Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Č e r n ý. Uděluji mu slovo.

Sen. Černý: Slavný senáte! Jako jeden z neblahých důsledku současné hospodářské krize, která zuřivě zasahuje do finančního hospodářství státního, je právě projednávaný vládní návrh zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti. Žel, že nemohlo býti vyhověno volání konsumentů a poplatníků, aby pracovalo se na postupné likvidaci této nepopulární obratové daně, jak bylo ohlášeno dřívějším ministrem financí dr Englišem.

Na místě likvidace této daně jednáme o její značné zvýšení. Důvody, které k tomuto vládu vedly, jsou velmi vážné (Výkřik sen. Kindla.), protože podstatný pokles státních příjmů při neklesající výši státních výdajů nutí stát k hledání nových příjmů. Podle důvodové zprávy počítá se s očekávaným výnosem 600 mil. Kč, je však otázkou, zdali tohoto předpokládaného výnosu v praxi se dosáhne, neboť nelze konsumenta a živnostníka do nekonečna zatěžovati. Je naší mravní povinností k našemu státu starati se o zabezpečení státních financi a o rovnováhu ve státním rozpočtu. Ale nemůžeme souhlasiti se stálým omezováním kupní schopnosti spotřebitele a dalším zatěžováním malého a drobného živnostníka a obchodníka, který, jak sama důvodová zpráva udává, nemůže obratovou daň od konsumenta vybírati. (Sen. Kindl: Ale budete pro to hlasovat, to víme, ale daně na milionáře to neodhlasujete!) Budeme, samozřejmě.

Dalo by se ukázati na celé řady případů, které dokazují oprávněnost a nutnost urychlení našeho požadavku na paušalování obratové daně u prvovýroby. Tento způsob by byl Pro státní administrativu značným ulehčením, neboť berní správy a berní úřady přicházely by ve styky s velkoprůmyslníky, kteří mají povinnost veřejně účtovati, a odpadlo by stálé a časté nedorozumění mezi berními správami a malým poplatnictvem. Dosáhlo by se značného zlepšení v nazírání na berní morálku.

Zvýšení daně obratové ohrožuje též zdárné vyřešení nezaměstnanosti dělnictva, živnostnictva, úřednictva a všech jiných kategorií, zejména v otázce stavebního ruchu. Na jedné straně podporujeme stavební podnikání ve formě státní záruky a státního příspěvku, a na straně druhé zvyšujeme stavební náklad tímto novým daňovým zatížením. Je nutno si uvědomiti, že zvýšení toto postihu je stavebníka soukromého, stavební družstva, obce, stát a vůbec každého, kdo podniká stavbu. Je přivozeno, že stavebník přenáší zvýšení na nájemníky. Důsledek toho nastane, že nájemníci budou nuceni se omezovati na bydlení v menších bytech, čímž snížena bude poptávka na stavebním trhu a z ni plynoucí rozšíření nezaměstnanosti.

je nutno konstatovati, že byl vzat zřetel na spotřebitele výrobků, jež tvoří předmět výživy širokých vrstev a jsou podmínkou jejich fysické existence, to je na výrobky zemědělské, výrobky masné a pekařské. Výrobky tyto jsou podrobeny 10% dani a jsou z přirážky úplně vyňaty.

Důležitá změna byla provedena v rozpočtovém výboru posl. sněmovny přijetím pozměňovacích návrhů, které byly též schváleny posl. sněmovnou u §u 1, odst. 2, a to dosaženo toho, že proti původnímu vládnímu návrhu, kterým stanovena byla částka 100 tisíc Kč, na kterouž nemělo se vztahovati 50 % přirážka daně z obratu, zvýšena byla na částku 150 tisíc Kč. Tato zlepšení má velký význam pro drobné živnostnictvo a obchodnictvo, stejně jako i další ustanovení, podle něhož platí u výdělkových a hospodářských společenstev hranice 150 tisíc Kč pro každou provozovnu zvláště. Dále nastalo zlepšení n §§ 2, 5, 6. O toto zlepšení má nesporně zásluhu ministr dr F r a n k e, který na upozornění Ústřední jednoty živnostníků nár. socialistických s našimi poslanci se zasadil o zmírnění tíživosti této daně.

Při této příležitosti poukazuji na jednání živnostenské strany středostavovské, která prokázala několikrát, že zájmy malých a středních živnostníků jsou pro ni vedlejší, ale co provedla při parlamentním jednáni o zvýšení daně z obratu, svědčí o naprostém nezájmu. (Výkřiky komunistických senátorů.) Podle svého vlastního prohlášení vystoupila z vlády, poněvadž nesouhlasí se zvýšením daně z obratu. Bouří živnostnictvo po celé republice proti této nutnosti státní, a v parlamentě, když šlo o odhlasování tohoto zákona a její poslanci měli k osnově zákona mluviti a vysvětliti své zamítavé stanovisko, nemohl předseda sněmovny sehnat přihlášené řečníky této strany, a tak se stalo, že ukončil debatu bez nich. Nevěnovali zájmu malému živnostníku a obchodníku. (Výkřiky sen. Kindla.) Tímto činem postavila si tato strana pro budoucnost pomník, jak si představuje hájení zájmů živnostníků. Náš klub bude hlasovati pro předlohu zákona, pane kol. K i n d l e, (Výkřiky sen. Kindla.) z důvodů státní nezbytnosti. Voláme však po vypracování dlouhodobého hospodářského plánu, který pro budoucno vymýtí všechna provisoria, jako je tato předložená osnova o dani z obratu, zákon o stavebním ruchu, zákon o ochraně nájemníků a jiné.

Je nutno, aby berní správy při předepisování obratové daně postupovaly správně (Výkřik sen. Kindla) a nesnažily se tvrditi, že příjem poplatníků je větší než 10.000 Kč, kde se správně přihlašuje, a žádáme, aby měl poplatník ochranu vyřízení svých rekursů, případně v šech opravných prostředků v době co nejkratší, nejdéle do dvou měsíců. Zmírni se tím hromadění t. zv. nedoplatků. Toto nechť se vztahuje na všechny daně. žádáme vyřizování rekursů nejméně tak rychle, jako se daně předpisují a exekučně vymáhají. (Výkřiky sen. Kindla.) V důvodové zprávě uvádí se, aby kromě nepříznivé kritiky o nepříznivých vlastnostech a účincích této daně přišlo se s návrhem na jiné řešení, směřující k oživení státní pokladny. Upozorňuji vládu na možnost zdanění těch výrobků a toho strojního zařízení, které snižují zaměstnanost v důsledku technického pokroku, zpoplatněním racionalizační výroby.

V rozpočtovém výboru byl včera podán komunisty návrh, aby se o předloženém návrhu zákona nejednalo. Pro tento návrh hlasoval komunista, luďáci a člen rozpočtového výboru za živnostenskou stranu středostavovskou, přes to že ve všeobecné rozpravě dokazoval, že političtí živnostníci nechtěli stát zkrátiti na příjmech. Takhle tedy vypadá politika této strany!

Ještě na jeden zjev je nutno poukázati. V době, kdy náš ministr financí velmi těžce shání peníze pro státní pokladnu, kdy dělníci a živnostníci jsou ustaráni, co bude s jejich rodinami, kdy horníci museli do stávky, aby uhájili práci a mzdu, generální ředitel Zajíček, který měl přes milion Kč příjmů ročně, zpronevěří 16 mil. Kč. (Výkřiky sen. Kindla.) Platil z těchto peněz daně? Na takový čin je každý trest malý, je to hrozná provokace, když vidíme tisíce lidí bez zaměstnání přímo v zoufalé situaci. Takovéto poměry nelze dále trpěti, případ Zajíčkův ukázal, kde ucházejí miliony. A teď bych odpověděl panu sen. T h oř o v i na jeho útoky, pronesené v jeho řeči na naši stranu. Pan sen. T h o ř ráno, když přišel, řekl: »My vám zatopíme za ten článek v ranním »Českém slově«. Já odpovídám panu sen. T h o ř o v i, aby pan sen. T h o ř zatopil bývalým pánům ministrům Mlčochovi a Najmanovi, kam to dovedli s hospodářstvím v ministerstvu železnic. Dnešní předloha zákona je takového rázu, že vlastně dnes máme platiti deficit právě za toto ministerstvo. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. J a n č e k.

Sen. Janček: Slávny senát! Škoda slova, škoda námahy; prečo? Preto, bo dľa dnešnej prakse, čo sa sem dostane na stôl senátu, na tom sa nič meniť nedá, to je už v koalovaných stranách ujednané na beton. Ale dnes ráno jedon pán povedal, že už ani na armovaný beton a železobeton nemožno nič dať, všetko sa rúca. (Sen. Kindl: Již jest to před bankrotem!) Áno. My opozícia hovoríme vlastne preto, aby sme poukázali na cesty správné a aby bolo pre budúcich napísané v annáloch tohoto sboru, že boli členovia, ktorí mali smysel pre blahobyt všetkých a celku a nie len pre isté partajné ciele. Musím pripomenúť s tohoto miesta, že už viackráť povstala vlna pohoršenia v rozpočtovom výbore tohoto sboru, že rozpočtový výbor dostal od plena striktný rozkaz lehoty, na príklad predložený zákon, ktorý je tak závažný, občianstvo našej vlasti zaťažujúci, prejednať behom 24 hodín.

Máte mamutovú väčšinu, ste teda istí, že sa rozkazy vašich predsedov bez odporu prevedú, čo by to ako nepríjemné bolo jednotlivcom, ale prečo tak ponižujúce rozkazy vydávať ako chlapcom, keď sa pošlú na pole do práce a zavolá za nimi hospodár: Chlapci, ale že chytro, aby ste neboli tam do večera. Toto je pre tak vážny sbor, ktorý je postavený na najvyšší piedestál vo štáte a ktorý má najväčšiu odpovednosť pred občanmi tohoto štátu, nedôstojné, ale je to možné len preto, lebo väčšina tohoto sborn vážne svoju úlohu neberie. Ja proti takému spôsobu striktných rozkazov ako člen rozpočtového výboru s tohoto miesta protestujem.

Tá nešťastná na prechodmí dobu určená daň z obratu má byť po uplynuti 13 rokov jestvovania nie odbúraná, ale zvyšovaná. A aj dnešný návrh zákona prichodí s poznámkou zo dňa 31. decembra 1933 ako na výsmech. Teda nie ťarchy odbúravať, nie dane snižovať, ale zvyšovať. Nic sporiť, nie účelne s daňovníkovým potom, s daňovníkovými mozolami hospodáriť, ale podľa ľubovôle vládnucich koalovaných strán tie krvopotne mozole našich občanov, povedal by som bez náležitého uváženia rozdávať, rozhadzovať. Občianska vláda nechala 1.200 mil. Kč rezervy. Vyzdvihli sme 1.500 mil., 1.680 mil. a teraz 1.000 mil. a toto všetko je preč. Kto to má stačit?

Kým bola obratová daň 2 %, aj vtedy nebola 2 procentová, ale pri niektorých článkoch, kým sa dostaly konzumentovi do ruky, bola aj 10 až 14% a teraz pri troch procentoch bude činiť pri istých článkoch aj 20 až 30%. A koho vlastne táto daň zaťažule a komu reže táto nešťastná daň najviac do živeho? Robotníkovi, remeselníkovi, podujímateľovi, obchodníkovi, roľníkovi, t. j. každému konzumentovi a tomu, kto je nútený dať za peniaze nejaký tovar. Teda tá najnižšia a stredná vrstvá bude zasa zatažená. Uvediem príklad z vlastnej skúsenosti: Mal som prácu za 660.000, stratil som pri nej 5.500 Kč, tak som platil daň z obratu od straty. Na pr. stolár dodá prácu na stavbu za 150.000 Kč. 3% činí 4.500 Kč. Je ale otázka, či ten remeselník alebo podujímateľ pri tej práci vôbec niečo zarobí; ak nezarobí, čo je pri dnešnej konkurencii viac možné, tak platí daň z obratu zo svojho, teda od straty.

Že si ju môže a má zakalkulovať, to je slabá výhovorka. Keď živnostník všetky dávky zakalkuluje, žiadnu prácu nedostane. Ale sú odvetvia, ktoré nedajú nič, len kúsok načarbaného papiera, alebo niečo hubovania a celý príjem tvorí skutočný príjem dotyčného. Sú to pravotáry - keď odpočítame kolky; verejní notári, lekári, porodné asistentky, agenti všetkého druhu atď. A k tomu ešte majú tieto odvetvia voľné pole priznania dôchodkovej a tedy aj obratovej dane.

Živnostníka zo všetkých strán kontrolujú. Na pr. staviteľa kontrolujú u stavebníka, koľko vyplatil staviteľovi, remeselníka zas kontrolujú pomocou staviteľa, koľko vyplatil dotyčným remeselníkom. a tak živnostníci sú vlastne kontrolné úrady finančnej správy a súčasne aj udavači jeden na druhého.

Ako ale možno kontrolovať pravotára, verejného notára. lekára atď., odvetvia, ktoré dostávajú honoráre za radu. za zastúpenie atď., ktoré nedajú žiaden tovar? Títo by mohli aj pät aj šest procent obratovej dane odvádzať, poneváč príjem je celý ich.

Podujímateľ, živnostník, roľník je dnes vlastne polooficielný bezplatný úradník štátu. Musí vyplňovat na tucty všelijaké tlačivá, ktoré sa v mnohých pádoch hodia do koša, len aby sa svätej byrokracii vyhovelo. Je povinný na pr. pri dani zo mzdy viesť výkazy, vydáva poistenky, inkasovať, odvádzať berným úradom peniaze, vystavovať ročné výkazy, je povinný vypočítavať a odvázať úrazové poatky. Je povinný nemocenské, invalidné, starobné prihlášky, odhlášky a ešte pri tom až do úmoru prihlašovania a odhlašovania prevádzať, inkasovať, platiť a odvádzať. Ale ak nemá peňazí, poneváč si aj na mzdu robotníkov zväčša v banke vypožičiava - keď mu dajú, a neodvedieli na čas tieto poplatky, tak je vyhlásený a súdený ako defraudant, kdežto v najviac pádov nemal, bo to neni tak v živote usporiadané, ako v modzgu niektorého byrokrata. Keď nieto peňazí a robotníci stoja nad hlavou a kričia: Daj mzdu, daj peniaze, vtedy sa nemôže povedať: To sú nemocenské, tie nemôžem dať; v takom položení aj otcové, aj materiné, švagrové, aké dostane do ruky, dá, len aby mohol vyplatiť.

Na všetky tieto ťarchy, ktoré každý živnostník akéhokoľvek druhu zakusuje každý deň, prijde ešte zvýšenie tej nepopulárnej, nespravodlivej obratovej dane, ktorú mu každý pri výplate účtu obyčajne strhne.

Keď vláda nevie ináč zaokryť štátné výdavky ako ďalším obažovaním už i tak preťaženého občianstva, nech odstúpi a urobí miesto vláde, ktorá bude vedeť radikálnymi zásahmi udržať štátny rozpočet v rovnováhe a nebude len berný šróf pritahovať.

Nečakať, až si to okolnosti vynútia, až budeme úplní žobráci, tak občania, ako aj štátna pokladňa. (Výkŕik sen. Kindla.) Tak je, máš pravdu.

Zdroje štátu bolo možno získať v rokoch dobrých, v rokoch dobrej konjunktúry, nie teraz, keď všetko krachuje. Vtedy si hrali naši byrokrati na daňových mudrcov, vymýšľali paragrafy na paragrafy, vtedy rastla konjunktúra svätej nedotknuteľnej byrokracie a filozofovania. Fabrikovaly sa predpisy a hárky A, B, C, D a veľkí poplatníci behom toho času utiekli kade ľahšie. Máme údajne 6, 5 milionov, 3 miliardy obratovej, to je krádež daňových nedoplatkov, pravda, samých bývalých magnátov. Prečo sa u tých neinkasujú? Ja vám poviem, prečo. jedno, že tých nedoplatkov 30 % je len fikcia, ktoré skrsly z nerozvážných predpisov našich berných správ.

Lebo môžem ja podať akékoľvek pravdivé priznanie, berná správa to zvyší aspoň na trojnásobné. Druhých 30% tých magnátov nastúpilo cestu chudoby, bo aj z tých už moc dnešná vleklá kríza pohltila, 30% odnieslo svoje prebytky do Švajciarska, Holandska, Francie, Ameriky a ostatok si pomahá, ako vie. Na pr. odo mňa nevezme nikto nič, ba sa bojí, že ho vyzradím, ale všade, kde príjdem, do ktoréhokoľvek úradu, všade mi strčia pred nos paragraf, prosím, nemožné, bo ten a ten paragraf to tak či onak predpisuje. A viete preca všetci, že každý paragraf má aj zadné dvierka. Nuž viete ako si pomáhajú? (Sen. Kindl: Na bohaté se nesmí chodit! Policejní ŕeditel v Ostraně ŕíká, že Guttmann je chudák! Ještě na něj vláda udélá sbírku mezi nezaměstnanými dělníky!) Ano, a Larisch tiež.

A tak neostáva p. ministrovi financií nič iné, ako zas tú chudobu potriasť, keď chce do štátnej pokladne niečo sohnať. Kritická doba pre štát je preto, lebo túto zapríčiňuje nehospodárnosti vlád a koaličných strán, ktoré nehospodária tak, akoby to spravodlivosť vyžadovala.

Nepopulárné je ukazovať na malých, ale príznačné je, ako súdi ten malý človek. Prišiel ku mne jedon ubiedený robotník prosiť o prácu a vypráva mi: Robil som u železnice predošlý rok. Poneváč som bol len smluvný, tak ma vypovedali, bo že majú dosť definitívnych. Ja mám, hovorí, tri malé deti a ženu, tam je moc takých, čo mali bohatých gazdov-otcov, sami majú polia, dom, lúky a celú zimu brali 1500 až 1600 Kč mesačne, pretože sú definitívni. A ja idem hladom zdochnúť - tak mi povedal, zdochnúť - aj s deťmi, aj so ženou, lebo som nie definitivny.

Hriech páchaný po prevrate v socialistickom záchvate velikášstva by bolo treba napraviť a výťažok práce spravodlivo rozdeliť aj medzi chudobnými. Nie jednomu naváľat do sytosti, druhého nechať hladom umierať. Páni socialisti sa chlubia s heslom, že sme všetci rovní a oni sami nafabrikovali kasty do nekonečna. Definitivný, nedefinitivný, pragmatikálny, nepragmatikálny, systemizovaný, nesystemizovaný, smluvný atď. To je tá rovnosť?

A tú šínu u železnice musia všetci rovno zdvihať, lenže ten definitívny sa skôr odtiahne od práce preto, bo čo sa jemu môže stať, však on je definitivný. Definitíva má byť odvislá od istého stupňa vzdelanosti.

V dnešnej dobe, keď je už 90% živnostníkov zralých a hnaných do konkurzu a na nútené vyrovnanie, prichádza slávna vláda so zvyšovaním obratovej dane. U nás sú skutočne živnostníci, ktorí v pravom slova smysle nemajú čo jesť. Páni moji, roľníci a živnostníci sú najusilovnejšia vrstva ľudstva a skutočne štátotvorný element, (Výkřik sen. Kindla.) ale všeobecné ťarchy ženú každého medzi extrémné živly. Počul som u nás hovoriť roľníka: »Nám už iba Rusko pomôže. Už som dlžen, ako mi majetok obnáša, z jednej strany ma banka znepokojuje, s druhej exekutor, tak nech to radšej patrí štátu.« (Vykřiky sen. Kindla.) Živnostník povedá: Kto mi príde s otázkou národnosťou, toho vyženiem von, ja potrebujem chleba, nie národnosť.

Toto sú povážlivé zjavy, nad týmto sa treba, pám moji, zamysleť a nie šróf daňový priťahovať. (Výkřiky sen. Kindla.) Jednotný plán všeobecnej sporivosti by mal byť prevedený, ale tu v tomto sbore jaksi nieto dosť pochopenia pre sporivosť, bo jednotlivé koaličné strány by boly nútené upustiť od politiky naháňania hlasov pre svoj tábor, a to je predca nemožné. Strana je nad štát. Nech štát čert vezme, len nech žije strana. Tu je ten uzel, ktorý nemožno rozmotať a není ešte toho, kto by ho rozťal, žialbohu!

Treba zahatiť obohatenie jednotlivcov, spoločností a politických strán na úkor štátu, čo vvvoláva každý deň nové aféry. (Sen. Kinďl: Ještě mají z čeho brát? Vždyť už to všecko rozkradli dřív!) Netreba brať provizie z uhlia, liehu, zo zápaliek, z tabáku etc. a keď sa také niečo dokáže, treba nemilosrdne natiahnuť na každého paragraf na ochranu republiky. Ale ako? Keď ste všetci v jednom vreci.

Zvýšenie dane z obratu zvýší krízu živnostníctva, roľníctva, robotníctva, každého konzumenta, na žiaden pád ale nie príjem štátnej pokladne. Tak ako sa moja predpoveď splnila pri zvyšovaní dopravného u železníc, že železníce budú mať menší príjem, tak sa to splní aj pri tejto dani. Štátna pokladňa bude mať menší príjem, pamätajte! Výrobná vrstva sa týmto zvyšovaním ožobračuje, konzum zmenšuje, a to bude smerodatné pre štátnu pokladňu a nie procento, či 3 alebo 2 %.

Kde je tá demokracia, kde je to sociálne cítenie, vtedy, keď celé vrstvy ľudstva hladujú? Vtedy, keď kňaz ide k nemocnému s posledným pomazaním, ale poneváč vie, že je bieda, bere sebou aj chlieb a hrnček kávy a dozvie sa, že dotyčný vlastne hladom umiera, bo po požití chleba a kávy ožije znova. Vtedy »Večerník Českého Slova« doniesol, že Škodové závody daly pre správny sbor na rozdelenie tantiem 23 mil. a ten istý sbor dal pre nezamestnaných vtedy, keď si bony rozdelovali, v tu istú dobu 100 Kč. (Výkřiky sen. Kindla.)

Nepretržite vychodia na javo nové a nové aféry. Petschek dal 3 mil., Janeček žaluje Horáka na 369.264 Kč a tu máme noviny, kde stojí: Miliony cukrovarníkú na volby strany soc.-demokratické pred soudem. H a m p l, F r a n k e a obchodní knihy Lustigovy Velkonákupny vydají svědectví o milionech pro konsumentstvo. (Výkřiky komunistických senátorů.) medzi iným aj úspory bude previesť a hlavne by som povedal v zahraníčnom ministerstve robíme sa veľkými. Na pr. platíme na Sväz národov 123 mil. ročne. Tam, kde by stačily konzuláty, zakladáme veľvyslanectvá. Sme veľkí. (Výkřik sen. Kindla.)

Toto je stav už nemožný a nadišla doba, aby sa ujal iniciatívy pán prezident a poslal tú slávnu demokraciu, ktorá sa nedokázala, aj s vládou a s poslaneckou sněmovňou a senátom trocha na odpočinok. Potrebné je, aby vymenoval pán prezident novú vládu hospodárskych odborníkov. Tá vláda by mala byť vláda iniciatívy a práce. Tá vláda by mala mať voľnosť pohybu, nesmela by byť odkázaná na prepolitizované politické strany a mala by alebo vnútornou nútenou pôžičkou alebo infláciou obživiť hospodárský ruch. Veď takto, pánovia, bez práce, bez iniciatívy zahynieme. Takto nastane úplny hospodársky rozvrat. (Výkřiky sen. Kindla.) Nejaké východisko sa musí najsť. (Výkřiky sen. Kindla.) Som zásadne proti pôžičke, ale keď nieto iného východiska, čo robiť? Však len ten dá, kto má, ten kto nemá, nedá, bo tam, kde niet, ani pánboh nevezme, hovorí porekadlo. Pôžička tá by musela byť ale výlučne pôžička investičná.

Vláde, ktorá je nútená sa opierať o politické strany, ktoré strany viac vážia a cenia svoju stranícku politiku ako blahobyt celku a štátu, nedal by nikto k dispozicii ani halier, bo vede väčšinou diskusie a nerobí to, čo je potrebné celku. (Výkřiky sen. Kindla.)

Z pôžičky tej by ani halier nesmel ísť nazmar a ani jedon človek by ani jedon halier z nej nesmel obdržať bez práce. Za prácu plácu, bez práce ani koláče. Vláda tá bv mala rýchle prevídať potrebné investičné práce, t. j. prieplavy, rieky robiť splavnými, plánovitú elektrizáciu krajín, k tomu potrebné umelé vodopády, úpravy riek a horských potokov. železnice tam, kde sú potrebné, stavbu ciest na pr. na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, stavať potrebné školské budovy na pr. na Slovensku sú obce, kde na 1 učebňu padne 130 až 140 dietok a nieto výhľadu na stavbu školy, bo církev je chudobná, obec chudobná a štát nemá - a námi žiadanú slovenskú techniku.

Vláda tá by nesmela dovoliť dotovať politické strany ani pri dodávke poľského uhlia. ani pri liehu, ani pri dodávke domáceho uhlia, ani pri pive, ani pri cukre.

Jej povinnosťou by bolo novelizovať a vyniesť nové zákony o ťažkom a veľkom priemysle, t. j. znemožniť kartelizovanie, dvíhanie cien tovarov, uviesť do života shobodnú súťaž vo všetkých odvetiach. (Výkřiky sen. Kindla.)

Priemysel nezaťažovať novými daňami, ale odbremeňovať ho a za to žiadať a prinútit ako kompenzáciu sníženie cien priemyselných článkov, až by sa došlo k nivelizácii cien s rolníckymi produktami. Previesť reorganizáciu a dávno sľubovanú racionálizáciu vo štátnej administratíve ako aj vo štátnych podnikoch. Dolu so zbytočnou rakušáckou byrokraciou! A potom, keď by ceny potrebných článkov boly primerane snížené, previesť úplnú nivelizáciu platov všetkých štátnych zamestnancov, aj penzistov, tak vysokých úradníkov, ako aj tej najnižšej kategorie, lebo aj tam hore, aj tam dole panuje nespravodlivosť.

Len takto by ozdravel hospodársky život a tým by došly všetky složky občianstva istého uspokojenia. Vlády, ktoré sú a budú nútené sa opierať o jestvujúce alebo aj na budúce viazanými kandidátkami volených poslancov a senátorov, alebo na takto sa zas vynoriace politické strany, neprevedú nič dobrého tak, ako posiaľ nič dobrého nepreviedly. Aj 3% obratová daň, aj 2 % obratová daň je nespravodlivá a preto za žiadne zvyšovanie dane H l i n k o v a slovenská ľudová strana nehlasuje a hlasovať nebude do tej doby, kým vo vedení tohoto štátu radikálna zmena v lepšiu budúcnosť nenastane.

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. W e n z e l.

Sen. Wenzel (německy): Dámy a pánové! Projednávaná právě vládní předloha č. t. 736 o přirážkách k dani přepychové a z obratu, o změně tohoto zákona o daních a o prodloužení účinnosti jeho je beze vší pochybnosti za nynější hospodářské krize ďalší prací ke stávající již chybné konstrukci babylonské věže a dalším krokem k roztříštění hospodářské výkonnosti a možnosti vývoje. Československo je vývozním státem. Jemu přede všemi následnickými státy bývalého mocnářství připadlo nejbohatší průmyslové dědictví. Vagner podle svého šetření zjistil, že toto dědictví činí asi 54 % rakousko-uherského průmyslu podle stavu z r. 1913. Ježto však obyvatelstvo Československa činí jen 26 % a schopnost výroby ke schopnosti spotřeby má se asi jako 54 k 35, je Československo kvotou asi 40 % své průmyslové výroby poukázáno na vývoz.

V jednotlivých velkých odvětvích průmyslu je potřeba vývozu ještě větší; někdy dosahuje až 100 %, tak na příklad u Jabloneckého průmyslu; jiné, převážně na vývoz odkázané obory průmyslu jsou textilie, cukr, sklo, porcelán, jemná keramika, slad atd. Československo má mezi všemi středoevropskými státy daleko největší potřebu vývozu. Vývoz je životním nervem jeho národního hospodářství.

Projednávaná osnova zákona není naprosto schopna toho, aby veškerému vývozu pomohla zase k vzestupu. Pravý opak nastane.

Nynější krize v Československu vyznačuje se zmenšeným rozsahem zahraničního obchodu. Skutečností, kterou dokazuje úřední šetření a od trvání tohoto státu neustále stoupající nepřímá daňová břemena v živnostenské a průmyslové výrobě je, že čím více stoupaly daně, tím více se také stále rozmnožoval počet nezaměstnaných v sudetskoněmeckých krajinách.

Daňová politika, z falešných hledisek vycházející, měla za následek, že se vývoz automaticky zmenšoval. Tak již v prosinci 1930 následkem obrovských břemen na dávkách a daních klesl v.Německu vývoz o 15 %; vývoz Československa o 32.8%. Nynějšímu vyloučení širokých mas z výrobního procesu dlužno všemi prostředky zabrániti. My všichni víme, že vedle nezaměstnanosti dělníků, maloživnostníků a zaměstnanců vzrostla také nezaměstnanost kapitálu. Sta závodů bylo pro nedostatek vývozu zastaveno. Jiné nemohou využíti své kapacity. Dnes můžeme počítati s tím, že československý průmysl může využíti jen 50 až 60% své kapacity. Na ten způsob peníze v bankách leží ladem.

To všechno jsou jasné důkazy toho, že na ten způsob vedle statisíců nezaměstnaných dělníků a malých živnostníků máme miliony rovněž nezaměstnaných korun. Největší naše pozornost musí se obrátiti k tomu, abychom přivodili opětné ozdravění hospodářství a schopnost konkurence ve výkonnosti. Ve všech hospodářských kruzích panuje názor a přesvědčení o to-m, že veškeré národní hospodářství v tomto státě trvale nebude více schopno nésti tato obrovská veřejná břemena v nynější výši. V žádném případě není snesitelné další zvýšení daně z obratu.

Uznávajíc vylíčený můj názor projevilo vedení všech hospodářských čelných organizací ve veřejných projevech opětovně nejostřejší odpor a protest proti dalšímu zvyšování a zostření daně z obratu. škodlivé účinky případného zvýšení daně z obratu byly již opětovně zdůrazňovány v podáních a v řečech zde pronesených. Chci se tudíž omeziti jen na krátký výpočet.

Všeobecné zvýšení daně z obratu působí způsobem nejvýš neblahým pro lavinovou povahu daně z obratu na veškerou československou úroveň cenovou. Pokusy o přesunutí způsobují všude zvýšení cen, částečně ve spojení s bojem uvnitř hospodářství. Domácí výrobky trpí v cizině neschopností konkurence; v Československu zdražuje se všem pracujícím lidem živobytí, reální důchod obzvláště úředníků, dělníků, zaměstnanců se zmenšuje. Jakýkoli vzestup konjunkturu, která se nalézá v největší depresi, předem se udusí. Počet nezaměstnaných se tímto způsobem nezmenšuje, naopak se zvětšuje. (Předsednictví převzal místopředseda dr Heller.)

Daň z obratu a daň přepychová ukázala se býti pro stát nejsilnějším pramenem příjmů. Roku 1920 vynesla 500 mil. 39.089 Kč a stoupla nyní na 2.100 mil. Kč. Daň z obratu za dobu své působnosti vynesla státu dosud 20 miliard. Těchto 20 miliard stojí proto za zmínku, ježto celé hospodářství státu činí asi 13 miliard. Jsme beze vší pochybnosti u konce daňové schopnosti. Zvýšení daně z obratu z 2 na 3 %! je v nynější době krize nebezpečným pokusem!

Dále, velevážené dámy a pánové, je daň z obratu státním zařízením, kterýmž majetné třídy, kapitalismus, uskutečnily většinou jistou výsadu osvobození od daně oproti hospodářsky slabým a tak náklady státního hospodářství uložily chudším třídám společnosti. Můžeme tvrditi, že se dosud jeví tyto účinky: 1. že daň z obratu jednotlivé poplatníky nepostihuje v poměru k jejich kapitálu a příjmu, nýbrž, že na rozdíl od daní, které zachovávají správný poměr, chudší vrstvy obyvatelstva zatěžuje daleko více, než možno snésti. 2. Nad pochybnost je zjištěno, že daň z obratu daleko větší měrou platí chudší třídy obyvatelstva. Dosavadní účinek daně z obratu na kombinované a nekombinované podniky byl od základu různý. Kombinované podniky byly dosud oproti hospodářsky slabým ve výhodě. Zde je nespravedlivost co do daňové rovnosti, proti kteréž námitky neměly dosud úspěchu. Takovéto používání daně z obratu je nehorázností, kterou by věru bylo možno postaviti na roveň zvůli středověké berní praxe. V síních tohoto domu slyšíme často zvěst: »Žijeme v době demokracie!« V ústavě se praví: Demokracie klade osud státu do rukou jeho občanu: žádá politické vzděláni! Pak se praví dále: »Politické vzdělání dává nahlédnouti do podstaty, do vybudováni a do zařízení státu.« Politika nepřímých daní, do dnešní doby v tomto státě pěstovaná, měla by na základě drahých zkušeností konečně způsobiti, aby se myslelo reálně politicky, t. j. na základě znalosti skutečností, a aby se podle toho řídil souhlas s daňovými předlohami. Spravedlnost, lidskost a moudrá politická prozíravost musí býti vzpruhou k úplnému odstranění této nespravedlivé daně z obratu. Moudrá prozíravost z toho důvodu, že státní zájem jde rovnoběžně se zájmem set a tisíců státních občanů. Vede-li se malý m a středním poplatníkům špatně, pak vede se také státu špatně. Skutečnost, že ministr financí ještě marně čeká na vymožení 7 miliard daňových nedoplatků, měla by nás varovati před tím, abychom se neusnášeli o dalším ještě mnohem těžším daňovém zatížení daní z obratu.

Zvýšení daně z obratu je z vyložených důvodů nesnesitelné. Všechny hospodářské organizace, jakož i německá národněsociální strana dělnická varovaly co nejdůrazněji vládu již od let před dalším zvyšováním daní. Poukazovali jsme vždy k tomu, že potřebnou rovnováhu v hospodaření veřejných korporací nalézti lze nikoli v příjmech a tím ve zvyšování daní, nýbrž jedině přiměřeným snižováním výdajů. I když nechci zneuznati, že vláda v tomto -oboru leccos podnikla, pak je v tom přece veliký rozpor, když se nyní místo snížení výdajů nadiktuje veškerému národnímu hospodářství nové daňové zatížení půl miliardy Kč. Veškeré národní hospodářství, ať je v čele jakákoli vláda, vezme za své, nepodaří-li se s největší bezohledností snížiti vydání, v poválečné době příliš zvětšená. Opatření v tomto směru žádali jsme opětovně.

Podívejme se na neustálé výdaje pro ozbrojení ve státním rozpočtu! Celé světové hospodářství a také naše národní hospodářství těžce churaví. Půjde-li to tak dále, octneme se všichni bez rozdílu povolání a stavu v katastrofální bídě. následkem těžkých poklesů cen a úpadků roku 1929/30 bylo ve státech evropských, v Americe, Austrálii a Japonsku hlášeno dohromady 20 milionů nezaměstnaných a 16 milionů zkráceně zaměstnaných, k tomu přistupují podobná povolání vrstev obyvatelstva, která nejsou obsažena v žádné statistice. Použijeme-li některých hledisek a přepočteme počet úplně nezaměstnaných, pak můžeme počet nezaměstnaných odhadnouti kolem 20 až 25 milionů. Srovnáváme-li nyní rozsah nového poklesu cen, ztráty ve skladech, současné konkursy z r. 1931 a z toho vznikající oslabení a zakrvácení kupní síly s příslušnými číslicemi 1929/30, vyjde nám, že r. 1932/33 asi dvojnásobný počet lidí bude bez práce. Přes 40 milionů nezaměstnaných, asi 33 milionů zkráceně zaměstnaných a asi 45 až 50 milionů jiných ze stavu selského, ze stavu řemeslnického, ze středního stavu, jejichž nezaměstnanost žádný úřad neregistruje, jejichž hlas možno slyšeti jen při zvláštních příležitostech, jejichž přání se projevují jen v hlasovacích lístcích.

Máme velikou úlohu, oživiti zase hospodářství zdravými opatřeními! To se může státi jen pomocí praktických opatření nejdříve ve vlastním politickém a hospodářském státním území. Jestliže se již u všech národů a států od světové války běduje nad hospodářskou tísní, pak měla by se konečně prováděti reální politika. Trvalo to 12 let, nežli došlo k do hodě jen o době odzbrojovací konference. V této době závodily státy a národy ve válečných přípravách, které beze vší pochybnosti ukládaly jednotlivým státům velká hospodářská břemena. Je rovněž nepopřeno, že národy a státy dnes v této hospodářské krizi potřebují úlevy. Neboť dnes jsou ve svobodných státech břemena, jež státy a národové na sebe berou, větší nežli před válkou.

Tento vzrůst výdajů za válečné přípravy zakládá se na vzájemné nedůvěře a na zbrojení o závod, které z toho vzniká.Jsem také povinen s tohoto místa konstatovati, že se nynější ministr věcí zahraničních Edvard B e n e š dosud naprosto nesnažil hledati a nalézti metodu, která umožňuje snížení břemen ozbrojení, která Československo tísní, ba že činí pravý opak. Zasazoval se dosud neochvějně o udržení vojenské síly, a tudíž pro požadavky miliard korun ve pro spěch hry na vojáky a důstojníky. Československo vydává za své drahé žoldnéřské vojsko 190 veškerých státních výdajů. Kdežto Německo vydává 5.6%, Belgie 10.6%, Anglie 15%, veškerých státních výdajů za vojsko, vydává Československo 990 státních výdajů za soldatesku. Jestliže se nyní nedostává ve státním rozpočtu úhrady pro sociální péči, pak může se to státi zmenšením výdajů na militarismus! Rovněž tak dlužno zmenšiti výši výdajů u ministerstva věcí zahraničních.

Shrneme-li své úvahy, pak lze jen vždy znovu poukázati k tomu, že jedinou cestou k ozdravění národního hospodářství je výhradně jen snížení nákladů především veřejných. Každé zvýšení dani, také každé zvýšení daně z obratu znamená jen uchýlení od pravé cesty. Proto moje strana předloženou osnovu zákona zásadně odmítá. (Potlesk.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo má pan sen. dr F á č e k.

Sen. dr Fáček: Vážený senáte! Osnova zákona, o které jednáme, stala se kamenem úrazu pro posavadní solidaritu vládní koalice, a politická strana, které byl právě tento předmět podnětem k vystoupení z vlády, používá ho k agitaci proti těm stranám, které daly souhlas k vládní předloze a především proti straně naší. Bohužel, tato agitace mimo tento dům neděje se vždy ve formě - musím to uznati - tak slušné, jakou zvolil mluvčí strany politických živnostníka v této síni. Budiž mně proto dovoleno, abych se stanoviska naší strany nár. demokratické připojil k předmětu také několik slov.

Ani my se netajíme vady daně z obratu, které leží již v jejím principu. Daň z obratu buď se přesune z prodávajícího na kupujícího, anebo se nepřesune. Přesune-li se, pak při surovině a polotovaru znamená to zdražení, ztížení výroby a následkem toho oslabení soutěživosti naší výrobu s cizinou. Při hotovém výrobku pak ovšem daň z obratu, přesune-li se na kupujícího, znamená zdražení ceny a tím omezuje spotřebu. Při tom je tu ta nesrovnalost, že zdražení není stejnoměrné, poněvadž závisí na počtu obratů, které zboží, resp. surovina, použitá k jeho výrobě, prodělají, než se dostane zboží do poslední ruky. Ten počet může býti různý a podle toho efekt daně z obratu na zdražení výrobku je různý. Tato závada byla pociťována od počátku a byl nalezen prostředek k jejímu odstranění v paušalování daně. Ovšem paušalování nepomáhá na celé čáře a nepomáhá úplně, poněvadž při mnohém druhu zboží není vůbec z technických důvodů možné. K témuž účelu, odčiniti tuto nesrovnalost, slouží to, co předloha zavádí, totiž vyšší zdanění filiálních prodejen.Teď si vezmeme druhý případ, jestliže se daň nepřesune na kupujícího, nýbrž musí-li ji nésti prodávající. Pak to znamená ovšem specielní zatížení jeho výrobního podniku, vlastně zkracování jeho důchodu. A to je právě kořen zla, odtud vzniká největší nespokojenost mezi živnostníky a obchodníky, kteří, přesně vzato podle zákona, mají vlastně býti pouhými výběrčími daně, ve skutečnosti však často musejí daň nésti ze svého.

A nejhorší na této věci je, že otázka, přesune-li se daň nebo nepřesune-li se, vymyká se moci zákonodárcově. Závisí na celé řadě okolností, které zákonodárce nemá v moci. Závisí na tom, zda je snadný nebo ztíženy odbyt zboží, závisí na poměru mezi nabídkou a poptávkou, na hospodářské síle smluvních stran. To všecko jsou věci, jejichž konečná resultanta se nedá nikdy předem a pro všechny případy stejně vypočísti.

Tyto závady zde již byly a bylo o nich uvažováno již tehdá, když se po prvé r. 1921 jednalo o zavedení daně z obratu. Tehdejší zákonodárné sbory byly si těchto závad plně vědomy, ale přes to. že tuto daň uznávaly za špatnou, schválily ji, poněvadž zde byla naléhavá potřeba státní pokladny, které i tato špatná daň byla vítanou pomůckou, poněvadž byla vydatný m zdrojem příjmu, a to příjmu, který začal plynouti okamžitě, Jakmile návrh zákona se stal zákonem.

Tenkrát se doufalo. že tato značně tíživá daň z obratu bude jenom přechodným zařízením - povodně byla také stanovena na krátkou dobu - ale poměry ukázaly se silnější než dobré úmysly zákonodárcovy a nezbylo než rok od roku tato daň prodlužovati, takže se z ní stala skoro trvalá instituce. Dnes pak poměry státních financí zhoršily se tak, že vláda přišla. dokonce s novým zákonem, který přináší značné zvýšení posavadní daně, zvýšení tíživé, přes to, že stará daň se už vžila, zvýšení, které leště stupňuje škody, plynoucí ze samé struktury daně a které také zmnožuje technické obtíže při ukládání daně, které jsou nemalé jak na straně poplatníka, jenž musí dávat různé pomůcky k vyměření této daně v různých výkazech, tak také na straně berních úřadů.

Jsou to zejména dvě věci v osnově, které tyto obtíže finanční správy značně rozmnožují. Především je to zvláštní zdaňování filiálních prodejen, při kterých zase musí býti rozeznáváno mezi zbožím vlastní výroby a zbožím nakoupeným, což bude rozeznávání velmi složité a obtížné, a za druhé dodatečné zdaňování zásob na skladě.

Taková je dnešní situace. My jsme si vědomi, že daň je pro poplatnictvo a občanstvo velmi obtížná, jsme si však také vědomi, že bez pomoci občanstva nemůže býti zjednána rovnováha ve státních financích. I když vezmeme do počtu všechny různé jiné zvýšené daně a jiné zdroje příjmů, které podle celkového finančního plánu mají býti otevřeny, pořád ještě bychom nedošli k rovnováze bez té velké částky, kterou má přinésti novela k dani z obratu.,Jsme si také vědomi, že rovnováha ve státním hospodářství je věcí podstatné důležitosti pro udržení naší měny, že porucha této rovnováhy by velmi vážně ohrozila stabilitu naší koruny. A to je důvod, proč naše strana se odhodlala hlasovati pro vládní předlohu. Jsme si jisti, že sloužíme tím všem vrstvám občanstva. (Výborně!) Tím, že pomáháme udržeti korunu na její dnešní úrovni, sloužíme nejen všem těm, kteří jsou živi ze mzdy a platů služebních, nýbrž i všem těm samostatným, kteří usilovnou prací celého svého života nastřádali si nějaký ten peněžní majetek jako zabezpečení svého stáří, i těm, pro které zabezpečení stáří je vázáno na pojišťovací soustavu naší, sloužíme tím však jistě i výrobcům samým. neboľ stabilita měny je kardinálním předpokladem bezpečné kalkulace a tím obchodního úspěchu. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Každý přesun v měnových poměrech snad tu a tam někomu přinese okamžitý zisk, ale trvale poškodí jistě všechny kruhy výrobní.

To chtěl jsem zvláště připomenouti se zřetelem na naše živnostnictvo, které je uzákoněním této předlohy znepokojeno. Všem těmto vrstvám a tím ovšem celému státu přinesl by pokles naší koruny škody nezměrné.

Hlasování pro vládní předlohu je nám poněkud ulehčeno změnami, které na ní provedla posl. sněmovna. jsou to sice změny, které, jak jsem se již zmínil, částečně ztěžují finanční praxi této daně, což je na pováženou, když již dnes se nám praví, že je malý počet finančních úředníků, kteří se v praxi daně z obratu, tolika různými dodatky pozměněné, ještě dovedou vyznal, ale Je nesporné, že tyto novoty v přítomné osnově zákona znamenají podstatné ulehčení právě pro nejslabší poplatníky. Také je nám útěchou při hlasování o osnově slib, který nám byl finanční správou dán, že v některých věcech cestou nařizovací budou poplatníkům poskytnuty úlevy. To platí zejména při zdaňování zásob na skladě. Tam skutečně podle textu zákona přesně pojatého vyskytují se nesrovnalosti, že i obchodník má zaplatit 2 % paušalovanou náhradu přirážky k dani na základě nákupních cen, ačkoliv dnes při velmi četných druzích zboží jsou ceny na sestupu, a než bude moci zásoby vyprodat, klesnou ještě níže. Tu se nám dostalo ujištění, že nařizovací cestou bude zařízeno, aby v těchto případech byla vzata za základ přirážky cena při prodeji docílená. Je pro nás samozřejmé, že tím, že povolujeme tento nový zdroj příjmy státní finanční správě, nechceme jí tím snad dáti pokyn, aby ochabovala ve svém úsilí o úspory státní, naopak je nám samozřejmé, že i vláda a parlament musejí sejíti se dále v úsilí o další snížení státních výdajů a ovšem o zvýšení výnosnosti státních podniků, ježto podle dosavadních závěrečných účtů je viděti, že ani ne tak administrativa, jako špatná výnosnost, resp. nevýnosnost státních podniků je příčinou, proč výsledky našeho hospodářství státního zůstávají za rozpočtem.

Tolik jsem chtěl uvésti se stanoviska naší strany a prohlašuji znovu, že budeme pro vládní osnovu hlasovat tak, jak byla přijata a pozměněna posl. sněmovnou. (Potlesk.)