Schůze zahájena v 15 hod. 22 min.

Přítomni:

Předseda: dr S o u k u p.

Místopředsedové: D o n á t, dr H e 1 l e r, K a h l e r, T r č k a.

Zapisovatelé: N a v r á t i 1, S t o h r.

104 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: předseda vlády U d r ž a 1; ministři inž.D o s t á l e k,inž. H ů l a, dr S 1 á v i k.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Š a f a ř o v i č; jeho zástupci dr B a r t o u š e k, dr T r m a l.

Předseda (zvoní): Z a h a j u j i schůzi.

Předsednictvo senátu došel přípis předsedy vlády z 9. dubna 1932, č. j. 1522/909 S-32 m. r., týkající se změny v osobě ministra železnic.

Žádám pana zapisovatele sen. J o h a n i s e, aby jej přečetl.

Zapisovatel.sen. Johanis(čte):

Předsednictvu senátu N. S. R. Čs.

v Praze.

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne.9. dubna. 1932 žádosti ministra Rudolfa M l č o c h a za zproštění úřadu ministra železnic a jmenoval rozhodnutím z téhož dne min. radu ministerstva železnic inž. Jos. H ů l u ministrem a pověřil ho řízením ministerstva železnic.

Předseda vlády: U d r ž a 1 v. r.

Předseda: Dovoluji si nového pana ministra železnic slavnému senátu představiti.

Ve 138. schůzi senátu dne 30. března 1932 byli zvoleni dva zap isavatelé p. sen. Navrátil a Stohr a za pořadatele p. sen. Ad. S c h o l z.

Táži se nově, zvolených pánů zapisovatelů a nově zvoleného, pana pořadatele, zda volbu přijímají.

Pan sen. N a v r á t i l?

Sen.Navrátil: Přijímám.

Předseda: Pan sen. N a v r á t i 1 volbu přijímá.

Pan sen. S t o h r?

Sen. Stohr (německy): Přijímám.

Předseda: Pan sen. S t o h r volbu přijímá.

Pan sen: Ad. S c h o 1 z?

Sen. Ad, Sholz (německy): Přijímám.

Předseda: Také panu sen. And. S c h o l z volbu přijímá. '

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal p ř e d s e d a: na dnešní schůzi sen. dr.a F a r k a s o v i, H a n c k o v i, dr K r č m é r y m u, V o l k o v i ; na dnes a zítra sen. dr H r u b a n o v i; na týden sen. Ď u r č a n s k é m u, P á n k o v i, P l a m í n k o v é, V a n ě č k o v i.

P ř e d s e d a konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním zdravotní dovolené: sen: dr F e i e r f e i l o v i do poloviny května 1932, sen. dr M e d i n g e r o v i na 14 dní, sen. K a v a n o v i do konce července 1932.

Rozdané tisky:

vládní návrhy tisk 722, 725, 726; interpelace tisky 718 (1 až 3), 720 (1 až 4);

odpovědi tisky 7I7 (1 až 4);

návrhy tisky 719, 721;

zprávy tisky 723, 724.

Těsnopisecké správy o 130. a 135. schůzi senátu ze dne 18. prosince, 1931 a 26. ledna 1932.

Zápis o 136.schůzi senátu ze dne 2. února 1932.

Z cizích parlamentů«, rok 1932, ročník:XIII., č. 3.a 4.

Zápisy

o 137. a 138. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jež;to nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem padány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru i n i c i a t i v n í m u návrhy tisky 719 a 721.

Výboru i m u n i t n í m u žádosti:

vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě a krajského soudu v Bratislavě z 2. března 1932, č. j. Nt XV 362/32-5, za souhlas k stíhání sen. F i d l í k a pro.přečin podle §u.4/I zák.. čl. XL/1914 (č. 6082/32 předs.),

okr. úřadu v Turčanském Sv.Martině za souhlas k stíhání sen. F i d l í k a pro přestupek proti předpisům odst. C. nařízení býv. uher, min. vnitra č. 7430/1913 pres. (č. 6132/32:předs.).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

Prvním odstavcem jest:

1. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 674, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29 června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní planost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n. Tisk 705.

Zpravodajem je pan sen. dr R o z k o š n ý.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém podle zprávy výborové, tisk 705.

Přikročíme nyní k odst. 2. pořadu:

2. Rozprava o prohlášení ministra veřejných prací.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, panu sen. Š ť a s t n é m u.

Sen. Šťastný: Slavný senáte! Jest již po boji aspoň v zásadě -a jádru sporu je konflikt prozatím vyřízen. Dosti jsem se rozmyslel, mám-li vůbec ještě do této debaty zasáhnouti. Činím-li tak přece jako poslušný voják svého klubu, chci tak učiniti se spravedlivou otevřeností na všechny strany.

Stávka vzplanula,začátkem svátečního týdnu velikonočního. Poněvadž v takové době stávky pravidelně nevznikají, už tohle svědčilo spontánní pauze jejího vzniku. Její příčiny také, jak chci ukázati, bylo bezpříkladně vážné. Odmítáme taktiku využívat neštěstí a jeho díly násobit příležitostnými nároky. V našem případně učinil tak zaměstnavatel. Požár dolu Kohinoor s 12 lidskými obětmi je přece značnou katastrofou. Nuže, tato katastrofa pro dělnictvo nepoměrně těžší než pro podnikatele měla být pro horníky rozšířena a zostřena současným ohlášením hromadné výpovědi z práce všemu osazenstvu na dole Humboldt.Myslím, že není neskromný požadavek na pány generální ředitele aby se jejich inteligence vykazovala aspoň trochou psychologických schopností. Při nich musil p. inženýr Locker chápat ono nebezpečí, které rána živlů, doplněná ranou tvrdé pěsti, může přivodit a také přivodila. je u.boha, s čím nesvědomitá bezcitnost tohoto kapitalisty u lidských bytostí počítá. Byl snad překvapen, když jeho jiskra z pohasínajícího požáru na dole Kohinoor vznítila plameny celého severočeského revíru? Čekal snad onen pán,ve své drzé opovážlivosti něco jiného? Možná, že ano, ale pak je tu podán neklamný důkaz deklasifikace tohoto typu lidí k vedení podniků, založených na, lidské práci a spolupráci.

Jsme si dobře vědomi, že mravní hodnota,příčin utrpěla známou demagogii, ale neubyla to jen ona demagogie, která přenesla jiskru dále. Jestliže se hnulo Ostravsko, nepřehlížejme, že tam stála hornictvo pod ortelem již vysloveným. 12.000 jich dávaly báňské správy k disposici veřejné péči a dobročinnosti. Může býti silnější motiv k projevu solidarity? (Sen. Mikulíček: Právě vy jste tu solidaritu na Ostravsku zrušili prohlášením v Českém Slově«!) Se všemi se nesolidarisujeme. (Sen. Mikulíček: Jak měli horníci odolat útoku uhlobaronů?) s tím, kdo směřuje den ke zmatkům, k čemuž je příležitosti stovka pro stovku, s tím se nesolidarisujeme. Něco jiného je dělnictvo, ale my je oddělujeme od těch politických interesů. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Demagogie má také své kance, a ne vždy šťastné.: Také horníci čtou a znalí něco z číslic,které i nás zde musí vážně zajímat. Tyto číslice ukážou nestydatost požadavků ostravských těžařů, aby jim státní pokladna hradila 31 mil. Kč, mají-li vyhovět návrhu hornických organisací na střídavé vysazování, Jímž se mělo zabránily hromadnému propouštění horníků. Vždyť právě to zvýšené pracovní tempo s nímž úměrně vzrůstaly miliony ťěžařských zisku, je kardinální příčinou onoho stálého propouštění horníků.

Tak r. 1920 vytěženo přes 30 mil. tun uhlí při stavu cca 126.500 zaměstnaných horníků. R. 1929 vytěženo už přes 39 mil. tun uhlí při stavu 96.000 horníků. To znamená, že zvýšená těžba o 9 mil. tun při úbytku 30.000 horníků je čistým přírůstkem těžařského zisku. Je to ostatně patrnější z průměru jednotlivého výkonu za směny. R. 1920 byl výkon za směnu a horníka při černém uhlí 5.56 q a v nepřetržitém vzestupu vrcholí- ovšem zase prozatím - r. 1930 číslicí 10.62 q. Téměř tak se to jeví u hnědého uhlí, u něhož výkon, který roku 1920 činil 13.15 q, stoupl v roce 1931 na 21.68 q.

O významu těchto číslic pro posouzeni blahodárných účinků t. zv. racionalisace výrobní ještě promluvím. (Sen. Mikulíček: Byl by na místě boj za zvýšení mezd při tomto stavu?) Já k tomu ještě přijdu.

Zatím sou to,pro nás důkazy, že důlní hospodářství živí stále menší počet dělnictva, aby ovšem - a právě tím - bohatě doplňovalo staré zraky bezcitných těžařů. Ostatně nikdo tu nebude tak naivním, aby bral výkazy těžařských zisků jako úplné. jsou samy o sobě zcela jistě vyšší, než jsou vykázány. Svůj podstatný doplněk však mají ještě vysokými výtěžky prodejen, organisovaných týmiž lidmi. Tak se obavám, že řeknu číslici přece jen malou, upozorňuji-li, že v rukou těžařů soustředí se zisk ročně v obnosu nejméně 1 miliardy Kč, (Sen. Mikuliček; To je více než vyplácené mzdy!)... peníz to, vyrabovaný z nejpřirozenějšího statku národního, peníz, který z největší míry vandruje za hranice. To je jeden ze zdrojů sanace Rotschildových ztrát na vídeňské Kreditanstalt, (Sen. Mikulíček: A jednotlivých politických stran!) to je peníz, o který je zbytečně ochuzováno naše národní hospodářství, to je však také peníz, který sytí a živí bezohledné fouňovství tvrdých cizáckých kapitalistů.

Hledá-li státní návladní podvratné živly, tady je má. Nejenom že národní bohatství defraudují za hranice, zůstavujíce podstatnou část národa v zoufalém nedostatku, ale i jinak udržují hladinu život a v neklidu. Vysmívat se postiženému není kavalírstvím a nebudiž za výsměch považováno. konstatujeme-li, že pan generální ředitel inž. Locker a jeho kamarádi vzali výpovědi zpět. Ovšem, šlo to až po výprasku. My jsme také na číslicích zjistili, že to šlo. A dříve už, bez konfliktů, bez hněvu dělnických mas, bez srážek s brannou bezpečnostní mocí - bez krve prolití a ztrát lidských životů.(Sen. Mikulíček: S Lockrem se nesrazili!) To jsou věci, o kterých při nejpřísnější loyalitě musí zde být,mluveno. Ostravští nabobi napřed nestoudně žádají na oslabené státní pokladně refundaci nad 30 milionů; na českém severu generální ředitel Weinmannů a Petschků pan Locker, aniž se zabývá požárem Kohinooru, zanechává zapečetěný rozkaz, odjížděje na slunnou Rivieru, s vysloveným už ortelem nad horníky,a jak se nyní ukazuje, zcela zbytečným ortelem ! Nuže, pane státní návladní, vidíme už velezrádce? (Sen. Mikulíček: To ho nemůže váš ministr donutit, aby ho našel?)

Jsou to, myslím, důvodné skrupule, Které nutí nepouštět se zřetele ještě Jiné průvodní okolnosti při hospodářství uhlím. Ani já se nedomnívám, ze se jednou ještě vrátí ke svému zaměstnání předválečný počet horníků. Jednak vyspělost výrobní techniky,která práci podstatně zmechanizovala, jednak - a to je důležité - náhrada dřívějšího vytápění uhlím jinými látkami a hlavně uspořádání topenišť, zejména v průmyslu, elektrárnách a na drahách zredukovaly onen kádr definitivně. Dříve jsem bral proporce, že průmysl odebral 40 %, dráhy 15 %, dohromady 55 %, ale to už nikdy nebude. S tímto vývojem je potřebí počítat jako neukončeným ještě. Budou nám však za to vděčny příští generace, že jme jim ten černý démant zachovali. nebudou ho sice zasazovati do prstenů, ale budou se jeho výtažky léčiti, budou jinak krýti bezprašný povrch silnic, jimiž paženou svá auta benzinem vlastní provenience, z domácího uhlí. Zde mají slovo chemikové a v užším měřítku pražská plynárna. Zatím jen pražská. Nehledě ke vzácným derivátům, její hlavní výrobky, plyn a koks, musí silně zlevnit a rozsahem klientely si slevy bohatě nahraditi. Všecka větší města v době dohledné zařídí své plynárenství, což teprve bude znamenati také racionelní hospodaření s uhlím. Plynovat, ne pálit pod kotly a v kamnech.

Proč tohle uvádím? V souvislosti s hornickým konfliktem nastoupila opět jednou diskuse o zveřejnění dolů, tohoto bohatého stroje vzácného statku. Obávám se,aby celou věc nestihl pravidelná osud všech konjunkturálních zjevů. Při tom konfliktu totiž vynořily se všelijaké nápady, také intensivnější myšlenka na znárodnění dolů. (Sen. Mikulíček: Když dají 5% čistého zisku, nenajde se většina!) Takový konjunkturální zjev působí něco hluku a zapadá.

Chtěl jsem těmito připomín3ami posilnit ceny stejné již vážné důvody pro zveřejnění dolů. Při tom je mi zcela lhostejno, ke kterému návrhu vláda sáhne, zda k poslednímu, podanému soc.demokratickými poslanci, anebo použije-li staršího návrhu mé strany. Jen s věcí rychle kupředu. (Sen. Mikulíček:Už to trvá 13 roků! Co se vleče, neuteče!) Chceme-li, je naprosto jednoduchá.Jestliže v této staroslavné síni pan dr K r a m á ř, přednášeje program své vlády, vyhlásil znárodněni dolu jako jeho kapitálu, pak chci věřiti, že nám národnědemokratická přípřež nevyhodí za postraňky, až potáhneme ten černý náklad k ideálnímu cíli.

Jinak poslední konflikt jakž takž urovnaný zanechává vážné obavy do budoucna. Neušlo snad pozornosti tohoto váženého shromáždění, že pan ministr veř. prací autority svého úřadu použil s uznáni hodnou důkladností. Je otázka, bude-li vždycky tolik rozhodnosti.

Každá slabost na této půdě končí tragicky. Nechci býti nesvědomitým, pan ministr vnitra konal také jen úřední povinnost, chránil-li bezpečnost a pořádek vysláním stráži. (Výkřiky sen.Mikulíčka.) Nelze však smlčeti těžkou chybu, jíž se dopustily úřady zákazem veřejného projevu. 13.dubna v Mostě. Pak musilo dobíti ke konfliktu mezi masami, prosycenýma oprávněným hněvem. Docela zbytečně musili tak dojíti bolševičtí aranžéři na svůj účet. Jejich akce byla utopena v krvi. (Sen. Mikulíček: Slyšte, bolševičtí aranžéři vraždili!) Byla utopena v krvi, tak jak to spotřebovali. Vy byste byli těžko od té akce odcházeli, nebýti té krve. Tu jste potřebovali. Potřebuje moskevský agent více? Nuže, tento present mu daly úřady zadarmo.

Počátek stávky, třeba spontánní, svou klidností imponoval. Sotva se však objevil pan posl. H a d e k, známý z Frývaldova, padly v Jirkově první výstřely. Tou chvíli ztratili jsme důvěru v nekrvavý konec stávky. Za týden na to tekla krev důkladněji. Most má nový článek do historie.( Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Státnímu návladnímu jsem ukázal na provokatéry. Podvratné živly podle našeho zjištění se projevily ve třech hlavních exemplářích.(Sen. Mikulíček: Družstevní banka na prvním místě!) Prvním byl pan generální ředitel Locker. Povaha. zbujnělá z potu a krve lidí,proč by si nezahrál se zapečetěným ortelem na labužnické cestě ke slunnému jihu? Cynik! Druhým v pořadí je - co do viny by patřil kupředu - pan báňský rada dr Hejl. Na slušné zástupce těžce zasaženého dělnictva, aniž sám s nimi má co činiti, štve v kanceláři zástupce ředitelství. Nebude se závodem jednati, pokud horníky nevyhodí. Štítí se jich! Cynik! Vysoký státní úředník. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Třetím Je hned pan posl. H a d e k. (Sen. Mikulíček: Hej!) Ovšem to bylo úkolem celé Jeho strany, využíti oprávněného hněvu týraného hornictva a vyštvati konflikty, pokud možno krvavé.(Výkřiky sen. Mikulíčka.) Sám se ovšem podle manýr.býv. rakouských generálů důkladně zdekoval. Průstřely nohou a smrtelné rány jsou údělem zneužitých obětí, ale nikoliv pana H ad k a; na to jsou jeho údy příliš vzácné. Také cynik! - Kdybych vykonával právní moc, tyto tři provokatéry bych okamžitě zavřel, bez soudů. Pro nás, právní laiky, jsou vinni. dostatečně a delikty rovněž těžkými jako ošklivými.

Jenom ti mezi námi, kteří ještě naivně věří, že bodák a karabina je k bezpečnosti dost, už nyní jsou zase úplně bezstarostní. Je to trošku brzy. Konflikt jest urovnán, pravda, Je po nebezpečí. Ale nemohu dosti důrazně varovati před takovýmto omylem. Nebezpečí trvá, i když všichni horníci sfárají, poněvadž Jeho příčiny zůstaly. Ty odstraníme jen důsledným postupem.

Chci věřiti, že znárodnění dolů bere vládní většina vážně. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Bude velmi zlé, mýlím-li se. Je však činiti opatření, aspoň ne tak důsažná a zásadní, ale etapově dobře účinná. Především je nutno na dolech zkrátiti pracovní dobu na 6 hodin denně. Obrovské zisky na ta úhradu poskytují. Za druhé pak opatření vnucené správy nutno zákonem dobře podložit a pak důsledně prováděti. (Výborně!) Učiní-li se při tom vše, čeho je potřebí, proti takovým Hejlům, nepotřebujeme ani bajonetů, ani pušek, pořádek půjde vahou vlastní autority. Při této příležitosti je také spravedlivé znovu vyzdvihnouti

záležitost 40 hodinné doby pracovní generelně pro celý průmysl. (Výborně!) 600.000 nezaměstnaných, toť vztyčený prst výstrahy. Přijde jednou draho důkaz, jak není dobře napřed střílet a pak teprve jednat a upravovat.(Výborně!)- Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, rp.anu sen. N e d v ě d o v i.

Sen. Nedvěd: Před čtyřmi týdny vypukl v severočeském revíru obrovský boj horníků vyvolaný zpupností těžařů, bídou, hladem, nedostatkem. Sotvaže stávka vypukla,okamžitě se utvořila jednotná fronta všech nepřátel a falešných přátel pracujícího lidu, složena z vlády se 7 socialistickými ministry, z uhlobaronů a reformistických vůdců, jejichž jediným cílem je zardousit spravedlivý boj horníků a pomoci k vítězství uhlobaronům. Nikdy v žádném boji se doposud tak jasně tato jednotná fronta neukázala. A když zkoumáme příčiny, je nám úplně jasno, proč k vytvoření této jednotné fronty došlo. Boj severočeských havířů má obrovský význam nejen pro severní Čechy, nejen pro Československou republiku, nýbrž i pro pracující třídu ve všech kapitalistických státech.

Jsou zde tři důležité znaky, kterými se tento boj podstatně liší ode všech jiných mzdových a hospodářských bojů. 1. Tento gigantický boj vypukl v době hospodářské deprese, v době těžké hospodářské krise, a reformističtí vůdcové již o několik roků ve svém tisku a na schůzích vykládají dělnictvu, že v době krise kapitalismu nelze vésti žádné dělnické boje, že je nutno počkati na dobu konjunktury.Tato teorie byla sice již několikráte vyvrácena, ale v menším měřítku. V boji severočeských havířů je však v boji 25.000 uhlokopů a celý hnědouhelný severočeský revír jest jím úplně zachvácen. Severočeští havíři dokázali, že i v době hospodářské deprese je možno vésti dělnické boje, že dělnická třída nemusí čekati, že se může úspěšně brániti a odrážeti útoky vykořisťovatelů i v době krise. 2. Důležitou okolností je, že boj severočeských havířů vypukl spontánně z vlastní vůle dělníků, bez milostivého schválení reformistických vůdců. (Sen. Jarolim: Je to pravda?) Ano, pane kolego, já to dále dokáži. (Sen. Jarolim: Já vám to dokáži opačně!) Boj byl vyhlášen dělníky samotnými a jimi také veden. 3. V tomto boji se po prvé ukázalo, že je možno i v obrovském měřítku fronta všech pracujících bez rozdílu politické a odborové příslušnosti.

A tyto tři vlastnosti boje severočeských havířů měly za následek, že vypukl panický strach u vlády, uhlobaronů.a reformistických vůdců. U vlády proto, že vítězství severočeských horníků by těžce ohrozilo sanaci kapitalismu na účet pracujících. A kapitalismus je přece všemi zákony tohoto státu a celým jeho aparátem chráněn od S l á v i k a až k poslednímu policajtovi, od M e i s s n e r a až k poslednímu vězeňskému dozorci, od T r a p l a až k poslednímu exekutorovi a od D o s t á l k a až k poslednímu dozorci na šachtě. U uhlobaronů bylo zděšení samozřejmě ještě větší, když si uvážili, že vítězství severočeských horníků by mělo za následek značný úbytek jejich stamilionových zisků. A reformističtí vůdcové okamžitě pochopili, že boj severočeských havířů je ohrožuje; kdyby se dělnická třída zařídila po vzoru severočeských havířů, znamenalo by to, že reformističtí vůdcové by se stali generály bez vojska a buržoasie by, je pak samozřejmě propustila ze svých služeb, když by viděla, že jsou pro ní úplně bezcennými.( Sen. Jarolim: To je špatná abeceda!) To je výborná abeceda.

A proto všichni tito tři činitelé, vláda, uhlobaroni a reformističtí vůdcové zahájili houževnatý boj proti stávce severočeských havířů. Nejprve ji prohlásili za divokou a neorganisovanou. Když však ta divoká stávka dostala vedení zvolením stávkového výboru a dobrovolným postavením průmyslového svazu horníků do služeb stávkujících, byl učiněn první krok. Pan ministr D o s t á l e k vyvinul nátlak, na uhlobarony a přiměl je k tomu, že zastavení provozu na dole Humboldt bylo odvoláno. (Sen. Jarolim:To se stalo dne 23. března a stánkový výbor byl ustaven 1. dubna!) A okamžitě přinesl veškerý tisk měšťáckých stran t. zv. socialistických z jednoho pramene pocházející zprávy, že příčina stávky jest odstraněna a horníci zahájí opětně práci. Ale havíři nesfárali Tu přikročeno k druhému kroku. Stávkový výbor byl rozhodnutím okres. úřadu v Mostě rozpuštěn, jeho činnost zastavená, jelikož prý příčiny stávky pominuty a poněvadž prý je to stávkový výbor komunistický, to ovšem byla rána plácačkou do vody. Havíři si zvolili nový stávkový výbor, do kterého si zvolili tytéž osoby a téhož předsedu. A poněvadž v mezidobí mezi rozpuštěním prvého stávkového výboru a zvolením druhého se ukázalo, že stávkový výbor jest Jedinou institucí, kterou havíři poslouchají a kterou také úřady potřebují, byl nově zvolený výbor úřady uznán, třeba že se skládal z těchže osob jako první.

A nyní byl hnán útok proti bojujícím horníkům po jiné koleji. Pan ministr S l a v i k, (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. dubna 1932 podle §u 9, lit, m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké správy) vyslal do stávkového území obrovský počet svých pochopů a jeho kolega V i š k o v s k ý mu ochotně půjčil ještě několik škadron dragounů. A aby byly tyto provokace dovršeny, zakázal vládní rada Němec všechny projevy ve stávkovém území na den 13. dubna. Stávkový výbor zvolil 7člennou deportaci, vyslal ji do Prahy, aby intervenovala ministerstva veř. prací a ministerstva vnitra a aby se zúčastnila vyjednávání v ministerstvu vnitra, které svolal pan ministr D o s t á l e k po dohodě s reformistickými vůdci a uhlobarony, po dohodě s těmi reformistickými vůdci, kteří považovali stávku za divokou, ji neuznávali a nařizovali svým funkcionářům, aby žádné funkce ve stávce nepřijímali. Vedením strany bylo mi uloženo,abych deputaci po oba dva dny po Praze prováděl a předváděl. Jak bylo s deputací, jednáno v ministerstvu veř. prací první den, o tom se nebudu rozšiřovati, v té věci jsem již podal interpelaci na ministra D o s t á l a a zde pouze zdůrazňuji, že si rozhodně nedáme líbiti, aby lecjaký byrokrat z ministerstva choval se tak neslýchaným způsobem a přímo provokativně k dělnické deputaci, jako to učinil min. rada dr Kurz. My již najdeme prostředky a poučíme panstvo v ministerstvech, že budou nuceni dělnické deputace přijímati, a dokážeme jim, že se budou jinak chovati k dělníkům, kteří na ně musí dřít a svou prací jim umožňují blahobytný život.

Druhý den, ve středu dne 13. dubna, provázel jsem deputaci poznovu do ministerstva veř. prací a žádal jsem, aby byla připuštěna k zahájenému jednání. Pan osobní tajemník ministra veř. prací mi sdělil, že pan ministr sám označil osobnosti, které mají býti pozvány a že nikdo nemůže p. ministrovi vnucovat osoby, které on nepozval. Čekali jsme v čekárně před salonem p. ministra a tu pojednou otevřou se dveře a ze salonu vycházejí reformističtí vůdcové, Hampl, Pohl, Tučný, Souček, Jarolím a jiní a s nimi generální ředitel uhlobaronů Locker a Baumgartner. Teď jsme ovšem pochopili, proč nemohli být prostí hornici,ze šachet připuštěni k této předporadě jednotné fronty vlády, uhlobaronů a reformistických vůdců. Potom teprve bylo zahájeno oficielní jednání v jiné místnosti, ke kterému byli připuštěni také zástupci průmyslového svazu horníků. Napřed se ovšem pánové dohodli v tajné předporadě o tom, jak stávce zakroutit krkem. Samozřejmě, že členové deputace a zvláště ti, kteří měli ještě nějaké iluse, byli velice překvapeni, když viděli, jak jejich předáci svorně s uhlobarony ve vzácné shodě vycházejí ze salonu ministrova.

V úterý večeř 12. dubna předvedl jsem deputaci min. radovi dr Rejzkovi v ministerstvu vnitra, jelikož nám bylo panem ministrem sděleno, že pan min. rada Rejzek je pověřen, říditi celou agendu a všechny záležitosti severočeského boje horníků. Deputace žádala, aby bylo vydáno odvolaní zákazu projevů 13. dubna, kterýžto zákaz nařídil vl. rada Němec. Pan rada Rejzek nám odpověděl, že zákaz odvolati nemůže protože nezná situaci ve stávkovém území a nezná důvodů, pro které byly,projevy zakázány.

Pánové, to je něco neslýchaného. Ministr S l á v i k pověří radu Rejzka, aby z ministerstva vnitra celý postup státního aparátu v severních Čechách v době stávky řídil, a min. rada Rejzek po 14denním trvání stávky se nestydí říci, že nezná situaci, ani důvodů pro zákaz. Kdyby centrální ředitel některé velké firmy přiznal, že nezná situaci v některém závodě jemu podřízeném, tak ho kapitalisté ihned vyhodí. Buďto pan ministr S 1 á v i k určil k tomuto odpovědnému úkolu člověka (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Min. rada Rezek zná přece možnost každý okamžik spojiti se telefonicky s vl. radou Němcem i vl. rada Němec je povinen podávati mu podobné a konkrétní zprávy.

Nato jsem prohlásil, že my situaci známe a trváme na své žádosti a ručíme za klid a pořádek, když zákaz bude odvolán. Rada Rejzek odmítl, a tu jsme mu prohlásili, že nebudeme činiti za případnou katastrofu odpovědnými nižší orgány, ale jeho a pana ministra i celou vládu, a pak ke skutečné katastrofě také došlo.

Ale je nutno zdůrazniti ještě jednu okolnost. Pan min. rada Rezek nám sdělil, že vl. rada Němec by dosazen do Mostu, aby zde bylo jednotné vedení všech pěti okresních úřadů v Ústí nad Labem, Teplice, Duchcov a Chomutov, v nichž stávka probíhá. Avšak duchcovský okresní hejtman neposlechl vl. rady Němce. projev povolil a v Buchtově proto k ničemu nedošlo. Ale nyní se musíme tázati, jak je to možno, že duchcovsky okresní hejtman, který byl podřízen vl. radovi Němcovi, vydal povolení, což bylo zcela rozumné a správné, a jak je to možné, že vl. rada Němec není hnán k odpovědnosti (Další část věty bila usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučenu z těsnopisecké zprávy.)

Pan min. rada Rejzek nám také řekl, že podle Jeho informací velká většina havířů by šla rada pracovat, ale obávají se komunistického teroru. Totéž mně zde řekl teď kol. J a r o l i m. Pánové, tu jste měli vidět, když jeden za druhým vystupovali, členové delegace se legitimovali, jeden z Národního sdružení, dále ze Svazu horníků, Unie, Jednoty, Průmyslového svazu horníků a jeden indiferentní a svorně prohlašovali, že není žádného komunistického teroru, ale že jedině hlad, bída a nedostatek je vyhnaly ze šachet a spojily ke společnému boji.

A ve středu dne 13. dubna uzavřeli reformističtí vůdcové s uhlobarony a vládou pověstný zrány pražský akt, z něhož vyjímám jen dva body. Důl Humboldt může býti od 1. ledna 1933 zastaven, což znamená vyhození 40 havířů na dlažbu. (Hluk. - Předseda zvoní.) A hromadné propouštění se připouští, když to odbytové poměry budou vyžadovat a dá k tomu svolení báňský úřad. To znamená, že v hromadném propouštění může býti nerušeně pokračováno. A v té chvíli, kdy reformističtí vůdcové podpisovali zradu, spáchanou na hornících, v ministerstvu veřejných prací (Další část vět byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Mám zde některé ukázky z činnosti S l á v i k o v ý c h žandarmů. Horníci Schmiedl Willibald, Russ Ant. a Willner Hugo byli zatčeni ve čtvrtek ráno ve svých bytech - tedy, až po demonstracích, odvlečeni na policejní strážnici v Mostě, kde byli policisty strašně ztýráni. Ve vězení li navštíveni advokáty dr Sekaninou a dr Traubem a na jejich zákrok musil je prohlédnouti vězeňský lékař dr Mautner, tedy lékař úřední, který vydal o jejich zranění tyto posudky:

Schmiedl Willibald, horník bez zaměstnání 36 let starý, vykazuje na levé straně čela pod začátkem vzrůstu vlasů jizvu 3 cm dlouhou, 3 mm širokou, přibližně v příčném směru probíhající,odřeninu kožní, pokrytou zaschlou krví a po této oděrce je zřejmá opuchlina na levé straně čela ve velkosti více než desetikoruny, částečně modročerveně zabarvená nad levým zevním kotníkem jest otok ve velikosti dětské dlaně, kůže je poněkud modře zbarvená, dotknutí nad kotníkem bolestivé. Při došlápnutí stěžuje si na bolesti a nemůže se proto postaviti a dobře choditi. Přímo nad kotníkem je malá odřenina. Posudek:

Popsané změny sestávají z krevních podlitin, způsobených úderem tupým nástrojem a z poranění na levém čele, které podle pruhovité oděrky činí dojem, že mohly býti způsobeny úderem obušku. Naproti tomu dělá krevní. podlitina v krajině levého zevního kotníku dojem, jako by byla způsobena buď kopnutím nebo pádem na tvrdou podložku. A když vyšetřený uvádí, že mu bylo způsobeno zranění na noze tím, že byl hozen k zemi a pošlapán, tak se také táto možnost připustiti musí. Jde o poškození lehké, které bude, jak lze předvídati, spojeno s porušením zdraví a nezpůsobilosti k povolání méně než 20 dnů.

Rus, Antonín, 20 let starý, horník bez zaměstnání, udává, že byl dne 15. dubna t. r. okolo 6 hod. ráno nějakým nástrojem v po době býkovce na levou stranu hlavy vícekrát udeřen. Od té doby prý na levé ucho špatně slyší. Týž je menší, slabší postavy, 1 cm navenek od zevního konce levého obočí je kožní oděrka ve velikostí 20haléře, nerovně ohraničená, částečně lehkým strupem pokrytá. Při doteku udává bolesti i v okolí v menším rozsahu. Dále má čerstvou, strupem pokrytou oděrku na hoření třetině okraje levého boltce a hoření část boltce je poněkud zduřelá. Psi vyšetření ucha udává bolesti na zevním konci sluchovodu, při zavedení zrcátka uvnitř sluchovodu žádná krev, na bubínku žádné chorobné změny. Na čele a levé tváři stará trudovina. Posudek:

Vyšetřený utrpěl následkem udeření tupým nástrojem, třebas jen pěstí nebo jinak pohmoždění krajiny levého spánku a levého ucha a kožní oděrky, tedy poškození lehké, spojené s porušením

zdraví a nezpůsobilosti k povolání nejméně 20 dnů. (Předsednictví převzal místopředseda Trčka.)

Willner Hugo, 25 let starý, bývalý horník, stěžuje si na bolesti na hlavě a na hřbetě, zejména na levém rameni. Je vyšší postavy, mírně silné kostry, slabšího svalstva, mírné výživy a vykazuje tyto příznaky utrpěných poranění: 1. na pravé straně čela podél počátku vzrůstu vlasů pruhovitá oděrka v délce 4 cm, v šířce 4 mm. Zřejmé tečkovité výrony kožní krve, v okolí méně zduřelé. 2. Na levém rameni na přední ploše 5 cm pod výší ramena patrné lehce modré zbarvení kůže poněkud kruhovité ve velikosti pětikoruny, a tato zbarvená krajina jest lehce zduřelá, při doteku citlivá. 3. Na hřbetě nachází se několik pruhovitých podlitin krevních,a to jedna pod zevním koncem hřebene pravé lopatky v kolmém směru dolů probíhající, 12 cm dlouhá a 3 cm široká. Dále šikmo přes pravou lopatku táhnoucí se pruhovité krevní podlitiny ve směru uvnitř shora na ven dolít v délce 12 cm, v šířce půl cm a nad páteří v krajině pátého hrudního obrat nachází se v rozsahu 5krát 2cm několik modročervených podkožních krevních výronů a mezí vnitřní hranou levé lopatky a páteří probíhá pruhovitá podlitina krevní v délce 9 cm a v šířce půl cm. 4. Dále si stěžuje vyšetřený na bolesti na levém bérci, a to zevně pod levým kolenem. Na tomto místě je však jen zřejmý nepatrný otok bez zbarvení kůže.

Posudek: Popsané změny, zejména na zádech poškozeného, pocházejí od udeření podélného nástroje a je věrohodno, že byla způsobena poranění úderem obušku. Poranění je lehké, spojené s porušením zdraví a nezpůsobilostí k povolání méně než 20 dnů. V Mostě dne 16. dubna 1932. Vězeňský lékař: dr Mautner. (Výkřik sen. Mikulíčka.)

Žena ztýraného dělníka Villnera doprovázela svého muže na strážnici s malým dítětem. byla brutálně vystrčena a oknem slyšela žena strašlivý nářek svého muže, dítě nářek svého otce, když do něho suroví policisté mlátili. Zde mám snímky, které byly vzaty ve věznici krajského soudu v Mostě přivedeným fotografem se svolením správy věznice a na nichž je jasně vidět, jak zatčení byli surově utýráni. (Ukazuje fotografii.) Tady jsou pruhy od obušku$, zde je rozbitá hlava. a zde zmrzačená noha třetího dělníka. (Ukazuje fotografii.)

A nyní se táži zde v tomto domě a s této tribuny, s níž se stále mluví o demokracii, o humanitě, o dodržování zákonů, pana ministra S l á v i k a, zdali je ochoten naříditi mosteckému starostovi okamžité suspendování policistů, kteří se dopustili tohoto strašného bestiálního činu. Pan ministr se nemůže vymlouvat, že jde o policii obecní, neboť podle zákona,o veřejné správě jemu i obecní policie podřízena. Dále se táži pana ministra spravedlnosti M e i s s n e r a, zdali je ochoten naříditi prokuratuře, aby ihned podala na strážníky kteří tuto bezpříkladnou surovost spáchali žalobu?

Četníci řádili ve středu dne 15. dubna přímo příšerně. Viděl jsem několik dělnických žen, které byly četnickými obušky zmláceny 13. dubna v Mostě u Střelnice. V průvodu šly napřed žen a děti, a tu S l á v i k o v i četníci vrhli se do zástupu žen a mlátili je obušky hlava nehlava, takže ještě dnes mnohé z nich mají krevní podlitiny, modřiny a ochromené ruce. Mám zde dokument (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. dubna 1932 podle §u 9, lit, m) jedu. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy. ) Je to punčocha žehy dělníka Svobodové, která byla střelena do lýtka nohy. (Ukazuje punčochu.) Zde je jasně vidět, kde náboj vnikl do nohy a kde vyšel. Punčocha je plna zaschlé krve. Tato žena se ničeho nedopustila, než že šla manifestovat proti bídě a hladu. Vyprávěla nám nemocnici, kde leží: Muž mně již po dlouhou dobu nosí týdně 50, 60, nejvýše ?0 Kč mzdy. Jak máme být z toho živi? Jak máme kupovat nejnutnější potraviny, šatit se a platit činži? Šla jsem manifestovat a demonstrovat. abychom ukázali svou bídu a místo chleba byli jsme biti kolbami a obušky a bylo do nás stříleno.

Zatýkání a věznění na Mostecku děje se se strany četníků úplně libovolně. Mám zde několik konkrétních případů. V pátek dopodedne jsem byl v Horním Litvínově na schůzi a dověděl jsem se, že u okresního soudu tamtéž je již po 14 dnů ve vazbě dělník. Nagelmuller z Horního Jiřetína; nikdo neví, ani on sám, proč je vězněn a není vůbec vyslýchán a vyšetřován. Mluvil jsem s okresním soudcem dr Peřinou a ten mi řekl, že Nagelmuller byl dodán do vazby četníky jeho případ měl soudce dr Knauer, ten byl ale z Litvínova přeložen jinam a Jiný,soudce posud z něho není dosazen a spis Nagelmullera jsou u krajského soudu v Mostě. Obrátil sem se na mosteckého prokurátora dr Tolmana a ten dal teprve rozkaz k jeho propuštění dle 16. dnů seděl tento dělník úplně bezdůvodně a nyní je propuštěn, poněvadž nemůže býti z ničeho obviněn. Prokurátor Tolman mně sám řekl, když jsem s ním probíral jména jednotlivých vězněných, ze četníci přivádějí zatčené, dodávají je soudu, ale spisy žádné nemá, a když má být četník předvolán, aby mohlo být zahájeno vyšetřování, četníka nelze nalézt, poněvadž koná někde službu na šachtě nebo v obci; a tak se uměle a často bezdůvodně prodlužuje vazba. Dělníci Kasal a Hejret z Břežánek byli zatčeni v Bílině v úterý, ráno před demonstraci a dosazeni do vazby, ale v pátek ještě nevěděl ani prokurátor, co proti nim je. Dělník Čejka Jan byl zatčen 13. dubna ráno o 1/2 7 hod. na silnici proto, že přemlouval dělnické ženy, aby nechodily do práce. Prosím, to je dnes trestné, a každý policajt a četník může zatknout při stávce stávkujícího, který vyzývá druhy, aby byli solidárními s bojujícími dělníky. Rosenbaum Dominik z Ervěnic byl zatčen v pátek ve 3 hod. ráno, dodán do vazby, spisy žádné tam nejsou. Vrána Jiří z Rudolic byl zatčen ve čtvrtek v poledne na Rykowerku proto, že zaslavil na silnici dva povozy s uhlím, které mělo býti zakeťaseno a vyzýval kočí, aby uhlí dovezli do nemocnice. Je žalován pro zločin podle §u 98 trestního zákona. Dělník Richard Reiser z Hostomic byl zatčen v sobotu dopoledne u dolu Patria, měl slovní konflikt s inženýrem, ten na něj zavolal četníka a dal ho zavřít. Že se zatýká úplně bezdůvodně, dokazuje nejlépe fakt, že v sobotu ráno musilo býti u okresního soudu v Mostě asi 11 zatčených a vězněných, kteří tam byli četníky přivedeny. Četníci zatýkají na pouhé klepy a na udání fízlů a denunciantů. Tahají lidi z postelí a domovů, dodávají k soudu a pak teprve shánějí materiál proti zatčeným. Táži se pánů ministrů dr S l á v i k a a dr M e i s s n e r a, zda s tímto postupem souhlasí, zda souhlasí s tím, aby četníci zatkali libovolně každého, kdo se jim zlíbí, a zda je možno, aby lidé byli drženi v kriminálech republiky jen proto, že je tam nějaký četník přivede?

Zde je vidět plně, proč byla rozpuštěna. Rudá pomoc a Mezinárodní dělnická pomoc. Teď chápeme, proč jsou zakazovány sbírky na raněné a vězněné, a sbírky tyto jsou zabavovány a sběratelé udáváni. Rudá pomoc mohla v tamto boji a v době hrůzovlády četníků, policistů a celého státního aparátu pro persekvované velice mnoho učinit. To však nemůže potřebovati ani vláda, ani zrádní reformističtí vůdcové. Solidaritě pracující třídy se zatčenými, ztýranými a vězněnými nezabráníte. My si oběti vašeho teroru budeme podporovati přes všechny vaše. zákazy a rozkazy.

Nyní přichází opět nová provokace. Tentokráte vytahuje na jeviště okresní hejtman Vágner z Chomutova. Vydal vyhlášku, která Je vylepena v celém okrese a v níž se praví, že stávkující horníci-cyklisté staví štafety a konají tajné zpravodajství. Zakazuje potloukání se na silnicích a ulicích na základě §u 2 na ochranu klidu a pořádku pod pokutou 10 až 5.000 Kč nebo trestem vězení od 12 hod.do 14. dnů. Ke konci nařizuje okr. hejtman bezpečnostním orgánům, aby cyklisty zastavovaly, zjišťovaly a odevzdaly na nejbližší četnické stanici, a není-li to možno, mají na kolech rozřezati oba pláště, aby další jízda byla nemožná. (Slyšte!) Tohleto je nový otevřený pokus Fašistický na zdolání hornické stávky. Nejsme pamětníky toho, aby mohl okr, hejtman vydati takovouhle vyhlášku, která je i proti samým zákonům této měšťácké republiky. Jak je možno, aby okresní hejtman nařizoval četníkům: Zastavujte cyklisty na silnici a rozřezejte jim pláště na kolech, aby nemohli dále jezditi? Od kdy je to, že se zakazuje stávkujícím dělníkům, aby se nemohli navzájem dorozuměti?

Zde se žvaní stále o udržení klidu a pořádku. Je tím porušen klid a pořádek, když stávkový výbor pošle kurýry, aby oznámili stávkujícím, co je usneseno, jaká je situace? A já se táži pana ministra dr S l á v i k a, zdali je ochoten okamžitě pana hejtmana Vágnera poučiti o tom, že ani on nesmí takhle provokativně vystupovati, že má aspoň zachovávati zákony měšťácké republiky a ne sám je porušovati. (Výkřiky sen. Hakena.)

Další kapitolou, která se chystá, budou veliké procesy. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - místopředseda Trčka zvoní.) V těchto procesech bude úkolem vlády a celého jejího aparátu dokázati, že vinu na všem nesou zase jen dělníci. My však už známe tuto komedii ze všech procesů, které už byl konány. Hlavní slovo v soudních síních budou míti četníci, kteří budou průvodními svědky obžaloby. A jak tahové procesy vypadají, a jak svědectví četníků je hodnověrné, dokazuje případ soudr. Stránského, kterého jste také vydali na žádost krajského soudu v Mostě proto, že na schůzi dne I7. července 1930 promluvil a - podle obžaloby -- končil svou řeč slovy: My komunisté se postavíme i proti ozbrojené moci, a chtějí-li míti páni legraci, my jim ji uděláme, že na ni nikdy nezapomenou. Tohle se tvrdí v četnické relací a v žalobě. Schůze se konala 17. července 1930 a tento výrok, který je dlouhý a komplikovaný, potvrdili všichni četníci doslova za 15 měsíců. Hlavní líčení se konalo až v listopadu r. 1931 a sám předseda soudu obrátil se na četníky, kteří takto svědčili, a řekl: Poslouchejte, jak je možno, že si tuto větu celých 15 měsíců pamatujete. Vždyť já sám bych si to nepamatoval. Mám jiné školy a vzděláni, ale řeknu otevřeně, že bych si to nepamatoval. Tentýž případ jsme měli při procesu v Bratislave s Majorem, kde četníci neznali slova maďarského. Byli to češi a Slováci, ale opakovali maďarský inkriminovaný výrok se správnou maďarskou výslovností a na dotaz obhájcův prohlásili: My maďarsky neumíme. Co je z toho viděti? Že, kdykoliv dojde k takovým událostem a kdykoliv četníci ve své relaci obvinil zatčeného z nějakého inkriminovaného výroku a je potřebí potom to dokázati, drží se s nimi škola.. Prosím, v četnictvu československém jsou pořádány školy na výrobu podvodů (Sen. Haken: A falešných svědectví) a falešných svědectví, takže i sám soudce se musí nad tím pozastavovati. (Výkřiky. - Místopředseda Trčka zvoní.)

Ale to všechno vám není nic platné, to všechno nezlomí solidaritu a jednotnou frontu dělnické třídy. Nejlepším důkazem, jak český sever o vás smýšlí, byl pohřeb dvou zastřelených obětí v sobotu odpoledne na mosteckém hřbitově, při němž jsme viděli obrovskou účast nejen z kruhů dělnických, i obchodníci a živnostníci v celém Mostě zavřeli krámy,a buď stáli ve špalíru, anebo šli v průvodu. Tímto svým strašlivým režimem popudili jste proti sobě každého, kdo trochu lidsky cítí a nemá třeba o komunismu nebo o třídním boji ani ponětí.

A co se ještě stalo v sobotu odpoledne po pohřbu? 13. dubna byl tam zakázán tábor lidu, poněvadž by prý byl ohrožen klid a pořádek, a tuto sobotu 16. dubna, když se ty obrovské masy valily ze hřbitova na to první náměstí, před budovou krajského soudu byl uspořádán improvisovaný ilegální tábor lidu, na kterém bylo 15.000 lidí, kde jsem mluvil já a řada řečníků. A nic se nestalo. A proč se nic nestalo? Poněvadž S l á v i k o v i četníci byli schováni a neukázali se. My jsme si sami ručili za klid a pořádek bez vašich žandarmů, policajtů a fízlů.

Boj severočeských havířů trvá dále. V sobotu v době pohřbu svolala Unie a Svaz konferenci, na kterou byli připuštěni pouze organisovaní členové Svazu nebo Unie. Na této konferenci, která se konala pod strašným terorem H a m p l a a P o h l a a kde hlasování bylo kontrolováno pod strachem, aby nebyli připraveni o existenci, hlasovali delegáti pro nastoupení do práce. 13 statečných se našlo, kteří.hlasovali,přes to proti nástupu do práce. A tu P o h l řekl H a m p l o v i: Kdybych já takové lidi měl v organizaci, já bych s nimi zatočil.( Sen. Jarolim: Ti byli od nás podplaceni) My máme peníze, abychom je podpláceli? Kde jste sebrali tato probuzená svědomí?

Na konferenci. nár. sociální jednoty horníků, která se konala v neděli a kde bylo přítomno 180 delegátů a kde nemohli vůdcové nár. sociální zahnati horníky,do šachet, při hlasování pouze 30 delegátů hlasovalo pro nástup do práce, několik proti a asi 140 se jich zdrželo hlasování a tím dalo najevo, že se zradou svých vůdců nesouhlasí.

Ale my jsme měli v neděli konferenci v Mostě Na střelnici«, kde bylo 758 delegátů, kteří náleží do všech organizací -- byli tam připuštěni sociální demokraté, národní socialisté, hakenkrajcleři, němečtí soc.demokraté, indiferentní a vedle nich ještě 500 horníků, aby kontrolovali jednání konference - a na ní bylo odhlasováno jednomyslně, 758 hlasy, vytrvati v boji, v jednotné frontě až do úplného vítězství. Viděli jste, kdo má vliv. Včera ráno musili jste sami přiznati, že Mostecko, Duchcovsko a Chomutovsko stojí. I ČTK, vaše tisková kancelář,musila přiznati, že byla nastoupena práce jen na Ústecku a Teplicku, kde má vliv Unie a Svaz, a na ostatních šachtách všechno stojí dále.

Nemohu jinak skončiti, než říci s této tribuny havířům na severu bojujícím: Vytrvejte dále v jednotné frontě, v té vzácné solidaritě jako doposud, aby celá dělnická třída si z vás vzala příklad, řídila se vaším jasným vzorem a podle něha postupovala, a jsme přesvědčeni, bude-li se dělnická třída říditi zářným vzorem severočeských horníků, že tuchou dělníci i v době hospodářské krise,v době bídy a nezaměstnanosti, vésti úspěšné boje a mohou také vítězit. (Potlesk.)