Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 711.

Zpráva

imunitního výboru

o žádosti krajského soudu v Nitře ze dne 7. listopadu 1931, čj. Nt VII 50/31-2 za udělení souhlasu k trest. stíhání senátora Štefana Mezöho pro přečin podle §u 14 č. 1 zák. na ochranu republiky a pro zločin podle §u 15 č. 3 téhož zákona (č. 5180/31 předs.).

Dne 6. dubna 1931 konala komunistická strana v okresním městě Šáli veřejnou schůzi, na které bylo přítomno as 600 osob, a na ní mluvil jako řečník senátor Štefan Mezö.

Jmenovaný hovořil o hospodářské krisi a pravil, že tato krise v kapitalistických státech vehnala do největší bídy malorolníka a maloživnostníka, která též v Československu nás zastihla ve velké míře. Kapitalistické státy z celého světa svolávají konferenci na konferenci, aby se mohly z této krise vysvobodit, avšak k tomu jsou neschopny, nebo není peněz. Bankéři sedli si na klíče Vertheimových pokladen a nedají z ruky peníze. Obviňují robotnictvo, že toto je příčinou dnešní hospodářské krise, neboť požaduje velké mzdy; naproti tomu však vidíme, že robotnictvo už skoro 6 měsíců nedostane práci. Malorolnictvo doufalo, že brzy přestane bída – v tom se ale zklamalo. Dnes už tisíce malorolníků kupuje chléb na úvěr. Robotnictvo si laciné obilí koupit nemohlo, tím méně drahou mouku. To jsou bolesti, které cítíme všade.

V tomto stavu je i živnostnictvo, neboť svoje výrobky na úvěr prodat nemůže a peníze nejsou. Přes to, že ceny zemědělských výrobků klesají, robotnictvo skoro zdarma pracuje – daně se přes to jen zvyšují. Proč, poněvadž peníze se vyhazují na darebné věci. Vydržuje se četnictvo, policie, úředníci, kteří jsou na úkor daně platícího lidu. Ministr národní obrany dostává 133.800 Kč ročního platu a proto je potřeba zvyšovat daně na úkor malorolnictva a maloživnostnictva.

Když přijdeme na úřad a o něco žádáme, nenajde se člověk, který by naši žádost vybavil. Když robotnictvo dožaduje se svých práv, používá se proti němu obušků.

Kapitalisti platí novinám, aby rozšířili, že dnešní hospodářskou krisi zapříčinil ruský dumping. V tom jim pomáhají sociální demokraté. Rakousko a Německo zrušilo celní hranice a z té příčiny nastala válečná nálada právě tak jako r. 1914. Sociálně demokratická strana při volbách vyhlašuje se za internationální stranu, přes to ale na konferencích se ohražuje proti zrušení celních hranic, čímž veřejně se přihlašuje na obranu kapitalistů.

»Půjdou ale dále, už chystají zbraně a jedině jen komunisté jsou jim v cestě. My jim nebudeme při tom pomáhat, ale naopak budeme se snažit, abychom utvořili sovětskou republiku a potom nebude bolet hlava pracujícímu lidu.«

Pracující lid nemůže dát chleba svoji rodině, co zatím, kteří nepracují, v létě jdou do Tater, v zimě do Abazie. Proti těmto osobám musíme bojovat ruku v ruce a ukázat jim, že i my chceme žít. Dne 25. února jsme uspořádali přehlídku bojovníků, a otevřeně jsme hlásili, které jsou naše požadavky. Na to předseda vlády Udržal vydal vládní prohlášení, že učiní všemožná opatření, aby revoluci včas odstranil. Toto stálo vládu více jak 2 mil. Kč.

»Tu prohlašujeme před zástupem úřadu, že 1. máje opět uspořádáme přehlídku bojovníků a ještě větším počtem se zúčastníme v demonstracích proti kapitalistickému režimu, abychom konečně vybojovali pracujícímu lidu svobodu, bude-li třeba, krveprolitím.«

Po tomto výroku zástupce úřadu schůzi rozpustil a státní zastupitelství shledalo v těchto posledně pronesených slovech, jakož i v předcházejících »půjdou ale dále.... až nebude bolet hlava pracujícímu lidu«, přečin, pokud se týče zločin dle § 14, č. 1 a dle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a krajský soud v Nitře dožaduje se vydání sen. Štefana Mezöho k trestnímu stihání pro inkriminované výroky.

Návrh.

Imunitní výbor navrhuje, aby žádosti krajského soudu v Nitře ze dne 7. listopadu 1931 č. j. Nt. VII 50/31-2, nebylo vyhověno a aby nebyl dán souhlas k trestnímu stihání sen. Štefana Mezöho pro pozastavené výroky a to z těchto důvodů:

Podle úřední zprávy bylo na schůzi přítomno as 600 osob, z nichž mnoho ze zvědavosti přišlých, a když zástupce úřadu schůzi rozpustil, posluchači za zpěvu bolševické hymny sice hřmotně místnost opustili, ale k zákroku se strany četnictva nedošlo, neboť veřejný zájem toho nevyžadoval. Slova pronesená senátorem Mezö nejen »neelektrisovala«, ani nezanechala hlubšího dojmu neb ohlasu; byla snůškou obvyklých frází a šlágrů oposičního demagoga.

V uvážení těchto okolností nelze zde shledati skutkovou podstatu inkriminovaných trestních činů, jak ji vyjadřují § 14, č. 1 a § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, a proto se souhlas k trestnímu strhání sen. Štefana Mezöho nenavrhuje.

V Praze, dne 24. února 1932.

Ad. Šelmec v. r.,
předseda.

F. Šabata v. r.,
zpravodaj.