Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.



Tisk 637.

Interpelace:

1. sen. Teschnera a soudr. na pana ministra školství dr Derera stran jmenování okresních školních výborů......................................str. 2

2. sen. ing. Havlína, dra Kaprasa, Bergmana, Votruby a druhů na pana ministra vnitra, týkající se zákazu, starosty obce Děčína, jímž odepřeno tělocvičné jednotě Sokol vztýčení praporu ve státních barvách na náměstí děčínském na oslavu státního svátku 28. října............ » 2

3. sen. Šolce, dra Kloudy a druhů na pana ministra vnitra ve věci rozpuštění městského zastupitelstva v Kopidlně, politický okres Jičín, nesprávného jmenování obecní správní komise a urychleného vypsání obecních voleb..................... » 3

4. sen. Tichiho, Eichhorna a soudr. na pana ministra financí dra Trapla o neslýchaném postupu berního úřadu ve Vrchlabí, který byl příčinou sebevraždy manželů Finzeových v Prostředním Lánově......................................... » 4

Překlad ad 637/1.

Interpelace

senátora E. Teschnera; a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty dr Derera stran jmenování okresních školních výborů.

Paragrafem 1 vládního nařízení ze dne 6, listopadu 1920, Sb. č. 608 byly okresní rady školní v Čechách zrušeny a na jejich místě, § 2, na dobu přechodnou až do zřízení župních rad školních podle zákona ze dne 9. dubna 1920, Sb. č. 292, zřízeny okresní výbory školní. Presidiální výnos zemské školní rady v Praze ze dne 9. prosince 1920, č. 2270, uložil přednostům okresních úřadů v Čechách utvoření nových okresních výborů školních a přednostové vyžádali si pak od politických stran a učitelských organisací návrhy pro jmenování členů. Ustavení nových okresních výborů školních stalo se, přihlížejíc k tehdejší síle politických stran, v listopadu a prosinci 1921. Od deseti let nedoznaly tyto okresní výbory školní ve svém složení žádných změn. Jen za členy, kteří ubyli, prováděno bylo doplnění. Složení okresních výborů školních neodpovídá dnes již nikterak nynějším politickým poměrům. Z tohoto důvodu bylo by naléhavě nutné, aby okresní výbory školní byly znovu jmenovány. Úkol okresních výborů školních je tak důležitý, že všechny směrodatné strany mají velký zájem na jejích složení.

Podepsaní se tudíž táží:

Jest pan ministr ochoten podniknouti vhodné kroky, aby okresní výbory školní byly znovu jmenovány a obsazeny podle klíče síly různých stran?

V Praze, dne 4. listopadu 1931.

Teschner,

Tichi, Eichhorn, Stolberg, Kostka, dr Jesser, Wenzel, Köhler, Böhr, Fr. Scholz, dr Feierfeil.

637/1 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ernst Teschner

und Genossen

an den Herrn Minister für Schulwesen und

Volkskultur,

Dr. Dérer,

betreffend die Ernennung der Bezirksschulausschüsse.

Durch den § 1 der Regierungsverordnung vom 6. November 1920, Slg. Nr. 608, wurden die Bezirksschulräte in Böhmen aufgelöst und an ihre Stelle, durch den § 2, für die Übergangszeit, bis zur Errichtung der Gauschulräte, nach dem Gesetz vom 9. April 1930, Slg. Nr. 292, Bezirksschulausschüsse eingerichtet. Der Präsidialerlaß des Landesschulrates in Prag vom 9. Dezember 1920, Zahl 2270, trug den Vorsitzenden der Bezirksbehörden in Böhmen die Bildung der neuen Bezirksschulausschüsse auf und die Vorsitzenden holten nun von den politischen Parteien und den Lehrerorganisationen Vorschläge für die Ernennung der Mitglieder ein. Die Konstituierung der neuen Bezirksschulausschüsse in Böhmen erfolgte unter Berücksichtigung der damaligen Stärke der politischen Parteien im November und Dezember 1921. Seit 10 Jahren haben diese Bezirksschulauschüsse in ihrer Zusammensetzung keine Änderung erfahren. Lediglich für ausgeschiedene Mitglieder wurden Ergänzungen vorgenommen. Die Zusammensetzung der Bezirksschulausschüsse entspricht haute keineswegs mehr den dermaligen politischen Verhältnissen. Aus diesem Grunde wäre es dringend nötig, wann die Bezirksschulausschüsse von neuem zusammengesetzt würden. Die Aufgabe der Bezirksschulausschüsse ist eine so wichtige, daß alle maßgebenden Parteien an ihrer Zusammensetzung ein hervorragendes Interesse haben.

Die Unterfertigten fragen daher:

Ist der Herr Minister bereit, geeignete Schritte zu unternehmen, auf daß die Bezirksschulausschüsse neu ernannt und nach dem Schlüssel der Stärke der verschiedenen Parteien besetzt werden?

Prag, am 4. November 1931.

Teschner,

Tichi, Eichhorn, Stolberg, Kostka, Dr. Jesser, Wenzel, Köhler, Bohr, Fr. Scholz, Dr. Feierfeil.

637/2.

Interpelace

senátorů ing. J. Havlína, dra J. Kaprasa, R. Bergmana, V. Votruby a druhů

na pana ministra vnitra,

týkající se zákazu starosty obce Děčína,

jímž odepřeno tělocvičné jednotě Sokol

vztýčení praporu ve státních barvách na

náměstí děčínském na oslavu státního

svátku 28. října.

Oslava státního svátku 28. října děje se v Děčíně zpravidla na náměstí za účasti všech činitelů naší republice věrných a oddaných. Tělocvičná Jednota Sokol požádala 23. října 1931 obec děčínskou, aby jí bylo dovoleno v tento den postaviti na náměstí prapor ve státních barvách Starosta obce Leinweber, na jehož nepřátelské chování k státnímu jazyku bylo již dřívější naší interpelací stěžováno, žádosti této nevyhověl a aby zamezil možnost stížností k dohlédacímu úřadu, dal doručiti tělocvičné jednotě Sokol zamítavé rozhodnutí až 27. října večer. Jeho názory o právech příslušníků státního národa československého v Děčíně výstižně charakterisuje štvavý úvodní článek jeho volební brožury s titulem »Deutsche Sprache in Gefahr« a s podtitulem »Vorstösse der Tschechen in Tetschner Stadtparlament".

Když došel svrchu zmíněný zákaz, rozhodl starosta Sokola Josef Mika, za prapor ve státních barvách na náměstí postaví, neboť není vůbec myslitelné, aby v Československé republice se někdo směl odvážiti tak provokativním způsobem rušiti důstojnou oslavu velikého dne prohlášení naší samostatnosti, jako to svým zákazem učinil děčínský starosta. Starosta Sokola Josef Mika upozornil na toto svoje pevné rozhodnutí okresního hejtmana Zeinera ještě večer 27. října při slavnostní akademii, na oslavu 28. října pořádané. Starosta Lainweber ve svém zákaze dovolával se toho, že prý postavení praporu by vadilo komunikaci, což je důvod nejen přímo výsměšný, nýbrž i stejně.svědčící o snaze zmařiti důstojnou oslavu 28. října pořádanou našimi státotvornými příslušníky. Při různých jiných příležitostech i při hackenkreuzlerských zájezdech do Děčína, kdy stavěla se celá řada stožárů s velkoněmeckými prapory, těchto obav neměl.

Po 28. říjnu učinil starosta obce děčínské udání k okresnímu úřadu pro toto postavení praporu ve státních barvách na děčínském náměstí a okresní hejtman Karel Zeiner volá starostu tělocvičné jednoty Sokol k zodpovědnosti. Takovéto poměry, kterými se zřejmě dává najevo odpor k našemu státnímu svátku a které míří k tomu, aby zamezila se i jeho důstojná oslava, jsou skutečně nesnesitelné a proto táží se podepsaní:

Jest pan ministr vnitra ochoten z toho důvodu, že starostou obce děčínské vydaný zákaz proti postavení praporu ve státních barvách na děčínském náměstí směřoval jeti ku zmaření důstojné oslavy státního svátku Československé republiky, naříditi -okamžitě jeho dodatečné zrušení a následkem toho i zamítnutí učiněného udání?

Jaká opatření učiní pan ministr, aby takovéto zjevy, směřující ku zjevnému znevážení našeho státního a národního svátku, se příště v Děčíně neopakovaly?

V Praze, dne 11. listopadu 1931.

Ing. Havlín, dr Kapras, Bergman, Votruba,

Foit, dr Řehák, Navrátil, Curkanovič, dr Facek, dr Rozkošný, dr ing. Botto, Dresler, Donát, Olejník, Kroiher, dr Bačinský, Ušák, dr Havelka, Šelmec, dr Šrobár.

637/3.

Interpelace

senátorů Ant. Šolce, dr Ant. Kloudy

a druhů

na pana ministra vnitra ve věci rozpuštění městského zastupitelstva v Kopidlně, politický okres Jičín, nesprávného jmenování obecní správní komise a urychleného vypsání obecních voleb.

Výměrem okresního úřadu v Jičíně ze dne 25. června 1931 č. 255381 ai 31, č. 1.935/14 ai 30 rozpuštěno bylo obecní zastupitelstvo města Kopidlna, poněvadž počet jeho členů klesl pod zákonem potřebné dvě třetiny. Toto seslabení obecního zastupitelstva zavinila volební skupina národně demokratická tím, že všichni členové i náhradníci z její kandidátní listiny ohlásili vystoupení ze strany a požádali o zbavení mandátů. Tato skupina přiměla k stejnému postupu později i zástupce živnostenské strany středostavovské, kteří v domnění, že do 6 neděl budou vypsány nové volby učinili totéž. Skupina nár. demokratická, nemajíc ke svému postupu žádných věcných důvodů, učinila tak jedině proto, aby dosazením správní komise sestavené dle jejího přání, domohla se většiny a rozhodující moci, kterou ztratila v městském zastupitelstvu. To se jí v plné míře podařilo zásluhou stranického postupu okresního úřadu v Jičíně.

Zmíněný okresní úřad jmenoval dne 18. července 1931 obecní správní komisí v Kopidlně sestávající z 9 členů. Skupině národně demokratické dal předsedu i místopředsedu, ačkoliv skupina Československé strany národně socialistické byla s nár. demokratickou stejně početná. Za ostatní volební skupiny jmenoval okresní úřad členy obecní správní komise jednotlivé osoby tak, jak si národní demokracie pravděpodobně přála, aniž si předem vyžádal návrhy jednotlivých volebních skupin v místě stávajících a aniž přihlížel při tom k poměrnému zastoupení, Okolnost, že okresní úřad dal jmenování členů správní komise na vědomí okresnímu výboru ve schůzi dne 17. července 1931, nemůže býti pokládáno za souhlas zástupců volebních skupin v místě stávajících, poněvadž z Kopidlna v okresním výboru vůbec nikdo nezasedal a členům okresního výboru nejsou známy poměry a potřeby jednotlivých v místě stávajících volebních skupin. Tím způsobem se stalo, že ku př. 2 členové správní komise, jmenovaní udánlivě za československou stranu národně socialistickou učinili hned v první schůzi obecní správní komise protokolované prohlášení, že ve správní komisi nezasedají za žádnou volební skupinu, nýbrž jedině a výhradně za svoje osoby. Volební skupina čsl. strany národně socialistické je také za své zástupce neuznala. Takovýmto způsobem stalo se, že poměry vzniklé správní komisí vyhovují jedině volební skupině nár. demokratické, která bezdůvodně obecní zastupitelstvo rozbila. Této snaze skupiny národně demokratické směřující k dosazení správní komise, napomáhal okresní úřad v Jičíně vydáním celé řady výnosů o jichž tendenci svědčí to, že na základě odvolání zástupců československé strany národně socialistické byly vesměs zemským úřadem zrušeny.

O stejně stranickém hledisku okres. úřadu v Jičíně svědčí dále i to, že bývalého úřadujícího náměstka starosty Frant. Páska nutil okres. úřad čtyřmi doporučenými dopisy pod pohrůžkou pokuty 5.000 Kč, aby s okamžitou platností zavedl v Kopidlně dávku z nájemného v nejvyšší přípustné sazbě 50 a 100 Kč, kterážto na tamější poměry nemožná dávka byla by nezbytně vyvolala bouři občanů a sledovala zřejmě. cíl učiniti úřadujícího náměstka nemožným, Úřadující náměstek František Pásek odepřel provedení této dávky v takové výši jak ji okres. úřad nařizoval a chtěl provésti dávku tuto dle usnesení zastupitelstva ve formě dávky progresivní. Přes to, že tehdejší úřadující náměstek jak shora uvedeno, byl 4 doporučenými dopisy s pohrůžkou pokuty 5.000 Kč donucován k zavedení této dávky, nyní, když stranicky dosazena byla obecní správní komise, nevyzval okresní úřad za celou dobu 3měsíčního úřadování ještě ani jednou předsedu správní komise ku zavedení zmíněné dávky.

Když na den 27. září t. r. nařízeny byly všeobecné obecní volby všude tam, kde v tomto roce pravomoc obecních zastupitelstev vypršela, očekávalo se, že také v městě Kopidlně budou obecní volby vypsány. Leč nestalo se tak, To vzbudilo velké zklamání a roztrpčení v tamějším občanstvu. Když polovina členů správní komise žádala ve schůzi, aby okres. úřad byl dotázán, proč v Kopidlně nebyly vypsány volby, předseda správ. komise, pan lesní správce Suchý, návrh tento projednati nedal a prohlásil, že prý správní komise musí dříve zjednati v Kopidlně pořádek a potom teprve že volby budou vypsány. Tvrzení toto je neodůvodněné. Správní komise nemůže zjednati žádného pořádku proto, že způsob jejího jmenování je nezvyklým a neuspokojuje mimo skupinu nár. demokratickou žádné jiné volební skupiny a také proto, poněvadž v Kopidlně žádných nepořádků, vyjímaje nesprávné jmenování správní komise, není a nebylo.

Právě před rozpuštěním obec. zastupitelstva, byla do Kopidlna vyslána revise okres. úřadu v Jičíně. Dva úředníci okresního úřadu po dobu 3 měsíců prováděli podrobnou revisi celého obecního hospodářství. Byli sice shledány určité závady, avšak toliko rázu formálního a ve správě revisní, vydané okres. úřadem, jest výslovně konstatováno, že tyto vady a nedostatky zaviněny jsou jedině a výhradně tím, že obec má jediného úředníka, který sám na vedení agendy ani při největší pílí nestačí. Okresní úřad doporučil v důsledku toho přijetí druhé kvalifikované síly. Je jisto, že pořádek, pokud je ho třeba po této stránce, nemůže zaváděti shora vylíčeným způsobem jmenovaná správní komise, ale že může jej daleko spíše zavésti řádně volené obecní zastupitelstvo, vzešlé ze svobodně vůle občanstva a opírající se o důvěru všech voličů. Skupině nár. demokratické jedná se o to, aby pod titulem různých důvodů protahovala vypsání voleb do 15. prosince a aby tímto způsobem správní komise mohla úřadovati až po uplynutí periody spojené s novými voličskými seznamy, které na stavu věci sice ničeho nezmění, ale kterýmžto způsobem by se uměle protáhla doba úřadování správní komise.

Podepsaní táží se proto pana ministra vnitra:

1.) Jest panu ministrovi stranický postu.p okresního úřadu v Jičíně znám?

2.) Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi v nejkratší době provedení nových obecních voleb městského zastupitelstva v Kopidlně a tím zjednati pořádek a také důvěru všeho tajnějšího občanstva?

V Praze, dne 12. listopadu 1931.

Šolc, dr Klouda,

Hubka, Černý, Riedl, Berkovec, Šťastný, Píchl, Pánek, Plamínková, Merta, dr Veselý.

Překlad ad 637/4.

Interpelace

senátorů H. Tichiho, J. Eichhorna a soudr.

na pana ministra financí dra Trapla o neslýchaném postupu berního úřadu ve Vrchlabí, který byl příčinou sebevraždy manželů Finze-ových v Prostředním Lánově.

"Vrušující a smutný případ udal se dne 27. října v Prostředním Lánově u Vrchlabí. Usedlý tam drogista, pan Josef Finze, v Ústí nad Labem narozený syn řezníka, octl se následkem panující hospodářské krise ve zlé tísni a finančních obtížích.

Přes to pronásledoval ho berní úřad ve Vrchlabí do krve.

Finze byl pokládán za střízlivého a zdárného obchodníka, nemohl však následkem krise platiti dluhy ze svého obchodu, ačkoli se o to nejvíce namáhal.

Uvedeného dne mezi 11. a 12. hodinou dopolední byl u pana Josefa Finze zase exekutor z rozkazu berního úřadu ve Vrchlabí, aby ho úplně dorazil.

Ubohý ten člověk nemohl to déle snésti, viděl svou existenci úplně zničenu a mezitím, co exekutor konal svůj úřad, zastřelil nejdříve svoji ženu a potom sebe sama. Jeho devítiletá dceruška byla by se jistě stala také obětí, kdyby nebyla bývala náhodou ještě ve škole.

Tak musely dva kvetoucí lidské životy ve stáří 31 a 36 let obětovati svůj život, který se jim pro nesmírně kruté vymáhání daní stal dávno trpkým a nesnesitelným.«

Dva lidské životy tedy zase jednou vykrvácely. Obětovaly se proti systému, proti kterému vystoupiti jsou žijící lidé patrně příliš slabými. Jen mrtví mohou žalovati a žaloba, kterou dnes jménem těchto mladých obětí na lidských životech vznášíme, má míti sterou, tisícerou ozvěnu u všech těch, kdož jsou živnostníky a poplatníky v našem státě.

Jaká duševní muka musel prodělati člověk, který stál v rozkvětu svého života, rozhodne-li se sáhnouti ke zbrani, aby ušel dalším mukám? Ale oč větší musela býti duševní rozháranost, když k sebevraždě odhodlaný jest hotov také svoji manželku vysvoboditi z této bídy?

Nechť nám nikdo nepřijde zase s tvrzením, že šlo o člověka slabých nervů. Jestliže pan Josef Finze ztratil své nervy a dopustil se tohoto neblahého činu, pak jest jedno jisto, že dříve než se dostal do spárů berního exekutora a než se stal poplatníkem, byl člověkem duševně vzpřímeným s dobrými nervy, ježto měl odvahu a sílu státi se samostatným živnostníkem a tím také poplatníkem.

O nervy a o poslední zbytek rozvahy připravil ho panující systém vymáhání daní, a proto vznáší jeho vlastní a jeho manželky krev obžalobu proti tomuto bezohlednému systému, jehož obětí se přece stala také osiřelá devítiletá dceruška, která po celý svůj život bude nejostřejším žalobcem tohoto systému.

Pane ministře financí!

Chcete trpěti, aby i nadále lidé ze zoufalství dávali přednost smrti před věčnými daňovými mukami?

Nechcete se konečně rozhodnouti, abyste nařídil, že daně mají se vymáhati jen tam, kde mohou býti zaplaceny?

Nechcete konečně svým podřízeným úřadům naříditi, aby jednaly lidsky a s rozumem? Kterak však se zachováte k zodpovědnému správci berního tirádu ve Vrchlabí?

Pane ministře financí! Vezměte, prosím, na vědomí, že živnostenský stav dospěl k hranicím své platební schopnosti.

Vezměte však také na vědomí, že živnostenský stav po celou řadu let, ve kterých byl schopen existence, pilně platil daně, a vyvoďte všechny nutné důsledky z toho, že tak dnes již činiti nemůže.

Obzvláště však vyvoďte důsledek, že ani násilnými opatřeními nelze dále vymačkávati daně ze stavu živnostenského.

Z tohoto úsudku musíte však, pane ministře financí, vyvoditi konečně také důsledky a změniti panující systém, neboť sta a tisíce živnostníků stojí dnes před volbou, vzdáti se ve prospěch daňových nedoplatků své existence nebo dobrovolně se rozloučiti se životem.

Žádáme přísné vyšetření případu v Prostředním Lánově, žádáme zjištění zodpovědnosti správce berního úřadu ve Vrchlabí.

Dva lidské životy se obětovaly. Nechť nepřinesly tuto největší oběť nadarmo, neboť toto opětovné napomenutí ke svědomí ministra financí a k parlamentu musí býti konečně slyšeno, musí přinésti změnu nebo odstranění nynějšího systému.

Nadarmo nechť se neobětovali dva lidé, u jejichž hrobu v duchu dlí desetitisíce živnostníků a poplatníků v nejhlubším smutku, nikdy nesmí se zapomenouti, že od nás museli odejíti jako bezbranné oběti nynější doby kříse, jako bezbranné oběti nyní panujících drakonických method vymáhání daní.

Tolik zpráva, které se nám dostalo, a která naléhavě volá po nápravě.

Podepsaní žádají:

1.) Nejrychlejší vyšetření tohoto neslýchaného postupu berního úřadu ve Vrchlabí a nejpřísnější potrestání vinníků!

2.) Žádají dále, aby ze státních prostředků přiměřeně postaráno bylo o sirotka po manželech Finzeových,

3.) dále za přiměřenou zprávu, co pan ministr financí v této věci podnikl.

V Praze, dne 10. listopadu 1931.

Tichi, Eichhorn,

Stöhr, Stolberg, Lippert, Böhr, Kahler, Ikert, Spies, Ad. Scholz, dr Jesser.

637/4 (původní znění).

Interpellation

der Senatoren Hans Tichi, Josef Eichhorn

und Genossen

an den Herrn Finanzminister Dr. Trapl,

wegen des unerhörten Vorgehens der

Steuerbehörde in Hohenelbe, die den

Selbstmord der Ehegatten Finze in Mittel-Langenau herbeigeführt hat.

»Ein aufsehenerregender und. trauriger Vorfall ereignete sich am 27, Oktober in Mittel-Langenau bei Hohenelbe. Der dort ansäßige Drogist, Herr Josef Finze, ein in Aussig geborener Fleischersohn, kam infolge der herrschenden Wirtschaftskrise in arge Bedrängnis und finanzielle Schwierigkeiten.

Dessen ungeachtet traktierte ihn die Steuerbehörde Hohenelbe bis aufs Blut.

Finze galt als nüchterner und tüchtiger Geschäftsmann, doch konnte er die Schulden seines Geschäftes infolge der Krise nicht tilgen, trotzdem er sich hiezu die größte Mühe gab.

Am genannten Tage, zwischen 11 und 12 Uhr vormittags war bei Herrn Josef Finze wieder der Exekutor im Auftrage des Steueramtes Hohenelbe um ihm vollends den Garaus zu machen.

Der arme Mensch konnte dies nicht mehr ertragen, er sah seine Existenz vollständig vernichtet und während der Exekutor seines Amtes waltete, erschoß er vorerst seine Frau und dann sich selbst. Sein neunjähriges Töchterlein wäre sicher auch ein Opfer geworden, wenn es sich nicht zufällig noch in der Schule befunden hätte.

Auf diese Art und Weise mußten zwei blühende Menschenleben im Alter von 31 und 36 Jahren ihr Leben opfern, das ihnen durch die ungeheueren Härten der Steuereintreibung längst verbittert und unerträglich geworden war.«

Zwei Menschenleben haben also wieder einmal ausgeblutet, Sie haben sich geopfert gegen ein System, gegen welches die Lebenden scheinbar zu schwach sind, aufzutreten. Nur die Toten können anklagen und die Anklage, die wir heute namens dieser jungen Opfer an Menschenleben. erheben, soll hunderttausendfach wieder erklingen bei allen jenen, die Gewerbetreibende und Steuerträger in unserem Staate sind.

Welche seelische Qualen muß ein Mensch, der mitten in der Blüte seines Lebens stand, durchgemacht haben, wenn er den Entschluß faßt zur Waffe zu greifen, um weiteren Martern zu entgehen? Um wieviel größer aber die seelische Zerrüttung gewesen sein muß, wenn sich der zum Selbstmord entschlossene dazu bereit findet, auch seine Gattin aus diesem Elend zu befreien?

Man komme uns nicht wieder mit der Behauptung, daß es sich um. einen nervenschwachen Menschen handelte. Wenn Herr Josef Finze seine Nerven verloren hat und diese unselige Tat beging, dann steht das eine fest, daß er, bevor er in die Klauen des Steuerexekutors kam und bevor er Steuerträger wurde, ein seelisch aufrechter Mensch mit guten Nerven gewesen ist, weil er den Mut und die Kraft hatte, selbständiger Gewerbetreibender und damit auch Steuerträger zu werden.

Entnervt und um den letzten Rest der Besinnung hat ihn das herrschende Steuereintreibungssystem gebracht und deswegen klagt sein eigenes Blut und das seiner Gattin, dieses rücksichtslose System an, dessen Opfer ja auch das verwaiste neunjährige Töchterlein geworden ist, welches zeitlebens der schärfste Ankläger dieses Systems sein wird.

Herr Finanzminister!

Wollen Sie es dulden, daß auch weiterhin Menschen aus Verzweiflung den Tod den ewigen Steuer-qualen vorziehen?

Wollen Sie sich? nicht endlich entschließen anzubefehlen, daß Steuern nur dort einzufordern sind, wo sie bezahlt werden können?

Wollen Sie nicht endlich Ihre Unterbehörden anweisen, menschlich und vernünftig zu Werke zu gehen? Wie aber werden Sie sich dem verantwortlichen Leiter der Steuerbehörde in Hohenelbe gegenüber verhalten?

Herr Finanzminister! Nehmen Sie bitte zur Kenntnis, daß der Gewerbestand an der Grenze seiner Leistungsfähigkeit angelangt ist.

Nehmen Sie aber auch zur Kenntnis, daß der Gewerbestand durch eine Reihe von Jahren, in denen er existenzfähig war, fleißig Steuer bezahlt hat, und ziehen Sie daraus, daß er dies heute nicht mehr kann, alle notwendigen Schlüsse.

Insbesondere ziehen. Sie aber den Schluß, daß auch mit Gewaltmaßregeln Steuern aus dem Gewerbestand nicht mehr herausgepreßt werden können.

Aus dieser Schlußfolgerung heraus, müssen Sie, Herr Finanzminister, aber endlich auch die Konsequenzen ziehen und das herrschende System ändern, denn hunderte und tausede Gewerbetreibende stehen heute vor der Wahl, ihre Existenz zu Gunsten der Steuerrückstände aufzugeben oder aber freiwillig aus dem Leben zu scheiden.

Wir fordern eine strenge Untersuchung des Vorfalles in Mittellangenau, wir fordern die Verantwortlichkeitsfeiststellung des Leiters der Steuerbehörde in Hohenelbe.

Zwei Menschenleben haben sich geopfert. Sie sollen dieses größte Opfer nicht umsonst gebracht haben, denn diese neuerliche Mahnung an das Gewissen des Finanzministers und an das Parlament muß endlich gehört werden, sie muß eine Änderung bezw. Beseitigung des jetzigen Systemes bringen.

Nicht umsonst sollen sich zwei Menschen, an deren Grab im Geiste zehntausende Gewerbetreibende und Steuerträger in tiefster Trauer verweilen, geopfert haben, nie darf vergessen werden, daß sie als wehrlose Opfer der gegenwärtigen Krisenzeit, als wehrlose Opfer der jetzt herrschenden drakonischen Steuereintreibungsmethoden von uns gehen mußten.

Soweit der uns zugekommene Bericht, der dringend nach Abhilfe schreit.

Die Gefertigten verlangen:

1.) Die rascheste Untersuchung dieses unerhörten Vorgehens der Steuerbehörde in Hohenelbe und die strengste Bestrafung der Schuldigen!

2.) Sie verlangen weiter, daß aus Staatsmitteln für die Waise nach den Ehegatten Finze entsprechend gesorgt werde,

3.) weiters einen entsprechenden Bericht, was der Herr Finanzminister in dieser Angelegenheit unternommen hat.

Prag, am 10. November 1931.

Tichi, Eichhorn,

Stöhr, Stolberg, Lippert, Böhr, Kahler, Ikert, Spies, Ad. Scholz, Dr. Jesser.