Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řezníkem je pan sen. B o h r. Dávám jemu slovo.

Sen. Bohr (německy): Slavný senáte! Návrh zákona na zvýšení daně z obratu není toho druhu, aby mohl jakýmkoliv způsobem zvýšiti slavnostní náladu 1. května. Všechny stavy sténají dnes pod mnohonásobně tíživými starými daněmi. Zastavování, odhlašování podniků, exekuce, zabavení a vyrovnání jsou na denním pořádku. Ale neumožňuje se žádné vyrovnání mezi příjmy a výdaji, mezi daněmi a odbytem, mezi »má dáti« a »dal«. Tak přichází mnoho zápasících existencí o své jmění. Nedávno konaly se obrovské protestní schůze živnostníků bez rozdílu stran; všichni byli za jedno ve volání o pomoc a v protestu proti zvýšení daně z obratu a proti dani z lisovaného droždí, o níž ovšem nevím, zdali k ní dojde, či nikoliv. Tyto tak hojně navštívené protestní schůze - nejprve je pořádali hostinští a pak přišla také ještě jiná nejrůznější odvětví živností - proti opětnému hrozícímu zvýšení jsou úplně pochopitelné. Je to volání o pomoc. U hostinských bylo tomu tak zdali daň skutečně přijde, nevím - pivovarnický kartel prohlásil, že není možno, aby novou daň vzal na sebe; také hostinští prohlásili, že ji nemohou hraditi ze svého. Musila by tedy býti přesunuta na konsum, spotřeba bude se zmenšovati a jaký bude následek? Znovu menší platy na daních. Hostinští jsou beztak větším dílem zadluženi u pivovarského kartelu, při tom máme již za sebou dvě zvýšení daně z piva.

Také zvýšení železničních sazeb v dopravě osob a zavazadel, jež nastalo uprostřed hospodářské krize, bylo omylem, milionový deficit státních drah stoupl. ministr z řad české živnostenské strany konečně odstoupí, avšak pro daň z obratu, a jeho nástupce vážený železniční úředník, chce sanovati nemocné železnice jiným způsobem, když před tím národně-socialističtí ministři F r a n k e a S t ř í b r n ý tisíce zdatných německých státních zaměstnanců sice propustili, za to však ještě více tisíců českých čekatele ke zvýšení rozpočtu výdajů ustanovili, a to hlavně z řad legionářů bez ohledu na to, zdali tu byla a zdali byla prokázána technická průprava v železniční službě.

Tíživě působí na všechny vrstvy obyvatelstva také nejnovější zvýšení cen kuřiva, dále zcela obrovské náhlé zvýšení cen zápalek a jinakých zapalovadel, jakož také zejména pro některé živnosti a odvětví průmyslu nová daň z benzinu, i když spojený s tím zákon o míjení benzinu přidáním bramborového lihu má poskytnouti jakousi pomoc rovněž strádajícímu zemědělství. K některý m ze zmíněných otázek zaujal jsem v senátních výborech a v plenu senátu obšírně stanovisko.

Velmi rušivě působí na živnosti a průmysl také devisová nařízení, která jsou spojena s ustanoveními o dovozu a vývozu. Tím jsou postiženy také živnosti dopravní, jakož i obchodní cestující. Zahraniční firmy odvolávají své obchodní cestující, a nebo je propouštějí, neboť i kdyby sjednali objednávky, nemohly by je vyřizovati. Pro mnohou živnost bylo by dobrodiním, kdyby se konečně všeobecně pro předměty v ceně 20 až 50 Kč zrušilo opatřování tak drahého a času vyžadujícího povolení neboť potřebné dopisování a kolky vykáží přece často zcela cenu potřebných malých předmětů a pomůcek - ovšem s ustanovením, že by se u jednotlivé firmy tento případ nesměl stokráte opakovati. jinak by se přece devisové nařízení minulo úplně se svým účelem. Ale jak řečeno, u takových maličkostí vyvažuje dopisování, kolky a ztráta času celou cenu, a mnohý obchod nemůže býti uskutečněn, poněvadž nelze včas dostati tu neb onu surovinu anebo malou mechanickou pomůcku.

Ohrazujeme se proti novému hrozícímu zatížení. když již dosti úpíme pod starým. Zastavování výroby, omezení obchodu a dopravy jsou toho svědectvím. Již velevážený pan řečník přede mnou poukázal na technické vady této osnovy zákona, této ledabylé osnovy, vypracované s pramalou pečlivostí. Poznamenal jsem ve svém výkřiku, že snad není vyloučeno. že by se při tomto znění zákona mohlo dokonce pochybovati o jeho sankcionování. O několika hlavních ustanoveních § u 5 stala se již zmínka. Táži se především jedno: což pak je každý živnostník prorokem, aby mohl říci, já budu míti tento rok určitě příjem 150.000 Kč? Jestliže se však nemůže vmysleti do této úlohy proroka, musí ta 3 % žádati také tehdy, nebude-li míti příjem větší nežli 150.000 Kč. Kdo je potom poškozen? Konsument! Mám živnostníka trestati, protože tuto daň z obratu započítává? Kdo mu zabezpečí, která berní správa, který ministr financí, že skutečně přijme 150.000 Kč anebo více? To mně tak připadá, jako když se na nádraží loučí muž a žena, muž Jede do lázní, a žena se ho táže: Budeš mi psáti denně lístek? on odpovídá: Jsem já prorokem? To nejde dělati jen tak. Ustanovení o dovozu jsou skutečně finančním clem. Zde nemůže býti sporu. Jak se nyní při obtížích, udělati nějaký obchod, a v předvečer vyjednávání v Berlíně a ve Vídni může přicházeti s takovýmito novými zastřenými celními přirážkami, je mně hádankou i táži se: Kde je v zákoně logika?

Řečník přede mnou dotkl se zcela znamenitým způsobem - zdůrazňuji to – fikce, že daň z obratu dlužno počítati z nákupní ceny. Podívejte se na cokoli, vezměme náš dřevařský průmysl, co zde zůstalo ještě z nákupní ceny? Podívejte se na ten neb onen obor průmyslu! O kolik procent, někdy o 50% jsou nyní ceny nižší nežli nákupní cena! Jak přichází živnostník k tomu, aby platil daň z obratu z obrovsky vyšších nákupních cen z předešlého roku nebo před dvěma roky? Neboť průmyslníci a živnostníci musí se přece jistým zbožím zásobiti někdy na léta.

Daň z droždí má činiti 15-25 Kč z jednoho kg. Kdo to má nésti? To onen prodavač anebo výrobce bez zvýšení ceny nemůže vzíti na sebe. Ceny musí se přece nějak přizpůsobiti poměrům konsumu. kupní síle obecenstva. Odvolávám se - abych příliš dlouho nemluvil na odůvodnění, které můj klubovní kolega K u n z přednesl v poslanecké sněmovně jménem německé křesťanské strany lidové, a na jeho náměty co do použití částky daně z obratu, když již bude zavedena, zejména ve prospěch živnostníků, kteří přišli o práci, jejich příslušníků atd., aby dále část, jak to již dříve bylo obsaženo v zákoně o daňových přirážkách, věnována byla obcím, které svým úkolům zejména v době nezaměstnanosti naprosto nemohou dostáti.

Jest jen jedna věc, chceme-li strádajícímu hospodářství pomoci: zvýšiti spotřebu a omeziti lidskou práci, t. j. zmenšiti hodinovou dobu práce, ne však pokračovati v tomto neracionelním jednání, přebytečné dělníky jednoduše vypovídati, vyhnati je na ulici a dávati jim nepostačitelnou podporu v nezaměstnanosti. Tím není dělníkům poslouženo, ale také nikoli státnímu hospodářství a soukromému hospodářství. Technika má se státi nikoli kletbou, nýbrž požehnáním a má přinésti úlevu lidské práci.

Šetře v jiných oborech! Již jiní poukázali k tomu, že se má u ministerstva věcí zahraničních něco strhnouti. Ve starém rakousko-uherském mocnářství mělo ministerstvo zahraničních věcí, které mělo mnohem větší potřeby, 700 úředníků, náš 13 milionový stát má jich přes 1.200. Musí to býti? Je to prestiž? Je tento obrovský stav v naší kritické, strádající době na místě? Možno také u vojska škrtati. Podívejte se jen, jak se vlekou práce u odzbrojovací konference v Ženevě. Ať již Francie, Československo anebo jiné dohodové státy, všechny mají přece míti na mysli, že možnost války v budoucnosti může býti mnohem menší. neboť jaké dnes jsou poměry, je vítězi poražený stejně potrestán, poněvadž hospodářské vztahy zasahují do sebe. Dříve byla také jiná ethika válečná, než jakou máme dnes. Dříve mohlo se ještě mluviti o odvrácení nespravedlivé útočné války, ale dnes možno se do 24 hodin dovolati rozhodčího soudu v Haagu anebo Společnosti národů telefonicky, telegraficky anebo leteckou dopravou. Ubývá možností, kdy zasáhnouti může rozhodčí soud, takže naše dnešní válečná ethika sotva kdy bude moci některou válku nazvati spravedlivou.

Pak válka samotná! Mysleme na pokroky chemie! Kdo zná chloridové plyny ze světové války, zná již jejich účinky pro bojující a nebojující. Necháme padnouti několik pum s otravnými plyny na kvetoucí město - v budoucí válce nebude již bojišť, nýbrž celé země budou tvořiti bojiště - zemře zvíře, zemře dítě v kolébce a zemře stařec v asylu. Pomyšlení na válku je hrozné. A je také hrozné pomýšleti na ještě větší vyzbrojení. Ozbrojení musí býti heslem, poněvadž je dnes šílenstvím chtíti válku, kdy válka sama musí válku pozříti a zničiti.

Že má strana bude hlasovati proti dani z obratu, je samozřejmé, poněvadž úpíme pod starými břemeny, a nelze-li se jí vyhnouti, muselo by ustanovení o jejím účelu míti určitý pokyn pro obce, pro nezaměstnané živnostníky atd. Dále dlužno a s tím chci skončiti aby zpravodaj a směrodatní pánové koalice, skoro příliš velké, vzad v úvahu, zdali technické vady zejména v §u 5 vůbec nevyžadují vrácení výboru k technickému zlepšení zákona. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. T h o ř. Dávám jemu slovo.

Sen. Thoř: Vážený senáte! Za trvání našeho státu nebyl zákonodárným sborům podán tak nepopulární zákon, jako je podán k dnešnímu projednání. Netajila se tím a netají ani nynější většina - slyšeli jsme stesky včera v rozpočtovém výboru, slyšíme je i dnes - a z toho je viděti, že celá předloha je nepopulární pro všechny. Uznáváme, že strany většiny mají velmi těžkou úlohu, schváliti ztížení životních poměrů širokých vrstev lidových, ale není bez zajímavosti, že tento těžký úkol připadl právě stranám, které jsou odpovědny za zavedení daně z obratu a které také svým hospodářstvím přivedly stát do takových nesnází, že dnes tuto daň zvýšiti - ovšem podle jejich názoru - musí. Je to velmi těžká úloha, uznáváme, ale nesou samy na tom vinu. A aby odvrátily od sebe pozornost, chytají se kdejaké příležitosti, aby nás postavily do špatného světla. Tak i v rozpočtovém výboru stal se případ, že byl podán, ať již z jakýchkoli důvodů, návrh, aby předloha o zvýšení daně z obratu byla vzata s denního pořadu, a nyní jako oposiční strana jsme pozorováni, jak se zachováme: Nebudete-li pro tento návrh hlasovati, vytknou vám strany, které na to čekají, ve svých listech a na schůzích, že jste to s tím odporem proti zvýšení daně z obratu nemysleli vážně, protože, když byl podán takový návrh ve výboru, jste s ním nesouhlasili. Jestliže však s návrhem souhlasíte, jako včera já, protože mám z jiných důvodů příčinu, abych tento zákon potíral, pak čtete dnes v »Českém slově«, až kam to živnostenská strana dnes dopracovala, že jde společně s komunisty. Vážení, na to máme jednu velmi přiléhavou odpověď, totiž že strana, která na nás tímto způsobem vypadla, dopracovala to se svou politikou tak daleko, že přivedla stát až na pokraj zoufalství. Rozdíl mezi naším hlasováním a činy této strany je velmi podstatný a kvalifikovati jej bude široká veřejnost, až tíhu tohoto dobrodiní zákona sama na sobě ucítí.

Vážený senáte! Mohlo by se říci skoro - vážené prázdné lavice - naše stanovisko k dani z obratu jest jistě celé veřejnosti dostatečně známo. Tvrdili jsme a tvrdíme od začátku, že této daně obratové potřebí u nás není, že je to daň, která sníží životní úroveň širokých vrstev lidových a je krajně nebezpečná. A všechny naše obavy se úplně potvrdily. Plná státní pokladna svedla k nehospodářství, jelikož důsledky se dnes objevují. Proto již od vzniku této daně usilujeme o její odstranění, usilujeme zejména o to, aby se hospodařilo tak, aby této t. zv. přechodné daně nebylo vůbec potřebí. To je náš požadavek tak starý, jak je stará sama tato daň. Jestliže se naše úsilí nepotkalo s positivním výsledkem, jestliže jsme pro svou politickou slabost, z níž se živnostnictvo dosud nedovedlo vybaviti, nemohli změniti dosavadní hospodářský systém, pak, jak toho jsme dnes svědky, odnáší důsledky jak poplatnictvo; tak i stát. A jestliže jsme nemohli docíliti odstranění této daně, ba ani její snížení, žádali jsme, aby byla odstraněna dosavadní její tvrdost, kterou se daň z obratu vyznačuje. Dožadovali jsme se paušalování. O tento spravedlivý požadavek, za nějž se poctivě postavila naše strana usiluje živnostnictvo všech politických směrů po mnoho roků. Nebylo snad jediné příležitosti, abychom jí nevyužili, žádajíce uvedenou změnu. Proto také při každém prodlužování daně z obratu bránili jsme se proti dlouhodobému uzákonění, předpokládajíce že oprávněný požadavek paušalování bude uskutečněn. Mohli jsme se tak plným právem domnívati již z toho důvodu, že předcházelo vždy mnoho schůzí, na nichž živnostnictvo všech politických táborů tento požadavek proklamovalo a na nichž parlamentní zástupci všech politických stran veřejně slibovali, že se jejich stranu o provedení tohoto požadavku zasadí.

Ale jak jsme svědku, přicházejí nyní strany, které zmíněné, sliby učinily, nikoli s ulehčením. nýbrž naopak se zhoršením, přicházejí s návrhem na kardinální zvýšení této hrozné daně. Tedy nejen že zůstávají dosavadní obtíže a křivdy, nýbrž předl-oženou osnovou mají dostoupiti vrcholu nesnesitelnosti. Tak ve skutečnosti vypadají učiněné sliby, od nichž strany utekly. Utekly tak od požadavku spravedlivého a demokratického zdanění, souhlasí se zhoršením, proti němuž jsme se do krajnosti bránili.

Tím se dá vysvětliti, proč předložená osnova byla předmětem dlouhého jednání hospodářských ministrů a stala se spornou otázkou vládu, protože naše strana. věrná svému poslání a učiněným sliby, ale zejména jsouc si vědoma stá. valící daňové nespravedlnosti, nemohla dati souhlas ke zvýšení. Nemažeme dáti souhlas ke zvýšení této daně z důvodů hospodářských a sociálních, protože ožebračuje poplatní střední živnostenský stav a zatěžuj je přímo i nepřímo malého, hospodářsky slabého daleko větší měrou, než finančně silného. zatěžuje nestejnoměrně menší výrobní, jakož i konsumentské vrstvy.

Bránili jsme se proti této předloze také proto. aby bulo již jednou konec pohádce o defraudaci daně z obratu u živnostnictva. měli jsme na zřeteli státní pokladnu, protože jakékoliv unikání bylo by do budoucna znemožněno, čímž by získala státní pokladna na příjmech. Krátce vidíme v této změně výhodu poplatnictva i státu.

Je přece více než jisto, že státní pokladna je při této dani zkracována o značné -částky, že kapitalisté získávají nižším zatížením než střední poplatní vrstvy ročně celé desítky milionů, které plynou do jejich kapes. Stačí ukázati na jednu z těchto firem. na firmu Baťa, kde zavedené=m systémem výroby ztrácí státní pokladna ročně značné miliony, a tak je tomu u všech podniků, které si samy až do dohotovení výrobků vše dodávají. A tato daňová nespravedlnost budí v širokých kruzích rozhořčení, vzbuzuje oprávněnou nedůvěru ve spravedlnost. Toto bezpráví mělo býti naším návrhem odstraněno, mohla tím získati státní pokladna na zvýšeném příjmu a v lidu mohla býti získána důvěra ve spravedlnost. To byly hlavní důvody pro zaujetí stanoviska naší strany k předložené osnově.

Nevedly nás tedy k tomu žádné důvody sobecké, třídní nebo stranické, tím méně osobní, nýbrž důvody hospodářské a sociální. žádali jsme prostě, aby při této dani bula zavedena daňová spravedlnost, daňová demokracie, aby nebyla opětně naložena na bedra jednoho stavu, stavu živnostenského, nýbrž aby byla spravedlivě vyměřena všem, bez ohledu na třídy a bez ohledu na strany. A protože jsme chtěli tuto spravedlnost. protože jsme žádali daňovou demokracii, o níž se v našem státě tolik mluví, a zejména. že jsme nechtěli připustit. aby dosavadní nespravedlnost byla předloženou osnovou daně z obratu ještě zvětšována. byli jsme vytlačeni z vlády, znemožňuje se nadále této, pro stát tak důležité složce, spolurozhodování. Až tam se u nás došlo s tou demokracií.

A nyní strany. aby zakryly před širokou veřejností to své nedemokratické jednání, zejména aby zakryly nastávající ztížení životních poměrů všech vrstev obyvatelstva. najmě stavu živnostenského, posílají do světa zprávy, že strana živnostenská opustila v nejtěžší době stát a utekla od odpovědnosti.

Tato nesprávná jako nesmyslní výtka je špatným zakrýváním svědomí, jímž se všichni, kdož pro nastávající zákon budou hlasovati, zatěžují.Během 7-mi roků, co naše strana tvořila spoluVládní většinu. jsme několikrát ukázali. že dovedeni zapřít sami sebe, že jsme se neobávali odpovědnosti před svými voliči. a dovedli jsme odhlasovati pro nás často velmi nepopulární předlohy. Ano. dovedli jsme na svých místech setrvati. když jiné strany z nich utíkaly, jak tomu bylo v otázce zemědělských cel. A že tento útěk stran socialistických neděl se z důvodů ani hospodářských, ani sociálních, nýbrž jedině z důvodu stranických, že měl sloužiti k vy tloukání stranického kapitálu, potvrdily tyto strany tím okamžikem. jakmile po nových volbách vstouply do vládní většiny. Neboť nejenže dodatečně všechna zemědělská cla schválily, nýbrž dokonce je o 100 % zvýšily. Takovou politiku jsme nikdy nedělali a ani dnes neděláme.

My jsme neutekli tehdáž od odpovědnosti proto, že plně uznáváme, aby byla poskytnuta potřebná ochrana všem, kdo ji musí míti, ať je to průmysl nebo zemědělci. Viděli jsme v tomto opatření jen spravedlnost., demokracii, a proto jsme vytrvali na svých. místech, ačkoli jsme si byli vědomi, že jsme jazýčkem na váze, a že se váha skloní tam. kam my se nachýlíme. Bylo by bývalo pro nás daleko populárnější křičet se stranami socialistickými o zdražování životních potřeb, a získávat tak voliče. Předpokládali jsme ovšem, že nám bude měřeno stejným loktem. Tedy mluviti o útěku od odpovědnosti jest jen zakrýváním své nedemokratické politiky a snad tuto neoprávněnou výtku mohl by si dovoliti ten, kdo ještě sám neutekl.

Je to pohodlná výmluva, ale ta nepostačí k vyvrácení fakt. že v nejkritičtější době hospodářské tísně, kdy je ohromná nezaměstnanost jak vrstev zaměstnanecký cly tak i zaměstnavatelských, kly většina poplatníků se těžce životem probíjí a těžce uchráníme svou existenci, přichází se s návrhem na zdražení životních potřeb.

Pro vládu neplatí volání: ceny dolů, nýbrž: ceny nahoru!

Tvrdí se, že novými obětmi má se zachrániti naše valuta. Myslím, že tato cesta vede právě k opaku, protože naše valuta může býti na trvale zachráněna jedině tenkrát, jestliže bude zachována zdravá poplatnost našeho obyvatelstva. Cesta, kterou se vláda nyní dala, je cestou zoufalce, který vše sází na jednu kartu. Není zde program, není jistoty zdali toto opatření postačí k záchraně a neví se, co bude dále. Cesta k záchraně valuty vede jiným směrem a končí úsporným a rozumným hospodařením ve státě, spravedlivým a stejnoměrným přispíváním na státní potřeby, zamezením všech zbytečných výdajů.

,Musí býtí hospodařeno v mezích možných příjmů, musí být odvaha sáhnout na užívané daňové výhody, odstraniti veškeré zbytečné sanování a podpory. Jen na této cestě závisí příští osud státních financí a naší valuty. Cesta, která se touto předloženou osnovou navrhuje na jednostranné zatížení středního podnikatelstva, není cestou, jež by toho dosáhla.

Poslanec soc.-demokratické strany C h a l u p a prohlásil v rozpočtovém výboru posl. sněmovny, že vládní návrh na zvýšení daně z obratu nese známky kompromisu, kterým měla býti strana živnostenská udržena ve vládě. Mezi tyto znaky patří bezesporně také návrh na osvobození od zvýšení do 150.000 Kč obratu. Tuto vymoženost přisvojují si nyní některé politické strany jako vymoženost svou a chlubí se prací pro živnostnictvo. My je nechceme o tuto radost připravit, ale jsme nuceni prostě konstatovat, že, doznala-li osnova zákona na zvýšení daně z obratu nějakých zněn. staly se jedině pro-to, aby byla uspokojena naše strana, aby byl odstraněn náš odpor proti předloze a aby, jak soc.-demokratický posl. C h a l u p a prohlásil, nevyvozovala z toho žádné důsledky. dle naše strana nechtěla se spokojiti ani s vyšší částkou od osvobození, než je 150.000 Kč, protože by byla dala souhlas, aby berla nadále zachována daňová nespravedlnost.

Nelze přece mluviti o daňové spravedlnosti, jestliže velkopodniky jsou daní z obratu zatíženy až do dohotovení svých výrobků pouze 1, případně 2 %, kdežto malý a střední podnikatel 6 i vícekrát tolik..Proto jsme se nemohli spokojiti těmito návrhy, protože nelze nadále souhlasiti s touto daňovou nerovností. Z toho důvodu jsme trvali na zavedení paušalování, protože daňová stejnoměrnost může býti v největší míře dosažena jedině tímto opatřením.

M-, vážení přátelé, jsme měli příležitost v tomto zákonodárném sboru několikráte přijmouti resoluce, jimiž se vláda vyzývá, aby zavedla v nejkratší době paušalování daně z obratu. Všechny tyto resoluce zůstaly proste bez povšimnuti a dodnes se nic nestalo. Zajímavé je, že včera referent sám podal resoluci. v níž navrhoval - ovšem s termínem do 1. července - aby vláda byla povinna zavésti do té dobu paušalizaci. Ovšem jeho návrh padl ale zase byla přijata resoluce jako celá řada mých resolucí, které nemají vůbec žádnou cenu a kterými se vláda vůbec neřídí a říditi nebude. To je jen takový slib, se kterým strana živnostenská spokojena býti nemohla.

Mluvím-li však o tomto osvobození od zvýšení daně z obratu, můžeme říci, že, bude, jak nás zkušenosti učí, novým šikánem menších poplatníků, ježto berní správy budou u nich hledati zvýšený orat. a tak nastanou těmto lidem kruté doby. kdy budou nuceni dokazovat a přesvědčovat, že takového obratu; jak u nich úřady hledají, nedosáhli. A jak je tato cesta obrany příjemná a co vyžaduje námahy a starostí, potvrdí každý, kdo to sám na sobě zkusil. Je otázka, zdali od toho dnes prohlašovaného dobrodiní nebudou ti, kteří se jím dnes chlubí. utíkat.

Všem těmto svízelím mohlo býti zabráněno přijetím našeho návrhu na paušalování, mohla tím být dosazena v demokratickém státě nezbytná daňová spravedlnost, mohl získat stát na příjmech a mohla býti získána spokojenost a důvěra lidu. Ministr financí se vymlouvá, že prý nelze v tak krátkém čase paušalování provésti, že se musejí vy

konat potřebné přípravy a pod. Co pak my jsme s tímto požadavkem přišli letos nebo loni? Vždyť jej reklamujeme již více než 10 roků a za tu dobu mohlo ministerstvo financí vykonati všechny možné a potřebné přípravy, aby se paušalování provedlo. Kolikrát byly přijaty naše resoluce zde i v post. sněmovně, jimiž se vláda vyzývala, aby tak učinila, a tuto resoluce byly přijaty za souhlasu všech vládních a mohu říci, i oposičních stran a nic se v té věci nezměnilo. Máme proto velmi trpké zkušenosti a v důsledku toho nemohli jsme věřit a nevěříme v dobrou voli a nemohli jsme se spokojiti opětně pouhým slibem, že vláda k paušalování přikročí. Trvali jsme na tom, aby se vláda zaručila zákonem, že do jisté doby paušalování provede. ale na to ministr financí přistoupiti nechtěl -- a v tom byla nejlépe vidět upřímnost tohoto slibu.

Z některých stran jeví se nyní o státní finance velký zájem a snaha za pomoci druhých stran vymačkati z poplatnictva, co se vymačkati dá. Je prý ohrožena naše valuta a proto se prý musí přinésti na její záchranu oběti. Ale tu oběť mají přinésti ti druzí, ne oni. Ke zjištění tohoto fakta je potřebí přehlédnouti výroční zprávy jejich kolektivních podniků, podle nichž mají stamilionové obraty, aby se každý přesvědčil, jak na státní a veřejné potřebu přispívají. Stačí si přečísti takovou chlubnou zprávu posledně družstva plzeňského, z níž se dovíte, jak velký majetek toto jediné družstvo vlastní, že má přes 70 domů a jiný značný majetek, a marně hledáte položku daní, kterou do státní pokladny přispělo. Patrně bude tak nepatrná. že ji ani nemůže uveřejniti. A přece již r. 1927 se statisticky dokazovalo, že 40 % veškerých konsumentů obstarává své potřeby u konsumů a družstev. Měla by tedy tato družstva nésti v poměru ke svým obchodům veřejná břemena, ale to se neděje, naopak. ztráty těchto podniků jsou podle zákona sanovány. Kdo tedy má vydržovati stát, když tímto způsobem uniká ohromná daňová položka? Máto vydržeti těch několik mohykánů, jichž počet je dnešní politikou stále zmenšován? Vždyť i tato daňová osnova, kterou bude zvýšena daň z obratu, nese vliv zástupců konsumů, jimž přináší ulehčení. Tedy tu oběť mají přinésti jen soukromí podnikatelé středních vrstev, ale socialistické a velkokapitalistické podniky budou z největší části opětně osvobozeny. Ponecháváme toto jednání úvaze všech soudných lidí.

My zde až do omrzení často slyšíme, že živnostnictvo dali z obratu samo ze svého neplatí, že ji proste vybere a pak odvádí. Pak nemůžeme pochopiti, proč se socialistické strany bránily, aby se zvýšení daně z obratu dotýkalo plně i jejich podniků, proč neměly v tomto případě ten veliký zájem o státní pokladnu, aby byla uchráněna naše valuta?

Družstva a konsumy budou požívati jisté výhody, aby se staly konkurenčně schopnějšími, tu povinnost ať vykonávají živnostníci. Ale pak svým odporem proti zvýšení u socialistických podniků nejlépe vyvracejí svá tvrzení o neplacení této daně malým soukromým podnikatelem; potvrzují tím neklamně, že se tato daň v každém případě, zejména v drobném prodeji, připočítat a vybírat nedá a že ji nese podnikatel. Proto nedovolily. aby zákon postihl i jejich podniky.

Tfoto unikání značných příjmů je neudržitelné a musí přijíti oba, kdy k plnění povinností budou okolnostmi donuceny. Zde by ministr financí mohl získati značný příliv pro potřeby veřejné.

Ministr financí hledá nový zdroj příjmů a tvrdí, že již nelze ve státním hospodářství více ušetřiti. Víme, že by se daly ušetřiti značné obnosy, ještě dnes zbytečně vydávané. Mezi mnoha jinými by se daly ušetřiti stamiliony ročně na státní administrativě. Korekci by zasluhovaly i naše zahraniční úřady a byla by řada jiných položek, které lze snížiti nebo vůbec zrušiti. Na úpravu naší státní administrativy byl již před několika oky podán zde v senátě návrh, ale ten odpočívá někde v zásuvce a vláda si myslí: Ty, mrtvý, lež a nevstávej ! « a ani si toho nevšimne. Je přece daleko pohodlnější -zavésti nové daně, je to spojeno s méně práce a uzákonění nedá tolik starostí. V této metodě se hledá rovnováha státního rozpočtu a je pak věcí poplatníků, aby se postarali, Jak opatřiti finance.

Dalo by se ušetřiti i v obou našich komorách. Jak v posl. sněmovně, tak i v senátě. V lavicích těchto zákonodárných sborů sedí přes 100 veřejných a státních zaměstnanců, kteří mají dvojí až trojí příjem. Tento výdaj je úplně zbytečný a pohltí každý rok maličkost - 4 mil. Kč. Každý nechť je odměňován za práci, kterou vykonává, a vykonávají-li pp. poslanci a senátoři práci politickou, nevykonávají svého původního povolání a nemají tedy býti za ně placeni. Zejména dnes, kdy státní pokladna je prázdná a projevuje se se strany mnohých těchto služebníků tolik zájmu o tuto pokladnu, kdy ministr financí doporučuje, aby se každý uskrovnil, a kdy přichází s návrhem na ztížení životních poměrů, bylo by na místě, aby projevili své sociální cítění a ponechali tyto částky těm, kdož nemají ani na nejnutnější, na chléb. Avšak toto sociální cítění se probudí vždy jen v novinách nebo na schůzích, kde dvakráte placený zástupce lidu dovede sehráti se sociálním cítěním hotovou komedii.

Proto plným právem tvrdíme, že při hospodárném vedení státního hospodářství by nebylo potřebí zvyšovati daň z obratu a že naopak tato hospodářsky těžká doba by vyžadovala, aby se poplatnictvu ulehčilo. To pochopily již některé státy, zejména Itálie, kde vláda vyšla svému poplatnictvu vstříc do té míry, že slevila Jednak na daních, jednak až 50% na daňových nedoplatcích, aby si zachovala poplatnost svého obyvatelstva. S takovým návrhem přišla i naše strana; radili jsme ministru financí, aby k okamžitému opatření finančních prostředků provedl daňové vyrovnání, již také z toho důvodu, že, jak jsme již několikráte ciferně dokázali, jsou mnohé nedoplatky pouhou fikcí, což uznává i bývalý ministr financí dr E n g l i š. Ale svatá byrokracie toho nechápala a nechápe, návrh odmítá a bude se dále tahati s poplatníky, na nichž u mnohých není si co vzíti.

Jediný lék na vyřešení finanční krize vidí se ve zvyšování a zavádění nových daní. Bude se tu opakovati, čeho jsme dnes svědky na železnicích po zvýšení osobních tarifů. Tenkráte naše strana upozorňovala na důsledky, které se určitě dostaví a varovala před zvyšováním. Sám jsem ve svém referáte při projednávání státního rozpočtu, kapitoly ministerstva železnic, projevil obavy před zvyšováním a náš kolega M l č o c h jako ministr železnic se zde v senátě proti tomu otevřeně stavěl, ale diktovalo se vydání a diktovalo se i krytí ve zvýšení jízdného. A není bez zajímavosti, na jakém omylu byli mnozí vyšší úředníci ministerstva železnic, kteří byli přesvědčeni, že naše obavy jsou zbytečné, neboť na námitku roli zvyšování osobních tarifů odpověděl mně Jeden z těchto úředníků, že odpor proti tomu bude trvati asi 14 dní a pak prý se železnice dostanou opětně do svých starých kolejí. Výsledek zvýšení osobních tarifů dává nám plně za pravdu. Příčinou malé frekvence na železnicích není jen nynější hospodářská krize nebo automobilism, nýbrž jsou to na dnešní poměry veliké většině lidu nedostupné ceny jízdného, které znemožňují 'cestování, a vidíme nyní, jak vlaky jezdí prázdné.

Na podobný výsledek se může připraviti ministerstvo financí po zvýšení daně z obratu, a strany, které pro ně hlasují, dojdou zklamání.

Nikdo nemůže upírati naší straně opravdový zájem o prosperitu státu. I nynější naše stanovisko proti jakémukoli zvyšování není nic jiného než obava o osudy jeho života. Nemůžeme souhlasiti, aby udržovatel státu, lid, který je podle ústavních zákonů nejvyšším zdrojem státní moci, byl zbytečným zatěžováním utiskován a aby Jeho poplatnost, která, opakuji, je pro stát nejdůležitější, byla zeslabována a ničena. Stačí ukázati na rapidní ubýváni platební schopnosti, kdy mnoho ať malých nebo větších závodů omezuje svou obchodní činnost, nebo úplně své podniky zavírá, poněvadž není obchodu, není odbytu, není komu prodávati a v důsledku toho není čím platiti. A zvýšením daně z obratu se tento stav ještě zhorší, kupní síla bude podlomena, klesne ještě hlouběji, neboť novým zatížením a odčerpáváním finančních prostředků stane se život ještě nesnesitelnějším. (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.) Zmenší se tím obrat a výnos daně z obratu bude nižší, než byl před zvýšením. Takový bude výsledek této politiky. Ale nyní je otázka, co se stane pak, jestliže tento krok selže? Je vláda na tuto eventualitu připravena? Myslím, že není, protože nemá svého pevného a jistého programu, aby tuto otázku vyřešila. My se z toho netěšíme, poněvadž za tohoto režimu bude trpěti nejvíce stav živnostenský. Ale nebylo potřebí dojíti k těmto koncům, kdyby se ve státě hospodařilo tak, jak se hospodařiti má, kdyby se vedení řídilo pod rady praktiků, prošlých tvrdou životní školou. Bojíme se konců nejen hospodářských nýbrž i politických, které se mohou dostaviti, a je otázka, zdali přinesené oběti nebyly zbytečné.

Namítne se nám, že odchodem jsme nic nenapravili a ani zvýšení daně z obratu nezabránili. Bohužel, že našich dobrých rad nabylo dbáno a že vládní většina neví si jiné rady - anebo nechce ji viděti - než nový mi břemeny zatížiti obyvatelstvo, a prosazuje svou vůli. Jsme-li však nuceni, abychom tuto její vůli přijali, nemůžeme býti nuceni, abychom přejímali za ni odpovědnost. Svou politikou jsme chránili nejen stav živnostenský, nýbrž i zdravý život hospodářský, chránili jsme tím stát. Chtěli jsme státu. zachovati zdravého poplatníka a zdravého konsumenta, nechtěli jsme dopustiti jejich ožebračení. Budoucnost ukáže, zdali ve veliké době měl stát v popředí i veliké lidi. My nemůžeme s touto politikou souhlasiti a proto nemůžeme pro zvýšení daně z obratu hlasovati. (Potlesk senátorů čsl. stranil živnostensko-obchodnické.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Fussymu.

Sen. Fussy (maďarsky): Ctěné dámy a páni! Od doby dvanásť rokov mali sme už niekoľkráť príležitost sotkať sa s návrhom zákona o dani obratovej v poslaneckej snemovni i v senáte. Z úst pánov ministrov financií, zvlášte býv. pána ministra Engliša mali sme príležitosť slyšať, že daň obratová je takou núdzovou daňou, ktorá »nemôže mať miesta v normálnom bernom systeme«, lebo »jej účinky sú škodlivé a zavrženia hodné«. A predsa čo teraz vidime! Vláda chce túto škodlivú a zavrženia hodnú daň, ktorá nemá miesta v normálnom bernom systéme - ešte zvyšovať.

Je smutným skutkom a príznakom krajnej zúfalosti, že vláda, aby udržala štátnu domácnosť vo finančnej rovnováhe, nedovedie iné vymysleť len zvýšenie daní a zasa len zvýšenie daní. Vláda nevidí, že statkár a gazda, či už je autochtón alebo kolonista, bez pomocníka pracujúci maloživnostník a továrník, dedinskv hokynár a veľkonbchodník začinajú byť si naprosto rovnými, a všetci budeme si rovní v zadlžení a sme si rovní pred tvárou všemohúceho »pána« eksekútora. Mohla-li československá demokracia dať dozriať len takémuto ovociu, ovociu rovnosti v biede. bola-li československá demokracia v stave zjednotiť spoločenské triedy a národy len v biede, nuž tedy bolo veľkou škodou toto semeno zasiať, bolo veľkou chybou udomácniť systém, ktorý stále len berie a vždy viac od občanov požaduje, avšak ničím sa im neodplatí.

Hospodárska kríza, ktorá sa javí ako hrozný následok svetovej války, nivočila i v štátoch iných, privodila všeobecné zchudobnenie a zmätky v štátnej pokladni aj inde, avšak kým vlády iných štátov postrehly už, že berný šróf už nemôžu ďalej otáčať, dotiaľ náš minister zahraničia ešte hrde prehlašuje, že republika Československá môže ešte čakať, že snesie časy ešte horšie, že ľud snesie ešte novšie dane, že tu ešte možno otáčať berným lisom.

Nerozumný návrh zákona o zvýšení dane z obratu mohol sa zrodiť len tak, že i vláda osvojila si názor pána ministra zahraničia, že republika snesie biedu ešte väčšiu. Tomuto bludu mohla vláda prepadnúť len tak, že nemala spoľahlivých zpráv o situácií venkova, páni ministri vidia okolo seba len tváre spokojné a na Hradčany a do ministerských palácov nedostane sa do neba volajúci hlas zbiedačených ľudí malomestských a dedinských.

Zvyšujete daň z obratu, aby ste zdražili predmety nezbytne potrebné k biednemu živobytiu pouličného žobráka. Drahšia bude i žobrácka torba i žobrácka palica. Zvyšujete daň z obratu, aby štátu vrátená bola väčšia časť toho obnosu, ktorý vyplatil na podporu nezamestnaných. Zvyšujete daň z obratu, aby drahšie boly podrážky našich roztrhaných bôt a prešitie nášho ošarpaného obleku. Zvyšujete daň z obratu, aby zdražily kosy, motyky, benzín, olej, petrolej, aby zdražil chlieb, oblek, zkrátka aby zdražil celý ten náš biedny, vegetujúci život. V dobách hospodársky výnimečných zaviedli ste lichevné súdy a pritom vláda má morálnej odvahy k tomu, aby úžeru úžery, daň z obratu zvyšovala v dobe biedy nikým nikdy neslýchanej.

Uznávam a naprosto viem oceniť, že v dôsledku všeobecnej biedy i príjmy štátu sa ztenčujú a v dôsledku i štátna pokladňa zápasí s výnimečne veľkými fmančnvmi starosťmi. Vlády však skoro poldruha desaťročia len nám poplatníkom kázaly o šetrnosti a práci, vlády samy ani nesporilv ani nepracovaly a tedy ani dnešná vláda nezasluhuje si sústrasti vo svojom ťažkom položení. Ubohi poplatníci, ktorí sa tejto rady chopili a sporili, už odviedli svoje usporené peniaze nenasytným berným úradom, ba odviedli už všetko. a preto bude zákon o zvýšení dane z obratu jalový. Zákon ten docieli len toho, že nabudúce budeme ešte menej kupovať, budeme ešte otrhanejší chodiť, budeme jesť ešte suchší chlieb, ale nie preto, aby sme štátu dali mene na dani obratovej, ale proste preto, lebo ľuďom bude ešte menej zbývať na predmety všednej potreby, zdražené zvýšením dane z obratu. Ako zdraženie tabákových výrobkov malo za následok, že mnohí si oďvykli od požívania tabáku, iní však fajčia lacnejšie a horšie druhy tabáku, čím koniec koncov ztenčujú sa príjmv tabákovej režie, práve také účinky budú privodené tiež zvýšením dane z obratu.

Čo by bolo teda predsa len urobil, aby zasa bola zjednaná rovnováha štátnych financií? Bolo by treba učiniť to, aby vláda vážne začala už uplatňovať heslo šetrnosti i v štátnom rozpočte. Ale ako ďaleko je vláda od myšlienky šetrnosti, ba čo viac, výdaje štátu ešte zvyšuje, dôkazom toho je, ako si počína s predlohami vojenskými. Finančný účinok zákona o 14 mesačnej aktivnej službe dostaví sa až 1. januára 1935, lebo tohoto dňa pôjdu domov vojaci, ktorí slúžili už len 14 mesiacov, naproti tomu zákon o úprave platov ďalej slúžiacich poddôstojníkov nastúpi platnosť už 1. júla t. r., a ten znamená pre štát nové výdaje už v tomto roku. A totiž: na miesto úspor nový prepych, nové utrácanie. Dámy a páni, za takejto, finančnej politiky nepostačí Vám ani poklad Dáriov.

Avšak, aby ste neriekli, že nechcem štátu v úzkych sa octnuvšiemu dopriať možnosť k finančnej sanácii, poukážem na niektoré možnosti, kde by sa mohly určité dane zyšovať, ba kde by sa mohly najsť nové prijmové zdroje.

Vieme dobre, že pri zákulisnom pojednávaní o návrhu na zvýšenie dane z obratu hovorilo sa tiež o tom, že na miesto dane z obratu mohla by byť zvýšená daň z piva. Prečo ste teďa nezvvšili daň z piva? Prečo vás mrazí myšlienka, že pivo bude zdražené? Komu zbýva na pivo, nech si ho zaplatí, i keby mal zaplatiť dvojnásobok dnešnej ceny. Žobrák, ak len nie je pijanom, nezamestnaný pivo nepije, ani malozemedelcovi nezbýva na takýto prepych, prečo ste tedy nezvýšili daň z piva, i keby sa tým pivo bolo zdražilo? Snáď preto nie, lebo zvýšenie dane z piva bolelo by len národ český a moravský, ktorý konzumuje pivo? Že vraj pivo je tekutým chlebom robotníka českého a moravského? Neprajem mu toho, ale obávam sa, že i robotník český a moravský, ktorý nemôže piva postrádať, zvykne si ešte na chlieb plevový, aký jedol náš ľud maďarský, jestliže demokratická nivelizácia bude takto pokračovať.

A sme-li už u piva, prečože nezdaníte tie ešte i dnes tak obrovské zisky pivovarov, z ktorých akciové spoločnosti na akcie zdarma pridelené môžu vyplácať ešte i dnes 15 až 25 %né dividendy? Za dnešnej všeobecnej biedy nutno takýto prácou nezaslúžený zisk kvalifikovať za nemravný práve tak, ako zisk z hazardnej hry a práve preto možno a nutno tento zisk zdaniť dľa najvyššej sadzby i vtedy, je-li šťastný majiteľ pivovarských akcií synom, dcérou, bratom či švagrom ministra a vládneho poslanca.

Avšak pán minister financií nepostrehnul ani to, že pri dnešnej všeobecnej depauperizácii veľké majetky nielen pánov menia, ale koncentrujú sa v rukách niektorých vyvolencov, ktorých je síce málo, ale majú tým väčšie majetky. Pevnosť koruny československej zabezpečená bola dávkou z majetku, vylisovanou z nemeckých a maďarských gazdov, živnostníkov a továrníkov; bolo by tedy len spravodlivé a pre široké masy ľúbivé, keby títo noví boháči znova postihnutí boli novou dávkou z majetku, mohlo-li by sa tým značne pomôcť štatnej pokladni. A prečo by to nemohlo byt? Nie je dôvodom, že túto novšiu dávku z majetku neplatili by občania maďarského a nemeckého jazyka, lebo z týchto už všetok tuk vybrali, nie je dôvodom, že túto novšiu dávku z majetku platili by len občania českej národnosti, ktorí v dobe štátneho prevratu nemali nič, dnes však oplývajú všetkými pozemskými statky - na úkor veľkých mas.

Pánovia, to, čo vám povedám, nie je buričstvom, ale železnou nutnosťou. Dal som si preložiť, lebo českému jazyku nerozumiem, prednášku dra -Nessela o daňovej reforme. Nemám česť znať toho pána osobne, ale z jeho diela vidím, že je Čech a že nie je komunistom. A na miesto zvyšovania dane z obratu nalieha tiež on na zavedenie dane z prijmu prácou nevydelaného«, tedy bez práce ľahko získaného.

V dnešných tažkých dobách má existenčnú oprávnenost len jediná, všeobecná daňová reŕorma, a to je tá; ktorú spatrujeme v Poľsku: vyniesť treba zákon o odklade povinnosti platiť dane, t. j. o bernom moratoriu. Treba vyniesť zákon toho smyslu, že dane od určitého roku, na pr. dane vyrúbené za dobu pred 31. decembrom 1928 budú naprosto preminuté, a z daní vyrúbených z nasledujúcich troch rokov bude z moci tohoto zákona každému najmenej 30 % odpísané. Zvláštnu výhodu treba poskytnúť tomu, kto v dnešných ťažkých dobách, sám strádajúc, platí viac a takúto platbu treba započítať z časti do budúceho daňového záväzku. Zkrátka uvoľniť treba berný lis, čo je aj dosažiteľné, bude-li zdanené pivo, budú-li zdanené akcie pivovarské a také imanie nových boháčov, ktoré riadnou prácou nadobudnúť nemohli.

Nechcem zo seba neskrovne robiť historického vedca, avšak od dejín, tohoto veľkého učiteľa života predsa som sa naučil toľko, že veľkej francúzskej revolúcii avšak tiež iným veľkým revolúciám predchádzaly práve také doby, akých dožívame dnes. Za všeobecného zchudobnenia a zchátrania i v tých dobách šarapatili výberčí daní, vyrvali ubohému francúzskemu sedliakovi posledný dobytok, sobrali poslednú podušku zpod hlavy jeho chorej ženy, a v tejže dobe, práve tak ako na vyschlej pšeničnej pôde najdú sa semo tamo niektoré až chorobne bohaté, bujné klasy, - radili sa noví boháči vo Francii, ktorí boli slepí a hluchí voči všeobecnej biede ľudu, ktorí pre vlasť nechceli nič obetovať aby svoj veľkopanský život nemuseli vtesnať v skrovnejšie pomery; trpezlivosť ľudu však nebolo možno do nekonečna prepínať, prišla revolúcia a sobeckými vášňami presýtení noví boháči až vtedy platili daň - ghilotine. Úpenlivo Vás prosím, učte sa z historie, lebo ľudu je jedno, zda berný exekútor s kráľovským štítkom ľalije, a či exekútor demokratický ztrhá mu s tela posledné handry.

Proti zvyšovaniu dane z obratu čo najrozhodnejšie protestujem. (Potlesk.)