Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.



Tisk 651

Usnesení

poslanecké sněmovny

o vládním návrhu (tisk 1410)

státního rozpočtu republiky Československé

a finančního zákona pro rok 1932 (tisk 1460).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 154. schůzi dne 3. prosince 1931 tuto osnovu zákona:

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne ...............................1931,

kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1932.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

V připojeném státním rozpočtu pro rok 1932 stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 9.218,708.600 Kč a na jejich úhradu příjmy státní správy částkou 9.323,376.000 Kč (rozpočtová skupina I.).

Článek II.

(1) Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem nebo v připojeném státním rozpočtu jinak stanoveno.

(2) Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

(3) Československým státním drahám ponechává se z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách částka 400,000.000 Kč k úhradě výdajů provozních a ministr železnic se zmocňuje, aby konečný schodek provozního rozpočtu uhradil z vlastních prostředků podniku až do výše 45,862.760 Kč. Nedosáhnou-li tím Československé státní dráhy plné úhrady provozních výdajů, jest nedostávající se částku opatřiti úvěrovou operací. Kdyby však nebylo potřebí použíti zcela těchto 400,000.000 Kč k úhradě výdajů provozních, jest použíti nepoužitého zbytku k úhradě rozpočtených výdajů investičních.

(4) Vojenským lesním podnikům ponechává se na další splátky za převzaté lesní pozemky v Brdech a Malackách jejich provozní zisk, docílený v roce 1932, převýší-li preliminovanou částku.

(5) Výdaje investiční v jednotlivých podnicích nesmí překročiti částky v rozpočtové skupině II. uvedené. Lze-li v průběhu rozpočtového roku zřejmě očekávati podstatně větší provozní zisk, než jest rozpočten, mohou býti investiční výdaje se souhlasem ministra financí úměrně zvýšeny. Toto ustanovení platí pro Československé státní dráhy jen, jsou-li již jimi uhrazeny zálohy zmíněné v článku III. tohoto zákona.

(6) Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustna jen při těch státních podnicích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

(7) Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1933.

Článek III.

(1) Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil z provozních příjmů Československých státních drah případné náklady roku 1932 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, zálohou až do 84,505.000 Kč, a to provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i ostatní správní náklady.

(2) Rovněž se zmocňuje ministr železnic, aby pro rok 1932 hradil z provozních příjmů Československých státních drah zálohou až do 46,820.000 Kč případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i správní náklady místních drah, jimž byla povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

(3) Dosáhnou-li Československé státní dráhy v roce 1932 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních příjmů až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne Československým státním drahám nedostávající se peníz na tyto zálohy z pokladních hotovostí.

Článek IV.

Ministr financí se zmocňuje, aby výnos daně ze zbraní a lovu v roce 1932, nebude-li zatím věc tato upravena zvláštním zákonem, přenechal i s nedoplatky za předchozí léta zemím Slovenské a Podkarpatoruské, a to podle výsledků v té které z těchto zemí dosažených.

Článek V.

(1) Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 1.821,948.000 Kč.

(2) Na úhradu zvýšených učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest v rozpočtové skupině III. stanoven podíl z příjmů na dani z obratu a na dani přepychové částkou 800,000.000 Kč; ministr financí se -zmocňuje, aby hradil z dosaženého vyššího příjmu na uvedených daních zálohou také onen náklad na zvýšené platy učitelské, který není uhrazen prostředky dosavadních vydržovatelů včetně tohoto podílu.

Článek VI.

Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV.) se stanoví částkou 2.160,722.094 Kč.

K hrazení této částky přispějí:

a) Státní podniky a fondy částkou

349,515.190 Kč,

b) Společná pokladna (Caisse commune) částkou

45,498.950 Kč,

c) Fond zřízený podle článku XVII. finančního zákona pro rok 1927 částkou

75,000.000 Kč,

d) Státní správa částkou

1.690,707.954 Kč.



 

Článek VII.

Povolených prostředků smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XI.), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné; osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji.

Článek VIII.

(1) Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky povoluje v odůvodněných případech ministr financí.

(2) Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Článek IX.

Prostředků určených na mimořádné výdaje smí býti použito až do výše 50.000 Kč. K vyšším výdajům v jednotlivém případě pro týž účel v rozpočtovém roce jest třeba souhlasu ministra financí,

Článek X.

Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku, jinak jen po předchozím souhlasu ministra financí.

Článek XI.

(1) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty článku VII.

(2) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

(3) Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

(4) Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům.

Článek XII.

Výdaje, které nelze hraditi ani přesunem podle článku XI. tohoto zákona, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé.

Článek XIII.

Opatření, která časově přesahují schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují rozpočty příští, vyžadují souhlasu ministra financí. Toto ustanovení se nevztahuje na opatření, která se dějí v běžném hospodářství, prováděním platných zákonů anebo na základě zmocnění podle nich.

Článek XIV.

Ministr financí se zmocňuje:

a) aby k hrazení přechodných schodků, vy plývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1933 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

b) aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1932,

c) aby k opatření potřeb v zájmu veřejném nevyhnutelných převzal státní záruky až do výše 100,000.000 Kč a dal je Národnímu shromáždění republiky Československé na vědomost,

d) aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky, a aby podle potřeby úvěrovou operací opatřil k témuž účelu další peníz až do výše 60,000.000 Kč,

e) aby na státní příspěvek k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k čelení nezaměstnanosti vůbec opatřil, pokud by nestačily prostředky rozpočtem povolené, peníz až do výše 300,000.000 Kč úvěrovou operací.

Článek XV.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací anebo poskytl zálohou ze státní pokladny peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků, a to:

a)

Československé pošty až do výše

25,000.000 Kč,

b)

Československých státních drah až do výše

400,000.000 Kč,

c)

Školního závodu zemědělského v Děčíně - Libverdě až do výše

1,202.500 Kč,

d)

Vojenské továrny na letadla až do výše

2,036.800 Kč,

e)

Vojenských lesních podniků až do výše

50,630.000 Kč,

f)

Státních lázní až do výše

14,636.300 Kč,

g)

Žabčického školního závodu zemědělského až do výše

1,068.500 Kč,

h)

Kuřimského školního závodu vysoké školy zvěrolékařské v Brně až do výše

108.100 Kč,

ch)

Státních lesů a statků na zaplacení nemovitého majetku převzatého tímto podnikem při provádění pozemkové reformy další částku až do výše 250,000.000 Kč, a k úhradě ostatních investičních výdajů až do výše 18,230.300 Kč, celkem až do výše

268,230.300 Kč,

 

tudíž do úhrnné výše

762,912.500 Kč.



 

(2) Prostředků takto opatřených nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů těchto podniků.

(3) Pokud jde o investiční potřeby uvedené v odst. 1., bod f) a ch), zmocňuje se ministr financí, aby hypotekárně zatížil majetek spravovaný státním podnikem "Státní lázně" až do výše 14,636.300 Kč a majetek převzatý státním podnikem "Státní lesy a statky" další částkou až do výše 250,000.000 Kč za nedoplatky odevzdací ceny opatřené úvěrem.

Článek XVI.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1932 mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

1. zciziti až do úhrnné částky 6,000.000 Kč, nepřevyšuje-li odhadní cena zcizovaných nemovitostí v jednotlivém případu 1,000.000 Kč,

2. zatížiti služebnostmi neb zástavními právy až do úhrnné hodnoty 1,000.000 Kč, nepřevyšuje-li hodnota jednotlivé propůjčované služebnosti anebo jednotlivá pohledávka zajišťovaná zástavním právem 200.000 Kč,

3. zatížiti stavebními právy.

(2) O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Článek XVII.

K prodeji majetku, který se stal státním majetkem placením dávky podle § 55, odst. 1., bod 6., zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, a nebyl podle § 37 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový převzat k účelům zákona přídělového, jest zapotřebí pouze souhlasu ministrů financí a zemědělství.

Článek XVIII.

(1) Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1932 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(2) Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Článek XIX.

Předpisy článků VII. až XIII. a XVIII. se nevztahují na státní podniky.

Článek XX.

Z článku XX. finančního zákona pro rok 1931 neplatí v roce 1932 ustanovení 2. věty odst. 3.

Článek XXI.

(1) Převýší-li výnos daně důchodové, všeobecné daně výdělkové, zvláštní daně výdělkové, daně z obratu a daně přepychové po skutečném zaplacení záloh na učitelské platy podle článku V. rozpočtenou částku, může býti další výnos daní těch odveden do zvláštního fondu ve smyslu článku XVII. finančního zákona pro rok 1927, Z prostředků tohoto fondu použije se v roce 1932 částky 75, 000.000 Kč pro službu jiného státního dluhu než přechodného (čl. VI.).

(2) Ustanovení článku XII., odst. 5., zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, zůstává nedotčeno.

Článek XXII.

Platby a doplatky přímých daní předepsaných nebo placených podle zákonů platných před 1. lednem 1927 súčtují se na přímé daně podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jsou-li daně tyto pokračováním dřívějších daní přímých, jinak se súčtují odděleně.

Článek XXIII.

Účelové dávky jsou vázány pro účel v příslušném zákoně vyjádřený jen tehdy, je-li mezi dávkou a účelem přímý právní vztah a je-li účel ten i ve státním rozpočtu od všeobecných úkolů státních oddělen a osamostatněn.

Článek XXIV.

(1) Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

(2) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1932. Provede jej ministr financí.

 

J. Malypetr v. r.

předseda.

Dr. Říha v. r.

J. Dubický v. r.

sněm. tajemník.

zapisovatel.



 

Příloha.

STÁTNÍ ROZPOČET

REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PRO ROK 1932.

Celkové přehledy rozpočtových skupin

Skupina

I.

Vlastní státní správa

"

II.

Správa státních podniků...

"

III.

Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích

"

IV.

Správa státního dluhu