Místopředseda Trčka (zvoní): Vyhrazuji předsednictvu censurování řeči, pronesené panem sen. M i k u l í č k e m. (Hlučné výkřiky komunistických senátorů.)

Dále je přihlášen pan sen. L o k o t a. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Lokota (malorusky): Soudr. M ik u l í č e k zde již vylíčil celý obraz situace u nás (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) takže já chci k tomu připojiti jen několik slov. Již po třetí mluvím s této tribuny a pánové se po každé smělí, když já nebo naši soudruzi mluvíme a kritizujeme nynější situaci.

Dnes chci říci čistou pravdu, jak s námi zachází česká okupace (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) To je žalostný postup, strašný, jehož lid nemůže již vydržeti. Ten muž, kterého zastřelili v Turja Pasice, Jiří Derevljanko, ani nebyl komunista, byl to nestranný člověk, hoch, o kterém jeho matka řekla, že nikdy v noci nikam nešel, byl to dobrosrdečný chlapec. Proč ho zabili? Tam vyprovokovali četníci lid stejně, jako jej provokují po každé. Přišli tam, zatýkali zbůhdarma lidi a potom se lidé vzbouřili. Nás hladové strkáte ještě do vězení za to, že jsme hladoví, že nemáme kousku chleba, ani takového, jakým bych krmil ministra M e i s s n e r a, ani takového nemáme, a ministr spravedlnosti,kdybych ho nakrmil tím chlebem, řekl by, že ho chci otráviti. (Sen. Mikulíček: Ti lidé tam nechtějí nic jiného, než brambory a kukuřici, to, co u sedláka v Čechách a na Moravě nechce ani prase žrát! A sůl chtějí!)

A je potřebí stříleti do lidí, když nemají ani brambory, jakmile vyjdou na ulici, aby se domáhali kouska chleba když doma nemalí ani sůl, ani petrolej, když svítí lo-učemi, jako kdysi? Je potřebí do nich stříleti, pořádati na ně výpravy jako Pilsudský? (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) Bíti do lidí, zatýkati je za to, že demonstrují? (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit, m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Nyní se lidé vracejí z Francie, z Belgie, z Ameriky, práce není, a vy jen posíláte na nás více četníků. Pošlete tam více škol, kultury a nedělejte tak (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn, řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) jako dělá kat Pilsudský. U nás je nyní hůře než v Rumunsku a Polsku. V buržoasním Maďarsku nezastřelili za sto let tolik lidí, jako dnes v demokratické republice. To je naše ústava, to je naše osvobození, to je naše bratrství za to, že jsme se dobrovolně připojili k republice.

V Tuřím Bystrém,četníci chytili ženu, ztloukli ji a zatkli pět lidí. Jedna žena tak se polekala, že až umdlela, neboť leden četník přel jí bodák o prsa a druhý o záda. Potom šli v rolnici na Turja Pasiku. Koho chytli, naložili do automobilu a bili ho do krve tak, že až zčernal.

Co si myslíte, že se budeme na to jen dívati? Nikoli, tak snadno to nepůjde. Četník, který zastřelil Derevljanka, řekl, že byl napaden vidlemi. Mluvili jsme s jeho otcem a ten řekl, že přes 6 měsíců nemalí žádné vidle a čistí lopatou. (Sen. Stejskalová: Z chlévů a ze stájí brali tam těm lidem vidle a vozili je k soudu jako corpus delicti! Fuj! Hanba! - Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 2. února 1932 podle §u 9, lit, m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) A starý otec není již schopen práce, celý se třese, a matka zabitého, také stará žena, je taková uvadlá, strhaná, neboť u nás na Zakarpatí 40 až 50 letý člověk nevypadá tak, jako ten, který dobře žije od těch bramborů je žlutý a bledý jako vosk. Četníci násilím sebrali zemřelého a odvezli na saních. V průvodu šli četníci, a lidé ještě dnes jsou v lesích a obávali se, (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) A já zde čtu »Pravda vítězí« a tací demagogové přicházeli sem na tribunu a mluví o demokracii. Nevím, jakou demokracii mají na mysli.

Když jsem byl v Chustu, všichni kupci zavřeli krámy a stávkovali protože nemohou platiti daně. Nebyli to komunisti, tito,obchodníci-spekulanti. Poslali deputaci k bernímu úřadu, k přednostovi finančního ředitelství a zakročili všude. A hle, přišli četníci a policie a rozehnali je. A když jsem sebral lidi z 5 až 6 obcí a šel jsem k panu hetmanovi, abych sním promluvil a domáhal se odstranění exekucí a žádal podporu pro nezaměstnané, to třeba lidé šli v pořádku, policie rozkázala, aby se rozešli a bila pendreky do zad lidi i 65leté. Člověka který z bolesti vykřikl: Bože, jak mne uhodil«, zavřeli na 14 dní do vězení. Taková je u nás demokracie. Tak se u nás zachází s našimi bratry. Zase v Chustu, když byla stávka, dva lidé upadli pod plot. Odtamtud je sebrali a policejní komisař je odsoudil na 14 dní. Ve Velatíně chtěl starosta zatížiti obec velikým dluhem a lidé nechtěli s tím souhlasiti. Hned přišli četníci, svázali ruce 26 lidem, ztloukli je a hnali je mrazem, že až zčernali.

Tak se to dělá všude. Nestačí, že ztlukou lidi a týrají je, nýbrž ještě zavírají do vězení. Uvádím fakta juká se tam stala. Tak s námi zacházejí (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jede. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.).

Ještě jeden případ z Nových Simirek. Přišli lidé do krčmy a za nimi přišli i četníci a hledali lidem na hlavách, nemají-li rány z demonstrace. Lidé říkali, my jsme nevinní, proč nás taháte? Nastala velká tahanice a četníci počali užívati pažeb a jednomu chlapci propíchli tvář bodlem a ztloukli ho.

U nás na Zakarpatí je dobytek velmi laciný, krávu prodávají lidé skoro za nic, ale jelen je velice drahý, stejně jako člověk. Lidé, nemajíce práce, šli do lesa, našli tam nějakou zbraň a zabili jelena. Byli to Štěpán Drimuš, Štěpán Varcaba a Dmitro Štefanko z Kohylecké Polany. Pán je zažaloval a žádal 10.000 Kč. Přišli četníci, vzali kůži, parohy, maso a ještě je potrestali za to, že měli nějakou zbraň, kterou zabili jelena. Soudce byl milosrdný a odsoudil je na 8.000 Kč. Tak vidíme, že naše kráva stojí 300, 400 Kč až 800 Kč a jelen, kterého není potřebí chovati a který ještě dělá škodu našemu bratru, za kterou nijako nechce platiti, stojí 8.000 Kč. A nyní přijde exekutor, vezme těm lidem, co se dá, a ožebračí je.

Tak se u nás zachází naším bratrem. Náš bratr, tak si oni myslí, to je koloniální národ, my jsme jej okupovali, on nám má sloužiti a můžeme s ním zacházeti tak, jak se nám chce. Ale řekl jsem, že náš bratr bude bojovati za práci, za chléb, za svobodu, bojoval dosud a bude i dále bojovati. On říká: Mám li zdechnouti hladem, ať zdechnu ve vězení. I teď se to již stalo, že jeden člověk šel k četníkům a řekl, aby ho zavřeli do vězení, protože nemá co jísti. Četník odpověděl, že neví, proč by ho zavřel. Pak tento člověk šel s druhým, vytloukli okna a pak je zavřeli za to, že si již vězeni zasloužili.

Tak se lidé nyní vězení nebojí a z toho, jak se nyní zachází našim bratrem, jak ho týrali (Další sloha byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 2, února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) nebude nic dobrého. Náš národ má právo žíti a bude za toto správo bojovati. Nyní, když lidé uhynou hladem, vláda neposkytne jim žádnou pomoc, nepodívá se (Další sloha byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké správy.) jinýma očima, než jak se dívala dosud a posílá tam jen stále více četníků a policie. Tím nás nenakrmíte, pánové! (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Vyhrazuji předsednictvu censurování řeči pana sen. Lokoty.

Další slovo má pan sen. K o h l e r Prosím, aby se ho ujal.

Sen. Kohler (německy): Slavný senáte! V době hospodářského úpadku odsuzují tisíce německých zaměstnanců nezdravý stav, který nedovoluje parlamentnímu zastoupení přikročiti k práci. Používám příležitosti, abych s tohoto místa dal výraz tomuto protestu. Především chci poukázati ke skutečnosti, s jakým urychlením se dělají zákony, které zatěžují státní občany, a jak se projednávají návrhy zákonů, které mají pracujícím lidem v sociálním boji o život přinésti úlevy.

Dnes leží před námi návrh zákona na prodloužení odpočítatelnosti obnosů na sociální nebo pensijní pojištění, daně, poplatky ze služebních smluv,:které zaměstnavatelé za své zaměstnance zaplatili přes zákonitou míru, a to na roky. Předloha byla poslaneckou sněmovnou vyřízena již 18. prosince a při trochu dobré vůli bylo by bývalo možno předložiti tuto předlohu senátu dříve. Musím poukázati ke skutečnosti, že zákon, o kterém se dnes radíme, pro soukromé zaměstnance a veškeré dělnictví nemá více nejmenší ceny. Nikdo nemůže popírati, že všude tam, kde zaměstnavatelé zaplatili ještě onu část sociálních příspěvků, která,převyšuje zákonitou míru, již v prosinci anebo nejpozději v lednu provedli novou úpravu. Ve většině případů museli se při tom postižení zaměstnanci spokojiti se snížením platu, které stát podnikatelům přím.o radil. Podnikatelé použili již loňského roku hospodářské krize k tomu, aby provedli zkrácení beztak více nežli skromných platů soukromých zaměstnanců, snížení to, které ve většině případů činí 10 až 20%. Při této příležitosti musím také poukázati k tomu, že soukromí zaměstnanci následkem restrikce úředníků přímo byli nuceni k hodinám přes čas, aniž by za to byli zvláště odměňováni. Nechť nikdo nepřichází s tvrzením, že žádný zaměstnanec nebyl nucen k hodinám přes čas, nýbrž že konali tyto práce dobrou plně. Víme, jak dochází k této dobré vůli. Jen tak mimochodem poznamená pan šéf nebo,pan ředitel, že je na sta zaměstnanců bez místa, kteří chtějí pracovati rádi a levněji, a tento jasný pokyn zajisté stačí, aby znemožnil jakoukoli další námitku. Nejnovější metoda pánů šéfů je nyní ta, že jak u dělníků, tak také u zaměstnanců zavádějí delší přestávky. To znamená v praksi jeden měsíc práce, jeden měsíc služného, jeden měsíc bez práce, beze služného, tedy poměry, které pro zaměstnance jsou zkrátka nesnesitelné a vrhají zvláštní světlo na takovéto pány šéfy. Tak je nejen život dělníka bojem o právo rodin na život, nýbrž zaměstnanec má dnes stelné starosti o výživu, ošacení,byt a starosti o pracovní místo.Silný, zdravý, plnocenný člověk podrží své pracovní místo, kdežto churavý, slabý, vypotřebovaný a duševně méně čilý jednoduše o ně přijde. Všechny tyto nepopíratelné skutečnosti zajisté postačí na důkaz, jaké bezpráví se stalo postiženým soukromým zaměstnancům tím, že včasné vyřízení tohoto návrhu zákona by clo odsunuto. Tážeme se pana zpravodaje, jak si představuje praktické provádění zákona, má-li vstoupiti v platnost se zpětnou účinností od 1. ledna 1932. Jak se doslýchám, má se věc odkázati zpět poslanecké sněmovně. Má-li zákon míti vůbec nějakou cenu pro zaměstnance, pak musela by býti vytvořena ustanovení, která by zrušila provedená již opatření podnikatelů, pokud jde o přesunutí sociálních příspěvků na zaměstnance. Takováto ustanovení budou však těžko proveditelná, takže zákon nemá více žádného významu. Soukromí zaměstnanci musí tedy počítati se zmenšenými příjmy, poněvadž většina podnikatelů používá v době krize poskytnuté příležitosti k tomu, aby se oproti zaměstnanci zhostila závazků dobrovolně převzatých. Na tom, že k zákonu nedošlo včas, nemáme žádné viny (Souhlas.) a musíme odpovědnost za následky z toho vznikající přenechati koaličním stranám. Dosavadní opatření vlády o mimořádné přirážce.k důchodové dani, která se v době obrovské nouze vybírá ještě se zpětnou účinností, neoprávněné alespoň 25% ní zdražení výrobků tabákových továren, hrozící zvýšení daně z obratu a daně z piva, které hostinští neponesou a které při započítání v cenách v malém musí vésti ke zmenšení odbytu, dávají zaměstnancům i dělníkům dosti příležitosti, aby si utvořili svůj úsudek o státním hospodářství a péči o méně majetné vrstvy.

Trváme nadále na zásadě, že je bezpodmínečně potřebí, vytvořiti konečně alespoň k částečnému odstranění a zmírnění hospodářské krize fond pro nezaměstnané, rovněž na zásadě, že potřebné prostředky nutno sehnati dávkami zaměstnavatelů. Výdělek zaměstnanců je tak snížen, že nesnese více žádného zatížení. Naléhavost pomoci nezaměstnaným nemůže býti dosti často zdůrazňována. Rovněž nutno však s důrazem poukázati k tomu, že také fond pro nezaměstnané znamená jen opatření z rozpaků, které změní málo na příčinách bídy. Od svazu německých odborových organizací žádali jsme nadále co nejvíce urychlené vytvoření všeobecného pojištění pro případ nezaměstnanosti, a mimo to hospodářskou politiku, která jde krizi samotné na kloub a nevyčerpává se v nedostatečný ch nouzových opatřeních, jež nevinným obětem krize samotným v nejlepším případě nemůže dáti ani to nejnutnější. Při nutnosti zmírniti poněkud alespoň nejhorší nouzi nesmí přece vlastni úloha státního hospodářství, zápas o ozdravění chorého hospodářství,a o novy rozkvět upadnouti zcela v zapomenutí, jak to nutno vytknouti nynější vládě. Již dávno hlásala příslušná místa správně, že pro účinné potírání krize je nezbytnou autoritativní analysa krize. Přes to čeká veřejnost stále ještě marně na toto vysvětlení, hospodářská politika vlády je stále ještě bez určitého směru a cíle, ba ještě hůře, vláda setrvává v rozhodujících věcech vůbec v nečinnosti, a tak zůstává marnou péče o oživení hospodářství,o kterém se při počátku krize tolik mluvilo a které jedině vésti může vzhůru. Nikdo nechce se těchto věcí ujmouti. Proto žádáme i nadále také při této příležitosti, a,by se vláda též zabývala návrhem na zavedení 40ti hodinové doby pracovní - při čemž výslovně zdůrazňujeme: při stejném platu - aby vůbec podniknuto bylo všechno k tomu cíli, aby konečně jednou zase ty vrstvy, které od mnoha týdnů a měsíců Jsou bez práce, obdržely zase práci. To je zajisté úloha, která jest hodna potu lodí šlechetných. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má p. sen. V y d r o v á. Prosím, aby se ujala slova.

Sen. Vydrová: »Právo Lidu« mělo zájem na tom, co si asi myslí 81letá sen. V y d r o v á při prvním vstupu do senátu. Chci na tuto otázku odpověděti, ale jsem jista, že mou odpověď »Právo Lidu« neuveřejní. Ihned při povolání do senátu jsem si řekla, že je to možně jen v takové straně, jako je strana komunistická, aby tabáková dělnice přišla do parlamentu. Mám ovšem za sebou životní práci v řadách dělnictva. Kromě některých našich soudruhů v klubu znala jsem 2 sociálnědemokratické senátory: sen. Jos. K ř í ž e, který je také z Budějovic - vím, že se mu dobře vede, vyrostl mu z parlamentní práce břich a nosí nos hodně vysoko, slouží měšťákům v dělnických řadách a pak jsem před válkou,znávala nynějšího předsedu senátu, dr Frant. S o u k u p a. Když tenkráte přijel do Budějovic, nikdy neopominul mne navštíviti. To byl chudičký advokát, v ošoupaných kalhotách a agitátor v sociálně-demokratické straně, strany tenkrát revoluční, vlasteneckými měšťáky nenáviděné a pronásledované. Předáci strany byli v žaláři jako doma. Byli jsme tenkrát nepřátelí státu, pokoje a pořádku a honěni jako psi.

Při vypuknutí války, ve válce a při jejím skončení přišla na sociálně-demokratickou stranu zkouška: měla uplatniti svoji revoluční teorii. Avšak vůdcové se zaprodali kapitalistům a sloužili jim pod dvojhlavým orlem tak, jako teď pod dvojocasým lvem. Strhli sebou část dělnictva, jež je dodnes ztraceno a otročí (kapitalistům. V popředí této (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit, m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) byl i chudý advokát, (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) dr František S o u k u p. Vyneslo mu to miliony, domy, panství a blahobytný život. Jeho (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) dosvědčují jeho řeči. Ve Vídni promluvil velikou protiválečnou řeč, nazvanou »Z duše milionů«. Teď sociálnědemokratičtí vůdcové mluví z duše kapitalistů, korupčníků. Jsou pro zbrojení a válku.

Mám ještě doma S o u k u p o v u brožuru s nápisem: »Nebude králů ani papežů.« Nynější S o u k u p je pro papeže a pro pátery. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) A tak možno,S o u k u p o v u zradu prokázati i na jeho řeči i na jeho majetku.

Já jsem šla jinou cestou. Zůstala jsem chudou dělnicí, ale nestala jsem se zrádcem. Jdu i ve svém stáří s revolučním dělnictvem. S o u k u p byl kdysi proti měšťácké censuře, pro svobodu slova i schůzí pro dělníky, dnes sám dělá censora (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. února 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) proti dělnickým senátorům. (Potlesk komunistických senátorů.)

Tisíce pracujících je v žalářích. Není pro dělníky svobod a práv. Každý měsíc je stříleno do dělníků. Pracující lid má hlad a bídu a boháči nevědí, co s penězi. Tohle všechno jste zavinili vy, sociálnědemokratičtí vůdcové. Stali jste se kapitalisty a jste proti dělníkům. Moříte je a jejich rodiny hlady, žalářujete a odstřelujete je.

Ale přece na konci svého života mám radost. Dočkala jsem se velikého dělnického státu, nad nímž vlaje rudý prapor a v němž se uskutečňuje socialismus. Ještě bych se ráda dočkala toho, aby vlál rudý prapor nad Evropou, i zde z Hradčan. Jsem přesvědčena, že k tomu není daleko.

Komunistická strana vede dělnictvo k vítězství. Volám k sociálně-demokratickým dělníkům: Vyžeňte ze svých řad zbohatlé vůdce! Přestaňte sloužit kapitalistům a dejte se do služeb své třídy. Spojte se v bojovnou jednotu! (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Vyhražuji si dodatečnou censuru a volám paní řečníci k p o ř á d k u pro nekvalifikované urážky našeho předsedy.

Dále má slovo paní sen. S t e j s k a l o v á.

Sen. Stejskalová: Kapitalisté a s nimi spojení »socialističtí vůdcové převalují tíží současné krize plně na pracující vrstvy. Oni také vidí jedinou cestu z krize v jejich zbídačení a zotročení. Životní existence pracujícího lidu je soustavně a plánovitě snižována. To se děle stlačováním již nízkých mezd a platů, daňovou soustavou a uměle stupňovanou drahotou životních potřeb. Je konstatován pokles světových obchodních cen. Leč pokles cen na světových trzích neměl dosud vlivu na výši cen důležitých životních potřeb ve vnitřním obchodu. Naopak ceny různého zboží jsou uměle zvyšovány. nejen spekulací a cly, nýbrž i daněmi a dávkami. Ačkoli je veliký pokles světových cen obilí i masa, ačkoli i náš malorolník prodává své proluk ty lacino, přece je drahá mouka, je drahý chleba a ostatní pečivo. Je drahé maso, sádlo, málo, lůj a tuky vůbec, jsou nepoměrně drahé uzenářské výrobky. Jsou znovu zdražovány brambory a zelenina. Jestliže textilie a boty projevily v některých druzích tu a tam snížení cen, nelže mluviti ani zdaleka o poklesu na celé čáře.Naopak v posledním čase jeví se opět zpevnění cen těchto předmětů a snaha po zdražování.

Vládou chystané zrušení ochrany nájemníků projeví se ihned zdražením bytů. Při tom je nutno zdůrazniti, že nynější drahota životných potřeb není důsledkem jejich nedostatku. Všeho by byl dostatek, leč drahota je udržována uměle. Leckde přistupováno je i k ničení životních produktů nebo k umělému zdržování,produkce jen z toho důvodu, aby zvýšenou poptávkou uměle byla v vyvolávána drahota.

Československá vláda, parlament, dělají vědomě politiku hromadného hladu. Vláda, v níž sedí 7 »socialistických« ministrů,:vláda, v níž je ministrem výživy soc. demokrat B e c h y n ě a ministrem soc. péče soc. demokrat dr C z e c h, udržuje zisky kapitalistických spekulantů, ale dělníky, malorolníky, domkáře, drobné živnostníky i drobné gážisty přivádí do větší a větší bídy, a z velké části již přímo do hladu. Ministr Bechyně udělal ták komický zákrok na zlevnění některých uzenářských výrobků, že se zesměšnil, a kdyby měl jen špetku osobní cti, zmizel by v politickém propadlišti. B e c h y n ě ovšem nezmizí, drží se teplého místa a uzenářští fabrikanti jsou s ním plně spokojeni. Pracující lid zmůže právem jmenovati min. B e c h y n ě ministrem hladu. Také min. C z e c h slouží buržoasii a v její těžké hodince velmi svědomitě. Šetří na podporách nezaměstnaným, kde jen může, a připravuje tisíce dělníků o žebráckou podporu. Ministr zemědělství agrárník B r a d á č neučiní nejmenšího k zmírnění krize drobného venkovského lidu. Jeho politika je politikou agrárních zemanů. V celých oblastech venkova, nejen v Zakarpatsku, propuká katastrofální nedostatek. To ministerstvu zemědělství nevadí, aby provádělo subvenční politiku ve prospěch zbohatlých agrárních veličin. S rapidně klesající životní úrovní pracujícího lidu měst i venkova klesá i jejich koupěschopnost. Přirozeně že nezaměstnaní dělníci, i ti,.kterým jakž takž se nějaké podpory dostává, mohou kupovati jem nevyhnutelně nutné životní potřeby, ale ani na ty se jim nedostává. V této strašné situaci nastupují zaměstnavatelé plánovitý útok na mzdy dělníků a platy svých zaměstnanců a je přímo terorem snižují.

Také stát i ostatní veřejné instituce snižují mzdy a platy zaměstnanců. Tyto útoky na existenci pracujících mas snižují jejich koupěschopnost a krize odbytová je i touto cestou zostřována. Státní správa kráčí v čele vykořisťovatelů. Místo aby se dožila šířícímu se hladu postaviti hráz, dělá nové a nové útoky na životní úroveň obyvatelstva.

Vláda chystá nové protilidové daně, zejména zvýšení daně z obratu, což bude míti za následek nové zdražení všech životních potřeb. Vláda přes noc zdražila výrobky tabákové režie, chystá zdražení piva a zdanění malýćh důchodů. Slovem: pracující vrstvy měst i venkova musí býti připraveny, že jejich těžká existence bude předmětem nových a nových útoků. Kapitalisté a jejich vláda útočí již na kořeny existence lidu.

Mají pracující vrstvy k účinné obraně svého živobytí možnost zastaviti útoky kapitalistů, malí možnost zastaviti další zbídačování a hladovění? Zkušenosti nás učí, že ano. Je však nutno spojiti všeobecnou nespokojenost lidu v bojovnou frontu plánovitého odporu. Slzy, nářky a zoufalství jednotlivců nejsou zbraní k odražení útoku. Síla lidu je v množství, v množství a tuto sílu musí lid hoditi na váhu. Ve všech závodech, ve všech městech a obcích musí se pracující lid spojiti v bojovný šik k odražení chystaných útoků, k boji za chléb a práci, k boji proti bídě a hladu, proti kapitalistickým vydřiduchům a jejich vládě.

Lid musí už jednou vysloviti rozhodné slovo: až potud, ani o krok dále! Voláme pracující lid'měst i venkova k protiútoku protikapitalistické ofensivě. Komunistická strana se mu staví v čelo a dává všecky své sily a možnosti do služeb pracujícího lidu. (Potlesk komunistických senátorů.)

Pánové, i já jsem přijela z Podkarpatské Rusi a vám bylo směšno, jak tamní lid žije. Vám to bylo směšno, ano, když vy se ve fracích klidně vyvalujete doma a vejdete se podívati mezi pracující hladový lid, nejdete se podívati, jak na Podkarpatské Rusi nemohou tamní dělníci a matky posílati děti do škol, poněvadž nemají pro ně sirot, ani šatů, nemají ničeho, a za to jsou trestáni. Ale nejen to: když je pošlou, jsou tam děti čechizovány. Tyto děti sice umělí čísti českou cedu, ale naprosto jí nerozumějí. Když se ho zeptám na slovo, které přečte, řekne: Nerozumím tomu. Není možno, aby tomu rozumělo, protože docela jinak jsou vychovávány doma, a docela jinak nařizují je vychovávati úřady.

Na Podkarpatské Rusi je hlad. Vy to víte všichni velmi dobře a myslíte, že těmi četníky a bodáky nakrmíte lid a odstraníte krizí, bídu a hlad, které tam jsou. Ne. Tam začíná rudý plamen, který zachvátí a smete vás všechny. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředa Trčka (zvoní): Debata je s k o n č e n a. Doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Šelmec: Slávny senát! Vo svojej reči pán sen. K o h l e r obrátil sa na zpravodaja s dotazom, ako si on vlastne predstavuje praktickć prevedenie odstránenia nedostatkov, ktoré vznikly prietržou času v uzákonení podaného návrhu. Zamestnávateľom bolo už predo dňom 1. januára 1932 jasné, že z usnesenía posl. snemovne bude zákon a preto moli si podľa tohoto zariadiť svoj pomer k svojim zamestnamcom. Platenie príspevkov za zamesnancov nad povinnú mieru nie je povinnosťou zamestnávateľov, je to len čin dobrej vôle, lebo pieto žiadnych opatrení v zákone, aby k tomuto mohli byť prinútení. Toto som držal za povinnosť oznámiť.

Místopředseda Trčka (zvoní): Budeme hlasovati. O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Námitky nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výboru rozpočtového, tisk 691, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule p ř i j í m a j í se ve znění podle zprávy výboru rozpočtového, tisk 691, ve čtení p r v é m,ve znění o d c h y l n é m od předchozího usnesení posl. sněmovny.

Na pořadu dále je:

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednána byla osnova zákona, jímž se mění čl. XVI, odst. 1., písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. Tisk 691. Jelikož, jedná se o osnovu zákona, která s hlediska doby, ústavní listinou stanovené, vyhledává co nejrychlejšího vyřízení parlamentního, navrhuji, aby byla projednána řízením zkráceným.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená pilnost se přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění čl. XVI, odst. 1., pístu. b), uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. Tisk 691.

Táži se pana zpravodaje sen. Š e l m e c e, zda navrhuje tiskové opravy?

Zpravodaj sen. Šelmec: Nemám oprav.

Místopředseda Trčka (zvoní): Jelikož senát pozměnil usnesení poslanecké sněmovny ve čtení prvém, je potřebí ve smyslu §u 59 jedn. řádu, aby hlasování ve čtení druhém dalo se hlasovacími lístky; jež budou sčítati páni zapisovatelé sen. Stržil, Pichl a Kahler a jež současně žádám, aby dozírali na hlasování a sbírání hlasovacích lístků a pak mně výsledek volby sdělili. Napravo sečte hlasy pan sen. P i c h l, ve středu pan sen. S t r ž i l a vlevo pan sen. K a h l e r.

Hlasovací lístky jsou uloženy v zásuvce každého pana senátora v obálce opatřené nadpisem »Hlasovací lístky« a hlasování se děje napsáním »ano nebo »ne.

(Senátoři odevzdávají hlasovací lístky.)

Táži se, zda všichni páni senátoři odevzdali již hlasovací lístky?

Hlasování je skončeno.

Žádám pány zapisovatele, aby prohlédli hlasovací lístky a sdělili mně výsledek hlasování.

(Po sečtení hlasů:)

Bylo odevzdáno celkem 69 hlasovacích lístků, z nichž zní na »ano« 69, na »ne« žádný lístek.

Je tudíž projednávaná osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí p ř i j a t a podle §u 59 jedn. řádu v p o z m ě n ě n é m znění oproti usnesení poslanecké sněmovny, ve čtení d r u é m, tisk 691.

Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu jednání, jímž je:

4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru technicko-dopravního o vládním návrhu (tisk 663), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě s Dodatkovým protokolem k čl. 2, sjednaná mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929. Tisk 686.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr F á č e k, za výbor technicko- dopravní pan sen. K ř í ž.

Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor zahraniční, sen. dr F á č k o v i.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Úmluvou uzavřenou mezi 23 státy ve Varšavě již r. 1929 byla vyřešena jedna část otázek právních, pojících se k letecké dopravě, které byly již dlouhá léta jednak z podnětů leteckých společností dopravních a jednak z podnětů zúčastněných vlád předmětem jednání na několika mezinárodních konferencích, v r. 1925 v Paříži a v r. 1928 v Madridě. Úmluvou varšavskou nemění se nic na veřejnoprávních předpisech o letecké dopravě, které u nás byly vydány leteckým zákonem z.r. 1925. Ty tedy,zůstávají v platnosti pro dopravu leteckou, ať je provozována domácím podnikem, anebo ať je povahy mezinárodní.

Úmluva týká se jenom některých partií soukromoprávní materie sem spadající, a to jednak normují se dopravní listiny letecké, jsou jízdenky letecké na zavazadla a nákladní listy pro zboží pro obor mezinárodní dopravy, jednak spravuje se odpovědnost dopravcova, jeho povinnost k náhradě škody za újmy, které cestující utrpí na životě nebo tělesné integritě, a za ztráty a poškození dopravovaného zboží.

O dopravních listinách leteckých nemáme v našem domácím právu žádného ustanovení, poněvadž je to materie nová. To, co obchodní zákoník stanovil o nákladních listech a tedy dopravní smlouvě, týká se jenom dopravy po železnici a po vodě. Pro dopravu leteckou je tu tedy mezera nevyplněná.

Odpovědnost dopravcova byla u nás ovšem již upravena zákonem leteckým, a to způsobem značně přísným. Úmluva varšavská směřuje k tomu, aby usnadněn byl rozvoj letecké dopravy. Nejpodstatnější novotou, kterou zavádí, je tedy to, že ručení dopravcovo do jisté míry omezuje hlavně tím, že stanoví zde maximální částky pro jednotlivé druhy ztrát, při dopravě osob na 125.000 francouzských franků za cestujícího, pro dopravu zboží na 250 ffres za 1 kg zboží. 3 pokud jde o dopravu zboží, také oslabuje do značné míry ručení dopravcovo za zaměstnance.

Nechci unavovati detaily.

Pokud jde o dopravní listiny letecké, je sankce pro případ, že by nebyla taková listina vystavena, jenom ta, že dopravce nemá potom nároku na výhody, které mu tato úmluva poskytuje.

Ovšem Úmluva varšavská nenabude tím, že ji schválíme a že ji naše vláda bude ratifikovati, platnosti zákona pro naše státní území. Bude potřebí, aby buď její obsah byl vtělen do příslušných zákonů jejich novelizací, nebo aby byl vydán zákon, kterým by se stanovilo stručně, že obsah této Úmluvy nabývá pro naše území platnosti. Pravděpodobně bude postupováno tímto způsobem, poněvadž stejně bylo svého času naloženo s obdobnými bernskými dohodami o dopravě železniční. Ovšem, i když to se provede, když obsah Úmluvy bude u nás uveden v zákonnou platnost, nenastane tím zjednodušení právních poměrů, naopak, a dlužno toho litovati, nastane jistý zmatek, totiž potom pro domácí leteckou dopravu budou platiti jiné zákonné Předpisy, nežli pro dopravu mezinárodní. Východisko z tohoto zmatku bude jen to, že by se potom domácí zákonodárství přizpůsobilo předpisům stanoveným Úmluvou varšavskou pro dopravu mezinárodní. To,bude předpokládati jednak změnu zákona o letectví z raku 1925, jednak doplnění obchodního zákoníku. O revisi obchodního zákona všeobecného se jedná a mohou tam příslušné změny býti pojaty. O případné novelizaci leteckého zákona jest jednáno mezi zúčastněnými ministerstvy, která ještě nedospěla k positivním výsledkům.

Jménem zahraničního výboru doporučuji, aby slavný senát dal souhlas k této mezinárodní varšavské Úmluvě o letecké dopravě i s příslušným Dodatkovým protokolem. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Pan sen. K ř í ž má slovo za výbor technicko-dopravní.

Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte! Technicko-dopravní výbor projednával schvalovací usnesení o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, ve schůzi 14. ledna t. r.

Pan zpravodaj zahraničního výboru dostatečně odůvodnil okolnosti, které k této úmluvě vedly. Také technicko-dopravní výbor dospěl k názoru, že Úmluva plně odpovídá potřebám státu, a doporučuje proto jménem technicko-dopravního výboru, aby i s Dodatkovým protokolem byla schválena.

Místopředseda Trčka (zvoní): Řečnická lhůta je stanovena 20 minutami.

Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je p ř i ja t a. Ke slovu se přihlásil pan sen. K i n d l. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Kindl: Není mi možno mluviti o předloze, nýbrž jsem nucen mluviti o jiné věci. Na Skutečsku je stávka kamenodělníků v lomech. A přes to, že vláda říká, že nemá peněz, že státní pokladny zelí prázdnotou, podívejte se na Skutečska, jaký je tam stav obležení, jak je tam plno četníků proti dělnictvu! Na ta je peněz dost! Když se tomu tak smějete, podívejte se, jak to vypadá! Tam jsme stáli taktéž, fronta dělníků, 2.500 kameníků, a proti nám fronta četníků. Ale máte také nerozumné anebo nervosní nebo nevím,jaké komisaře. Kdyby byli četníci poslechli toho komisaře tam, bylo na Skutečsku velké krveprolití. On přes to, že viděl, že dělnictvo je odhodláno si provést svou, poněvadž demonstruje za větší kus chleba a za to, aby mu nebylo strhováno zaměstnavateli s jeho mizerné mzdy, komandoval četnictvo k palbě. Ale dělníci vykřikli: bajonety dolů! A četníci poslechli dělníky, sundali bajonet a dali své pušky k nohám. Četníci měli více rozumu nežli ten váš komisař, kterého posíláte do popředí takových dělnických demonstrací.,(Výkřik: Propustit ho ze služby!) Propusťte ho, nebo ho pověste, nám je to úplně jedno.

Zakázaný tábor ve Skutči byl odvolán a přišel tam trochu rozumný komisař, který se ptal, co budeme dělat. Já jsem odpověděl »Dělnictvo půjde na tábor do Skutče,« a au řekl, že je zakázán. A já na to: »Dělnictvo je odhodláno tam jíti, je to v jeho zájmu, a'by si vynutilo zastavení snižování mezd.« Komisař řekl: »Běžte si tedy s pánem bohem,« odvolal četníky, kteří stáli proti nám, sedl do auta a šel vyrozumět skutečské úřady, aby odvolaly četníky. A jistě jste se přesvědčili, že ve Skutči se neptalo nic. Když není dělnictvo provokováno, nikde se nic nestane. Šetřte na vydáních na četníky a budete vidět, že krveprolití nebude, poněvadž vždycky zaviní krveprolití lidé, kteří nejsou schopni, aby tuto službu dělali.

Kapitalisté a zaměstnavatelé, využívajíce,dnešní hospodářské krize, podnikají útok na dělnické mzdy. Tak i v akciových továrnách na fezy ve Strakonicích, ač již tam jsou poměry nyní hrozné, kdy ženy při výplatě místo doplatku na mzdu měli doplatiti ještě dvě Kč na nemocenské pojištění, přichází firma se snižováním mezd. Toto snížení provedla firma tak drzým a provokativním způsobem, že to muselo pobouřiti i toho nejloyálnějšího dělníka. Ač reformističtí sekretáři ubezpečovali dělnictvo, že firma nic proti dělnictvu nepodnikne, byly dělnictvu při poslední výplatě do výplatních sáčků vloženy lístky, kde bylo dělnictvu sdělováno, že dnem 22. února se jim snižuje drahotní přídavek o polovičku, a bylo řečeno, že kdo s tím nesouhlasí, považuje se dnem 29. února za propuštěného z práce. Dělnictvo, jsouc tímto provokativním jednáním a zcela oprávněně pobouřeno, zastavilo práci a vyšlo před ústřední kancelář domáhati se odvolání provokativního diktátu firmy. Ke 2.000 shromážděného dělnictva, sestávajícího ze 2/3 žen, promluvila krátce soudy. Pfeiferová, sekretářka Průmyslového svazu textilního dělnictva, načež vyzvala shromážděné dělnictvo, aby se v klidu rozešlo. Výzvy této bylo také uposlechnuto a dělnictvo se všemi směry rozcházelo. To však nesnesou naši, o klid a pořádek tak dbalí četníci a strážníci. Z postranní ulice se vyřítilo 36 četníků pod vedením okresního komisaře Lapáčka, kteří s řevem »na ně«, vrhli se na klidně se rozcházející dělnictvo a bili do žen kolbami pušek jako rozumu zbavení. Když to viděla městská policie, která dříve klidně přihlížela, nechtěla zůstati pozadu za svými kolegy a proto se vrhla také na bezbranné ženy a mlátila kolem sebe obušky jako zběsilá. Dělnici Škotovou uhodil strážník Uhlík obuškem přes ústa, sekretářku Pfeiferovou táhl jako zločince na strážnici, dělnicí Brusilovou uhodili o zem a několik žen bylo povaleno, 18 zraněno. Některé byly zraněny kolbami četnických karabin, jiné obušky nebo údery o zem. Z městské policie nejvíce se vyznamenali strážnici Čumpelík, Joza, Nikola a Dvořák. U Čumpelíků jsou již dva policajti, táta se synem a druhý syn se liž zaučuje. Tento surovec chce se buržoasii ukázati hodným policajtské služby, a proto,ač nemá na strážnici co hledat, stále se tam zdržuje a dělá policii nejsurovějšího pacholka. Tento násilník musí býti za toto své hrubství řádně potrestán, aby si nemyslil, když má fašistickou legitimaci, že,jest již oprávněn bíti bezbranné ženy. Bude na něho podána pro tuto surovost žaloba. Ve Strakonicích jsou většinou přibíráni policií různá podezřelá individua, která svým dřívějším chováním prokáží, že jsou schopna tuto službu ve prospěch buržoasie vykonávati. Jak jsme zjistili a zjistil to jistě i kolega strany národně socialistické sen. H u b k a, by toto po-tvrzeno řadou svědků z řad živnostníků, že již na vzdálenost 2 kroků byl z četníků cítit rum, jímž se asi na tento útok posilnili. (Sen. Nentvich: Někdy je to i před parlamentní řečí!) To asi děláte Vy! Jste z lihového fondu a berete si na to. Jiní na to nemají.

To je škandál, že tak, lak tomu ubylo za války, kdy se před ofensivou dával mužstvu rum, i nyní, když jsou.dělnické.akce, 'bude se přeď útokem fasovati rum. Že mezi samotnými četníky by li lidé, kterým se postup četnictva nelíbil, je viděti z toho, že vrchní strážmistr Herold skočil proti řádícím četníkům a křičel: »Co to děláte, mějte přece rozum, není potřebí takhle postupovati.«

Brutální postup četnictva a police byl odsuzován živnostníky i obchodníky, kteří se usnesli na protest proti neslýchanému řádění četnictva a ze sympatie k dělnickému boji zavříti 23. února obchody a živnosti. Okresní hejtman to však zakázal a vyhrožoval velikými pokutami. Pan okresní hejtman Boček je velice schopný pán, jak se denně přesvědčujeme. Všechny veřejné schůze zákazu je a jiné závodní a důvěrné schůze jsou rozháněny policií a četnictvem. Říká se, jaký pán, takový krám; a zde se to ukazuje také tak. Zde se vespolek pije a jen pije, až od alkoholu je obličej tak zduřen, že vypadá jako buldog.

Ve Strakonicích je stále výjimečný stav, všude plno četníků, a lak se chovali, je viděti z toho, že četníci ubytovaní v mateřské škole bavili se pitím a hraním ferbla. Záchod určený pro děti byl četníky tank znečistěn, že tam děti nemohly vůbec ani vstoupiti. Správa školky záchod zamkla, ale pák to bylo leště horší, neboť se četníci chovali tak, že na toto jejich chování muselo by býti použito paragrafu o mravopočestnosti.

Tak vypadá ten váš státní mocenský aparát, který se vždy staví na stranu kapitalistů oproti dělnictvu. I v tomto sporu mezi akcionáři a dělnictvem postavil se na stranu cizáckých kapitalistů proti vykořisťovanému dělnictvu. Dělnictvo stálo však v jednotné frontě a tudíž odrazilo útok zaměstnavatelů.a také se přesvědčilo, že je možno vésti vítězný boj i v dnešní krisi, jsou-li sjednocen. Proto dělnictvo strakonických fezáren nevzdá se boje, nýbrž bude se připravovati v době do konce března na další zápas, který ho v příštích dobách očekává, bude upevňovati svou jednotnou frontu, aby je příští boj zastihl ještě pevnější, ucelenější nežli tento poslední, aby vítězství bylo jisté. Dělnictvo povede svůj boj za své denní požadavky, ale povede boj i za konečný cíl pracujícího lidu, za rozbití kapitalistického řádu a za nastolení řádu socialistického.

My proti tomuto násilnickému a brutálnímu postupu zbrojené moci protestujeme a k dělnictvu strakonických fezáren volníme: Hromadným vstupem do Průmyslového svazu textilního dělnictva protestujte proti násilí, které na vás bylo ozbrojenou mocí spácháno! To bude nejlepší odpovědí, jakou fašisticko-socialistická vláda od vás dostane.

Místopředseda Trčka (zvoní): Vyhražuji předsednictvu censurování řeči pana sen. K i n d l a a volám jej pro surové útoky na četnictvo k p o ř á d k u.

Žádají si páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nemám nic k doslovu.

Zpravodaj sen. Kříž: Nemám nic.

Místopředseda Trčka (zvoní): Přikročíme k hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výboru zahraničního a technicko-dopravního, tisk 686, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 686.

Přikročujeme k dalšímu bodu pořadu, jímž je:

5. Volba místopředsedy senátu.

Předsednictvo senátu došel přípis pana místopředsedy Viléma V o t r u b y ze dne 5. února 1932.

Žádám pana zapisovatele,sen. S t r ž i l a, aby přípis ten přečetl.

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Vážený pane předsedo! V důsledku ujednání koalovaných stran ze dne 24. ledna 1930 oznamují, že skládám funkci místopředsedy senátu a znamenám se v přátelské úctě oddaný Vilém V o t r ub a. (Výkřik sen. Kindla.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Podle §u 61 jednacího řádu vykonáme tedy volbu nového místopředsedy senátu, a to hlasovacími lístky, jež budou sčítati: pan zapisovatel sen. S t r ž i 1 ve středu, pan sen. P i c h 1 napravo a pan sen. dr K a r a s nalevo.

Hlasovací lístky jsou zase uloženy v zásuvce každého pana senátora v obálce, opatřené nadpisem »Hlasovací lístky«. (Senátoři odevzdávají hlasovací lístky.) Táži se, zda všichni páni senátoři již odevzdali hlasovací lístky. (Hlasy: Ano!)

Stalo se. Volba je s k o n č e n a.

(Po sečtení hlasů.)

Bylo odevzdáno celkem 75 hlasovacích lístků, z nichž 69 zní na jméno sen. Josef K a h l e r a 6 bylo prázdných.

Je tudíž z v o 1 e n místopředsedou senátu pan sen. Josef K a h l e r. (Potlesk.)

Táži se pana sen. K a h l e r a, zda volbu přijímá?

Sen. Kahler (německy): Ano.

Místopředseda Trčka (zvoní): žádám pana zapisovatele sen. S t r ž i 1 a, aby přečetl příslušnou formuli slibu a nově zvoleného pana místopředsedu K a h 1 e r a, aby ke mně přistoupil a vykonal do mých rukou příslušný ústavní slib. (Senátoři povstájí.)

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Slibuji, že budu zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Ich gelobe, die Gesetze zu beobachten und mein Vorsitzendenamt nach meinem besten Wissen und Gewissen unparteiisch auszuuben.

Sen. Kahler (podávaje ruku místopředsedovi Trčkovi): Ich gelobe. (Senátoři usedají.)

Místopředseda Trčka: Tím je pořad schůze v y ř í z e n.

Byl mně podám návrh pana sen. H a k e n a a soudr., prosím, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Navrhuji, aby se do dnešní schůze senátu N.S.R. dostavil ministr vnitra neb jiný člen: vlády a podal vysvětlení o vražedném střílení četníky do ukrajinského lidu v Turja Pasice, při čemž by 1 jeden rolník zabit, několik těžce raněno.

Konečně, aby se zodpovídal ze zavedení mimořádných opatření a ozbrojených exekucí státní moci Proti pracujícímu lidu v Zakarpatsku. (Výkřiky sen: Mikulíčka.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem Pana sen. H a k e n a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Oznamuji, že jsem dal dovolené na dnešní schůzi sen. dr Korláthovi, Plamínkové, Riedlovi, dr Szilassymu.

Navrhuji, aby předsednictvo senátu bylo ve smyslu §u 40 jedn. řádu zmocněno svolati příští schůzi písemně nebo telegraficky a stanoviti jetí pořad jednání.

Jsou námitky? (Námitky nebyly.) Námitek není.

K o n č í m schůzi.

(Konec schůze je 20 hod. 37 min.)