Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 937.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................................... 1932,

kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Lhůta stanovená v § 28. č. 4, zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, a prodloužená posledně zákonem ze dne 19. prosince 1931, č. 213 Sb. z. a n., do konce roku 1932, prodlužuje se opět, a to do konce roku 1933.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1933, provede jej ministr veřejných prací v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností, spravedlnosti a zemědělství.

Důvodová zpráva.

Podle § 28. č. 4, zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, mělo ministerstvo veřejných prací označiti v dohodě s ministerstvy spravedlnosti, financí, obchodu a zemědělství do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona elektrické podniky, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné podle § 4 téhož zákona.

Poněvadž však finanční a hospodářské poměry nedovolovaly, aby soustavná elektrisace mohla býti prováděna zároveň ve všech částech státního území, bylo opětně nutno tuto lhůtu prodloužiti, což se stalo naposledy zákonem ze dne 19. prosince 1931, č. 213 Sb. z. a n., a to do korce roku 1932.

Avšak ani s takto prodlouženou lhůtou není možno vystačiti.

V roce 1932 bylo sice jednáno s některými soukromými elektrickými podniky o jejich dobrovolnou přeměnu na všeužitečné na podkladě zákona ze dne 1. července 1932, č. 114 Sb. z. a n., dokončení těchto jednání v tomto roce ukázalo se však vzhledem k neobyčejně nepříznivým hospodářským poměrům neproveditelným.

Poněvadž by označením těchto podniků padle § 28 elektrisačního zákona, které by se musilo státi do konce roku 1932, zdárný výsledek jednání o dohodu mohl býti velmi vážně ohrožen a některé z těchto podniků přímo se domáhají prodloužení dosavadní lhůty k označení, jest opětné prodloužení této lhůty nejvhodnějším řešením v této situaci.

Jak již v důvodové zprávě k zákona č. 191/1930 Sb. z. a n. bylo uvedeno, nebudou § 28 dotčeny podniky, které náležejí korporacím územní samosprávy, t. j. obcím a okresům, aneb na nichž korporace tyto jsou převážnou měrou zúčastněny; rovněž nebudou tímto ustanovením dotčeny podniky, které ve lhůtě 30 let mají podle platných smluv přejíti do vlastnictví korporací územní samosprávy. Pro použití § 28 nepřicházejí v úvahu též drobné podniky soukromé místního významu.

S ohledem na finanční poměry veřejných činitelů se pak doporučuje, aby tato lhůta byla prodloužena aspoň o jeden rok, aby těmto činitelům bylo usnadněno opatření finančních prostředků potřebných k účasti na zmíněných podnicích.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl přikázán v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru technicko-dopravnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší, aby zákon mohl vejíti v účinnost dnem 1. ledna 1933.

V Praze, dne 2. prosince 1932.

Předseda vlády:

Malypetr v. r.

Ministr veřejných prací:

Ing. Dostálek v. r.