Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 604.

Interpelace

1. sen. Doudy a soudr. vládě o náhradě škod, vzniklých provalením se vody státního rybníka v Kardašově Řečici.

2. sen. Hakena, Nedvěda a soudr. vládě o protizákonném, předčasném provedení obecních voleb a protizákonném nevolávání nově zvolených zastupitelstev.

3. sen. Thoře, Pastyříka, Kianičky, Slámy, Kotrby, Trčky a druhů na ministra financí ve věci vyměřování a vymáhání daní u středních a malých poplatníků.

4. sen. Kianičky, Thoře, Pastyříka, Slámy, Kotrby, Trčky a druhov na ministerstvo financií vo veci vyberanie druhej dane z masa na potravnej čiare.

5. sen. Hakena a soudr. ministru školství a nár. osvěty o persekučním přeložení řídícího učitele Františka Lonského na působiště v jiném školním okrese.

6. sen. Teschnera a soudr. na p. ministra věcí zahraničních dra Ed. Beneše o tom, jak se zachoval československý konsulát, resp. jeho konsul v Chemnitz v Sasku vůči turnérskému spolku Sehma v Rudohoří v Sasku.

604/1.

Interpelace

senátora Doudy a soudruhů vládě

o náhradě škod, vzniklých provalením se vody státního rybníka v Kardašově Řečici.

V noci dne 3. října 1931 prorazila voda rybníka v Kardašově Řečici - jenž je majetkem státním - stavidla a způsobila veliké škody na majetku domkářů a drobných zemědělců.

Provalení vod bylo zaviněno špatným stavem stavidla, jež zvýšenému tlaku vody nebylo sto odolati. Zřízenec, t.zv. baštýř, již loni upozorňoval správce státního statku na špatný stav stavidel a nutnost oprav. Leč on odpověděl odmítavě, že prý se musí šetřit.

Ani správa státního statku, ani dohlédací orgány nestaraly se o opravu stavidel a lehkomyslně vydávaly v nebezpečí majetky i životy občanů.

Ptáme se vlády, bylo-li zavedeno šetření o vyhledání viníka vylíčené katastrofy v Kardašově Řečici a je-li vláda ochotna plně nahraditi škody, jež domkáři a drobní zemědělci utrpěli?

 

V Praze, dne 12. října 1931.

Douda,

Schwamberger, Fidlík, Mezö, Kello, Stejskalová, Hlávka, Mikulíček, Pilz, Medvěd, Kindl, Haken.

 

604/2.

Interpelace

senátorů Hakena, Medvěda a soudruhů vládě

o protizákonném, předčasném provedení obecních voleb a protizákonném nesvolávání nově zvolených zastupitelstev.

Obecní volby v r. 1927 byly provedeny v neděli dne 16. října. Dle §u 10 volebního řádu do obcí volí se obecní zastupitelstvo vždy na dobu 4 let, počítajíc dnem, kdy volba obecní rady stala se pravoplatnou. Volba obecních rad, zvolených v roce 1927, stala se pravoplatnou 3. listopadu 1927, takže volby do obecních zastupitelstev v roce 1931 mohly býti konány dle volebního řádu teprve v neděli 8. listopadu 1931.

Avšak vláda republiky Československé vypsala volby do obecních zastupitelstev protizákonně již na neděli 27. září, t. j. o plných 6 týdnů dříve.

Dle §u 59 volebního řádu do obcí svolá dohlédací úřad nově zvolené členy obecního zastupitelstva nejdéle do 8 dnů po tom, kaly volba tato se stala pravoplatnou.

Volba obecních zastupitelstev zvolených při volbách v neděli dne 27. září 1931 v obcích, kde nebyly podány námitky, stala se pravoplatnou v pondělí dne 5. října tak, že nově zvolená zastupitelstva měla býti svolána k ustavujícím schůzím na 6. října.

Dohlédací úřady však dle pokynů vlády, vyjádřených oběžníkem zemských úřadů, nesvolaly nově zvolená zastupitelstva přes jasné znění volebního řádu.

Vláda, která ostrými protesty donucuje pracující vrstvy k zachovávání t.zv. >demokratických< zákonů a trestá svými politickými úřady a soudy každé jejich porušení drakonickými rozsudky, předčasným protizákonným vypsáním voleb obecních a nesvoláním nových obecních zastupitelstev dokazuje, že zákony, jejichž dodržování vymáhá na pracujících třídách donucovacími prostředky, pro vládu vůbec neplatí a že jest odhodlána, kdykoli nevystačí s >demokratickými< prostředky k prosazování svých účelů, sáhnouti k metodám fašistickým.

Předčasné protizákonné vypsaní voleb bylo diktováno strachem před stoupající radikalizací mas v důsledku stále se prohlubující hospodářské krise rapidního stoupání počtu nezaměstnaných.

Vládní většina ví velmi dobře, že počet nezaměstnaných do polovice listopadu stoupne o dalších 150.000 jakmile budou skončeny podzimní práce a stavby. Vládním stranám je známo, že obecní volby v listopadu přinesly by jim ještě větší porážku, než volby konané 27. září. Vláda a vládní strany chystají se převaliti na pracující třídy opětně ve formě nových daní a zvýšení daní spotřebních a fiskálních cel velké schodky účetní uzávěrky za rok 1930 a rozpočtu státního na rok 1932. Před volbami neodvážila se vláda tyto své plány veřejně oznámiti a proto byly volby obecní vypsány o šest týdnů dříve.

Nová zastupitelstva nejsou svolána proto, aby bylo vyvoláno zdání, že vláda dodržuje předpis §u 10 volebního řádu o délce trvání funkčního období obecních zastupitelstev, jímž se ovšem dopouští nové nezákonitosti porušením předpisu §u 59 volebního řádu, jak jsme vpředu dokázali. Stará zastupitelstva budou jednati a hlasovati o rozpočtech obecních na rok 1932 a tím nově zvolená zastupitelstva přes jasné znění §u 59 vol. řádu budou zbavena svého práva a budou nucena hospodařiti v roce 1932 dle rozpočtů zpracovaných obecními zastupitelstvy, nezodpovědnými voličům.

Podepsaní se táží vlády:

1. Je vláda ochotna prohlásiti, že vypsání obecních voleb na den 27. září bylo protizákonné?

2. Je vláda ochotna otevřeně přiznati, že se dopustila porušení zákona z důvodů v interpelaci uvedených?

3. Je vláda ochotna prohlásiti, že nesvolávání nově zvolených obecních zastupitelstev je protizákonné?

4. Je vláda ochotna přiznati, že nesvoláváním nově zvolených obecních zastupitelstev dopouští se nového porušení zákona z důvodů v interpelaci uvedených?

5. Je vláda ochotna otevřeně přiznati, že samovolně korigovala uzákoněné zásady měšťácké demokracie a sáhla k fašistickým způsobům vládnutí?

6. Je vláda ochotna vydati ihned úřední statistiku o výsledcích posledních obecních voleb?

V Praze, dne 13., října 1931.

Haken, Nedvěd,

Douda, Schwamberger, Fídlik, Mezö, Kello, Stejskalová, Hlávka, Kindl, Mikulíček, Pilz.

 

604/ 3.

Interpelace

senátorů J. Thoře, J. Pastyříka, B. Kianičky, J. Slámy, J. Kotrby, E. Trčky a druhů

na ministra financí

ve věci vyměřování a vymáhání daní u středních a malých poplatníků.

Postup berních správ ve vyměřování a postup berních úřadů ve vymáhání daní u malých a středních podnikatelů je nesnesitelný a neudržitelný Jmenované úřady patrně z rozkazu nadřízených úřadů postupují takovým způsobem, jakoby byla nejlepší konjunktura a dobrá situace uvedených poplatníků a jakoby nebylo naprosto žádné hospodářské krise.

Berní správy neřídí se ani pravdě odpovídajícím přiznáním, neřídí se ani vedenými záznamy a knihami; ty prohlašují pro ně za neplatné a řídí se po většině nevěrohodnými zprávami z kruhů buď nedostatečně informovaných nebo věci naprosto neznalých, aneb i poplatníků nepřátelských a podle těchto znaků daně vyměřují.

Důsledek toho je, že poplatník ztrácí pak důvěru ve spravedlnost ve vyměřování daní, ničí se tím berní morálka a právem postižený tvrdí, že je zbytečno poctivě přiznávat, protože se úřady přiznáním neřídí.

Rovněž tak je to i s vymáháním daní. Živnostnictvo dnes těžko zápasí o svou a svých rodin existenci, výdělek sotva stačí ku krytí denních životních potřeb, ale berní úřady téměř násilným způsobem na těchto lidech daně vymáhají. Snad stačí poukázat, že se poplatníku vezme několika haléřová hotovost bez ohledu na potřeby výživy jeho rodiny.

Tento bezpříkladný ostrý postup nejen že rozrušuje a zneklidňuje jmenované poplatnictvo, ale působí na něj demoralisačně a to tím více, ježto je svědkem unikání daní, zvláště daně obratové u velikých kombinovaných závodů, které svou koncentrovanou výrobou získávají ku svému prospěchu ročně značné miliony, zatím co malý a střední podnikatel je přidržen, aby z každého nepatrného obnosu bez ohledu, zda-li mohl nebo nemohl docílit od zákazníka její vybrání, daň zaplatil.

Tyto příčiny vedou nás k tomu, abychom na tento neudržitelný postup ministerstvo financí upozornili a proto se podepsaní táži:

1.) Co hodlá pan ministr financí učiniti, aby vyměřování a vymáhání daní dělo se s ohledem na nynější hospodářskou krisi a vyčerpanost poplatnictva a bylo spravedlivé?

2.) Co hodlá pan ministr financi učiniti, aby berní břemeno bylo stejnoměrně rozděleno a aby daň z obratu vlastně její nynější předpisování a vybírání nebylo nadále na úkor ostatních podnikatelů a na úkor státu ziskem velikých poplatníků?

V Praze, dne 14. října 1931.

Thoř, Pastyřík, Kianička, Sláma, Kotrba, Trčka, Kroiher, Ušák, Fr. Novák, Sehnal, Dresler, dr Bačinský, Foit.

 

604/4.

Interpelácía

senátorov B. Kianičky, J. Thoře, J. Pastyřika, J. Slámy, J. Kotrby, E. Trčky

a druhou

na ministerstvo financií vo veci vyberanie druhej dane z masa na potravnej čiare.

 

Podľa ujednania záptupcov zemských jednot a sväzov reznícko-udenárskych s ministerstvom financí mola byt druhá daň z masa vyberaná na potravnej čiare dňa 1. júla 1931 zrušená.

Ministerstvo financií zástupcom vyše uvedených zemských jednot však pred 1. júlom sdelilo, že z technických príčin nemožno 1. júla tuto druhý raz vyberanú daň z masa zrušiti, že však ju určitě zruší dňa 1. oktobra t. r.

Ačkoľvek je už polovica mesiaca oktobra uplynutá, vybierá sa tato obťažujúca daň dalej, čo uvedené zemské jednoty a celý reznícko-udenársky stav velmi prekvapuje.

Činíme preto na pána ministra financií následujúci dotaz:

1.) Jakú cenu má ujednaný sľub zo strany ministerstva financií zástupcom príslušných reznícko-udenárskych zemských korporací, keď není dodržaný?,

2.) Čo hodlá pán minister financií učiniti, aby v budúcnosti ďalej nebol vybieranim zmieněnej dane šikanovaný celý stav?

V Prahe, dňa 14. oktobra 1931.

Kianička, Thoř, Pastyřík, Sláma, Kotrba, Trčka, Sehnal, Ušák, Fr. Novák, Kroiher, Dresler, Foit,

 

604/5.

Interpelace

senátora Hakena a soudruhů ministru školství a národní osvěty

o persekučním přeloženi řídicího učitele Františka Lonského na působiště v jiném školním okrese.

V obci Rohatcích (okr Roudnice) působí po léta definitivní řídící učitel František Lonský na tamní dvoutřídní škole. Je legionářem (delegát 2. sjezdu legionářů na Sibiři). I na legionářskou kandidátku byl v roce 1927 zvolen členem obecního zastupitelstva a starostou obce, jímž dosud je. (V Rohatcích nebylo letos obecních voleb).

Řídící učitel Lonský náleží k předním školským a kulturním pracovníkům roudnického okresu. Je výborným učitelem a těší se všeobecné vážnosti a oblibě.

Dne 30. září doručen byl Lonskému prostřednictvím okresního školního výboru výměr, že je z příčin služebních přeložen výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 25. září 1931 do Jižné (v jižních Čechách), kdež má nastoupiti 1. října t. r.

Tři neděle po začátku školního roku, ve 24 hodinách přesazuje se definitivní řídící učitel, starosta obce a otec rodiny na druhý konec Čech!

Zemská školní rada zřejmě zneužila §u 55 pragmatiky k persekuci učitele. Jasnějšího příkladu nemohla podat.

Jindy uvedeme panu ministrovi i jiné případy tohoto charakteru. Je zřejmo, že je to systém. Můžeme i jmenovat případy, kdy § 55 pragmatiky bylo zneužito k protekčnímu přesazení na lepší místa.

Leč vraťme se k případu řídicího učitele Lonského. On byl nejen persekučně přeložen se svého definitivního místa, nýbrž přeložením mu je zabráněno vykonávati funkcí starosty obce proti výslovnému znění §u 10 zák. ze dne 7. února 1919, č 76 Sb. z. a n.

Případ persekuce řídicího učitele Lonského je případem tak křiklavým, že způsobil pobouřeni a odpor u učitelstva i občanstva.

Ptáme se pana ministra, jak chce napravit příkoří, způsobené řídícímu učiteli Lonskému?

Je ochoten ihned zrušiti usnesení zemské školní rady v Čechách a umožniti Lonskému vykonávati úřad starosty v Rohatcích?

Co hodlá pan ministr učiniti, aby § 55 pragmatiky nebylo zneužíváno k persekuci či protekci?

V Praze, dne 12. října 1931.

Haken,

Douda, Schwamberger, Fidlík, Mezö, Kello, Stejskalová, Hlávka, Nedvěd, Mikulíček, Pilz, Kindl.

 

Překlad ad 604/6.

Interpelace

senátora E. Teschnera a soudruhů na p. ministra věcí zahraničních

dra Ed. Beneše

o tom, jak se zachoval československý konsulát, resp. jeho konsul v Chemnitz v Sasku vůči turnérskému spolku Sehma v Rudohoří v Sasku.

Pořadatelstvo her turnérského spolku Sehma v Sasku zamýšlelo zúčastniti se dne 5. a 6. září t.r. pohárových her německého turnérského spolku v Chomutově 1864, a to ve formě odvetné návštěvy u jmenovaného spolku. Za tím účelem sestavil starosta jmenovaného spolku dne 26. 8. t.r. u pasového úřadu v Sehma podle předpisu seznam účastníků. Pro tuto jízdu a předložil jej jako v roce 1930 za stejným účelem. Tento seznam obsahoval jméno, příjmení, povolání, data narození, bydliště, státní příslušenství účastníků. Tento seznam šel přes okresní úřad v Annaberg služební cestou na československý konsulát v Chemnitz za účelem vydání společného pasu, jak již loňského roku beze všech závad byl povolen. V pátek 4. 9. tedy 2 dny před zamýšlenou cestou, byl konsulát v Chemnitz telefonicky volán, aniž by se kdo hlásil.

Když v sobotu, dne 5. 9. žádaný pas ještě nedošel, byl konsulát volán znovu a obdržel starosta spolku v Sehma odpověď, že vydání pasu bylo odepřeno, ježto konsulát >ve výletu turnérů spatřuje politické styky cizinou, a že je zapotřebí schválení československého ministerstva vnitra.<

Na otázku, proč se to sděluje teprve 4. 9. na vyzvání, přerušil úředník konsulátu rozhovor a poukázal tazatele na místní úřad v Sehma, kde mu pak byl odevzdán dopis konsulátu s písemným sdělením o tom, že se nevyhovuje.

Z tohoto vylíčení věci jest jasně zřejmo, že konsulátní úřad znemožnil návštěvu turnérů tím, že nevyhověl své povinnosti vyříditi spis včas.

V této souvislosti podmíněná podpora cizineckého ruchu, která obzvláště v pohraničním území má mimořádně důležitý hospodářský význam, zdá se býti pánům na konsulátě věcí úplně neznámou. Nalézají se zde v rozporu s těmi pány z ministerstva věcí zahraničních, kteří v srpnu t.r. hledali cestu do Berlína, aby zrušením nouzového nařízení o 100 říšských markách zabránili dalšímu ztěžování cizineckého ruchu. Podřízení orgánové ministra však sabotují tento krok a zabraňují vstupu celých skupin německých návštěvníků do území státu. Podporuje se takto cizinecký ruch?

Opakem toho jest jednání konsulárních zastupitelství se slovanskými návštěvníky, kterým se povolují nejen všemožné slevy jízdného, nýbrž dokonce subvence ze státních peněz.

Toto jednání konsulárního úřadu v Chemnitz dlužno označiti nejen jako politickou šikánu, nýbrž nad to jako nikoli bezpodstatné poškozování různých hospodářských kruhů, které mají zájem na cizineckém ruchu, včetně zájmů státních, kteréž při všeobecně známé hospodářské tísni tím více padá na váhu.

Na základě tohoto vylíčení věcí táží se podepsaní pana ministra:

1.) Je-li ochoten konsulárnímu úřadu v Chemnitz, který je mu podřízen, přísně naříditi, aby svým úředním povinnostem činil za dost včas.

2.) Pečovati o to, aby nedocházelo k takovýmto směšným argumentacím, že se v návštěvě říšskoněmeckého turnérského spolku v československém státě spatřují >politické styky s cizinou<.

3.) Je-li ochoten naříditi, aby se důležitým zájmům cizineckého ruchu místo směšných překážek dostávalo objektivní podpory.

V Praze, dne 14. října 1931.

Teschner,

dr Jesser, Wenzel, Köhler, Eichhorn, Fr. Scholz, Richter, dr Hilgenreiner, Böhr, dr Feierfeil, dr Medinger.

 

604/6 (původní znění).

Interpellation

des Senators E. Teschner und Genossen an den Herrn Minister fűr Außeres Dr. Ed. Beneš

in Angelegenheit des Verhaltens des tschechoslowakischen Konsulates, bzw. dessen Konsuls in Chemnitz in Sachsen gegenüber dem Turnverein Sehma im Erzgebirge in Sa.

Die Spielleitung des Turnvereins Sehma in Sa, beabsichtigte am 5.und 6. September d. J. an dem Pokalspielfest des Deutschen Turnvereins Komotau. 1864 teilzunehmen u. zw. in der Form eines Gegenbesuches bei genanntem Vereine. Zu diesem Zwečke hat der Obmann des genannten Vereins in Sehma am 26. August d. J. der Paßstelle in Sehma eine Teilnehmerliste zu dieser Fahrt vorschrifgemäßig zusammengestellt und dieselbe wie im Jahre 1930 zum gleichen Zwecke vorgelegt. Dieselbe enthielt Vornamen, Familiennamen, Beruf, Geburtsdaten, Wohnort, Staatszugehörigkeit der Teilnehmer. Diese Liste ging über die Annaberger Amtshautmanschaft im Dienstwege an das tschechoslowakische Konsulat Chemnitz zur Auastellung eines Sammelpasses, wie ein solcher im Vorjahre anstandslos bewilligt wurde. Am Freitag; den 4. September, also 2 Tage vor der geplanten Reise, wurde das Konsulat Chemnitz telephonisch angerufen, ohne daß sich jemand meldete.

Als Samstag, den 5. September der angeforderte Paß noch nicht eingelangt war, wurde das Konsulat neuerlich engerufen und erhielt der Obmann des Vereins in Sehma die Antwort, daß die Ausstellung des Passes verweigert werde, da das Konsulat >in der Ausreise der Turner politische Beziehungen zum Auslande erblicke und die Genehmigung des tschechoslowakischen Innenministeriums nötig sei.<

Auf die Frage, warum dies erst am 4. September űber Aufforderung mitgeteilt werde, brach der Beamte des Konsulates das Gespräch ab und verwies den Frager an die Ortsbehörde Sehma, wo diesem dann ein Brief vom Konsulat mit der schriftlichen Mitteilung der Nichtgenehmigung übergeben wurde.

Aus diesem Sachverhalte ist unzweideutig ersichtlich,daß die Konsulatsbehörde den Besuch der Turner dadurch unmöglich machte, daß sie ihrer Verpflichtung der rechtzeitigen Erledigung eines Aktes nicht nachkam.

Die in diesem Zusammenhang bedingte Förderung des Fremdenverkehrs, die besomders im Grenzgebiete eine außerondentlich wichtige wirtschatfliche Bedeutung hat, scheint den Herren des Konsulates eine vollständig unbekannte Sache zu sein. Sie befindet sich hier im Gegensatz zu jenen Herren des Außenministeriums, die im August dieses Jahres den Weg nach Berlin gesucht haben, um durch die Aufhebung der 100 Reichsmark-Notverordnung eine weitere Unterbindung des Fremdenverkehrs zu verhindern. Die Untergeordneten Organe des Ministers aber sabotieren diersen Schritt und verhindern die Einreise ganzer Gruppen deutscher Besucher in das Gebiet des Staates. Fördert man so den Fremdenverkehr?

Im Gegensatz hiezu steht das Verhalten der Konsulatvertretungen gegenüber slawischen Besuchern, denen nicht nur alle möglichen Fahrtbegünstigungen, sondern sogar Subventionen aus Staatesgeldern bewilligt wenden.

Man muß dieses Verhalten der Chemnitzer Konsulatbehörde nicht nur als politische Schikane sondern darüber hinaus als nicht unwesentliche Schädigung verschiedener am Fremdenverkehr interessierter Wirtschaftskreise einschließlich der staatlichen Interessen bezeichnen, die bei der allgemein bekannten Wirtschaftsnot umso schwerer ins Gewicht fällt.

Auf Grund dieser Darstellung des Sachverhaltes fragen die Gefertigten den Herrn Minister:

1. Ob er gewillt ist, seiner ihm unterstehenden Konsulatsbehörde Chemnitz den strengen Auftrag zu erteilen, ihren Amtspflichten zeitgerecht nachzukommen?

2. Dafür Sorge zu tragen, daß solche lächerlichen Argumentationen, unterbleiben, daß man in dem Besuch eines reichsdeutschen Turnvereins im tschechischen Staate >politische Beziehungen< zum Auslande erblickt?

3. Ob er bereit ist Auftrag zu geben, daß den wichtigen Interessen des Fremdenverkehrs statt lächerlicher Hemmungen objektive Förderung zuteil werde?

Prag, am 14. Oktober 1931.

Teschner,

Dr. Jesser, Wenzel, Köhler, Eichhorn, Fr. Scholz, Richter, Dr. Hilgenreiner, Böhr, Dr. Feierfeil, Dr. Medinger.