Přistoupím nyní k detailnímu posouzení jednotlivých položek a poněvadž každý jednotlivý titul obsahuje vzhledem k stejnorodosti požadavků na něj kladených tytéž položky, proberu každou položku všech tří titulů zvláště.

Položka 1. Náhrady výloh poslancům rozpočtené při titulu prvním o 60.000 Kč méně než v r. 1931 a to z toho důvodu, poněvadž se nepočítá s dalším rozšířením míst místopředsednických; jinak jsou tyto platy odůvodněny zákonitými předpisy a pamatováno jest pouze na případné změny nastalé úmrtím aneb odstoupením členů zákonodárných sborů.

Položka 1. a 2. Platy přidělených zaměstnanců. Osobní požitky stálého personálu, t. j. personálu přiděleného podle zákona č. 186 z r. 1922 vykazují, jak jsem již uvedl, zvýšení, ale zvýšení toto je odůvodněno platovým zákonem a služebním řádem sněmoven, jednak postupy a zařazením 13. služného do osobních výdajů.

Položka 3. Výlohy pro výpomocné těsnopisce se snižuje o 20.000 Kč a to z toho důvodu, že byly přijaty 2 síly definitivní; síly přibírané na výpomoc pro jednotlivá zasedání byly pak úměrně restringovány.

Položka 4. Nemocenské pojištění státních zaměstnanců vykazuje malé úchylky proti rozpočtu 1931 vzhledem k úpravě minimálních a maximálních sazeb příspěvků zaměstnanců provedené ministerstvem sociální péče.

Položka 5. Služební oděv zřízenců se zvyšuje o 10.000 Kč a zvýšení to je odůvodněno přibráním několika výpomocných sil pro sněmovní službu v poslanecké sněmovně. Položka 6. Odměny a výpomoce se nemění.

Položka 7. Delegační výlohy poslanců a senátorů se zmenšuje o 20.000 Kč a to proto, poněvadž předsednictva obou sněmoven z důvodů úsporných nehodlají obeslati některé obchodní konference a schůze meziparlamentní unie.

Položka 8. Representační výdaje předsednictev. Předsednictva obou zákonodárných sborů musí dostáti tak jako jiná, ministerstva svým representačním povinnostem. Dochází totiž velice mnoho žádostí spolků a humánních institucí o podpory a tu není možno v některých případech pomoci neposkytnouti. Předsednictva však i zde z důvodů úsporných omezují tyto položky celkem o 20.000 Kč.

Položka 9. Náhrady expertům výborů v poslanecké sněmovně a senátu byly až dosud většinou rozpočítávány formálně pro nejnutnější případy. Poněvadž však možno očekávati; že bude třeba povolávati experty k podání dobrozdání o předkládaných zákonech (zákon o ochraně nájemníků, osnova občanského zákona), nelze tyto položky snížiti.

Položka 10. Režijní výlohy se snižují u všech tří titulů o 160.000 Kč. Z položky této hradí se výdaje na otop, osvětlení, úklid, telefon, nájemné ze senátních budov, dávky z nájemného a kancelářské potřeby. Poněvadž i zde z důvodů úsporných bylo nutno položku tuto .snížiti, omezila předsednictva obou sněmoven vydání při této položce na míru nejmenší.

Položka 11. Provoz. a udržování služebních automobilů se nemění.

Položka 12. Tisky sněmovní - při této položce provedeno bylo z úsporných důvodů snížení o 180.000 Kč, poněvadž dá se předpokládati, že bude provedeno omezení tisků a podávání interpelací.

Položka 13. Udržení a doplnění knihovny, položka 14. Náklad na mezinárodní službu parlamentní se snižují z úsporných důvodů o 80.000 Kč.

Položka 15. Příspěvek na restauraci se zvyšuje u poslanecké sněmovny o 4000 Kč vhledem k nutným opravám, jež budou podniknuty v restauračních místnostech poslanecké sněmovny.

Položka 16. Na doplnění a udržení inventáře - snížení o 114.000 Kč odůvodňuje se rovněž úspornými důvody, poněvadž dá se předpokládati, že opravy v poslanecké sněmovně jsou již dokončovány a nebudou další změny prováděny.

Zbývá mi ještě zmíniti se o budově senátní.

Jest všeobecně známo, že budova senátní pro účely zákonodárného sboru, jež vyžaduje moderní doba, nedostačuje. Za tou příčinou podniknuty byly předsednictvem senátu všemožné kroky k získání nové budovy, avšak dosud bez positivního výsledku. Předsednictvo obrátilo se proto znovu na vládu, aby zemský úřad zatímně postoupil předsednictvu některé místnosti, aby senát nerušeně mohl pracovati. Avšak ani zde nebylo dosud dosaženo žádoucího výsledku. Nezbývá tudíž, než aby také rozpočtový výbor zasáhl do této věci a společně s předsednictvem senátu zakročil v tom směru, aby senátu dostalo se toho, čeho jest mu nevyhnutelně třeba.

Příjmy preliminují se částkou 204.000 Kč jako v r. 1931.

Připomínám., že i v této kapitole 2 budou číslice rozpočtové částečně změněny a to v důsledku úsporných zákonů v listopadu tohoto roku odhlasovaných.

 

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské raďy

a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. československá tisková kancelář.

Zpravodaj sen. dr J. Karas.

Rozpočet výdajů této kapitoly je sice nižší než loni o 1 1/2 mil. Kč, avšak příjem její jest o 1.9 mil. Kč nižší, a tudíž výsledek této kapitoly je pro státní finance asi o 1/2 mil. Kč nepříznivější.

Zvýšení výdajů oproti loňsku zaviněno je hlavně novým umístěním tiskového odboru a zvýšením podpory české tiskové kanceláři.

Menší příjem resultuje z nižšího výnosu prodeje cenin statistiky zahraničního obchodu.

Zpravodaj upozornil na činnost úsporných komisařů a naznačil některé cesty k úsporám, zejména odstranění podružné agendy z vyšších instanci a odevzdání jí úřadům první stolice, čímž by se zároveň i urychlilo vyřizování stranám. Dále naléhal na započítání vojenské služby presenční do státní veřejné služby, na zavedení vojenské taxy pro zámožné občany (i občanky), kteří nekonají preseční služby, na provedení prováděcích nařízení ke platovému zákonu, na novou úpravu zadávacího řízení a na úpravu náhrad pro zaměstnance, kteří musí docházeti do úřadu v sousední obci, kde není bytu.

Náměty tyto podle slov předsedy vlády budou učiněny předmětem úředního jednání.

4 kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Zpravodaj sen, dr J. Karas.

Potřeba ministerstva zahraničních věcí pro rok 1932 činí celkem 155,483.400; roku 1931 bylo preliminováno 170,070.,400 Kč, tak že snížení rozpočtu činí 14,587.000 Kč. Příjmy jsou preliminovány celkovou částkou 14,080.000 Kč, t. j. 0 6,500.000 Kč výše než na rok 1931.

V rozpočtovém výboru bylo zpravodajem zdůrazněno; že snížení rozpočtu činí cca 8 1/2%, že však ve skutečnosti činí redukce výdajů ministerstva zahraničních věcí daleko více; určité položky budou totiž vyžadovati vyššího nákladu než v roce 1931, potřebná úhrada musila však býti rozpočtově opatřena v rámci celkového sníženého prelimináře kapitoly 4. Jsou to hlavně náklady na resystemisaci, vánoční příspěvek, časový postup, nájemné v ústředí, výlohy na členství RČS. ve smírčích a rozhodčích soudech a zvýšení příspěvku RČS. Společnosti národů.

Veškeré tyto vyšší náklady, o. nichž se zpravodaj podrobně zmínil, způsobilý, že skutečné snížení výdajů činí více než 20 milionů Kč. Musily tedy ostatní položky býti redukovány do krajních mezí, aby bylo vůbec možno provésti sníženi rozpočtu nutné v důsledku úsporných opatření ve státní správě.

Zpravodaj pojednal obšírně i o jednotlivých úsporných sníženích provedených na jednotlivých položkách výdajů osobních i věcných, řádných i mimořádných v příslušných odvětvích kapitoly 4. a dotkl se dále některých zásadních otázek zahraniční politiky.

Při podrobné rozpravě zabývala se většina řečníků - vedle dotazů konkrétních - po většině otázkami politickými a hospodářskými, hlavně pokud jde o otázky obchodní politiky souvisící s dnešní krisí, otázku mírové politiky Společnosti národů a odzbrojení, problémy centrální Evropy a hospodářské spolupráce centrálně evropských malých států a otázku mírových smluv.

Ministr zahraničních věcí pojednal pak ve svém výkladu obšírně o všech těchto zásadních otázkách naší zahraniční politiky. Zdůraznil, že životní otázkou naší je dnes a bude jistě i roku příštího naše obchodní politika. Jejími principy jsou : Ohled na naši geografickou posici, náležitý zřetel nejen na průmysl, nýbrž i zemědělství, snaha o aktivní obchodní bilanci. Na tyto otázky nutno se dívati nikoliv politicky, ale objektivně, přesně a důkladně.

Snažíme se o rozumnou dohodu s malými státy v centrální Evropě a o vybudování plánovitého hospodaření ve střední Evropě. Společnost národů je důležitým činitelem mírovým, neboť je nárazníkem, který vždy zachytí první náraz, i když nemá ve všem vždy zcela plného úspěchu; je tu mezinárodní kontrola. Ovšem že Společnost národů potřebuje dvaceti, třiceti let ke svému vývoji. Na mírových. smlouvách trváme a budeme trvati jako na přirozeném základu své politiky. V otázce mírových smluv užívá se mnoho argumentu hospodářského z důvodů politických místo argumentu politického. Nelze mírové smlouvy činiti odpovědnými za: dnešní hospodářský a finanční stav.

Ministr zodpověděl podrobně i jednotlivé konkrétní dotazy a v závěru svého výkladu vyslovil přesvědčení, že bude sice nutno mnoho přetrpěti, že však z dnešní těžké situace vyjdeme dobře a že náš průmysl se dostane do dobré posice mezinárodně obchodní a naše zemědělství na dobrou úroveň, na které je chceme míti.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany

a ze Skupiny Il. § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b).

Zpravodaj sen. dr J. Karas.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1932 preliminuje se částkou 1.309,500.000 Kč. Bude tedy v roce 1932 rozpočet snížen o 90,500.000 Kč oproti rozpočtu na rok 1931 a oproti částce limitované zákonem čís. 240/1926 Sb. z. a n.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1932 dělí se jako v letech předešlých na rozpočet ústřední správy a rozpočet armády. K nim přistupuje rozpočet francouzské vojenské mise a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé. Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náležejí dále tři státní podniky, a to: Vojenská továrna na letadla, vojenské lesní podniky a tiskárna ministerstva národní obrany.

Celkové výdaje tit. 1 na rok 1932 jsou rozpočteny částkou 37,814.200 Kč a jsou o 832.100 Kč menší než v rozpočtu na rok 1931.

Celkové výdaje tit. 2 určené pro národní obranu preliminovány jsou částkou 1.260,751.000 Kč a jsou tudíž o 89,016.700 Kč menší než roku loňského. Téměř všechny rozpočtové položky tohoto titulu jsou sníženy. Větší snížení resultuje hlavně u těchto položek:

osobní výdaje jsou sníženy o

10,499.000 Kč,

výdaje na paušály, služební předpisy a tiskoviny jsou sníženy o

3,199.100 Kč,

výdaje na naturálie jsou sníženy o

11,927.500 Kč,

výdaje na letectví jsou sníženy o

7,526.800 Kč,

výdaje na střelivo a výbušiny jsou sníženy o

11,342.900 Kč,

výdaje na výcvik vojenských osob v zál. a cvičeni vojsk jsou sníženy o

10,624.800 Kč;

dopravní výdaje za vojsko, koně a vojenský materiál, jízdné a cestovní náležitosti vojenských gážistů a mužstva a výdaje za vojenskou přípřež jsou sníženy o

32,956.000 Kč.



Výdaje na francouzskou vojenskou misi na rok 1932 preliminují se částkou 1,348.300 Kč a jsou oproti roku 1931 nižší o 187.700 Kč.

Výdaje určené na sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jakož i jejich rodiny, pozůstalé stanoveny jsou na rok 1932 částkou 9,586.500 Kč a jsou tudíž nižší oproti roku 1931 0 463.500 Kč.

Rozpočet ministerstva národní obrany byl projednáván v rozpočtovém výboru senátu dne 9. a 10. prosince 1931. Do rozpravy zasáhlo 15 řečníků, kteří pojednali téměř o všech oborech armády.

Zpravodaj ke kapitole 5. zmínil se o četných aktuelních otázkách armády, zejména pojednal o otázce odzbrojení, o snížení presenční služby, o letectví, o předvojenské výchově a m. j. Také generální zpravodaj zasáhl do debaty a m. j. zejména vřele ocenil kulturní činnost armády soustřeďující se ve vojenských zátiších, která má velký význam jak pro celý stát, tak zejména pro Slovensko. Vzpomněl dále obětavosti důstojníků i mužstva, kteří pomáhají při živelních pohromách často s nasazením vlastního života.

Před skončením debaty ujal se slova ministr národní obrany, který podal v obsáhlém exposé zprávu o nejaktuálnějších problémech armády a o úkolech, které budou řešeny v rozpočtovém roce 1932 a odpověděl na vývody jednotlivých řečníků.

Pokud pro krátkost času nebylo možno opatřiti si potřebné informace k odpovědím na dotazy již přednesené nebo na dotazy, které teprve budou předneseny, vyhradil si ministr odpověděti dodatečně.

Ministr především konstatoval, že rozpočet vojenské správy vykazuje velmi značné úspory, které znamenají přímo převrat v hospodaření `vojenské správy a bude vyžadovati pravého umění, aby úkoly vojenské správě uložené byly za tohoto stavu zdolány. V době, kdy jiné státy vojenské rozpočty nesnižují, snížilo ministerstvo národní obrany svůj rozpočet velmi citelně.

V dalším zmínil se ministr o úsporných opatřeních, která jednak již byla, jednak budou učiněna, aby hospodaření vojenské správy bylo co nejúspornější. Poukázal na zřízenou již instituci úsporného komisaře, jehož nařízením jsou povinny se podrobiti všechny složky branné moci i vojenské podniky, dále na snížení počtu paušálů, na omezení vojenských cvičení i armádních závodů a na úkoly racionalisační komise, která má zejména zjednodušiti vojenskou administrativu.

Pokud jde o finanční výsledek zkrácení presenční služby, poukázal ministr na příklad Francie a prohlásil, že efektivních úspor by tu nebylo. Při přijímání délesloužících poddůstojníků, jejichž dostatečný počet je nevyhnutelným předpokladem pro zkrácení presenční služby, nutno přihlížeti nejen ke kvantitě, nýbrž hlavně ke kvalitě délesloužících. Vojenská správa potřebuje elementy, které přicházejí do této služby s láskou a s nadšením. Ministr varoval před nepředloženým přijímáním všech, kteří se hlásí jako délesloužící. Vojenská správa musí po této stránce pečlivě vybírati, poněvadž délesloužící nejen pracují při výcviku, nýbrž jsou jim občanstvem odevzdáváni jeho synové. Délesloužící nemohou býti kontrolováni na každém kroku a proto k nim musí býti plná důvěra. Nutno se dívati na to, jak zacházejí s vojáky, abychom se vyhnuli nebezpečí různého týrání, neboť jest zřejmé, že velmi se usnadní dobrý výcvik tvrdou rukou. To však od délesloužících se nepožaduje. Požadujeme od nich práci, trpělivost a pokud možno jistý pedagogický smysl a smysl pro lidskost. Proto také musí býti délesloužící vybíráni z nejlepších nejen vojáků, nýbrž i vojenských pedagogů.

K otázce tak zvané předvojenské výchovy poznamenal ministr především, že věci bylo nejvíce uškozeno právě tím, že byl volen tento nevhodný termín. Ve skutečnosti jde jen o to, abychom měli Iidi zdravé, pro občanský život schopné a připravené, kteří se dovedou vpraviti do všech situací a kteří dovedou samostatně se rozhodovat. Jest nutno, aby občanstvo bylo v takovémto duchu vychováváno životem i školou. Zejména je třeba, aby byla v národě pěstována hygiena a aby jí bylo věnováno široké pole i ve škole.

Ve věci vojenských dodávek prohlásil ministr, že ministerstvo národní obrany bylo vždy připraveno na to, aby dodávky byly vypisovány včas a aby dodávková lhůta byla upravena tak, aby práce mohla býti rozvržena na delší dobu. Ministerstvo vždy upozorňovalo příslušné vojenské orgány, aby dodávky byly vypisovány tak, aby, pokud to na vojenské správě záleží, mohlo býti čeleno nezaměstnanosti. Ministr konstatoval, že od 1. ledna do 30. listopadu 1931 bylo zadáno vojenských dodávek za 430,000.000 Kč, v čemž není zahrnuta dodávka stravy, obilnin, píce a slámy, která činila v rozpočtu na rok 1931 287,000.000 Kč, takže dodávky v tomto roce činily celkem 717,000.000 Kč. Je těžko usouditi, že by vojenská správa byla měla šetřiti na těchto věcech, ve kterých je. obsažena z největší části mzda pracovníků.

Pokud jde o lnářství, konstatoval ministr, že právě při těchto dodávkách vyšlo ministerstvo národní obrany krajně vstříc dodavatelům, jelikož se rozhodlo používati pro lnářské dodávky a lnářské výrobky toliko domácího surového materiálu. Pokud se používá materiálu jiného, musí příslušná továrna zakoupiti v náhradu ve stejné hodnotě surovinu domácí.

Pokud běží o kontrolní sbor, prohlásil ministr, že tento orgán spolupracuje s jednotlivými ministerskými odbory tím, že sleduje všecky výnosy, které jsou vydávány, dodávkové podmínky a vypisování dodávek. Tento sbor má také svoji důvěrnou dozorčí funkci, které se ministerstvo národní obrany nemůže vzdáti.

Ve věci zařazování branců do náhradní zálohy prohlásil ministr, že vojenská správa postupuje velmi benevolentně a jest vedena snahou všechny případy posuzovati objektivně a spravedlivě, aby se nevyvolávaly rozpory a výtky. Všechny případy, o kterých bylo v této souvislosti mluveno, přislíbil ministr znovu přezkoumati.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Zpravodaj sen. F. Foit.

Úhrn výdajů této kapitoly se preliminuje pro rok 1932 částkou..........697,603.900 Kč.

V ústavně schváleném státním rozpočtu pro rok 1931 byl úhrn výdajů

ministerstva vnitra preliminován částkou............................................699,091.400 Kč,

jsou tedy výdaje preliminované pro rok 1932 ve srovnaní s rozpočtem

pro rok 1931 nižší o...............................................................................1,487.500 Kč.

Tohoto snížení potřeby bylo docíleno přes to, že u četných položek bylo nutno pamatovati na potřebu podstatně zvýšenou. Tak se zvýšily náklady na platy stálých zaměstnanců o 32.4 mil. Kč, na příspěvky k opatření uniforem pro politické a policejní úředníky o 1.2 mil. Kč, nájemné z místností pro politické a policejní úřady a pro četnické kasárny o 2.6 mil. Kč, k čemuž přistupuje zařadění nového úvěru na. opatření státních matrik v zemi Slovenské v částce 0.3 mil. Kč. Přes toto zvýšení potřeby dospělo se k úspoře tím, že na mnohých potřebách byly úvěry velmi podstatně sníženy; tak u položek na osobní a věcné výdaj ústřední správy ministerstva vnitra nastalo snížení o 0.6 mil. Kč; úplně byl vyloučen úvěr na příspěvky obcím k úhradě nákladů na umístění okresních úřadů, čímž nastalo snížení o 12.o mil. Kč ; platy smluvních zaměstnanců. politických úřadů byly sníženy o 1.9 mil. Kč, dále se zmenšuje úvěr na cestovné a stravné (nepaušalované) a z důvodů vedení dvojí domácnosti u politických úřadů celkem o 2.6 mil. Kč, ostatní pak menší věcné výdaje u politických úřadů byly sníženy dohromady o 0.6 mil. Kč. Výdaje na zřízení státních policejních úřadů snížily se 0 1.5 mil. Kč úplným vyloučením prelimináře, píce pro koně sborů uniformované stráže bezpečnosti preliminuje se částkou menší o 0.2 mil. Kč; cestovné a stravné z důvodu dvojí domácnosti u členů sborů uniformované stráže bezpečnosti snižuje se o 0.2 mil. Kč. Taktéž se snižují u četnictva cestovní výlohy o 4.0 mil. Kč, doplnění a opravy vnitřního zařízení budov a lůžkovin, výlohy na první služební výstroj a výzbroj a střelectví příslušníků četnictva o 4.5 mil. Kč, různé výdaje četnictva o 0.7 mil. Kč, mimořádné výdaje četnictva celkem o 1.5 mil. Kč; k tomu přistupuje snížení výdajů na sčítání lidu o 5.2 mil. Kč, na vyživovací příspěvky o 0.4 mil. Kč a na péči o občanské poškozence 2.0 mil. Kč úplným vyloučením úvěru.

Úhrn příjmů pro rok 1932 se preliminuje částkou..................................19,501.600 Kč,

tedy proti částce preliminované v roce 1931.........................................19,347.100 Kč,

více o..........................................................................................................154.600 Kč.

Zvýšení se odůvodňuje očekávaným vyšším výtěžkem z platů obcí za odběr Sbírky zákonů a nařízení a za tiskopisy, jež podléhají kolkování.

V generální debatě k návrhu státního rozpočtu, ve zprávě zpravodaje i ve speciální debatě ke kapitole 6. byly předneseny některé náměty, dotazy a připomínky, týkající se agendy ministerstva vnitra.

K těmto připomínkám odpověděl podrobně přítomný ministr vnitra, který vylíčil obtíže úsporného hospodaření v resortu vnitřní správy, u něhož největší část výdajového úhrnu má :povahu platů osobních, podložených zákonnými nároky. Přes to se v resortu ministerstva vnitra spoří do krajnosti a s vynaložením všech sil.

Úsporný postup a jeho stalé zdokonalování vynucuje si ostatně i stálé rozšiřování agendy úřadů vnitřní správy.

Čeliti stále zvětšujícím se přívalům nových agend jest možno jen, bude-li postaráno o splnění technických podmínek úřední práce. Mezi nejdůležitější takovéto technické podmínky náleží vhodné umístění okresních a zemských úřadů, neboť je zřejmo, že v nedostatečných a pomůckami nevybavených místnostech nebylo by možno obstarávati administrativní úkoly, jejichž počet a intensita stoupá stále s měnícím se hospodářským životem. Základem řádného umístění okresních úřadů jest zákon o organisaci politické správy. Povinnost uložená tímto zákonem obcím ve příčině umístění okresního úřadu usnadňuje se jim tím, že se jim zpravidla poskytuje dvoutřetinový příspěvek .státu a okresu, a to ať již se jedná o náklad stavební, anebo o náklad nájemní po případě udržovací; ministerstvo vnitra postupuje tu ruku v ruce v plné shodě se zúčastněnými obcemi.

Pokud se stavebních akcí týče, prohlásil ministr vnitra, že na žádnou obec - ač zákon k tomu oprávnění by dával -.nátlak činěn nebyl. Ministerstvo vnitra ovšem podporuje snahu obcí o postavení nových budov tam, kde jest novostavby z vážných služebních důvodů nezbytně zapotřebí, jak jen je možno, zejména pak usnadňuje obcím placení úroků a úmoru z jedné třetiny na obce připadající i tím, že jim zásadně přiznává nájemné z ubikací četnických v budovách umístěných. Novostavby ty zjednávají bezpodmínečně nutnou nápravu se stanoviska služebního a hygienického téměř vesměs naprosto neudržitelného. posavadního stavu umístění : novostavby ty; jež jsou knihovním majetkem obcí, zůstanou i na drahná desítiletí jich pěknou ozdobou, novostavbami těmi vykonává se záslužný kus práce v oboru produktivní péče o nezaměstnané tím, že prácechtivému dělníku .poskytuje se práce-a radost z krásného pracovního výsledku. Obce - veškeré, i tahové, jež sídlem okresního úřadu zůstanou za všech okolností - pochopily dalekosáhlý význam zmíněné stavební akce a spontánně radostně se k ní přihlašují.

Toho času zahájilo již téměř 100 obcí, v nichž je sídlo okresních úřadů, novostavby, přístavby neb adaptace úředních budov. Z toho bylo započato nebo rozestavěno 27 staveb, a podle postupu stavby lze očekávati, že v roce 1932. budou dokončeny a svému účelu odevzdány nové nebo adaptované úřední budovy v zemi české v Blatné, v Hořovicích; Humpolci, Chotěboři, Kamenici n. L., Lanškrouně, Ledči n. S., Milevsku, Nové Pace, Poličce, Sedlčanech, Slaném, Sušicí a Táboře; v zemi Moravskoslezské v Mor. Berouně a v Mor. Krumlově, v zemi Slovenské v Novém Městě n. V., Trebišově,. v zemi Podkarpatoruské ve Svalově. Byla vyslovena obava, zda ministerstvo vnitra bude moci dostáti převzatým příslibům, pokud jde o státní subvencování v úvahu přicházejících stavebních nákladů. Ministerstvo vnitra nechce tu tajiti, že chovala stejné obavy, když v rozpočtu pro správní rok 1932 byla při poslední redakci rozpočtového návrhu vypuštěna dosti vysoká částka, jež byla do příslušné položky zařaděna a staralo se. ihned o potřebnou nápravu cestou administrativní. Jest samozřejmým, že akci tak slibně započatou a pěkně probíhající, v každém směru svrchovaně významnou, nenechá ministerstvo vnitra padnouti a že neodvrátí od obcí pomocnou ruku. Jen forma pomoci se bude měniti. Potřebné prostředky, jež opatři se úvěrovými přesuny, použijí se k tomu, aby slíbené subvenční kvóty - pokud jich letošního a příštího roku nebude lze vyplatiti v hotovosti - byly zatím zúročeny a umořovány. Pokud pak jde o správní rok 1933 učiní se opatření, aby do příslušného rozpočtu byla pojata potřebná částka tak, aby příspěvky, kde o to bude žádáno a kde se to bude jeviti nutným, byly počátkem uvedeného správního roku vyplaceny celé v hotovosti.

Ministerstvo vnitra nejen sleduje, nýbrž také intensivně uskutečňuje naléhavý úkol zajistiti levnou jednoduchou a přitom dobrou správu. Zákonem o organisaci politické správy byl počet instancí snížen na dvě. Správním řízením vlád. nař. č. 8/28 Sb. z. a n. byl dán úřadům pevný podklad pro řízení, pro něž až dosud platily četné roztroušené předpisy, jež otázku řízení neupravovaly ani jednotně ani úplně. Zmocnění daného zákonem o organisaci politické správy ku přesunům působnosti mezi úřady politické správy bylo využito co nejvíce za tím účelem, aby byla správa v I. instanci soustředěna u okresních úřadů, kde možnost bezprostředního styku mezi stranami a úřadem. zaručuje nelépe rychlé a správné rozhodování. Za tím účelem byla vydána celkem již čtyři nařízení a. další se připravuje. Ovšem nutno míti na zřeteli požadavek účelné jednotnosti, neboť rozhorlování v poslední instanci končí u zemských úřadů. Jednotnost v rozhodování, politických úřadů jest zaručena jednak judikaturou nejvyššího správního soudu, podle níž politické úřady své rozhodování upravují (nelze tedy tvrditi, že by politické úřady nedbaly zásad, obsažených v nálezech nejvyššího správního soudu), jednak je zaručena jednotnost rozhodování instrukcemi, jež vydávají úřadům příslušná ministerstva. Tímže způsobem je zaručen jednotný výklad zákona o organisaci politické správy a není tudíž potřeba zvláštních prostředků k tomu, aby výklad ustanovení organisačního zákona byl ustálen. V ministerstvu vnitra se.ustřeďují se též zkušenosti, jichž se nabylo. při provádění organisačního zákona. V rámci zákonné úpravy organisace politické správy a řízení provádí ministerstvo vnitra ekonomisaci politické správy vhodnými administrativními opatřeními. Soustavná akce pro levnou, rychlou a dobrou politickou správu byla již zahájena v r. 1927 (srov. Věstník min. vnitra z r. 1927 str. 114-119). V r. 1930 oběžníkem č. 1387 pres. z 20. března 1930 byly dány úřadům další pokyny a naznačeny prostředky vedoucí k dosažení.daného úkolu. Zbývá ještě toliko vydati definitivní kancelářský řád. Při zavedení nové organisace politické správy bylo totiž nutno ponechati v platnosti dosavadní kancelářské.předpisy, poněvadž zejména systém na Slovensku a Podkarpatské Rusi zavedený a vžitý nemohl býti nahrazen systémem kancelářského zařízení, zavedeným v zemích České a Moravskoslezské. Z toho důvodu byla upravena toliko manipulace se spisy pro jednání zastupitelských sborů okresních a zemských a manipulace ceninami a zvláště rozšířena manipulace rejstříková, jež značně ulehčuje úřadům. Je samozřejmým, že tak důležitá a obtížná úprava, jejíž zdárný výsledek vždy spočívá vlastně jen v rukou zaměstnanců, kteří ji provádějí, může býti uskutečněna jen po náležité přípravě, tak, aby změny dosavadního systému, pokud budou v tom kterém obvodu nutné, nezpůsobovaly zmatek a aversi u zaměstnanců. Týká-li se určitá věc oborů působnosti několika úřadů, nelze ovšem spolupráci těchto úřadů vyloučiti, tím méně lze vyloučiti spolupráci jednotlivých oddělení větších úřadů, týká-Ii se věc oboru působnosti několika oddělení. Zjednodušení vyřízení záležitosti záleží právě již na tom, že různé kategorie zaměstnanců (právnických, technických atd.) jsou soustředěny u jednoho úřadu a že věc lze vyříditi právě jen spolupůsobností jednotlivých oddělení a nikoliv snad spolupůsobností několika úřadů. Stejně nelze svěřiti vyřízení všech věcí toliko příslušnému referentovi. Jednotnost v rozhodování vyžaduje toho, aby v důležitějších věcech rozhodl sám přednosta úřadu nebo ve větších úřadech aspoň jeho zástupce. Záleží ovšem na rychlé,spolupráci jednotlivých úřadů a oddělení, a ministerstvo vnitra dbá všemožně toho, aby naznačeného cíle.bylo dosaženo. Ministerstvo vnitra snaží se o to, aby podle nabytých zkušeností byla zvýšena hybnost zemských úřadů, a aby byl počet oddělení zemských úřadů snížen. Bohužel zemský úřad v Praze, dosud umístěný ve 44 budovách - nepodařilo se dosud soustřediti v jedné budově, jak by toho zájem služby vyžadoval. Z této skutečnosti plynou ovšem mnohé potíže při vyřizování agendy uvedeného úřadu, jež odstraněním uvedené překážky automaticky přestanou. Rychlému řešení věci překáží nedostatek finančních prostředků. Celkem možno říci, že opatření již provedená ministerstvem vnitra dávají politickým úřadům a jich zaměstnancům možnost vyřizovati věci rychle, levně, dobře. Nejvíce tu záleží na zaměstnancích samotných, neboť.bez náležitého pochopení s jejich strany reforma sebedokonalejší nepřinese užitku.

Mezinárodní jízdní výkazy, vydávané vzhledem k mezinárodní úmluvě pařížské ze dne 11. října 1909, pozbyly platnosti dnem 20. září 1931, t. j. rok po uložení listiny o ratifikaci mezinárodní úmluvy z 24. dubna 1926 Československou republikou v Paříži;, zákon č. 124/1931 Sb. z. a n. o provádění této mezinárodní úmluvy nabyl účinnosti dnem 21. září 1931, od kteréhož dne se vydávají proto mezinárodní osvědčení pro československá motorová vozidla a mezinárodní povolení k řízení. Pro vydávání mezinárodních osvědčení Autoklubem ČSR byl ponechán starý režijní.poplatek 100 Kč, stanovený dosud pro vydávání mezinárodních jízdních výkazů, pro vydávání mezinárodních povolení k řízení byl stanoven režijní poplatek 25 Kč. V tom směru byly podány pozměňovací návrhy (vztahující se zejména na výměnu starých mezinárodních jízdních výkazů za předepsané nové doklady), které dosud nemohly býti, projednány. Dávky za úřední úkon při vidování mezinárodního osvědčení pro motorová vozidla a mezinárodních povolení k řízení zůstaly rovněž v rámci stanoveném platným dávkovým řádem pro vidování mezinárodních jízdních výkazů. Bylo učiněno opatření, aby mezinárodní jízdní výkazy, které byly vystaveny po 1. květnu 1931, byly vyměněny za mezinárodní osvědčení pro motorová vozidla za poloviční režijní poplatek a za jednotnou dávku za úřední úkon 10 Kč, pokud byly předloženy k výměně do 1. listopadu 1931.

K požadavku, aby jmenování členů zemského zastupitelstva bylo podrobeno revisi, dlužno podotknouti, že členové zemského zastupitelstva se volí, po případě jmenují podle ustanovení § 14 organisačního zákona na celé volební období a že členství v zemském zastupitelství zaniká toliko z důvodů uvedených taxativně v § 15 zmíněného zákona. Zbavení členství vládou v mezidobí není po zákonu přípustné.

Otázku státního občanství žen podrobilo ministerstvo vnitra bedlivému zkoumáni ve smyslu usnesení Haagské konference a uplatní příslušné požadavky při příštích modifikacích zákona. V úvahu přicházejí ovšem relace k jednotlivým státům; je totiž také důležité, aby novým zákonodárstvím nebyli rozmnožováni bezdomovci a aby nenastávala pluralita státního občanství.

Ke dni 31. prosince 1930 resultoval čistý zbytek vyrovnávacího fondu země Podkarpatoruské ve výši 1,149.868,35 Kč. O vhodném řešení otázky upotřebení tohoto zbytku jedná ministerstvo vnitra s ministerstvem financí, navrhujíc zachování těchto peněz pro účely nižších svazů samosprávných v Podkarpatské Rusi. V tom smyslu učinilo ministerstvo vnitra ministerstvu financí návrh o čistém zbytku vyrovnávacího fondu země Moravskoslezské per 1,254.335.15 Kč. Se včleněním případných čistých zbytků vyrovnávacích fondů zemských příjmů nelze vůbec počítati, protože vláda příležitostně vyslovila zásadní názor, že hospodaření se zbytkem vyrovnávacího fondu jakožto hospodářského tělesa na vlastním zemském hospodaření svými zdroji a svým účelem nezávislého, nelze slučovati s hospodařením zemským.

Vzhledem k opětovným stížnostem na finanční krisi samosprávných svazků a vzhledem k naléhavým žádostem za sanaci, resp. definitivní úpravu jejich finančního hospodaření vyžádalo si ministerstvo vnitra od zemských úřadů potřebná data a odborné posudky podle zkušeností učiněných s provedenou již novelisací zákona č. 77/1927 Sb. z. a n., a na tomto podkladě učinilo věc předmětem jednání s ministerstvem financí.

Ministerstvo vnitra pečuje všemožně o to, aby četnictvo nebylo vzdalováno. od svého zákonného určení, t. j: udržování veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Z toho důvodu zásadně odmítá snahy různých úřadů a korporací, aby četnictvo pro ně vyšetřovalo různé okolnosti, jež s bezpečnostní službou nemají nic společného. Tím zároveň se předchází přetěžování četnictva administrativními agendami a kancelářskými pracemi, jehož příčinu dlužno hledati právě v obstarávání těchto s bezpečnostní službou nesouvisejících záležitostí.

Dovolené u četnictva byly nově upraveny zvláštním předpisem, vydaným v roce 1929. Tímto předpisem byla výměra dovolených přesně stanovena a přizpůsobena zásadám úpravy dovolených důstojníků a rotmistrů vojska.

K omezení pravidelných přehlídek velitelů četnických oddělení bylo přikročeno z důvodů úsporných na dobu přechodnou: Při tom bylo uváženo, že velitelé četnických oddělení přicházejí do styku s podřízenými četnickými útvary také při jiných příležitostech, tak zejména když se přihodí něco mimořádného nebo když v jejich obvodu byl spáchán zvlášť závažný kriminální případ. Omezení přehlídek vyšších četnických velitelů jest předmětem úvahy.

V celku dlužno zdůrazniti, že v resortu ministerstva vnitra se usilovně pracuje na účelném rozřešení otázky, jak spojiti povinnou akci úspornou s nálehavými požadavky stále vzrůstající služby.

Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Zpravodaj sen. A.,Šelmec.

V rozpočtové kapitole VII. pro. rok 1932 projevuje se zřejmě vliv dvou protichůdných směrů, z nichž jeden vyvolaný nutností zajistiti úhradu pro zvýšené potřeby vedl ke zvýšení hlavně osobních výdajů, a druhý zakládající se na nutnosti snížiti veškeré státní výdaje vzhledem k hospodářským poměrům naši doby vynutil snížení téměř všech výdajů věcných.

Osobní výdaje této kapitoly byly celkem zvýšeny ze 242,106.900 Kč v roce 1931 na 261,771.700 Kč, čili o 19,664.800 Kč. Naproti tomu byly věcné výdaje sníženy ze 73,031.900 Kč na 61,372.900 Kč čili o 11,659.000 Kč. Činí tedy zvýšení osobních výdajů více než 8% a snížení věcných výdajů 16% proti roku 1931. Výslednicí obou zmíněných směrů jest celkové zvýšení všech výdajů této kapitoly ze 315.1 mil. Kč v roce 1931 na 323.1 mil. Kč, tedy o více než 8 mil. Kč.

Nejsilněji se projevuje jak zvýšení osobních výdajů tak i snížení věcných výdajů samozřejmě v titulu třetím "Justiční správa v zemích", kde jsou osobní výdaje preliminovány o 18,1 mil. Kč výše a věcné výdaje o 8.7 mil. Kč níže než v roce předešlém. Převaha osobních výdajů ukazuje se též v titulu druhém "Nejvyšší soud", který vykazuje výdaje celkem o téměř 1 milion vyšší. V titulu prvním "Ministerstvo spravedlnosti", v titulu čtvrtém "Trestnice" a v titulu pátém "Polepšovací a trestní ústavy pro mladistvé provinilce" mají naopak převahu výdaje věcné, takže v těchto titulech úhrn výdajů je proti roku 1931 snížen.

Vzrůst osobních výdajů má svůj původ v důvodech částečně stejných jako v jiných odborech státní správy, s části však vzniká ze zvláštních poměrů justiční správy.

Nová systemisace služebních míst schválená usnesením vlády ze dne 24. října 1930 přinesla v justiční správě rozmnožení personálu všech kategorií, jež se vzhledem k enormně vzrostlé agendě soudní snad projevilo u soudů v míře rozsáhlejší než u jiných odvětví státní správy. Zejména byl zvýšen počet soudců a okresních a krajských soudů ze 2287 na 2473, tedy o 186, a u nejvyššího soudu ze 72 na 79, dále počet konceptních úředníků státních zastupitelství ze 182 na 194. Obdobně byl zvýšen i počet soudcovských čekatelů. Rozmnožení personálu soudcovského muselo samozřejmě býti provázeno i rozmnožením personálu kancelářského a zřízeneckého. Tímto rozmnožením personálu byla dána možnost rozmnožiti i počet soudních oddělení, tak jak to zpracování ohromné agendy vyžaduje. Tento krok by však sám o sobě nepostačoval, kdyby nebylo také postaráno o.to, aby příliv do soudní služby se zvětšil. Bylo známým úkazem v předešlých letech, že soudcovský stav trpěl nedostatkem dorostu a uchazečů o uprázdněná místa. To vedlo přímo k hrozící krisi soudní. Za příčinu tohoto zjevu bylo z řad soudců stále označováno, že platový zákon z r. 1926 přivedl pro soudce jisté nesrovnalosti v poměru k jiným státním zaměstnancům. Aby tomu bylo odpomoženo, bylo použito v administrativní cestě prostředků služebních přídavků pro některé soudce a státní zástupce na význačných místech a prostředků odměn pro soudce a statní zástupce vůbec a zpracování nadobyčejného kvanta agendy. Toto zlepšení hmotného postavení soudců a státních zástupců, schválené usnesením vlády z 16. ledna 1931, mělo v zápětí zvýšení osobních výdajů kapitoly 7. celkem o 9.2 mil. Kč.

Zvýšení to projevuje se v položce první titulu 3. "Platy stálých zaměstnanců" i v položce 1. "Odměny a výpomoci". Budoucnost ukáže, jaký účinek tato opatření budou míti na zlepšení poměrů u soudů.

Dalším prostředkem k zlepšení poměrů ve zpracování soudní agendy v zájmu služby i obecenstva jest zřízení nové kategorie soudních aktuárů, provedené zákonem ze dne 27. března 1931, č. 57 Sb. z. a n., kterým byly některé úkony řízení nesporného (poručenské a pozůstalostní věci) i exekučního, které nevyžadují nezbytně soudcovského rozhodnutí, odňaty soudcům a svěřeny úředníkům vyšší pomocné služby soudní. Pro tyto úředníky bylo zřízeno celkem 279 služebních míst, z nichž však dosud bylo možno obsaditi pouze 90 úředníky, jmenovanými řad osvědčených kancelářských úředníků, jimž bylo po absolvování odborného kursu a složení zkoušky prominuto středoškolské vzdělání, jež bude při dalším obsazování těchto míst požadováno. Také zřízení této kategorie úředníků vyvolalo přirozeně zvýšení osobních výdajů.

K hlavním těmto důvodům, uvedeným pro zvýšení osobních výdajů, řadí se ještě několik dalších., sice méně snad významných, avšak rovněž důležitých. Zmínky tu zejména zasluhuje rozmnožení vložkařských komisí, jímž má býti urychleno provedení prací spojených se zakládáním pozemkových knih na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jak to jest ve sněmovně i v senátě a stejně i ve veřejnosti stále s důrazem a vším právem požadováno, ježto tyto práce mají veliký význam pro peněžní hospodářství a imobilární úvěr v těchto zemích. V roce 1932 bude mimo úředníky pragmatikální ve vložkařských komisích zaměstnáno 150 sil smluvních, pro něž byla úhrada odlišně od doby dřívější zařazena do osobních výdajů titulu 3. pol. 1., 2. a 10: Zpravodaj o kapitole VII. vyslovil obavu, že by zamýšlené soustředění vedení těchto prací u vrchního soudu v Bratislavě i pro obvod košického vrchního soudu mohlo býti na úkor stran a majitelů pozemků. Tato obava jest však bezdůvodna, naopak možno očekávati od soustředění ovšem jen vrchního vedení, nikoliv prací samých jednotnost a urychlení prací v zájmu stran samých.

Dále sluší tu uvésti také unifikaci nesporného soudnictví provedenou zákonem z 19. června 1931, č. 100 Sb. z. a n., kterým byly poručenské úřady na Slovensku a Podkarpatské Rusi zrušeny a jejich agenda přenesena na okresní soudy. V rozpočtu příštích let se tato změna projeví ve zrušení položky mimořádných věcných výdajů v tit. 3. a ve zvýšení osobních výdajů řádných.

Můžeme-li pro zvýšení osobních výdajů uvésti důvody zákonné a organisační, jest snížení věcných výdajů vyvoláno krajní úsporností vynucenou hospodářskými poměry. Sníženy byly téměř veškeré položky věcné, výjimku činí položka "Nájemné", kterou bylo zvýšiti v důsledku novelisace zákona o ochraně nájemníků, a dále položka "Soudní ochrana mládeže", jejíž prostředky slouží ku provádění zákona o trestním soudnictví nad mládeží ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb. z. a n.

Také zřízení nových pracovních soudů podle zákona z 4. července 1931, č. 131 Sb. z. a n., bude míti v zápětí zvýšení zejména věcných výdajů.

V předchozím byly uvedeny nové zákony, které mají vliv na rozpočet kapitoly 7. Ohledně dalších legislativních prací, připravovaných v ministerstvu spravedlnosti, možno poukázati na, důvodovou zprávu k finančnímu zákonu.

Stísněné hospodářské poměry mají nepříznivý vliv také na výši příjmů této kapitoly, jež vznikají v podstatě z řemeslných a polních prací vězňů, trestanců a chovanců. Celkové příjmy jsou proto na rok 1932 preliminovány; částkou 13,827.700 Kč proti 16,386.900 Kč v roce 1931, tedy částkou o více než 2.5 mil. Kč nižší. Z této úhrnné částky připadá přes 6.3 mil. Kč na tit. 3., téměř 4.8 mil. Kč na tit. 4. a téměř 2.6 mil. Kč na tít. 5. Příjmy z práce vězňů, trestanců a chovanců a z polního hospodářství činí ve zmíněných třech titulech úhrnem 11,770.000 Kč.