Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 906.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 6. října 1932 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Obchodně-politické styky Československa s Německem jsou upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920, jež je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách. K sjednání celně-tarifní úmluvy s Německem dosud nedošlo pro silně ochranářský kurs, jejž Německo sleduje již několik let, hlavně u položek zemědělských. V letošním roce došlo zejména k dalšímu zvýšení cel na dříví dne 5. února a 14. června a ke zvýšení cel u 115 položek zemědělských i průmyslových německého celního tarifu od 6. září. Kromě toho brzdí Německo svůj dovoz via facti omezeným přídělem devis a zaváděním kontingentů. Protekční politiku odůvodňuje Německo nutností rovnováhy platební bilance.

Naše bilance zahraničního obchodu s Německem se v minulých letech stále zhoršovala, takže významné aktivum let poválečných se změnilo od r. 1928 ve velké pasivum, jež dosáhlo r. 1929 částky 1053,8 milionů Kč, r. 1930 1020,4 milionů Kč a r. 1931 1260 milionů Kč. Naše pasivum s Německem při obratu zmenšeném o 38 % obnášelo za prvních 8 měsíců t. r. 602 miliony Kč oproti 748 mil. za stejné období v roce minulém.

Československo usiluje již po léta, aby upravilo v celně-tarifním oboru své obchodní styky s Německem, leč k provedení tohoto úmyslu nemohlo dojíti pro zmíněné ochranářské tendence německé obchodní politiky, jimiž postižen byl v posledních letech zvláště náš tradiční vývoz zemědělských produktů (chmele, ječmene, sladu a dříví). Otázka chmele byla zatímně vyřešena dodatkovou úmluvou z 12. listopadu 1931, č. 193 Sb. z. a n. z r. 1931, jejíž platnost vypršela koncem srpna t. r., ale byla o měsíc prodloužena dodatkovou úmluvou z 27. srpna 1932, č. 149 Sb. z. a n.

V minulém roce vydalo Německo, sledujíc své ochranářské snahy v obchodní politice a dovolávajíc se též značného poklesu domácího konsumu piva, nouzové nařízení, jímž předpisuje dnem 1. září 1931 svým pivovarům povinné používání domácího chmele aspoň z 75 %. Kromě toho Německo zvýšilo dnem 12. října 1931 ochranné clo na chmel z ř. marek 60 na ř. marek 150, když se bylo dříve sprostilo svých smluvních závazků s Francií a Belgií. Československé chmelařství, jež jest ode dávna hlavním násobitelem německých pivovarů, bylo těmito opatřeními hluboce dotčeno, ježto mu hrozilo úplné vytlačení z německého trhu. Aby tomu zabránila, československá vláda sjednala s Německem svrchu zmíněnou dodatkovou úmluvu z 12. listopadu 1931, kterou se snižuje nově platná autonomní celní sazba na chmel z ř. marek 150 na 70 za 100 kg. Mimo to německá vláda se zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle § 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele ze dne 21. srpna 1931. Předkládaná dodatková úmluva jest v podstatě prodloužením, této úmluvy na dobu dalšího roku.

Nová jsou pouze ustanovení čl. 5., jimiž si obě smluvní strany zaručují bezcelnost pro dovoz umělých hnojiv v pohraničním styku, a ustanovení čl. 6. s příslušnými přílohami, jimiž se Československu dostává jednostranně jistých úlev veterinárních pro dovoz a průvoz živých zvířat, částí zvířat a zvířecích výrobků. Praktická výhoda této úpravy spočívá v ulehčení československého vývozu hus a drůbeže, jatečních koní, šunek a masových konserv.

Sjednáním této úmluvy, jejíž čl. 1. - 4. platí nejdéle do 31. srpna 1933, nemá býti dotčena konečná úprava obchodu chmelem mezi republikou československou a Německem. Dodatkovou úmluvu neb její části může každá z obou smluvních stran kdykoli vypověděti k 1. každého měsíce se lhůtou jednoměsíční.

Při sjednání této dodatkové úmluvy vyhovělo proti tomu Československo, podobně jak již učinilo v úmluvě z 12. listopadu 1931, německým přáním, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80 % byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.

Československá vláda jest si sice vědoma, že touto úmluvou nedosáhne podstatného zlepšení svého pasiva vůči Německu ani podstatného zlepšení svého vývozu chmele, neboť v důsledku úmluvy z 12. listopadu 1931 bylo od nás vyvezeno pouze nepatrné množství chmele u srovnání s lety minulými. Vysvětlení spočívá v okolnosti, že německé pivovary používaly povolení k zpracování cizozemského chmele hlavně k zpracování starých zásob. Tyto zásoby však jsou nyní pravděpodobně již ve větší míře vyčerpány, takže lze očekávati, že v nastávající sezóně dojde přece k zvýšenému dovozu československého chmele oproti období minulému. Tento dovoz by ovšem byl sotva uskutečnitelný, kdyby nebylo, došlo k sjednání této úmluvy, jež našemu vývozu zaručuje podstatně sníženou celní sazbu.

Předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění, vláda projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

Text dodatkové úmluvy předkládá se ve zvláštních exemplářích ve znění českém a německém.

V Praze, dne 31. října 1932.

Předseda vlády:

J. Malypelr v. r.

Dodatková úmluva

k československo-německé hospodářské dohodě z 29. června 1920.

S výhradou pozdější konečné úpravy obchodu chmelem mezi Československem a Německem, byla mezi československou a německou vládou sjednána tato dodatková úmluva k hospodářské dohodě mezi vládou československou a vládou německou ze dne 29. června 1920:

Článek 1.

(1) Německá vláda svoluje k dovozu chmele saz. čís. 30 německého celního sazebníku, pokud může býti tuzemskými pivovary ještě používán v mezích nařízení o používání tuzemského chmele ze dne 21. srpna 1931 (říš. zák. I, str. 454) ve várečném roce 1932/1933 až do 31. srpna 1933 za celní sazbu 70'- říšských marek za 100 kg hrubé váhy, bude-li předložena celní sníženka hlavního celního úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně.

(2) Dále bude německá vláda blahovolně vyřizovati žádosti podle § 2 nařízení o používání tuzemského chmele z 21. srpna 1931 o zahraniční chmel, pokud budou podávány tuzemskými pivovary k výrobě světlých typových piv.

Článek 2.

(1) Tuzemské pivovary podávají žádosti o udělení celní sníženky mimo výjimečné případy odst. 3 příslušným okresním celním komisařům. Ze žádosti musí býti patrno:

1. Množství zahraničního chmele, pro něž jsou žádány celní sníženky.

2. Počet celních sníženek, jež mají býti uděleny, a množství, na něž mají zníti jednotlivé celní sníženky.

3. Množství zahraničního chmele, jež bylo zpracováno v pivovaře k výrobě piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1932 až do dne předložení žádosti.

Okresní celní komisař předloží žádost po přezkoumání správnosti údaje, předepsaného v odst. 1. č. 3. hlavnímu celnímu úřadu. Tento žádost přezkouší. K tomu cíli zjistí především celkovou spotřebu chmele v pivovaře v době od 1. října 1927 do 30. září.1930. Z ročního průměru, z toho vypočteného, odečte množství domácího chmele, jež odpovídá sazbě vyjádřené v procentech a stanovené pro onen pivovar, dále odečte množství zahraničního chmele, jež bylo použito pivovarem k výrobě piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1932 do dne předložení žádosti. Odpovídá-li pak konečný výsledek množství zahraničního chmele, na které jsou žádány celní sníženky, potvrdí to hlavní celní úřad na~žádosti a předá jí hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně.

(3) žádosti o udělení celních sníženek na zahraniční chmel, jenž může býti používán tuzemským pivovarem na základě výjimečného povolení, uděleného podle § 2 nařízení o používání domácího chmele z 21. srpna y 931, předkládá pivovar přímo hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně s připojeným prvopisem výjimečného povolení.

(4) Hlavní celní úřad Berlín-Charlottenburg udělí celní sníženku podle připojeného vzorku a odešle ji žadateli.

(5) Celní sníženka opravňuje pivovar, aby dal množství zboží v ní vyznačené na kterékoliv celnici celně projednati. Současně s přihláškou ku proclení budiž celnímu úřadu předložena celní sníženka.

Celní sníženky platí pouze pro množství, na něž jsou vydány. Dovoz se může díti také v dílčích zásilkách zbývající množství lze však přihlásiti u některého celního úřadu ke konečnému odbavení nejdéle do uplynutí 31. srpna 1933.

Článek 3.

(1) Jako československý chmel dovolí československá vláda vyvážeti do Německa jen chmel, který podle předpisů v republice Československé platných jest opatřen osvědčením původu (t. j. který podle platných československých předpisů jest v původním balení, opatřeném označením původu, pečetí a plombou) a který jest doprovázen ověřovací listinou příslušné známkovny.

(2) Československá vláda jest oprávněna dáti svolení k vývozu chmele jen tehdy, je-li provázen listinou, vydanou ústavem československou vládou k tomu pověřeným.

Článek 4.

(1) Československá vláda souhlasí s tím, aby dehtové barvy s obsahem kuchyňské soli, Glauberovy soli, dextrinu, sody nebo směsi těchto látek do 80 % byly odbavovány v pol. 625 československého celního sazebníku.

(2) Dále bude blahovolně vyřizovati žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa.

Článek 5.

Pohraničním obyvatelům obou stran bude povolována bezcelnost pro umělá hnojiva, jichž budou potřebovati k obhospodaření svých pozemků na cizích pohraničním území v případech stanovených v příloze F česko-slovensko-německé hospodářské dohody z 29. června 1920 pod čís. 1 a 2 a za podmínek tamtéž stanovených.

Článek 6.

Dovoz živých zvířat (jednokopytníků a drůbeže), částí zvířat a zvířecích výrobků se řídí ustanovením přílohy A.

Průvoz živých zvířat (jednokopytníků, paznehtnatých zvířat a drůbeže), částí zvířat a zvířecích výrobků se řídí ustanovením přílohy B.

Ustanovení uvedených příloh se týkají jen zásilek pocházejících z území druhé smluvní strany.

Hrozí-li nebezpečí zvířecí nákazy, může býti dovoz a průvoz živých zvířat všeobecně nebo ze zamořených oblastí zakázán, bude-li nutno přikročiti k takovým omezením, bude

postupováno blahovolně. Dojde-li k uzávěře, bude o tom druhá smluvní strana neprodleně. vyrozuměna.

Obě vlády se vzájemně dohodnou o velikosti obvodu, o němž se zmiňují zvěrolékařská osvědčení (vzor e, f, g,) a o kterém se dosvědčuje, že jest bez nákazy.

Článek 7.

Tato úmluva bude ratifikována. Nabude účinnosti 10. dne po výměně ratifikačních listin; jež bude provedena v Berlíně a zůstane v účinností po dobu trvání hospodářské dohody z 29. června 1920, pokud některá ze smluvních stran tuto dodatkovou úmluvu nebo její části nevypoví k 1. každém měsíce se lhůtou jednoměsíční; ustanovení odstavce 1. až 4 pozbudou však účinnosti nejdéle dnem 31. srpna 1933. Smluvní strany si vyhražují uvésti dodatkovou úmluvu v prozatímní účinnost již před výměnou ratifikačních listin ve lhůtě dle možnosti nejbližší, jež bude ještě sjednána, avšak nejpozději dnem 15. října 1932.

K čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto dodatkovou úmluvu ve dvou prvopisech v československém a německém jazyku a připojili své pečeti.

V Praze, dne 6. října 1932.

L. S. Dr. JUL. FRIEDMANN v. r.

L. S. WALTER-KOCH v. r.

Zusatzvereinbarung

zum deutsch-čechoslovakischen Wirtschafts

abkommen vom 29. Juni 1920.

Zwischen- der Deutschen und der Čechoslovakischen Regierung ist vorbehaltlich einer späteren endgültigen Regelung des Hopfenverkehrs zwischen Deutschland und der üechoslövakei die nachstehende Zusatzvereinbarung zu dem Wirtschaftsabkommen zwischen der Deutschen Regierung und der Čechoslovakischen Regierung vom 29. Juni 1920 getroffen worden:

Artikel 1.

(1) Die Deutsche Regierung wird die Einfuhr von Hopfen der Nr. 30 des deutschen Zolltarifs, der von im Inlande gelegenen Brauereien im Rahmen der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 (Reichsgesetzbl. I S. 454) in dem Braujahre 1932/33 noch verwendet werden kann, bis-zum 31. August 1933 zum Zollsatze von 70 RM für den Doppeizentner Rohgewicht zulassen, wenn ein Zollermäßigungsschein des Hauptzollamtes Berlin-Charlottenburg in Berlin vorgelegt wird.

(2) Die Deutsche Regierung wird ferner Anträge auf Grund des § 2 der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vorn 21. August 1931 wohlwollend behandeln, wenn diese Anträge von im Inlande gelegenen Brauereien zwecks Herstellung von hellen Typenbieren gestellt werden.

Artikel 2.

(1) Der Antrag auf Erteilung eines Zollermäßigungsscheines ist, mit Ausnahme des Sonderfalls in Abs. 3, von der im Inland gelegenen Brauerei bei dem für sie zuständigen Bezirkszollkommissar einzureichen. Aus dem Antrag muß zu ersehen sein:

1. die Menge des Auslandshopfens, für die Zollermäßigungsscheine beantragt werden;

2. die Zahl der zu erteilenden Zollermäßigungsscheine und die Menge, auf die die einzelnen Zollermäßi,-ungsscheine lauten sollen;

3. die Menge des Auslandshopfens, die nach dem 1. Oktober 1932 bis zum Tage der Vorlage des Antrages im Brauereibetrieb zur Herstellung von Bier für den Inlandsverbrauch verwendet worden ist.

(2) Der Bezirkszollkommissar legt den Antrag nach Prüfung der Richtigkeit der in Abs. 1 Ziffer 3 vorgeschriebenen Angabe dem Hauptzollamt vor. Dieses prüft den Antrag. Dazu stellt es zunächst den Gesamtverbrauch der Brauerei an Hopfen in der Zeit vom 1. Oktober 1927 bis 30. September 1930 fest. Von der hieraus sich ergebenden Jahresdurchschnittssumme zieht es die Menge an Inlandshopfen ab, die dem für die Brauerei festgesetzten Vomhundertsatz entspricht; ferner zieht es die Menge des Auslandshopfens ab, die in der Brauerei seit dem 1. Oktober 1932 bis zum Tage der Vorlage des Antrages zur- Herstellung von Bier für den Inlandsverbrauch verwendet worden ist. Soweit die danach sich ergebende Endsumme sich deckt mit der Menge an Auslandshopfen, für die Zöllermäßigungsscheine beantragt werden, bescheinigt das Hauptzollamt dies in dem Antrag und reicht ihn an das Hauptzol, ämt Berlin-Charlottenburg in Berlin weiten.

(3) Anträge auf Erteilung von Zollermäßigungsscheínen fürausländischen Hopfen, der auf Grund einer nach § 2 der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 erteilten Ausnahmebewilligung von der im Inland gelegenen Brauerei verwendet werden kann, sind von dieser unter Vorlage der Urschrift der Ausnahmebewilligung unmittelbar an das Hauptzollamt Berlin-Charlottenburg in Berlin einzureichen.

(4) Das Hauptzollamt Berlin-Charlottenburg in Berlin erteilt den Zollermäßigungsschein nach dein anliegenden Muster und übersendet ihn dem Antragsteller.

(5) Der Zollermäßigungsschein berechtigt die Brauerei, die in ihm verzeichnete Warenmenge bei jeder Zollstelle abfertigen zu lassen. Er ist der Zollstelle mit der Anmeldung zur Verzollung vorzulegen.

(6) Die Zollermäßigungsscheine sind nur für die Menge gültig, für die sie ausgestellt sind. Die Einfuhr kann auch in Teilsendungen stattfinden; jedoch dürfen die Restmengen nur bis zum Ablauf des 31. August 1933 bei einer Zollstelle zur Schlußabfertigung angemeldet und gestellt werden.

Artikel 3.

(1) Die üechoslovakische Regierung wird als čechoslovakischen Hopfen nur solchen Hopfen zur Ausfuhr nach Deutschland zulassen, welcher nach Maßgabe der jeweils in der. Čechoslovakischen Republik geltenden Vorschriften mit. einer Herkunftsbezeichnung versehen ist, das heißt sich nach den jeweils geltenden čechoslovakischen Vorschriften in Originalpackungen befindet, welche Herstellungsbezeichnung, Siegel und Plombe tragen, und der von der Beglaubigungsurkunde der zuständigen Signierhalle begleitet wird.

(2) Die Čechoslovakische Regierung ist berechtigt, den Hopfen nur dann zur Ausfuhr zuzulassen, wenn er von einer Urkunde begleitet ist, die von einer von der Čechoslovakischen Regierung dazu bestimmten Anstalt ausgestellt ist.

Artikel 4.

(1) Die Čechoslovakische Regierung wird Teerfarben mit einem Gehalt an Kochsalz, Glaubersalz, Dextrin, Soda oder Mischungen dieser Stoffe bis zu 80 von Hundert zur Verzollung nach der Nummer 625 des cechoslovakischen Zolltarifs zulassen.

(2) Sie wird ferner Anträge auf Bewilligung der Einfuhr von Löschkalk aus Deutschland wohlwollend behandeln.

Artikel 5.

Den beiderseitigen Grenzbewohnern wird in den in der Anlage F des deutsch - čechoslovakischen Wirtschaftsabkommens vom 29. Juni 1920 unter Ziffer 1 und 2 angegebenen Fällen und unter den dort vorgesehenen Bedingungen für den künstlichen Dünger, der zu Bewirtschaftung ihrer im fremden Grenzbezirk gelegenen Grundstücke benötigt wird, Zollfreiheit gewährt.

Artikel 6.

Für die Einfuhr von lebenden Tieren (Einhufer und Geflügel), tierischen Teilen und tierischen Erzeugnissen gelten die in der Anlage A enthaltenen Bestimmungen.

Für die Durchfuhr von lebenden Tieren (Einhufer, Klauentiere und Geflügel), tierischen Teilen und tierischen Erzeugnissen gelten die in der Anlage B, enthaltenen Bestimmungen.

Die Bestimmungen der vorgenannten Anlagen gelten nur für Herkünfte aus dem Gebiete eines der vertragschließenden Teile.

Bei drohender Seuchengefahr kann die Einund Durchfuhr von lebenden Tieren allgemein oder für die verseuchten Gebietsteile gesperrt werden; falls Sperrmaßnahmen ergriffen werden müssen; wird in wohlwollender Weise verfahren werden. Die erfolgte Sperre wird dem andern Vertragsteil unverzüglich mitgeteilt werden.

Über die Größe des in der tierärztlichen Bescheinigung Mustere e, f, g vorgesehenen Umkreises; dessen Seuchenfreiheit- zu bescheinigen ist, werden die beiden Regierungen sich verständigen.

Artikel 7.

Dieses Abkommen soll ratifiziert werden. Es tritt am zehnten_Tage nach dem Austausch der Ratifikationsurkunden, der in Berlin erfolgen soll, in Kraft und bleibt für die Dauer des Wirtschaftsabkommens vom 29. Juni 1920 in Geltung, sofern nicht einer der vertragschließenden Teile diese Zusatzvereinbarung oder Teile derselben zum 1. eines Monats mit einer Frist von einem Monat kündigt; die Vereinbarungen in Artikel 1 bis 4 treten jedoch spätestens mit Ablauf des 31. August 1933 außer Kraft. Die vertragschließenden Teile behalten sich vor, das Zusatzabkommen bereits vor Austausch der Ratifikationsurkunden von einem noch zu vereinbarenden möglichst nahen Zeitpunkt, spätestens jedoch vom 15. Oktober 1932, ab vorläufig anzuwenden.

Zu Urkund dessen haben die Bevollmächtigten diese Zusatzvereinbarung in doppelter Urschrift in deutscher und čechoslovakischer Sprache unterzeichnet und mit ihren Siegeln versehen.

Prag, den 6. Oktober 1932.

L. S. WALTER KOCH m. p.

L. S. Dr. JUL. FRIEDMANN m. p.

Vzor.

Celní sníženka

čís..............................

(Pivovar)........................................................................................................……

jest oprávněn dáti odbaviti

................................................................ q hrubé váhy

(slovy: .............................................................).

chmele za sníženou celní sazbu 70,- Rm za 100 kg hrubé váhy.

V Berlíně dne................................................................ 193.......

Hlavní celní úřad

………………………………………………..

(Úřední razítko.)

Podpis.

………………………

Muster.

Zollermäßigungssehein

Nr......................

Die.........................................

ist berechtigt

rh................................................................................................... dz

(in Buchstaben:............................................................................)

Hopfen zum ermäßigten Zollsatz von rh..........................................................RM abfertigen zu lassen.

Berlin, den.............................................................193.......

Hauptzollamt

.......................................................

(Amtsstempel.)

Unterschrift.

..........................

Příloha A.

K dovozu se připouštějí:

I. Živá zvířata.

1. Jednokopytníci.

Jednokopytníci podléhají při dovozu pohraniční zvěrolékařské prohlídce.

Dovážení jednokopytníci buďtež opatřeni osvědčením o původu a zdravotním stavu ve znění podle přiloženého vzoru a. Tato osvědčení buďtež postupně očíslována a tak upravena, aby ze zbylé kontrolní části nebo zhotoveného propisu mohla býti zjištěna bezpečně totožnost zvířete při případném pozastavení na hranicích.

2. Živá drůbež (husy, kachny, kuř domácí, perličky, krůty a holubi) k výkrmu a k zabití. K dovozu domácí drůbeže jest zapotřebí zvláštního povolení, jehož platnost zaniká v době 3 měsíců, když nebylo užito.

Drůbež může býti dovážena všemi k tomu určenými hraničními přechody. Seznam těchto míst sdělí si vzájemně smluvní strany, dříve než tato úmluva nabude působnosti. V návrhu na udělení povolení jest udati hraniční místo přechodu.

Dovážená drůbež podléhá při dovozu pohraniční zvěrolékařské prohlídce; k dovozu připouští se pouze drůbež se zkráceným ocasním peřím.

Doprava z místa hraničního přechodu do místa určení děje se v zaplombovaných železničních vozech, opatřených nálepkami s označením, že jde o drůbež podléhající uzávěře.

K dovozu do Německa se připouští drůbež jen do zvláště určených výkrmen nebo do porážek, jichž seznam bude sdělen československé vládě ještě dříve, než tato úmluva nabude působnosti.

Zásilky drůbeže buďtež opatřeny zvěrolékařským osvědčením podle přiloženého vzoru b.

II. části zvířat a zvířecí produkty.

1. Šunky, jakož i vepřové hřbety (pečínky), krky a břicha (bůčky), jsou-li takové výrobky připraveny tak, že ztratily vlastnosti čerstvého masa i ve vnitřních vrstvách, aniž by mohly býti uvedeny do čerstvého stavu jakýmkoliv způsobem.

Pro dovoz do Německa jsou směrodatná ustanovení říšského zákona o prohlídce masa ze dně 3. června 1900 (Reichsgesetzblatt str. 547).

Dovážené, shora jmenované vepřové maso budiž při dovozu opatřeno zdravotním osvědčením příslušného úředního zvěrolékaře ve znění podle přiloženého vzoru c.

2. Zabitá domácí drůbež a pernatá zvěř. Domácí drůbež může býti dovážena pouze oškubaná. Mimo to musí býti vyprázdněno vole a u hubené drůbeže musí býti střeva také vykličkovaná. Pernatá zvěř může býti dovážena neoškubaná a nevykličkovaná.

3. Střeva, kůže, měkkých částí zbavené kosti, kopyta, paznehty a rohy, vše v úplně suchém stavu.

Pro dovoz kostí do Německa jsou směrodatná ustanovení vydaná pro dovoz kostí a kostní moučky.

Kdyby se vyskytly při dovozu jmenovaných zvířecích surovin veterinární závady, může býti požadováno předložení osvědčení o původu a zdravotním stavu.

Jmenované zvířecí suroviny, které by nebyly v úplně suchém stavu, nebo při oprávněném podezření, že pocházejí z nemocných zvířat, budou vráceny.

4. úplně prosolená střeva a kůže potřebující k dovozu zvláštní dovozní povolení, jehož platnost zaniká v době 3 měsíců, když nebylo užito.

Při dovozu střev do Německa jsou směrodatná ustanovení říšského zákona o prohlídce masa ze dne 3. června 1900 (Reichsgesetzbi. str. 547).

Dovážená úplně prosolená střeva a kůže buďtež opatřena při dovozu zdravotním osvědčením příslušného úředního zvěrolékaře ve znění přiloženého vzoru d.

Zdravotní osvědčení (vzor d) pro střeva, která byla německými přístavy dopravena do Německa, bude nahrazeno potvrzením příslušného úředního zvěrolékaře, že byla mu předložena zdravotní osvědčení země původu, nebo že předložení takovýchto zdravotních osvědčení se nevyžaduje podle platných předpisů při dovozu do Německa.

5. Vlna, chlupy, štětiny a peří, vše v úplně suchém stavu, zabalené dobře v pytlích, připouštěné k dovozu přímo do závodů je zpracujících.