Místopředseda Trčka (zvoní): Zahajuji rozpravu k tomuto bodu.

K slovu je přihlášen pan sen. S t o h r.

Sen. Stohr (německy): Slavný senáte! K návrhu na prodloužení zákona o konsumu, resp. používání určitých domácích zemědělských výrobků u našich státních a jiných veřejných institucí, jako jsou nemocnice, chudobince atd., shledáváme za samozřejmé, že se těmto institucím tato povinnost ukládá také nadále. Hospodářství a zájem státu vyžadují toho dnes více, než kdy jindy. Prodloužení zákona v jeho trvání až do 31. prosince 1933 neodpovídá našemu požadavku; odporuje to také našemu názoru o podstatě zákona, poněvadž po našem názoru po 31. prosinci 1933 nutnost, jak ji tento zákon chápe, potrvá ještě právě tak, jako zde byla do 31. prosince 1933.

Již při projednávání zákona r. 1930 popíral jsem nutnost tohoto zákona, poněvadž jsem již tehdy nerozuměl a také dnes ještě nemohu dobře rozuměti, že pro nutnost, že pro něco, co se všeobecně uznává a co uznáno býti musí jako věc samozřejmá, aby totiž správcové uvedených institucí v prvé řadě vždy jen používali zemědělských výrobků domácího původu ve svých ústavech, že u nás nutno teprve stanovit zvláštní zákon. Zastával jsem svého času názor, že by přiměřenými disposicemi nadřízeného úřadu a trochu energičtějším přitažením uzdy v našich veřejných úřadech bylo lze docíliti stejného výsledku, jako vytvořením zákona pro tyto účely.

V této době, pro náš stát a všechny jeho občany dnes tak těžké, měli bychom se přece domnívati, že správcové všech veřejných institucí, o kterých se v tomto zákoně mluví, vědí sami, co mají činiti v zájmu státu a naší domácí zemědělské výroby. Zdá se, že na vyšších. místech tohoto přesvědčení o těchto pánech není.

Mně je znám tento, velmi poučný případ: krátce po vydání zákona r. 1930, byla ve větším městě moravském otevřena veřejná nemocnice. Přítomným hodnostářům bylo po slavnostním aktu otevření ukazováno také zařízení tohoto ústavu, mezi jiným také velmi moderně zařízená kuchyně s vedlejšími místnostmi. V místnosti pro zásoby nalezl kolega v povolání větši počet pytlů americké a maďarské mouky dvounulky jako nakoupenou zásobu. Na dotaz kolegy k správci ústavu, proč se nekoupila žádná domácí mouka, prohlásil správce, že paní kuchařka. prý nedovede se stejným úspěchem vařiti z domácí mouky jako z americké, nebo maďarské mouky. Tento ústav vystavěn byl s podporou ze státních a zemských peněz, tedy daňových peněz, ke kterým, jak známo, také naše zemědělství řádnou měrou přispívá. Ke stravování osob, většinou ze státních, peněz; placených a v tomto ústavě umístěných, používá se však na druhé straně jen mouky cizího původu. Kde je zde logika? Jest jen více než oprávněné, zasazujeme-li se všeobecně pro přiměřeně zabezpečené používání zemědělských výrobků domácího původu ve spotřebě u zmíněných veřejných institucí, musíme však potom žádati, aby se také někdo řádně staral o splnění teta uložené povinnosti. Ale s touto starostí a díváním se na prsty to u nás patrně nevypadá tak, jak by. to mělo vynadati. Také v té příčině dlužno s přiměřeným důrazem nasaditi páky. Usnášením se o zákonech v parlamentě bez vykonávání přiměřeného vlivu na provádění příslušných zákonů není nic učiněno.

Uvítati dlužno resoluce, jež příslušný výbor předložil slavnému senátu k přijetí, a které většinou mají velký význam pro naše beztoho tak chudé horské krajiny, používání lnu atd.

Dáním souhlasu k tomuto návrhu zákona nebudou se přece, doufejme, naše socialistické strany a jiní odpůrci našeho zemědělství chtíti snad domnívati, že spolu pomáhali vytvořiti bůhví jak velké dílo pro naše domácí zemědělství a že již také vyhověli své povinnosti podporovati požadavky našeho zemědělství a že podali důkaz toho, že pro zájmy našeho zemědělství dovedou míti také potřebné porozumění. Poněvadž však právě tuto věc, jak již zmíněno, považujeme jen za něco samozřejmého, nelze v daném případě zajisté mluviti o nějaké pomoci našich politických odpůrců pro naši věc.

Skutečností je, že se všechny strany ve schůzích na venkově snaží přítomným zemědělcům namluviti, že její straně tíseň domácího zemědělství je velmi dobře známa, že její strana také vždy byla a jest ochotna zasazovati se o zmírnění nouze našeho zemědělství a že se to musí zlepšiti, že zemědělci musí voliti jen zástupce jejich strany, a nikoli zástupce agrárních stran. Tito pánové spílají při tom velmi vydatně oběma agrárním stranám v parlamentě, a stalo se dokonce, že ten neb onen z těchto falešných proroků tvrdil, že vinu na naší zemědělské krisi má Bund der. Landwirte. Může-li býti ještě výše kvalifikovaná hloupost, jest otázka, kterou se zde dnes nechci blíže zabývati. Odvažuji-li se domnívati, že o tísni našeho domácího zemědělství panuje jednotný názor, nejen v kruzích naší vysoké vlády, nýbrž také v kruzích parlamentních zástupců všech stran parlamentu, nebudu přece pro toto své mínění považován snad za naivního. Je to však mé vnitrní přesvědčení, poněvadž přece nemohu celý svět považovati za falešný a špatný. Je-li toto mé mínění tedy správné, pak nemohu však na druhé straně dobře porozuměti, že se u nás potřebuje mnoho týdnů, ba i mnoho měsíců, nežli se stane zákonem návrh, který našemu domácímu zemědělství má v jeho tak nadmíru tísnivém postavení přinésti úlevu. Čas naléhá a musí naše slavná vláda a směrodatní činitelé všech koaličních stran projeviti ochotu, provésti v zájmu našeho zemědělství to, co nezbytně nutno učiniti a provésti, nemá-li tento stav, skutečně tak těžce pracující a za nadmíru nepříznivých podmínek tvořící, vydán býti zániku.

O zákoně o hospodaření lihem a zákoně o povinném míšení lihu s benzinem nechci se dnes šířiti v podrobnostech. Podle novinářských zpráv je prý tento zákon přece sklízen a slátán a má býti předložen parlamentu. Že tento zákon, o který bylo tolik týdnů hádky a zápasu, našemu zemědělství nepřinese to, co od tohoto zákona očekávalo, o tom budiž dnes zmínka jen mimochodem. Budeme přece míti ještě příležitost zabývati se osnovou tohoto zákona později ještě blíže.

Pro nás, to je pro naše zemědělství, má dnes otázka zabezpečení příští sklizně největší význam. Již r. 1930 slibovalo se nám s naprostou jistotou zabezpečení sklizně. Vyjednávání nevedlo však tehdy i žádnému příznivému výsledku a přineslo našemu zemědělství jen trpké zklamání.

Roku 1931 zahájeno znovu na naléhání našich politických a hospodářských organisací jednání o zabezpečení sklizně a vyjednáváno také po celé týdny. Co toto jednání přineslo našemu zemědělství, je nám všem přece velmi dohře známo. V poslední hodině vytvořeno něco, co mění ničím. V každém případě nebylo to něco, co by bylo považovati za zabezpečení naší sklizně. Hlavního momentu, t. j. vlivu na utváření cen našeho domácího obilí, obzvláště pšenice a žita, nedostávalo se této vytvořené nouzové instituci, dovozní komisi pro obilí. Nechci se také dnes zabývati těžkými omyly, které se přihodily při zřízení této komise zaviněním vlády, kteréžto omyly našemu domácímu zemědělství způsobily škodu jdoucí do set milionů. Tím budeme se zabývati trochu blíže při nejbližší příležitosti. Poněvadž naše zemědělství také r. 1931 bylo zklamáno, pokud jde o zabezpečení sklizně, prese všechno skálopevné usilování směrodatných vládních kruhů, stejně jako r. 1930, vzbudila tato okolnost oprávněnou nevůli u postižených a vystupňovala se až k roztrpčení a rozhořčení. Poměry v našem zemědělství zhoršovaly se v hospodářském roce 1931/32 od jednoho týdne ke druhému a vyžadovaly počátkem r. 1931 od nás kategorické zakročení u vlády a u směrodatných vládních míst.

Během posledních týdnů vyjednává se prý ve vládě o zabezpečení letošní sklizně. Jaké jméno má se tomuto dítku dostati o tom prý také dodnes je spor. K tomu krátkou poznámku: Nám může býti lhostejno, jak se toto dítko pokřtí; má to býti jen řádné dítko a žádný zmetek, a má se jen dbáti toho, aby se s křestní vodou nevylilo snad pokřtěné dítě a nechtěl se snad někdo odhodlati vypěstovati lůžko. Jsem tak dalece pesimistou, že jsem ochoten pomýšleti také na takovýto případ.

My jako aktivní členové parlamentu a Členové koalice nevíme o tomto jednání více, nežli čeho se dovídáme z novin. Vyjednávání mezí zástupci výroby a konsumu nepokročilo prý dosud tak daleko, aby se mohlo mluviti o nadějí na brzké sjednocení. Páni zástupcové konsumu nemohou prý našemu zemědělství při vytvoření syndikátu pro dovoz obilí přiznati za domácí obilí, pšenici a žito takové ceny, které domácímu zemědělství umožňují poněkud přiměřeně vystačiti anebo lépe řečeno se protlouci. Zástupce našeho průmyslu, generální tajemník poslanec prof. dr H o d á č. nemůže prý se dosud zúčastniti vyjednávání o vytvoření syndikátu pro dovoz obílí a jeho jádro, stanovení minimální ceny pro naše domácí obilí, pšenici a žito. Proč, nemohl mi můj důvěrník říci. Dovoluji si zde otázku: Domnívá se snad pan poslanec dr H o d á č, že se celá republika točí nebo musí točiti jen kolem něho?

Pravím na to: Nikoli! Naše zemědělství nedá se nadále od naprosto nikoho voditi za nos, tak jako se to dalo v uplynulých letech. Zástupcové našeho zemědělství jsou bohužel příliš poctiví lidé, kteří jsou ochotni bráti za bernou minci všechno, co jim druzí přinášejí s krásnými slovy a líbeznými gesty. Zástupce našeho zemědělství se domnívá, že to s ním myslí všichni tak poctivě, jak on je tomu zvyklý. Ale poněvadž tomu bohužel tak není, musí se také zástupce sedláků odhodlati k tomu, aby pro hájení svých zájmů nastoupil taktiku, která je více přiměřena duchu dnešní doby.

Náš průmysl musí po našem názoru míti vysloveně velký zájem na domácím zemědělství, jakožto svém nejlepším a nejjistějším zákazníkovi, musí na povznesení kupní síly našeho zemědělství jakožto směrodatného činitele na domácím trhu míti dnes více než kdy jindy největší zájem. Kdyby naši páni průmyslníci měli ochotu mysleti logicky a podle toho také přiměřeně jednati, pak musili by se všichni co nejlépe snažiti, aby domácímu zemědělství přispěchali na pomoc, a nikoli projevovati ochotu vstupovati do řad těch, kdož vždy a za všech okolností jsou připraveni potírati snahy našeho zemědělství, pokud jde o zabezpečení jeho existence. Jedno jest jisto, a to si dovolím zde říci zcela otevřeně: Naše zemědělství, resp. naše zemědělské obyvatelstvo není nadále s to, aby dále snášelo poměry, jaké jsou dnes u nás, i žádá s veškerou energií, aby naše vláda co nejdříve zasáhla za tím účelem, aby nastalo alespoň zmírnění jeho nouze a tísně, do kteréžto nouze a tísně se toto naše zemědělství dostálo naprosto bez viny, které při veškeré nejtěžší práci, námaze, plahočení a starosti neví kudy kam. Nemůžeme a nebudeme dále souhlasiti se zákony, které naše zemědělství ještě dále utiskují a tísní, nemůžeme a nebudeme dále souhlasiti s osnovami zákonů, kterými našemu beztoho tolik stísněnému hospodářství vzniká jen nové zatížení, kterým se naše výroba jen ještě dále zatěžuje a poškozuje. Žádáme pro naše zemědělské obyvatelstvo nic více a nic méně, než co všechny druhé stavy pro sebe žádají a vymáhají: spravedlivou mzdu za vykonanou statečnou práci, v tomto případě za skutečně těžkou práci. Nebudeme nadále ani prositi ani se do-žebrávati, budeme vyžadovati to, co vyžadovati jsme plnou měrou oprávněni.

Jak to vypadá v obořu živočišné výroby, je přece všeobecně známo. Zdali se tomu však: také všeobecně rozumí, o tom pochybuji, a je to zajisté jiná otázka. Také v tomto oboru zemědělské výroby musí naše slavná vláda co nejdříve zasáhnouti. Dobytkářství a s tímto oborem související otázka mléka a másla hraje přece pro převážnou většinu našeho malorolnického majetku nejdůležitější úlohu. Vybudování našeho družstevnického zužitkovaní dobytka a vybudování družstevnických mlékařských organisací musí býti v nejbližší době jednou z nejdůležitějších úloh.naší vlády. Jakým způsobem naše vláda v posledních letech podporovala naše snahy v oboru zužitkování dobytka, toho příkladem budiž tento poukaz: Našemu hlavnímu svazu pro zužitkování dobytka přikázána byla roku 1931 podpora celých pět tisíc korun! Co se má s takovouto podporou počíti, o tom zajisté ani laikovi nepotřebuji nic vykládati.

Naší slavné vládě pravím v této příčině jen toto: Prostředky potřebné k provádění daných a příštích úloh co do vybudování organisace zužitkování dobytka a organisace zužitkování mléka a másla musí vláda poskytnouti povolaným orgánům za podmínek pokud možno nejlepších. Vytvoření a zachování těchto organisací je stejně v zájmu našeho konsumu a na konec také v zájmu našeho -státu samotného, jako je to v zájmu našeho zemědělství.

Otázku utvoření dovozního syndikátu pro dobytek, maso, tuk, máslo atd. musí naše vláda v nejbližší době rozřešiti a dlužno tuto otázku považovati za alespoň stejně ožehavou jako otázku utvoření syndikátu pro dovoz obilí.

Krise v našem zemědělství, již po léta trvající, která se dnes již více rovná přímé katastrofě, způsobila mu mezi mnohými těžkými nesnázemi také zcela obrovské zadlužení. Znám obce v hornatých krajinách, kde zadlužení z jednoho hektaru pozemkového majetku, polí, luk, pastvin a lesa, činí 3.800 až 4.800 Kč. Znám veliký počet zemědělců v chmelařské krajině žatecké, kde nynější stav dluhů je o 30 až 60% větší nežli při posledním ocenění majetku.

Statistikové odhadují dnešní zadlužení našeho zemědělství na 36 až 40 miliard Kč, kteréžto zadlužení vyžaduje ročně na zúročení 2.160.až 2.400. milionů Kč při 6% zúročení. Připočteme-li ještě i až 1 1/2% na, amortisaci a výlohy, odpovídá to úhrnné potřebě 2.520, resp. 2.800, resp. 2.700, resp. 3.000 milionů Kč ročně. Že naše zemědělství tyto ohromné platy dnes nemůže sehnati, je na bíledni. Naše vláda bude se musit také v nejbližší době, řekl bych v příštích dnech, zcela vážně zabývati také otázkou opatření levného úvěru pro naše zemědělství, i žádáme, aby přiměřená osnova zákona předložena byla parlamentu již v nejbližších dnech.

Naprostý nedostatek jakéhokoli výtěžku u všech našich zemědělských podnikli, nedostatek jakéhokoli pozemkového důchodu u našeho zemědělství působí při nynějším přílišném napětí všech platů a dávek, jež mu ukládá fiskus, jež mu ukládají také země, okres a obce, tak nepříznivě, že dělání dluhů u více než 90% našeho zemědělského obyvatelstva je jakožto poslední východisko na denním pořádku. K uvedenému zatížení se strany fisku přistupují ještě sociální břemena, která se každého půl roku stále množí, a jiná břemena a dávky, kterážto břemena jsou v příkrém rozporu s výtěžkem hospodářství. Naši zemědělci žijí většinou již od několika let, nikoli více z výtěžku, nýbrž jen z podstaty. Dělání dluhů má přirozeně také svoje hranice, poněvadž dnes zde již nikoho není, kdo půjčuje peníze, neposkytne-li se nejúplnější jistota. Na zúrokování a amortisaci dnes však výtěžek hospodářství již nestačí a vzrůstá přirozeně dluh každého půl roku dále připočtením nezaplacených úroků. Dokud naše venkovské peněžní ústavy mohly vyhovovati požadavkům našeho zemědělství na poskytnutí úvěru, dokud vlastní prostředky těchto peněžních ústavů stačily, nebyla věc pro jednotlivce, který se domáhal úvěru, ještě tak palčivá a nebezpečná, jakou se stala potom, když vlastní peněžní ústavy nemohly dále vyhovovati nárokům, kladeným na ně při poskytování úvěru, a když musil býti přibrán bankovní kapitál jakožto vypůjčený kapitál se svým vysokým úrokovým břemenem. V tomto stadiu nalézáme se dnes. Shledáváme dnes z valné části úroky přes 9%, na Slovensku přes 15%: K tomu přistupuje ještě l% na výlohách a manipulačních poplatcích. Jsou takovéto poměry udržitelné?

Otázka úrokové míry tvoří pro naši vládu, nejen v zájmu našeho zemědělství, nýbrž také v zájmu hospodářství a veškeré výroby našeho státu jednu z nejdůležitějších otázek, která rovněž během nejbližší doby musí býti vyjasněna ve smyslu snížení, a to v obou směrech. Mám za to, že jsme se dnes co do otázky úroku octli také již u toho bodu, kde nejen dlužník má na této otázce jediný zájem, nýbrž kde také věřitel musí míti velký zájem na této otázce; také s tohoto stanoviska vyžaduje tato otázka velmi brzkého řešení.

Podle novinářských zpráv je prý otázka poskytnutí úrokového příspěvku zemědělcům, kteří nezaviněně se octli v nouzi, u vlády již rozřešena. Ministr zemědělství má prý z prostředků, které má k disposici, sehnati přes 90% obnosu, potřebného pro poskytnutí úrokového příspěvku — náklad má prý činiti l00 mil. Kč ročně — což asi náš pan ministr financí vřele uvítá, co však bychom musili považovati za méně případné, ježto by pak pan ministr zemědělství neměl asi dalších prostředků k všeobecné podpoře a zvelebení zemědělství. Víme přece také velmi dobře, že právě toto ministerstvo při zahájených úsporných opatřeních poměrně musilo učiniti mnohem více nežli jiná ministerstva. Že navrhovaných 100 mil. Kč ročně pro dobu 15 let nepostačí k provedení této akce, dlužno již dnes vzhledem k nynějším poměrům považovati za skutečnost. Ježto v této příčině nutně dlužno něco učiniti, mělo by se přece přihlédnouti k tomu, aby to, co se má vytvořiti, bylo také takové, aby to odpovídalo svému určení. Tvořiti něco, o čem předem jsme přesvědčeni, že to stávajícím poměrům neodpovídá, je počínání, které nemůžeme nikdy schvalovati.

Jako člen parlamentních koaličních stran musil náš zástupce ve vládě a musil náš parlamentní klub po každé býti ochoten projeviti potřebné porozumění pro potřeby státu a také pro potřeby všech jiných síran, resp. pro potřeby stavů, jež tyto sírany zastupují, a musil projevovati svůj souhlas s akcemi, které ukládaly jen nejtěžší oběti stavu, který zastupujeme. Přihlížejíce k nadmíru stísněné situaci, ve které se dnes naše zemědělství nalézá, musíme od vlády a od koaličních stran žádati, aby konečně projevily potřebné porozumění také pro naše požadavky a aby byly ochotny co nejdříve opatřiti prostředky, kterými by se našim zemědělcům umožnilo, aby se udrželi na své hroudě.

Panující politické a hospodářské poměry vyžadují od nás, abychom jednali energicky, a ukládají nám za povinnost, abychom všemi prostředky, ale také za každou cenu, přinesli našemu zemědělství pomoc. Slov slyšeli jsme již dostatek, slibovalo se nám také již po léta mnohé, skutků nedostává se nám dodnes a právě tyto skutky žádáme. My zástupcové německého venkovského lidu nemůžeme míti více naprosto žádny zájem na vládě, která by nebyla, anebo nechtěla býti ochotna učiniti pro naše strádající zemědělství to, co v nejvlastnějším zájmu státu pro tento stav učiniti musí, aby ho zachránila před úplnou zkázou. Nepozdvihneme více ruky ani pro nějaké státní nutnosti, nebudou-li co nejdříve úplně splněny sliby, která nám naše vláda učinila. (Potlesk.)

Nás všech chlouba, naše zemědělské družstevnictví a naše venkovské peněžní ústavy bojují dnes velmi těžce o svou existenci. všechny tyto naše organisace a instituce, které pro praktického zemědělce venku byly dosud páteří, hrozí se zhroutiti, jestliže naše vláda co nejdříve také zde nezasáhne svou podporou. Požadavky, které zemědělství, v tísni se nalézající, klade na všechny tyto své hospodářské organisace, překročují daleko míru jejich výkonnosti. Nikoli spekulace anebo špatné vedení obchodu a hospodářství přivedlo tyto zmíněné organisace a instituce do jejich nynější tísně. Panující kříse v zemědělství, která dnes již se proměnila v katastrofu, všeobecná hospodářská krise s jejími tak těžkými zjevy jsou příčinou dnešní situace našich družstev a hospodářských organisací. Zatracenou povinností naší vlády je zasáhnouti také zde pomocnou rukou, aby se od nás odvrátilo neštěstí ještě větší. Mu-silo by se skutečně označiti jako velké neštěstí, kdyby se tyto naše družstevní organisace a instituce nyní zhroutily.

Nežádáme a nepřejeme si žádných subvencí, anebo snad almužny. Žádáme podporu poskytnutím potřebných prostředků, kteréžto poskytnuté prostředky pak v příštích lepších dobách chceme státu zase s úroky poctivě splatiti.

Dovoluji si ke své přednesené výzvě k naší vládě a ke stranám parlamentu připomenouti ještě toto: Za několik týdnů započnou na Slovensku a několik dnů později u nás v hlubších polohách žně obilí. Poněvadž naše vláda a další příslušní činitelé v parlamentě.nemohou míti vliv na odklad nebo průtah žní, všechna k zabezpečení žní potřebná opatření však bezpodmínečně musí býti učiněna pomocí zákona před počátkem žní, je potřebí si pospíšiti. Je potřebí si pospíšiti také již proto, aby konečně zase jednou nastalo uklidnění a klid v řadách našeho zemědělského obyvatelstva, dnes velmi roztrpčeného a již více nežli nervosního, a aby naši zemědělci s poněkud menšími obavami mohli svou úrodu sklízeti. Tyto obavy vzrůstají dnes den ze dne a k tomu ještě přispívají neblahé povětrnostní poměry. Předešlého úterý, jakožto hlavního bursovního dne, bylo žito nové sklizně od našich pánů spekulantů s obilím na pražské burse vybízeno loco mlýn až dodací termín v polovině července t.r. za 120 Kč 100 log. Těchto 120 Kč loco mlýn znamená pro zemědělce 100 Kč a také jen něco přes 90 Kč. Kdy se naše vláda konečně odhodlá překaziti řemeslo tomuto druhu lidí snadno a lehce vydělávajících, tomuto druhu zcela obyčejných příživníků? Také s touto otázkou budeme se musit v brzku blíže zabývati.

Dnes triumfuje zcela všeobecné klam a mam nad poctivostí a spravedlností. Zdá se, že se za panující beznaděje připravuje bezohledný boj všech proti všem.

Že se při tom obraz budoucnosti nestaví před nás v barvách růžových, nýbrž v barvě šedé, ne-li dokonce černé,je s snadno pochopitelné. Zdá se nám, jako by kolem nás všechno kolísalo a bylo na spadnutí. Jedno jest jisto: Naši záchranu lze nalézti jen na domácí hroudě, naše budoucnost leží na naší hroudě a neleží v továrnách a bankovních palácích. Ještě další odpoutání od hroudy rovnalo by se zániku! Ve smyslu této nezvratné skutečnosti jednali jsme dosud v zájmu našeho stavu a našeho lidu. Tento názor a tento směr budeme také nadále neohroženě hájiti. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Dále má slovo pan sen. B o h r.

Sen. Bohr (německy): Slavný senáte! Projednávaná osnova zákona je tak jasna a samozřejmá, že není potřebí mnoho slov, abychom to dokazovali, a také já jako člen oposiční strany prohlašuji zcela otevřeně, že budeme masovati pro předlohu. Chtěl bych poukázati obzvláště na příznačná slova zpravodaje kol. S á b l i k a, který do svých vývodů a do resoluce vložil také větu, aby veřejné ústavy stejně jako u zemědělských původních výrobků braly zřetel také na domácí živnosti při spotřebě potřebných prostředků. K těmto našim státním ústavům, okresním a zemským ústavům patří také ústavy pro vzdělání učitelů, kursy pro učitelky ručních prací. Tu dlužno také vzpomenouti našeho průmyslu a živnosti, neboť tito oba činitelé, kteří souvisejí, jsou mohutnými pilíři našeho státu. V této příčině dlužno vzpomenouti na přízi k háčkování a k pletení, která se většinou dováží z ciziny. Nevidíme skoro nic jiného nežli přízi D. M. C., ačkoli máme 7 domácích továren, které vyrábějí velmi dobrou a v prádle stálou přízi; tu chtěl bych zástupce ministerstva vyučování na to upozorniti, a bylo by zajisté vlasteneckým dílem působiti v tomto smyslu na naše učitelky ručních prací a na naše školy, aby se také zde dávala přednost výrobkům domácího průmyslu. V pohraničním území máme brati obzvláště zřetel na jednu věc, a pan zpravodaj asi nic nenamítne, když to zde přednesu. Je to zajisté také v jeho intencích.

Příliš mnoho a příliš málo je totéž, praví staré přísloví. Nedávno zažili jsme toto: Naše průmyslové území kolem Varnsdorfu, Rumburku atd., oddělené od zelinářských krajů lužickým pohořím. jest od pradávných dob poukázáno na dovoz zeleniny ze sousední Žitavy v Sasku. Co se zde stalo? Velký průmyslový okres varnsdorfský poslal do Prahy k devisové ústředně deputaci, aby obdržel devisy pro dovoz zeleniny. Zelenina odtamtud je levnější a lze ji také dříve obdržeti než odjinud. Čeho docílila tato deputace, která přece také musila zaplatiti kolky na žádost? Byly jí přiznány devisy na 100 kg, anebo dokonce jen na 100 Kč! Za tento obnos obdrží se množství. které trhovkyně může odnésti na zádech, k tomu není potřebí žádného potahu a žádného vagónu. Prosím přece, aby se uvážilo toto: My zde v Čechách, obzvláště v severovýchodních Čechách až nahoru přes Most vyvážíme při dobré úrodě ovoce za miliony korun ovoce, raných a zimních hrušek, jablek atd. Na to jsou domácí zemědělci poukázáni, to je každoročně hlavní pramen jejich příjmů. Kdyby saský nebo prusky dovozce chtěl dát vytáhnouti po Labi nahoru. 10 člunů tedy asi 100 vagonů a dostal by od devisové ústředny v Berlíně jen devisy v ceně 100 K, byl by tu nějaký obchod možný? Musily by tu všechny naše rané hrušky a jinaká sklizeň shníti, nemohli bychom je prodati. Luk se právě nesmí přepínati, věc má přece také druhou stránku. To se musí spolu uvážiti. Proto opakuji dnes, co jsem již jednou řekl, že by bylo lépe, kdyby na devisovou ústřednu mělo vliv a ji spravovalo hlavně ministerstvo obchodu. Tam zasedají zkušení odborníci, kdežto finančníci počítají jen s každým krejcarem a s okamžitým úspěchem, ale nevidí dále, jaká škoda navzájem tímto způsobem.může vzniknouti našemu domácímu hospodářství. (Sen. Luksch (německy): Tedy s vyřazením ministerstva zemědělství!) Nikoli, jsou přece u devisové ústředny zastoupeny všechny příslušné resorty, ale hlavní rozhodování nemá spočívati u ministerstva financí a u bankovního ústavu. (Sen. Luksch [německy]: A naše zelenina na Moravě?) Nemůžeme přece moravskou zeleninu dovézti k nám. v pravý čas a za levné ceny, jak ji dostáváme před svými branami.

Zabezpečení sklizně, zdůraznil bezprostřední řečník přede mnou právem, je naléhavým přáním zemědělství. Ale před zabezpečením sklizně na trhu musí předcházeti jiné zabezpečení sklizně, musí se přece řádně vydařiti, na tom záleží. Jako přátelé zemědělství, živností a dělnictva přejeme si všichni, aby se domácí sklizeň tolik vydařila, abychom více nepotřebovali těch mnohých miliard na dovoz obilí z Ameriky a odjinud. Když byla založena republika, vyslovovány obavy, že nyní k nám přijde ještě obilí ze Slovenska, tu jsme se domnívali, že jsme všichni zničeni, a ejhle: místo přebytku a vývozu obilí potřebujeme miliardového dovozu. Proto bych. rád viděl v nařízení, když se již musí dovážeti cizí obilí, aby alespoň ve státních, okresních a jinakých veřejných ústavech používáno bylo mouky z domácích mlýnů, když již původní plodina bohužel částečně musí býti cizího původu. Na to by se přece mohl vzíti zřetel.

Konečně chtěl bych ještě říci - nenavrhuji žádnou resoluci — aby se v nařízení vzal zřetel na pohraniční území, ale také na státní ústavy, ve kterých se velmi naléhavě potřebuje jemných léčiv anebo určitých lékařských nástrojů jemné mechaniky, které se doma nevyrábějí, aby žádosti těchto ústavů nebyly podrobovány teprve bůhví jakým dlouhým devisovým mukám. Tedy zabezpečení s přihlédnutím k potřebám pohraničních území, kde odjakživa je dovoz na denním pořádku. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. S e c h t r.

Sen. Sechtr: Slavný senáte! Když dnes v době Hospodářské výstavy procházíte touto Hospodářskou výstavou, přijdete k jednomu poznání: že bychom nepotřebovali od ciziny vůbec nic objednávat, nýbrž že všechno bychom si mohli, kdyby měl konsum pro to porozumění, obstarati v naší Československé republice. Jděte se podívati mezi ty vystavovatele strojů hospodářských i průmyslových a najdete tam jednu devisu, jedna slova: Neprodáváme, je velká krise. Co je toho příčinou? Důkaz, že to staré přísloví české, které bude, bylo a je, má pravdu, říká-li: Když nemá sedlák, nemá také ani ten druhý. Je nutnost, abychom také v tomto ohledu stáli také na tom stanovisku, abychom nejenom byli soběstačnými, ale také si podle toho cenili své výrobky. Bohužel, že, chceme-li, aby úřady veřejně odebíraly československý výrobek, je k tomu potřebí zákona. Není v našem konsumu, ^ale není také u úřadů morální vědomí povinnosti, že má se v tomto státě spotřebovati v první řadě výrobek náš. Bohužel, že se také i mnozí učenci, profesoři vyskytnou, kteří doporučují — a je to velice podezřelé — cizí výrobky, na př. banány. Co těchto plodů se u nás prodá na úkor našeho jablka nebo našeho ovoce vůbec, zatím co podle jedněch je banán neobyčejně výživný, a podle druhých nemá ani tolik jakosti, jako náš nejposlednější brambor. Když takovýmto způsobem se u nás mrhá národním jměním, pak není protismyslné, abychom se postavili na to stanovisko a předpokládali, že jsme státem, který nejenom bude soběstačným, ale který se v tom víru nejistoty kolem nás také udrží.

Po válce bylo neustále dokazováno a poukazováno na to, že je nedostatek mléka. Nyní po provedení pozemkové reformy máme mléka dostatek a vyskytují se ještě případy, že se dováží z ciziny máslo a mléčné výrobky, a přes to, že máme mléka nadbytek, je tím stále hausírováno. Bohužel, ani příslušná ministerstva touto otázkou se nezabývají a nechrání v prvé řadě naše čsl. výrobky, nepoučují konsumenty a, bohužel, budeme snad urasiti vyvolati drastickým způsobem zákon, aby náš konsument uznával československý výrobek a jej také konsumoval. Sta -a tisíce, ba miliony odcházejí do ciziny a ministerstvem musí býti učiněna závora, tak zv. devise, aby náš národ, náš konsument ať z kterékoli strany, neplýtval národním majetkem a neposílal ho do ciziny.

Bohužel, úkaz také smutný, že i v tomto případě, chce-li náš obchodník nebo živnostník prodávati, musí tomu zboží dáti cizí značku, nemůže ho prodávati pod svojí vlastní vinětou československého národa a jako výrobek československého státu.

Takto je náš konsument vychován, a proto bych si přál, kdyby náš konsum ergo a hlavně naši vůdcové, nabádali lid k tomu, aby v prvé řadě uznával, že československý výrobek patří čsl. lidu. Kdybychom to všichni dělali, bude u nás rozřešeno mnoho těžkých a svízelných otázek, krise jistě by se u nás zmírnila, ale takto se ještě rozšiřuje. A proto apeluji na všechny lidi dobré vůle, aby v tomto ohledu pracovali a dali přednost čsl. výrobku. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka: Debata je skončena. Doslov má pan zpravodaj sen. Sáblík.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Všichni řečníci, kteří se přihlásili k slovu k této předloze, s touto předlohou souhlasili, nikdo se nevyslovil proti, naopak, mluvilo se ještě o tom, že je velmi nutno, aby příští sklizeň zemědělství byla zabezpečena. Je to nutno, poněvadž zemědělství nachází se.zajisté v takové těžké krisi, že je nejvyšší čas, aby se mu radikálně pomohlo, nemá-li úplně zkrachovati.

Ovšem jednání o předloze na zabezpečení sklizně bude zajisté předmětem předlohy jiné, o níž doufám, že také bude ostatními stranami, které zastupují jiné stavy nežli zemědělství, sympaticky přijata. Dnes projednávaná předloha je, abych tak řekl, prvním krokem k tomu, abychom učili naše obyvatelstvo v prvé řadě spotřebovati a zkonzumovati jenom domácí výrobky. Je to věc samozřejmá, bylo to řečeno v debatě, a všude jinde v jiných státech by se to rozumělo samo sebou, ale u nás, bohužel, je to takové, že naše obyvatelstvo sahá často raději k výrobkům cizí značky, považuje vždy výrobek cizí, ať americký, francouzský nebo jakýkoli, při zemědělských plodinách i tu uherskou mouku na př. za něco lepšího, než tu mouku domácí, ačkoli to není pravda a je zde nutno naše občanstvo k této spotřebě domácích produktů vésti. Je, bohužel, potřebí, aby i naše veřejné ústavy statní, okresní a zemské, byly přímo zákonem k tomu vedeny a nuceny, aby takto dávaly dobry příklad i ostatnímu obyvatelstvu. Proto byl tento zákon před 2 roky usnesen, dnes máme jej obnoviti a já mohu doporučiti jen jménem výboru národohospodářského opětně jeho přijetí.

Místopředseda Trčka: Budeme hlasovati o osnově zákona ve čtení prvém, a to o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve ctění prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla s c h v ál e n a podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Dále je na pořadu:

3. Druhé čtení zprávy I výboru technicko-dopravního, II výboru rozpočtového o usnesení poslaneckej sněmovně (tisk 752) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mění ustanovenie §u l zákona zo dna 1. červenca 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finančnej podpore elektrizácie venkova, v znění zákona zo dna 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n. Tisk 766.

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní sen. Š e l m e c, za výbor rozpočtový sen. Jan Krejčí.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Šelmec: Nejsou.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Nikoli.

Místopředseda Trčka: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem. a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají s e v naznačeném/ znění ve čtení druhém.

Budeme hlasovati najednou o 7 resolucích výboru technicko-dopravního, otištěných ve zprávě výborové, tisk 766.

Kdo s naznačenými resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedených 7 resolucí ses chvaluje.

Budeme hlasovati o resoluci sen. dr Žišky a druhů, která byla přečtena ve 149. schůzi senátu.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená resoluce sen. dr Žišky a druhů se přijímá. (Místopředseda dr Hruban převzal předsednictví.)

Dalším bodem je:

4. Druhé čtení zprávy I. výboru. ustavil ústavně-právního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 725) o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení scelovací, Tisk 740.

Táži se pánů zpravodajů, za výbor ústavně-právní sen. dr V e s e l é h o. za výbor národohospodářský sen. dr R o z k o š n é h o, zda navrhují nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. dr Veselý: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nikoli.

Místopředseda dr Hruban.: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla s c h v á l e n a také ve čtení druhém.

Budeme hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové, tisk 740.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce, otištěná ve zprávě výborové, se s c h v a l u je.

Dále na pořadu je:

5. Druhé čtení zprávy sociálně-politickébo výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 726) o vnitrostátní účinností mezinárodních smluv o sociálním pojištění. Tisk 741.

Táži se pana zpravodaje sen. B e r k o v c e, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Berkovec: Nikoli.

Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla s c h v á l e n a také ve čtení druhém.

Další bod pořadu je:

6. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního úřadu v Turč. Sv. Martině ze dne 9. dubna 1932, č. j. 824/1932 priest., aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Fidlíka pro přestupek proti předpisům odst. C nařízení byv. uher. min. vnitra č. 7430/19I3 pres. (č. 6I32/1932 předs.). Tisk 731.

Zpravodajem je pan sen. dr M i l o t a. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Pan sen. F i d l í k je obviněn u okresního úřadu.v Turčanském Sv. Martině, že se dopustil citovaného přestupku tím, že konal veřejnou schůzi bez povolení úřadů.

Imunitní výbor uvážil, že tento čin je přestupkem tak nepatrného významu, že není potřebí, aby slavný senát mu věnoval pozornost, a proto navrhuji, aby slavný senát nedal svolení k trestnímu stíhání pana sen. F i d l í k a pro tento trestný čin. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. F i d l í k a pro přestupek podle nařízení bývalého uherského ministerstva vnitra, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.

Dalším předmětem jednání je:

7. Volba Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

Na základě dohody vykonáme volbu podle §u 54 úst. listiny z plena.

Jsou proti tomuto způsobu námitky? (Námitky nebyly.)

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Kandidáti pro volbu Stálého výboru jsou:

Člen (náhradník):

1. dr Š r o b á r (Hrubý),

2. V o t r u b a (Sáblík),

3. dr S o u k u p (dr Witt),

4. S t o h r (Niessner),

5. dr K l o u d a (dr Veselý),

6. H a k e n (Nedvěd),

7. dr B u d a y (dr Hilgenreiner),

8. dr H r u b a n (dr Karas).

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s navrženými kandidáty pro členství Stálého výboru a náhradníky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jsou uvedení členové, jejíchž jména byla právě přečtena, zvoleni členy, po př. náhradníky Stálého výboru.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sdělení předsednictva.

Rozdané tisky

mezi schůzí:

Návrhy tisky 770, 771, 772, 773; zprávy tisky 774, 775.

Z předsednictva přikázány

výboru iniciativnímu návrhy tisky 770, 771, 772, 773.

Dovolenou

dal místopředseda dr H r u b a n na dnešní schůzi sen. dr G r o s s c h m i d o v i.

Senát přijal návrh místopředsedy dr H r u b a n a ve smyslu 40 jedn. řádu, aby bylo předsednictvo senátu zmocněno, by svolalo příští schůzi písemně nebo telegraficky a zároveň stanovilo její pořad.

Schůze byla skončena v 15 hod. 4 min.