Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 684.

Zpráva

I. zahraničního výboru

II. národohospodářského výboru

o vládním návrhu (tisk 655), kterém se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n.

Schvalovací usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n.

I.

Dodatkovou dohodou mění se obchodní smlouva československo-francouzská z roku 1928, pokud se týče našeho vývozu obuvi do Francie. Až dosud tu byly v platnosti celní sazby minimální, které kolísaly podle povahy obuvi mezi 12 % -18 % z ceny zboží. Protože se francouzská vláda domnívá, že při zhoršených soutěžních podmínkách by nebyla nadále náležitě ochráněna francouzská výroba, žádala státy, v jichž prospěch vázala cla na obuv, aby umožnily novou úpravu, a proto že naše republika je po Německu hlavní exportér obuvi do Francie, obrátila se v této věci i na naši vládu a zástupci obuvnického průmyslu francouzského a našeho shodli se v tom, že napříště se má vybírat clo kusové, a to nejméně 25% ad valorem. Je to ovšem zvýšení značné a lze tento požadavek Francie uvést ve spojitost s počínající akcí Baťovy firmy ve Francii, která znepokojuje tamní zájemce na domácí výrobě obuvi. Dojista že tato nová úprava celní sazby ztíží náš export, ale protože již následkem dohodnutí výrobců francouzských s našimi stojíme před věcí hotovou, nezbývá než doporučiti tuto dodatkovou dohodu slavnému senátu ke schválení.

V Praze, dne 13. ledna 1932.

Václav Donát v. r,
předseda.

F. V. Krejčí v. r,
zpravodaj.

II.

Celní sazby na obuv, vytčenou v položkách č. 481, 482 a), 482 b), 482 bis a 483 francouzského celního sazebníku, smluveny byly při dovozu do Francie v obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928. Podle této smlouvy požívalo Československo při dovozu obuvi do Francie minimálních cel, která kolísala podle povahy a jakosti zboží mezi 12 až 18 % z ceny.

Zostřená hospodářská krise ve všech evropských státech a spojený s tím úbytek dovozu do států nejvíce postižených měly v zápětí, že v roce 1930 a 1931 počala Francie, jakožto jediný snad stát s pevnou valutou a s pravidelnými kupními a platebními podmínkami, býti zaplavována zbožím všeho druhu, které jinde nemohlo nalézti odbytu. Jedním z těchto artiklů, který v posledních dvou letech v ohromných kvantech byl vrhán na francouzský trh, byla obuv, což nutně musilo způsobiti nejen zničení cen, nýbrž i ohrožení francouzské produkce obuvi. Jest přirozeno, že za tohoto stavu věci počaly se ozývati v průmyslových kruzích francouzských naléhavé hlasy, aby francouzská vláda vhodným opatřením tento příval cizího zboží omezila a zachránila tak vážně ohroženou obuvnickou produkci francouzskou.

Jako jediné dva prostředky k záchraně viděli francouzští průmyslníci buď značné zvýšení cel na obuv anebo kontingentování dovozu obuvi.

O těchto úmyslech vyrozuměla francouzská vláda vládu československou navrhnuvši jí v prvé řadě, aby učiněn byl pokus, aby kritická situace byla odstraněna dohodou mezi zúčastněnými průmysly obuvnickými obou zemí.

Československá vláda uznávajíc obtížnost francouzské situace a vědouc, že francouzská vláda nátlaku svých kruhů neodolá a určité opatření bude musiti učiniti, rozhodla se podporovati navrženou dohodu mezi průmysly, přesvědčena, že tímto způsobem a i za cenu zvýšení cel bude československý průmysl obuvnický při dovozu do Francie daleko účinněji ochráněn než kdyby Francie musila sáhnouti k poslednímu prostředku, t. j. ke kontingentování dovozu.

Při stanovení kontingentu na veškeré zboží vychází totiž Francie ze zásady, že léta 1930 a 1931 neodpovídají normálnímu obchodu, a z toho důvodu stanoví jednotlivé kontingenty podle průměru let 1927-1929, které považuje za leta normální výměny zboží.

Přihlížíme-li však k vývozu československé obuvi do Francie v těchto t. zv. normálních třech letech 1927-1929 a k letům 1930-1931, vidíme, že československý dovoz obuvi do Francie stoupl v posledních dvou letech proti letům 1927-1929 čtyř- i pateronásobně. Zavedení kontingentů bylo by znamenalo, že Československu bylo by se dostalo částky odpovídající dovozu v letech 1927-1929, která však representuje sotva čtvrtinu nebo pětinu dovozu let minulých. Znamenalo tudíž zavedení kontingentu pro Československo téměř úplné zastavení dovozu československé obuvi do Francie.

Z toho důvodu snažila se československá vláda zavedení kontingentu na obuv ve Francii za každou cenu zabrániti.

Na poradách mezi zástupci průmyslu obuvnického francouzského i československého, konaných v Paříži v listopadu 1931, došlo skutečně k dohodě, podle které českoslovenští zástupci průmyslu obuvnického přistoupili na změnu hodnotného cla na clo kusové s tím, že toto musí činiti nejméně 25 % z hodnoty.

Po uzavření dohody průmyslové obrátila se francouzská vláda na československou vládu o uzavření příslušné dohody mezi státy, což se také stalo předloženou dodatkovou dohodou z 25. listopadu 1931.

Touto dohodou podařilo se dosíci i toho dalšího ústupku, že francouzská vláda vázala v ní pro Československo nové smluvní sazby, ačkoli původně o nové konsolidaci nechtěla vůbec jednati.

Prakticky tato dohoda znamená, že československý průmysl obuvnický při dovozu do Francie bude podroben poněkud vyšším clům, která jej však nikterak neohrožují, na druhé straně však zabráněno bylo kontingentování obuvi, což by bývalo mělo - při vyměření kontingentu podle dovozu let 1927-1929 v zápětí téměř úplné zastavení dovozu československé obuvi do Francie.

Národohospodářský výbor doporučuje z uvedených důvodů slavnému senátu schválení předložené dohody.

V Praze, dne 13. ledna 1932.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Jan Kotrba v. r.,
zpravodaj.