Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.



Tisk 616.

Návrh

senátorů J. Kotrby, J. Thoře, J. Pastyříka, J. Slámy, E. Trčky, B. Kianičky

a druhů

na dodržování a provádění zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby vydala příkaz příslušnými ministerstvy, aby přísně dbáno bylo dodržování zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba.

Důvody:

Zákon tento, který se týče výroby chleba, přikazuje v § 1, že po živnostensku smí se vyráběti a do oběhu uváděti chléb jen z nesmíchané mouky žitné (režné), vymílané do 65%, nebo z žitné (režné) mouky, vymílané do 65% s přimísením nejvýše 10% mouky pšeničné chlebové. V §u 2 pak se praví, že míchání mouky žitné (režné) s pšeničnou smí býti prováděno teprve u výrobce chleba za účelem jeho výroby. Mouky žitná (režná) a pšeničná smějí se uváděti do vnitrozemského oběhu jen nesmíchané.

Zákon dotyčný se nedodržuje, což zavdává podnět k oprávněné nespokojenosti kruhů výrobních i konsumentských. Mouka žitná míšena jest ponejvíce se zadními druhy mouky pšeničné, což děje se vždy na úkor její svérázné jakosti, a takto jest již ve smíšeném stavu uváděna do oběhu. Tato příměs řídí se dle ceny pšenice a žita, buď dle cenového poměru těchto obilnin jest minimální, případně velmi značná.

Z tohoto produktu není možno pekaři při největší odborné zdatnosti vyrobiti chléb, jenž by odpovídal požadavkům konsumenta. Výživnost jeho je menší než chleba samožitného, kromě toho brzy takový chléb vysýchá, tvrdne a je nepoživatelný.

Žitná mouka mele se nyní ponejvíce z dováženého žita, které není daleko tak hodnotné jako žito naše. Jestliže pak mouka tato jest ještě míšena ze zadní moukou pšeničnou, dostavují se důsledky shora uvedené.

Bude-li zákon dodržován a žitná mouka uváděna do tuzemského oběhu nemíchána, odstraní se důvod oprávněných stížností. Výrobce chleba obdrží mouku hodnotnou, jakou nezbytně potřebuje. Koupí-li si pekař žitnou mouku, učiní tak bez obavy, že obdrží směs, z níž chléb, požadavkům konsumentstva odpovídající, vyrobiti nelze. Bursovní obchod žitnou moukou získá na reelnosti a výroba chleba na své hodnotě.

Poněvadž jde o zájem širokých vrstev spotřebitelských, žádají navrhovatelé, aby s urychlením k citovanému zákonu vydáno bylo nařízení, že do tuzemského oběhu smí býti uváděna žitná (režná) mouka, typovaná výslovně jako mouka nemíchána, v účtech dodavatelů a v kursovních listech bursovních jako taková označená, jakož i aby zostřen byl dozor nad prováděním příslušných ustanovení.

V Praze, dne 21. října 1931.

Kotrba, Thoř, Pastyřík, Sláma, Trčka, Kianička, Šelmec, Stržil, Sehnal, dr Rozkošný, dr Báčinský, dr Havelka.