Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 656.

Návrh

senátorů Donáta, Sáblíka, Vraného, dra Šrobára a společníků

na provedení úspor v sociálním pojišťování.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Zákon

ze dne …………………..,

kterým se upravují poměry v Ústřední sociální pojišťovně a v okresních sociálních pojišťovnách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Tento zákon vztahuje se na Ústřední sociální pojišťovnu, na okresní sociální pojišťovny a na zemědělské okresní sociální pojišťovny.

§ 2.

Volby do Ústřední sociální pojišťovny, do okresních sociálních pojišťoven a do okresních zemědělských sociálních pojišťoven podle volebního řádu vyhlášeného vládním nařízením ze dne 27. února 1930, č. 24 Sb. z. a. n, buďtež vypsány poprvé nejpozději na měsíc duben roku 1932 s lhůtou nejkratší, aby bylo možno vyhověti všem předpisům přípravného řízení volebního.

§ 3.

Představenstva a dozorčí výbory okresních sociálních pojišťoven, zvolené sbory delegátů na základě konaných voleb v roku 1932, mají právo přezkoušeti příjmy všech úředníků a zaměstnanců okresních soc. pojišťoven i okresních zemědělských soc. pojišťoven a mají právo regrese pokud příjmů zaměstnanců těchto pojišťoven se týká.

§ 4.

Provésti tento zákon ukládá se ministerstvu sociální péče a ministerstvu vnitra republiky Československé.

Důvodová zpráva.

Finanční situace sociálních pojišťoven se neustále zhoršuje a jednou z příčin tohoto zhoršování jest, že sociální pojišťovny nejsou spravovány volenými zástupci pojištěnců a zaměstnavatelů. Stav sociálních pojišťoven je v dnešní době již takový, že neodvádějí Ústřední sociální pojišťovně příspěvky vybrané na pojištění invalidní a starobní a samy dluží značné částky lékařům, nemocnicím a jiným dodavatelům, Neodvádění peněz Ústřední sociální pojišťovně jest protizákonným a nelze tento stav déle trpěti. Dnešního dne zadržují nemocenské pojišťovny Ústřední sociální pojišťovně asi 65 mil. Kč. Reservní fondy nemocenských pojišťoven jsou vyčerpány. Pojistné na nemocenské pojištění jest ve většině pojišťoven již vyměřeno nad míru zákonnou a zvýšení příspěvků na nemocenské pojištění vyžádalo si již milionových obnosů.

Se shora uvedeného vysvítá, že hospodářská situace nemocenských pojišťoven jest v úplném rozkladu a že jest nanejvýše třeba, aby ve věci nastala náprava. Jako jeden z nejdůležitějších kroků k sjednání této nápravy představují si navrhovatelé provedení voleb do nemocenských pojišťoven a Ústřední sociální pojišťovny, aby tak byli zainteresováni na správě nemocenských pojišťoven a jejich finanční prosperitě jak zaměstnavatelé tak i zaměstnanci a interes tento přispěl značně k zlepšení poměrů v nemocenských pojišťovnách.

Poslední volby do nemocenských pojišťoven byly konány před válkou a to podle zásady většinového zastoupení. Během války provedení voleb bylo odloženo. Po převratu bylo žádáno, aby i orgány nemocenských pojišťoven byly voleny podle zásady poměrnosti. To bylo provedeno zákonem ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n. Volby však podle tohoto nového zákona provedeny nebyly, neboť tou dobou začalo se Národní shromáždění zabývati novou úpravou nemocenského pojištění a zavedením pojištění invalidního a starobního. Z toho důvodu bylo rozhodnuto, aby volby do nemocenských pojišťoven byly provedeny až po aktivování nového zákona. Nový zákon byl vydán dne 9. října 1924 pod čís. 221 Sb. z. a n. Očekávalo se, že po vydání tohoto zákona bude přikročeno k provedení voleb do nemocenských pojišťoven, avšak ani tehdy volby provedeny nebyly a znovu byly odloženy. Také ani po novelisaci zákona čís. 221/ 1924 Sb. z. a n., která byla provedena zákonem ze dne 8. listopadu. 1928, čís. 184 Sb. z. a . z.a n., nebyly volby do nemocenských pojišťoven a Ústřední sociální pojišťovny vypsány přes to, že z řad interesovaných skupin se ozývaly hlasy, aby volby do nemocenských pojišťoven byly již co nejdříve provedeny, ježto dosavadní správní orgány, které nemocenské pojišťovny spravovaly, nebyly již výrazem vůle pojištěnců a zaměstnavatelů a finanční stav nemocenských pojišťoven se stále horšil. Stálým odkládáním voleb se stalo, že již od roku 1912 spravují nemocenské pojišťovny orgány, které bud zasedaly v nemocenských pojišťovnách proti zákonu, nebo byly jmenovány zemskými úřady. Tento stav vede k tomu, že v nemocenských pojišťovnách zastoupení jak kategorie zaměstnanců, tak i kategorie zaměstnavatelů neodpovídá skutečným poměrům a síle členstva obou kategorií. Stav tento zhoršený ještě dosavadním jmenovacím postupem vzbuzuje nedůvěru jak zaměstnanců tak i zaměstnavatelů a jest zejména v přítomné době všeobecné hospodářské krise záhodno, aby jak skupina zaměstnavatelů, tak i skupina zaměstnanců byla úzce spjata se správou nemocenských pojišťoven.

Provedení voleb do nemocenských pojišťoven nebrání nic, ani námitky rázu legislativního, neboť vládním nařízením ze dne 27. února 1930, čís. 24 Sb. z. a n., kterým se vydává řád volební do nemocenských pojišťoven a rozhodčích soudů, zřízených podle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, jsou volby po stránce ústavní a zákonodárné řádně připraveny. Stačí pouze vydati vyhlášku o vypsání voleb.

Legitimace soc. pojištění jsou již pojištěncům vydány a nemocenským pojišťovnám nebrání nic, aby mohly vykonati veškeré přípravy k provádění voleb a volby tyto provésti.

K § 1.

Zákon musí se vztahovati na veškeré sociální pojišťovací ústavy, jichž týká se vládní nařízení ze dne 27. února 1930, čís. 24 Sb. z. a n.

K § 2.

Je nutno, aby stanoveno bylo datum konání voleb. Nelze podle mínění navrhovatelů již déle provedení voleb oddalovati, neboť není možno, aby vláda nečinně přihlížela k tomu, že do nemocenských pojišťoven, které spravují důležitý úsek aktivní sociální politiky a zasahují značně do hospodářských poměrů v našem státě, nebyly volby provedeny po dobu téměř plných 19 let a aby tak bylo se strany vlády přispíváno k tomu, aby se v nemocenských pojišťovnách hospodářská situace čím dále tím více zhoršovala. Navrhovatelé jsou toho mínění, že okamžitým provedením voleb bude do nemocenských pojišťoven vnesen nový duch, že nemocenské pojišťovny získají si jimi znovu důvěru interesovaných zaměstnanců a zaměstnavatelů a že právě moment důvěry přispěje značně k nápravě neutěšených poměrů v nemocenských pojišťovnách.

K § 3.

Nově zvolená představenstva a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven musí býti nadány právem přezkoušeti položku administrativních výloh nemocenských pojišťoven, v prvé řadě pak platy všech zaměstnanců těchto ústavů. Bez tohoto práva nemohly by představenstva a dozorčí rady přikročiti k úsporným akcím v nemocenských pojišťovnách a zavésti v těchto větší hospodárnost. Paragraf tento nesměřuje proti požitkům, které odpovídají zákonitým normám a indexu platovému. Má jimi býti také zabráněno, aby před dosazením nových správ nemocenských pojišťoven nedošlo k určitým platovým úpravám, kterými by nové správy nemocenských pojišťoven byly na dlouhá léta vázány Paragrafem tímto má býti současně představenstvu a dozorčím radám nemocenských pojišťoven dána možnost regrese proti neodůvodněně vysokým platům, byť i třeba byly získány zakupováním let.

Podrobnosti týkající se tohoto § 3 stanoveny by byly upravením prováděcího nařízení.

V Praze, dne 4. prosince 1931.

Donát, Sáblík, Vraný, dr Šrobár,

Foit, Dresler, Stržil, Fr. Novák, Ušák, dr Havelka, Danko, Pivko, Sehnal, Stodola, dr Bačinský, Sechtr; dr Rozkošný, Chlebounová, Šelmec.