Místopředseda Trčka (zvoní): Dalším zpravodajem k odst. 4 pořadu, za výbor zahraniční, je pan sen. Fr.N o v á k (klid.). Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Fr. Novák (klid.): Vážený senáte! Ke zprávě tisk 749 o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z r. 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání, dovoluji si prohlásiti, že se připojuji úplně k vývodům a. řečníka přede mnou a zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu, aby projevil souhlas s návrhem úmluvy z r. 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Dalším zpravodajem k odst. 4 pořadu, za výbor rozpočtový, je pan sen. Š o l c. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte! Republika Československá neratifikovala dosud úmluvu přijatou již v červnu 1925 na VII. Mezinárodní konferenci práce v Ženevě, jednající o odškodnění nemocí z povolání, ačkoliv tak učinily téměř všecky průmyslové státy Evropy. Zmíněná úmluva obsahuje celkem 10 článků autentického znění v jazyce francouzském a anglickém, z nichž nejdůležitější článek prvý zavazuje členy Mezinárodní organizace práce, kteří úmluvu ratifikují, že zabezpečí osobám postiženým nemocemi z povolání nebo jejich rodinným příslušníkům odškodnění v rámci vlastního zákonodárství pro škody způsobené pracovními úrazy. Navržená úmluva přesně určuje nemoci z povolání vzniklé otravou olovem, jeho slitinami nebo sloučeninami, otravou rtutí, jejími amalgamy a sloučeninami, jakož i z infekce snětí slezinnou. Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu, který projednáváme, předkládá ministerstvo sociální péče současně Národnímu shromáždění osnovu zákona o odškodnění nemocí z povolání, která, jakmile bude uzákoněna, stane se podkladem pro uskutečnění této konvence. Rozpočtový výbor ve schůzi dne 3. května 1932 uváživ všecky důvody a urgence se strany Mezinárodního úřadu práce, zejména však také se strany zaměstnaneckých kruhů domácích, usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby vyslovil souhlas s navrženou úmluvou z roku 1925 týkající se odškodnění nemocí z povolání ve smyslu vládního návrhu obsaženého v sen. tisku739. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): K odst. 5 dnešního pořadu je zpravodajem pan sen. J o h a n i s. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Johanis: Slavný senáte! Dalším odstavcem denního pořadu je zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona o odškodnění nemocí z povolání. Tato osnova doplňuje osnovu o mezinárodním ujednání, ovšem má širší význam tím, že rozšiřuje počet chorob zaměstnanců proti počtu chorob, které má na mysli mezinárodní ujednání.

Dovolil bych si jen k informaci sdělit, že zejména původní vládní osnova navrhovala, aby byly chráněny 24 případy onemocnění z povolání. Sociálně-politický výbor však rozšířil osnovu o jedno číslo zařazením případu č. 22. Dříve bylo 24 odstavců a oborů chorob z povolání, nyní je jich podle zprávy výborové 25 a rozšíření se týká ochrany nemocí z chromových sloučenin, zejména v podnicích, kde se těchto sloučenin užívá.

Osnova bude chrániti tuto nemoci z povolání: onemocnění z olova a jeho sloučenin, z fosforu a jeho sloučenin, ze rtuti a je jích sloučenin, z arsenu a jeho sloučenin, z manganu a jeho sloučenin. z benzolu a jeho homologů, z nitro a amidosloučenin aromatické řadu, ze sirouhlíku, ze sirovodíku, z plynů bojových, zejména z fosgenu, thio a pod., z kysličníku uhelnatého.

Položka 11. týká se onemocnění z kyanovodíku a jeho derivátů jako kyanomidu vápenatého (vápnodusíku), položka 12. onemocnění trvalými účinky, způsobenými roentgenovými nebo radiovými paprsky a emanací, položka 13. onemocnění těžkal ni, těžko zhojitelnými ekcemy (rakovinou), způsobenými sazemi, parafinem, dehtem, kreosotem, antracenem nebo smolou a podobnými látkami, jakož i následky takovýchto ekcemů (rakoviny), položka 14. onemocnění rakovinou plic, způsobené radiovými paprsky a emanací. Tento odstavec se týká zejména horníků a dělníku v továrnách na uranové barvy v Jáchymově.

Členové soc.-pol. výboru navštívili před rokem jáchymovské podniky, a dámy a pánové, kteří se zúčastnili této exkurse, měli příležitost, viděti, jaké škody a zhoubné následky přináší onemocnění zejména chorobami tak zvanými jáchymovskými. Horníci nám přednesli v celé řadě případů určité stížnosti, které se týkaly zejména následků chorob z povolání, tak zvaných chorob jáchymovských. Lékaři, i odborník, který se léčením těchto jáchymovských chorob zaměstnává, předložili zejména stížnosti horníku na způsob léčení a stížnosti o následcích těchto chorob. Musím tedy se stanoviska dělnického jenom vítati. že jáchymovští dělníci své stížnosti nepřednášeli léta zbytečně a že jejich ochrana je při této ochraně ve smyslu úrazového zákona zajištěna.

Položkou 15. má chrániti naše zákonodárství před onemocněním uhlákem (antraxem.)

Položka 16. má na mysli opatření, která se tykají zejména zaměstnanců v ústavech léčebných. Známe, jaké následky přinášejí choroby z povolání a jak často zaměstnanci, ať lékaři, ošetřovatelky nebo jiní členové personálu chorobou z povolání jsou stiženi. Tito činitelé neměli dosud ochrany zákona. Zejména při infekčních chorobách vidíme, jakou oběť přinášejí nemocnému ti, kteří mu slouží, lékařem počínaje a služebnou v nemocnici nebo léčebném ústavu konče. Chce-li naše zákonodárství příště chrániti tyto osoby i úrazovým pojištěním, musím vyzdvihnouti, jaký význam to má pro všechny, kteří nemocným budou příště sloužiti. Nikdy nebývá doceněna oběť toho, který nemocného ošetřuje, ať je to lékař nebo jiný, ač často i život při ošetření obětuje, a proto musíme jenom pozdraviti, že naše ministerstvo soc. péče ty, kteří nemocným slouží, chce podepříti zvláštními zákonnými opatřeními.

Položka 17. má na mysli onemocnění ozhřivkou, položka 18. onemocnění svalů, kostí, kloubů zaměstnanců, pracujících s pneumatickými vrtadly, kladivy, nýtovačkami a jinými takovými přístroji, položka 19. onemocnění červivostí horníků (anchylostomiasis), kterážto choroba, jak známo, u horníků je mimořádně rozšířena a horníci jistě tuto osnovu, v jejich prospěch podávanou, mimořádně pozdraví.

Položka 20. týká se onemocnění hlubokých dýchacích ústrojů škodlivými účinky způsobenými Thomasovou moučkou, položka 21. týká se onemocnění těžkými případy zaprášení plic, prachem křemenitým nebo železným.

Setká-li se těžké onemocnění plic, způsobené prachem, s tuberkulosou plic, odškodňuje se tuberkulosa jako onemocnění, způsobené prachem.

Je nutno vyzdvihnouti mimořádnou důležitost této položky se stanoviska hornického, že také jistá onemocnění tuberkulosou v důsledku tohoto ustanovení budou příště chráněna jako onemocnění úrazové.

Pol. 22. tyká se onemocnění z chromových sloučenin. Je to návrh nový, vyšlý z výboru.

Položka 23. tyká se onemocnění hluchotou anebo těžkou nedoslýchavostí, hraničící na hluchotu, způsobenou hlukem anebo otřesem. Tato ochrana se bude tykati zejména kovářů a kotlářů, tedy odborů, u nichž víme, že ve stáří dělníci a inženýři příliš často onemocní nedoslýchavostí. Jestliže naše ministerstvo pamatovalo na jejich ochranu cestou úrazovou, nutno toto opatření jen vítati. Ve 23. položce máme onemocnění těžkým šedým zákalem, což se týká skláren, železáren a tavíren kovů. Vzpomínám zejména staré akce tajemníka Svazu sklářů Viktory z Teplic, který pro potírání chorob těžkým šedým zákalem snesl mnoho odborných článků jako býv. sklářský dělník a obohatil naše výbory cenným materiálem, ať jme tuto otázku projednávali v posl. sněmovně či v senátě.

Ve 25. položce jde konečně o onemocnění nystagmem v těžkých a složitých tvarech, což se týká zejména dolů. Dámy a pánové. vybral jsem některá důležitá ustanovení v osnově s hlediska specielně různých chorob jako takových a jejich následků.

Uzákonění odškodňování nemocí z povolání v rámci úrazového pojištění znamená pouze začátek důležité akce na ozdravění našeho průmyslu. Tímto způsobem se dociluje. že o oby, které během své práce utrpěly škodu na zdraví, budou aspoň částečně po spravedlnosti za ztrátu výdělečné schopnosti odškodněny.

Jako však není ideálem v moderních snahách zdravotnických nemocné léčiti, nýbrž hlavně předcházeti chorobám, tak také zde nemůžeme ulpěti na tomto stadiu. Nesmíme jenom nemoci z povolání odškodňovati, nýbrž musíme se snažiti o to,:aby tyto nemoci z povolání se vůbec nevyskytovaly. Musíme tedy vybudovati prevenci nemocí z povolání. Je si potřebí uvědomiti, že toho přítomná osnova nedociluje a že tudíž musíme usilovati o řádné provedení další etapy na ozdravění naší průmyslové práce.

Je možno namítnouti, že u nás inspekci průmyslovou máme již vybudovánu. Technická inspekce průmyslová, je vybudována na základě zákona z r. 1883. Je dobře zavedena a dobře funguje. Máme také formálně postaráno o zdravotní dozor v průmyslu. Základní zdravotní zákon z r. 1870 ukládá povinnost zdravotního dozoru živnostenského okr. lékařům. Zákonem o zestátněni policie zdravotní z roku 1920 dozor průmyslový byl také uložen zestátněným lékařům obvodním a městským. V praksi však s tímto zdravotním odborem není možno se spokojiti. Omezuje se většinou na schvalování provozoven, velmi zřídka se však provádí běžně. Pouze u dělníku pracujících v tiskárnách je nařízeno pravidelně prohlížeti dělníky, pracující v těchto podnicích. Není možno si představiti, že by zdravotní dozor v průmyslu bylo možno na trvalo vybudovati na tomto základě. Rozvoj v průmyslu v nové době je takový, že pokroky v něm jsou velmi rychlé, často překotné. Není možno si představiti, že by všichni úřední lékaři dokonale ovládali všechny nové podrobnosti v technologii a nové pokroky sledovali, kterýchžto znalostí je naprosto potřebí, má-li se inspekce zdravotní v průmyslu jakýmkoli způsobem uplatniti. Vývoj spěje v tom směru, že bude potřebí, aby pro zdravotní inspekci v průmyslu se specializoval zvláštní orgán, který bude určen výlučně k tomuto úkolu.

Máme již u nás zárodek pro vybudování této instituce: oddělení pro sociální hygienu státního zdravotního ústavu, v němž je zřízena laboratoř pro hygienu průmyslovou. V jeho laboratořích mohou býti obstarávána nejenom zkoumání vědecká po stránce chemické, fysiologické, fyzikální atd., nýbrž tato laboratoř začala už také se zkoumáním určitých problémů v naší industrii. Tak z poslední doby pochází studie o používání sirouhlíku v gumovém průmyslu, otázka otravy olovem při stavbě lodí a j. Vědecká práce v oboru chorob z povolání je nutným základem pro zdravotní dozor v průmyslu, poněvadž jde většinou o otázky bude nové nebo málo probodané.

Pro vybudování této instituce není potřebí zvláštního zákonného podkladu. Státní zdravotní správa má právo samostatného přístupu do industrie a tu není potřebí, aby se právní podklad pro tuto činnost nově tvořil. Okresní lékaři, jimž je zaručen přístup do průmyslu základním zákonem zdravotním z r. 1870, uvádějí při této příležitosti zástupce státního zdravotního ústavu do jednotlivých průmyslových podniků za účelem podrobného šetření.

Je si však co nejvřeleji přáti, aby součinnost se státním zdravotním ústavem při průmyslové inspekci byla co nejdokonaleji vybudována. Ačkoli tento ústav disponuje dnes již určitým počtem odborně cvičeného personálu pro tuto činnost, bude potřebí, aby oddělení pro sociální hygienu ve státním zdravotním ústavu bylo v tomto směru vhodně doplněno. Je potřebí počítati s tím, že oddělení bude míti k disposici řadu odborníků, kteří budou specializováni pro jednotlivé obory průmyslu a budou míti přidělen zdravotní dozor po celém teritoriu Československé republiky. Časem bude potřebí zvláštního odborníka zdravotního pro průmysl těžký, pro průmysl chemicky, stavební atd. Jenom takovým způsobem je možno si představiti, že bude lze udržovati krok s rychlým rozvojem průmyslu a že bude možno zasáhnouti vždycky tam, kde zdraví dělnictva bude nejvíce ohroženo. Zvlášť důležitá bude součinnost s touto prací tehdy, kdy se bude uvažovati o dalších němocech z povolání, jež by měly býti pojaty do úrazového pojištění. Příslušné návrhy mohou podati jen lékaři, zabývající se z povolání zdravotní inspekcí v průmyslu a sledující vědecky tyto otázky v dnešním životě. To je forma, jíž je zdravotní inspekce v průmyslu řešena v nejpokročilejších státech západních - Anglie a Německo atd. -.

Velmi záleží na tom, aby tato inspekční činnost, od níž jest očekávati velmi mnoho pro zábranu nemocí z povolání v průmyslu, byla vybudována v úzké spolupráci s dozorem živnostenským již existujícím. Neznamená to křížení této práce, nýbrž její účelné doplnění. Se stanoviska národohospodářského je se co nejvřeleji přimluviti za vybudování tohoto dalšího článku v řetězu opatření sociálních, pokud možno ve spojení s projednávanou osnovou, poněvadž jimi bude možno uspořiti značné částky, jichž by bylo potřebí k odškodnění vzniklých nemocí, a při tom bude zabráněno škodám na zdraví dělnictva, které finanční odměnou nemohou býti nikdy odčiněny. Je však, dámy a pánové, známo, že žádný zákon a žádná prevence nemohou býti nikdy tak dokonalé, aby k onemocnění nebo k úrazu nedocházelo. Proto také pro začátek pozdravuji jak osnovu, která má za účel schváliti mezinárodní ujednání, tak zejména osnovu druhou, která je osnovou vlastní a dává zadostiučinění těm, kteří po léta volali po ochraně zaměstnanců v onemocněních z povolání a jejich odškodňování.

Je potřebí poděkovati za ni zvláště ministru soc. péče dr C z e c h o v i, který osnovu s mimořádnou pečlivostí po mnoho měsíců zejména v meziministerském jednání prosazoval.

Při této osnově chci ušák zejména vyzdvihnouti, že ona bude chrániti nejen zaměstnance, nýbrž má také ulehčiti z části nemocenskému pojištění, protože ve 25 případech, o nichž jsem mluvil, když někdo onemocněl, tedy od počátku onemocnění až do 52 týdnů, t. j. po dobu, pokud se podle našeho zákonodárství nemocenské dávky a nemocenské vyplácejí, plnila úkoly odškodňovací ve formě podpůrnictví a léčebné péče jenom nemocenská pojišťovna. Nyní po 26 týdnech převezme tyto náklady z části také úrazové pojištění. Ale nejdůležitější je, že si musíme uvědomiti, že doba vyžaduje, aby takovéto osnovy se u nás rodily. Dovolím si podati informaci o vzestupu úrazů u nás.

Víte, jak se u nás v některých průmyslech fedruje racionalizace, viz »Batismus«, viz některé textilní továrny, cukrovary a jiné závody.

Úrazová dělnická pojišťovna pro Čechy vydala nedávno ve svém memorandu statistiku úrazů dělnictva a volá po rychlé novelizaci zákona úrazového, chtíc aby úrazové pojištění bylo rozšířeno na obory dosud nepojištěné.

Memorandum více méně chce jenom, aby některá břemena, která nese úrazové pojištění, přenesla se ještě na nemocenské pojišťovny. Úrazová pojišťovna předložila vládě dříve ještě jiné memorandum, kde žádala, aby první rok léčily osoby stižené úrazem jenom nemocenské pojišťovny. Tento požadavek byl neodůvodněný a také nemožný se zřetelem k tomu, že na to není nemocenskými příspěvky pamatováno, ale nicméně nás zajímá vzestup úrazu s hlediska rozvoje racionalizace. Tak uvádí pražská pojišťovna úrazová, že měla úrazů, které odškodnila: r. 1921 9308, r. 1925 14.536, r. 1926 16.051, r. 1927 16.662, r. 1928 18.371, r. 1929 již 20.188, r. 1930 22.025 r. 1931 20.445. Tedy zde máme nepatrné klesnutí, které se objevuje proto, poněvadž máme nezaměstnanost. Ale kdo sleduje vzestup od r. 1920 do r. 1930, tedy 10 let, vidí vliv racionalizace: čím více se žene výroba, dělník a inženýr za rychlejším výkonem, tím více se to projevuje také ve větším počtu úrazů.

Vycházím s hlediska, že úraz přivoděný násilně i úraz přivoděný poznenáhlu, jako je choroba z po plání, jest jedno a totéž, ba ještě horší. Typograf, dělník, který onemocní otravou olovem, nese horší následku nejen pro sebe, ale celou rodinu, než když některému jinému dělníkovi jest uťata ruka, nebo když přijde k jinému úrazu násilnému. Tak je to u těch jáchymovských horníků. Jako koželužsky dělník chtěl bych to znázorniti příkladem u dělníka, který onemocní snětí slezinnou. Vidíme, jak koželuh v továrně, který je zejména v obličeji stižen snětí slezinnou a je nadosmrti postižen touto chorobou, těžko dostává zaměstnání, kdež to někde v některém případě dělník stižený úrazem násilným, který přijde případně o oko nebo o ruku, dostane spíše zaměstnání než on.

Dlužno vítati s tohoto hlediska, že zákon říká, že příště také ty osoby, které nebyly sice postiženy násilným úrazem, ale onemocní znenáhla a následkem toho jsou trvale neschopné k práci, chce chrániti tím, že to bude pokládat za úraz a 27. týdnem bude tyto nemocné odškodňovati, ale nejen odškodňovat, nýbrž i podporovat trvalou rentou. Musíme tedy tento zákon vítati nejen s hlediska sociální politiky, nýbrž i z důvodů zdravotních.

Jestliže jsme si stěžovali, že mezinárodní ujednání učiněné v Ženevě r. 1925 dochází do našich sněmoven později, musím se ohraditi proti těm výtkám, které i já sám jsem přednášel, poněvadž osnova t. zv. C z e c h o v a, tedy osnova domácí, se nespokojila jenom se 3 onemocněními, které byly do tohoto mezinárodního ujednání v Ženevě pojaty, nýbrž dává ochranu většímu počtu chorob, totiž 25, že tedy chrání pojištěnce, nejen když je nemocen, ale i když utrpí úraz.

Z těchto důvodů pozdravuji osnovu, vítám její předložení a musím jenom říci, že ministerstvo soc. péče touto osnovou provádí veliký čin na poli sociálně politickém od roku 1929 do nynějška, ale musím také říci, že i ze zdravotních důvodů a potřeb lze vítati takováto opatření, kterými se ministerstvo soc. péče representuje.

Soc.-politický výbor z těchto důvodů. které jsem uvedl a o nichž jsem se podrobněji zmínil ve výboru našem, doporučuje schválení osnovy. Výbor však schválil také resoluci ve věci sloučení pojištění úrazového s pojištěním invalidním a starobním. Resoluce tato je uvedena na 8. stránce zprávy. Výbor jednomyslně, podškrtuji, ať stranami levicovými nebo pravicovými, vyslovuje zásadu, aby naše pojištění úrazové bylo spojeno s pojištěním invalidním a starobním.

Budeme míti příležitost o této otázce hovořiti ještě jindy. Výbor soc.-politický jednomyslně vznáší apel, aby vláda na tomto poli brzy začala, nebol' víme, že dnešní opatření zvláště úrazového, invalidního a starobního pojištění je neekonomické, hlavně, jak vidíme v poskytování důchodů, někdy zdlouhavé, a administrativa těžkopádná. A tyto okolnosti nás vedly k tomu, že se doporučuje resoluce, jež se má týkati pro příště jednotného opatření pro poskytování podpor v případě pojištění úrazového i pro případ invalidity a stáří. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Z a h a j u j i společnou rozpravu o odst. 4 a pořadu.

Ke slovu je přihlášen pan sen. dr H ol i t s c h e r. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. dr Holitscher (německy): Velevážené dámy a pánové! Československá republika dala si trochu na čas ratifikováním smluv přijatých r. 1925, které se vztahují na zdravotnictví. Smlouva, kterou se dnes zabýváme a která má býti dnes ratifikována, byla již ratifikována 20 státy, takže jsme museli čekati trochu dlouho. Je tomu nyní skoro 7 let. Proč se to stalo? Vysvětleni je dosti jednoduché. Od r. 1925 do 1929 měli jsme občanskou koaliční vládu, která pro takové věci, jako je zdraví dělnictva, neměla zvláštního zájmu. Tak se za tato 4 leta nic nestalo, věc zůstala ležeti. Teprve když r. 1929 stal se sociální demokrat ministrem sociální péče, ujal se ihned této otázky a zahájil jednání s různými ministerstvy a úřady, které při tom přicházejí v úvahu. Šlo hlavně o úrazovou pojišťovnu dělnickou, které se tímto novým zákonem ukládají nová, břemena. Již více nežli před jedním rokem byl návrh referenta hotov; tedy výtka, že ministr C z e c h potřeboval příliš dlouho, je naprosto neodůvodněna. Teprve před nedávném došlo jednání k výsledku a leží tedy nyní konečně před námi hotová osnova, které máme dnes dáti svůj souhlas.

Oč běží? O to, aby se na nemoci se stanoviska sociální pojišťovací techniky pohlíželo jinak nežli na nemoci vůbec. Nemoci z povolání se nyní, jak se to již děje v řadě jiných států - byť snad, jak s pochvalou musíme zdůrazniti, nikoli v tom rozsahu, jak to činí tato předloha - nemoci z povolání se tedy nyní, pokud jde o pojištění, staví na roveň úrazům, a to vzhledem k stanovisku, že tak jako při úrazech většinou, v prvé řadě, v mnohých případech výhradně ručí podnikatel, který přece také při úrazovém pojištění sám musí platiti příspěvky, má se tak státi také, pokud jde o nemoci z povolání, poněvadž přece dělník, zaměstnanec a zřízenec svou nemoc si uloví tím, že je v tomto zaměstnání, nemoc, kterou, kdyby tam nebyl zaměstnán, jistě by nebyl dostal.

Předloha zákona nezabývá se definicí nemoci z povolání, o to plným právem. Slovo je vždy nedostatečné a nevýstižné. Víme to již ze sociálního pojištění, jak nesmírně obtížné je definovati a precizovati pojem nemoci tak, aby zákonodárce s tím mohl vystačiti. Dnes ještě píší se knihy a brožurky o pojmu nemoci, poněvadž se s takovýmto slovem v zákonodárství nemůže vystačiti. Kdo je nemocen ve smyslu zákona a kdo není nemocen? O tom ještě dnes je rozepře.,Stejně obtížné a snad ještě obtížnější by bylo definovati pojem nemoci z povolání. Zákon se proto do této definice vůbec nepouští, nýbrž sestavil listinu předně těch nemocí, které se považují za nemoci z povolání, a za druhé těch podniků, které pro tyto nemoci z povolání přicházejí v úvahu, i musíme říci, že to zajisté bylo nejlepší řešení, jaké jsme si mohli přáti. Zákon se dosti přesně držel nařízení Německé říše, v němž se nachází rovněž takovýto seznam. Můžeme však se zadostiučiněním konstatovati, že seznam, který byl u nás sdělán, jde dále nežli německé nařízení. K tomu ještě přistupuje, že se v § zákona ministr sociální péče zmocňuje, aby tento seznam také ještě rozšířil, kdyby se ob jevily nemoci, které mají nebo by mohly míti povahu nemocí z povolání. Něco takového nutno předvídati a je možné, poněvadž jednak technika činí pokroky, možno v průmyslu zaváděti nové způsoby postupu, které po případě mohou míti za následek nové nemoci z povolání - viděli jsme to teprve u nemocí z radu, kterých jsme před poměrně málo lety ještě vůbec neznali a které dnes hrají velikou úlohu - a také věda pokračuje a může určité nemoci, o kterých dnes ničeho nevíme, uvésti v souvislost s povoláním.

Jaký je rozdíl v ošetřování nemocného vůbec a toho; kdo ochuraví nemocí z povolání? Jak již zpravodaj uvedl, má nemocný nárok na 52 týdny nemocenské podpory, na lékařské ošetření a léky. Po 52 týdnech zaniká jeho nárok. Je-li déle nemocen, nemá již žádného nároku na nemocenské pojištění, nejvýše nyní na invalidní pojištění, které však, jak víme, naprosto nepostačuje. Jinak je tomu s úrazem anebo jemu nyní na roveň postavenou nemocí z povolání. Nyní ten, kdo ochuraví nemocí z povolání, nebude od 27. týdne bráti již žádnou nemocenskou podporu.( Sen. Stark (německy): Od 53. týdne!) Nikoli, podle zákona dostane od 27. týdne úrazový důchod, resp. důchod pro nemoc z povolání. To je právě rozdíl mezi úrazem a nemocí; tak jako zraněný dostává také již od 5. týdne úrazový důchod, bude ten, kdo ochuraví nemocí z povolání, od 27. týdne - po 26 týdnů obdrží přece nemocenskou podporu - bráti úrazový důchod, který samozřejmě potrvá, dokud je k výdělku nezpůsobilý, anebo dokud jeho výdělečná schopnost je snížena. V tom je rozdíl, že jeho nároky nezaniknou, jako u nemocenského pojištění, po určité obě, nýbrž že se mu důchod vyplácí také tehdy, je-li částečně k výdělku nezpůsobilý, jak tomu je také u úrazového pojištění, kdežto nemocenské pojištění nezná takovouto částečnou nezpůsobilost k výdělku a snad trvalé placení důchodu. Je tedy samozřejmě na tom lépe nežli nemocní, a náklady toho nese úrazová pojišťovna. Příspěvky k úrazové pojišťovně hradí však jen zaměstnavatel, podnikatel.

Velice vítaným ustanovením jest ustanovení § 5, odst. 1, které v německém nařízení nenalézáme. Stanoví se tam: Stal-li se někdo k práci neschopným pro nemoc z povolání, a tato se vždy vrací, vykonává-li zase své povolání, může mu v tomto případě býti přiznán přechodný důchod. Nemá na to právního nároku, ale úrazová pojišťovna může mu k důchodu, který bére, přiznati přechodný důchod, může tedy bráti půl druhé renty za tím účelem, aby se vyškolil pro jiné povolání. Co je velmi cenné zařízení. Setkal jsem se za své dlouholeté prakse dosti často s lidmi, kteří jinak byli zcela zdrávi, kterým dále nic nescházelo; kteří byli práce schopni, kteří však nemohli vykonávati povolání, ve kterém byli zaměstnáni, poněvadž ihned, jakmile tam byli zaměstnáni, ochuravěli dotyčnou nemocí z povolání. To platí především o jistém druhu kožní vyrážky, která nastává, musí-li kdo pracovati s určitými látkami, které pro jiného člověka mohou býti zcela neškodné. Jako lékař v továrně na porculán jsem opětovně viděl, že lidé, kteří často museli pracovati s porculánovou hmotou, ve které jest obsažen kaolín, křemen atd., dostávali na rukou kožní vyrážku, ekzémy, které měli tak dlouho, dokud museli s touto hmotou pracovati. Když s touto hmotou nepracovali, neměli vyrážky. (Sen. Stark (německy): Benzinova nemoc chemických továrnách!) To je totéž; uvedl jsem jen tento příklad, poněvadž jsem zelo získal specielních zkušeností. Totéž se stává také v jiných závodech, jako na př. u nás v chomutovské továrně na klobouky, kde se pracuje s kyselinami. Lidé, kteří tyto kyseliny naprosto nesnesou - totéž může se díti také v jiných oborech - jsou jinak zdrávi, trpí však tím, a nejen oni, nýbrž také pojišťovny tím trpí, když se jim po celý rok vyplácí důchod. Je mnohem ekonomičtější a rozumnější, poskytne-li se takovýmto lidem možnost hledati jiné zaměstnání, ve kterém mohou pracovati snad ještě 20, 30, 40 roků. K tomu dostávají tento přechodný důchod, který jim umožní hledati nové povolání. Ovšem, bude to v době krize, ve které nyní žijeme, nadmíru těžké. Ale máme za to, že nebudeme stále žíti v dobách takovéto krize.

Mezi nemocemi z povolání, uvedenými v tomto seznamu, jsou obzvláště některé, které pro nás mají zcela zvláštní význam, a o kterých bych zde proto chtěl promluviti. Uvádějí se tam ovšem všechny otravy z kovů a jinaké otravy, otravy z olova atd. Věci, které se rozumí samo sebou a které jsou obsaženy ve všech takových zákonech. Co pro nás v Československé republice má zvláštní význam, jsou onemocnění z radu a emanací. Nechci vám zde obšírně líčiti utrpení jáchymovských horníka, ačkoli je dosti tragické, a chci mu věnovati několik slov. Od mnoha let se namáháme, abychom prosadili zákon. který těmto dělníkům v jáchymovských dolech dává přednostní postavení, jež je chrání před tím, aby již v mladých letech nepropadli chřadnutí. zániku a smrti. Nepodařilo se nám to. Byly podány osnovu zákonů v poslanecké sněmovně, byly podány zde: Dodnes leží tyto osnovy zákonů nevyřízeny, ačkoli v poslanecké sněmovně převzal referát místopředseda T a u b, ačkoliv on a poslanec P o h l, jakož i zde kolega J a r o l i m po celé měsíce vyjednávali v ministerstvu veřejných prací. Ztroskotalo to, co těmto několika tuctům ubožáků mohlo usnadniti život, na byrokratických překážkách, na byrokratické úzkoprsosti. Dodnes nebylo možno prosaditi těmto lidem prodlouženou dovolenou, jakož i různé jiné věci, kterých jsme se v osnově zákona domáhali. Proto vítáme, že se těmto lidem alespoň v tomto zákoně z jednává malé zlepšení tím, že se jejich nemoc, rakovina plic, kterou tam získávají, zařaďuje mezi nemoci z povolání, což se rozumí samo sebou, a že se těmto dělníkům, onemocní-li - a onemocní všichni dříve nebo později dostává důchodu. Tím se sice nedosahuje toho, čeho jsme chtěli dosáhnouti, chrániti totiž tyto lidi před tím, aby tuto nemoc nezískali, tím že se jejich pracovní doba zkrátí, že do-stanou dovolenou, že teprve v určitém stáří smějí nastoupiti práci atd.; toho dosaženo nebylo. Dosaženo bylo toho, že se jejich postavení trochu zlepší, když onemocní.

Druhý pokrok je v tom, že se infekční nemoci u takových lidí, které si tito ve svém povolání uloví, léčí rovněž jako nemoci z povolání, a že postižení nabývají tím přednostního postavení. Dosud se s lékaři, ošetřovatelkami, ošetřovateli atd., kteří v nemocnicích, ozdravovnách, v léčebných ústavech pro plicní nemoci, onemocněli následkem infekce tuberkulosou, nejednalo jinak nežli jako s nemocný mi vůbec. Dostávali jeden rok nemocenskou podporu a byli "jestliže nastalo delší chřadnutí, vydáni často zoufalství a hladu. že tedy ti, kdož ve veřejných anebo zdravotních ústavech vůbec jsou zaměstnáni, v případě nákazy, kterou tam uloví, zařáděni jsou mezi ochuravělé nemocí z povolání, musíme rovněž považovati za podstatný pokrok.

Třetí kategorie, která pro nás zvláště přichází v úvahu, jsou nemoci z inhalace prachu. Všichni, kdož pracují v železárnách, v lomech, zkrátka všude tam, kde je mnoho prachu z kamene, skla nebo kovů, brusiči, jakož i brusiči kovy, jsou ve vysoké míře vydáni nemocím z inhalace prachu, tak zv. pneumokoniose. Máme venku sta a sta takových lidí, kteří proto, poněvadž nejsou úplně k práci neschopni, nemají nároku na invalidní důchod, stále znovu onemocní. kterých však nemocenské pojišťovny více neuznávají. Tím, že jsou zařáděni, je to přece jistější existence pro jejich stáří. pro dlouhou dobu jejich nemoci - neboť tato onemocnění probíhají velmi zdlouhavě - nežli tomu bylo dosud. To jsou tyto tři body tohoto seznamu, které zde pro nás mají zcela zvláštní význam.

Musíme však ovšem říci, že máme trochu nedůvěry k provádění zákona, který má 1. července vstoupiti v platnost, poněvadž jsme s prací Úrazové pojišťovny nenabyli nejlepších zkušeností. Nemohu opomenouti, abych zde nepoukázal na podstatný rozdíl, který tu je mezi sociálním pojetím činnosti v Ústřední sociální pojišťovně a v Úrazové pojišťovně dělnické. První se snaží stavěti do popředí sociální momenty. V pochybných případech snaží se - a všichni, kdož k jejímu rozkazu pracují; mají také takovéto pokyny - rozhodovati vždy ve prospěch poškozeného. To činíme venku u nemocenské pojišťovny také, alespoň ti, kteří tyto pokyny zachovávají. U Úrazové pojišťovny dělnické musíme bohužel často narážeti na velkou úzkoprsost. Úrazem poškození jsou zkracováni, jejich důchody vyměřovány co nejúžeji, jsou stále znovu předvoláváni, jde-li to, jsou jejich důchodu snižovány, takže my všichni, kteří jsme zaměstnáni v tomto sociálním pojištění, musíme říci, že k činnosti Úrazové pojišťovny dělnické máme velkou nedůvěru. (Sen-. Stark (německy): Zákon musí býti novelizován!) Přicházím nyní k tomu. Připouštím, že z valné části jsou toho příčinou nedostatky zákona. (Souhlas.) Zákon pochází z roku 1888 a nebyl od té doby novelizován, bylo nejvýš provedeno několik nepatrných změn,Které nemají podstatného vlivu. Je zcela jasno, že zákon, dnes 44 roků starý, dnešní době více neodpovídá. Rozdělení tříd nebezpečí je přirozeně dávno předstiženo. Považte, že to,. co dnes provoz činí nebezpečným, řekněme výtahy, páternoster, elektrický proud, automobil, benzin atd., to všechno tu dříve nebylo. Roku 1888 bylo nejnebezpečnější, co se znalo, parní stroj, a u parního stroje se dnes vlastně nic více nestane. Na druhé straně se po přání agrárníku vypustily z úrazového pojištění všechny zemědělské a lesní podniky. Víme však, že snad nikde není tolik úrazů jako právě při lesních pracích, kdy každý okamžik někoho zabije padající kmen; ale také u zemědělských podniků, pokud se užívá strojů, a také tam, kde se žádných nepoužívá, dochází k úrazům pokopáním, potrkáním, k poranění kosou a celé řadě jiných úrazů. Uvádím zde jen některé.

Chci tedy říci, že zákon je zastaralý. Jak mně sdělil ministr C z e c h přikázal příslušnému oddělení v ministerstvu sociální péče, aby provedlo novelizaci zákona. Ale bude to právě ták těžký boj, jako byl boj o tuto předlohu, snad ještě těžší. Chceme však doufati a přejeme si, aby se mu podařilo provésti také tuto úlohu.

Resoluci přijal výbor jednomyslně, i myslím, že zde nebude nikoho, kdo by s obsahem resoluce nesouhlasil, která chce sjednocení a unifikaci veškerého dělnického sociálního pojištění, úrazového pojištění, nemocenského, starobního a invalidního pojištění a několika vedlejších oborů, které k tomu ještě přistupují. Slibujeme si od toho také hospodářskou úlevu: mají se při tom provésti administrativní úspory. Od toho si příliš neslibuji, poněvadž žádný z ředitelů nebude chtít ustoupiti a budou se pevně držeti svých křesel. Ale nehledě k tomu uvítali bychom velice, kdyby přestala Lato spletitost, kterou dnes máme. Všem, kdož pracují v sociálním pojištění, by to práci velmi usnadnilo.

Velevážení! Předloha, kterou máme dnes schváliti, znamená značný sociálně politický pokrok, ze kterého se musí upřímně těšiti každý, kdo má srdce pro osud našeho dělnictva, které se beztak nyní následkem krize octlo v tak strašném postavení. Je to malý pokrok, který, zde zaznamenáváme, nebyli jsme však v posledních letech zhýčkáni. Pokroky, které jsme zde učinili, byly ojedinělé a velmi nepatrné, i musím říci, že jsme se ještě zřídka kdy tak rádi zúčastnili dvou schůzí senátu, jako včerejší a dnešní, kdy nám bylo popřáno netoliko s odporem, nýbrž z vnitřního přesvědčení pozvednouti ruku pro tyto předlohy: včera zkrácení vojenské doby služební - malý pokrok - a dnes předloha o nemocích z povolání. Souhlasíme s touto předlohou z plného přesvědčení. (Potlesk.)