona, kde se předpokládá deficit státních drah určitým:obnosem, kde jest vlastně dáno přímo najevo, že všecky ty zákroky a opatření, která byla již učiněna, skončí bezvýsledně, že rozpočet neskončí rovnováhou, tím méně nějakým. přebytkem. Víme velmi dobře, že v poslanecké sněmovně a vládě bylo učiněno mnoho pokusů, aby, než byl rozpočet předložen, snížila se určitá vydání. Nejen ty 3 % resortní škrty, ale škrtlo se v jednotlivých resortech vše a všude, kde se škrtati mohlo. Docílilo se tím úspor v obnosu půl miliardy. Ale prominete, když řeknu, že půl miliardy škrtnouti na našem rozpočtu je velmi málo, že tento rozpočet je nepoměrně nafouklý, že se mělo a musí jíti hlouběji, poněvadž naší hospodářské situaci nemůže odpovídati rozpočet 9 miliard, nýbrž nepoměrně nižší. (Výborně!) Díváme-li se na ustanovení čl. XIV, kde se zmocňuje ministr financí, aby provedl nové úvěrní operace pro případ potřeby v obnosu celkem 460 mil. Kč, tu ráčíte mi prominouti, když řeknu, že půlmiliardové škrty jsou touto sumou vyváženy v rozpočtu na první ráz a nelze již mluviti o jeho rovnováze, třebas že se jedná o rozpočtovou část mimořádnou. Tím spíše mi připadá zvláštní, jestliže to vyčíslíme, přebytek 5 mil. Kč při devítimiliardovém rozpočtu. Vidíme dále, že v čl. XV rovněž máme ustanovení, které předpokládá, že nebudou moci státní podniky vystačiti se svými vlastními příjmy, poněvadž tam dáváme zmocnění panu ministru financí, že jim může poskytnouti v rozpočtovém roce zálohu na investice a podobná vydání o něco vyšší nežli tři čtvrtiny miliardy. Já za svou osobu mám mínění, že pravděpodobně bude pan ministr financí k těmto opatřením nucen, že při stávající hospodářské tísni státních podniků se neobjeví ten fakt, který bychom rádi viděli, aby se na investice nemusí všeobecných prostředků dopláceti.

Vážení pánové! Pro letošní rok vidíme dále, že i podíly samosprávné doznávají určité úpravy. Podíly samosprávné se v rozpočtu zvyšují. Račte však dovoliti říci mi, že nechápu dobře, když jsou stigmatisovány určitým pevný m procentem z docílených státních daňových příjmů, o nichž se předpokládá, že ještě poklesnou že by se mohlo věřiti tomu, ze se docílí zvýšení přídělů fondům samosprávným. To by se dalo předpokládati jen tehdy, když bychom měli přesvědčení, že příjmové položky budou v praksi vyšší, nežli je preliminář. Já oři tomto znovu pravím, že bude potřebí, abychom všichni bez rozdílu při dobré vůli se jednou sešli ke společnému řešení, jak bychom v samosprávných otázkách udělali pořádek snesitelný nejen obcím, ale též okresům a zemím. (Tak jest!) U fondového hospodářství rovněž se počítá se zvýšený m přídělem, a to pro silniční fond částkou 66 mil. Kč, o níž bych řekl, že odpovídá zvyšujícímu se rozmachu v používání motorových vozidel. Ten silniční fond tedy pravděpodobně svůj příjem míti bude, po případě to vy nese zvýšená spotřeba pohonných hmot, která je obtížená větší spotřební.dani. Ale když vidím při fondu vodocestném a při fondu vodohspodářském ten příděl 21 mil. Kč, je to skorem polovička, pro meliorační 10 mil. a pro vodocestný 11 mil., nemohu si zapříti, že tento příděl je podmíněn jenom tím, že v této těžké době naše drobné živnosti, které používají vodní energie, jsou nespravedlivě předaněny na jednotce pohonné síly proti energii vyrobené z uhlí, a třebaže už to bývá zvykem, že já při všech svých debatách se domáhám toho, aby tato kra ní nespravedlnost byla jednou již odčiněna, činím tak i dnes v důrazné formě, když vidím situaci, v jaké žije náš malý mlynář, náš brusič dřeva a v jaké žijí všichni ti, kteří v malých podnicích, na místech vzdálených dopravních linií, s velikým nákladem vybudovali svoje díla na zužitkování vodní síly a právě za to, že mají přesto tak nepříznivé podmínky dopravní, za to jsou trestáni, že platí pateronásobnou daň za jednu koňskou sílu proti koňské síle, vyrobené kalorickou energií.

Kromě toho bych se zmínil o některých položkách, které jsou velmi zajímavé, o kterých snad nebylo ciferně přímo hovořeno. Upozornil bych na to, že finanční povinnosti z udělených podpor na stavební ruch čin v tomto rozpočtu celkem 237.5 mil. Kč. Daň z obratu, se kterou se počítá po odrážce přídělů svazkům, které mají nárok na podíly, se preliminuje v rozpočtu okrouhle 1 miliardou korun.

Slavný senáte! Byl bych šťasten, abychom mohli panu ministru financí blahopřáti po skončení r. 1932, že tuto miliardu skutečně obdržel, poněvadž by to bylo znamením, že směna hospodářských statků byla u nás živá a lepší než loňského roku, že jsme překonali vrcholný rok krise a že r. 1932 byl hospodářsky příznivější.

Že mám o tom určité pochybnosti, nebudiž mi bráno ve zlé. A já si kladu otázku tu, kterou i vy všichni si bez rozdílu kladete, že totiž musíme hledati nějakou cestu k ozdravění. Ty cesty, které se zde navrhují, bývají různé, podle toho, pak je program té které politické složky.V zásadě se vyjadřují tak, že jedni, kteří stojí na základě soukromého vlastnictví, neboli t. zv. soukromokapitalistického podnikáni, a k nim patřím já, mají svůj názor, jiní zase, kteří jsou blíže k zásadě upraviti vše na hospodářství kolektivní, mají zase svůj názor. Já vycházím z toho, že, je-li určitý těžký případ, je málo času na pronikavé reformy, o jejichž výsledku není nikdo bezpečně ujištěn, a kde scházejí zkušenosti, a proto budu odůvodňovati svoje stanovisko podle svého vlastního názoru hospodářského.

My musíme ve státní správě zavésti pořádek a šetrnost. Pokud se šetrnosti ve státní správě týká, je to kapitola úžasná, za kterou přebírá dnes také parlament svou odpovědnost.