Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 903.

Zpráva

imunitního výboru

o žádosti krajského soudu v Levoči ze dne 23. června 1930 č. j. Nt. III. 47/30 za souhlas k stíhání senátora Jana Richtera pro přečin podle

14 č. 1 zákona na. ochranu republiky (č. 1837/30 předs.) (k tisku č. 441).

Děj:

Dne 21. října 1929 na veřejné voličské schůzi v Kežmarku obíral se nynější senátor Jan Richter, tehdy kandidát maďarsko-křesťansko-socialistické strany, též tím, že se Zipserům vytýká hungarismus, a pravil doslovně: »Zdejší německý lid žil po staletí s Maďary, byl v maďarském státě spokojen, jest s Maďary spojen pokrevnými svazky a nemá proto důvodu, aby se od Maďarů odvracel. Maďary i Zipsery stihl stelný osud. Maďaři ztratili svoji vlast a s nimi ztratili svoji vlast i Zipseři. « Kromě toho před tím dokazoval, že je nutno, aby se Zipseři za svůj hungarismus nestyděli, ale veřejně se k němu hlásili.

Krajský soud v Levoči podal žádost předsednictvu senátu za vydání jmenovaného senátora ke stíhání pro přečin podle § 14, č. 1, zákona na ochranu republiky čís. 50 ai 1923 Sb. z. a n.

návrh:

Imunitní výbor trvá na svém původním návrhu ze dne 22. dubna 1931 a opětně navrhuje, aby senát vyhověl žádosti krajského sondu v Levoči ze dne 23. června 1930, č. j. Nt III 47/30, a dal souhlas k trestnímu stíhání senátora Jana Richtera pro přečin podle § 14, č. 1, zákona na ochranu republiky č. 50 ai 1923 Sb. z. a n.

Důvody:

Imunitní výbor ve své schůzi dne 22. dubna 1931 navrhl vydáni senátora Jana Richtera za výše uvedený přečin na ochranu republiky.

Senát jednal ve 102. schůzi dne 10. června 1931 o dotyčné zprávě výboru (tisk 441) a usnesl se vrátiti věc imunitnímu výboru k novému projednání.

Podle § l4, č. 1, zákona na ochranu republiky trestá se za přečin ten, kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí pobuřuje proti státu pro jeho vznik. Podle soudní prakse nevyžaduje se, aby byla ohrožena bezpečnost nebo autorita státu, stačí, když výrok je schopným, aby u posluchačů způsobil nepříznivé smýšlení vůči státu.

Z dodatečně vyžádaných spisů možno se přesvědčiti, že v nich označená řeč pana senátora Richtera byla demagogická a fanatická a ve své řeči pravil, že se setkal v parlamentě s těmito pány aktivisty a že mu byli takto představeni: Spina, Hodina, Čapek, Křepek. Na to jsem povídal: »Ale tak mi už představte nějakého Němce, neboť já se jmenuji Richter.« Aktivističtí Němci nejsou žádnými Němci; jsou to germanisovaní Češi, v kterých se ozývá česká krev a proto se k Čechům vracejí. A teď se tu objevuje pan Manouschek, to je zrovna takový Němec, jako ti Křepkové a Spinové. To nejsou žádní Němci, ale zakuklení Češi, kteří tu přicházejí dělati rozvrat mezi dobrými Němci a je olupovati o jejich tradici. A pak přecházeje na hungarismus spišských Němců, mluvil dále, že prý jako v Křepcích a Spinech se ozývá česká krev, tak že se v Zipserech ozývá krev Maďarů, s nimiž žili po 800 let ve státě. Proto se za svůj hungarismus nesmějí styděti, nýbrž k němu hrdě hlásiti. A nakonec řekl inkriminovanou část, která je obsažena v úvodu.

Podle názoru imunitního výboru ve výrocích senátora J. Richtera jest pobuřování proti našemu státu pro jeho vznik a nemohl konstatovati, že pan senátor Richter nepřestoupil povolené meze agitační řeči. A proto bylo třeba vyhověti žádosti krajského soudu v Levoči a navrhnouti, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání senátora Jana Richtera a ponechati konečnou kvalifikaci jeho výroků soudu k tomu určenému.

V Praze, dne 27. října 1932.

A. Šelmec v.r.,
předseda.

Dr Bačinský v. r.,
zpravodaj.