Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

lIl. volební období.

5. zasedání.



 

Tisk 613.

Zpráva

I. zahraničního výboru

II. národohospodářského výboru

o vládním návrhu (tisk 576), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, sjednaná dne 22. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. července 1931, čís. 126 Sb. z. a n.

Schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, sjednanou dne 22. července 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. července 1931, č. 126 Sb. z. a n.

I.

Základní úprava obchodně-politického poměru mezi republikou Československou a republikou Rakouskou jest provedena obchodní dohodou ze dne 4. května 1921. která v oboru celně-tarifním nemá zvláštních ustanovení a zaručuje oběma státům v tomto směru jen nakládání podle zásady o nejvyšších výhodách.

Čilá výměna zboží mezi oběma státy si velmi brzy vynutila úpravu vzájemných poměrů na podkladě celně-tarifním. První dodatková úmluva, sjednaná v oboru celním r. 1924, byla postupem doby přizpůsobována změněným hospodářským poměrům.

Rakousko uplatňovalo po řadu let své snahy po zvýšení své celní ochrany nejen proti Československu, nýbrž také proti svým jiným sousedům, zejména proti Maďarsku a Jugoslávii, a v poslední době se s Maďarskem i Jugoslávií na smlouvě dohodlo. Jednání s Československem zahájilo Rakousko v podzim roku 1930. v němž bylo pokračováno r. 1931 od února až do července.

Jednání s Rakouskem bylo tentokrát velice obtížné. protože Rakousko nabízelo pro náš vývoz pro celou řadu položek, důležitých pro náš vývoz, sazby namnoze podstatně vyšší, než byly doposud, a je nutno přiznati. že tato nová úmluva znamená zhoršení dosavadní celní úpravy.

Vedle celních sazeb byly umluveny také změny dohody o nakažlivých nemocech zvířat ze dne 4. května 1921, odpovídající nynějším potřebám a v závěrečném protokolu byla smluvena možnost, aby jedna nebo druhá smluvní strana mohla žádati přezkoušení účinku nové smlouvy na obchodní styky obou států, zejména na účinky dovozních listů, a obsahuje ustanovení, že druhá smluvní strana je povinna na návrh takový přistoupiti. jinak by strana, která jednání navrhla. byla oprávněna tuto dodatkovou úmluvu předčasně se lhůtou 60 dnů vypověděti.

Ačkoli tato smlouva znamená zhoršení obchodních styků Československa s Rakouskem. je přece pro náš vývoz lepší, než by byl bezesmluvní stav, pročež výbor zahraniční navrhuje slavnému senátu její schválení.

V Praze. dne 3. listopadu 1931.

Dr Klouda v. r,

Dr Rozkošný v. r.,

místopředseda.

zpravodaj.



II.

Obchodnou dohodou zo dna 4. května 1921 bol obchodné - politický poměr medzi republikou Československou a republikou Rakúskou základné upravený. Potřeba doby a rôzne iné okolnosti, diktovaly novu úpravu tejto obchodnej dohody. ktorá bola upravená dodatkovou úmluvou z roku 1924. poťažne z roku 1927. Kedže rakúska vláda tuto poslednů vypovedala, bola ona na krátku dobu niekolkých dní dvakráť predlžená, aby mohla byť uskutečněná dodatková úmluva nová, ktorá je vládnym návrhom sen. tisku č. 576 Národnému shromaždeniu ku schváleníti předložená.

V dovodovej zprávě vládneho návrhu sen. tisk č. 576 je zdôraznené, že k vy-pracovaniu a ustáleniu novej dodatkovej úmluvy došlo nátlakom zo strany rakuskej, čoho příčinou boly: finančná situácia Rakúska, snaha po zvýšení colnej ochrany, zemědělská kríza a hospodářské ťažkosti vôbec.

Za takýchto okolností bolo jednanie ťažké a nesnadné. Preto předložená úmluva znamená vlastně zhoršenie dosavádnej úpravy. Bolo však třeba a naša vláda sa usniesla sjednať smluvu i na zhoršenom podklade. Učinila tak, vedená snahou, aby v dnešných zlých a nepriaznivých časoch nepostihla naše státně politické hospodárenie váčšia škoda.

Nová dodatková úmluva sjednaná dna 22. červenca 1931, bola v dočasnů platnost' uvedená vládnou vyhláškou zo dna 27. červenca 1931, č. 127 Sb. z. a n. Pozóstáva proti štyrom článkom predošlej úmluvy zo šiestych článkov. K něj připojená colno-tarifná příloha A obsahuje -výrobky a plodiny póvodu československého. V colno-tarifnej prílohe B sů uvedené plodiny a výrobky póvodu rakúského. Plodiny a výrobky v týchto přílohách uvedené, sů tak povahy zemedeľskej a zemedeľsko-priemyslovej, ako i čisto priemyslovej.

Zásady najvyšších "výhod vo smysle VI. či. obchodnej dohody zo dna 4. května 1921. sú v dodatkovej úmluve nedotknuté. Na zbožie vzájemného obchodného styku. bez súhlasu oboch smluvných stran nebudu vývozně prémie poskytované.

Pre cukor ostává viazané dosavadně rozpátie colných sadzieb cukru surového a rafinovaného. Pře jačmeň bol získaný.kontingent 5458 vagonov za clo 6.- plus přirážkové clo. Pre ovos je viazané smluvné clo 3.- zl. k. Pre chmel bola docielená bezcolnosť. Pre palivové dřevo ostala dosavádna sadzba O.50 pře ročný kontingent 40.000 q.

Při sadzbách priemyslového zbožia. proti navrhovaným vysokým tarifnvm sadzbám, boly dosiahnuíé podstatné sľavy. Rakúsko vzdalo sa mnohých smluvných colných sadzieb svojích vývozných produktov a surovin. Rakúsku boly za to přiznané niektoré výhody oproti sadzbám predešlej úmluvy, ktoré sa váčšinou vzťahujů na potřeby a předměty priemyslové.

Cla čsl. sadzobníka sů vyjednané a vyjádřené v Kč. Poměr československej koruny ku zlatu je stanovený zákonom zo dna 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., a hodnota 1.- Kč rovná sa 44.58 mg rýdzého zlata.

Clo rakúského sadzobníka (cla při dovoze do Rakúska) je stanovené v zlatých korunách. 1 zlatá koruna zodpovedá 1.-44 šilinku, l Šilink O.21 rýdzého zlata.

Keďby Rakúska vláda prevádzala sadzby colného sadzobníka zo zlatých korúm na šilinky, bude pokračované dla zásad v IV. či. tejto dodatkovej úmluvy pod 1-7 uvedených.

Dosavadně ustanovenie obchodnej dohody zo dna 4. května 1921 o nákaze zvierat sa mění, ako je v prílohe C tejto dodatkovej úmluvy uvedené.

Táto dodatková úmluva má byť co najrýchlejšie ratifikovaná. Vstúpi v platnosť v 15. den po výměně ratifikačných listin. Obe vlády si vyhradily uviesť jů v dočasnů platnosť i prv, pokial' je to dla ích zákonov možné, co sa i uskutečnilo. Platnost' úmluvy je stanoyená na jeden rok do 15. července 1952. Ostane však i na ďalej v platnosti, jestli nebude 5 mesiace před uplynutím tejto lehoty vypovedaná. Po uplynutí jedneho roku s 3mesačnou lehotou. móže byť kedykol'vek vypovedaná.

Touto dodatkovou úmluvou snaží sa vláda prispieť k prospěchu a rozkvetu obchodne-politických záujmov nasej republiky. Ona má byť tiež jedným činitelom vzájemného priateľstva dvoch na seba odkázaných súsedných štátov. Národohospodářsky výbor prejednal vládny návrh v zasadnutí dna 20. října 1931 a doporučuje slavnému senátu túto dodatkovú úmluvu k schváleníu.

Praha, 20. října 1931.

K. Sáblík v. r.,

J. Danko v. r.

předseda.

zpravodaj.