Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 682.

1. sen. dr Reyla a druhů panu ministru školství a národní osvěty ve příčině vadného obsahu školních učebnic, schválených ministerstvem školství a národní osvěty

2. sen. Hakena a soudr. ministru národní obrany o týrání vojínů 22. p. pluku v Jičíně

3. sen. dr Korlátha a druhou celej vláde o zvestiach rozširovaných o výsledkoch sčítania ľudu v Užhorode a o neprekienuteľných rozdieloch v početnorn pomene národností pri výsledkoch obecných volieb v Užhorode

4. sen. dr Szilassyho a druhov ministrovi národnej obrany o nehodách pôsobených streľami, stratenými pri vojenských cvičeniach

5. sen. dr Szilassyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety o rozdelení odmien spisovateľských a umeleckých na r. 1931

682/1.

Interpelace senátora dr Reyla a druhů

panu ministru školství a národní osvěty

ve příčině vadného obsahu školních učebnic, schválených ministerstvem školství a národní osvěty.

Ústavní listina Československé republiky § l21 zaručuje všem občanům svobodu svědomí a vyznání, což ukládá také všem občanům povinnost náboženské snášenlivosti a úcty k přesvědčení jiných. Náboženská snášenlivost má nesporně býti vštěpována již školní mládeži při občanské nauce a celé školní výchově, takže jistě dvojnásob opovržlivým a odsouzení hodným jevem jest, když ve školních učebnicích se přímo útočí na svobodu přesvědčení a zlehčuje katolické náboženství, kteréž vyznává v Československé republice 73% všeho obyvatelstva.

Každý páše jistě veliký zločin proti humanitě, když tahá drsnou rukou představy, na nichž jest založen náboženský názor jeho a zločin tento je tím větší, jestliže jest páchán školní učebnicí při povinném vyučování školní mládeže.

Takový nepřípustný útok na náboženské city katolické školní mládeže páše školní učebnice Petra Dejmka, »Stopami lidstva«, dějepis pro 6. šk. rok obecných škol, pro všecku školní mládež vyznání katolického. Ponechávajíce bez povšimnutí na mnoze nejapnou stylisaci této školní učebnice, ohražujeme se rozhodně proti jízlivé poznámce pod čarou na stránce 65. (druhé vydání), která doslovně zní: »Tento Jan z Poumuku byl lakotný mmohoobročník, který i na lichvářské úroky půjčoval: nevynikal tedy svatostí. Za svatého vyhlášený Jan z Nepomuku nikdy nežil a jeho svatořečení jest omylem. Jeho uctívání bylo zavedeno v době pobělohorské, aby zahlazena byla památka Husova«.

Poznámka tato jediná v celé knize, psaná tónem pamfletu, jest tak hrubým útokem na učení církve katolické a uráží do té míry city katolických rodičů a jejich školních dítek, že se musíme dovolávati zákona na ochranu republiky a ústavního zákona, litujíce, že učebnice tato (ve druhém vydání) honosí se úředním schválením ministerstva školství a národní osvěty výnosem ze dne 14. března 1930, č. j. 36257-I-30.

Podle § 119 ústavní listiny »veřejné vyučování má býti tak zařízeno, aby neodporovalo výsledkům vědeckého bádání«, ale inkriminovaná poznámka tendenčně prohlašuje české mládeži dávno vědecky vyvrácené historické petrefakty za čirou pravdu a ostouzí výuku českých škol před soudnou veřejností. Bádání Palackého, dr Pekaře a j. v otázce svatojánské jest autoru, Petru Dejmkovi a ministerské aprobační komisi patrně věcí neznámou, což by bylo nejmírnějším důvodem k omluvě tohoto ostudného přehlédnutí nepřípustné poznámky.

Podobnou vědeckou zaostalost projevuje učebnice Dejmkova i v líčení pedagogické působnosti Jesuitů v Čechách (strana 89), kde zcela vážně autor připisuje Jesuitům též dávno vyvrácenou pomluvu o zásadě: »účel světí prostředky«. Kdyby autoru a aprobační komisi byla známa kniha Quikova o vychovatelských reformátorech (přeložil dr Drtina), nemohli by se tito učenci odvážiti na světlo papouškováním jarmarečních pamfletů, které nemají nároku na výsledky vědeckého bádání, takže jejich reprodukce ve školní učebnici plodí ostudu školním úřadům, které takové ohlupování mládeže trpí a docela schvalují.

Ježto však i v jiných učebnicích pro obecné, občanské a střední školy jsou četné nepravdy a tendenční útoky na náboženské přesvědčení katolického obyvatelstva, táží se podepsaní:

1. Je známo panu ministru školství a národní osvěty, že školní učebnice všech stupňů svou protikatolickou tendencí odporují §§ 119 a 121 ústavní listiny?

2. Jest ochoten pan ministr ustaviti neprodleně nestrannou komisi znalců pro důkladnou revisi všech školních učebnic?

3. Jest ochoten pan ministr učebnici Petra Dejmka »Stopami lidstva« odníti ministerské schválení a zakázati její užívání při vyučování, dokud nebudou závadná místa odstraněna?

V Praze, dne 19. prosince 1931.

Dr Reyl,

dr Žiška, Šabata, Kavan, J. J. Krejčí, Fr. Novák, Šachl, dr Karas, dr Hruban, Jílek, Kopřiva, Pavelka.

682/2.

Interpelace

senátora Hakena a soudruhů

ministru národní obrany

o týrání vojínů 22 p. pluku v Jičíně.

V listopadu a prosinci 1931 obdrželi jsme několik dopisů vojínů 22 p. pluku v Jičíně, v nichž si vojíni stěžují na hrubosti a týrání některých důstojníků a poddůstojníků tohoto pluku.

V dopisech je na př. jmenován poručík Záruba, jenž před 28. říjnem při cvičení mlátil vojína šavlí přes ruce a píchal do hlavy. Vojín byl národnosti maďarské a nerozuměl povelu. Tento důstojník též vojíny kopal a fackoval.

Podobným způsobem týral vojíny i četař Pič téhož oddílu. Kromě různého tlučení přes ruce a nesčetněkrát opakovaným leháním a povstáním na cvičišti. Aby si uspořil práci s povely a šlo to rychleji, signalisoval tyto cviky pískáním na píšťalku. Byl-li už vojín unaven, kopal jej, nohy podrážel, opět velel k povstání, takže silami úplně vyčerpaný vojín, jak mluví dopis, až plakal.

Jiný vojín neuměl okamžitě zodpověděti otázku, jak se jmenuje velitel 22 p. pl. Po ranní půlhodince bylo mu nakázáno klusat až na kopec Zebín u Valdic, ač naříkal, že má píchání. Po trestném běhu na Zebín musil býti odveden na ošetřovnu a druhý den do nemocnice.

Při cvičení zmáhání překážek na letní tělocvičně (3 m vysoká hradba a za ní hluboký příkop), obával se jeden vojín seskoku a zaváhal. Byl poručíkem Zárubou donucen k seskoku a způsobil si kýlu. Naříkal bolestí a žádal ošetření. Dvakrát nebyl uznán nemocným, nucen po několik dnů ke cvičení a dokonce potrestán 10 dny vězení po službě. Ačkoli trpěl bolestmi, musil se účastnit cvičení. Teprve po odpykání trestu byl (6. prosince) dán do nemocnice.

Uvádíme pouze některé případy týrání vojínů u 22 p. pl. a po přání vojínů neuvádíme jejich jmen. Vojíni bojí se pronásledování.

Některé případy týrání vojínů jmenovaného pluku byly uveřejněny v časopise »Volnost«. U pluku bylo jakési šetření, hlavně byl hledán pisatel. Dotázaní vojíni však jednomyslně potvrzovali správnost údajů.

Týrání vojínů je v čsl. armádě běžnou věcí. Stížnosti vojínů služební cestou jsou vyloučeny, vojíni mají oprávněné obavy, že místo nápravy nastoupí trestání a pronásledování stěžovatelů. Tyto zkušenosti, jsou všeobecné. Přečetné sebevraždy vojínů čsl. armády mají hlavní příčinu ve špatném zacházení a týrání.

Podepsaní se táží:

Je pan ministr ochoten naříditi okamžité vyšetření o všech případech týrání vojínů 22 p. pl. potrestání důstojníků. i poddůstojníků, jež se týráním jakýmkoli způsobem provinili a podati nám o tom zprávu?

Co hodlá pan ministr učiniti, aby týrání vojínů důstojníky a poddůstojníky bylo v armádě znemožněno?

Co hodlá pan ministr učiniti, aby vojíni mohli uplatňovati bez obav právo stížnosti a také stížností kolektivních?

V Praze, dne 5. ledna 1932.

Haken,

Douda, Fidlík, Merö; Kello, Stejskalová, Hlávka, Nedvěd, Kindl, Lokota, Mikulíček, Pilz.

 

Překlad ad 682/3.

Interpelácia

senátora dr Korlátha a druhov

celej vláde

o zvestiach roširovaných o výsledkoch sčítania ľudu v Užhorode a o nepreklenuteľných rozdieloch v početnom pomere národností pri výsledkoch obecných volieb

v Užhorode.

Podľa zpráv niektorých vládnych listov, ktoré sú zpravidla dobre informované, výsledkom sčítania ľudu konaného v mesiaci decembri 1930 je, že dohromady len 17% všetkého obyvateľstva mesta Užhorodu je materinského jazyka maďarského.

Naproti, tomu pri príležitosti obecných volieb konaných dňa 27. októbra 1931 dostalo sa maďarským stranám v Užhorode 2123 hlasov z počtu 10 220 platných hlasov, čo dosvedčuje, že 21% voličov prihlašuje sa výslovne k maďarskej národnosti.

A nemožno popierať ani to, že organizátori »maďarskej sekcie« robotníckej strany sociálne-demokratickej boli tiež Maďari. A na túto stranu pripadlo 186 hlasov. Z 2059 komunistov je aspoň 70% maďarskej národnosti, resp. materinského jazyka maďarského. Avšak tiež organizácia živnostníkov a obchodníkov sociálne-demokratických, ako tomu nasvedčuje jej kandidátna lis tina napísaná v jazyku maďarskom, znamená 252 maďarských voličov. I keď voličov strany židovskej ani napovažujeme za Maďarov, predsa mestská hospodárska strana výslovne prehlásila, že jej členovia sú Maďari, čo tiež zvyšuje počet maďarských hlasov o 256, kým malé frakcie kultúrnych a hospodárskych spolkov maloživnostníkov, živnostníkov a obchodníkov utvorené sú z občanov maďarského materinského jazyka, je tedy nesporné, že i títo zvyšujú počet Maďarov.

Ortodoxná židovská strana a tiež republikánskí živnostníci a obchodníci rekrutujú sa z členov materinského jazyka maďarského, avšak i mnohí medzi členami židovskej ľudovej strany pokladajú sa za Maďarov, ba čo viac i medzi kandidátmi československej robotníckej pospolitosli nachádzame jednoho rydzého Maďara. Všetko to srovnajúc, nadovšetku pochybnosť lzä konštatovať, že počet maďarských hlasov v Užhorode odovzdaných dosahuje 55% všetkých hlasov.

I bez zdľhavých výpočtov vychádza veľmi jasne na javo skutok, že Maďarstvo v Užhorode, resp. užhorodskí obyvatelia maďarského jazyka materinského dnes predsa len dosahujú najmenej 50% všetkého obyvateľstva.

Data čerpané z obecných volieb tedy poskytujú vieľmi dôležité dôkazy proti nepravosti zpráv rozširovaných o výsledkoch sčítania ľudu a tieto dáta makateľne vyvracajú zprávu vládnou tlačou kolportovanú, dľa ktorej sčítanie ľudu v Užhorode zistilo na miesto dosavádnych 37% iba 175% Maďarov.

Na základe toho tážeme sa celej vlády:

Či má vedomosť o nepreklenuteľných rozdieloch medzi národnostnými konštatáciami sčítania ľudu a medzi národnostnými výsledky obecných volieb v Užhorode?

Či je vláda ochotná podrobiť revízii dáta sčítania ľudu z r. 19130 v Užhorode a nariadiť výlučne pre Užhorod nové sčítanie ľudu, pri ktorom by pôsobil príslušný počet sčítacích komisárov a sčítacích kontrolorov maďarskej národnosti, by tým vykonané bolo nové, opravdu čisté a akéhokoľvek vlivu prosté sčítanie ľudu?

Pokiaľ by toto nové sčítanie ľudu nebolo nariadené, v tomto, prípade ako hodlá vláda poskytnúť vysvetlenie už i cudzine, ktorá bude zrejmo veľmi zvláštne posudzovať správnosť dát sčítania ľudu, ktoré dáta sú v tak určitej forme vyvratené faktiami výsledkov tajných volieb.

V Prahe, dňa 5. januára 1932.

Dr Korláth,

dr Szilassy, Füsisy, Böhm, Tichi Wenzel, Köhler, Richter, dr Grosschmid, dr Jesser, Teschner.

 

682/3 (původní znění).

Interpelláció

az összkormányhoz

a négszámlálás ungvári eredményéröl terjesztett hirek s az ungvári kőzségi választás eredményének a nemzetiségi számarányban mutatkozó áthidalhatatlan kűlönbőzösége tárgyában.

Beadják Korláth Endre dr. szenátor és társai.

Egyes rendesen jólértesűlt kormánypárti lapok jelentése szerint az 1930. év decemberében, megbartott népszámlálás eredménye az, hogy Ungvár áros lakosságának mindössze 17 százaléka magyar anyanyelvű.

Ezze1 szemben az 1931. október 27-én megtartobt községi választások alkalmával Ungvárott a 10 220 érvényes szavazalt közül a magyar pártokma 2 123 szavazat jutott, ami azt igazolja, hogy a választók 21 százaléka kifejezetten magyar nemzetiségünek valija magát.

Viszont az sem tagadható le, hogy a szociáldemokrata munkáspárt »magyar szekciójá« - nak szenvezői its magyarok voltak. Erre a pártra pedig 186 szavazat jutott. A 2 059 kommunistának legalább 70 százaléka magyar nemzetiségű, illetve anyanyelvű. De miként magyar nyellvű jelölőlistája igazolja - a szociáldemokrata iparosok és kereskedők szervezete - is 252 magyar szavazót jelent. Ha a zsidó párt szavazóit nem is vesszük magyaroknak, a városít gazdasági párt ezzel szemben nyiltan: bejelentette, hogy »tagjai magyarok«, s ez is 256-tal növeli a magyar szavazatok számát, mig a kisiparos és az iparrosok és kereskedők kulturális és gazdasági egyesűléseinek kis frakciói is magyar nyelvű polgánokból atakultak, kétségtelen, tehát, hogy a magyarság számát ezek is. gyarapitják.

Az ortodox zsidópárt és a köztársaságr iparosok és kereskedők is magyar anyanyelvü tagokból állanak, de a zsidó néppárt tagjai között is számos, magát magyarnak érző szavazó van, sőt a csehszlovák munkás-közösségnek már a jelöltjei kőzött is felfedezhetűnk egy fajmagyart.

Mindezeket egybevetve kétségtelenül megálllapítható, hogy az Ungvárolt leadott magyar szavazatok száma megüti az összes szavazatok ötvenöt százalékát. Hosszu számitások nélkül is a napnál világosabb az a tény, hogy Ungvárott a magyarság, illetve a mágyar mpelvü lakosság az összlakosságnak még ma is legalább az 50 százalékát teszi ki.

A községi választás adatai tehát igen fontos bizonyítékot szolgáltatnak a népszámlálás: eredményeiről elterjedt hirek valódisága ellen s ezek az adatok kézzelfoghatóan, megcáfolják azt a kommánysajtó által kolportált hirt, hogy Ungvároit a népszámlálás az eddigi 37 százalék helyet csak 175 százaléknyi magyarságot állapított meg.

Ezek alapján kérdezzűk az összkormányt:

Van-e tudomása a népszámlálás Ung`várna vonatkozó nemzetiségi megállapitásai s a községi választás nemzetiségi eredményei között mutatkozó áthidalhatatlan különbözőségiől?

Hajlandó-e a kormány az, 1930. évi népszámlálálsnak Ungvárra vomatkozó megálllapitásait revizió alá venni és olyan ujabb - csak Ungvárra vonatkozó - népszámlálás elrendeléséve1, amelyné1 megfelelő számu magyar nemzeátiságü számláló biztos és számláló ellenőr müködnék, valóban tiszta és minden; befolyásolástól mentes ujabb népszámlálást tartani?

Amennyiben az uj népszámlálás nem rendeltetnék el, ugy miként szándékszik a kormány felvilágosítást adnimár a külföldnek is, amely nyilván nagyon furcsán fogja elbirálni a népszámlálás adatainak helyességét, amelyekne oly határozoft formában rácáfo1 a titkos választás megállapítása?

Prága, 1932. január 5.

Dr Korláth,

Dr. Szilassy, Füssy, Böhm, Tichi, Wenzel, Köhler, Richter, Dr. Grosschmid, Dr. Jesser, Teschner.

 

Překlad ad 682/4.

Interpelácia

senátora dr Szilassyho a druhov

ministrovi národnej obrany

o nehodách pôsobených streľami, stratenými pri vojenských cvičeniach.

Na rôznych vidiekoch Slovenska došlo opätovne k tomu, že rôzné strelivo, ktoré stratilo vojsko pri cvičení, privodilo nehody končiace smrťou. Posledne v chotári measta Lučenca stratil delostrelecký pluk 10 jeden granát ráže 10 cm pri streľbe na ostro. Pluk vyslal 50 mužov k vypátraniu neexplodovaného granátu, a keď ho nenašli, požiadal pluk okresný úrad v Lučenci, aby on vyhlásil v súsedných obciach a hlavne vo školách, aby tento životu nebezpečný granát hľadali, a že kto privedie na jeho stopu obdrží 5 Kč odmeny.

Po uplynutí niekoľko týždňov traja pastuchovia, a to 19 ročný Imrich Malatinec z Detvy, 19 ročný Ján Mitter zo Starej Huti a Jozef Szopóczy, 15 rokov starý, z Pily, našli ten granát a poneváč nevedeli, s ním odborne zachádzať, tento vybuchol, všetkých troch šuhajov roztrhal a rozbil i pastierský príbytok.

Na základe toho tážem sa pána ministra národnej obrany:

Či viete o práve vylíčenom smrteľnom nešťastí a či ste ochotný vydať prísny rozkaz, aby vojsko v podobných prípadoch strelivo stratené a neexplodované nezbytne vypátralo a toto pátranie vykonalo s najväčšou svedomitosťou a v prípade potreby i použitím väčších vojenskýeh oddielov, a aby sa vyvarovalo tomu, by k vypátraniu takýchto nebezpečných striel bolo v ceste administrativnej vyzýanané civilné obyvateľstvo, ba čo viac, školská mládež?

V Prahe, dňa 5. januára 1932.

Dr Szilassy,

Richter, Fussy, dr Korláth, dr Grosschmid, Böhm, Tichi, dr Jesser, Wenze1, Teschner, Köhler.

 

682/4 (původní znění),

Interpelláció

a nemzetvédelmi miniszter urhoz

a gyakorlatozás közben elveszaett lővedékek okozta balesetek tárgyában.

Beadják Szilassy Béla dr. szenátor és tarsai.

Szlovenszkó kűlönbözó vidékein ismételten előfordult, hogy a katonaság által gyakorlatozás közben elvesztett különféle lövedékek halálos szerencsétlenségeket okoztak. Legutóbb Losonc város határábam a 10. számu tüzéezred egy 10 centiméteres gránátot vesztett e1 az éleslövészet alkalmával. Az ezred ötven embert küldött ki a fel nem rolbbant gránát felkutatására s amidön nem találták meg, a losonci járási hivatalt kérte fel, hogy hirdesse ki a szomszédos községekben s főként az iskolákban, hogy keressék meg az életveszélyes. gránátot s aki nyomára vezet, az 5 K jutalmat kap.

Pár hét mulva Malatinec lmre 19 éves detvai, Mitter János 19 éves óhutai és Szopóczy József 15 éves pilai pásztorlegények megtalálták a gránátot és mert nem tudták azt szakszerüen: kezelni, az felrobbant, mind a három legényt széttépte s a pásztorla`kot is szétrombo`lta.

Ezek alapján kérdem a nemzetvédelmi minister urat:

Van-e tudomása az éppen vázolt balálos szerencsétlenségről s hajlandó-e szigoru utasítást kiadni oly irányban, hogy a kaltonáság hasonló esetekben, az elveszett és fel nem robbant lövedékeket okvetlenül kutatssa fel s a kutatást a legnagyobb lelküsmeretességgel, szükseg esetén nagyobb számu katonai osztagok igénybevételével okvetlenül keresse meg és tartózkodjék attól, hogy az életveszélyes lövedékek felkutatására a közigazgatási hivatalok utján, a polgári lakosságot, vagy pláne az iskolásgyermemeket hivja fel?

Prága, 1932. január 5.

Dr. Szilassy,

Richter, Füssy, Dr. Korláth, Dr. Grosschmid, Böhm, Tichi, Dr. Jesser, Wenzel, Teschner; Köhler.

 

Překlad ad 682/5.

 

Interpelácia

senátora dr Szilassyho a druhov

ministrovi školstva a národnej osvety o

rozdelení odmien spisovateľských a umeleckých na r. 1931.

Ministerstvo školstva a národnej osvety rozdelilo dňa 28. októbra 19311 štátné odmeny na r. 1931. Pri tejto príležitosti udelené boly odmeny pre básníctvo, krásnu prózu, pre slovenskú krásnu prózu, pre umenie prednáškové, umenie režisérske, pre operné skladateľstvo, pre skladateľstvo vokálné, pre hudobnú theoriu a pedagogiu, okrem toho pre Nemcov žijúcich v republike stanovené boly tri odmeny, a to jedna literárna, jedna pre dramatické umenie a jedna pre umenie hudobné. Pri rozvrhu týchto štátnych odmien ministerstvo školstva a národnej osvety ani jedinou štátnou odmenou nepostaralo sa o záujmy Maďarstva v republike.

Tážem sa pána ministra školstva a národnej osvety:

Či máte vedomosť o vypísaní a o spôsobe rozdelenia štátnych odmien práve zmienených, a či súhlasíte s tým, že Maďarstvo bolo pri rozdelení týchto štátnych odmien naprosto opomíjané?

Či, pane minister, hodláte postarať sa o to, aby nabudúce pri rozdeľovaní štátnych odmien boly nároky Maďarstva v príslušnej miere honorované?

V Prahe, dňa 5. januára 1932.

Dr Szilassy,

Richter, Füssy, dr Korláth, dr Grosschmid, Böhm, Tichi, dr Jesser, Wenzel, Teschner, Köhler.

 

682/5 (původní znění).

Interpelláció

az iskola és népművelésűgyi miniszter urhoz

az 1931, évi irodalmi, művészeti dijak elosztása tárgyában.

Beadják Szilassy Béla dr. szenátor és társai.

Az iskola és népművelésügyi minisztérium 1931. október 28-án oztotta ki az 1931 évi állmi dijaktat. Ez alkalommal kiosztásra kerültek a költészeti, szépprózai, szlovák szépprózai, előadó művészeti, rendező müvészeti, operaszenzőí vokális szerzöi, zeneelméleti és pedagogiai dijak, ezeken felül a köztársaságban. élö németek részére hámom dij és pedig egy irodalmi, egy drámai, müvészeti és egy zenei állami dáj. Ez állami dijak kiosztásánál az iskolaügyi minisztérium egyetlen egy állami dij kitüzsével sem gondoskodott a köztámsaságban élő magyarság érdekeiről:

Kérdem az iskolaügyi miniszter urat:

Van-e tudomása az éppen említett állami dijak kitűzéséröl és kiosztási módjáról és hozzájárult-e ahhoz, hogy az állami dijak kiosztálsánál a magyarság teljesen mellöztesék?

Hajlandó-e a ministzter ur gonddskodni arról, hogy a jövöben az állami dijak szétosztásánál a magyarság igényei megfelelő mértékben honoráltassanak?

Prága, 1932. január 5

Dr Szilassy,

Richter, Füssy, Dr. Korláth, Dr. Grosschmid, Böhm, Tichi, Dr. Jesser, Wenzel, Teschner, Köhler.