Schůze zahájena ne 20 hodin 18 minut

Přítomni:

Předseda: dr S o u k u p.

Místopředsedové: D o n á t ,dr H e 1 l e r, dr H r u b a n, K a h l e r.

Zapisovatelé: J o h a n i s,S t r ž i 1.

112 senátorů podle presenční listiny

Zástupci vlády:ministři dr D é r e r,inž.D o s t á l e k,dr M a t o u š e k ,dr M e i s s n e r ,dr T r a p l

Z kanceláře senátní:jeho zástupci dr B a r t o u š e k.dr T r m a l

Předseda (zvoní): Dovoluji si z a h á j i t i schůzi.

Presidiu senátu došly dopisy ministerstva vnitra ze dna 25. března 1932, a to č. j. 20.979/1932/7, o úmrtí sen. V a l o u š k a a nastoupení náhradníka inž. Leopolda K o u b k a, a č. j. 21.410/1932/7, o úmrtí sen. H a b r m a n a a nastoupení náhradníka inž.Arnošta W i n t r a.

Žádám pana zapisovatele sen. P i c h l a, aby tyto dopisy laskavě přečetl.

Zapisovatel sen. Pichl(čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Česko-slovenské v Praze.

Na místo zemřelého člena senátu Národního shromáždění Františka V a l o u š k a povolávám na základě ustanovení § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Ing. Leopolda K o u b k a, vrchního státního geometra na Vsetíně, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu. Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Ministr: dr S 1 á v i k v. r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Čes-koslovenské v Praze.

Na místo zemřelého člena senátu Národního shromáždění Gustava H a b r m a n a povolávám na základě ustanovení § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Arnošta W i n t r a , inženýra státních drah v Plzni, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do sněmovny.

Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Ministr: dr S 1 á v i k v. r.

Předseda(zvoní): Do dnešní schůze senátu se dostavili pov olaní páni senátoři inž. Leopold K o u b e k a inž. Arnošt W i n t e r, kteří vykonají ústavou předepsaný slib do rukou předsedy senátu.

Žádám pana zapisovatele sen. P i c h l a, aby přečetl formuli slibu, a pány senátory, aby vykonali do mých rukou slib podáním ruky a slovem »slibuji«.

Zapisovatel sen. Pichl (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Senátor inž. Koubek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji!

Senátor inž. Winter (podávaje předsedovi ruku): Slibuji!

Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr veř. prací inž. D o s t á l e k. Uděluji mu je.

Ministr veř. prací inž. Dostálek: Slavný senáte, pokládám za svou povinnost podati slavnému senátu o událostech v revírech severočeském a ostravsko-karvínském, jakož i o podniknutých opatřeních ministerstva veřejných prací tuto zprávu:

K stávce v severočeském revíru došlo tímto způsobem:

V týdnu od 13. až do 29. března 1932 byla na dole Nelson v Oseku, náležejícím Mostecké společnosti pro dobývání uhlí, dána počínaje dnem 17.března t. r. výpověď 153 horníkům. O tom učinilo ústřední ředitelství této společnosti oznámení báňskému revírnímu úřadu v Mostě podáním ze dne 11. března 1932 a odůvodnilo toto opatření nedostatkem odbytu uhlí z dolu Alexandr a Nelson, čímž prý se stala nutnou restrikce na dole Nelson.

Dále došlo dne 21.března revírního báňského úřadu v Mostě podání Severočeských uhelných závodů, kterým bylo oznámeno, že provoz na dole Humboldt II v Dolním Jiřetíně bude vzhledem k panující krisi dne 5. dubna 1932 zastaven, a že dolové pole jámy Humboldt II bude připojeno k sousednímu dolu Centrum. Současně hlásila jmenovaná společnost telefonicky báňskému revírnímu úřadu, že bude dnem 21. března dána výpověď 382 horníkům z dolu Humboldt II, z kteréhožto počtu bude asi 70 horníků přiděleno na důl Centrum na dobu asi 2 měsíců. Z těchto 70 horníků bude prý pak po uplynutí uvedené lhůty propuštěno asi 50 a asi 20 trvale ponecháno na dole Centrum.

Téhož dne, to jest 21.března odpoledne, dostavila se závodní rada dolu Humboldt II spolu se zástupci odborových organisací k báňskému revírnímu úřadu a přednesla stížnost do chystaného uzavření dolu a propuštění dělnictva. Současně,demonstrovalo osazenstvo uvedeného dolu proti chystanému zastavení provozu dolu a s tím spojenému propouštění dělnictva tím způsobem, že odpoledne nesfáralo. Dne 22. března však osazenstvo dolu Humboldt II opět sfáralo, takže se demonstrační stávka omezila na odpolední směnu předešlého dne. Na intervenci závodní rady zahájil báňský revírní úřad v Mostě ve věci uzavření dolu Humboldt II dne 22. března odpoledne jednání se zástupci majitelů dolů a dělnictva. Jednání však ztroskotalo a osazenstvo dolu Humboldt II zahájilo dne 23. března ráno opět protestní stávku.Mimo to vtrhli na důl Centrum dělníci z dolu Humboldt II s jinými nezaměstnanými horníky a se ženami a dětmi v počtu asi 500, obsadili s separaci tohoto dolu a znemožnili práci v třídičce; jamské osazenstvo v dalo Centrum však pracovalo dále. Aby se stávkové hnutí dále nerozšířilo, zakročilo ministerstvo veřejných prací u ředitele Langera, předsedy správní rady Severočeských uhelných dolů a Mostecké společnosti pro dobývání uhlí, poukazujíc na to, že musí s nevětší rozhodností trvati na tom, aby v severočeském revíru zachován byl klid se zřením k bezprostředně nastávajícím poradám o sporu ostravském, a že proto nutno zameziti jednostranné akce, které by mohly v této době poškoditi nejvážnější státní zájmy. Ředitel Langer na to sdělil, že výpověď na dole Humboldt II nemůže býti sice zrušena, že však začátek její účinnosti bude odložen na den 1. dubna. Toto prohlášení nemohlo však již zabrániti rozšíření stávky. K tomu přišlo, že jednání ve věci propuštění části osazenstva dolu Nelson v Oseku, které bylo dne 22. března zahájeno báňským revírním úřadem v Mostě, nemělo výsledku a bylo odročena na pátek dne 25. března. Nespokojenost mezi horníky, vyvolanou výpovědí na dolech Humboldt II a Nelson, využitkovali komunisté a zahájili všeobecnou stávku v severočeském revíru. (Odpor komunistických senátorů.) Dav komunistů se ženami a dětmi chodil dne 23.března odpoledne od jámy k jámě Společnosti severočeských uhelných dolů a vyzýval dělníky k zastavení práce a docílil tím, že se k stávce připojila osazenstva dolu Centrum v Dolním Jiřetíně. Kolumbus, Herkules v Záluží, Quido I-III v Dolním Jiřetíně a Quido 1V v Horním Jiřetíně.

Dne 24. března pokračovali komunisté ve své akci a dosáhli toho, že se připojily k stávce tyto další doly: Fortuna v Komořanech státní doly Julius III a Julius V v Mostě, důl Evžen v Mostě a Richard tamtéž. V obvodu báňského revírního úřadu v Chomutově vypukla stávka na dole Grohmann v Dřínově, Robert v Ervěnicích, Elly lom v Jezeří, Elly hlubina v Ervěnicích a na státním dole Hedvika v Ervěnicích.

Dne 25. března táhl zástup asi 2000 lidí na další doly mosteckého revíru a vynutil si zastavení práce na těchto dolech: Minerva v Kopistech, Venuše v Konobrži, Pluto v Louce, Pavel II v Horním Litvínově, Kníže Nebes v Hamru a Jan II v Marianských Radčicích, Alexandr v Hrdlovce, Matylda v Souši, Nelson v Oseku, Bihl v Háji, Jan v Mostě, státní důl Julius II v Mostě, Washington a Saxonia v Třebušicích, Maria v Lomu Duchcovského spolku. V Chomutovském revíru připojil se ke stávce důl Betty ve Vrskmanu.

Dne 26. března v sobotu byla skoro na všech dolech volná směna, takže se stávka rozšířila jen na důl Union v Křižanově, náležející Mostecké společnosti pro dobývání uhlí.

Jednání o propuštění dělníků na dole Nelson, které se konalo dne 2. března, neměla rovněž výsledku, a bude v něm pokračováno. Pokud jde o zastavení provozu dolu Humboldt II nařídilo ministerstva veřejných prací výnosem z 24. března podle §u 182 obec. hor. zák. šetření, jehož počátek byl báňským revírním úřadem v Mostě ustanoven na čtvrtek dne 31. března 1932.

Konečně došlo dne 30. března k jednání v ministerstvu veřejných prací s centrálním ředitelem dr inž. Lockerem, který byl do té doby v cizině. (Sen. dr Heller: V Egyptě!) Výsledkem této,porady je vydaný již výnos ministerstva veřejných prací, kterým se nařizuje Mostecké uhelné společnosti a Severočeským uhelným závodům, že výpovědi horníkům na dole Humboldt a na dole Nelson musí býti okamžitě odvolány (Výborně!) a že toto rozhodnutí musí býti osazenstvu vyhláškou oznámeno. Současně nařídil jsem, že z důvodů veřejnoprávních nesmějí býti dávány žádné další hromadné výpovědi, pokud nebude skončena úřední šetření a přípustnosti udělení dolové lhůty pro důl Humboldt. (Výborně!) Centrální ředitel dr Locker vzal toto mé rozhodnutí na vědomí a prohlásil, že se mu podrobuje. (Výborně!)

Tímto rozhodnutím byly upraveny poměry v Severočeském uhelném revíru takovým způsobem, že není důvodu pro další trvání stávky.

Přistupuji k událostem v revíru ostravsko-karvínském:

Odbytová krise revíru ostravsko-karvínského, která trvá již od roku 1930, vyvrcholila v prvním čtvrtletí roku letošního. Odbytová krise postihla především ty závody, které dodávají koksovnám uhlí pro výrobu koksu. Zastavování vysokých pecí a neobyčejně ostrá krise v železářství vůbec dolehla na všechny koksovny moravsko-ostravského revíru tou měrou, že celé baterie nejmodernějších koksových pecí jsou úplně zastaveny a jiné pracují jen s omezenou kapacitou.

Nedostatek odbytu na jamách, dodávajících uhlí pro koksovny, způsobil, že na těchto jamách se v poslední době pracovalo jenom dvě směny v týdnu, kdežto na jamách, které dodávají uhlí jiných druhů - pro průmysl, železnice, domácí otop - pracovalo se většinou přece alespoň ve třech směních týdně.

Jak ředitelská konference, tak odborové organisace hornické jsou v zásadě toho přesvědčení, že tyto obtíže odbytové vyžadují mimořádného zákroku. O provedení takového zákroku rozcházejí se obě strany dosud velmi značně.

Dělnické organisace odborové navrhují, aby se zaměstnanost upravila tak zv. střídáním práce: určitá část osazenstva byla by totiž vždycky na delší dobu - snad jednoho měsíce - (Výkřik sen. Stejskalové.) z práce vyřazena, kdežto na druhou stejně velkou část by vypadlo přibližně -dvakráte tolik směn v téže doby nežli při zaměstnání stejnoměrném celého osazenstva. Horníci zatímně z práce vyřazení posbírali by pak podporu v nezaměstnanosti. Po uplynutí smluvené doby by se pak obě skupiny vyměnily.

Majitelé dolů poukazují na řadu obtíží, (Výkřiky sen. Hlávky.) které jsou spojeny s podobnou úpravou zaměstnanosti, a jsou toho názoru, že jedině vydatnou restrikcí lze snížiti počet zaměstnanců v revíru na takový stupeň, který odpovídá dnešním poměrům odbytovým. a nichž lze,předpokládati, že se ještě po delší dobu nezlepší.

Současně postavila Ředitelská konference požadavek na změnu některých ustanovení kolektivní smlouvy, z nichž nejvážnější je požadavek snížení mezd.

Revírní báňský úřad v Moravské Ostravě zasáhnul neprodleně do hrozícího konfliktu a jednal opětovně s oběma stranami. Ježto však nebylo možno dosíci dohody, ba ani značnějšího sblížení stanovisek obou stran, podal revírní báňský úřad v Moravské Ostravě ministerstvu veřejných prací zprávu s návrhem, aby se samo ujalo zprostředkovací akce. Ministerstvo veřejných prací povolalo ve dnech 17. a 18. března t. r. jak zástupce Ředitelské konference, tak zástupce hornických odborových organisaci a informovalo se co nejzevrubněji o stanovisku obou stran. Vyžádal jsem si od obou stran písemné návrhy a povolal hornické organisace k další poradě na den 30. března, to je na dnešek, zástupce Ředitelské konference pak na zítřek, to je 31. březen. Mimo to zítra, to je dne 31. března odpoledne, bude se pak konati první společná porada obou stran a vynasnažím se, aby došlo k dohodě přijatelné pro obě strany. Stávka, jež vypukla dne 29. března 1932 na některých jamách revíru ostravsko-karvínského, je stávkou výhradně atrapy komunistické a veškeré organisace odborové, které podepsaly dosud platnou kolektivní smlouvu, vyslovily se o této stávce naprosto odmítavě.

Připomínám, že kolektivní smlouva dosud vypovězena nebyla a že také v revíru ostravsko-karvínském nedošlo dosud v tomto období k hromadnému propouštění. Zdůraznil jsem též vůči zástupcům Ředitelské konference, že v zájmu klidu musí býti pro propouštění horníků po dobu jednání nezbytně upuštěno. Jsem odhodlán podniknouti vše v mezích pravomoci resortu mnou spravovaného, aby klidný provoz v uhelných revírech byl zajištěn a hornictvo nebylo se žádné strany zbytečně znepokojováno. Je naší společnou povinností brániti v této těžké hospodářské době sociálně slabé. (Výborně!)

Prosím slavný senát, aby mne v této snaze podporoval. (Hlučný potlesk.)

Předseda(zvoní): Slavný senáte! Byly mně podány tři návrhy, a to dva návrhy sen. H a k e n a a návrh sen. D o n á t a a druhů. Jsou to návrhy:

a) Sen. H a k e n a a soudr., aby se do dnešní plenární schůze senátu N. S. dostavil ministr vnitra a podal vysvětlení o brutálním postupu četnictva proti stávkujícím dělníkům v Doudlebech, jakož i o násilnickém počínání četnictva v oblastech stávky hornické, i o zastavení činnosti Mezinárodní Dělnické Pomoci a rozehnání Rudé Pomoci;

b) sen. H a k e n a, aby o prohlášení vlády byla zahájena ihned rozprava;

c) sen. D o n á t a, F i l i p í n s k é h o, dr Kloudy, dr Hellera, dr Reyla, Kahlera, Votruby, Kotrby a druhů, aby o prohlášení ministra veř. prací zahájena byla rozprava v příští schůzi senátu.

Dám o těchto třech návrzích hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem sen. H a k en a, aby se dostavil pan ministr vnitra do dnešní schůze senátu, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh s e z a m í t á.

Kdo souhlasí s návrhem sen. H a k e n a, aby o prohlášení vlády byla zahájena ihned rozprava, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Co je rovněž menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s návrhem sen. D o n á t a a druhů, aby rozprava o prohlášení pana ministra veř. prací byla zahájena v příští schůzi senátu nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento je s c h v á l e n.

Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Prvním odstavcem jest:

1. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru technicko-dopravního o vládním návrhu (tisk 663), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě s Dodatkovým protokolem k čl. 2, sjednaná mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929. Tisk 686.

Zpravodajem výboru zahraničního je pan sen. dr F á č e k, zpravodajem výboru technicko-dopravního pan sen. K ř í ž.

Mají páni zpravodajové nějaké návrhy textových změn?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nikoli!

Zpravodaj sen. Křiž: Rovněž ne!

Předseda: Není žádných textových změn.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením také ve čtení drahém, nechť zvedne ruku.( Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení se přijímá také ve čtení druhém pode zprávy výborové, tisk 686.

Projednáme nyní:

2. Zprávu imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Komárně ze dne 3. listopadu 1931, č. j. Nt 48/31 /2, za souhlas k stíhání sen. Mezóho pro zločin pobuřování podle u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n., vzhledem na §159 vojen. trest. zák. a pro přečin nedovoleného rozšiřování letáků podle zák. čl. XIV/1914 (č. 5174/31 předs.). Tisk 710.

Zpravodajem je pan sen. Š a b a t a. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Šabata: Slavný senáte! Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Komárně ze dne 3. listopadu 1931, č. j. Nt 48/3l /2, za souhlas k stíhání sen. M e z o h o pro zločin pobuřování podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb, z. a n., vzhledem na § 159 vojen. trest. zák. a pro přečin nedovoleného rozšiřování letáků podle zák. čl. XIV/1914 - č. 5174/31 předs. -.

Dne 15. února 1931 přinesl sen. M e z o do Parkáně dva letáky ve slovenském a maďarském znění a odevzdal je Štefanovi Peštimu, aby tyto rozhodil ve vojenských kasárnách v Parkáni, což se stalo. Prvý leták zněl: »Rekruti ročníků 1908, 1909, 1910, za několik dní odejdete na 18 měsíců k vojsku. Měšťácký militarismus si Vás vyhlédl, abyste Vy, synové pracující třídy, sloužili měšťáctvu proti pracujícím! Nedejte se klamat, nedejte se zneužít! Buďte i ve vojenském kabátě věrni pracující třídě, Sovětskému svazu a proletářské revoluci!«

Druhý leták byl tohoto znění: »Nezapomeňte, že i ve vojenském kabátě jste příslušníky pracujícího lidu. Buržoasie chce, abyste byli nemyslící třídou, aby Vás tím lehčeji mohli poslat na válečné jatky anebo proti »vnitřnímu nepříteli«. Nedejte se k tomu zneužít! Bojujte s komunisty za práva a požadavky vojáků! Za snížení služební doby na 6 měsíců, za zvýšení žoldu o 100%, za všecko politická práva a delší dovolené! Sbratřete se pro tyto požadavky s robotníky měst i venkova! Nechť žije revoluční bojovný svaz všech vykořisťovaných a utlačovaných. «

Oba tyto letáky byly státním zastupitelstvem zabaveny a na sen. M e z o h o učiněno trestní oznámení.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nedal svolení k trestnímu stíhání sen. M e z h o pro ony dva letáky, jelikož nejsou ani podněcovacího, ani pobuřujícího rázu proti československému státu a jeho vojenskému zřízení, ani nevybízejí k použití nezákonných prostředků - spíše je jich obsah lze považovati za obvyklé komunistické fráse. Proto se souhlas k trestnímu stíhán nenavrhuje.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal svolení k trestnímu stíhání sen. M e z o nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl tím s c h v á l e n.

Projednáme dále zprávu téhož výboru

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Nitře ze dne 7. listopadu 1931, č. j. Nt VII 50/31-2, za udělení souhlasu k trest. stíhání sen. Mezóho pro přečin podle §u 14, č. 1 zák. na ochranu republiky a pro zločin podle §u 15, č. 3 téhož zákona (č. 5180/31 předs.). Tisk 711.

Uděluji slovo zpravodaji výboru imunitního, panu sen. Š a b a t o v i.

Zpravodaj sen. Šabata: Slavný senáte! Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Nitře ze dne 7. listopadu 1931, č.j. Nt VII 50/31-2, za udělení souhlasu k trest. stíhání sen. M e z o h o pro přečin podle §u 14, č. 1 zák. na ochranu republiky a pro zločin podle §u 15, č. 3 téhož zákona - č. 5180/31 předs.-.

Dne 6. dubna 1931 konala komunistická strana v okresním městě Šáli veřejnou schůzi, na které bylo přítomno asi 600 osob, a na ní mluvil jako řečník sen. Mezo.

Jmenovaný hovořil o hospodářské krisi a pravil , že tato krise v kapitalistických státech vehnala do největší bídy malorolníka a maloživnostníka. která též v Československu nás zastihla ve velké míře. Kapitalistické státy z celého světa svolávají konferenci na konferenci, aby se mohly z této krise vysvobodit, avšak k tomu jsou neschopny, nebo není peněz. Bankéři sedli si na klíče Wertheimových pokladen a nedají z ruky peníze. Obviňují robotnictví, že toto je příčinou dnešní hospodářské krise, neboť požaduje velké mzdy; naproti tomu však vidíme, že robotnictvo už skoro 6 měsíců nedostane práci. Malorolnictvo doufalo, že brzy přestane bída - v tom se ale zklamalo. Dnes už tisíce malorc3lníků kupuje chléb na úvěr. Robotnictvo si laciné obilí koupit nemohlo, tím méně drahou mouku. T o jsou bolesti, které cítíme všade.

V tomto stavu je i živnostnictvo, neboť svoje výrobky na úvěr prodat nemůže, a peníze nejsou. Přes to, že ceny zemědělských výrobků klesají, robotnictvo skoro zdarma pracuje - daně se přes to jen zvyšují. Proč, poněvadž peníze se vyhazují na darebné věci. Vydržuje se četnictvo, policie, úředníci, kteří jsou na úkor daně platícího lidu. Ministr národní obrany dostává 130:800 Kč ročního platu, a proto je potřeba zvyšovat daně na úkor malorolnictva a maloživnostnictva.

Když přijdeme na úřad a o něco žádáme, nenajde se člověk, který by naši žádost vybavil. Když robotnictvo dožaduje se svých práv, používá se proti němu obušků.

Kapitalisti platí novinám, aby rozšířily, že dnešní hospodářskou krisi zapříčinil ruský dumping. V tom jim pomáhají sociální demokraté. Rakousko a Německo zrušila celní hranice a z té příčiny nastala válečná nálada právě tak jako r. 1914. Sociálně-demokratická strana při volbách vyhlašuje se za internacionální stranu, přes to ale na konferencích se ohražuje proti zrušení celních hranic, čímž veřejně se přihlašuje na -obranu kapitalistů.

»Půjdou ale dále, už chystají zbraně a jedině jen komunisté jsou jim v cystě. My jim nebudeme při tom pomáhat, ale naopak budeme se snažit, abychom utvořili sovětskou republiku a potom nebude bolet hlava pracujícímu lidu.«

Pracující lid nemaže dát chleba svoji rodině, co zatím, kteří nepracují, v létě jdou do Tater, v zimě do Abazie. Proti těmto osobám musíme bojovat ruku v ruce a ukázat jim, že i my chceme žít. Dne 25. února,jsme uspořádali přehlídku bojovníků, a otevřeně jsme hlásili, které jsou naše požadavky. Na to předseda vlády U d r ž a l vydal vládní prohlášení, že učiní všemožná opatření, aby revoluci včas odstranil. Tato stálo vládu více jak 2 mil. Kč.

»Tu prohlašujeme před zástupcem úřadu, že 1. máje opět uspořádáme přehlídku bojovníku a ještě větším počtem se zúčastníme v demonstracích proti kapitalistickému režimu, abychom konečně vybojovali pracujícímu lidu svobodu, bude-li potřebí, krveprolitím.«

Po tomto výroku zástupce úřadu schůzi rozpustil a státní zastupitelství shledalo v těchto posledně pronesených slovech, jakož i v předcházejících »půjdou ale dále.... až nebudě bolet hlava pracujícímu lidu«, přečin, pokud se týče zločin podle §u 14, č. 1 a podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a krajský soud v Nitře dožaduje se vydání sen. M e z o h o k trestnímu stíhání pro inkriminované výroky.

Imunitní výbor navrhuje, aby žádosti krajského soudu v Nitře ze dne 7. listopadu 1931, č. j. Nt VII 50/31-2, nebylo vyhověno a aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. M e z o h o pro pozastavené výroky, a to z těchto důvodů:

Podle úřední zprávy bylo na schůzi přítomna as 600 osob, z nichž mnoho ze zvědavosti přišlých, a když zástupce úřadu schůzi rozpustil, posluchači za zpěvu bolševické hymny sice hřmotně místnost opustili, ale k zákroku se strany četnictva nedošlo, neboť veřejný zájem toho nevyžadoval. Slova pronesená sen. M e z o nejen »neelektrisovala«, ani nezanechala hlubšího dojmu neb ohlasu; byla snůškou obvyklých frází a šlágrů oposičního demagoga.

V uvážení těchto okolností nelze zde shledati skutkovou podstatu inkriminovaných trestních činů, jak ji vyjadřují § 14, č. 1 a § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, a proto se souhlas k trestnímu stíhání sen. M e z o h o nenavrhuje.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal svolení k trestnímu stíhání sen. M e z o nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a senát nedává souhlas k trestnímu stíháni sen. M e z o .

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu

4. Doplňovací volba dvou zapisovatelů.

Zvolením pana sen.Josefa K a h l e r a místopředsedou senátu uprázdnilo se další místo zapisovatele.

Je tudíž potřebí vykonati volbu na dvě místa zapisovatelů.

Ve smyslu §u 61 jedn. řádu. volby dějí se zpravidla hlasovacími lístky prostou většinou hlasů. Není-li námitky, může se voliti zdvižením ruky nebo povstáním, vyjma volbu předsedy.

Nebude-li námitky, dám vykonati volbu dvou zapisovatelů zdvižením ruky.

Jsou proti tomu námitky. (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž voliti zdvižením ruky.

Za zapisovatele jsou navrženi: sen. Gustav Navrátil a sen. Robert Stohr.

Kdo s navrženými souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jmenovaní páni senátoři, Gustav N a v r á t i l a Robert S t o h r, jsou z v o l e n i zapisovateli.

Projednáme poslední odstavec pořadu

5. Volba jednoho pořadatele.

Podlé sdělení klubu senátorů Bund der Landwirte resignoval pan sen. Robert S t o h r na funkci pořadatele.

Je tudíž potřebí vykonati volbu pořadatele.

Nebude-li námitek, vykonáme i tuto volbu ve smyslu §u 61 jedn. řádu zdvižením ruky.

Jsou proti tomuto způsobu volby námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Za pořadatele navržen je pan sen. Adolf S c h o l z.

Kdo souhlasí, aby sen. Adolf S c h o l z byl zvolen za pořadatele senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pan sen. Adolf S c h o l z byl z v o l e n pořadatelem senátu.

Tím je pořad schůze v y ř í z e n.

Oznamuji, že

do výboru ústavně-právního nastupuje za sen. Spiese sen. S t o h r a do výboru r o z p o č t o v é h o za sen. Šelmece sen. K r o i h e r.

Navrhuji, vážený senáte,aby předsednictvo bylo ve smyslu §u 40 jedn. řádu zmocněno svolati příští schůzí písemně neb telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou námitky?.(Nebyly.) Není jich.

K o n č í m proto schůzi.

Konec schůze ve 20 hod. 50 min.