Místopředseda Trčka (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. S t o d o l a. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Stodola: Vážený senát! Dnes vidíme,na celom svete, že úver není ani jedine dobrým,ani špatným, ale nutným zariadením štátneho hospodárstva. Keď berieme do ohľadu, ako sme hospodarili minulý rok, vidíme, že máme schodok asi 569 mil. Kč. Postupujúca kríza ztrávila všetky rezervy a postavila štátnu pokladnicu pred dve cesty a možnosti: Alebo zvýšiť dane, alebo kryť schodok pôžičkou. My vidíme z celého postupu, že finančná správa nehľadá východisko v ďalšom zvyšovaní daní. Mnohý stavajú sa proti zahraničnym pôžičkám. Práve to nebezpečie je ale pre náš štát o mnoho menšie, než pre druhé. Veľmi dobre vieme, že napr.Nemecko ktoré asi má za 240 miliard Kč záväzností, použilo svoje pôžičky na investicie také, ktoré doteraz už vôbec nejestvujú, napr. na cesty, ktoré sa behom tých 10 rokov úplne zodraly. U nás ovšem vývoj išiel druhou cestou, poneváč u nás doterajšie investície činia asi 7 miliard.Náš štátny dlh činí do ledna v r. 1932 cez 37 miliard, ale z toho pripadá len 8.350 milionov Kč na zahraničie. Nemôže sa tedy stať to, aby v zahraničí vytvorily sa veľké organizácie špekulačné, ktoré by viedly boj na hausse,alebo baisse proti našej korune a veľmi dobre je známe, že naša Národná banka o každej pozícii naše koruny v zahraničí je veľmi dobre informovaná. My musíme túto pôžičku dnes brať predovšetkým z ohľadov národohospodárskych. Pred tým som spomenul na schodok. Je prirodzenou vecou, že celá pôžička nemôže a nesmie prísť na krytie týchto schodkov. Ale predovšetkým náš vývoj v dnešnej ohromnej kríze vyžaduje, aby sme mali v rukách v prvom rade väčšiu plynulosť, devízy.Slavný senát tá devíza, to znamená niekedy pol Boha! Devíza je podklad exportu, devíza je podklad importu, oproti vývozu devíz sa zobliekajú na hraniciach ľudia do naha, ako teraz mi povedal jeden veľký finančník, aby práve sa uhliadaly devízy. 600 mil. frankov fr. devíz znamená dnes moc, znamená silu, hodnotu a mravnů váhu. V týchto 600 mil. je prejav veľkej dôvery. Nesmieme zapomínať, vážení pánovia, že asi 26 štátov nachádza sa dnes v moratoriu. Oni to prekrstili napr. v Budapešti na transfermoratorium.Je to ale efektívne moratoriun a nám nepozostávala a nemohla ani nastat druhá cesta, aby sme tú plynulosť, ktorá v posledných mesiacoch roku vôbec zmizela, nahradili inak, než novým prílívom kapitálu. Keď bereme do úvahz, slávny senát, že asi dve miliardy našich zahraničných požiadavkov zamrzlo, že asi poldruhej miliardy našich vkladov bolo tezaurované, dostanete polštvrtej miliardy a celé obeživo našej Národnej banky činí na 7 miliard, pýtam sa, vážení pánovia, možno tu jednu taků provodzovňu národohospodársku, ako je Československá republika s 25 miliardovým obratom zahraničným, viesť 3a1/2 miliardami, keď 3 miliardy boly takto vyňaté z obehu? To je, vážení pánovia, absolutne vylúčené. Tá Národná banka by si bola mohla pomôcť - a pán kol. M o d r á č e k celkom správne to riekol - keby bola išla do inflácie. Ale inflácia, to znamená skazu, znamená priepasť, zlomenie dôvery. I silné a mocné Nemecko neopovážilo sa ísť do inflácie, poneváč celkom správne tvrdil Brúning pri jednej konferencii, ktorú sme mali v Berlíne, že Nemecko mohlo sa opovážiť ísť do inflácie, poneváč malo k tomu mravný kvázi podklad, totiž ohromné straty po válke. Ale i Nemecko, ktoré so 240 miliardovým dlhom zahraničným ťažko bojuje, neopovažuje sa ísť do inflácie, a robí radšie všetko možné, všetky.možné zásahy do privátneho súkromného hospodárstva na pr. Brúningovými núdzovými opatreniami, ktorým není dosiaľ rovno v historii štátov.Viete, čo to znamená, keď naša banka, ako bude treba, môže rozšíriť obeživo o jednu a pol miliardy? To je nový kolobeh krve, lebo hlavná vec je úrok a výška úrokov. Vidíme, že Nemecko, aby mohlo byť súťaže schopné, násilným spôsobom snížilo úrok. Len na zemedelstvo činilo to 9 miliard do roka, čo núdzové opatrenie Brúningove urobilo.

A tu musíme vziať do ohľadu ťažké postavenie slovenského roľníka. Dokážem čierne na bielom, že slovenský roľník od začiatku republiky viac platil o 1.440 milionov, ako roľník v Čechách. A preto nie je možné žiadať, aby Slovensko malo rezervy. To je ale finančne chyba, že veľká časť Československej republiky pracuje bez rezervy, z ruky do úst. To je chyba, že sa nesbiera na Slovensku pomalu kapitál, keď i Nemecko 7 miliard ročne odkladá. Tuná sa tvorí pomalu kapitál tiež, ale pánovia, slovenské banky a vkladové inštitúcie žiadnych rezerv nemajú, poneváč roľník si musí vybrať posledný halier, aby mohol udržať svoj život v dnešnej ohromnej kríze. Jedným slovom, slovenský roľník zaplatil 75 % celého vypožičaného kapitálu. Nechcem mluviť o minulosti. Máme budúcnosť pred sebou. Minulosť, tá je v priepasti, tá je za nami. Môžem hľadeť retrospektivne, môžem robiť diagramy

atď, ale hlavná vec je budúcnosť, ako ďalej pokračovať, aké nové zdroje,finančné nabývať, aby sme neboli odkázaní na pôžičky. Trebárs je pre nás pekná táto dôvera, myslím, že by si nikto neprial, aby sa to často opakovalo.

Chcem s našimi prostriedky vyjsť a tejto zásade musí sa podrobiť celý aparát našej produkcie. Musíme predovšetkým pozorovať, ako inde sa prevádza tá terapia tej svetovej krízy. Náš hospodársky organizmus je zdravý, ale musí byť pružný, musí byt elastický, musí sa prispôsobiť tým rozmanitým premenám a zmenám, lebo dnes nič stabilného není a hospodárstvo dnes tečie svojim zvláštnym tokom a život vyžaduje si svoje potreby, život vyžaduje si svoje obeti. My môžeme sa opierať o niektoré veľké aktíva,o niektoré veľké hodnoty. Spomeňme toho, čo istotne vo Fraincii pri povolení požicky hralo značnú rolu, že až dosíaľ sme mali 33 miliardami aktívnů bilanciu za 13 rokov. O toľko sme vlastne bohatší, o toľko viacej sme sa emancipovali od zahraničia, o to sa zdvihnula tiež naša štandarda životná. (Výkŕiky sen. Mikulíćka.) Ťažká doba dnešná nesmie nám vziať dôveru do budúcnosti. Nedávno, práve keď som cestoval v zahraničí, cestoval som s jedným veľkým americkým bankárom, ktorý vravil, že každý z veľkých finančníkov sveta si odkladá do rezervy nejaké valuty a medzi tými valutami je tiež, a to na poprednom mieste, naša československá koruna.Náš vývoj v budúcnosti musí ísť vo dvoch smeroch. Predovšetkým, čo sa týče zahraničia, musíme vytvoriť isté spoločenstvo, istů solidaritu, kolaboráciu. Vidíme, že sme vo vleku. Môžeme sa chrániť a bránit všelijakými dovoznými cly, ale nie sme v stave byť hermetickým múrom uzavretí pred špekuláciou zahraničnou, od vlnenia cien exportu a importu, ktoré stále dobíjajů na naše brány. Minister dr B e n e š celkom správne povedal, že vývoj pôjde synthezou, a to si musí predovšetkým uvedomiť i náš južný sused. Dnes Praha, Brno, Bratislava reprezentujú celkom inačie mocenské sily a hospodárske potencie, ako pred tým. A že práve mierovými smluvami boly v našej centrálnej Europe uvoľnené ohromné sily hospodárske, vidieť najlepšíe na rekordnom vývoji Bratislavy a vôbec našich prístavov. Ja som rozhodne za to, aby sme prešli z Bratislavy na Čierné more. Jestliže Itália vie voziť do Odesy, môžeme tiež my exportovať naše tovary, ako napr. tých 900 vagonov z Vítkovic, ktoré maly ísť na Hamburk a ktoré sme zachytili, poslali cez Bratislavu do Odesy a na základe toho pre naše železnice 4 mil. Kč získali. Len blahový človek by myslel, že nechceme žiť v priateľstve s našimi súsedy. Iste robíme všetko možné, čo urobiť môžeme voči Poľsku,aby sme ich získali ako pokrevných bratov. Mlôžem menovať niekoľko Slovákov, ktorí padli v boji, keď Poliaci bojovali za svoju slobodu. Maďarský ľud ctíme, má šlachetnú tradíciu v sebe,ale,keď sa nachádza v transfermoratoriume, nelzä stáť na otázke prestiže, neslobodno hovoriť v záujme svojom vlastnom, že pomer medzi Československou republikou a Maďarskom je oheň a voda. Všade na svete robia iniciatívu slabší, ale my nechceme to dať pocítiť, lebo chudoba Maďarska je i naša chudoba a bohatstvo Maďarska je i naše bohatstvo. Preto srdečne vítame tých maďarských štátníkov, ktorí sem príjdu ,ktorí sa neboja odia v tej, riekol bych, retorte zúrivej a chcú s nami vytvoriť dohodu, a i naďalej nám budú srdečne vítaní. Ovšem v akejkoľvek koncepcii, ktorá je potrebná, nesmie byť narušená integrita Slovenska. Som veľmi vďačný pánom kolegom, že v tomto ohľade zaujali rázne stanovisko, lebo vy neráčite vedief, ako citlivý je náš ľud na našom východe, čo to znamená pre náš hospodárský vývoj a vôbec pre duševnú sanaciu toho ľudu,ktorý ovšem,že ešte aj v hospodárskom ohľade tak dosť ďaleko.Keby sa mňa niekto pýtal, že čo je dnes vlastne charakteristika doby, tak bych riekol: nervózita, psychóza, veď je to zrovna šialenstvo, ako človek slyší imputovať na pr. B e n e š o v i, že by chcel dať Košice. Práve tak by druhý minister v Rakúsku mohol povedať, že Brno chce dať Rakúsku. Lebo nezabúdajte, že Košice pre slovenský východ je to, čo Brno pre Moravu. Nie, vážení pánovia, takým spôsobom nemožno pokračovať. Práve tak by Slováci mohli žiadať celú nov ohradskú stolicu, čo je pod Maďarskom, veď tam máme 40.000 obyvateľov. Ale my to nežiadame, lebo pre nás sů slávne a sväté mierové smluvy, vážení pánovia. Či už nemáme nič druhého, nepotrebujeme nič, len takéto nepokoje? Čo je dnes to Maďarsko, ako je zhumplované, tá krásna zem, kde ešte mnohí z nás majú dobrých priateľov, kde to priateľstvo prežilo i zataženia vojny. Dnes Maďarsko je fasáda. Ten roľník, ktorý je podkladom, bych riekol, celého štátu, sožral celú svoju substanciu a priemysel, ktorý nebol dobre zracionalizovaný, ktorý nemal žiadnu tradíciu, ktorý nebol v stave nadobudnúť rezerv a mal len jednu radosť, že mohol draho predávať roľníkovi jeho životné potreby, priemysel tam bol ako pod sklom chráneny ohromnými cly. Ale ten roľník maďarský, ten statočný človek - my všetci - ktorí tu sedíme, máme hodne maďarských voličov a my ich máme radi, ctíme ich - ten je úplne vydaný na pospas Wínnipegu a Chicaga a sožral už úplne svoju substanciu a dnes je žobrákom. Len ráčte pozrieť zadlženie toho biedneho národa.Ovšem samo sebou sa rozumie, že centrálnou smernicou sblíženía dunajskýGh štátov je práve jako ten sur plus prixe tej produkcie zemedelskej dať preč, ako ho kúpíť. A tuná nedivte sa, vážení pánovia, keď naše zemedelstvo tiež bojuje o existenciu, že nemôže pristúpiť na každú hospodársku smluvu a žiada, aby hospodárska budúca smluva s Maďarskom neišla na úkor jednoho výrobného stavu, ale aby položená bola na rovnováhu produktívnych síl.

My musíme byť pripravení v tomto roku na možná veľmí ťažké udalosti a pre túto príčinu musíme mať rezervy. Táto pôžička je tíež jednou z rezerv.My nevieme, čo bude s reparáciami, nevieme, čo bude na ďalekom východe, aké stanovisko zaujme Amerika oproti sovietom, či bude ich naďalej podporovať oproti Japonsku, či pôjde ona s Japonskom. Nič nevieme vopred. Pre túto príčinu nieto patentného riešenia, aby dnešné pomery sa zmenily rýchle behom krátkej doby. Nie. Kríza ešte dlho bude trvat a niet v Europe takej vlády akýchkoľvek politických strán, ktorá by jednotlivcom vzala starosti o ich existenciu.

Už celkom správne,pán kol. M o d r á č e k hovoril tuná o reparáciách. Alebo sú mravné záväzky na svete, vážení pánovia, anebo nie sů? V tomto ohľade zase urobila sa so strany Nemcov - ja ich ľutujem - veľká chyba psychologická. Tá nálada už bola dosť dobrá v tomto ohľade, veď človek musí uznať, že ten nemecký národ hodne trpí, lebo tú ľudskú,stránku musí každý objektívny cítiť, ale brutálne a tak kategoricky sa postaviť proti mierovým,smluvám, na ktorých štruktúre vlastne dnes jestvuje celý svet, to není psychologické pochopenie relácií duševných, ktoré dnes vedú. A čo vidíme? že vzdor tomu, že v Berlíne stále triviálne prízvukovali, že musí byť lausannská reparačná konferencia, došlo k tomu, že jednoducho nebude a že to nepôjde tak, ako si to v Berlíne žiadajú, ale tak, ak si to praje Anglia, Francia a Amerika.Ovšem z Francíe nám prichádza smutní zpráva: jeden veľký priateľ nášho národa Briand na základe svojej choroby sa uťahuje. Myslím, že len z vašich sŕdc hovorím, keď mu prajem čo najsrdečnejšie, aby sa čím skôr uzdravil, aby jeho preponderantná osoba v Ženeve navštívila tieto porady a zasa mohla tak mierumilovne zasiahnut do vývoja človečenstva,ako doposiaľ.

Celkom správne hovoril p. sen. M od r á č e k o našej valute. Stran toho myslím, slávny senát, môžeme byť pokojní. Není zlato ten pravý podklad jednej meny. Zlato tvorí len regulatív pre bankovky. Podkladom jednej meny je celý národ, hospodárske pomery patričnej zeme. Ten podklad závisí od toho, či štruktúra jednej zeme je rozdelená, a tu musím vyzdvihnúť, čo p. minister T r a p 1 veľmi pekne povedal včera v rozpočtovom výbore, že odolnosť našej zeme práve v poslednom pololetí, keď sa všechno rútilo, keď sa zdalo, že príjdu nové Pompeje, skvele sa riekam ešte raz a s hrdosťou, skvele sa dokázala.

Jedná sa tu o to, či inteligencia je naplnená patriotickým duchom, či pracuje spoľahlivo administracia, alebo je-li zachováva tradícia, lebo na tradícii všetko spočíva. Myslíte, že by Anglia bola čestne prekonala tú krízu? V Londýne dnes nikto nepochybuje o funte, to je regulovaná inflácia. Oni môžu v každom momente zastaviť infláciu a môžu určit kurs funtu, lebo majú,svoju,tradíciu v ctnostiach svojho národa. Toto je pravý podklad valuty,a nepochybujem, že i u nás existuje taký podklad, lebo rys našej povahy je viac mravný. Náš ľud je zvyklý na ťažkú prácu, na utrpenie a drží sa najskvelejšie našej historickej tradície. (Sen. Kindl: Proto tak dlouho náš režim snáší, že je zvyklý utrpení! )

I u vás ide všetko konštruktívnou cestou, a to je tá pravá cesta. Celá Europa musí ísť touto cestou konštruktivity, boja proti nezamestnanosti. Ovšem niektoré národy majú nervy pretrhané, ako na pr. - ja toho ľutujem ako človek národ ncmecký, a čo tam vidíme? Útek do ilusií. Lebo myslíte, že myšlienka tretej ríše není ilusiou? To je len východisko, duševné narkotikum, hašíš, aby zapomněli ťažkej doby, v ktorej sa naliezajú. Ten, kto vede osudy veľkého národa, nesmie sa nikdy oddať snom a romanom. Čo sa týče obchodnej politiky, budeme muset' všemožným,spôsobom forsírovat vývoz a vývozné poistenie. Pôjdu tam i naše zemedelské produkty. Ovšem naproti tomu musíme brzdit' každý zbytočný dovoz, lebo každá zbytočne vyvezenákoruna je naším nepriatefom, ktorý nespí, ale stále pracuje a hlodá na štabilite našcj meny, kaorá je naším dogmatom. Prez znehodnoteme eudzích valút náš priemysel sa ako tak dosť dobre drží, ale čo môže cela, keď mu hodia 100 či 200% cla, ako v Holandsku? Tam je bezmocný a nemocný. Ale chcel bych vyzdvihnúť ako agrárník, že uznávam, že v našom delníctve vládne silná súdnosť a to je tiež jedným z našich aktív. Musíme sa ovšem učiť od druhých národov, i od susedov. Čo vidíme u nemeckého národa, ktorý je najviac zaťažený? Múdru cenovú politiku. Ovšem ten gordický uzel preťal Brúning U nás bol to najprv roľník, ktorý snížil svoje ceny, a jestliže sa ako tak mizerne zachovaly ceny obilia, vidíme všude katastrofálny pokles dobytka a mzda malého zemědelstva, slávny senát, poklesla v chove dobytka takmer na úroveň predválečnú. Musíme obrätiť hlavnú,pozornosť na vnútorný trh, lebo ten nemá cieľ. `To je jedna veľká rezanančná pôda, ktorá je potrebná. Dobre ráčite vedieť, že regionálna myšlienka viedla k tomu, aby sa vytvorily veľké jednotky hospodárske, ktoré o mnoho ľahčše sú schopné zdolať ťažkosti. Veď riekol nedávno Herriot v Paríži, že stabilitu franku udržal vlastne francúzský roľník. (Sen. Mikulíček: I tehdy, když se houpal na 65?)

Francúzsku menu udržal si predovším francúzsky národ, pane kolega. Čím väčšia je kríza, tým väčšia je zodpovednosť na nás. Nič nás nemôže vymaniť z odpovednosti. Východisko je, zvýšenie individuálnej výkonnosti, omnoho viac pracovať,ale ovšem za svoju prácu vždy menej a menej dostávať. To bude osud nás všetkých. Len tak môže prijsť to čiastočné sociálne vyrovnanie, ktoré zostane ideálom nás všetkých.A tu riekam predovšetkým: Bieda slovenská sbila slovenských poslancov a senátorov takzv. národohospodárskeho ústavu. Národohospodársky ústav slovenský vypíše súťaž, ako by sa mal vytvorii hosp odárský plán pre Slovensko, ako by mohly byť systematicky usk utočnené jeho požiadavky. Na Slovensku ale všade nutno udržat staré finančné pramene, lebo tieto, vážení pánovia, vysychajú. Toto sú predovším potreby slovenského roľníctva a boly veľmi -pekné práve v rezolúcii posledného výkonného výboru agrárnej strany precizované. Je to zaistenie 1acného úveru zemedelského, je to ochrana Proti zahraničnej divej špekulácii v cenách. Je to vybudovanie riadnej obchodnej organizácie pre speňaženie obilnín a dobytka, taktiež ošípaných, je to ochrana proti bezohľadnému daňovému vymáhaniu a myslím, že to každý sociálny demorat môže podpísať. Veď, vážení pánovia, on si myslí udrža svoje konzumentstvo, on nesmie priviesť do úplnej chudoby tak vážny stav, ako je práve roľníctvo. Dobre to riekol pán kol. M o d r á č e k, keď prehlásil, že áno, organická súvislosť medzi dělníctvom a zemědelstvom musí byť stále pred našima očima.( Sen. Mikulíček: Proto statkáři platí 6 Kč na daně!) Ti statkári sú dnes všetci hotoví, a chcete-li, môžete dostat niekoľko zbytkových statkov a mohol by ste zaplatiť tie ťarchy, ktoré tam ležia.

Vážení pánovia! Cui prodest, keby roľníctvo slovenské úplne zaniklo? Lebo s našimi primitívnymi štatistickými pomôckamí a dátami môžeme,konstatovať, že vývoz z historických zemí do Slovenska činí 1 miliardu Kč ročne. Máme taký spoľahlivý odbytný trh inde? Čo to znamená z ohhľadu na nezamestnanosť! A čo keby mohlo Slovensko vyplnit úplne našu nesebestačnosť v dovoze plodin a mohlo tento vývoz z historických zemí k nám ešte zväčšiť o niekoľko stomilionov ročne? Ale všetkým tým, ktorí riekajú, že historické zeme sú len na to, aby toto Slovensko exploitovali, chcem ukázať na tú okolnosť, že u nás by dobytčia kríza bola úplne katastrofálna bez historických zemí. Ráčte si pozrieť práve dnešné číslo Venkova« a vidíme, že bolo dopravené na trh pražský včera 2.744 veprov a z toho bolo 1.815 slovenských. Pre toho slovenského zemedelca je tiež na zaplatenie.Je to jeho spása, že má práve Čechy a Moravu za sebou a toto treba honorovať, vždy túto šťastlivú konštrukciu nášho štátu pred očima mať. V rozpočtovom výbore cele správne povedal jeden z vysoko vážených členov, že také pôžičky nie sú populárne. Pravdu má úplne, my by sme nemali odhlasovávať takéto pôžičky, ale tá populárnosť tejto pôžičky by sa mohla zdvihnúť, keby plynulosť našich finančných prostriedkov predovšetkým venovala sa malému človeku ako úver, a síce zemedelcovi a živnostníkovi.

Toto je, vážení pánovia, národná kultúrna misia tejto pôžičky, lebo keby Náradná banka bola odťažená, nechcel by som odporúčať vám, aby ste museli ísť riekneme minulého novembra do Nacionálnej banky s tou sedliackou zmenkou na reeškont. Všelijaké tieto inštitúty dostaly rozkaz od vrchu: inkaso. Ja som vedel, čo to znamená inkaso. Čítaje štatistiku samovrážd, čítajte, koľko jednotlivcov dobre fundovaných bolo znivočené, lebo keď dnes roľník alebo živnostník mal za 100.000 Kč domok, bol za 10 tisíc dlžen, banka žiadala predaj a keď dom prišiel na predaj, dostal ten roľník 20.000. To bolo nivočené ako nivočený bol Nabuchodonosor, šlo to nivočenie po našej zemi.

A tak, ak chceme, aby taká pôžička bola populárna, tak sa musíme pastarať, aby predovšetkým malý človek bol podporovaný. Živnostenské, roľnícke, ba nemám nič proti tomu, aby sa i delnické družstvá podporovaly. Ale nech malému človeku sa dáva a nech sa hľadí, aby umožnený bol úplne náš slovenský priemy sel. Ráčte dovoliť, aby som ako slovenský človek mohol použiť tejto tak významnej príležitosti podať našu mienku, čo žiadame: a síce dodávky. Keď beriem,do ohľadu, že platíme asi 15 % dane a že nedostaneme ani 5 % dodávok a keď bereme ďalej do ohľadu, že dodávky činia 5 miliard, dosahneme asi 250 milionov a mali by sme dostať 750 milionov. Tak každý rok je to Slovensko o 500 mílionov ukrátené. Čo to znamená: pre jednu zem emigrácia a druhá je Podkarpatšká Rus, kde ľudia už dnes nemajú čo jesť. Je škoda ďalej o tom hovoriť. (Vykřiky sen. Mikulíčka.)O priemysle v rozpočtovej debate cele správne hovoril minister V i š k o v s k ý, že nesmieme v zahraničí opustiť pozicie bez boje, lebo že je to druhé zničenie. To sú tie vychodené chodníčky. My napr. zápasíme o udržanie vvvozu priemyslu cukerného. Tento možno udržať len za cenu verejných obetí. Je istá vec, že ujma jednej výrobnej ratolesti je škodou druhej, a nás bude vždy sbližovat smysel pre všetkých trpiacich hospodárskou krízou.Pán min. predseda stále prizvukuje šetrnosť. Je to správné šetrnosť musí ísť na celej linii, musí sa prejaviť i v širokých vrstvách nášho ľudu. (Sen. Mikulíček: Však mu to vytýkal generál Syrový!) Keď som bol v Ženeve, to bol Babel, tam boli kapitalisti, boľševici, tam sedeli bimetalisti, tam boli všetci možní čarodejníci, každý prišiel s niečím iným, každý chcel spasiť ten svet a ratovaf Europu, a prirodzená vec, predovšetkým seba, a čo konečne bolo esenciou, bolo filtrom všetkého? Šetrnosť a sporivosť; na ničom inom sa nedovede národ dohodnúť. Ovšem chyba je u nás. To je historický vývoj, že sme hospodársky tak málo disciplinovaní. Je skutočne pravda, čo povedal pán ref erent, že kto sedel včera v rozpočtovom výbore, myslel, že každý patrí tej najtuhšej ľavičiarskej opozícii. Vidíme, ako v Nemecku núdzové opatrenia boly so škrípaním zubov prijaté, ale sú prevádzané,Lebo – a tým prichádzam ku koncu - by sa mohlo tíež menej mluvit a písat v negatívnom smysle. Tak by sme mali psychológicky smysel i pred zahraníčím o mnoho ľahšie, lebo aby sme túto dobu preklenulí, aby sme nemuseli k novým pôžičkám sahať, musíme byť naplnení duchom koncentrácie, súručenstva, jednotnou vôľou kráčať ďalej cestou tažkej práce. Ale čo nás môže naplniť prí tejto pôžičke istou sebadôverou, to veľmi pekne povedal pán minister financií v rozpočtovom výbore, totiž, že to nie je emisná pôžička, prevedená nejakým bankovným konzorciom, že pôžíčka tato nie je tiež ovládaná nejakým ziskovým záujmom, ale že je to pôžička od štátu ku štátu a preto je aj lacná. (Sen. Mikulíček: Bezúročná!) Veľmi lacná, myslím, že v centrálnej Europe najlacnejšia. Preto môžeme byť za to vďačni našemu veľkému a vernému spojencovi Francii a ja končím svoje poznámky heslom: Vive la France, vive la mére de notre liberté! (Potlesk.)

Místopředseda Trčka,(zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. M i k u 1 í č e k. Dávám mu slovo.

Sen. Mikulíček: Především mně dovolte několik stručných slov k vývodům pana Kornela S t o d o 1 y. Pan S t o d o l a je považován ze jednoho z nejlepších národohospodářů nejen v Československu, nýbrž i. za hranicemi, kde na různých sjezdech zastupuje zájmy obchodu, event. také někdy zájmy zemědělství v Československu. Prohlásil zde, že je možno z této mizérie vylíti čím dále větším množstvím práce a spokojiti se s čím dále menšími platy za -tu práci. Zavolal jsem na pana S t o d o l u: To povídá znalec? Kde je příčina dnešní mizérie v tomto státě jako o ve všech ostatních kapitalistických státech? Nedostatek koupěschopnosti širokých konsumentských mas. Heslo, které dnes razí pan S t o d o 1 a, razil již před 10 lety dr R a š í n. Podle jeho hesla vyrobilo se tolik výkřiků, že pod nimi dnes praskají skladiště, a to nejen průmyslová, nýbrž i zemědělská, našetřilo,se tolik peněz, že před investiční půjčkou Před 10 měsíci uzákoněnou měly banky v depositu 2.000 mil. Kč ležících bezúročně, a lid pracující za mzdy nebo za stálý plat chodil okolo těchto skladišť chlebovin, masa, šatstva nebo obuvi hladový a oškubaný. A střední stav, živnostníci a malorolníci? Ti jsou z 80% před bankrotem. Strana mne poslala tyto poměry sledovati. Jezdil jsem nedávno s delegací 3 týdny po Slovensku před týdnem jsem jezdil 8 dní v Podkarpatské Rusi. 80%! nynějších držitelů drobných zemědělských podniků jsou jen fiktivními vlastníky, skutečnými vlastníky jsou záložny, banky, spořitelny a na Slovensku a na Podkarpatské Rusi ba'hatí židovští lichváři. Takový je stav. A teď místo co by se měl národohospodář aspoň v buržoasních třídách zvučného jména přikloniti k názoru, že je nutno rozmnožiti počet konsumentů, usnadniti jim větší schopnost nákupu, mluví opačně: co nejvíc vyrobit a spokojit se s co nejmenší odměnou za tu výrobu. (Výkřiky sen. Stodoly.) Pan sen. S t o d o la tu dnes konstatoval, že aktiva čsl. vývozu činí od převratu 33 miliard korun a že jsme o těch 33 miliard bohatší. Kdo je, pane národohospodáři, bohatší v tomto státě 0 33 miliard? Kdo? Ten váš rolník na Slovensku, ten živnostník, kterých podle zprávy živnostenského zástupce včera ve výboru jenom za jeden rok ubylo 44.000? Ne že by byli proflámovali svou živnost, ne že by byli hazardovali se svými příjmy, nýbrž že ztratili konsumenty a v důsledku toho stali se automaticky nezaměstnanými, poněvadž, nemá-li obchodník, pekař, řezník,krejčí, švec konsumentů, automaticky se stane nezaměstnaným, je zničen a musí svou živnost hlásit. Kdo je o těch 33 miliard bohatší? Ano, od převratu přibylo při tom vašem demokraticko-humanitním režimu 300 lidí, kteří se přiznali, že malí milion příjmů, ale o tolik, oč se soustředily ty miliardy do rukou několika jednotlivců, je více bídy, a o už velen u těch, kteří nešťastnou náhodou nevlastní ani chýše nad hlavou, poněvadž se narodili chudí, nýbrž ta bída zasahuje už hluboká do středních vrstev, které jsou automaticky zproletarisovány, (které jsou před výprodejem. Tak ty věci jsou. A prosil bych už, když pánové do těch věcí,zasahují, řekl bych, s hlediska měšťáckého věhlasu p. sen. S t o d o 1 y, aby přece objektivně na ty věci hleděli, aby nás tu - my jsme zde v senátě od 35 roků, sem se nikdo nedostane, to musí býti vyspělý člověk - p. senátor nekašulíroval, že je možno touto cestou vylíti z nynější krize,která je už přímo smrtelnou krizí pro celý dosavadní soukromokapitalistický řád.Včera vnesena byla do rozpravy otázka snah po vytvoření určitého územního bloku jako náhražky starého RakouskoUherska. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zpráv y.)Machar píše do časopisu »Atak«. Přečtěte si tam, co byl Loucheur před válkou a co byl po válce! Před válkou byl chudým člověkem, po válce jedním z nejbohatších mužů Francie. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy. - Výkřik: Stalin je chudý?) Myslím, že byste s ním na jmění neměnil, poněvadž v Sovětské unii nemá smyslu, aby se shromažďoval kapitál. Tam podstatou pro blahobyt nejsou peníze, tam podstatou pro ukojení potřeb denního života je potvrzení, že ten člověk udělal za ten den nebo týden určitou užitečnou práci. Tak se věci mají. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N.,S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Jestli vy jste pro sebe reklamovali nacionální samostatnost jako stát anebo národ, čítající 9 milionů lidí, v celém světě, jakým právem upíráte 300 milionovému národu právo na samostatnost,když z něho vycházejí věhlasní básníci? Schvalu jete,když ne výslovně, tak aspoň mlčky, vyvraždění těch, kteří se tam rvou za samostatnost svého národa. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26, ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Poláci byli v diplomacii šikovnější, dovedli používati účinnějších prostředků. (Výkřik: Máte v programu rozbití státu!) My máme v programu národnostní osvobození až do úplného odtržení. To máme v programu, poněvadž, zvláště na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, jak tam česká buržoasie vládne, jsou dnes poměry přímo koloniální. Exponentem českého živlu je tam četník, soudce, fiskál a nikdo jiný... (Sen. Kindl: A exekutor!) a exekutor. Právě proto, že jste nedovedli připoutati slovenského a podkarpatoruského dělníka k myšlence nacionální, známa je tam psychosa těch lidí, kteří říkají: bývali jsme také biti před válkou, ale měli jsme aspoň chleba, měli jsme line možnosti chleba získat, ale dnes jsme hladní a dostáváme ještě k tomu surové bití a pro maličkosti jsme pokutováni a zavírám. Tak ty věci jsou. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

K půjčce samé. Pan referent zde prohlásil, že tato půjčka pozvedne prestiž Československa. Je to divná logika, jak se snaží pánové i ze socialistických stran dokázati světu, že černé je bílé a bílé je černé. Nevím, od které doby hospodář aí selský nebo průmyslový, nebo obchodník, když upadá čím dále do většího dluhu, nabývá čím dále větší prestiže. (Výkřiky.) Snad většího zájmu u těch, kteří mu půjčili, aby o to, co mu půjčili, nepřišli, ale prestiže? Já nevím. Charakteristické je to, že tato půjčka byla již podepsána několik dnů, jak aspoň oznámily novinové zprávy, ale ani členové zákonodárných sborů ještě nevědí, za jakých podmínek byla uskutečněna. Včera to nesdělil ani referent v rozpočtovém výboru - nevím, zdali to sdělil, ale sotva, poněvadž pánové by se tím dnes oháněli. Musil jsem odejíti na důležitější věc, na oslavu Leninova svátku. Měli jste tam přilíti a viděli byste, jakou chuť tam měli k životu a brániti se o právo na chléb a na život. Nevím,zdali pan ministr včera sdělil za jakých podmínek bude půjčka sjednána. Půjčka je sjednána, ale nevíme, na kolik procent a na kolik let. (Sen. Kindl: Podle toho, kdo na tom co vydělá?) Pánové tvrdí, že nic. Snad tam ty zlaté franky z vagonů vyklopí rovnou do Národní banky. Ale ani tam se příliš dlouho neohřejí. Včera,bylo řečeno, že během 10 měsíců je to třetí půjčka, kterou zákonodárné sbory tohoto státu schvalují; půjčka investiční 1300 mil. Kč, půjčka konversní 1680 mil. Kč a teď půjčka, o níž se mluví v důvodové zprávě: »Poněvadž podrobné použití této částky nelze ještě dnes určiti, podá vláda svého času Národnímu shromáždění zprávu, laik bylo naloženo,s výtěžkem této úvěrní operace.« »Podá vláda svého času.« Není tam ani za půl raku, za rok, za 5 let, za 10 let, jen »svého času«, takový termín, na který se hodí každý čas v budoucnosti, třeba sebe vzdálenější. Pánové, při investiční Půjčce bylo určeno, nač ta půjčka přijde. Ze zákona to vyplývalo a použilo se jí na naprosto jiné věci, nežli bylo v zákoně určeno. Noviny psaly a ti, co ji hájili, křičeli do světa, že bude pozvednut pracovní trh, že budou podnikány různé a různé věci, při nichž dělnictvo bude míti pracovní příležitost, a konečně živnostnictvo a i rolnictvo bude míti eventuelně zase možnost prodat buď své výrobky zemědělské, nebo ty, které obchodník kupuje, aby je prodával dále: Správně to napsal německý časopis »Wirtschaft«, že po schválení této půjčky na burse práce byl klid, ale že neobyčejný rozruch způsobilo schválení půjčky na bursách finančních, poněvadž,kapitalisté, kterým až dosud leželo 2.000 milionů bezúročně v bankách, vydělali hned při upisování na této půjčce 65,650.000 Kč. (Sen. Vaněček: To není pravda!) Včera jsem vám to dokázal v rozpočtovém výboru. Kurs půjčky byl 95.70, provise 75 hal., čili je to 5.5%. Z 1300 milionů to činí 65,650.000. Máte-li jiný počet, pane kolego, že je 5 X4 = 9, já zase vím, že 5 X4 = 20. Takové ty věci jsou. Půjčka byla určena na určité věci, ale splatily se jí staré dluhy u ministerstva železnic,daly se desítky milionů ministerstvu nár. obrany na jeho lesní hospodaření. Půjčka se ztratila, celých 1.300 milionů a nezaměstnanost, místo co měla býti zmírněna, ještě se o statisíce zvýšila. Má to býti reserva i pro všechny možné přepady, poněvadž důvodová zpráva mluví, že »další určité zatížení státní správy vyplyne z hospodaření státních podniků postižených nejvíce krizí, a to hlavně železnic a státních lesů a statků.« Státní statky jsou pasivní. Pánové, není to přímo výsměch všem pracujícím rolníkům, kterým tentýž stát, který spravuje se ztrátou dobrou půdu, kterou sám vlastní, prodává poslední krávu, posledního koně a kozu, alby zaplatili daně? Na půdě 6, 7, 8 bonitní třídy má ten chudák vyzískati tolik, aby mohl zaplatiti stovky a tisícovky daní, ale stát při nejkrásnější orné půdě, při ohromných bohatých lesích, je ještě v hospodaření státním pasivní. Dobře si to, pánové, od zeleného stolu rozdělili. Když jste rozdali zabrané velkostatky protekčním dětem, abyste uzavřeli pusu i soc. demokratům, z části i družstvům národně-sociálním, nechali jste ve správě státu a dosadili tam své protekční děti, které hospodaří tak, že na to doplácíte. Kdybyste počítali úrok z nabytého kapitálu, 3,1 miliardy ročně, poněvadž oceněny byly státní statiky a lesy na ½ 10 miliardy a platíte-li do Anglie 10% - dnes oháníte se 6 až 7%, to je, co můžete říci nejminimálnější - ale i při7% by to bylo 3/4 miliardy, ale vy nekalkulujete úroky z nabývajícího kapitálu a při tom jsou stá ní lesy a statky pasivní, poněvadž, kde člověk vkročí do těchto statků, všude je správce, ředitel, inspektor a je přirozeně, že potom nestačí vynos ke krytí výloh.A pasiva železnic, krytí železničních schodků? Pánové, hádali jste se nedávno v koalici mezi sebou, v novinách jste se hádali, že sekční šéfové malí větší platy,

nežli sami ministři, čili že šéf ministerstva si na prvního odnáší méně v té obálce, než sekční šéf. Vládní » České Slovo« napsalo, že máme u nás dvakrát tolik generálů a sekčních šéfů, jako mělo Rakousko, téměř čtyřikrát tak veliké. Svědčí o pasivitě provozu na drahách ty vyhozené těžké desítky milionů na elektrisaci z Libně do Smíchova, když každou chvíli to kiksne a stejně lokomotiva čmoudí? Svědčí o pasivitě železničních podniků,ohromný palác u Hlávkova mostu? Tak se,hospodaří od deseti k spěti, že se počítá se zahraniční půjčkou na hrazení schodku při ministerstvu železnic. Ale nejvýnosnější dráhu, kde jezdí 28 vlaků za 24 hodin, průměrně s 25 vozy dráhu Otrokovice-Zlín-Vizovice, jste zašantročili soukromému podnikateli. Za jakou provisi, jsme nezjistili, snad to přijde později. Aspoň kdybyste měli ohled k majitelům 800.000 kmenových akcií, abyste dali do smlouvy, že musí dostati nejminimálnější úrok z peněz, které tam vložili v zhodnocených korunách r. 1898 a dodnes nedostali haléře úroků. Nový Caesar zlínský dovede ovlivniti všechny kruhy, aby to, co je v zájmu jeho kapsy, i když to státní kapsa potřebuje, do svých spárů dostal. Státní pokladně chybí miliarda, aby byl provozovací kapitál, jak zde řekl pan referent. Ale na druhé straně zprávy o účetních uzávěrkách dokazují, že stát má ohromné reservy. Stát má nedoplatků 4.721 milionů na daních a 1.900 mil. na dávce z majetku. Pánové, tam je celý státní aparát slabý, aby zatlačil, aby aspoň 1/4 z této 6 1/2 miliardy ubyla v dohledné době splacena. A ani členům zákonodárného sboru není dovoleno, aby znali tyto vlastence, kteří na každém rohu křičí do ochraptění o lásce k vlasti, ale když jí mafií něco dáti, když jí mají dáti daně potřebné k existenci, dokazují, že nejsou schopni, že nejsou způsobilí. Zase můžeme jen podle obecních rozpočtů posouditi, jak ten který kapitalista platí daně. Na začátku loňského roku prozradil mi ministr dr Engliš, že pan Baťa ve Zlíně má 8l mil. Kč propočteno čistého zisku za r. 1930. Z čistého zisku podle zákona o herní reformě, když jest nad 140.000 Kč, splatí se 4% výdělkové dané, čili z této sumy mělo by to býti 3 mil. 240.000 Kč jen u fy Baťu. Zatím celý Zlín má předepsáno 2,020.000 Kč. Počítáme-li, že fy Baťa splatí 80%, zbývá pro firmu Baťa 1,616.000 leč, čili propočteno méně o 1,624.000 Kč. A ty, prosím, ta firma nezaplatí jednou do státní pokladny, dvakráte do obecní, třikráte do zemské a okresní. Chtěl byste někdo tvrditi, že nemá prostředků? Zač se zařizuje v Jugoslavii, Polsku, Maďarsku, Německu, Londýně - a zač se bude zařizovati teď, když jste včera od,hlasovali obchodní smlouvu, podle níž se zvyšuje clo 0 25% hodnoty obuvi, kde Baťa zase na to půjde prostě tím, že tam zařídí své dílny. Zač to tam zařizuje, když nemá příjmů? Ale vy na Baťu nemůžete, protože jste ochránci nejen Baťova systému, ale zrovna tak ochránci Petschka, Weinmannova a všech ostatních systémů, jak správně napsalo tento týden »Rudé Právo«, když zemřel Petschek, že zemřel » šéfredaktor« » Českého,Slova«.

Na ty veliké se nejde, na malé však jsou prostředky, ti se donutí, aby platili ta, co jim berní úřad nespravedlivě předepíše, jak o tom bylo včera nesčetně důkazů sneseno i od jiných senátorů v rozpočtovém výboru.

»Není peněz ve státní pokladně.« A jak s těmi, které tam jsou, nebo se vypůjčí, se hospodaří? V posledním.čísle »Přítomnosti« se to osvětluje. Kdybychom to napsali my v našich časopisech, nebo kdybychom t.o řekli na našich schůzích, tak to bude konfiskováno, ale ovšem censor si přece jen netroufá konfiskovati jednoho z největších opor vládního hradního směru, Ferdinanda Peroutky, který v obhajobě Engliše proti výtkám, že nesprávně hospodařil, potvrzuje, že Engliš dal ze státní pokladny při fusi Brněnské banky a Moravobanky 200 mil. K.č. Prosím, Moravobanka byla sanována proto, že měla určité ztráty u fy Busi v Třebíči. Firma Busi byla druhou firmou ve výrobě obuvi v Československu. Pro koupi firmy Busi vytvořilo se konsorcium drobných továrníků, ale pan Engliš s ostatními nedopustil, alby firmy Busi zmocnili se drobní konkurenti firmy Baťa a posanování Moravobanky ze státních peněz zašantročil takřka za poloviční cenu firmu Busi firmě Bota, která dnes vyhazuje sta a sta,dělníků z práce, kteří pracovali u firmy Busi 2.0, 30 až 35 roků. k obhajobě Engliše potvrzuje Peroutka také to, že provedl fusi Anglobanky s Českou komerční a Pražskou úvěrní a že tam dal bezúročný vklad 300 mil. Kč. Co je to bezúročný vklad. Jestli splatíte do Anglie 100 ze 300 milionů, je to roční dar 30 milionů. A co je to bezúročná půjčka a bezúročný vklad? Naposled, když se zjistí, že dlužník není to schopen zaplatiti, odepíše se to, ať se to dá bance, at se to dá třeba soc. demokratům v podobě 3/4 milionu Kč na stavbu soc. demokratického domu v Kladně, nebo ať se to dá kdekoliv jinde. »Přítomnost« potvrzuje, že zatím ještě Engliš osobně z těchto vložených peněz do bank ničeho nemá a povídá: Po formální stránce do správních rad těchto bank dosud nevstoupil. - Tedy dělá ho,lepším, než Kuneše Sonntága, dělá ho lepším, než snad se dočkáme v budoucnosti cestičky nynějšího min. předsedy, podle časopisu pátera Š r á mk a, že půjde do výminku do Anglobanky. Tedy zatím ještě tam nevstoupil, formálně ještě zisku nemá. Ovšem, má-li zisk praktický, o tom nevíme. (Sen. Ušák: Teď je zase Stoupal na řadě!) Stoupal, ten vás už vyhodil několik ze sedla a není ani tak veliký.

Musí míti pevné lokty. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Vy řeknete: Podle zákona. Ano, podle zákona, vždyť, Bože můj, což ty vaše zákony jsou dílem božím? Jsou dílem těch,kteří přímo nebo nepřímo buďto už sedí ve správní radě bank, nebo malí nějakou šanci, že se tam zítra nebo pozítří dostanou. Takovými komediemi, jako máte s inkompatibilitním výborem, nepřesvědčíte občanstvo, že tu není přímého spojení mezi členy zákonodárných sborů a bankami.Miliarda korun, která se vypůjčuje ve Francii, je novým dokladem, že Československo bude v odvislosti, že bude čím dále větším vasalem v podrućí francouzského imperialismu. Francouzský imperialismus musí míti interes, aby toto československé hospodářství se nezhroutilo,protože po hospodářském zhroucení následuje také zhroucení politické.Není možno, aby po tomto vašem zločinném kapitalistickém řádě nastoupilo něco jiného než řád socialistický. Pan sen. M o d r á č e k pravil, že má-li býti zabráněno rozvratným poměrům a má-li nastati klid v Evropě, musí býti odstraněna diktatura, jak Mussoliniho v Italii, tak také moskevská na východě. Nevím, jak socialista přichází k názoru, že přirovnává diktaturu kapitalismu, jejímž exponentem je Mussolini, nota bene žák II. Internacionály,:býv. poslanec soc.demokratický,.šéfredaktor ústředního soc. demokratického orgánu v Italu »Avanti«, diktaturu, kde je krize zrovna tak jako v celém ostatním kapitalistickém světě, kde trestem smrti se trestá stávka - poněvadž odsouzení na rok, dva, tři do italského vězení není ničím jiným než pozvolným umučením - k diktatuře, kde neexistuje nezaměstnanost, kde neexistují piráti, kteří se dělí s dělníkem, úředníkem, rolníkem a živnostníkem o většinu výtěžku jeho,práce (Další část řeči byla usneseném předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Dnes bude schválena miliardová půjčka. V zákoně stojí, že má býti na zmírnění, event. na zajištění hospodaření pro budo-ucnost. Pánové, víte, kde by bylo ohromné části této půjčky nejvíce potřebí? V nejvýchodnější části té vaší republiky, v té části, kde nedodržujete ani těch svých versailleských smluv. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Průmysl je tam úplně odbourán, továrny zastaveny, podpora v nezaměstnanosti se nevyplácí, poněvadž lidé jsou bez zaměstnání již celá léta a nemohli splniti podmínky gentského systému, aby byli příslušníky odborové organizace. Malorolníci jsou tam v pravém slova smyslu před vyhynutím hladem. Pánové, byli jsme u rolníků, kteří vlastní sice 100 měřic země, ale orné půdy je z toho sotva jedna čtvrtina. Tito lidé nemalí již naprosto žádných zásob, ani brambor; ani zrní, a čeho jiného. Pře-dstavte si pak bídu těch, kteří tam vlastní 5, 6 až 8 měřic země.Vy píšete v novinách, a proloženě to bylo tento týden, že v Tyrolsku se zdvihli sedláci proti exekutorovi,že 300 sedláků přišlo na pomoc tomu, který měl býti vyprodán, že vyhnali exekutora a že sedlák postižený exekucí jim držel ostrou řeč: nesplatit daně!

Jak to vypadá na Podkarpatské Rusi? Byl jsem svědkem - včera tomu bylo 14 dní - kdy Přišel exekutor.do obce Nelipiny u Svaljavy. Rolníci k rolníkům! Začali zvoniti na poplach, 300 rolníků z okolních vesnic přišlo na pomoc s kosami, vidlemi a cepy. Četníci utekli i s exekutorem, který se tam chystal provésti exekuci. Přijel jsem zrovna k tomu na druhý den ráno. Okamžitě jsem vešel ve vyjednávání s okresním náčelníkem ve Svaljavě, varoval jsem ho, poněvadž Měch 300 rolníků z ok ohních vesnic se z toho místa nehnulo,.že.tam bude prolita spousta krve zbytečně. Když nemá někdo čím platit, platit nemůže. Okresní hejtman, vida tu situaci, řekl, že se dohodne s berním úřadem, aby exekuce odložila.

Přišel exekutor do jedné z největších obcí, Dubové u Tiačeva, obce, která má dnes 4.000 duší. Rolníci vyhrnuli se z chalup, zahnali exekutora i s četníky do radnice, odkud nemohli po pět hodin vylíti. Teprve když se podařilo přivésti pomoc z Tiačeva, 5 km vzdáleného, byli rolníci rozprášeni. To máte dnes na denním pořádku. Chustu před 14 dny.... (Hlas: Beztoho jste to sám organizoval!) Já jsem to organizoval, když jsem k tomu zrovna přišel v tom okamžiku, když se ti lidé bránili. Já jsem to organizoval snad asi radiem a poslal jsem tam toho exekutora! V Chustu živnostníci a obchodníci, až na jednoho Václava Chytrého, všichni rázem 9. hodiny zavřeli obchody a šli demonstrovati proti exekucím, poněvadž se jim sebralo zboží za 300 Kč a prodalo za 15 Kč. Přirozeně rolníci se k demonstrujícím přidali. Bylo tam na 400 lidí. Padly tam salvy, ale netroufali si stříleti do lidi, nebyl zraněn ani jediný.

Jak se přímo provokativně připravují Frývaldovy, o tom nám podali důkaz v obci Kalině, okres Tiačevo. V Kalině byla povolena schůze. Připomínám, že (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) 90% schůzí je konáno pod širým nebem, poněvadž tam není kromě ve velkých městech žádných vhodných místností. Schůze byla povolena, měli jsme povolení v ruce, dvě hodiny před konáním schůze, když bylo v Kalině přítomno 4.000 lidí - šli tam někteří až 38 až 40 km jdou četníci proti nám a Prohlašují nám, že je schůze zakázána. Sedl jsem na auto poněvadž rychlejšího prostředku nebylo, jel jsem do nejbližší, promiňte, telefonní stanice v Dubovém při lesní státní správě, domlouval jsem okresnímu hejtmanovi Kosejovi, takto důvěrníku agrární politické strany, že je to přece nemyslitelné, dvě hodiny před konáním schůze tuto zakázat, když je tam přes 4.000 lidí. Dr Kosej si nedal vymluviti, že nejedná správně. Řeknu vám upřímně, že jsem ho vyloženě obvinil z provokace. Řekl jsem mu také do telefonu: Jestli jeho vinou tímto způsobem bude tam prolita kapka krve, že osobně ho činím odpovědným. Jakým trestem by byl ztrestán, je věc vedlejší. Přijedu zpět, poněvadž jsme se domluvili s velitelem četníků, že, než přijedu zpět, nebudou nic dělati. Byl tam se mnou posl. Š t ě tk a. Je Povolena? Není, tak jménem zákona se rozejděte! Již za dvě hodiny o 12. hodině ubylo tam již 2.000 lidí, žádné přehánění. Prosím, řekl jsem mu: »Dejte mi 10 minut času, já ty lidi uklidním, řeknu jim,proč máte rozkaz rozprášit a znemožnit tu schůzi.« »Ne, nedám!« »Tak tedy dělejte, co umíte.« Tak s pendrekem v ruce - masa stála před ním na tři metry - 11 četníků bylo Přiraženo ke zdi, a mezi nimi já, posl. Š t ě t k a a dr Hauer, také přišel odborový sekretář Derkač a jeden náš tamější funkcionář. Třikráte »jménem zákona«my zrovna před hodinou jsme tam přijeli - »jménem zákona se rozejděte!« Ten zákon držel v ruce - pendrek. A když se lidé nehnuli a řekli, že přišli na dobrovolné sobrání, co udělal velitel? Hodil dolů kver, dal ruku na Verschluss, aby byl připraven k výstřelu a za ním ostatní. Já jsem řekl: »Pane podporučíku, bude-li prolita kapka krve, podívejte se, jak to tu vypadá. Snad se vám podaří zabíti 10 až 12 lidí, ale jestli se ti lidé zmocní vás, co bude z. vás?« »Co mám dělat?« Já jsem řekl: »Dejte mi čas, já ty lidi uklidním.« A konečně mi tu chvíli poskytl a nestalo se nic. Ale Představte si, když okresní hejtman dvě hodiny před konáním tábora, kde je 2.000 lidi, znemožní to:! Kdyby ti -četníci kryli prchliví lidé nebo na naší straně bylo více prchlivosti, tak mohla v Kalině zase téci krev, mohlo tam býti 30 mrtvých, a pak byste řekli: To je vaše provokace!

Ale hlad na Podkarpatské Rusi je takový, že se naši lidé přestávají báti těch kulek a bajonetů, poněvadž nemají co ztratiti. V Nižních Vereckách máte vašeho poslance Š č e r e c k é h o, přijde do chyše, je tam 18 letá dívka duševně omezená, celá bosá, jen v sukni a za ní úplně nahý její 11 letý bratr. A posl. Š t ě t k a se mně tam nervově zhroutil, který není tak příliš citlivý jako bolševik. A uvažte, co v té chyši bylo! A takových chyší je tam desítek tisíců! Není chleba, není brambor, není ničeho, a teď chcete, aby se ti lidé čehokoliv báli. Ne léčiti bídu pendreky, bajonety a kriminálem, nýbrž přikročiti k jiným cestám. Co tam chtějí ti lidé? Chtějí kukuřičný šrot. Nechtějí nulku mouku, nechtějí nějaké zvláštní masné nebo jiné výrobky, nýbrž kukuřičný šrot. Chtějí to, co nám Rakousko i v době největší bídy dodávalo na frontu - dosti jsem se toho na jedl - ale ani toho,herní. Za 15, 20 metrů širokou Tisou.plesniví několik vagonů kukuřice, kterou nabízí Rumunsko za 35 Kč 1 q. Jsou-li tam takové poměry, nezdá se vám, že byste měli učiniti výjimku ve vašem ustanovení celním i dopravním a vzíti tam tolik set vagónů, kolik je potřebí a dáti to těm lidem? 1.000 mil. Kč dnes schválíte a tam by bylo možno zachrániti za 20, 25 mil. Kč takřka půl milionu lidí, ale nedělá se nic!

Když jsem přijel z Podkarpatska, intervenoval jsem u ministra C z e c h a, aby tam poslal alespoň několik těch žebračenek, ale ministr C z e c h řekl, že nemá prostředků. Není nic naléhavějšího než toto. Je potřebí vzíti, kde se dá, a především zachrániti lidi, poněvadž životy těch statisíců lidí, onemocnělých tyfem a jinými nemocemi následkem hladu, jsou cennější než všechny banky, kterým jste dali tisíce a tisíce milionů. Neposlechnete-li našeho hlasu, dočkáte se brzy následků. Půjčku schválíte, to víme a víme také, že právě tak, jako jste investiční půjčky nepoužili k účelům, o jakých jste vykládali lidu, ani této půjčky nebude správně použito. Ale není vám pomoci, jste před hospodářským bankrotem. »Aktivní« rozpočet z r. 1930 skončil místo aktivity 660 mil.palivem, příjem z daní byl r. 1931 menší téměř 0 600 mil., půjčka na půjčku, kam to můžete dopracovati? Pro vývoj událostí snad nevědomky děláte dobře, poněvadž ten vývoj tím jen uspišujete. Čím dříve budete hospodářsky hotovi,tím se jistě dříve zhroutíte politicky. (Potlesk komunistických senátorů.)