Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.



Tisk 620.

Původní znění.

Antrag

der Senatoren Teschner, Köhler und Genossen über die Bekämpfung der Arbeitslosigkeit.

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Der Senat wolle beschliessen:

Gesetz

vom..........

betreffend die Bekämpfung der Wirtschaftskrise und der Arbeitslosigkeit.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen.

§ 1.

Alle Erwerbslosen auf dem Gebiete der Čechoslovakischen Republik erhalten vom Tage des Inkrafttretens dieses Gesetzes eine tägliche Arbeitslosenunterstützung im Betrage von Kč 10.- für Alleinstehende und eine Zulage von je Kč 2.- für jeden Familienangehörigen in der Dauer der Arbeiteslosigkeit.

§ 2.

Die öffentliche Verwaltung kann während dieser Zeit von den so Unterstützten gegen angemessene Vergütung (ortsübliche bzw. tarifl. Entlohnung) Arbeitsleistung beanspruchen, Im Weigerungsfalle entfällt das Recht des Bezuges der Unterstützung.

§ 3.

Die Arbeitslosenunterstützung nach dem Genter System bleibt für die gewerkschaftlich Organisierten in Kraft, mit der Aenderung, dass sie in keinem Falle niedrige Unterstützungen auszahlt, als der Satz der allgemeinen staatl. Arbeitslosenfürsorge beträgt.

§ 4.

Die Regierung wird ermächtigt einen Kredit im Betrage von 3 Milliarden Kronen aufzunehmen, der zur Schaffung eines Fonds zur Gewährung von Darlehen an die Gemeinden und Bezirke dient, die diesen Selbstverwaltungskörpern die Durchführung grosszügiger Notstandsarbeiten (Wasserleitungen, Wohnungsbauten, Kanal- und Strassenbauten usw.) ermöglichen sollen.

§ 5.

a) Aus diesem Fonds sollen den Gemeinden und Bezirken Darlehen zu 3% Zinsen auf 30 Jahre gewährt werden und zwar sind den Gemeinden und Bezirken die Höhe der Darlehen nach dem Grade ihrer Arbeitslosigkeit zu bemessen.

b) Die beteilten Gemeinden und Bezirke sind zu verpflichten, dass sie neben den Arbeiten, die sie durch Staatsdarlehen leisten, noch andere. Arbeiten durchführen, die durch private Kreditbeschaffung zu decken sind und mindestens 50% des Wertes darstellen, den sie durch das Staatsdarlehen erhalten haben.

c) Von der Verpflichtung sind jene Gemeinden aus zunehmen, die infolge ihrer Finanzlage zur Verzinsung und Tilgung eines derartigen Kredites ausserstande sind.

§ 6.

Die Deckung der ausserordentlichen staatlichen Arbeitslosenfürsorge und die Beschaffung von 3 Milliarden Kč für den Fond für die 3%igen Darlehen an die Gemeinden und Bezirke sind im Wege einer Kreditoperation zu beschaffen.

§ 7.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Finanzminister und der Minister für soziale Fürsorge betraut.

Begründung.

Die Wirtschaftskrise dauert weiter an Sie nimmt Formen an, die es dringend nötig erscheinen lassen, dass von den kleinen Mitteln zu ihrer Bekämpfung endlich zu grosszügigeren Methoden übergegangen wird. Aus den Ausweisen des statistischen Staatsaktes ist zu entnehmen, dass mit 1, Sept. 1931 bereits 252-000 Arbeitslose auf dem Gebiete der Čechoslovakischen Republik vorhanden waren, so dass jetzt schon die Zahl der Arbeitslosen um 100-000 grösser ist als in der gleichen Zeit des Jahres 1923 - unseres ärgsten Krisenjahres. Das Genter System schützt nur einen verhältnissmässig kleinen Teil der Arbeitnehmer vor der schlimmsten Not. Der weitaus grösste Teil der Arbeitslosen ist auf die lächerlich niedrigen Summen angewiesen, die das Ministerium für soziale Fürsorge in der Form der Ausspeisungsaktion verausgabt. Die Gemeinden, besonders die kleineren Orte sind nicht in der Lage nennenswerte Mittel für die Arbeitslosenfürsorge aufzubringen und so stehen tatsächlich hunderttausende Arbeitslose vor der fürchterlichsten Lage, sie sind zur Verzweiflung getrieben.

Hier kann nur der Staat eingreifen. Die außerordentliche Not gebietet die Bereitstellung ausserordentlicher Mittel! Da nach den bisherigen Erfahrungen nicht anzunehmen ist, dass durch grosse Erfahrungen im Staatshaushalt solche Geldmittel reserviert werden könnten, die zur Linderung der Not nötig sind, muss - so bedauerlich das ist und so lange der Staat die Ausgabe. zinsloser Geldmittel ablehnt - der Weg der Aufnahme eines Staatskredites zum Kampfe gegen die Wirtschaftsnot beschritten werden. Unser Antrag sieht zweierlei Aktionen vor:

1. Die sofortige Einführung einer Arbeitslosenunterstützung für alle Arbeitslosen in der Čechoslovakischen Republik, sodass nicht nur die durch das Genter System geschützten Arbeitslosen (gewerkschaftlich organisierten) sondern allen Arbeitslosen eine staatliche Arbeitslosenunterstützung von Kč 10,- pro Tag und je 2 Kč als Zulage für jeden Familienangehörigen auszuzahlen wären, und

2. Eine produktive Arbeitlosenfürsorge, indem den Gemeinden und Bezirken aus einem Fond von 3 Milliarden, die der Staat zu diesem Zwecke aufzunehmen hätte, Kredite zur Schaffung von Notstandsarbeiten gewährt werden müssten. Hiebei ist besonders eine Kredithilfe durch die Staatliche Postsparkassa ins Auge zu fassen.

Diese Kredite an die Selbstverwaltungskörper wären mit einem möglichst niedrigen Zinsfuss zu verzinsen (nicht über 3%), sodass die Gemeinden diese Arbeiten ohne wesentliche Belastung ihres Haushaltes durchzuführen vermöchten. Die Zinsendifferenz zwischen den verliehenen Darlehen an die Selbstverwaltungskörper und der vom Staat aufzunehmenden, Staatsschuld wäre in den ordentlichen Staatshaushalt 1933 bereits einzustellen und durch Ersparnisse in allen Verwaltungsressorts zu decken.

Die Antragsteller fordern die Durchführung der Notstands arbeiten durch die Gemeinden und Bezirke, weil es eine Erfahrungstatsache ist, dass auf diesem Wege die Arbeitsbeschaffung am, raschesten möglich ist und weil nur auf diese Weise wirklich verbürgt ist, dass diese Darlehen solchem Gebieten zukommen, die ein Uebermass an Arbeitslosigkeit haben. Um die gerechte Aufteilung der 3% Darlehen an Gemeinden u, an Bezirke sicherzustellen, bestimmt der § 5 dieser Vorlage, dass den betr. Selbstverwaltungskörpern die Darlehen nach dem Grade ihrer Arbeitslosigkeit zugeteilt werden sollen. Um aber eine möglichst umfassende Arbeitsbeschaffung zu erreichen, fordert derselbe Paragraph, dass die Gemeinden neben den mit 3%igem Staatskredit zu errichtenden Arbeiten sich verpflichten müssen, noch ausser dem Arbeiten in einem Werte, der 50% des Wertes des Staatsdarlehens entspricht, im Wege der üblichen Kreditbeschaffung durchführen zu lassen. Dadurch könnte eine Flüssigmachung von 4.5 Milliarden Kronen im Wege dieser Aktion erreicht werden, also einer Summe, die genügen würde, die Wirtschaftskrise in sehr erheblichem Masse zu mildern.

In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Gesetzentwurf dem sozial-politischen und dem Budgetausschuss zuzuweisen.

Prag, am 14. Oktober 1931.

Teschner, Kohler,

Dr. Jesser, Dr. Medinger, Wenzel, Dr. Hilgenreiner, Fr. Scholz, Dr. Grosschmid, Dr. Feierfeil, Stolberg, Tichi.

 

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.



Tisk 620.

Překlad.

Návrh

senátorů Teschnera, Köhlera a soudr. o boji proti nezaměstnanosti.

Podepsaní navrhují:

Senáte račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.........

o boji proti hospodářské krisi a nezaměstnanosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Všichni nezaměstnaní na území Československé republiky dostávají ode dne platnosti tohoto zákona denní podporu v nezaměstnanosti v částce Kč 10.- pro osamělé a přídavek po Kč 2,- pro každého příslušníka rodiny po dobu nezaměstnanosti.

§ 2.

Veřejná správa může po tuto dobu od osob takto podporovaných proti přiměřené náhradě (odměně v místě obvyklé anebo podle sazebníku) žádati konání práce. Zpěčuje-li se kdo, odpadá právo na braní podpory.

§ 3.

Podpora v nezaměstnanosti podle gentského systému zůstává pro osoby odborově organisované v platnosti se změnou, že v žádném případě nevyplácí nižší podpory než činí sazba všeobecné státní péče o nezaměstnané.

§ 4.

Vláda se zmocňuje, aby sjednala úvěr v částce 3 miliard korun, který slouží k vytvoření fondu pro poskytování půjček obcím a okresům, jež těmito samosprávným korporacím mají umožniti provádění velkorysých nouzových prací (vodovodů, stavby bytů, průplavů a silníc atd.).

§ 5.

a) Z tohoto fondu mají se obcím a okresům poskytovati půjčky na 3%ní úrok na dobu 30 roků, a budiž obcím a okresům výše půjček vyměřována podle stupně jejich nezaměstnanosti.

b) Zúčastněné obce a okresy jsou povinny, aby vedle prací, které konají pomocí státních půjček, prováděly ještě jiné práce, jež hraditi nutno opatřením soukromého úvěru a jež představují alespoň 50 procent hodnoty, kterou obdržely státní zápůjčkou.

c) Z této povinnosti vyňaty buďtež obce, které následkem své finanční situace nejsou s to zúrokovati a umořovati takovýto úvěr.

§ 6.

Ohrada mimořádné státní péče o nezaměstnané a opatření 3 miliard Kč pro fond pro 3%ní půjčky obcím. a okresům sjednány buďtež úvěrovou operací.

§ 7.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministr financí a ministr sociální péče.

Odůvodnění.

Hospodářská krise trvá dále. Nabývá forem, které projevují naléhavou nutnost, aby se od malých prostředků v boji proti ní přešlo konečně k methodám pronikavějším. Z výkazů státního úřadu statistického možno seznati, že dnem 1, září 1931 bylo na území Československé republiky jíž 252.000 nezaměstnaných, takže již nyní počet nezaměstnaných jest o 100.000 větší než stejnou dobou roku 1923 - našeho nejhoršího roku krise. Gentský systém chrání jen poměrně malou část zaměstnanců před nejhorší nouzí. Daleko největší část nezaměstnaných je poukázána na směšně nízké sumy, které ministerstvo sociální péče vydává ve formě stravovací akce. Obce, obzvláště menší místa, nemohou sehnati pro péčí o nezaměstnané prostředky, liteře by stály za zmínku, a tak ocitají se skutečně statisíce nezaměstnaných před nejstrašnější situací, jsou dohánění k zoufalství.

Zde může zasáhnouti jen stát. Mimořádná nouze přikazuje poskytnutí mimořádných prostředků! Ježto podle dosavadních zkušeností nelze míti za to, že by velkými úsporami ve státním hospodářství bylo možno reservovati takové peněžní prostředky, kterých ke zmírnění nouze je zapotřebí, nutno - jakkoli toho dlužno litovati, a dokud stát zamítá vydávati bezúročné peněžité prostředky - nastoupiti cestu státního úvěru v bojí proti hospodářské tísní. Náš návrh má na mysli dvojí akci:

1. Okamžité zavedení podpory v nezaměstnanosti pro všechny nezaměstnané v Československé republice, takže by se nejen nezaměstnaným, kteří jsou chráněni gentským systémem (odborově organisovaným), nýbrž všem nezaměstnaným měla vypláceti státní podpora v nezaměstnaností Kč 10,- denně a po 2 Kč jako přídavek pro každého příslušníka rodiny, a

2. produktivní péči o nezaměstnané tím, že by se obcím a okresům z fondu 3 miliard, jež by si stát za tímto účelem měl vypůjčiti, poskytovati musely úvěry k provádění nouzových prací, Při tom dlužno míti obzvláště na myslí úvěrovou pomoc státní poštovní spořitelnou.

Tyto úvěry samosprávným korporacím bylo by zúrokovati pokud možno nejnižší úrokovou mírou (nikoli nad 3%), takže by obce mohly tyto práce prováděti bez podstatného zatížení svého hospodářství. Úrokový rozdíl mezí půjčkami, poskytnutými samosprávným korporacím, a státním dluhem, který by stát sjednal, bylo by zařaditi jíž do řádného státního rozpočtu na rok 1933 a hraditi úsporami ve všech oborech správy.

Navrhovatelé žádají provádění nouzových prací obcemi a okresy, poněvadž zkušenost ukazuje, že touto cestou možno co nejrychleji opatřiti prácí a poněvadž jen tímto způsobem je skutečně zaručeno, že se těchto půjček dostane takovým krajinám, kde je nejvíce nezaměstnanosti. Aby se zabezpečilo spravedlivé rozdělení 3% nich půjček obcím a okresům, stanoví § 5 této předlohy, že se půjčky dotyčným samosprávným korporacím mají přidělovati podle stupně jejich nezaměstnanosti. Aby se však dosáhlo pokud možno nejobsáhlejšího opatření práce, žádá týž paragraf, že se obce vedle prací pořizovaných pomocí 3%ního státního úvěru musí zavázati, že ještě mimo to dají provésti cestou obvyklého opatření úvěru práce v hodnotě, která odpovídá 50% hodnoty státní půjčky. Tím mohlo by se dosáhnouti touto akcí realisování 4.5 miliardy korun čsl., tedy sumy, která by stačila velmi značnou měrou zmírniti hospodářskou krisi.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tato osnova zákona byla přikázána sociálně - politickému a rozpočtovému výboru.

V Praze, dne 14. října 1931.

Teschner, Köhler,

dr Jesser, dr Medinger, Wenzel, dr Hilgenreiner, Fr. Scholz, dr Grosschmid, dr Feierfeil, Stolberg, Tichi.