Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.



Tisk 622.

Odpovědi:

1. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dra Korlátha a druhů o zřízení maďarské komise pro advokátní zkoušky (tisk 249/4).......................... str. 1

2. ministrů národní obrany a zemědělství na interpelaci sen. dra Szilassyho a druhů o tom, aby vojenské koně byli nakupováni v tuzemsku (tisk 465/3).................str. 2

3. ministrů veřejných prací, vnitra a zdravotnictví na interpelaci sen. Hakena, Nedvěda a soudr. v záležitostí poškozování malých zemědělců a domkářů akciovou společností dr. Škodovy závody v Plzni při hloubení nového dolu (tisk 504/2)....................... str. 3

622/1 (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci senátora dr Korlátha a druhů

o zřízení maďarské komise pro advokátní zkoušky (tisk 249/4).

Předpisy o jednotné zkoušce soudcovské a advokátní (zák. čl. LIII/1913) platí nyní pouze pro zkoušky advokátní, neboť zkoušky soudcovské se konají se zřetelem na § 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, S. 270 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského (ve znění § 209 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.) podle bývalých předpisů rakouských (zákon o organisaci soudů ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z.). Pro tyto zkoušky platí ustanovení čl. 69 jaz. nař. ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n.

Jazyková stránka advokátních zkoušek je upravena ustanovením § 2 zák. čl. LIII/1913 a nařízeními ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 4. ledna 1919, č. 5/1919 (Úradné noviny ze dne 8. ledna 1919) a ze dne 19. června 1923, č. 6577 pres. (Úradné noviny ze dne 25. června 1923). Podle § 2 cit. zák. čl. LIII/1913 ve znění zákona ze dne 23. července 1919, č. 449 Sb. z. a n., o zákonné ochraně Československé republiky, má se zkouška konati jazykem československým. Nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska připustilo v § 4 na výslovnou žádost kandidátovu otázky a odpovědi v jazyku maďarském. Výjimka tato byla zrušena nařízením ze dne 19. června 1923, podle jehož § 4 se zkouška koná jazykem státním.

Článek 69 jaz. nař. č. 17/1926 Sb. z. a n. se netýká zkoušek advokátních.

Derogační klausule § 9 ústavního zákona jazykového se citovaných předpisů o jazyku advokátních zkoušek v zemi Slovenské a Podkarpatoruské nedotkla.

Zkušební jazyk při advokátních zkouškách a jemu odpovídající organisace zkušebních komisí budou upraveny zvláštními předpisy při příležitosti nové úpravy advokátních zkoušek, která se připravuje v souvislosti s novým advokátním řádem.

V Praze, dne 15. září 1951.

Ministr spravedlnosti:

Dr Meissner v. r.

Překlad ad 622/1.

Válasz

az igazságügyi minisztertől dr Korláth szenátor és társai interpellációjára a magyar ügyvédvizsgáló bizottság létesítése tárgyában. (249/. ny-sz.)

Az egységes birói és ügyvédi vizsgálatról szóló rendelkezések (1913. évi LIII. t. c.) ezidőszerint csupán az ügyvédi vizsgák tekintetében hatályosak, minthogy a birói vizsgák a volt magyar állam területén létező bírósági viszonyok rendezéséről szóló 1920. április 15-i 270. gy-sz. törvény 2. ra (az 1926. június 24-i 103. gy-sz. fizetési törvény 209. S-ának hangzásában) való tekintettel a volt osztrák előirások (a bíróságok szervezetéről szóló 1896. november 27-i 217. sz. bír. t.) szerint tartatnak. Eme vizsgálatok tekintetében az 1926. február 3-i 17. gy-sz. nyelvrendelet 69. cikkének rendelkezései irányadók.

Az ügyvédi vizsgálatok nyelvi kérdése az 1913 évi LIII t. c. 2 §a és Szlovenszko teljhatalmü miniszterének 1919 január 4-i 5/1919 sz. (Üradné noviny 1919. január 8-i sz.) és 1923. június 19-i 6577. sz. (Üradné noviny 1923. június 23-i sz.) rendeletei által nyert rendezést. Az idézett 1913. ovi LIII. törvénycikknek a Csehszlovák köztársaság törvényes védelméről szóló 1919. július 3-i 4-49. gy-sz. törvényben megszövegezett 2. §-a értelmében a vizsga csehszlovák nyelven teendő le. Szlovenszko teljhatalmü minisztere rendeletének 4. a a jelölt kifejezett kérelmére magyar nyelvű kérdéseket és feleleteket engedett meg. Eme kivételt beszüntette az 1923. június 19-i rendelet, amelynek 4. §-a szerint a vizsga államnyelven tartatik.

A 17/1926. sz. nyelvrendelet 69. cikke az ügyvédi vizsgát nem érinti.

Az alkotmányos nyelvtörvény 9. ának derogáló záradéka Szlovén szkon és Podkarpatszka Buszban teendő ügyvédi vizsgák nyelvéről szóló idézett rendelkezéseket nem érintette.

Az ügyvédi vizsgák vizsgálati nyelve s az ennek megfelelő vizsgabizottsági szefvezet az ügyvédi vizsgáknak az új ügyvédi rendtartással kapcsolatban előkészítésben levő ujabb rendezése alkalmával külön rendelkezések által nyer rendezést.

Praha, 1951 szeptember 15. én.

Az igazságügyi miniszter:

Dr Meissner s. k.

622/2 (původní znění).

Odpověď

ministrů národní obrany a zemědělství

na interpelaci senátora dr Szilassyho a druhů

o tom, aby vojenské koně byli nakupováni v tuzemsku (tisk 465/3).

Vojenská správa opatřuje veškeré remouty kategorií dělostřeleckých tažných koní, dělostřeleckých lehkých tažných koní, malých tažných koní a soumaru pro pěchotu výhradně přímým nákupem u chovatelů na domácích svodech a trzích. Jezdecké remonty a remouty kategorie těžkých soumarů pro horské dělostřelectvo opatřují se především rovněž přímým nákupem u domácích chovatelů a teprve ty remonty, které zemský chov nemůže poskytnouti vzhledem k dosud ještě trvající kvalitativně ne úplně vyhovující produkci, dováží vojenská správa ze zahraničí. Ale i tu omezuje se nákup remont v zahraničí co nejvíce a postupně se snižuje o počet. o který zemský chov může více dodati armádě způsobilých remout.

Na Slovensku a Podk. Rusi zřídila vojenská správa za účelem intensivního využití místního pramene zvláštní remontní komisi se sídlem v Žilině.

Aby interesované kruhy byly správně a včas informovány o tom, jaké koně budou nakupováni, jsou příslušná data uveřejňována v úředních vyhláškách a v denním tisku.

Mimo to z podnětu této interpelace byla učiněna opatření, aby obě remontní komise při vyhlašování svodů jasně a podrobně publikovaly potřebná data, která zajímají chovatele koní, a pokud kůň nemůže býti zakoupen, aby chovateli, pokud by si toho výslovně přál, vhodným způsobem a nikoli veřejně označily bližší důvody.

Z toho, co bylo uvedeno, je zřejmo, že vojenská správa má skutečně snahu zakupovali celou potřebu remont domácího trhu.

Jinak státní správa za vydatné součinnosti zemědělských rad prohlubuje organisaci výkupu vojenských remont z domácích chovů a činí v tom směru postupně vhodné opatření, jichž výsledek jeví se v tom, že rok od roku je stále více a více koní všech druhů, jaké vojenská správa potřebuje, doma nakupováno. V tomto způsobu bude pokračováno i dále a státní správa doufá, že v dohledné době bude v tomto oboru dosaženo co největší soběstačnosti.

V Praze, dne 26. září 1931.

Ministr národní obrany:

Dr Viškovský v. r.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

Překlad ad 622/2.

Válasz

a nemzetvédelmi és földmüvelésügyi miniszterektől dr Szilassy szenátor és társai interpellációjára a katonai lóállo-mánynak belföldi bevásárlása iránt. (465/3. ny-sz.)

A katonai igazgatás a tüzérségi hámlovak, a tüzérségi könnyű liámlovak s a gyalogságnál használt kis hámlovak és öszvérek kategóriájába tartozó remontákat a belföldi lóavatások és vásárok alkalmával kizárólag a tenyésztőknél eszközölt közvetlen bevásárlás útján szerzi be. A hátas. valamint a hegyi tüzérségnél használt nehéz öszvérek kategóriájába tartozó remonták első sorban szintén a beföldi tenyésztőknél eszközölt közvetlen beváltás útján szereztetnek be, s csupán azon remontákat, amelyeket a belföldi tenyésztés az ezidő szerint még minőségileg teljesen ki nem elégítő produkciójára való tekintettel nem nyújthat, a katonai igazgatás külföldről hozza be. Azonban e tekintetben is a külföldi remontabevitel mindjobban és fokozatosan ama számmal apasztatik, amennyivel több megfelelő remontát a belföldi tenyésztés a hadseregnek szállíthat.

A katonai igazgatás a helybeli beszerzési forrás intenzív kilasználása céljából Szlovenszko és Podkarpatszka Rusz szamára Zilina székhellyel külön remonta-bizottságot létesített.

Hogy az érdekelt körök helyesen és idejekorán tudomást szerezzenek arról, milyen lovak fognak bevásároltatrii, a megfelelő adatok hivatalos hirdetmények - útján s a napi sajtóban tetetnek közzé.

Ezenfelül a jelen interpelláció révén intézkedés történt az iránt, hogy mindkét remontabi-zottság a lóavatás kihirdetésénél a lótenyésztőket érdeklő szükséges adatokat érthetően és részletesen közölje, s amennyiben a ló nem volna megvehető, annak közelebbi okait a tenyésztőnek, ha azt kifejezetten kívánná, ne nyilvánosan, hanem más megfelelő módon tudtára adja.

A felhozottakból világos, hogy a katonai igazgatás tényleg ama törekvés által vezettetik, hogy egész remontaszükségletét a belföldi piacon fedezze.

Egyébként az állami igazgatás a földmüvesta-nácsok kiadós közreműködésével a belföldi tenyésztésű katonai remonták beváltási szervezetének kimélyitésén dolgozik s e téren fokozatosan oly intézkedéseket foganatosít, amelyeknek eredménye abban mutatkozik. hogy a katonai igazgatás által szükségelt valamennyi lófajtából évről évre állandóan több és több ló belföldön szereztetik be. E módszer állandóan folytatódni Az állami igazgatás reméli, hogy e szakmában belátható időn belül a lehetőlegnagyobb fokü önellátás lehetősége következik be.

Praha 1931, szeptember 26-án.

A nemzetvédelmi miniszter:

Dr Viškovský s. k.

A földművelésügyi miniszter:

Bradáč s. k.

622/3.

Odpověď

ministrů veřejných prací, vnitra a zdravotnictví

na interpelaci senátorů Hakena, Nedvěda a soudruhů

v záležitosti poškozování malých zemědělců a dóm karů akciovou společností dr. Škodovy závody v Plzni při hloubení nového dolu (tisk 504/2).

Hloubení nové těžné jámy Krimich II. v Tlučné započato bylo počátkem měsíce listopadu 1928, na pozemku č. kat. 1052/2 v Tlučné v dolové míře Pankrác 64, patřící firmě Akciová společnost dr. Škodovy závody v Plzni. Touto jamou má býti otevřeno dolové pole, ležící na východ od dolu Krimich v Nýřanech; uhelné sloje mají býti dosaženy v hloubce 550-600 m.

Hloubící práce byly zadány odborné firmě, která se smluvně zavázala vyhloubiti za 22 měsíců jámu 550 m hlubokou, opatřiti výzbrojí a vodotěsnou vyzdívkou.

Průřez jámy je kruhový o světlém průměru 4.700 m; výstroj je železná s betonovým vyztužením.

Po prvé se při hloubení narazilo na sodu ve 20.07 m hloubky dne 16. listopadu 1928; přítok vody byl pouze 2 litry v minutě. Přibývající hloubkou stoupal a činil v 35 m hloubky (dne 1. prosince 1928) již 86 1/min., ve 45 m hloubky 110 1/min., dne 9. ledna 1929 byl přítok vody již 573 1/min. Maxima dosáhl podle měření ze dne 13. března 1929 600 l za minutu.

První ztráta vody ve studních v Tlučné zjištěna byla dne 3. prosince 1928 ve dvou případech. Počet těchto případu postupem času vzrůstal, takže částečná nebo úplná ztráta vody následkem hloubení jámy nastala asi v jedné třetině všech studní v Tlučné.

V této době dovážena byla vlastníkem dolu náhradní voda z vodovodu nýřanského všem, kdož o to zažádali prostřednictvím obecního úřadu v Tlučné.

Firma prohloubila jámu do hloubky 94 m a provedla vyzdívku vodonosné části mezi 54-64 m od ohlubně betonovými tvárnicemi opatřenými zubem a zářezem; za zeď se lila směs betonu s trikosalem (rychle tuhnoucí hmotou). Tím snížil se přítok vod z původních 570 1/min. na 280 1/min. Počátkem prosince 1929 bylo další hloubení předáno firmě Pittel a Brausewetter.

Vyzdívka vodonosné části mezi 54-64 m byla stržena, boky jámy přibrány a zřízena trojnásobná zeď z tvárnic betonových; prostora mezi stěnami těchto zdí vyplněna litým betonem, mezi boky šachty a zdí dán rovněž beton a v suché části mastná hlína. Od boků šachty je zdivo ve vodonosné části odděleno plechovými tabulemi volně překládanými. Tato vyzdívka skončena byla počátkem června 1950, a drenážní roury, kterými byla sváděna přitékající voda, byly zároveň ucpány, načež se pokračovalo v dalším hloubení a vyzdívání. Po uzavření drenážních rour klesal rychle přítok vody z vodonosné části jámy mezi 54-64 m a činil v poslední době 40 l v minutě.

V první polovici měsíce června 1930 počala se ve studních v okolí šachty objevovati opět voda, jejíž hladina stále stoupala. Tehdy přikročil vlastník dolu k prohlubování a vyčisťování studní s dobrým výsledkem, takže další dodávka náhradní vody dovážené z vodovodu nýřanského odpadávala.

Celkem bylo vyčištěno a po případě prohloubeno 42 studní.

V únoru r. 1951 zastaveno bylo další dovážení náhradní vody 9 majitelům 6 studní v části jmenované obce jižně od trati státní dráhy Plzeň-Brod n. L. s odůvodněním, že nedostatek vody ve studních není zaviněn vlivem hloubení jámy vzdálené asi 3/4 km na sever.

Na stížnost některých majitelů těchto studní provedl revírní báňský úřad v Plzni s okresním úřadem v Plzni místní šetření podle § 222 ob. hor. zákona dne 16. února 1951, při čemž bylo zjištěno, že nedostatek vody ve zmíněných studních nelze přičísti hloubení nové jámy vodotěsně vyzděné, nýbrž spíše kolísání hladiny spodní vody následkem abnormálního nedostatku srážek v letech předchozích. Neměl proto revírní báňský úřad důvodu zakročiti proti vlastníku dolu Krimich II. v Tlučné.

Dnešní stav je ten, že se dováží náhradní voda z Nýřan 15 majitelům studní v Tlučné. Ostatní studny mají vesměs dostatek vody, jejíž kvalita hloubením jámy nikterak neutrpěla.

V Praze, dne 5. října 1931.

Ministr veřejných prací:

Ing. Dostálek v. r.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

Ministr zdravotnictví a tělesné výchovy:

Dr Spina v. r.