Místopředseda Trčka (zvoní): Dále má slovo pan sen. P a l m e. Prosím, aby se u jal slova.

Sen. Palme (německy): Dámy a pánové! O naléhavé nutnosti provedení tohoto zákona o nemocích z povolání, kterým se řada nemocí z povolání, jež v předloze jsou podle jména uvedeny, staví na roveň úrazům, a který stanoví, jak má úrazové pojištění tyto nemoce odškodňovati, netřeba zajisté příliš mnoho říci, ježto bezprostřední řečník přede mnou, kol. dr H ol i t s e h e r, již řekl. čeho je naléhavě potřebí. jestliže přes to mluvím k věci, děje se tak z jiného důvodu.

Ve smyslu doporučení mezinárodní konvence z r. 1925 má nyní také v Československu býti vyplněna mezera našeho sociálního zákonodárství, které v mnohých jiných zemích již dávno dosáhlo platnosti zákona. Pokud jsem informován, přijaly dodnes tylo státy příslušné osnovy na podporu nemocí z povolání: Německo, Rakousko, Belgie, Kuba, Finsko, Velká Britanie. Maďarsko, Indie. Irsko, Japonsko, Lotyšsko, Luxemburg, Norvéžsko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko. Švýcarsko a Jihoslávie. V celé řadě jiných zemí s vysoce vyvinutým průmyslem jako ve Francii, Itálii ve kterých rovněž je celá řada průmyslových odvětví s nebezpečný mi nemocemi z povolání. nebylo dosuď nikterak postaráno o to, aby se dělníkům při onemocnění nemocí z povolání dostalo nějakého odškodnění. K těmto zemím patřilo dosud také Československo. Ustanovení jednotlivých zemí o ochraně zdraví jejich dělníků a odškodnění při nemocech z povolání silně se od sebe liší. Chci se tím zabývati jen potud. pokud se to týká výroby porculánového a kameninového zboží jednotlivých zemí. abych ukázal, jak daleko jsme ještě pozadu v sociálním zákonodárství oproti jiným státům.

Co se týče ochrany dělníků průmyslu porculánového a kameninového. jde anglicky zdravotní zákon na ochranu dělnictva průmyslu keramického nejdále. Obzvláště cenná jsou ochranná opatření pro mladistvé dělníky.

Poukazuji k tomu. že otravy z olova a silikosa, těžké onemocnění plic z prachu, již dávno jsou tam uznány za nemoce z povolání a odškodňovány. Mimo to smějí mladiství dělníci před 16. rokem býti do závodů keramického průmyslu přijímáni jen s povolením lékaře. K nosení břemen přes 40 liber nesmí se jich používati a jest jim zakázáno nositi glazuru a masu. Při pracích s olovnatými glazurami musí se dělnici dát každého« měsíce lékařský vyšetřiti. Při vybírání horkých pecí je jako nejvyšší hranice stanoveno 125° Fahrenheita t. j. 70° Celsia. Při vyšší teplotě nesmí se pec vybírati.

Přes toto zákonité omezení při vybírání horkých pecí byla zjištěna ještě tato onemocnění: krvácení z nosu a uší, závratě a všeobecná slabost, což je důkazem toho, že také tyto stupně jsou ještě příliš vysoké, ačkoli jen dospělí muži smějí vykonávati tuto práci.

Co se týče Německa, bylo zákonem z února 1929 těžké onemocnění plic z prachu, silikosa, pro závody, ve kterých se dobývá pískovec pro brusírny kovů, továrny na porcelán a hornické závody uznána sice za nemoc z povolání ve smyslu úrazového pojištění, naproti tomu však vyjmuty z nařízení velké skupiny průmyslu. výroba kameniny, obkládaček, dlaždiček, jakož i všechna hrubá keramika, což dlužno označiti jako těžký nedostatek zákona.

V Německu vydalo společenstvo hrnčířů r. 1928 pokyny o vybírání horkých pecí. které praví, »že se chudokrevné a bledničkou trpící osoby nesmějí bráti k pracem u pecí. Vstup do pece je teprve dovolen. když tato náležitě vychladla. Vnitřní teplota nesmí při tom činiti více než 50° Celsia. Společenstvo hrnčířů může při přestoupení pokynu uložiti pokuty až do 10.000 marek.« Závodní rady závodu zpracujících porculán. a kameninu byly organizací poukázány, aby naléhaly na prováděni nových předpisů, což se dnes také děje. Tak existují v Holandsku zákonitá ustanovení o maximální hranici stupňů teploty, při které je doveleno vybírání horkých pecí, a jejichž zachování živnostenští inspektoři přísně kontrolují. V Dánsku mají zákon o továrnách, podle kterého se pece při teplotě přes 40° Réaumura nesmějí vybírati. V Rakousku a také u nás v Československu není žádných zákonitých opatření na ochranu dělníků při vybírání horkých pecí, ačkoli je to práce zdraví škodlivá.

Ustanovení našeho živnostenského zákona nedostačují, aby účinně chránila dělníky našich továren na porculán a kameniny a hrnčířské závody před nebezpečím jejich povolání, jak by toho bylo potřebí v zájmu jejich života a jejich zdraví, a jak se to v jiných zemích již děje. Je tudíž potřebí zvláštních zákonitých ustanovení, která také těmto dělníkům poskytují nutnou ochranu při nebezpečí jejich povolání. Zákonitý osmihodinový pracovní den existuje pro dělníky v pecích našich továren na porculán a kameninu na papíře. Tito dělníci, kteří jsou zaměstnáni při vypalování, stojí často 25 až 30 hodin nepřetržitě u pecí, až je vypalování skončeno. Při pálení dvou až tří pecí za týden činí tedy pracovní doba týdně často více nežli 100 hodin. V Německu se dělníci při stejné práci zaměstnávají jen 8 hodin a pak se mění. čehož však u našich podnikatele nelze dosáhnouti. Při naléhavých pracích musí dělníci vybírati zboží z horkých pecí při tak vysokém stupni horka, že při tom utrpí spáleniny a že se jim spali vlasy. Těžká onemocnění jsou pak následky těchto pracovních method.

Velice pozadu je zákonitá ochrana zdraví dělníků v továrnách na porcelán a kameniny ještě ve Francii. Na zdravotnickém sjezdu r. 1929 v Lyoně poukázali mnozí delegáti na naprosto nedostatečné zdravo ní předpisy ve francouzských továrnách na porcelán. Ustanovení živnostenských lékařů k podpoře úředníků pro dozor nad dělníky, jež provedlo francouzské ministerstvo práce, lze považovati za jediný pokrok v tomto oboru.

Při této příležitosti poukazuji na vypracovanou osnovu Mezinárodního ůřadu práce v Ženevě, která omezuje, event. zcela zakazuje nositi těžká břemena dělníkům a dělnicím v závodech. V továrnách na porculán a kameninu používá se velmi často slabých a mladých dělníků a dělnic k tomu, aby nosili naplněné těžké vypalovačky k pecím a zpět, což v ohledu zdravotním Je pro ně velmi škodlivé. Také zde bylo by potřebí určitých ochranných opatření. Se stanoviska zdravotního záleží rozdíl mezi továrnou na porculán a na kameniny hlavně v tom, že glazury používané pro kameniny jsou silně olovnaté., glazury na porculán naproti termu olova prosté. Již za Rakouska svolala vláda anketu, ve které se mluvilo o nebezpečí otravy olovem pro dělníky v průmyslu, jenž vyrábí zboží porculánové, kameninové a hliněné, a ve které se hledaly prostředky pro účinné odvrácení tohoto nebezpečí pro zdraví dělníků. Účinných výsledků tato anketa však nepřinesla. Otrava olovem se v posledních?0 letech v keramických závodech podstatně zmenšila, čehož příčinou je používání glazur více olova prostých, jakož i lepší ochranná zařízení. V určitých podnicích vyskytuji se však sporadicky stále ještě případy těžkých otrav z olova, z čehož lze souditi na nedostatečná zařízení a což dokazuje to, že nebezpečí této hrozné nemoci dlouho ještě není zažehnáno.

obrovské škodlivosti při zpracování porculánové a kameninové hmoty, jakož i kaolinu v keramických závodech nepotřebuji zde mnoho vypravovati. Veliký počet úmrtí tuberkulosou plic ve věku většinou velmi mladistvém je statisticky nezvratně dokázán. Hrozné na této nemoci je, že ji ve většině případů předchází po léta trvající chřadnutí a že nebezpečí nákazy pro bezprostřední okolí je velmi velké.

K podstatnému zhoršení přispívá ještě, že následkem dlouhotrvající hospodářské krize v porculánovém a sklářském průmyslu sině poklesl vývoz zboží, jak Jsem dovodil již v poslední rozpočtové debatě. Následek toho je, že valná část tohoto dělnictva jest úplně bez práce, anebo odsouzena jen ke zkrácené práci. Dělnictvo nemůže si více opatřiti, čeho je k živobytí potřebí. Nouze a bída, která je dohrou živnou půdou pro rozšíření tuberkulosy, zhoršila ještě zhoubné účinky mezi keramickým a sklářským dělnictvem.

Lepší ochranou dělnictva a hygienicky nezávadným provozem, pečlivým bojem proti prachu a lepším zdravotnickým dozorem nad dělníky mohl by počet onemocnění a úmrtí tuberkulosou plic býti zcela podstatně snížen. Ruku v ruce s těmito opatřeními muselo by ovšem jíti také zkrácení pracovní doby a zvýšení mzdy, aby se dělnictvo keramického průmyslu lépe nežli dosud mohlo lepší stravou a zotavením chrániti před nebezpečím nákazy. Podobné poměry jako v porculánovém a kameninovém průmyslu jsou také v průmyslu sklářském. Obzvláště brusírny skla osou známy jako pravé semeniště tuberkulosy. Žádám tudíž vládu, aby ve smyslu zákonitých opatření jiných zemí také u nás na ochranu živo-ta a zdraví dělníků v průmyslu porculánovém, kameninovém a kaolínovém učiněna byla opatření, která jsou způsobilá odstraniti zdravotní závadu při práci a obzvláště chrániti naše mladistvé dělníky a dělnice před přílišným vykořisťováním.

Dne 25. května 1930 konal se v Bruselu společný sjezd tajemníků Mezinárodního sdružení horníků, dělníků v keramických a kameninových závodech, na kterém přijata byla resoluce, ve které se pracovní komise Mezinárodního úřadu práce v Ženevě vybízí. aby na denní pořad jedné z nejbližších pracovních konferencí dala otázku boje proti silikose a uznání této za nemoc z povolání, podléhající úrazovému pojištění. Již z toho-to můžete souditi, jaký význam má předloha pro dělníky uvedených povolání.

Z těchto důvodů vítám předloženou osnovu zákona, od kterého očekávám, že přinese kýženou úlevu všem dělníkům, kteří jsou nuceni pracovati v povolání, jež má za následek takovéto nemoci, a kteří se stávají obětí kapitalistického vykořisťování. Z těchto důvodů budeme hlasovati pro vládní předlohu. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. W e n z e l. Prosím. aby se ho ujal.

Sen. Wenzel (německy): Pánové! Senát má dnes projednávati osnovu zákona, která se zabývá tím, aby 24 nemocí z povolání bylo postaveno na roveň úrazům. Díváme-li se správně na osnovu zákona v jejím velkém významu, shledáváme, že se zde veškerému národnímu hospodářství ukládací velké nové úkoly, a to jak pro pojištění, tak také pro lékaře. Význam zákona vylíčili oba řečníci přede mnou, zástupci německé sociálně demokratické strany dělnické. Osnova zákona byla přece, jak také zmíněno, provedena již v různých státech, jistě také ve prospěch a s plným úspěchem. Jak vidím, byla tato osnova zákona celkem velkoryse přizpůsobena říšsko-německému pochodu myšlenek, zákonu ze dne 12. května 1925, o rozšíření úrazového pojištění na nemoci z povolání v živnostech. Československo dostává nyní tento zákon o 7 let později. Nechceme s tohoto místa zkoumati, na čí straně je vina, chceme jako rozumně a upřímně smýšlející lidé, kterým záleží na řešení tohoto problému, zabývati se předlohou samou.

Říšsko-německý zákon vypočítává 11 nemocí z povolání, československý 24. Jestliže pomocí lékařských posudků zkoumáme s finanční a hospodářské stránky přibližné pole působnosti, jaké účinky projevuje zákon v jiných státech, shledáváme, že velký okruh působnosti, jak ho má na mysli předložený zákon, vyžaduje zcela značné sumy. Nyní se automaticky rozvijí otázka, zdali v nynější. době hospodářské krize ce skutečně naléhavě potřebí, aby se předložený zákon skutečně prováděl, dále 'které obory mají býti předloženou osnovou zákona pojaty za účelem lepšího sociálního hájení zájmů dělníků. Tu shledáváme již při onemocnění olovem a jeho sloučeninami celé množství kategorií dělníků. kteří zde přicházejí v úvahu: olovné a zinkové kutě, továrny na -olověné barvy, pro výrobu běloby, mima, octanu olovnatého, chromové žluti, pak takové osoby, které těchto barev používací, jako malíři, natěrači, lakýrníci, brusiči; dále pilníkářství, továrny na akumulátory, válcovny, brokárny, továrny na láhvové pochvičky, instalační závody, továrny na kameniny a jiné keramické podniky, emailovny, dále tiskaři a písmolijci, spáječi olova, klempíři, dělníci při rozebírání nepotřebných lodí, konečně textilní a barvířští dělníci. Onemocnění z olova povstává hlavně tím, že jed následkem nehygienického počínání anebo neúčelných zařízení v závodě dostává e do těla buďto jako prach zažívacím ústrojím anebo jako páry dýchacím ústrojím. Onemocnění z olova projevuje se v nemocech mozkových, jak to známe z. lékařských spisů, ve formě mozkových nemocí, ve formě onemocnění periferního nervového systému, v typickém ochrnutí olovem, v onemocnění ledvin a v těžkém onemocnění zažívacích orgánů. Chceme-li obor působnosti a význam osnovy zákona pochopiti úplně a správně, pak je k tomu potřebí, aby všichni ti, kdož ve vědeckém, lékařském směru a v jiných směrech věc náležitě znají, vyložili nám rozsah působnosti. Ministerstvo zdravotnictví - k čemuž v tomto okamžiku musím poukázati - učinilo v tomto směru pro dělníky v těchto závodech poměrně příliš málo pomocí letáčků, poučováním a pod. Máme přece také pro poučování státní ústřednu diapositivů. Podrobíme-li však zkoumání tyto přednášky, obsah poučování, shledáváme všechna možná themata. která však daleko nemají tak velkého a základního významu, jako problém profylaxe, jak by toho v zájmu všeobecného hospodářství bylo potřebí. Chtěl bych také s tohoto místa upozorniti zástupce ministerstev, kteří sem dnes přišli k projednávání osnovy zákona, že by bylo beze vší pochybnosti v zájmu poučení lidu a profylaxe, kdybychom se nespoléhali jen na zákon, nýbrž kdyby se vytvořily další možnosti poučovati lid, kdyby zástupcům dělnictva, důvěrníkům, odborářským organisátorům byla dána možnost působiti poučením také v tomto směru, ať přesným vylíčením, ať dobře sestavenou, odborníky vypracovanou přednáškou. Obraz řekne přece více nežli mnoho slov. Mám za to, že profylakční materiál by byl jedním z nejdůležitějších nástrojů k potírání nemocí z povolání.

Onemocnění fosforem, obzvláště v chemických závodech, ve kterých se vyrábí fosforový bronz, kapsle a zápalky, působí strašlivé poruchy na kostech, které se v čelistních kostech lokalizují typickou formou jako nekrosa čelisti a mohou vésti také ke spontánním zlomeninám dlouhých rourovitých kostí. Pak onemocnění rtutí a jejími sloučeninami. Tyto nemoci se objevují v dolech a kutích na rtuť, v továrnách na kloboučnickou plsť, při používání mořidel obsahujících rtuť, v továrnách na teploměry a tlakoměry, při zlacení ohněm, při amalgamování, při výrobě žárovek atd. Především je potřebí opatření proti otravám rtutí. Aby se zabránilo vzniku, opětnému vzniku anebo zhoršení onemocnění rtutí v živnostech, přicházejí v úvahu tato Opatření: Mladiství dělníci a ženy, kteří podle zkušeností jsou méně odolní, nemají pokud možno býti zaměstnáváni rtutí trvale. Chudokrevní, slabí, nervově a na ledviny nemocní dělníci, pijáci a takoví, kteří často trpí katary žaludku, střev a záněty úst pro špatné zuby, nemají býti zaměstnáváni v závodech pracujících se rtutí. Onemocnění z arsenu a jeho sloučenin, z arsenových rud v dolech a v kutích, při průmyslovém používání arsenu, při výrobě barev a konservačních prostředků, ve sklárnách a koželužnách, při výrobě depilačních prostředků a v tiskárnách dlužno věnovati velikou pozornost. V oboru poučení získalo si velikých zásluh museum pro hygienu v Drážďanech, které světelnými obrazy a přednáškami poskytuje důvěrníkům dělnictva možnost orientovati se o různých formách otrav a nemocí z povolání.

Bylo by naléhavě potřebí při potírání nemoci z povolání pomocí zákonitých ustanovení jíti stelným krokem v praktickém směru poučováním.

Onemocnění rakovinou kůže ze sazí, parafinu, smůly a příbuzných látek vyskytuje se nejčasněji v živnosti kominické, v továrnách na brikety, v dolech, u topičů vysokých pecí, šedý zákal u sklářů. Také zde mám za to, že by poučením bylo možno odvrátiti tak mnohou těžkou nemoc, která člověka postihne při jeho práci. Zcela správně mluvil senátor P a l m e o významu nemocí jáchymovských dělníka. Také soudruzi v mé straně podali v poslanecké sněmovně v té příčině návrhy.

Ale takovýmito věcmi samotnými se po mém názoru otázky nemocí z povolání nerozřeší. Tím jen poněkud čelíme těmto hrozným zjevům na pracujících lidech, jež vražedná a nezdravá práce s sebou přináší.

Shrnuje chtěl bych říci, že v osnově zákona jest uvedeno 24 nemocí z povolání. Vzhledem k pokrokům techniky a vývoje je zde možnost, aby ministerstvo tento okruh rozšířilo. Za dnešních poměrů nemocenských pokladen a úrazového pojištění by ovšem - to cítím ve svém nitru - pronikavá pomoc byla nemožná. Bylo by tudíž nejvýš na čase, aby konečně jednou - od 18 let nekonaly se žádné volby do nemocenských pokladen - tyto nové volby byly vypsány a aby spoluprací zástupců z kruhů dělníků a z kruhů podnikatelů z tento nejdůležitější obor péče o nemocné konečně jednou byl spravován způsobem demokratickým. O úrazovém pojištění dělnickém slyšeli jsme, pokud jsme ve styku s kruhy dělnickými a podnikatelskými, opětovné stížnosti. Také zde je potřebí jednati stejně, jak jsem to zdůraznil u nemocenských pokladen, a mám rovněž za to, že úrazové pojištění dávno již se nehodí do nynější doby hospodářství a techniky. Mnohé se v technice změnilo, mnohé zdá se dnes směšným, co v době, kdy se zákon dělal, jevilo se důležitým. žádáme také zde konečně revisi a novelizaci.

Jsme přesvědčeni, že zákon má velký význam a že přinésti může mnoho zdaru a požehnání. Budeme hlasovati pro zákon, ale máme za to, že není úplný a že ještě mnohé v zákoně potřebuje reformy. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. J í l e k. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Jílek: Slavný senáte! Pánové a dámy! Přihlásil jsem se ke slovu. abych několika slovy naznačil, jak se díváme na předlohu, o které dnes jednáme. Doposud každý dělník nebo dělnice, přišel-li při práci v závodě nebo továrně k úrazu, dostával úrazovou podporu, kdežto dělníci nebe dělnice, kteří pracovali s různými otravnými jedy atd., jak jsou v předloze i mnohé z nich vy jmenovány, byli mnohdy většími mrzáky než ten, kdo přišel k úrazu, ale poněvadž to nebyl úraz podle dosavadních zákonů, nedostali nic a byli odkázáni pouze na nemocenskou. A ježto obyčejně tyto nemoci z povolání, kde se pracovalo s různými jedy atd., byly trvalé, tedy tento člověk byl trvale k práci neschopný, ale nemocenská pokladna mu platila jen po dobu, po kterou byla povinna platiti. Největší risiko při tom nesla nemocenská pokladna, kdežto úrazová pojišťovna byla při tom šetřena. Dnes, když se díváme na naše nemocenské pokladny, vidíme, že téměř všechny bez rozdílu zápasí finančně. (Předseda dr Soukup ujal se předsednictví.) Mnozí říkají, že je tam drahá správa atd. Podívejme se lépe na nemocenské pokladny, kde to vězí, že tyto pokladny jsou ve finanční tísni? nemocenská pokladna koná mnohé práce, ano přináší i mnohé finanční oběti za úrazovou pojišťovnu, kdežto úrazová pojišťovna nemá velká vydání a může schraňovat majetek. Ukazuje se, že prý úrazová pojišťovna lépe hospodaří; to je pravda, ale jen proto, že risiko za ní nese nemocenská pojišťovna. Totéž platí a starobním a invalidním pojištění. Mnoho-li doplácí nemocenská pokladna na starobní a invalidní pojištění. Poněvadž nemocenské pokladny vybírají členské příspěvky a vedou celou agendu za pojišťovnu, stojí to nemocenské pokladny peníze, musely rozmnožiti personál a když vezmeme v úvahu příplatek, který jim dává za práci ústředí, je to nepatrná částka, uvážíme-li, že někde musely přibrati 4 až 5 úředníků a pojišťovna jim ptati 1 až 2. Zkrátka a dobře nemocenská pokladna musela vypláceti jak za úrazovou pojišťovnu, tak za pojišťovnu invalidní a starobní. Proto se nesmíme diviti tomu, že dělnictvo samo nahlíží, že je potřebí, aby všechny tyto pojišťovací ústavy se sjednotily, srazily v jeden celek, poněvadž to znamená menší vydáni správní. Tyto ústavy budou pak moci více přispívati na léčení, poněvadž dnes se jim na léčení mnohdy již nedostává. Proto, když se všechny ústavy sloučí dohromady, budou míti nemocenské pokladny větší prostředky na léčení.

Proto přimlouvám se za to, aby ministerstvo soc. péče co nejdříve hledělo sjednotiti všechno pojišťování dělnictva do jednoho ústavu, aby správa byla jednodušší a tím Také lacinější, poněvadž nemusí akta z jednoho do druhého ústavu běhat. Tím se také prospěje nejvíce dělnictvu samému a nemocenské pokladny budou mít více prostředků k léčení nemocných.

Přimlouvám se, aby se na resoluci navrženou soc.-politickým výborem slavná vláda a ministerstvo soc. péče nedívalo jenom jako na resoluci, nýbrž aby hlavně ministerstvo soc. péče hledělo urychleně sjednotiti veškeré pojišťování do jednoho ústavu.

Prohlašuji, že budeme hlasovati jak pro zákon, tak i pro resoluci a doufám, že se jimi ulehčí, jak nemocenským pokladnám, tak prospěje i dělnictvu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Slovo má pan sen. Kindl..

Sen. Kindl: Vládní koalice, která řadou zákonů, které v poslední době odhlasovala a které jsou všechny ve prospěch zámožných vrstev, ale za to na druhé straně ještě více zbídačují pracující masy, aby se ukázalo, že jsou v této vládě zastoupeny také socialistické strany, chce se po tom všem blýsknouti také nějaký m zákonem sociálním a proto přichází nyní s tímto zmetkem zákona a bude jej vychvalovati, jako nevím jakou sociální vymoženost. Tímto návrhem zákona má prý být vyhověno naléhavé potřebě poskytnouti ochrany osobám, onemocnělý m nemocemi z povolání. Všeobecně možno nazvati nemocí z povolání každou nemoc, která byla způsobena výkonem práce, ať to již je v oboru jakémkoliv. Příčinou takového onemocnění mohou být různé okolnosti. Mimo nemoci v návrhu zákona jmenované jsou ještě Jiné příčiny, které by se mohly nazývati nemocemi z bídy. Těžce pracující dělník, maje žebráckou mzdu a při tom četnou rodinu, takže jeho příjem nestačí ani na výživu rodiny, natož aby si mohl opatřiti alespoň trochu slušný byt, aby sebe a svou rodinu mohl alespoň nejnutnějším šatstvem opatřiti, který po celodenní dřině, při nedostatečné stravě nemá možnost, aby se nalokal čerstvého vzduchu, bydle ponejvíce v nezdravých bytech, takovýto dělník dostane proletářskou nemoc, tuberkulosu. I to je nemoc z povolání, ale o takovýchto nemocích váš návrh z pochopitelných příčin se nezmiňuje, jelikož tato nemoc řádí ponejvíce mezi pracujícím lidem, a můžeme říci, že jí trpí 700 proletářů.

Máme i jiné dělníky, na př. zemědělské, kteří musí vykonávati různé práce, při nichž. utrpí úraz, ale nejsou proti úrazu pojištěni, poněvadž všeobecné pojištění proti úrazu se na tyto dělníky nevztahuje, ač je spousta dělníků zmrzačených při takovýchto pracích, kteří se potom musí živit žebrotou. Ani vládní návrh zákona, který vy zde odhlasujete, nevyřeší otázku, jak odškodniti osoby, které se při výkonu své práce ať již jaký cokoliv způsobem staly k další práci neschopnými. Vy dáváte na tu velikou zející ránu jen malou anglickou náplasti. lak to vaše pojištění vždy dopadne, přesvědčuje se dělnictvo již dnes, kdy z pojištění nemocenského, které je v rukou sociálfašistů, má jen dvě výhody, a ty jsou: platit a držet hubu! Stále se jim zvyšují příspěvky na nemocenské pojištění, ale snižují podpory v nemoci a vydání na léky, že prý jsou nemocenské pokladny ve finanční tísni. Že by se mohly snížiti i platy pánům ředitelům nemocenských pokladen, to nikoho z těchto socialistů ani nenapadne. Že velkoprůmyslníci dluhují těžké miliony nemocenským pokladnám, to také páni vědí, ale dosud je ani nenapadlo, aby je vymáhali. Tyto příspěvky buly sice od dělnictva vybrány, ale nebyly svému účelu odvedeny, tudíž byly zdefraudovány a bylo by potřebí nakročiti. To však zase nebudou dělati sociálfašisté, poněvadž oni jsou zde od toho, aby hájili zaměstnavatele - kapitalisty a klamali pracující

vrstvy. Tato vaše předloha není opět nic jiného, nežli předlohou, která má trochu uklidniti rozbouřené pracující vrstvy, které již začínají míti dost vaší zbídačující politiky. Tímto paskvilem chcete opět oklamati dělnictvo, že i kromě bankovních zákonů, které budou chrániti bankovní pirátství, kromě zákona o zvýšení daně obratové, která zatíží nejširší masy konsumentstva a zdraží životní potřeby, uděláte také nějakého zmetky ve prospěch pracujících. Tím chcete odvrátiti pozornost pracujícího lidu, aby vám nehleděl na ruce, jak se často zvedají pro reakční zákony, které při dnešní bankrotářské situaci mají pomoci kapitalistům na účet pracující třídy. My jsme k této vládní předloze podali několik malých změn, ale ani ty malé změny nepřipustíte, poněvadž nesmíte, protože jste zavázáni kapitalistům, že budete hájiti zájmy jejich, a ne zájmy pracujících. Také dělnictvo již vás dovede chápati. ví, že v dnešním společenském řádu nemůže očekávati žádné zlepšení ve prospěch své třídy, i kdy by zde bylo sebe více takových zástupců pracujících, jako jsou sociálfašisté, nebo dokud mají kapitalisté moc, budou veškeré reformy, týkající se pracujícího lidu, prav'-m paskvilem, výsměchem bídě a hladu nejširších vrstev.

Proto je potřebí, aby dělnictvo po všech těch zkušenostech, které v posledních letech vaší vlády nabylo, připravovalo se v jednotné frontě po vzoru severských horníků, ne k nějaké reformě nějakého nedostatečného pojištění, ale k odstranění kapitalistického řádu, který beztak hrozí sesutím, a k nastolení řádu socialistického, v němž bude postaráno nejen o ty, kteří pracují, nýbrž i o ty, kteří byli, ať již jakýmkoli způsobem, učiněni k práci neschopný mi a nadále li vykonávati nemohou. Jen tenkráte bude zde dosaženo skutečného pojištění ve prospěch pracujících. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Byly mně podány pozměňovací návrhy sen. N e d v ě d a a soudr, k 5. odst. pořadu, tisk 748. žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Pozměňovací návrhy sen. N e d v ě d a, Mikulíčka a soudr. k tisku 748:

Odst. 3 §u 3 nechť zní:

»Při nemoci z povolání záleží náhrada škody osob pro případ nemoci potištěných v důchodu, který je poskytovati onemocnělému nemocí z povolání počínajíc 53. týdnem po začátku nemoci, případně po počátku neschopnosti k výdělku podle předcházejícího odstavce.«

§ 4 nechť zní:

»Povinnost oznamovati v zákonné lhůtě nemoci z povolání má každý nositel nemocenského pojištění, jakož i pojištěnec nemocí postižený, jakmile se o nich doví. Povinnost oznamovati nemoci z povolání má každý lékař, který zjistil takovou nemoc. Zanedbání této povinnosti se trestá pokutou od 1.000 do 5.000 Kč nebo trestem na svobodě od jednoho týdne do jednoho měsíce.«

§ 5 nechť zní:

» Je-li obava, že se nemoc z povolání bude opakovati, nebo že se zhorší, bude-li osoba pojištěná dále zaměstnána v takovém podniku (§ 2), musí jí býti nositelem úrazového pojištění poskytnut důchod ve výši plného důchodu. zanechá-li zaměstnání toho v takovém podniku. «

Odst. 2 §u 9 nechť zní:

Budou-li splněny podmínky §u 2, je povinen v případech zjištěných nositel pojištění odškodniti také nemoce způsobené (§ 3) přede dnem účinnosti tohoto zákona., nejposléze však do 1. ledna 1929. «

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. J o h a n i s o v i.

Zpravodaj sen. Johanis: Dámy a pánové! Z debaty, která byla vedena o osnově o odškodnění nemocí z povoláni, je vidno, že plénum senátu je si vědomo mimořádné důležitosti této osnovy. Státní zdravotní ústav vyslovil přání, aby byl slyšen při nařízení. které se má ve smyslu osnovy zákona podle §u 4 ministerstvem soc. péče vydati. Výbor se proto usnesl pojati do důvodové zprávy toto ustanovení.

Výbor sociálně-politický předpokládá, že vláda, případně resortní ministr, před vydáním vládního nařízení podle tohoto paragrafu vyslechne také státní zdravotní ústav, který zřídil zvláštní oddělení pro hygienu průmyslovou, jež sleduje vliv nemocí z povolání a snaží se působiti nejen represivně, nýbrž i preventivně.«

Tento odstavec má vyhověti přání státního zdravotního ústavu, aby nařízením, které bude vydáno před vydáním tohoto nařízení, byl státní zdravotní ústav slyšen. aby spolupracovalo ministerstvo soc. péče se státním zdravotním ústavem. Jak jsem informován činiteli z ministerstva soc. péče. jest úmysl tomuto přání vyhověti.

Se strany nemocenského po;Jištění jsou některými ústavy činěny námitky, že osnova teprve 27. týdnem bude odškodňovati nemoci z povolání. Výbor přihlížel také k této okolnosti. ale poněvadž nechtěl rušiti ujednání, které bylo učiněno před podáním osnovy, pojal do důvodové zprávy toto ustanovení. Soc.-politický výbor však zdůrazňuje, že tato úprava nemá býti nijak prejudicionelní pro příští úpravy doby garanční. Tím se myslí, aby nemocenské pojišťovny nebyly zatěžovány více, než jsou dosud. Připomínám, že se dosud odškodňovala nezpůsobilost k práci u násilných úrazů 5. týdnem, kdežto u nemocí z povolání 27. týdnem. Již jsem řekl, že je to 'přece jen pro nemocenské pojištění ulehčení. poněvadž dnes u nemocí z povolání celý náklad nesou nemocenské pojišťovny celý rok, kdežto nyní je ponesou jen 26 týdnů.

Dovolil jsem si tyto důvody uvésti a prosím slavný senát, aby schválením této osnovy projevil velkou tendenci sociální, zdravotní a lidskou, která je v osnově myšlena.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, přikročíme tedy k hlasování.

odst. 4 dnešního pořadu hodlám dáti hlasovati najednou.

odst. 5 hodlám dáti hlasovati vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům takto.:

§§ 1 a 2 podle zprávy výborové.

§u 3 podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

§u 4 podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

§u 5 podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 5 až 8 podle zprávy výborové.

§u 9 podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 9 a 10, o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Budeme tak hlasovati.

Hlasujeme ve čtení prvém:

Ad 4. Hlasování o zprávě I. výboru sociálně-politického, II. výboru zahraničního, III. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 739), kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání. Tisk 749.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, jak je vyznačeno v tisku senátu 749, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení p ř i jí m á s e ve čtení p r v é m podle zprávy výborové tisk 749.

Nyní budeme hlasovati v prvém čtení o dalším odstavci pořadu:

Ad 5. Hlasování o zprávě sociálně politického výboru o vládním návrhu (tisk 737) zákona o odškodnění nemocí z povolání. Tisk 748.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 a 2 osnovy zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 1 a 2 p ř i j í m a jí s e podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby §3 zněl podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechá zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §3 p ř i j í m á s e podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 4 p ř i j í m á s e podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby §§ 5 až 8 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 5 až 8 p ř i j í m a j í s e podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle návrhu sen. N e d v ě d a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby §§ 9 a 10, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechá zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 9 a 10, nadpis zákona a jeho úvodní formule p ř i j í m a j í s e podle zprávy výborové.

Tím byla p ř i j a t a osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule ve čtení p r v é m podle zprávy výborové tisk 748.

Projednáme nyní, slavný senáte, odst. 8 pořadu:

(6.) Návrh, aby zkráceným jednáním podle §u 55 jedn. řádu projednána byla:

zpráva výborů sociálně-politického, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 739), kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání, tisk 749;

osnova zákona o odškodnění nemocí z povolání, tisk 748.

Důvody sociální žádají, aby obě tyto věci byly projednány parlamentně v době co nejkratší.

Navrhuji tudíž, aby oběma byla přiznána pilnost.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj na přiznání pilnosti byl s c h v á l e n.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Ad 6 a). Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání. Tisk 749.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Johanis: Slavný senáte, navrhujeme, aby v čl. 10 mezinárodní úmluvy v odst. 2, který zní: »Svrchu uvedený text je autentický text doporučení....« místo slova »doporučení« bylo dáno slovo » úmluvy«.

Prosím, aby schvalovací usnesení bylo ve druhém čtení schváleno.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením a textovou změnou, jak byla právě navržena, ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené schvalovací usnesení p ř i jí m á s e v uvedeném znění ve čtení d r u h é m, tisk 749, i se změnou právě navrženou.

Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o osnově tisk 748:

Ad 6 b). Druhé čtení osnovy zákona o odškodnění nemocí z povolání. Tisk 748.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Johanis: Nemám změn.

Předseda: Textových změn není.

Kdo souhlasí, aby uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule p ř i j í m á s e v naznačeném znění ve čtení d r uh é m tisk 748.

Provedeme nyní hlasování o resoluci otištěné ve zprávě výboru tisk 748.

Kdo souhlasí s touto resolucí výboru, nechť zvedne laskavě ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato byla schválena.

Tím je pořad schůze v y ř í z e n.

 

 

Sdělení předsednictva.

Hlasování o naléhané interpelaci.

Senát n e p ř i z n a l pilnost naléhavé interpelaci tisk 732, rozdané v dnešní schůzi.

Rozdané tisky

mezí schůzí:

Zprávy tisky 753, 759 až 761.

Návrhy tisky 755 až 758.

Z předsednictva přikázány

výboru i n i c i a t i v n í m u návrhy tisky 755 až 758.

Senát p ř i j a l návrh p ř e d s e d ů v, aby se příští schůze konala za 5 minut, t. j. ve 14 hod. 35 min., za účelem přikázání došlých spisů.

Schůze byla s k o n č e n a ve 14 hod. 30 min.