Předseda (zvoní): Táži se pana sen. K i n d l a, přeje-li si -slova?

Sen. Kindl: Ano.

Předseda: Uděluji slovo panu sen. Kindlovi.

Sen. Kindl: V poslední schůzi senátu při řeči soudr. M i k u l í č k a došlo ostré kontroversi mezi námi a klubem českých socialistů, během níž p. K l o f á č. místopředseda senátu, poukazoval na své zásluhy a na svou persekuci a zdůraznil, že byl žalařován v době světové války. Zvolal jsem na něho, že si to žalařování dal zaplatiti. A pan místopředseda K l o f á č podal si ihned podle §u 51 jedn. řádu žádost, aby byl svolán imunitní výbor, jelikož se cítí uražen mým výrokem, a aby mně byla udělena důtka.

Imunitní výbor projednal se své schůzi žádost p. místopředsedy K l o f á č e a usnesl se, aby mně v dnešní schůzi důtka udělena byla.

Podle §u 51 jedn. řádu mám právo k této otázce promluviti a tohoto svého práva využívám, abych se vyslovil k žádosti pana K l o f á č e a návrhu imunitního výboru a abych také vy kreslil portrét pana místopředsedy K l o f á č e tak, jak ho znám.

Předem uvádím: Můj výkřik nebyl pojat do stenografického protokolu, a kdybych se chtěl důtce vyhnouti, mohl bych tímto nedostatkem operovati, ale já otevřeně prohlašuji: i. když můj výrok nebyl pojat do stenografického proto kolu, doznávám jej a nesu za něj plnou odpovědnost. (Sen. Mikulíček: Je to smutná demokracie, že narážka na senátora není ve stenografickém protokolu, to je (falšování stenografického protokolu! (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Kindl (pokračuje): Jsem přesvědčen, že také plénum senátu vyhoví návrhu imunitního výboru a důtku mně odhlasuje. Ale důtka mne nepřesvědčí o tom, že jsem se dopustil urážky pana místopředsedy K l o f á č e. Můj výrok o tom, že pan místopředseda K l o f á č si dal zaplatiti své věznění za Rakouska, vyplýval z hlubokého vnitřního přesvědčení, že skutečně se tak stalo.

Předseda (zvoní): Volám pro tento výrok pana senátora k p o ř á d k u!

den. Kindl (pokračuje): O této věci se před lety psalo v tisku, o této věci se veřejně mluvilo a nebyla v tom pouze osoba pana K l o f á č e, nýbrž i mnoho jiných, a nichž se tvrdilo, že se dali z fondu pro internované a vězněné vydatně odškodniti za své žalařování. Ještě dnes jsem o tom přesvědčen. A nejsem to jen já, nýbrž velká část veřejnosti věří, že celá řada t. zv. »osvoboditelů« dostala pěkné odškodnění za to, že Rakousko v době války tyto -pány - úplně bezdůvodně, poněvadž byli naproste neškodní drželo ve fešáckém kriminále (Sen. drBuday: »Lidové noviny« to přiznaly... - Výkřiky.), kde se jim ničeho nedostávalo, jak to přiznal sám redaktor Červinka. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Pán místopředseda K l o f á č je velice skromný pán. Jemu stačí, když mně bude udělena dnes v plenu senátu důtka, a tím bude jeho čest opět spravena. Ale proti panu místopředsedovi K l o f áč o v i byly vzneseny mnohem těžší žaloby, byly vzneseny tiskem. Mluví se o (výkřiky ľudových senátorů.) nich zcela veřejně a pan K l o f á č nežaluje a soudní satisfakci se vyhýbá. Jemu úplně stačí, když mu projeví důvěru a potvrdí jeho čistotu jeho klubovní přátelé nebo část vládní koalice. (Výkřiky sen. Trnobranského. - Předseda zvoní.)

Nás především za jímá a je nutno před celou veřejností osvětliti, jak vypadá místopředseda senátu pan K l o f á č politicky. Pokusím se zde krátce nakresliti jeho politický portrét. Pan sen. K l o f á č politicky znamenal vždy největšího (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy. - Veselost nár. socialistických senátorů.), maloměšťáka, člověka, který hrál důležitou roli, aniž by k tomu měl potřebné vlastnosti, zvláště co se týče zásadovosti a pevného charakteru. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Svou kariéru započal u strany mladočeské jako jeden z jejích redaktorů. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Za peníze mladočeských fabrikantů a vlastenců založil stranu nár. sociální (Sen. Stejskalová: Před válkou dělal žluté organizace!), vydupal ze země žluté stávkokazecké hnutí dělnické. Všichni staří soc. demokraté pamatují se velice dobře na tuto činnost K l o f á č e a na činnost jeho žluté národně-socialistické organizace. Strana nár. sociální (Výkřiky sen. Mikulíčka.) byla založena panem K I o f á č e m proto, aby rozražena byla tehdejší. jednotná fronta dělnická, byla založena proto, aby ve mzdových bojích, které dělnická třída vedla, měli -kapitalisté vždy po ruce reservoár stávkokazů, lámajících každý spravedlivý boj dělnické třídy. Prostředky, kterých pan K l o f á č se svou stranou používal na rozbíjení jednoty dělnické třídy a na lámání mzdových bojů dělnických byly přímo hnusné.

Také nynější předseda senátu pan dr S o u k u p zažil na své vlastní kůži blahodárnou činnost K l o f á č o v ý c h přívrženců. Vzpomínáme krvavé řeže vyvolané K l o a f á č o v ý m i přívrženci na voličské schůzi v hostinci »U krále Václava; na Letné při říšských volbách r. 1911. Tehda pan K l o f á č kandidoval v Praze VII. proti nynějšímu předsedovi senátu S o u k u p o v i svého nejlepšího kamaráda Jiřího S t ř í b r n é h o, kterého dnes obviňuje z největších zločinů, a v tomto volebním boji nakomandovaná smečka řezníků z jatek, »Klofáčovi hoši, s noži a býkovci na voličské schůzi »U krále Václava« způsobili krvavý masakr, takže nynější předseda senátu dr S o u k u p se musel zachrániti útěkem, aby nebyl zabit nebo těžce raněn. (Výkřiky.)

Dnes jsou pánové dr S o u k u p a Václav K l o f á č nejlepšími přáteli. Přáteli se stali ne proto, že by K l o f á č o v a partaj) se zlepšila a stala se stranou dělnickou, nýbrž proto, že strana sociálně demokratická dostala se vývojem tam, kde již před 35 lety byla strana pana K l o f á č e, t. j. ke stávkokazectví a rozbíjení dělnického hnutí. Nejlepším důkazem tohoto tvrzení je před krátkým časem ukončený obrovský boj severočeských havířů. (Sen. Mikulíček: A ostravských!) V tomto boji strana pana K l o f á č e i pana dr S o u k u p a, rovněž tak jako strana pana ministra dr C z e c h a sešly se na jedné platformě a jedinou jejích snahou bylo stávku severočeských havířů zlomiti a dělnickou jednotu rozbíti. Neštítili se při tom žádných prostředků. V Praze společně s uhlobarony a vládou sjednali (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy)pakt, na konferencích Unie, Svazu a Jednoty se usnesli - proti vůli horníků - stávku ukončit, varovali své funkcionáře a členy před účastí ve stávce a vysílali do stávkového území spousty četníků a dragouny.

Pan ministr zahraničí dr B e n e š je také dnes příslušníkem K l o f á č o v y strany. (Sen. Mikulíček: Však mu to dalo práce, než se rozhodl! ) Dříve o ní soudil jinak. Jako profesor vydal v r. 1909 knihu »Dějiny rakouské sociální demokracie«, a v této knize pod čarou má také malou zmínku o straně K l o f á č o v ě. Píše tam, že tato strana nemůže býti považována za dělnickou a vyslovuje se o ní velice nepříznivě a s despektem. Tehdá ovšem, když knihu psal, nevěděl, že přijde doba, kdy si s K l o f á č e m padne do náručí, a že partaj, kterou tak ostře odsoudil, bude jednou jeho nejlepší oporou.

Pan místopředseda K l o f á č má jednoho koníčka, a to zahraniční politiku. Tou se zabýval již za Rakouska a zvláště pěstoval slovanské styky, Cestoval po Bulharsku, Jugoslavii - tehdejším Srbsku - po Rusku (Sen. Mikulíček: Zabrousil až do Turecka!) a udržoval osobní i písemné styky s tehdejšími politickými osobnostmi slovanských národů. Zajímavé je, že vždy tyto styky udržoval jenom s největšími reakcionáři a černosotněnci. Je na př. velice dobře známo, že, když se vrátil z jedné cesty z Ruska, psal v »Českém Slově« ódy na ruského ministra Plehveho, líčil, jak je Plehve oblíben a milován, a za několik dní na to byl Plehve zabit ruskými nihilisty, (Další část vět byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze drze 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedu. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Předseda (zvoní): Volám pro tento výrok pana řečníka k p o ř á d k u!

Sen. Kindl (pokračuje): Plehve to byl, který pronásledoval krutě každé pokrokovější hnutí v Rusku, Plehve to byl, který policejního aparátu carského Ruska využíval k nejostřejší persekuci dělnické třídy a revolučního studentstva. Plehve byl tehda nejvíce nenáviděnou osobou v celém Rusku, ale do tohoto Plehveho byl pan K l o f á č zamilován.

Druhý krach utrpěl pnu K l o f á č svou srbskou politikou. On to byl. který zbožňoval panovnický rok Obrenovičů, měl styky se srbskými politiky, stojícími v blízkosti srbského krále Alexandra a jeho ženy Dragy, a skončilo to zase tím, že oba dva jeho miláčkové, Alexander i Droga, byli zavražděni při důstojnickém povstání bělehradském a celý národ srbský s jejich odstraněním byly spokojen, přes to, že pan K l o f á č v »Českém slově« si nemohl vládu Alexandra vynachválit.

Je také známo, že pan K l o f á č hrál v době předválečné dvojí roli. V době, kdy jeho strana na venek byla vydávána a představovala se jako strana protirakouská, byl to on, který udržoval styky s Konopištěm, což mu bylo dokázáno.

Také po převratu zasáhl pan K l o f á č jako ministr národní obrany do dějin. Na jaře r. 1919, kdy byl ministrem národní obrany v první revoluční vládě, byl to on, který vyvolal boj proti vládě Bély Kuna v Uhrách. Bylo mu dokázáno, že dal rozkaz k pochodu čsl. vojsk na maďarské území, a všechen vlastenecký tisk přinášel pak zprávy, že Československá republika je napadena maďarskými bolševiky. Pan K l o f á č bil také nucen později pod tíhou důkazů přiznat. že skutečně rozkaz k pochodu dal.

A nyní opět vystupuje pan sen. K l o f á č na veřejnost s heslem »druhé republiky«. Je viděti, že je učelivým žákem Hitlerovým. Hitler hauzíruje v Německu a heslem třetí říše a u nás p. K l o f á č s druhou republikou. (Sen. Mikuliček: To ta první je už rozkradena? - VeseLost.) A čím ta druhá republika má býti, to již také naznačil. Má to býti vláda silné ruky. Samozřejmě, že vláda silné ruky proti dělnické třídě. Kapitalistům vláda silné ruky ani vlas na hlavě nezkřiví. (Sen. Míkulíček: Jako nezkřivila dosuď) Kapitalisté a vláda nevědí, kudy kam. Bankrot kapitalismu roste den ode dne. V Německu Bruning mluví o 6 milionech nezaměstnaných, v Bílém domě ve Washingtone je úplná bezradnost, v Lausanne mluví o pětiletém moratoriu, a také u nás je úplný hospodářský bankrot. A tu přichází p. K l o f á č s vládnu silné ruky, to je fašistickým způsobem převaliti útraty hospodářského kapitalistického rozvratu na pracující lid a využíti všech prostředků celého státního aparátu proti těm, kteří s tímto řešením nebudou spokojeni.

To by tak byl politický portrét místopředsedy senátu pana Václava K l o f á č e. A nyní přejdu k jeho charakteru. Celý život pana K l o f á č e je bohat na různé aféry. Všichni, kdo jsou v politickém životě posledních 30 roků, pamatují se velice dobře na první aféru p. místopředsedy senátu, známou pod jménem Klofáč-Fárek. Tehdá se po prvé pralo ve veřejnosti špinavé prádlo partaje páně K l o f á č o v y a bylo mu dokázáno, že v této aféře hrál důležitou roli.

Když byl pan K l o f á č ještě mladočeský m redaktorem, bydlel na Novém městě u Hopfenštoků. Je velice dobře známo, jaký život tehdy vedl. (Další větu byla usnesením předsednictva senátu N, S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 pode §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro tyto urážky rodinného života k pořádku!

Sen. Kindl (pokračuje) R. 1919, když dal K 1 o f á č rozkaz k pochodu československých vojsk proti bolševické vládě uherské (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle su 9, li.t. m) jedn. řádu senátu byla vyloučena z těsnopisecké zprávy.) konala se na výstavišti v Král. Oboře slavnost, kde pan K l o f á č jak, ministr nár. obrany (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu. senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy. - Sen. Míkulíček: Čisté podle rakouského vzoru!)

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro tyto výroky poznovu k p o ř á d k u!

Sen. Kindl (pokračuje): Je také dobře známo celé veřejnosti - třebaže to bylo tiskem umlčeno - (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Předseda: Volám pana řečníka pro tyto výroky rovněž k p o ř á d k u!

Sen. Kindl (pokračuje): Také (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne.31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) hraje pan místopředseda senátu K l o f á č důležitou roli. Mne zde tahá před imunitní výbor a před plénum senátu, žádá, aby mně byla udělena důtka, ale tam, kde je proti němu vznášeno vážné, konkrétní obvinění, mlčí a nežaluje. Uvádím na př. článek inž. Schwarze ve »Frontě« z 16. července 1931 pod hlavičkou: »Znají tě dobře, krásná masko.« Zde inž. Schwarz píše:

» Je arci trochu drzé, chvástá-li se V. K l o f á č ctnostmi, které mu chybí, nejen v nějakých Makotřasech, ale dokonce před celou veřejností; (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

V tomto článku jsou proti místopředsedovi senátu K l o f á č o v i vzneseny těžké obžaloby. Článek je podepsán, ale pan místopředseda senátu nežaloval. Zde se necítí uražen, poněvadž před soudem by vše z jeho minulosti bylo odhaleno, a to se nehodí do krámu ani jemu, ani jeho straně, ani vládní koalici.

Nedávno pan K l o f á č stál u soudu jako svědek v záležitosti svého dopisu. v němž se přimlouval za bratra Kotta a žádal provisi z uhlí pro čokoládovnu a pro svou stranu. Při tomto procesu se také ukázalo, že pan K l o f á č má naprosto odlišné názory na korupci ode všech slušných lidí. Prohlásil, že v tom nevidí nic závadného, když strana žádá na svém příslušníku, jemuž pomůže k nějakému obchodu, aby pro účely strany odváděl z tohoto obchodu nějaké provise. S tohoto hlediska musíme otevřeně prohlásiti, že pan K l o f á č jest opravdu ozdobou českobratrské církve a »Masarykova lidu«, poněvadž je důsledný. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

V poslední schůzi byl zde obviněn sem T r n o b r a n s k ý m, že dal jako ministr nár. obrany rozkaz k zapálení tiskárny » Lev« v Ružomberku. (Výkřiky sen. dr Budaye.) Podali jsme v této věci návrh na zřízení vyšetřovacího výboru. Náš poslanecký klub podal v posl. sněmovně návrh na zřízení vyšetřovacího výboru proti Jiřímu S t ř í b r n é m u, kterého zde obvinil místopředseda K l o f á č z toho, že učinil pokus o získání 50.000 tun koksu, z čehož mu kynulo 14 mil. Kč provise. »Polední list« po řeči sen. T r n ob r a n s k é h o v poslední schůzi senátu přinesl celou řeč sen. T r n o b r a ns k é h o a zdůrazňujíc při tom, že T r n o b r a n s k ý musí Klofáče výborně znáti, poněvadž spolu 30 roků svorně pracovali. To ovšem znamená, že T r n o b r a n s k ý i K l o f á č , S t ř í b r n ý a ostatní vůdcové českých socialistů jsou si co do kvalitu úplně rovni, a S t ř íb r n ý, který nalezl K l o f á č ú v rozkaz na zapálení tiskárny »Lev«, ale zničil jej v době, kdy byl K l o f á č o v ý m kamarádem, je právě nejméně povolán k tomu, aby K l o f á č e obviňoval, neboť zde stojí jako jeho spoluvinník.

Po skončení této debaty odhlasujete mi důtku. Ae touto důtkou nesmažete všechny ty (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Předseda.(zvoní): Volám pana senátora znovu k pořádku!

Sen. Kindl (pokračuje): My jsme podali v poslanecké sněmovně návrh, aby byl zřízen vyšetřující výbor, který by vyšetřoval všechna obvinění proti všem, ať náleží k té nebo oné straně. Tento návrh byl zamítnut. Je to pochopitelné. Kdyby našemu návrhu mělo býti vyhověno a všechna obvinění veřejně vyšetřována a projednávána, (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N..S. R. Č's. ze dne 31. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Předseda (zvoní): Volám pana sen. Kindla pro tyto výroky pořádku a vyhrazuji jeho řeč censuře presidia senátu.

Uděluji slovo panu sen. T r n o b r a n s k é m u. (Výkřiky sen. Mikulíčka a sen. Johanise. - Hluk.)

Slovo má pan sen. T r n o b r a n s k ý.

Sen. Trnobranský: Zpráva imunitního výboru je neobjektivní, poněvadž neuvádí všech okolností, jež byly ve spojitosti s příhodou z minulé plenární schůze senátu.

Imunitní výbor, resp. jeho zpravodaj, chtěl-li býti nestranný a nechtěl-li zde vystoupiti spíše jako člen klubu, v němž je pan sen. K l o f á č předsedou, měl uvésti, že já jsem zde odpovídal na hrubé útoky pana sen. K l o f á č e proti sobě samému, proti mým kolegům a proti mému politickému příteli S t ř í b r n é m u.

Dámy a pánové! Pan sen. K l o f á č hned v úvodu své řeči řekl, že podáním návrhu na zřízení vyšetřovacího výboru v těch dvou věcech, které jsme uvedli, byl naň podniknut »ničemný útok«. To je výraz krutý a hrubý, za nějž rovněž má býti volán k pořádku, jako jsme voláni my. Jestliže imunitní výbor ani nekonstatuje, že tento útok byl učiněn proti ním, kteří jsme podepsali onen návrh, pak je to zpráva neobjektivní.

Bylo mně vytýkáno p. prof. M i l o t o u, že mé vystoupení je nemorální. Předem si vyhrožuji, aby mne pan referent imunitního výboru učil morálnosti. Mám za sebou kus života možná interesantnějšího než pan prof. M i l o t a, a dovedu rozeznati v čem je nemorálnost a v čem morálnost. Mé úsudky, které jsem pronesl v minulé plenární schůzi senátu o sen. K l o f á č o v i, vyplynuly z dlouhodobé osobní známosti s p. sen. K I o f á č e m. (Výkřiky. - Sen. Mikulíček:To je sakramentské!) Počkej, MI i k u l í č k u, já k termu ještě přijdu.

Dámy a pánové! Znám pana sen. K l o f á č e 5 let. Poznal jsem jej jako redaktora »Národních listů« a jako přispívatele do Špindlerova týdeníku v Roudnici a do »Obrany zemědělců«, literou vydával nynější sen. H r u b ý. Do obou novin psal za řádky a v této době jsem jej tedy poznal. Pak to šlo celá dlouhá Teta se všemi aférami.a zjevy, jež mne mnohokráte pobuřovaly, dámy a pánové, a »Trýbovinou« přetekl pohár. Řekl jsem otevřeně v institucích strany, že buď strana tento čin K l o f á č ů v pokáře, nebo že nemám v této společnosti co činiti. Stal se opak, byl jsem vyloučen. Kdybych nebyl, odešel bych. (Souhlas.)

Dámy a pánové! Pan sen. K l o f á č je muž, jehož portrét není dosud dokreslen, ale zcela jistě dokreslen bude, a pak ona důtka, kterou pro mne navrhuje imunitní výbor za charakteristiku pana sen. K l o f á č e, bude k tomu zajímavou přílohou. Konečně mne neinteresuje důtka a neinteresuje ani celou veřejnost, která tento případ sledovala. Za to však interesu je mne, celou veřejnost a mnohého z nás, schválí-li.skutečně senát návrh na zřízení vyšetřovacího výboru, aby bylo ať už tak či onak - vyšetřeno, co jsem zde uvedl, ale aby to bylo vyšetřeno. (Výkřiky.) To interesuje veřejnost i mne, ale neinteresuje mne ani veřejnost důtka, která mně bude udělena.

Dámy a pánové! Co nebyl jen jeden případ s tím pokusem o vypálení »Slováka«. Je známo, že tehdy došlo k vyrabování redakce »Slováka«. Tato otázka byla předmětem diskuse, pachatel nebyl nalezen a nijaké šetření v této věci nebylo zavedeno.

Dámy a pánové, když jsem se přihlásil ke slovu při tomto návrhu, nemohu než protestovati proti tomu, že mé poslední vystoupení, má poslední řeč, která se týká právě této záležitosti, byla censurována. Dostal jsem výměr, že můj projev je censurován na základě §u 9, lit. m) jedn. řádu. Tento odstavec zní, že předsednictvo se usnáší »o vyloučení projevů hrubě urážejících mravnost, projevů velezrádných nebo bezpečnost státu ohrožujících z návrhů, dotazů, interpelací a zpráv těsnopiseckých.« Rád bych věděl, v čem jsem urazil mravnost, když jsem vytýkal určité okolnosti panu sen. K l o f á č o v i. V žádném případě jsem se nedotkl zájmů státních ani státní autority. Od kdy je pan sen. K l o f á č státní autoritou, aby pro obvinění jeho osoby z tebe či onoho musila býti řeč senátora v senátě censurována? "To zajímavě charakterisuje naše těžké politické poměry. Mluvíme o demokracii, ale jak daleko jsme od těch dob, kdy v Rakousku vládl absolutismus? Vzpomeňme si, že na tom o místě v zemském sněmu dr Baxa, nynější primátor města Prahy, podnikl velmi krutý a ostrý útok proti Františku Josefovi a Habsburkům. Byl volán k pořádku, ale nikdo jeho řeč necensuroval, volně vyšla v novinách - a šlo přece o monarchu říše Rakousko-Uherské. Jistě se pamatujete, kolikráte byly na Františka Josefa ve vídenském parlamentě podnikány hrubé osobní útoky, ale ani jednou řeč toho či onoho poslance nebyla censurována. Toho jsme se musili dočkati až v Československé republice, až když věříme nebo se domníváme, že u nás žijeme v politické demokracii.,(Výkřiky sen. Kindla. - Předseda zvoní.)

Vážení pánové!.Ne mou vinou byla. do této debaty zatažena otázka tisku. Rád věřím panu prof. M i l o t o v i, že by mu bylo velmi milé, kdyby »Polední list« mohl býti potlačen. To jsou totiž noviny, které mnohého v tomto.státě pálí. (Výkřik sen. Hlávky.) Nevím, jak k tomu pan zpravodaj přišel, aby při referování o mé imunitní věci pronášel řeč o »Poledním listu«, o tisku post. S t ř í b. r n é h o. Nota bene všechno, co pan zpravodaj imunitního vyberu řekl na adresu »Poledního listu«, se hadí krásně na »České slovo.« (Hlasy: A na »A-Zet«t) Dámy a pánové, nemusíme choditi daleko. Vzpomeňte si jen, jak loni »České slovo« referovalo o procesu Jiřího S t ř í b r n é h o. Vzpomeňte si, kolik tam bylo osobních surových urážek, nízkých, podlých, jež se potom osvědčily jako lživé při projednávaném procesu, ale »České slovo«, ze kterého se stal velký list, se domnívá, že může čtenářstvu vsugerovati všechno, a proto jsou v »Českém slově« úmyslně zařazovány vědomé nepravdy, které si ten či onen redaktor vymyslí nejvíce si jich ovšem vymýšlí synovec pana Eduarda B e n e š e, pan dr,Jiří Beneš. O mravnosti tisku nemůže mi zde kázati člověk, který má také mravní odpovědnost za »České slovo« a žurnalistiku národně sociální. Ale to všecko, ty methody, jak je vidíme, je používáno k tomu, aby byly potlačeny nepohodlné politické oposiční skupiny.

Pánové, už se sahá tak daleko, že se přikročilo k inscenování politických procesu. Jak je to hloupé. Kdyby si páni vzpomněli nebo přečetli, že všecky ty inscenované politické procesy Rakousku nepomohly, možná, že by od inscenování politických procesů upustili, nota bene když se musí uznati, že při takové věci v Pardubicích se jednalo spíše o dětskou naivnost než o nějaký vážný čin. Těmito methodami se nedá vyvrátiti oposiční hnutí politické ani na Slovensku, ani u nás v zemích historických. To jsou chybné methody, všecky ty politické procesy skončí blamáží a ostudou, jež nebude prospěšná státu a nemůže mu býti prospěšná v této době, kdy nad celou Evropou stahují se velmi nebezpečné mraky, nehet, vážené shromáždění, tamhle v Německu Hitlera generálská kasta dnes se dostala k vládě. Jak my se připravujeme na obranu? lnscenováním politických procesů a pronásledováním nacionální, státotvorné, české a slovenské oposice. (Výborně)

Na konec se co nejdůrazněji ohražuji proti výkladu p. prof. M i l o t y, že byl jsem veden osobními motivy, osobním nepřátelstvím proti sen. K l o f á č o v i.

Dámy a pánové, mé stanovisko k panu sen. K l o f á č o v i není datováno teprve r. 196. To spáni z národně sociální strany, kteří ještě před válkou byli se mnou v této straně, dobře vědí, já jsem od okamžiku, kdy Fárek vydal svoji brožuru, měl ke K l o f á č o v i své stanovisko, projevoval jsem je a podporoval politiku Chocovu proti K l o f á č o v i, který zaváděl nár. sociální stranu někdy až do positivní politiky rakouské a jehož činy byly často při nejmenším velmi podezřelé.

Dámy a pánové, vytýká se mně, že jsem měl jíti z té strany. To je hezká výtka, ale račte dovoliti. Byl jsem vždycky nacionálně založen, byl Jsem vždycky nacionalista a státoprávník. Nemohl jsem jíti k sociálním demokratům, kde mi vadila jejich internacionálnost, nemohl jsem líti k mladočechům, kde mi vadily jiné okolnosti, okolnosti třídní, abych tak řekl, stavovské, nemohl jsem jíti k zemědělcům, poněvadž nejsem zemědělcem. Musel jsem někde působiti. Nejbližší mi byla národně sociální strana. Pokud jsem setrval ve straně národně-sociální, vždycky jsem velmi ostře bojoval proti metodám a způsobu pana Václava K l o f á č e. Odmítám tedy co nejdůrazněji výklad p. referenta imunitního výboru, že jsem byl veden osobními motivy. Názor, který jsem si o panu sen. K l o f á č o v i utvořil, je důsledek naší 35 leté známosti.

Není dnes doba, abych jeho portrét nakreslil, ta doba přijde. A potom žádná důtka před historikem napomůže. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr M i l o t o v i k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Bylo-li potřebí dokladu, který by odůvodnil pravdivost mého referátu, pak byl nejlépe podán oběma řečmi pana sen. Kindla i pana sen. T r n o b r a n s k é h o. (Sera. dr Buday: To sotva!) Mluvil jsem o metodách, které se zahnízdily v našem veřejném životě, a právě proto jsem se zmínil o tisku pana posl. S t ř í b r n é h o. Vidíme, že toto zlo je zakořeněno ještě hlouběji, než jsem si představoval, i v našich řadách a že právě těchto metod bylo zde znova použito. Ty urážky, které zde znova padly, jsou dokladem toho, co jsem uvedl,toho znemravnění našeho veřejného života. Můj referát byl naprosto objektivní. Nemluvil jsem, jak pan sen. T r n o b r a n s k ý zde říká, jako člen klubu, k němuž náleží uražený pan sen. K l o f á č. nýbrž snažil jsem se o úplnou objektivitu, ba ani jsem pana sen. K l o f á č e nehájil, pokud toho nevyžadovala moje povinnost referentská. Prostě jsem konstatoval fakta.

Musím vysloviti hluboké politování nad tím, že oba páni řečníci, i někteří pánové z posluchačstva zde opakovali urážky již odbyté, že s velikou lehkomyslností uvádějí zde proti panu sen. K l o f á č o: v i nová obvinění, ačkoli je prokázati nemohou. Já bych na př. sám i proti panu sen. dr B u d a y o v i mohl leccos říci, kdybych si tak počínal, neboť sám jsem o něm slyšel leccos, ale já si to netroufám uvésti, poněvadž... (Sen. dr Buday: Len von s tým, já sa nebojím, pán profesor!) to, co nemohu dokázati, to neuvádím. Pan sen. dr B u d a y, který zde proti panu sen. K o o f á č o v i uvedl, že sezúčastnil atentátu proti... (Sen. dr Buday: To som já nepovedal! Já som povedal, že sú podezření na ministerstvo nár. obrany a toto by bolo potreba je očistif!) Pane kolego, proč jste to tedy uvedl u příležitosti výtek proti K l o f á č o v i? (Sen. dr Buday: Posedal som, že to vyšetrujúci výbor zistí, alebo očistí pána sen. Klofáča, alebo zistí pravdu!)

Je vidět, s jakou lehkomyslností se pronášejí různá obvinění, a to je, pánové, to nejhorší. Když někdo něco tvrdí, musí za tím plně státi a musí to také umět dokázat. (Sen. Trnobranský: Je to u státního zastupitelství v Litoměřicích, ne spisech soudních je to!) Můj referát byl čistě objektivní, uvedl jsem to, co bylo mou povinností, zmínil jsem se o urážkách, kterých je řeč pana sen. T r n o b r a n s k é h o v minulé schůzi senátu plna, a tato řeč sama o sobě mě opravňovala k poznámce, že je to řeč osobní, poněvadž ten, kdo mluví věcně, neužívá osobních urážek. (Sen. dr Buday: A ani osobných vyhrážok, pán profesor, a terorizovaní!)

Jen bych prosil, abyste ráčili uvážit, jak bude hleděti veřejnost na to, jestliže se urážky, které zde proti panu sen. K l o f á č o v i byly proneseny, ukáží lichou pomluvou. To je ta veliká odpovědnost, kterou máme vůči veřejnosti i vůči budoucnosti. Bylo zde dovoláváno budoucnosti. Ano, jak já sen. K l o f á č e znám, jsem přesvědčen, že budoucnost bude souditi, ale jistě odsoudí ty, kteří ho dnes napadají. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je.skončeno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby sen. K i n d l o v i byla udělena důtka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl s c h v á l e n.

Kdo souhlasí s návrhem téhož výboru, aby pánu sen. Trnobranskému byla rovněž udělena důtka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Také tento návrh výboru imunitního byl tímto s c h v á l e n.

Byl mi podán návrh pana sen. N e dv ě d a a soudr. podle §u 46 jedn. řádu senátu. Prosím, aby byl tento návrh přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. N e d v ě d a a soudr. podle §u 46 jedn. řádu senátu:

Senát se usnáší, aby se do dnešní schůze dostavili ministr zahraničních věcí dr B e n e š a ministr pár. obrany dr V i šk o v s k ý a podali podrobnou zprávu o obsahu vojenské úmluvy proti SSSR, usnesené v Bělehradě na vojenské alianci Malé Dohody.

Odůvodnění: Denní tisk přinesl minulý týden zprávu římského listu » Messagero« ze dne 25. května, v níž se praví:

»V Bělehradě byla letos vojenská aliance Malé Dohody rozšířena polskorumunskou vojenskou úmluvou, namířenou proti Rusku. Je to první krok nového programu B e n e š o v a, který usiluje tímto způsobem připoutati Polsko k Malé Dohodě.«

Je všeobecně známo, že na Dálném východě hrozí bezprostřední výbuch války japonské proti Rusku. Vojenská úmluva Malé Dohody, uzavřená v Bělehradě, je bezesporně přípravou evropských imperialistických států k napadení.SSSR ze západu.

Senát Národního shromáždění žádá proto oba pány uvedené ministry, aby mu podali podrobnou zprávu o přípravách Malé Dohody k válce proti SSSR.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s tímto návrhem pana sen. N e d v ě d a a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh byl z a m í t n u t.

Budeme nyní pokračovati v prolednávání pořadu schůze a přistoupíme k odst. 6 pořadu

6. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. října 1931, č. j. T 1223/31, za souhlas k trestnímu stíhání sen.Boudy pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 a 496 tr. z. (č. 5038/1931 předs.). Tisk 729.

Uděluji slovo zpravodaji panu sen. dr Milotovi.

Zpravodaj sen, dr Milota: Slavný senáte! Okr.soud ve Vsetíně žádá za souhlas k trest. stíhání pana sen. D o u d y pro přestupek proti bezpečnosti cti, a to na základě tohoto skutkového stavu:

Podle trestního oznámení řečnil sen. D o u d a na politické schůzi v Jasénce a ve své řeči brojil proti.socialistickým stranám a celé koalici, mluvil o panských choutkách socialistického panstva a v souvislosti s tím vytknut panu post. P i k o v i, že nabízel své ženě 2 miliony Kč, aby dobrovolně přistoupila na rozvod a že zasedá ve správní radě akciové společnosti Škodových závodů, nikoli jako starosta města Plzně, nýbrž jako akcionář, a že, bere-li dividendy a tandemy, nemůže pracovati pro dělnictvo.

Imunitní výbor navrhuje slavnému senátu, aby dal svolení k trest. stíhání sen. D o u d y, ježto - třebaže jde o řeč politickou a politické odpůrce - přece pronesené obvinění je takového rázu, že je v zájmu veřejném, aby buď obviněný dokázal pravdu svého tvrzení, aneb aby soukromému žalobci se dostalo náležitého zadostiučinění.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát dal svolení k trest. stíhání pana sen. D o u d y pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 a 496 tr. zák., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl s c h v á l e n a senát d a l souhlas k trest. stíhání pana sen. D o u d y pro zmíněné trestní činy.

Projednáme nyní další zprávu téhož výboru, totiž odst. 7 pořadu:

7. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Olomouci ze dne 27. října 1931, č. j. Nt XII 50/31, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Doudy pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488, 491 tr. z. (č. 5105/1931 předs.). Tisk 730.

Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr Milotovi.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Okresní soud v Olomouci žádá, aby byl dán souhlas k trest. stíhání sen. D o u d y pro přečin pro i bezpečnosti cti, a to na základě tohoto skutkového stavu

Podle trestního oznámení soukromých žalobců Josefa Jílka a Jana Kresty, tajemníků Svazu kovodělníků v Brně, vydal sen. D o u d a svým nákladem leták nadepsaný Všem kovodělníkům! Činnost soc.-fašistických vůdců - nutí dělníky k snižování mezd!« Obsahem tohoto letáku cítí se soukromí žalobci dotčeni na cti, ježto jsou v něm potupně označeni jako sociál-fašističtí sekretáři a jsou zejména obviněni, že vykonávají kata nad existencí dělníků, že se snažili přinutiti dělníky, aby snížili své mzdy o 30% a že se dopustili zrady na dělnictvu. V letáku se dále vybízí dělnictvo, aby je odmítlo a s nimi súčtovalo, ježto se postavili proti zájmům dělnické třídy a jsou avantgardou kapitalistů.

Imunitní výbor navrhuje slavnému senátu, aby dal svolení k trestnímu stíhání sen. D o u d y. Je sice pravda, že leták byl vydán proti soukromým žalobcům jako politickým odpůrcům komunistické strany, k níž sen. D o u d a náleží, avšak přece obvinění, pronesené tak drastickým způsobem, že jako zástupci dělnictva se postavili proti dělnictvu a přímo je zradili, je tak vážné, že zájem dělnictva vyžaduje, aby buď sen. D o u d a, měl-li účast na vydání letáku, tvrzení v něm obsažené prokázal, aneb aby se dostalo soukromým žalobcům náležitého zadostučinění.

Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. dr B u d a y. Dávám mu je.

Sen. dr Buday: Slavný senát! Dnešná debata skutočne dokázala, ako klesnula úroveň, ale aj mravnosť nášho verejného politického života. Pán zpravodaj, a líce v zástoji zpravodaja vtedy, keď robil mravokárcu a vytýkal istému druhu tlače politickej, že podozrievanie, ktoré sa dokázať nedá, je nemravné, v tej istej svojej reči vo zástoji zpravodajcu, čo velmi padá na váhu, kde v zástoji zpravodajcu má byť nestranný a vyvarovať sa akýchkoľvek osobných útokov a podozrievania, v tej istej svojej reči povedal doslovne toto: Já o pánu sen. B ud a y o v i viem lecčo, ale poneváč to dokázať neviem, netrúfam si to riecť.«

Pánovia moji! Týmto podozrievaním vyhnul na moju osobu podozrenie ťažké, tým väčši, lebo slávny senát si môže po tomto vyrieknutí o mne všeličo myslel, a preto, povedomý svojej pravdy a cti, ihneď som ho vyzval: von s tým, nebojím sa ničeho. A konštatujem, že pán senátor a zpravodaj prof. dr M i l o t a na toto mlčal. Nemôžem ináč ako v záujme svojej osobnej reputácie toto podozrenie od seba odvrhnúť, lebo moje svedomie je si povedomé, že občianska a politická moja česť žiadne podozrenie nestrpí. (Výborně! - Potlesk senátorů slovenské ľudové strany.)

Předseda (zvoní): Jednání je s k o n č e n o. Přeje si pan zpravodaj slovo k do slovu?

Zpravodaj sen. dr Milota: Prosím.

Předseda: Pan zpravodaj sen. dr M i l o t a má slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Prosím, aby mně bylo dovoleno reagovati na slova pan sen. dr B u d a y e. Předně není pravda, že jsem řekl, že vím o panu sen. B u d a y o v i leccos, a dále jsem reagoval na jeho výtku, na jeho výkřiky, kterými se dotýkal zde pana sen. K l o f á č e jen proto, abych dokumentoval toto jeho jednání. Proto jsem řekl, že jsem také slyšel o něm leccos, ale že si to netroufám tvrditi, poněvadž to nemohu dokázati. To jsem, prosím, řekl.

Prosím, aby se reprodukovala moje slova tak, jak byla. Já jsem se nikterak nechtěl pana sen. dr B u d a y e dotknouti, poněvadž nemohu, co jsem slyšel, dokázati, nýbrž jsem jenom poukázal jako na pendant toho, co jsem uvedl, na to, jak lehkomyslně se zde uplatňují různá obvinění , která se nedají dokázati.

Předseda (zvoní): Jednání je s k o nč e n o, budeme hlasovati. (Výkřiky sen. dr Budaye.)

Kdo souhlasí s tím, aby senát dal svolení k trest. stíhání pana sen. D o u d y pro přestupek proti bezpečnosti cti, jak navrhuje pan zpravodaj výboru imunitního, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh vý boru imunitního byl tím s c h v á l e n.

Tím je pořad této schůze v y ř í z e n.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této schůzi, t. j. v 17 hod. 27 min., za účelem

p ř i k á z á n í d o š l ý c h s p i s ů.

Námitek není. K o n č í m tuto schůzi.

Konec schůze v 17 hod. 22 min.