Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Hubkovi.

Sen. Hubka: Slavný senáte! Projednávané osnovy zákona nejsou ani prvním, ani posledním legislativním dílem, jehož

předmětem je líh. Je tu celá řada zákonů, vládních i ministerských nařízení o hospodaření lihem a sama první resoluce zemědělského výboru poslanecké sněmovny ukládá vládě, aby v době co nejkratší předložila k ústavnímu projednávání úplný lihový zákon, jímž by byly všechny dosavadní platné zákony a předpisy unifikovány. Zájem o hospodaření lihem je mnohostranný, nechci-li říci všeobecný. Především o toto hospodaření mají zájem ti, kdo líh vyrábějí a kupují. Je tu tedy v prvé řadě zájem hospodářský.

Podívejme se na situaci těch, kteří líh u nás v Československu vyrábějí. Lihovarů je u nás několik druhů, a to lihovary zemědělské, a ty zase jsou družstevní a nedružstevní, a lihovary průmyslové, a ty zase bez spojení s výrobou droždí nebo spojené s drožďárnami, a obě ty skupiny tvoří t. zv. lihovary konsumní, a pak jsou tu, zejména na Moravě a na 8lovensku, lihovary produkční čili ovocné pálenice. Statistika z r. 1930/31 říká nám, že lihovarů hospodářských, nedružstevních bylo 589, z toho pracujících 573; družstevních lihovarů bylo 313, z toho pracujících 310. Lihovarů průmyslových bylo 38, pracují všechny; drožďáren bylo 13, pracuje jich 11. Ovocných pálenic s daní paušalovanou bylo 387, s daní podle skutečné výroby 79.

Proti dřívějšímu stavu jeví se zajímavý přesun v počtu obou druhů lihovarů zemědělských. R. 1919/20 byly u nás jen zemědělské lihovary soukromé, těch bylo 586; průmyslových bylo 30. Roku 1922/23 bylo hospodářských lihovarů soukromých 254, družstevních už 111, průmyslových 40. Po 5 letech, r. 1922/28 bylo soukromých hospodářských lihovarů 612, družstevních už 250 a průmyslových 39. Loni, jak jsem již poznamenal, bylo soukromých 523, a družstevních 310.

Příčinou nápadného vzrůstu lihovarů družstevních Je nesporně po-zámková reforma. Rapidní vzrůst nových nabyvatelů pudy měl za následek větší počet podílníků na kvantu zemědělské produkce surovin, potřebných pro výrobu lihu a tím také snahu po snazším odbytu a lepším zpeněžení jich.

Jiným zajímavým zjevem je situace ve stavu ovocných pálenic. Těch bylo r. 1928/29 paušalovaných 971, zdaněných podle skutečné výroby 137, dohromady 1.108. Loni, jak jsem již také uvedl, bylo paušalovaných 387, zdaněných podle skutečné výroby 79, dohromady 466, tedy o mnohem méně než 50%.

Které jsou tu příčiny tak nápadného poklesu těchto pálenic, to by nám mohli říci ti kolegové venkovští, kteří jsou z krajin, kde pálenice jsou domovem. Já sám, poněvadž poměry na Moravě a Slovensku neznám, mohu těžko posouditi tento nápadný pokles.

Zajímavé také bude, všimneme-li si, jaká byla produkce v těchto lihovarech. V r. 1930/31 byl zákonem stanovený kontingent: 453.961 hl pro lihovary zemědělské, 164.160 hl pro lihovary průmyslové. Vyrobeno bylo zemědělskými lihovary v rámci povoleného kvanta 399.653 hl, mimo povolené kvantum 37.704 hl, dohromady 437.357 hl. Průmyslovými líhovary vyrobeno bylo v rámci povoleného kvanta 164.117 hl, mimo povolené kvantum 46.444 hl, dohromady 210.561 hl. Celkem tedy 647.918 hl, zhruba 650.000 hl.

Toto množství bylo spotřebováno jednak jako pitný líh, jednak jako líh průmyslový, motorický. Značná část tohoto lihu zůstala uskladněna ve formě zásob. Lze tvrditi, že toto vyrobené kvantum lihu postačilo by uspokojiti potřebu konsumu, kdyby nedošlo k mimořádné poptávce po větší spotřebě. Tato mimořádná poptávka tu je. Byla vyvolána jednak finanční situací státu v úzké souvislosti s mezinárodními hospodářskými poměry, jednak naší zemědělskou krisí. Jako v některých jiných případech, řekli jsme i tady, že místo cizích pohonných látek pro naši motorisaci budeme kupovati výrobky domácí produkce, to je nahražovati benzin a jiné oleje alespoň částečně lihem. Ušetříme tím peníze, placené do ciziny v ročních, pravidelně stoupajících částkách, 52 mil. Kč. Ušetříme tedy, a nahradíme-li cizí zboží jenom do 1/5 či do 1/4, produktem domácím, zvýšíme výrobní kapacitu našich lihovarů o 400 až 500.000 hl, čili o 60% výroby dosavadní.

Převedeno na surovinu, znamená to zvýšení produkce brambor a řepy. 500.000 hl lihu znamená 5 mil. q brambor či 5 mil. q řepy. Počítejme obojí průměrně za tutéž cenu 10 Kč za 1 q - připomínám, že brambory a řepa jsou dražší, ale počítejme jenom těch 10 Kč - znamená to, že je tu zvýšení tržby o 50 mil. Kč. A to za dnešních mizerných poměrů v zemědělství podceňovati nelze, zejména když víme, že bude tato tržba mnohem větší. Nebudu se zaměstnávati spory mezi řepaři a bramboráři, jak se projevily při jednání o těchto osnovách v poslanecké sněmovně. Já osobně jsem na straně bramborářu. Kol. H a v l í n mluvil pro řepaře. Já stojím na stanovisku bramborářů z toho důvodu, že žijí v horších poměrech, mají horší podmínky rentability své půdy a zasluhují proto větší péče a většího pozoru. Zákon přihlíží oběma skupinám. Držme se toho. Lze si jen přáti, aby výrobci sami, kupujíce surovinu od svých druhů v povolání, myslím na lihovary družstevní, nepočínali si bezohledně a byli ke každému stehně spravedliví. Kolegové ze strany republikánské chápou asi dobře, nač myslím, aby totiž od těch, kteří nejsou členy družstevního lihovaru, kupovány byly brambory a řepa za ceny přiměřené a aby nebyly ceny brambor a řepy stlačovány na úkor těch, kteří jsou členy družstev a mohou lépe zaplatiti produkt, který lihovarům dodávají. Přejeme všem, žádáme totéž od jiných. Jinak budeme neúprosně kritisovati jako výstřelky tendenčního postupu v podporách živelních pohrom, jako ve zneužívání býčího zákona a jiných ještě výstřelků stranického zabarvení.

Na hospodaření s lihem vedle výrobců a konsumentů má také zájem státní fisk: Z každého litru lihu, t. j. lihu pitného, jehož se vyrobilo a zkonsumovalo u nás asi na 237.000 hl, vybírá se dnes 26.80 Kč daní a dávek. Po zavedení ještě další dávky, t. zv. kontrolní, novým zákonem, stoupne toto ještě o 40 hal., čili bude to dělati 27.20 Kč. Vynos z těchto daní a dávek, pokud se tyče lihu za r. 1931, byl tento: na dani z lihu bylo rozpočteno 410 mil. Kč, vynesla 354,625.879 Kč.

Dávka z droždí byla v rozpočtu stanovena částkou 1 mil. Kč, vynesla 11/2 mil. Kč. Dávka denaturační byla rozpočtena částkou 5 mil. Kč, vynesla přes 6 mil. Kč. Licenční poplatek byl stanoven rozpočtem na 4 mil., vynesl 3,193.924 Kč. Tedy rozpočet na r. 1931. počítal s příjmem z lihových dávek a daní 420 mil., ve skutečnosti však vybráno bylo 365,448.873 Kč, tedy o řadu milionů méně, než bylo předpokládáno. Osmikorunový příplatek, placený ze smlouvy se společností pro obhospodařování lihu, byl propočítán příjmem 213 mil., ale činil jenom 186 mil. 268.409 Kč. 365 mil. Kč vynesly daně a dávky, 186 mil. vnesla dávka smluvená se společností, tedy stát měl za r. 1931 příjem z lihu 551,717.282 Kč.

Nyní se zavádí kontrolní dávka, o níž jsem se již zmínil, 40 hal. na litru. To má podle propočtů vynésti asi 20 mil. O to by se tedy zvýšil příjem státu. Ale na druhé straně unikne zase státu částka asi 43 mil., které stát přijímal ze zdaněných dovážených olejů.

Lze očekávati, že tento státní,příjem bude menší, poněvadž již dnes se počítá s poklesem konsumu pitného lihu. Bylo konstatováno, že za r. 1930, 1931 bylo vyrobeno pitného lihu 237.000 hl. Dnes jeví se konsum tohoto pitného lihu pouze částkou asi 200.000 hl a pravděpodobně ještě více poklesne. Mohli bychom to uvítati, kdybychom také neměli zájem státního fisku na mysli, jenom s radosti řádné zacházení s alkoholem má zájem také společnost. Nemohlo by nám býti lhostejno, kdyby kořalka vrátila se zase do seznamu denních potřeb naší široké veřejnosti a kdyby v lidu mluvilo se o ní jako o tekutém chlebě. My jsme tady n nás už, bohudík. vyrostli z demoralisace kořalen a přejeme si vroucně, aby to bylo ve všech krajích republiky. Máme smysl pro rostoucí spotřebu lihu, ale hlavně na poli praktického hospodářství. Upozorňujeme, že je dnes ještě velmi mnoho příležitostí, kde cizí zboží můžeme nahraditi vlastním, kde vedle benzinu a oleje je tu ještě petrolej. A tu dovoluji si upozorniti, že na př. hospodářská výstava, každým rokem u nás v Praze pořádaná, měla by tuto věc také míti na mysli a že by ti, kteří tuto výstavu pořádají, měli především dbáti toho, aby na výstavě vystavovány byly nástroje a zařízení, při nichž se spotřebuje především výrobek domácí produkce. a letošní hospodářské výstavě měli jsme vystaveny celé kolekce petrolejových vařičů a kamínek. Není potřebí, abychom dnes vařili a topili petrolejem, je potřebí, abychom petrolej nahradili lihem. Zrovna tak je tomu i při traktorech a motorech na výbušné látky, i všude tam lze petrolej nahraditi lihem. Také výroba pařáků na píci může býti nahrazena místo na petrolejový pohon na pohon lihový. Tam, kde není doposud zavedena elektřina a v dohledné době.zavedena nebude, budiž sledována možnost náhrady petrolejových lamp lampami lihovými. Doufejme, že komise, zřizovaná podle osnovy zákona o mísení benzinu s lihem, která je vyvolávána v život proto, aby studovala otázku se zákonem úzce související, všimne si také těchto věcí a bude propagovati upotřebení lihu v jiných případech, než právě u motorů, automobilů a autobusů. Jest jen potřebí, aby komise, která zvláštního určení v osnově zákona nemá, těchto věcí si všimla. Kdyby tomu tak nebylo, napomáháme v tomto směru resolucí, kterou jsme předložili národohospodářskému výboru a která byla přijata a předložena také plenu, v níž žádáme, aby byl zřízen ústav pro výzkum nového upotřebení lihu, jehož úkolem bude badání a hledání nových způsobů, jak by se mohlo v našem hospodářském životě výhodně použíti lihu. Tento ústav hledal by nejen sám nové možnosti použití lihu, ale vypisováním soutěží a lákavými odměnami zainteresoval by na řešení této velmi důležité otázky našeho zemědělství i náš průmysl, jakož i naše čiperné vynálezce.

Tedy všechny tyto věci, které dnes béřeme z ciziny, můžeme nahraditi výrobkem domácím, je to jen otázka naší vůle a našeho uvědomění. Není nám potřebí těchto zařízení na cizí látky, na petrolej a pod., když můžeme tyto věci zařizovati na domácí produkci. Usilujeme o to a propagujeme užívání lihu. Resoluci, o které jsem se zmínil, podáváme a žádáme, aby byla senátem schválena. Velmi bedlivě sledovali jsme jednání o lihových osnovách v poslanecké sněmovně. Viděli jsme, že poslanecká sněmovna si počínala tentokráte velmi statečně a že osnovu vládní změnila, abych se tak vyjádřil, ze základu. Učinila tak v řadě schůzí, zemědělský výbor poslanecké sněmovny zasedal od 1'2.:dubna do 17. května. My, v senátě, máme určité výtky, že se nám neposkytuje dosti času, abychom takové důležité věci mohli projednávat. Není to ovšem ani záležitost poslanecké sněmovny, ani záležitost vlády, nýbrž senátu samého, aby si dovedl vynutiti, když ne již předkládání důležitých osnov přímo nám, aspoň takový respekt, aby bylo ponecháno senátu k projednávání tolik času, abychom se mohli podívati do merita předkládaných osnov, abychom mohli o nich uvažovati, abychom je mohli také měniti. Přes to, že máme v senátě poměrně krátký čas k projednání věci, opakuji a zdůrazňuji, že vidíme rádi, že poslanecká sněmovna při této velmi důležité příležitosti dovedla si vybudovati svůj vlastní názor na věc a že upravila osnovu, která radikálně liší se od osnovy, kterou předložila vláda.

V jednání o lihových zákonech vidíme zápas o dobrou věc. Velmi trefně a přiléhavě o této otázce promluvil zde řečník přede mnou kol. sen. H a v l í n. My si přejeme, aby líh, který se u nás produkuje, nesedal lidem na mozek, aby se jim nelepil na prsty, ale chceme, aby domácí lihová produkce sloužila pokroku, a žádáme, aby líh byl sluhou, a ne pánem člověka. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Šabatovi.

Sen. Šabata: Slavný senáte! Na pořad dnešní schůze dostávají se konečně po dlouhém a svízelném dohadování ve výborech poslanecké sněmovny lihové osnovy do senátu k společnému projednání. Je to především vládní návrh zákona o mísení lihu s pohonnými látkami a vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje se hospodaření lihem.

Po stránce hospodářské dlužno zejména zdůrazniti význam předlohy a mísení lihu s benzinem, která vedle již schválené osnovy o elektrisaci venkova je nejdůležitější hospodářskou osnovou poslední doby. Obě předlohy mají veliký význam nejen pro státní pokladnu, nýbrž i značný význam hospodářský a sociální, neboť přispějí k řešení těžké krise zemědělské posílením bramborářského průmyslu a produkce brambor a částečně napomáhají i řešení krise řepy cukrové a v neposlední řadě čelí i nezaměstnanosti. Bylo by si přáti, aby takových všeobecně prospěšných osnov bylo předkládáno více a častěji, čímž by zákonodárné sbory dokumentovaly před veřejností. nejen vůli, nýbrž i schopnost k práci a napravily by tak svoji namnoze pošramocenou reputaci.

Zákon o míchání lihu s benzinem nabude účinnosti 1. září t. r. a má význam mimořádně národohospodářský, a to především pro náš stát také s hlediska současné situace, kdy je nezbytně nutno omeziti dovoz z ciziny a tak přispěti k zabezpečení naší valuty. Rozvojem automobilismu, zvláště v posledních letech, stoupl neobyčejně náš dovoz benzínu. Kdežto r. 1920 činil 1,318.000 q o hodnotě asi 86 mil. Kč, dovezlo se r. 1931 již 4.2 mil. a v hodnotě přes půl miliardy a roste každým rokem o 400.000 q. Jakmile nastoupí míchání lihu s benzinem, sníží se dovoz benzinu o 400.000 q a místo něho nastoupí náš domácí líh v množství půl mil. hl, čímž sníží se dovoz o 50 až 60 mil. Tím, že budeme nahrazovati pohonnou látku cizí látkou domácí - lihem, taneme se méně závislými na cizině a pomůžeme aspo-ň částečně našemu zbědovanému zemědělství, neboť důsledek toho bude daleko -větší zpracování brambor než dosud. To bude míti nepopiratelný význam zvláště pro naše chudší kraje, které na to toužebně čekají, ale také pro naše cukrovarnictví zpracováním řepy, event. melasy a cukru, ovoce i jiných výrobků zemědělských.

Podle statistiky bylo zpracováno v kampani r. 1929/30 na 7 mil. q bramboru na líh. Při povinném mísení 20 až 25 % lihu možno vyrobiti asi o 410.000 hl lihu více, čímž značně stoupne odbyt bramborů nejméně o 2 mil, q - a podepře tak rentabilitu horských hospodářství ve výrobě rostlinné a živočišné. Lihové hospodářství.lest u nás od převratu vázané. Je to vedle bytového hospodářství jediné, kde dosud se hospodaří způsobem vázaným, a to na přání těch; kteří jsou jinak zásadními odpůrci jakéhokoli státního zásahu do soukromohospodářského podnikání a obchodovaní. Stát má na hospodaření lihem eminentní zájem, poněvadž líh, tak jako v jiných státech, i u nás je velmi vydatným zdrojem pro státní finance. Byly doby, kdy státní pokladna dostává z lihu skoro jednu miliardu Kč.,Ještě nyní, kdy odbyt pitného lihu značně klesl a stále klesá. má státní pokladna z tohoto titulu příjem 420 mil. Kč. Hospodaření lihem bude se prováděti buď ve formě státního monopolu anebo ve formě zvláštní obchodní společnosti. Zde ovšem dlužno žádati, aby se tak dělo způsobem co nejracionelnějším, spravedlivým a co nejlevnějším. Máme už mnoho zkušeností, že není stát vždy nejlepším hospodářem. Obchodní společnosti hospodaří dobře, ale mnohdy pro sebe.

Jestliže cena lihu podle tohoto zákona stoupne z 15 Kč na 23 Kč, je to zdánlivé, neznamená to nové zatížení konsumu, poněvadž toto nové zvýšení o 8 Kč z každého litrů pitného lihu bylo Společností pro zpeněžení lihu již vybíráno o podle smlouvy odváděna státní pokladně,.- vyneslo ročně na 200 mil. Kč. Úhrnem vynáší tedy líh státní pokladně a-si 630 mil. Kč. Jelikož těchto 8 Kč byla zajištěno toliko smlouvou, nelze říci, že by byly zabezpečeny trvale. Je proto správné, že projednávanou předlohou zákona se tato částka inkameruje a že napříště bude tvořiti součást daně z lihu. Jelikož je v platnosti též zvláštní zemská dávka per 2 Kč a paušál daně obratové per 1.80 Kč, jeví se celkové zatížení 1 litru čistého lihu částkou 26.80 Kč, což je zatížení velice značné a nelze se diviti, že konsum upadá a čistý líh v manipulaci nahrazuje se různými speciemi, zdraví lidskému škodlivými. Je potřebí

zostřeného dozoru na takové fabrikanty u nás, ale zvláště na Slovensku. Nově zavádí tento zákon zvláštní kontrolní poplatek 40 hal, z každého litru k mísení s pohonnými látkami určeného lihu, což má vynésti státní pokladně dalších as 20 mil. Kč.

Delší doby vyžádala si k vyřešení otázka ceny směsi, až konečně prohlásil ministr financí, že směs bude prodávána za 2.60 Kč, nezmění-li se poměry na světovém trhu. To znamená pro spotřebitele nejistotu, nehledě k tomu, jak se směs v praxi osvědčí.

V našem státě zabývá se v výrobou lihu as 60 průmyslových lihovarů vedle drožďárenských a rafinerií, 902 zemědělské lihovary, z nichž je as 328 družstevních. Průmyslové lihovary zpracují především melasu, vyrábějí laciněji, poněvadž používají levnějších surovin a jsou kapitálově lépe fundovány. Hospodářské lihovary mají především zpracovati suroviny vlastní produkce, a to nejméně 70%. Zpracování melasy za normálních poměrů není dovoleno. Za to však možno jim zpracovati obilí, nezpůsobilé k semílání.

Nová akce míchání lihu s benzinem má posloužiti celé řadě výrobních odvětví a celkově přispěti k posílení našeho národního hospodářství. Ale hlavní zřetel, který nám zemědělcům činí tento zákon sympatickým, je přispěti našemu bramborářství, které je ve vážné cenové i odbytové krisi. Především je to neblahý účinek nadprodukce, která se dostavila rozšířením osázené plochy o 20%, při které jeví se přebytek 20 mil. q bramborů. Vývoz do ciziny je téměř úplně znemožněn různými opatřeními cizích států. Průmysl škrobárenský, který před válkou byl zastoupen 140 závody, byl redukován na 70 podniků, jichž výroba klesla asi na 1/3. Průmysl sušárenský úplně vymizel. Zbývá tu jedině zemědělské lihovarnictví, jehož výrobní kapacita dosud ani z polovice nebyla využita. Z horských oblastí bramborářských projevují se stesky, že rozvojem automobilismu a motorického provozu poškozen byl chov koní, jichž pracovní výkon byl do velké míry nahrazen motorickou silou

automobilů, čímž utrpěla též produkce ovsa, vedle žita nejhlavnější to plodiny horských našich krajin. Musí býti naší snahou, aby náhradou za to dostalo se těmto oblastem možnosti zvýšeného zpracování bramborů na líh a tím i více odpadků pro výkrm hospodářského zvířectva a i zintensivnění tamějších hospodářských usedlostí. Uvážení hodné je, že pro jednávaný zákon bere též zvláštní zřetel na situaci našeho československého řepařství a vyslovuje zásadu, aby nové průmyslové lihovary byly zřizovány přednostně i pro zpracování cukrovky a to v těch oblastech, kde nenachází odbytu v průmyslu cukrovarnickém. Další pak důležité opatření je, že bude možno použíti i surového nezdaněného, zejména zadního cukru k výrobě lihu v lihovarech průmyslových i v drožďárnách a jen v případě nutné potřeby i v lihovarech hospodářských. Obava, aby výroba lihu z bramborových krajů nebyla přesunuta na úrodné kraje řepařské, myslím, že není opodstatněna, a bude to záležeti na činitelích, aby dovedli v pravý čas obhájiti zájem potřebnější před méně oprávněnými požadavky.

Hlavními surovinami našich zemědělských lihovarů jsou brambory, řepa a kukuřice. Tyto suroviny musí zemědělský lihovar přijímati výhradně, leč by nastala neúroda, tedy aspoň ze 70%.z vlastní sklizně, zbytek 25 % jen v tom případě možno hraditi melasou. Za normálních poměrů zpracování melasy v zemědělských lihovarech není dovoleno.

Důležitá jsou ustanovení, týkající se rozdělení výroby lihové, a tu se nemohu ubrániti obavě, bude-li se to díti vždy spravedlivě a nestranně, až by na jednotlivé lihovary došlo. Zákon pouze vytyčuje, mnoho-li procent lihového kontingentu na tu kterou skupinu připadá. Nové zemědělské lihovary mohou býti zřízeny jen se svolením ministerstva financí v dohodě s ministerstvem zemědělství, a to především v krajinách bramborářských, jen v případech hospodářskou potřebou odůvodněných i v obastech jiných, povahou svojí krajinám bramborářským blízkých, to jsou kraje obilnářské, pro zpracování řepy nebo brambor, anebo obou surovin.

Vítám ustanovení zákona, že při povolení nového družstevního lihovaru se musí přihlížeti k tomu, aby byla v družstvu převážná část středních a malých zemědělců, a to nejméně 50 zemědělských podniků, dále, že musí býti přijímáni noví členové s výměrou do 15 ha po dobu 5 let do stávajících družstevních lihovarů. Tak bude závod nejlépe vyhovovati místní potřebě. Záležitosti lihového hospodářství bude obstarávati lihová komise, zřízená při ministerstvu financí, složená ze zástupců všech skupin interesentů a vybavená nejširší působností v hospodářství lihovém. Kéž by hospodařila tak, aby si získala spokojenosti všech stran! Dále se musím zmíniti o tom, že projednávaný zákon nás v mnohých věcech neuspokojuje. Zvláště máme obavu, bude-li zákon - jinak dobrý - spravedlivě a nestranně prováděn. Pozastavujeme se nad okolností, že má býti nedružstevním lihovarům přidělen kontingent až na výměru 1.000 ha, ač podle zákona o pozemkové reformě tato výměra u jednotlivce je vyloučena. Ptám se, kdo jsou tito latifundisté, vůči nimž pozemková reforma byla tak milosrdnou a štědrou? Myslím,že.se neklamu, když prohlásím, že to jsou ponejvíce vlivuplní slovenští židovští magnáti.

I zemědělci-sadaři projevují jistou nespokojenost s projednávaným zákonem, pokud se týká výroby domácí slivovice, a se zpracováním ovoce na líh vůbec. Snad by se tomu odpomohlo, kdyby bylo umožněno aspoň větší část ovoce zpracovati místo na líh na marmelády, zavařeniny atd., když by k tomu byl povolen laciný, nezdaněný cukr, který= se vyváží do Německa a odtud ve formě drahých zavařením se k nám vrací. Ale jinak i národohospodářský zájem vyžaduje, aby zpracování ovoce u nás bylo ku prospěchu zemědělství racionelně prováděno a podporováno.

Vzhledem k tomu, že projednávané zákony mají snahu pomoci našemu zbědovanému zemědělství v dnešní hospodářské krisi, a v předpokladu, že nedostatky budou v definitivním lihovém zákoně odstraněny, prohlašuji jménem strany, že budeme pro tyto zákony hlasovat. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. D o u d a.

Sen. Douda: Osnova zákona o míchání lihu s pohonnými látkami a hospodaření lihovém je novým článkem zapjatým do řetězu všech protilidových zákonů. Říká se zde, že je to hlavně pro to; aby se pomohlo zemědělství, ale my jsme byli již několik roků, kdy se pracovalo na všech možných clech, svědky, že se.dokazovalo, že je potřebí našeho zemědělce udržeti a pomoci mu. Dnes titíž lidé, kteří fedrovali zvýšení cel, chodí po Moravě, po Hané a říkají, že cla nemohla zemědělství pomoci, že mu nepomohou, že je potřebí hledati jinou formu.

Někteří páni kolegové se sami přiznali, že osnova je tu proto, aby se sanovalo státní hospodářství, aby se pomohlo státní kase a zároveň i silnějším zemědělcům, tedy tak zv. velkostatkářům a průmyslovým lihovarům. To je fakt. Po celou tuto dobu, po celé to období všechny zákony směřují, ať se to nazývá, jak chce, k podpoře velkostatkářů, středního průmyslu, finančních podniků, jenom ne tam, kde vlastně leží kořen toho zla. Přes půl milionu pracujících sil je vyřazeno z pracovního procesu a nemůže vyráběti hotové hodnoty, které potřebuje obyvatelstvo, ze kterých se živí nejenom živnostník, obchodník, ale naposled i stát v daních, ale do této doby jsme neviděli, že by se byla našla nějaká osnova, aby se hledalo zlo tam, kde se hledati má, aby těchto půl milionu lidí bylo znovu zařazeno do provozu a oživilo celý hospodářský život.

Ale co vidíme? Pravý opak. Hlavně v posledních dvou letech, při každém hospodářském boji, i tam, kde je prokázáno, že bilance byly vysoké, že bylo možno dělnictvu vyhověti, tam se v prvé řadě prováděla proti dělnictvu vládními stranami socialistickými takřka podkopná práce. Poslední dobou ke všem těm bědám druží se nové zlo, a to zlo utiskování, persekuce mládeže. V poslední době

jste ji vyřadili i z dobrodiní ministerstva soc. péče, ze žebračenek, Mládež je vyhazována v první řadě z továren, buď je stíhána, anebo se vyhazuje. Jestliže se mládež musí brániti, jestliže se radikalisuje, přichází se přímo s persekucí, a aby to nebylo tak divoké a abyste dostali legitimaci k tomu, abyste měli právo k tomu, tedy se začalo napřed u fašistů s rozpouštěním gajdovských junáku, kterých bylo 181. Dostali jste konečně tuto moc zakročiti prsti mládeži, která se bouří. Já používám tohoto místa, abych zde imunisoval provolání mládeže, která se musí brániti: Veškeré dělnické a pracující mládeži české, slovenské, německé a ukrajinské národnosti v Československu. Všem socialistickým mladým dělníkům. Soudruzi a kamarádi! Výkonný orgán československé buržoasie,V vládu »silné ruky«. ve které sedí i sedm tak zvaných socialistických ministrů: Beneš, Franke, Trapl, Meissner, Bechyně a Dérer přikročila ke křižíckému tažení proti revolučnímu Hnutí, především prcati revolučnímu hnutí proletářské mládeže v Československu. Po nekonečné řadě zatýkání a prohlídek, rozpustila nyní 13 okresů, ostravský, šumperský a brněnský kraj Komsomola. Vše to děje se v době, kdy buržoasie provádí přímo šílené útoky na životní úroveň pracujících, kdy na východní části zeměkoule rachotí liž kulomety a kdy atmosféra imperialistických států celého světa naplněna je výbušnou látkou, a hlavně vraždících kulometů a děl namířeny jsou proti Sovětskému Svazu, jediné to vlasti proletariátu celého světa. Útok na revoluční hnutí proletářské mládeže provádí se v době, kdy i československá buržoasie činí všechny přípravy (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3, června 1932 podle §u 9, lit. m) jedu. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) snaží se před svým činem odstraniti všechny překážku, které mu jsou kladeny do cesty - jedná i československá buržoasie při přípravách svých zbídačujících a (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) plánů. Všude, kde zaměstnavatelé připravovali, nebo prováděli útok na mzdy a práci pracující mládeže, Komsomol, jako jediná skutečná proletářská, socialistická organisace mládeže, organisoval jednotnou frontu odporu mladých dělníků a dělnic, postavil se v jejich čelo a sváděl úspěšné boje se zaměstnavateli za požadavky zaměstnaných i nezaměstnaných, zemědělské i rolnické mládeže. Přes 40.000 mladých dělníků a dělnic demonstrovalo v posledních týdnech v ulicích čsl. měst a obcí proti (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 pode u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) a mezinárodních imperialistu na obranu Sovětského svazu. Proto si získal Komsomol důvěru stále širších mas dělnické a pracující mládeže, proto proletářští hoši a děvčata po stovkách a tisících řadily se v jeho bojovné šiky.

A proto jsme se stali nenáviděnými a zatracenými u těch, kteří pro svůj zhýralý život, pro svoje vypasená břicha a pohodlí ssají krev ze žil pracující mládeže (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N.. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Proto má býti Komsomol zakázán, odstraněn, znemožněn.

Zatím co revoluční hnutí mládeže má býti »vládou silné ruky« (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs, ze dne 3. června 1932 podle §u 9. lit. m) jeda. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) snaží se buržoasie sokolskými, (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3, června 1932 posile §u 9, lit, m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) parádami získat mládež pro vlasteneckou, šovinistickou myšlenku, jež je živnou půdou (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Před tváří veškeré pracující mládeže Československa, před tváří socialistických mladých dělníků činíme odpovědny za tento fašistický útok také vůdce národněsociální a sociálnědemokratické mládeže, Šantrůčka, Bureše, Kasala a Gornera, jimž se bortí vlastní organisace, a na jejichž výslovné přání byl útok na revoluční hnutí mládeže zesílen a zostřen.

Inscenováním odporné komedie s rozpuštěním gajdovských junáků mělo býti získáno alibi k útoku na revoluční hnutí mládeže. Za bílými košilemi 181 gajdovských fašistických junáků z Kunětické Hory je prováděno vyhlazovací tažení proti jediné socialistické organisaci mládeže, proti Komsomolu.

Soudruzi! Kamarádi! Nedovoláváme se demokracie u těch, u nichž je tento pojem jen kulisou a zástěrou diktatury buržoasie a fašistického teroru. Prohlašujeme, že žádný zákaz, žádná persekuce nemůže a ani nezastaví tvořící se jednotnou bojovnou frontu, spravedlivý boj pracující mládeže proti kapitalismu a imperialismu. Dělnická a pracující mládež má jen jednu odpověď: Neustoupí, zesílí boj proti buržoasií a za revoluční východisko z krise. Obrátí se k zaprodaným vůdcům zády. Voláme k dělnické mládeži slovy velkého vůdce Karla Liebknechta: Na vzdory všemu! Nás nezakážete! Komsomol bude existovat, bude organisovat boj dělnické mládeže (Další slona byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) N.a nás si vylámete zuby jako vaši spřeženci v Polsku, Bulharsku a Jugoslavii! Voláme veškerou pracující mládež Československa do velikého boje proti hladu, válce a proti fašistickému teroru! (Další slona byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Demonstrujte, protestujte! Odpovězte vstupem tisíců do Komsomola, braňte svou jedinou protikapitalistickou a protiválečnou organisaci! (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Jsem nucen vyhraditi řeč pana sen. D o u d y censuře předsednictva.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. M i k u l í č k a a soudr.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): A. K o s n o v ě tisk 788:

1. Návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.: Navrhujeme, aby přes tisk čí.s. 708 přešel senát k dennímu pořádku.

2. Pozměňovací návrh sen..M i k u l í č k a a soudr.

§ 1, odst. 6 budiž doplněn těmito větami

»Cena směsi nesmí však v žádném případě býti vyšší než cena benzinu. K výrobě lihu nesmí býti použito jedlých (žlutomasých) bramborů.«

B. K o s n o v ě tisk 789:

7. Návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.: Navrhujeme, aby se přes tisk čís. 781 přešlo k dennímu pořádku.

2. Pozměňovací návrh sen. M i k ul í č k a a soudr.:

Čl. I budiž nahrazen tímto zněním:

» Jak výrobní, tak spotřební dávka, jakož i zvláštní příplatek, se zrušují.

Obchodní výtěžky majitelů lihovarů podléhají zvláštní dani ze zisku. Tato daň činí z prvých započatých nebo plných 10:000 Kč výtěžku 5 %, z nejbližších započatých či plných 10.000 Kč výtěžku 10 %, z nejbližších započatých či plných 20.000 Kč výtěžku 20 %, z nejbližších započatých či plných 40.000 Kč výtěžku 40% a z dalších 200.000 Kč výtěžku 50 %.

Výnosu této daně bude použito na podporu nezaměstnaných nebo částečně zaměstnaných lihovarských dělníků.«

3. Pozměňovací návrh,sen. M i k u l í č k a a soudr.:

»Čl. VI, § 6 budiž doplněn těmito odstavci:

11.) Propouštění zaměstnanců lihovarů a snižování mezd je nepřípustné. Také drahotní výpomoci zaměstnanců, vyplácené před účinností tohoto zákona, ani ostatní vymoženosti zaměstnanců nesmějí býti odbourány.

12.) Používati jedlých (žlutomasých) bramborů k výrobě lihu se zakazuje.«

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen..S á b l í k o v i k doslovu.

Zpravodaj sen. Sáblík: Slavný senáte! Proti oběma předloženým zákonům vyslovili se pouze zástupci jediné strany v parlamentě, všichni ostatní se zákony těmi souhlasili a mnozí z nich projevili veliký zájem a uspokojení, že konečně tato důležitá otázka, o níž se již tak dlouho jednalo, se dohodla a že dojde k uzákonění, čímž se prospěje nejen výrobě zemědělské, ale i financím státním, bilanci dovozní, poněvadž zájem státu jest, abychom co možná nejméně dováželi z ciziny a nahrazovali zbytečně dovážené výrobky cizí výrobky vlastními. Dovolím si jen několik poznámek k debatě! Bylo zde poukazováno na to, že prý snad v lihovarech se nadržuje velkým zemědělcům - bylo mluveno o velkostatkářích. Řekl jsem již ve svém referátu, že velká většina celého lihového kontingentu připadá na lihovary hospodářské, celých 73 %, na lihovary průmyslové pouze 27%.

Dále z těchto hospodářských lihovarů zase většina kontingentu, skoro 54 %, připadá na lihovary družstevní a tato kvota do budoucnosti zakládáním dalších družstevních lihovarů bude se zvyšovati, jak je v zákoně samém stanoveno. těchto členů družstevních lihovarů, jichž je 18.000; připadá, jak jsem rovněž ve svém referátně uvedl, pouze 20% na zemědělce, kteří mají více než 20 ha půdy. To je v horských krajinách výměra poměrně neveliká a proto můžeme říci, že nejméně 80% z účastníků tohoto lihovarského průmyslu je malých a středních selských zemědělců.

Dále zde bylo poukazováno, že jsem se jako referent už ve výboru zmínil, že se cena brambor u nových lihovarů může pohybovati jen okolo 10 Kč. Ano, to jsem řekl ve svém referátu, že nemůžeme doporučiti zřizování nových lihovarů, kde by veliké zúrokování základního kapitálu a amortisace působily snížení cen dodávané suroviny.

Je potřebí, aby byl především doplněn kontingent dosavadních lihovarů a Jejich posice posílena, a tím způsobem umožněno zpracování nebo zpeněžení brambor za vyšší ceny; raději rozšířiti počet členstva a přibrati členy do dosavadních lihovarů, než stavěti nové.

Kol. H a v l í n vyslovil politování, že stát sám nebude hospodařiti s lihem, nýbrž že se to má ponechati zase obchodní společnosti. V zákoně je výslovně řečeno, že s lihem, který je pod závěrou, může hospodařiti buď státní finanční správa sama na účet státu nebo to ponechati obchodní společnosti. Zde má finanční. správa úplnou volnost voliti si způsob, hospodaření na vlastní účet nebo prostřednictvím společnosti. Jeden i druhý způsob je podle zákona možný a zajisté si zvolí státní správa takový, který bude potřebám jejím i státu lépe vyhovovati.

Bylo zde jedním řečníkem také vytýkáno, že prý se do lihovarů přijímají brambory od členů za ceny vyšší než od nečlenů. V družstevních lihovarech je něco podobného vůbec nemožné, poněvadž zpracují pouze brambory svých členů, dávají jim zálohy a teprve po ukončení kampaně rozpočítávají zbytek na ceny surovin, takže každý člen dostane plnou cenu, za jakou se jeho brambory v lihovaru mohou zpracovat a zpeněžit. To je postup naprosto správný, jinak to není možné a jinak se to nepřipouští, takže zde má každý člen záruku, že dostane za dodané brambory tolik, zač je družstevní lihovar zpeněžil. Tím jsem odpověděl na některé výtky. Doporučuji znovu přijetí obou dvou zákonů podle předloženého znění. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme tedy hlasovat.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati tímto způsobem

Při vládním návrhu zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami budeme nejprve hlasovati o návrhu sen.

M i k u l í č k a a soudr., aby senát přešel přes tuto osnovu k dennímu pořadu. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové; pak o doplňovacím návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr. k §u 1, na to o §§ 2 až 5, nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Při vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem; budeme nejprve hlasovati o návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr., aby senát přešel přes tuto osnovu k dennímu pořadu.

Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o čl. I a čl. VI podle návrhů sen. M i k u l í č k a a soudr.

Budou-li tyto návrhy zamítnuty, pak o čl. I až čl. VIII, o nadpisech jednotlivých částí zákona, o, nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Budeme tedy tím způsobem postupovat.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o odst. 1.:

Osnova zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami.

Kdo souhlasí s návrhem sen. M i k ul í k a a soudr., aby se přes tuto osnovu přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby § 1 byl přijat podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. P ř i j í m á s e.

Kdo souhlasí, aby podle návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr. doplněn byl právě při jatý § 1 v odst. 6., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby §§ 2 až 5, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 2 až 5, nadpis zákona a úvodní formule p ř i j í m a j í se podle zprávy výborové.

Tím celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí p ř i jí m á s e ve čtení p r v é m podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 780.

Budeme nyní hlasovati ve čtení prvém o odst. 2:

Osnova zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem.

Kdo souhlasí s návrhem sen. M i k ul í č k a a soudr., aby se přes tuto osnovu přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Dě je se.)

To je menšina. Z a m í t á s e.

Kdo souhlasí, aby čl. I a čl. VI byly přijaty podle návrhů sen. M i k u l í č k a a sour., nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je menšina. Z a m í t a j í s e.

Kdo souhlasí, aby čl. I až čl. VIII, nadpisy jednotlivých částí osnovy, nadpis celé osnovy a úvodní formule přijaty byly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. I až čl. VIII, nadpisy jednotlivých částí, nadpis osnovy a její úvodní formule p ř i jí m a jí s e podle zprávy výborové.

Tím celá osnova zákona, nadpisy jednotlivých částí osnovy, nadpis a úvodní formule zákona přijímá se v prvém čtení podle zprávy výborové ve znění souhlasném s předchozím usnesením post. sněmovny tisk 781.

Na pořadu dále je:

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace. Tisk 779.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj sen. Sáblík: Není jich.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule p ř i j í m a jí s e v uvedeném znění také ve čtení d r u h é m.

Budeme hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě technicko-dopravního výboru tisk 779.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce s e p ř i j í m á.

Přikročíme k projednávání dalšího bodu pořadu, jímž je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního. úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši ze dne 28. února 1932, č. j. 161/32 přest., za souhlas k stíhání sen. Kello pro přestupek shromažďovacího zákona (číslo 5888/1932 předs.). Tisk 759.

Udělnji slovo panu zpravodaji sen. Berkovcovi.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte! Zpráva imunitního výboru o žádosti okresniho úřadu v Lipt. Sv. Miknláši ze dne 28. února 1932, čj. 161/32 přest., za souhlas k stíhání sen. K e l l o pro přestupek shromažďovacího zákona (č. 5858/1932 předl.). Podle zprávy četnického velitelství dopustil se sen. K e l l o citovaného přestupku tím způsobem, že dne 31. ledna 1932 na.schůzi živnostníků konané v sále hotelu Evropa« v Lipt. Sv. Mikuláši, vyžádav si předem povolení k řečnění, vyzval živnostníky a přítomné posluchače, aby všichni dostavili se v neděli dne 7. února 1932 na komunistické projevy do Lipt. Sv. Mikuláše.

Jednání sen. K e l l o není takového rázu, aby vyžadovalo trestního stíhání a proto imunitní výbor navrhuje, aby senát souhlas k stíhání sen. K e l l o nedal.

Předseda: Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas ke stíhání sen. K e l l o, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Dále je na pořadu

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši ze dne 28. února 1932, č. j. 162/32 přest., za souhlas k stíhání sen. Kello pro přestupek shromažďovacího zákona (číslo 5889/1932 předs.). Tisk 760.

Zpravodajem je pan sen. B e r k o v e c, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte! Podle zprávy četnického velitelství dopustil se sen. K e l l o citovaného přestupku tím způsobem, že dne 28. ledna 1932 řečnil mezi jinými řečníky také sen. K e l l o na poradě dělnictva všech dělnických stran v dělnickém domě u »Černého orla v Lipt. Sv. Mikuláši takovým způsobem, že rozšiřoval nespokojenost mezi dělnictvem.

O řeči sen. K e l l o se v relaci praví, že s ostatními řečníky řečnil o nynější nezaměstnanosti a hlavně pomlouvali příslušníky strany sociálně démokratické, jako pokladníka nemocenské pojišťovny Ondreje Kožku z Lipt. Sv. Mikuláše, který byl schůzi přítomen.

V celé četnické relaci není nic dalšího, co by byl sen. K e l l o řečnil a proto imunitní výbor navrhuje, aby senát k trestnímu stíhání sen. K e l l o pro přestupek shromaždovacího zákona souhlas nedal.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. K e l l o pro přestupek shromažďovacího zákona, nechť zvedne rukn. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.

Projednáme konečně ještě poslední bod pořadu, jímž je:

6. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši ze dne 28. února 1932, č. j 142/32 přest., za souhlas k stíhání sen. Kello pro přestupek shromažďovacího zákona (číslo 5887/1932 předs.). Tisk 761.

Zpravodajem je pan sen. B e r k o v e c, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte! Podle četnické relace uspořádal sen. K e l l o v neděli dne 7. února 1932 dopoledne veřejné shromáždění proti zákonu a po vytlačení shromážděných četnictvem z Belovy ulice v Lipt. Sv. Mikuláši řečnil se schodů obchodníka Samuela Rauchvergera na křižovatce nic u evangelické modlitebny ve Vrbici k shromážděným v počtu asi 100 až 120 osob. Podle zjištění řečnil sen. K e l l o o hospodářské situaci.

Protože jakékoli veřejné shromáždění nebo veřejný projev byl nařízením okresního úřadu.zakázán a dav po trojnásobném vyzvání praporčíkem V. Žáčkem se nerozešel, byl dav opět četnictvem vytlačen a rozehnán. Sen. K e l l o přišel však.na Vrbický most, kde k zadrženým shromážděným a před četnictvem prohlásil, že okresní úřad učinil bezpečnostní opatření, ale přes to že demonstrovat se bude, že do měsíce bude válka, že naše vojenské úřady daly vybubnovati včera, t. j. 6. února 1932, evidenční koně a že se provádí vojenské cvičení a veškeré přípravy tak, že každý musí poznat, že se u nás schyluje k válce, že komunistická strana z Lipt. Sv. Mikuláše a okolí bude demonstrovat proti odbourávání koželužského průmyslu v Lipt. Sv. Mikuláši a textilní továrny v Rybárpoli.

Pro výroky učiněné sen. K e l l o u, že bude válka, bylo učiněno oznámení pro šíření nepravdivých zpráv okresnímu soudu.

Podle četnické relace nedošlo k žádným demonstracím, a pokud jde o zprávu, že sen. K e l l o učinil výrok, že bude válka, což nutno považovati za šíření nepravdivých zpráv, je učiněno oznámení okresnímu soudu, který dosud o vydání sen. K e l l o nežádal, a proto imunitní výbor navrhuje, aby senát nevyhověl žádosti okresního úřadu v Lipt.,Sv. Mikuláši a souhlas k vydání sen. K e l l o nedal.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem imnnitního výborn, aby senát nevyhověl žádosti okresního úřadu v Lipt. Sv. Miknláši a souhlas k vydání sen. K e l l o nedal, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.

Tím je pořad schůze v y ř í z e n.

Sdělení předsednictva.

Rozdané tisky

mezi schůzí:

Usnesení posl. sněmovny tisky 805 a 806.

Senát přijal návrh předsedův, aby se příští schůze konala za 5 minut po této, t. j. v 15 hod. 40 min., za účelem

přikázání došlých spisů.

Schůze byla s k o n č e n a v 15 hod. 35 min.