Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 706.

Zpráva

I. zahraničního výboru

II. národohospodářského výboru

o vládním návrhu (tisk 681), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n.

Schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní dohodu mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednanou výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n.

I.

Koncem minulého roku opustila Brazilie tradiční celní systém, který znal jen jeden, autonomně stanovený tarif, a zavedla místo něho trojí tarif: generelní pro země, s kterými nemá obchodní smlouvy, ale které brazilské zboží nediskriminují, minimální pro země se smlouvou, zaručující vzájemné zacházení dle klausule o nejvyšších výhodách, a maximální (trestní) pro země, které s brazilským dovozem zacházejí hůře než s dovozem z jiných zemí.

Z dřívější doby mělo jen sedm zemí s Brazilií smlouvy, které jím zaručovaly na podkladě vzájemnosti zacházení dle zásady nejvyšších výhod: byly to Čína, Japonsko, Francie, Spojené Státy, Španělsko, Polsko a Egypt. Aby se vyhnuly diskriminování, uzavřely s Brazilií na to mnohé země dohody na základě klausule nejvyšších výhod, a to Velká Britanie, Nizozemsko, Švédsko, Irsko, Německo, Švýcarsko, Finsko, Italie, Dánsko, Kanada, Mexiko. Jiné země v polovině prosince ještě vyjednávaly, a to Norsko, Portugalsko, Belgie, Maďarsko, Argentina, Uruguay, Peru, Paraguay, Lotyšsko, Chile a Kuba.

Aby po zavedení nových tarifů nebyl na naše zboží uvalen tarif generelní, kdežto zboží z jiných zemí, které mají s Brazilií obchodní smlouvy, by bylo vyclíváno dle minimálního tarifu, o 35% nižšího než tarif generelní, byla sjednána dne 27. listopadu m. r. obchodní dohoda notami, vyměněnými mezi ministerstvem zahraničních věcí Spojených Států Brazilských a vyslancem republiky Československé v Rio de Janeiro. Touto dohodou zaručují si oba státy navzájem nejvyšší výhody při vyclívání zboží, přicházejícího z druhého smluvního státu. Dohoda je sjednána na 2 roky, načež může býti vypověděna na půl roku.

Smluvní úpravou našeho obchodně-politického poměru k Brazilii dostává se našim přímým obchodním stykům s tímto rozsáhlým odbytištěm pevného podkladu a podpory.

Styky ty nejsou stále ještě té intensity, která by odpovídala československým výrobním možnostem a spotřební kapacitě Brasilie, která má dnes přes 30 milionů obyvatel.

Dle našich výkazů činil náš

 

vývoz do Brazilie

dovoz z Brazilie

r. 1928

85,985.000 Kč

117,658.000 Kč

r. 1929

91,156.000 Kč

109,340.000 Kč

r. 1930

49,115.000 Kč

60,018.000 Kč.

Dle brazilských statistik činil celkový vývoz brazilský v československých korunách v roce 1939 14.869,000.000,-, dovoz 14.211,000.000,-, z toho připadá na dovoz z republiky Československé dle našich statistik 91,156.000,- Kč (0,64%). Z brazilského vývozu připadá 71% na kávu; vedle kávy je důležitým též vývoz bavlny, kůží, zmrzlého masa a kakaa.

V celkovém dovozu do Brazilie jsou důležity stroje, pšenice, železo a ocel, automobily, benzin, uhlí, bavlněné zboží, mouka, chemikálie a papír.

V našem vývozu zaujímají nejdůležitější místo slad, výrobky ze železa, sklo, bavlněné zboží, výrobky z obecných kovů, zboží zlacené nebo stříbrné, zboží hliněné, chmel, šperky a vlněné zboží.

Obraty ty v budoucnosti mohou býti při intensivnějším zpracování tohoto trhu, před válkou ve srovnání s trhy východními neprávem zanedbávaného, značně zvětšeny – jsme v dovozu do Brazilie daleko na př. za Portugalskem, Švédskem, Švýcarskem, Španělskem, Finskem a Dánskem. Je to zejména průmysl bavlnářský, který na brazilském dovozu, činícím celkem 522,000.000,- Kč v r. 1929, participoval pouze 11 mil. 657.000 Kč, tedy pouze 2,2%. Podíl ten by jistě mohl býti zvýšen, kdyby byla trhu tomu věnována pozornost, jaké si zaslouží. Nechť obchodní dohoda, dnes projednávaná je k tomu podnětem a pobídkou.

Z uvedených důvodů doporučuje zahraniční výbor slavnému senátu schválení předložené dohody.

V Praze, dne 23. února 1932.

Dr Klouda v. r.,
místopředseda.

Sláma v. r.,
zpravodaj.

II.

Výměnou not v Rio de Janeiro v listopadu roku 1931 sjednána byla mezi republikou naší a republikou Brazilskou obchodní dohoda, která byla vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, čís. 215 Sb. z. a n., uvedena v prozatímní platnost.

Dosavadní obchod československý s Brazilskými Spojenými Státy odkázán byl na cizí prostřednictví, neboť nebylo zde mezi oběma státy žádné obchodní smlouvy. Přes to, že museli jsme přímé styky obchodní navazovati, rozvíjel se náš vývoz do Brazilie velmi slibně. Do Brazilie vyvážíme dosud hlavně slad, chmel, textilie, papír, kožené výrobky, sklo, železné výrobky, zboží z obecných kovů, zboží hliněné a j. Uvedeného zboží bylo vyvezeno od nás do Brazilie v r. 1930 za 49,115.000,- Kč.

Státní úřad statistický uvádí, že jsme vyvezli v r. 1930:

 

 

Sladu 55.598 q za

13,465.000,-,

chmele 1.554 q za

2,182.000,-,

textilií: bavlněných výrobků za

6,480.000,-,

lněných výrobků za

580.000,-,

vlněných výrobků za

2,073.000,-,

hedvábných výrobků za

318.000,-,

zboží konfekční za

416.000,-,

celkem textilií za

9,867.000,-,

papíru a zboží papírového za

792.000,-,

kůže a kožených výrobků (hlavně rukavice) za

679.000,-.

skla a skleněného zboží za

7,338.000,-,

zboží kamenného (hlavně karborunové brusy) za

585.000,-,

zboží hliněného za

1,664.000,-,

železo a železné zboží za

5,824.000,-,

zboží z obecných kovů za

3,805.000,-,

strojů a přístrojů za

949.000,-,

elektrických přístrojů za

330.000,-,

chemických látek a výrobků za

380.000,-.

Brazilie dováží k nám hlavně kakaové boby, surovou kávu, tabák, některá olejnatá semena, kůže, bavlnu a surovou vlnu. V roce 1930 dovezli k nám tohoto zboží za 60,018.000,- Kč, a to hlavně:

kakaových bobů surových 1.119 q za

915.000,-,

kávy surové 24.140 q za

28,001.000,-,

tabáku 2.131 q za

3,803.000,-,

olejnatých semen za

6,047.000,-,

kůže za

13,410.000,-,

bavlny za

1,549.000,-,

surové vlny ovčí za

3,786.000,-.

Dosavadní obchodní bilance naše s Brazilií vykazuje sice schodek, který se však rok od roku zmenšuje. Tak vykazovala naše obchodní bilance pasivum:

V roce 1928 ve výši

31,673.000,-,

V roce 1929 ve výši

18,184.000,-,

V roce 1930 ve výši

10,903.000,-.

Do konce listopadu 1931 udává náš Státní statistický úřad, že jsme dovezli

Zboží z Brazilie za

50,085.000,-,

a vyvezli jsme do Brazilie za

47,708.000,-,

Za těchto 11 měsíců činí náš bilanční schodek již jen

2,377.000,-.

Nová tato obchodně politická úprava přispěje jistě k většímu rozvoji obchodních styků mezi oběma státu a očekáváme, že také odstraní pasivum z naší obchodní bilance.

Spojené Státy Brazilské měly zavedený systém jednotného celního tarifu pro všechny země. Velký pokles cen kávy a neblahé poměry finanční ve státě donutily však vládu brazilskou k zavedení nového celního tarifu, dle kterého se zavádí trojí celní sazby:

1. Generelní pro země, s kterými nemá Brazilie obchodní smlouvy, ale které brazilské zboží nediskriminují.

2. Minimální pro země se smlouvou zaručující vzájemné zacházení dle klausule o nejvyšších výhodách a

3. maximální.

Po zavedení těchto nových tarifů požádali jsme proto vládu brazilskou o úpravu našich obchodních styků v tom smyslu, aby zboží naše do Brazilie vyvážené vyclívané bylo dle nových maximálních sazeb, jež jsou o 35% nižší, než sazby generelní a aby oba státy si navzájem zaručily neobmezené zacházení se zbožím dle zásady největších výhod ve všem.

Vláda brazilská přistoupila na tento náš požadavek a tak sjednána byla tato obchodní dohoda, která vstoupí v platnost za 30 dnů ode dne podpisu a zůstane v platnosti po dobu 2 roků. Po uplynutí této doby bude platiti nadále, pokud nebude vypovězena kteroukoli ze smluvních stran se lhůtou 6timěsíční.

Národohospodářský výbor jednal o tomto vládním návrhu ve své schůzi konané dne 26. ledna 1932 a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil tuto obchodní dohodu i s příslušným schvalovacím usnesením.

V Praze, dne 27. ledna 1932.

Jan Kotrba v. r.,
místopředseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.