Ve čl. XX stojí v §u 8, lit. e), že nesmí vstoupiti do představenstva akciové banky ad. bývalý člen vlády do roka po propuštění. A vy myslíte jestliže on má už takovou konduitu u té banky, že ho chce vzíti do správní rady za předsedu, že ho nechá ten rok hladovět, toho bývalého člena vlády, ministra, který v době svého aktivního úřadování velmi pečlivě se staral, aby banka nepřišla zkratka?

V cdst. f) se praví, že nesmí býti členem právní rady člen Národního shromáždéní. Já myslím, pánové, jestliže čsl. políčíš najde, když chce, i to, co neexistuje, mohla by také jednou zákonodárným výborům dáti takový elaborát, kolik členů zákonodárných sborů je také zároveň proti tomuto zákonu, až nabude účinnosti, členů správní rady bank. (Sen. Kroiher: Já jsem je tu přečetl.) Snad jsem tu nebyl přítomen. A proto my navrhujeme toto:

Členem představenstva akciové banky nebo podniku, na ní závislého, zmocněncem takového představenstva, vedoucím úředníkem, (§ 36) ani likvidátorem nesmí býti:

a) kdo je nezpůsobilým k takovému úřadu následkem trestního odsouzení.

b) kdo není svéprávným,

c) osoba, jejíž členství v představenstvu aneb zmocněncem nebo vedoucím úředníkem by způsobilo, že trvající obchodní spaření s bankou stalo by se podle §u 7 zakázaným nebo podle §u 8 nepřípustným.

d) státní nebo veřejný úředník, jeho příbuzní a švagr, a to ani po přeložení jeho na trvalý odpočinek nebo po jeho vystoupení ze státní nebo veřejné služby,

e) bývalý člen vlády,

f) člen Národního shromáždění, jeho příbuzný nebo švagr, a to ani po té, když přestal býti členem Národního shromáždění,

g) člen zemského nebo okresního výboru, nebo starosta obce. (Sen. Sechtr: Anebo kdo byl v káznici.)

To dáváš dohromady zákonodárce s těmi darebáky? Promiňte, to je i ve vašem návrhu zákona. Pane kolego, to je divné, to jsi špatně přečetl ten zákon. Kdo byl trestán a kdo byl v káznici, tu to stojí rovněž. My to opakujeme. (Sen. Kroiher: Ale to není tak, jak to říkáte. Ale když kradl, to tam může být!) Když vy chcete, obcházíte zákon po roční přestávce, že smí ministr jíti do -správní rady, ale říkáte, že člen zákonodárného sboru tam nesmí býti. Ale je tam. Proto také navrhujeme zostření trestních sankcí, což vy také odmítáte. Odmítli jste to v parlamentě a i zde, aby členové rodiny, členové správní rady ručili za ztracený vklad celým svým jměním rukou společnou a nerozdílnou, poněvadž víme, jak se to dělá. Vždyť to nejlépe ukázal proces s Jiřím S t ř í b r n ý m. Jiří S t ř i b r n ý nic, Jiří S t ř í b r n ý měl čistě ruce. Jen ta jeho přízeň hazardovala desítkami milionů korun, které vznikly z pramenů proto, poněvadž byl Jiří S t ř í b r n ý ministrem a podpisoval objednávky vagónů, uhlí, pražců a jiných a jiných věcí. A proto, když tyto naše návrhy zamítnete, aby celým svým jměním i jměním svých rodin ručil člen správní rady za vklady svých vkladatelů, nesmýšlíte s drobnými vkladateli o nic lépe, než jste smýšleli dříve.

Na prvním místě, aspoň v novinách to odůvodňujete tím, že drobní vkladatelé do 80.000 Kč jmění celkového mají na prvním místě právo, aby byli sanováni i jměním, které se nakradlo v bance, do níž oni v důvěře ukládají peníze.

Víme z prakse, jak vy s našimi návrhy nakládáte, a víme proto také, že všecko to, co tu bylo řečeno s několika stran o užitečnosti tohoto zákona, je zase demagogií, jako jsme byli toho svědky včera.

Jest ještě, a musím tu demagogii přibít, že mnozí pánové proti tomuto návrhu zde mluvili, ale budou jej ještě dnes do jednoho přítomného schvalovati jejich strany. My jsme toho dosti odporného zjevu svědky při každém nepopulárním zákoně. Bylo to při dani z obratu, při dani zápalkové a je to tak při každém zákoně, který nanovo drancuje vůbec kapsy poplatníků a zároveň i pokladnu státní. A budeme toho svědky i zde dnes. Mluvíte velké řeči proti tomuto zákonu, které se otisknou zítra v novinách, aby si je důvěřiví voliči a straníci přečetli, ale zde pracujete proti drobným lidem. Jiného snažení tato vláda, nemá. (Souhlas senátorů komunistických.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Byly mně podány pozměňovací návrhy sen. H a k e n a a soud-r.

Žádám pana tajemníka senátu, aby tyto návrhy přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.:

Zákon znějž:

Zákon

ze dne 1932

o ochraně drobných Skladatelů a nižších zaměstnanců peněžních ústavů.

§ 1.

Aby bylo zabráněno použití daní drobných poplatníků na sanaci bank, aby bylo zlepšeno postavení nižších zaměstnanců peněžních ústavů a aby byli chráněni drobní vkladatelé peněžních ústavů, vydává se tento zákon:

§ 2.

Tento žákem vztahuje se na všechny peněžní ústavy které vydávají vkladní knížky nebo listy.

§ 3.

Členové představenstva, správní a dozorčí rady, ředitelé a jejich náměstkové ručí celým svým jménem, jakož i jměním svých manželek a dětí za všechny ztráty, vzešlé drobným vkladatelům.

§ 4.

Za ztráty, které osoby, uvedené v §u 3 způsobily drobným vkladatelům úmyslně nebo hrubou nedbalostí, buďtež potrestány za zločin těžkým žalářem od 1 roku do 5 let a konfiskací všeho jejich jmění. Konfiskovaného jmění budiž v prvé řadě použito k odškodnění drobných vkladatelů.

§ 5.

C) Drobnými vkladateli ve smyslu tohoto zákona jsou ti, jejichž roční příjem nepřesahuje 40.000 Kč a kteří nevlastní jmění ve vyšší hodnotě než 80 tisíc Kč. Na roven drobným vkladatelům jsou postaveny podniky nevýdělečné a zařízení s účely sociálními.

(2) Nižšími zaměstnanci peněžních ústavů ve smyslu tohoto zákona jsou všichni zaměstnanci ve službách těchto ústavů s výjimkou funkcionářů.

§ 6.

(1) Smlouvy zaručující osobám uvedeným v §u 3 vyšší příjem než 60.000 Kč ročně jsou právně neplatné.

(2) Pokud tyto osoby mají celkový smluvený příjem přesahující 60.000 KČ ročně, uveřejňuje se jejich celkový příjem se jmény příjemců v roční uzávěrce ústavu.

(3) Do měsíce ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, uveřejní peněžní ústavy výkazy o stavu jmění těchto osob.

(4) Všechny obnosy (tantiémy, remunerace, odměny za presenci, diety atd.),které členové představenstva, správní rady a dozorci rady obdrželi od peněžního ústavu, uveřejňují se v podrobnostech se jmény příjemců v roční uzávěrce ústavu.

§ 7.

(l) Jmění sanačních fondů, zřízených podle zákonů č. 237 a 238 z r. 1924 Sb. z. a n. smí býti použito toliko na zabezpečení pohledávek drobných vkladatelů a hospodářského postavení nižších zaměstnanců nižších ústavů.

(2) Stát do těchto fondů nepřispívá a za ztráty peněžních ústavů neručí.

(3) Do zvláštního fondu přispívají peněžní ústavy 50% z dividend, resp. z přebytků výtěžků nad provozními náklady. Pokud není dividend ni přebytků, přispívají 1% z akciového (kmenového) kapitálu.

(4) Do všeobecného fondu přispívají vkladatelé, s výjimkou vkladatelů drobných, 10% z úroků ze svých vkladů.

(5) Fondy spravují kuratoria, volená drcenými vkladateli a nižšími zaměstnanci peněžních ústavů na dobu l roku.

(6] Fondy jsou povinny uveřejňovati čtvrtletní podrobné výkazy o hospodářství fondu.

(7) Dosud podpořené peněžní ústavy jsou povinny uveřejniti do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona v úředních listech podrobné vyúčtování o použití peněz, které obdržely ze sanačních fondů.

§ 8.

Do té doby, pokud nebude vydán zákon o nové úpravě závodních výborů, bude § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 33 Sb. z. a n., zníti takto:

Závodní výbor zřizuje se pro každý samotný závod výdělečně činný, v němž je urvale (celoročně) zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá aspoň půl rotu od zahájení činnosti.

§ 9.

Pensijní fondy peněžních ústavů a podobná zařízení ve prospěch zaměstnanců se vylučují ze jmění těchto ústavů a ustavují se jako samostatné pensijní ústavy pod samosprávou nižších zaměstnanců.

§ 10.

Porušení nebo obcházení tohoto zákona trestá se jako zločin žalářem do 5 let a peněžitou pokutou do 10 milionů Kč.

§ 11.

Tento zákon nabude účinnosti dnem jeho vyhlášení. Všechna ustanovení mu odporující pozbudou tímto dnem platnosti. Provedou jej ministři sociální péče a financí.

2. Eventuální pozměňovací návrh sen. H a k e n a, Nedvěda a soudr.:

A. Ke čl. XX:

§ 8 a) znějž:

Členem představenstva akciové banky nebo podniku, na ní závislého, zmocněncem takového představenstva, vedoucím úředníkem (§ 36) ani likvidátorem býti nesmí:

a) kdo je nezpůsobilý k takovému úřadu následkem trestního odsouzení (§ 35 e),

b) kdo není svéprávným,

c) osoba, jejíž členství v představenstvu aneb zmocněncem nebo vedoucím úředníkem by způsobilo, že trvající obchodní spojení s bankou stalo by se podle §u 7 zakázaným nebo podle §u 8 nepřípustným,

d) státní nebo veřejný úředník, jeho příbuzní a švagr (§ 36, odst. 4), a to ani po přeložení jeho na trvalý odpočinek nebo po jeho vystoupení ze státní nebo veřejné služby,

e) bývalý člen vlády,

f) člen Národního shromáždění, jeho příbuzní nebo švagr (§ 36, odst. 4)s a to ani po té, když přestal býti členem NS.,

g) člen zemského nebo okresního výboru, nebo starosta obce.«

B. Ke čl. XXII:

V §u 11 nechť odst. 3 zní:

Rovněž manželství, příbuzenství a švagrovství (§ 36, odst. 4) se členy představenstva banky, neb se řediteli a náměstky, neb se členy dozorčí rady vylučuje volitelnost do dozorčí rady.«

Předseda (zvoní): Poznamenávám, že řeč pana sen. M i k u l í č k a je vyhrazena censuře předsednictva senátu slovo má pan zpravodaj výboru ústavne-právního sen. dr K a r a s k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Karas: Váženy senáte! Již na počátku svého referátu jsem výslovně upozornil, že předloha tato je dílem kompromisu a s kompromisem přirozeně málo kdo souhlasí na 100%. Taktéž k této předloze zákona jednotlivé sírany, ba dokonce i jednotlivci ve stranách byli by měli různé pozměňovací návrhy, ale když s takovou potíží zákon po 4 měsících byl dohodnut, i ústavně-právní výbor, který měl původně sám několik návrhů na změnu zákona, pokládal za účelné, aby zákon co možná nejdříve přišel k platnosti, spíše než aby byl oddálen, po případě rozbit kompromisními změnami. Proto také senátní výbor ústavně-právní nenavrhoval zrnem a hleděl raději, aby zákon byl rychle projednán.

Již jako referent jsem mluvil proti tomu, že plná moc vlády v dnešních zákonech častokrát se vyskytuje a že ústavně-právní výbor senátu zásadně se vyslovoval proti udílení plné moci. V tom směru — jak již některý z pánů řečníků vytkl — že ústavně-právní výbor jen s těžkým srdcem přijal návrh smi zmocnění vlády.

Pan sen. M o d r á č e k vyslovil pochybnost v tom směru, zdali bude možno trestat provinění i proti vládnímu nařízení z toho důvodu, poněvadž soudce může odsouditi někoho pouze pro pře-sloupení zákona a nikoli pro přestoupení nařízení. Proto bylo potřebí, aby osnovy bylo předem dáno zmocnění, že to vládní nařízení bude rozšířeno tak, aby i má bankéřské obchody byl příslušný také soud.

Bylo vytýkáno, že prý státní funkcionář neručí za nic, kdežto úředníci a funkcionáři mají ručit za všechno.

I státní úředník, když bude funkcionářem vlády, ručí za viny, kterých by se dopustil opomenutím péče řádného tupce. On neručí svým majetkem, složí pouze sumu, aby mohl být funkcionářem, jak to zákon předepisuje pro ostatní funkcionáře.

Namítalo se. že nebyli slyšeni odborníci nebo příslušníci stran, jichž se zákon dotýká. Právě naopak, po celou dobu projednávání zákona byli bezpočtukráte všichni účastníci, pro něž »zákon bude platit, slyšeni, podávali své návrhy, bylo o nich vážné jednáno a byly vážně zkoumány. I my ještě v ústavně-právním výboru jsme dostali řadu návrhu od odborníků.

Dále bylo vytýkáno, že prý Anglo-banka, ačkoli dostala vklad na sanaci, nesrazila platy vedoucích úředníka. Nebylo to možno z toho důvodu, poněvadž podle tehdejšího zákonného stavu smlouva soukromoprávně učiněná mezi bankou a zaměstnancem mohla býti zrušena zase jen dohodou těch dvou starán, a soudce nemohl tedy vysloviti neplatnost smlouvy. Aby to bylo v budoucnosti možné, proto se vydává tento bankovní zákon, kde se vyslovuje, že je možno zrušiti takovou smlouvu soukromo-právně uzavřenou bez souhlasu té druhé strany, pouze na návrh sírany jedné. O tom bude pak ovšem rozhodovat soud.

Říkalo, že prý se má tento zákon starat o nižší úrokovou sazbu a že jaksi k tomu směřuje ustanovení čl. LIV. Bojím se, že právě naopak. V tom článku je ustanovení, že vláda může učiniti nařízením opatření k úpravě úrokové úrovně, ale to neznamená sražení úrokové míry, nýbrž zachování dosavadního stavu.

Vytýkalo se, že některé peněžní ústavy nabízejí důvěrně, pod rukou vyšší úrok některým vkladatelům a lákají je tak k větším vkladům — tuším, že pan sen. K r o i h e r na to upozornil. Právě tomu brání tento zákon, který v čl. XXI praví, že v případě sanace banky bude vyloučen z nároku na náhradu vkladu ten, kdo si dal vyhraditi bankou vyšší úrok, než jaký banka všeobecně každému svému vkladateli poskytuje. Kdo by takovou důvěrnou úmluvou docílil vyššího úroku, vydává se v případě sanace banky nebezpečí, že nedostane nic z tohoto sanačního fondu.

Upozorňuji jenom, že jak oposiční, tak i koaliční řečníci nalezli na tomto zákoně mnoho dobrého a také mnoho špatného. Výsledek je, že tento zákon bude v mnohých a mnohých případech sloužiti k ochraně veřejnosti a vkladatelů a zabezpečí řádnou funkci našich peněžních ústavů. Jestliže ve všech případech se toho nedocílí, můžeme míti za omluvu, že žádný zákon není tak úplný, aby myslil na všechny případy, a tak dokonalý, aby se nenalezly nějaké kličky k obcházení zákona. Budě věcí budoucnosti, aby na podkladě zkušeností dotčené slabosti zákona byly odstraněny.

Bylo zde řečeno, že vedoucí osoby takového ústavu jsou jednou nohou v kriminále a druhou v obecním chudobinci. Jak ten kriminál vedoucích osob vypadá, bylo nám i zde několika řečníky naznačeno, že totiž kriminál osob, které zavinily úpadek, doposud v mnohých případech tak hrozný nebyl, a o tom obecním chudobinci víme, že obecním chudobincem bývá na venku obyčejně pastouška. V Praze máme takovou pastoušku a říká se jí representační dům u Přílišné brány, ten je takovou obecní pastouškou a tam ti páni ředitelé dnes docházejí a také se jim nevodě nikterak zle. (Veselost.) Komunisté navrhují nový zákon ZB. tím účelem, aby prý byla zjednána ochrana drobných vkladatelů a nižších zaměstnanců. Tato předloha má právě za účel ochranu drobných vkladatelů. Ti v prvé řadě mají býti tímto zákonem, chráněni. Právě ten článek XI tam výslovné klade důraz, že drobnější, sociálno slabší vkladatelé mají býti v prvé řadě uspokojeni, a to minimálně 80ti procenty svých vkladů, pokud možno také plnými vklady. Menší zaměstnanci chrání se také již článkem XXXV, podle něho vedoucí funkcionáři mohou býti zbaveni i pensí v případě, že banka potřebuje sanace, kdežto nižší zaměstnanci mají alespoň garantovánu pensi a starobní pojištění. Těmto oběma účelům slouží předloha, jak se na ní poslanecká sněmovna usnesla, a proto navrhuji, aby pozměňovací návrh komunistické strany byl zamítnut. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. F o i t o v i.

Zpravodaj sen. Foit: Vážený senáte! Kolega dr K a r a s skoro všechno vyčerpal a já bych chtěl jenom stručně objasniti finanční náklad, o němž zde hovořil pan kolega dr H e ll e r.

Až dosud stát je povinen přispívati Zvláštnímu fondu, co by se mu nedostávalo na zúrokování a umořování dluhopisů, které tento fond vydal. Tato povinnost jest státu uložena v §u 12 zak. čís. 237/24 o Zvláštním fondu a je maximalizována penízem 50 mil. Kč ročně.

Tento maximální obnos též stát až dosud ročně platí, protože dluhopisů bylo vydáno za 1.620 mil. Kč a jejich úroková a umořovací služba vyžaduje přes 80 mil. Kč ročně, kdežto příjmy fondu, záležející hlavně z příspěvku peněžních ústavů, činí jen něco přes 30 mil. Kč.

Podle bankovního zákona má býti Zvláštním fondem proveden dodatečná sanační akce vydáním nových dluhopisů. Na úrok a úmor těchto nových dluhopisů bude potřebí ročně nových cca 25 mil. Kč.

K opatření těchto nových prostředků zvyšují se bankám příspěvky podle čl. III, odst. 3, dále se podle téhož ustanovení má vybírati ad Bank, které při sanační akci dostaly podporu, zvláštní přirážka a konečně všechny banky, jež budou nově sanovány, budou musiti to, co dostanou, vraceti fondu podle článku XXXVII, odst. 2 až 5.

Podle provedených propočtů vynesou tyto nové zdroje pro hospodářskou depresí ročně jen asi 11 až 12 mil. Kč. Poněvadž dalších prostředků do potřebných 25 milionů,Kč nelze jinak opatřiti, má býti stát podle čl. IV zavázán dopláceti na novou potřebu fondu, dokud se nové příjmy fondu nerozmnoží na řečený peníz. Avšak i tu se příspěvkové břemeno státu maximalizuje, a to penízem 20 mil. Kč, poněvadž lze za každých poměrů počítati s tím, že nové zdroje fondu vynesou aspoň 5 mil. Kč.

Aby správně bylo čl. IV, odst. 2 porozuměno, sluší poznamenati, že, vynesou-li nové příjmy fondu v roce 1932 napřed uvedených 12 milionů Kč, činil by nedostávající se peníz, jejž stát by musil fondu v roce 1933 zaplatiti, pouze 13 mil. Kč, takže — včetně napřed zmíněných 50 mil. Kč — by činilo v tom roce úhrnné jedno příspěvkové břemeno 63 mil. Kč. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

O osnově zákona budeme hlasovati ve čtení prvém.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých hlav a úvodní formuli takto:

O návrhu sen. H a k e n a. Nedvěda a soudr. na nové znění celého zákona; bude-li tento návrh zamítnut, o čl. I až čl. XIX podle zprávy výborové.

O čl. XX podle návrhu sen. H a k e n a, Nedvěda a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

Pak o čl. XXI podle zprávy výborové.

O čl. XXII podle pozměňovacího návrhu sen. H a k e n a a soudr., bude-li tento návrh namítnut, o tomto článku, jakož i o zbytku zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých hlav a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s tím, aby celá osnova zákona zněla podle pozměňovacího návrhu sen. H a k e n a, Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se z a m ít á.

Kdo souhlasí, aby čl. I až XIX zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Články tyto se s c h v a l u j í.

Kdo souhlasí, aby čl. XX zněl podle návrhu sen. H a k e n a, Nedvěda a soudruhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby tento článek zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Článek tento se s c h v a l u je.

Kdo souhlasí s tím, aby čl. XXI zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se)

To je většina. Článek tento se s c h v a l u je.

Kdo souhlasí s tím, aby čl. XXII zněl podle pozměňovacího návrhu sen. H a k e n a, Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se z a m í t á.

Kdo souhlasí, aby článek tento, jakož i zbytek osnovy zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrhy tyto se s c h v a l u j í.

Tím je celá osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 716.

P ř e r u š u j i jednání.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: dodatečně na včerejší schůzi sen. Doudovi, Kellovi, Kindlovi, Lokotovi, Langerovi, Stejskalové; na dnešní schůzi sen. Doudovi, Kellovi, Lokotovi; Nedvědovi, Stejskalové; na tento 4 týden sen. dr Grosschmidovi.

Změny ve výborech.

Do výboru kulturního za sen. Habrmana nastoupil sen. N e n t v i c h,

do výboru technicko-dopravního za sen. Kříže sen. inž. W i n t e r.

Senát přijal návrh předsedův, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 20. dubna 1932 v 1/2 11 hod. s

p o ř ad e m:

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 687), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9.ledna 1932, čís. 6 Sb. z. a n. Tisk 707.

2. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového k usnesení posl. sněmovny (tisk 716) o vládním návrhu zákona, kterým jednak doplňují se a mění zákony: ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, a ze dne 10. října 1924, c. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a jiných peněžních podniků a akciových společností. Tisk 723.

3. Zpráva branného výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 703) o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru; Tisk 724.

Schůze s k o n č e n a v 18 hod. 18 min.