Vrácení daně.

§ 46.

(1) Daň lze vrátiti jen tehdy, byla-li skutkovým omylem aneb účetním nedopatřením zaplacena vyšší částka než jakou bylo odvésti podle zákona, jakož i bylo-li jízdné dopravovaným osobám prokazatelně vráceno z důvodů, že doprava nebyla provedena, a u nepravidelné hromadné dopravy osob cizozemskými motorovými vozidly v tuzemsku, byla-li ohlášená cesta následkem nepředvídaných okolností prokazatelně zkrácena.

(2) V hotovosti vrátí se daň podnikatelům nepravidelné hromadné dopravy osob cizozemskými motorovými vozidly v tuzemsku a jinak jen při úplném zastavení dopravy.

(3) Vrácení daně může býti požadováno jen do tří měsíců ode dne, kdy daň měla býti odvedena (§ 43, odst. 3.).

Ohlašovací povinnost.

§ 47.

Osoby uvedené v § 40, odst. 2., jsou povinny ohlásiti napřed příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu dopravu, jakož i každou její změnu podle předpisů, jež budou vydány vládním nařízením.

Záznamy.

§ 48.

Osoby uvedené v § 40, odst. 2., jsou povinny vésti záznamy o příjmu a vydání jízdních lístků a o přijatém jízdném; podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Příslušnost finančních úřadů.

§ 49.

(1) Věcně příslušným finančním úřadem I. stolice pro daň z jízdného jest v zemi České a na území býv. Moravy okresní finanční ředitelství, na území býv. Slezska finanční inspektorát, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské finanční ředitelství. Při nepravidelné hromadné dopravě osob cizozemskými motorovými vozidly v tuzemska je věcně příslušným celní úřad.

(2) Místní příslušnost finančních úřadů řídí se u pravidelné hromadné dopravy v tuzemsku nebo z tuzemska do ciziny podle místa počáteční stanice této dopravy, u nepravidelné hromadné dopravy tuzemské nebo z tuzemska do ciziny podle stanoviště motorového vozidla, u pravidelné hromadné dopravy cizozemskými motorovými vozidly v tuzemsku podle místa, kde jest pravidelná konečná stanice této dopravy, a u pravidelné hromadné dopravy cizozemskými motorovými vozidly z ciziny přes tuzemsko do ciziny podle místa, kde jest první vstupní stanice této dopravy v tuzemsku. U nepravidelné hromadné dopravy cizozemskými motorovými vozidly v tuzemsku jest místně příslušným vstupní, a byla-li doprava nastoupena v tuzemsku, výstupní celní úřad.

Oddíl druhý.

Daň z dopravy osob provozované osobními motorovými vozidly.

Předmět a základ daně.

§ 50.

(1) Předmětem dopravní daně jest doprava osob provozovaná po živnostensku osobními motorovými vozidly (§ 71, odst. 3.) na území Československé republiky.

(2) Základem daně jest motorové vozidlo.

(3) Doprava osob provozovaná cizozemskými osobními motorovými vozidly považuje se za živnostenskou, má-li motorové vozidlo zařízení sloužící k měření poplatku za jízdu (taxametr).

Podmět daně.

§ 51.

(1) Daň postihuje vlastníka motorového vozidla a při prodeji s výhradou vlastnictví držitele.

(2) U cizozemských osobních motorových vozidel postihuje daň podnikatele dopravy nebo jeho zmocněnce.

Sazba daně.

§ 52.

(1) U tuzemských motorových vozidel provozujících dopravu osob činí daň za kalendářní rok

a) u vozidel se spalovacím motorem podle obsahu válců do 1 litru 800 Kč,

více než 1 litr do 2 litrů 1.200 Kč,

a více než 2 litry 1.800 Kč,

b) u vozidel s jiným pohonem (elektrickým, parním a pod.) 1.200 Kč.

(2) U cizozemských osobních motorových vozidel činí daň 4 Kč za kalendářní den pobytu nebo jeho část. Požádá-li o to podnikatel dopravy a předloží-li osvědčení o počtu válců a jich rozměrech (vrtání a zdvihu) v mm, může zaplatiti daň podle sazeb a na období platná pro vozidla tuzemská.

Obsah válců vypočte se podle vzorce

N =

při čemž N značí obsah válců (v litrech), V vrtání (v mm), Z zdvih (v mm), P počet válců. Osoby uvedené v § 51 jsou povinny prokázati tyto součinitele úředními doklady.

Splatnost daně.

§ 53.

(1) Osoby uvedené v § 51, odst. 1., jsou povinny platiti daň (§ 52) napřed ve stejných částkách na kalendářní čtvrtletí (platební období), a to nejpozději 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Za celé se považuje i čtvrtletí, v němž tyto osoby začaly používati vozidla k dopravě osob.

(2) Osoby uvedené v § 51, odst. 2., jsou povinny zaplatiti daň při celním záznamu vozidla. Zůstane-li cizozemské motorové vozidlo na území Československé republiky ještě po uplynutí období, na které byla daň původně zaplacena u celního úřadu, jest daň pro každý další pobyt zaplatiti nejpozději v den, kdy končí poslední zdaněné období.

Způsob placení.

§ 54.

(1) Daň se platí, pokud nebude vládním nařízením jinak stanoveno, zvláštními šekovými vplatními lístky poštovní spořitelny nebo převodem za použití šekových vplatních lístků na účet příslušného finančního úřadu I. stolice.

(2) U cizozemských motorových vozidel platí se daň v hotovosti u vstupního celního úřadu. Zůstane-li cizozemské motorové vozidlo na území Československé republiky ještě po uplynutí období, na které byla daň původně zaplacena u celního úřadu, platí se daň buď zvláštním šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny nebo převodem za použití šekového vplatního lístku na účet finančního úřadu I. stolice, v jehož obvodu se motorové vozidlo nalézá, aneb v hotovosti u kteréhokoli pohraničního celního úřadu. Na každou platbu vykonanou na daň u celního úřadu, jakož i v případech, kdy daň placená v tuzemsku šekovým vplatním lístkem není při výstupu motorového vozidla zcela vyčerpána, vydá celní úřad daňový list, který ztrácí svou platnost rok po vyhotovení.

(3) Daň za každé motorové vozidlo jest zaplatiti zvláště.

(4) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Změny daňového základu v platebním období.

§ 55.

Změny daňového základu nastalé v platebním období nemají vliv na výši daňové sazby v tomto období; osoby uvedené v § 51, odst. 1., jsou však povinny oznámiti tyto změny do osmi dnů důchodkovému kontrolnímu úřadu příslušnému podle stanoviště motorového vozidla.

Nepoužívání motorového vozidla k dopravě osob.

§ 56.

(1) Osoby uvedené v § 51, odst. 1., které nezamýšlejí používati motorového vozidla v určitém platebním období k dopravě osob (§ 50, odst. 1.), jsou povinny ohlásiti to příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu písemně nejpozději před počátkem tohoto období. V tomto případě není povinnosti platiti daň, nebude-li motorového vozidla v celém platebním období k dopravě osob vůbec použito. Neučiní-li uvedené osoby předepsané oznámení ve stanovené lhůtě, jsou povinny platiti daň i za toto období.

(2) Podrobnosti, zejména pokud jde o úřední zajištění motorového vozidla, stanoví vládní nařízení.

Vrácení a přenos daně.

§ 57.

(1) Daň lze vrátiti jen tehdy, byla-li skutkovým omylem aneb účetním nedopatřením zaplacena vyšší částka, než jakou bylo odvésti podle zákona. V hotovosti vrátí se daň jen při úplném zastavení dopravy. Vrácení může býti požadováno jen do tří měsíců ode dne, kdy daň měla býti zaplacena (§ 53, odst. 1.).

(2) Nahradí-li osoba uvedená v § 51, odst. 1., v platebním období motorové vozidlo jiným, může žádati, aby daň zaplacená, do konce tohoto období byla přepsána na nové vozidlo. Je-li daň z nového vozidla vyšší, jest povinna doplatiti rozdíl na vyšší sazbu.

(3) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Ohlašovací povinnost.

§ 58.

Osoby uvedené v § 51, odst. 1., jsou povinny ohlásiti napřed důchodkovému kontrolnímu úřadu příslušnému podle stanoviště motorového vozidla dopravu, jakož i každou její změnu podle předpisů, jež budou vydány vládním nařízením.

Příslušnost finančních úřadů.

§ 59.

(1) Věcně příslušným finančním úřadem I. stolice pro daň z tuzemských motorových vozidel jest v zemi České a na území býv. Moravy okresní finanční ředitelství, na území býv. Slezska finanční inspektorát, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské finanční ředitelství. Pro daň z cizozemských motorových vozidel je věcně příslušným celní úřad a, jde-li o zaplacení daně nad dobu, pro kterou byla původně zaplacena u celního úřadu, též finanční úřad I. stolice.

(2) Místní příslušnost finančních úřadů I. stolice se řídí podle stanoviště motorového vozidla. U cizozemských motorových vozidel jest místně příslušným vstupní celní úřad a, jde-li o zaplacení daně nad dobu, pro kterou byla původně zaplacena u celního úřadu, finanční úřad I. stolice, v jehož obvodu se motorové vozidlo nalézá, po případě kterýkoli pohraniční celní úřad.

Oddíl třetí.

Daň z přepravy nákladů motorovými vozidly.

Předmět a základ daně.

§ 60.

(1) Předmětem přepravní daně jest přeprava nákladů provozovaná motorovými vozidly a jich vlečnými vozy na území Československé republiky.

(2) Základem daně jest motorové vozidlo a vlečný vůz.

(3) Této dani nepodléhá:

a) přeprava nákladů a zavazadel provozovaná osobními motorovými vozidly (§ 71, odst. 3.),

b) přeprava nákladů, provozovaná motorovými vozidly a jich vlečnými vozy, používá-li se jich výhradně uvnitř provozovny nebo mezi provozovnami téhož podniku v téže obci; podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Osvobození od daně.

§ 61.

Od přepravní daně jest osvobozena:

a) přeprava nákladů motorovými vozidly a vlečnými vozy vlastní státní správy s výjimkou motorových vozidel a vlečných vozů, jichž se používá ve státních závodech, ústavech a zařízeních, spravovaných podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní;

b) přeprava nákladů, kterou obstarávají železnice svými motorovými vozidly a vlečnými vozy, je-li náhrada za takovou přepravu již obsažena v dovozném za přepravu po železnici;

c) přeprava poštovních zásilek, kterou obstarává nebo dává obstarávati poštovní správa motorovými vozidly a vlečnými vozy;

d) přeprava nákladů motorovými vozidly a vlečnými vozy svazků územní samosprávy (zemí, okresů a obcí), jichž se používá výhradně ke stavbě, správě a udržování nebo čištění veřejných cest a míst, jakož i k odvážení popela a smetí;

e) přeprava nákladů motorovými vozidly zvláště zařízenými pro službu požární, záchrannou a zdravotní;

f) přeprava nákladů, kterou obstarávají letecké podniky svými motorovými vozidly a vlečnými vozy, je-li náhrada za takovou přepravu již obsažena v leteckém tarifu za dopravu zboží a zavazadel letadlem;

g) přeprava nákladů traktory, používanými v polním hospodářství, pokud jezdí jen mezi hospodářskými budovami a poli, na nichž osoby uvedené v § 51, odst. 1., samy hospodaří; téhož osvobození požívá přeprava nákladů traktory družstev, pokud se děje za týchž podmínek pro jejich členy.

Podmět daně.

§ 62.

(1) Daň postihuje vlastníka motorového vozidla a vlečného vozu a při prodej i s výhradou vlastnictví držitele.

(2) U cizozemských motorových vozidel a jich vlečných vozů postihuje daň podnikatele dopravy nebo jeho zmocněnce.

Sazba daně.

§ 63.

(1) U tuzemských motorových vozidel činí daň za kalendářní rok:

a) u motocyklů s vozíkem a u motorových tříkolek 450 Kč,

b) u traktorů s vlečnými vozy za každou jednotlivou k. s. traktoru a za každých i začatých 100 kg únosnosti vlečného vozu po 25 Kč,

c) u traktorů bez vlečných vozů za každou jednotlivou k. s. 50 Kč,

d) u jiných motorových vozidel pro dopravu nákladů hnaných motory spalovacími, elektrickými nebo parními za každých i začatých 100 kg únosnosti 50 Kč,

e) u vlečných vozů motorových vozidel za každých i začatých 100 kg únosnosti 25 Kč.

(2) U přepravy nákladů provozované po živnostensku činí daň trojnásobek sazeb uvedených v odst. 1.

(3) U hromadné dopravy motorovými vozidly, jimiž lze podle koncesní listiny dopravovati náklady do úhrnné váhy 100 kg (§ 16), činí daň za kalendářní rok 450 Kč.

(4) U cizozemských motorových vozidel a vlečných vozů činí daň:

a) v případech odst. 1., písm. a), a odst. 3. za každý kalendářní den pobytu nebo jeho část a za vozidlo 2 Kč,

b) v případech odst. 1., písm. b) až e), za každý kalendářní den pobytu nebo jeho část a za vozidlo, po případě za každý vlečný vůz 4 Kč.

(5) Požádá-li podnikatel dopravy u cizozemských motorových vozidel a vlečných vozů o to, může zaplatiti daň podle sazeb a na období platná pro motorová vozidla a vlečné vozy tuzemské.

(6) Osoby uvedené v § 62 jsou povinny prokázati daňové součinitele motorových vozidel (počet k. s., únosnost) úředními doklady.

Splatnost daně.

§ 64.

(1) Osoby uvedené v § 62, odst. 1., jsou povinny platiti daň (§ 63) napřed ve stejných částkách na kalendářní čtvrtletí (platební období), a to nejpozději 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Za celé se považuje i čtvrtletí, v němž tyto osoby začaly používati vozidla a vlečného vozu k dopravě nákladů.

(2) Osoby uvedené v § 62, odst. 2., jsou povinny zaplatiti daň při celním záznamu vozidla a vlečného vozu. Zůstane-li cizozemské motorové vozidlo a vlečný vůz na území Československé republiky ještě po uplynutí období, na které byla daň původně zaplacena u celního úřadu, jest daň pro každý další pobyt zaplatiti nejpozději v den, kdy končí poslední zdaněné období.

Způsob placení.

§ 65.

(1) Daň se platí, pokud nebude vládním nařízením jinak stanoveno, zvláštními šekovými vplatními lístky poštovní spořitelny nebo převodem za použití šekových vplatních lístků na účet příslušného finančního úřadu I. stolice, u podniků Československé státní dráhy a Československá pošta za všechna motorová vozidla a vlečné vozy, pokud nejsou podle § 61 od daně osvobozeny, na účet zemského finančního ředitelství v Praze.

(2) U cizozemských motorových vozidel a vlečných vozů platí se daň v hotovosti u vstupního celního úřadu. Zůstane-li cizozemské motorové vozidlo a vlečný vůz na území Československé republiky ještě po uplynutí období, na které byla daň původně zaplacena u celního úřadu, platí se daň buď zvláštním šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny nebo převodem za použití šekového vplatního lístku na účet finančního úřadu I. stolice, v jehož obvodu se motorové vozidlo a vlečný vůz nalézá, nebo v hotovosti u kteréhokoli pohraničního celního úřadu. Na každou platbu vykonanou na daň u celního úřadu, jakož i v případech, kdy daň placená v tuzemsku šekovým vplatním lístkem není při výstupu motorového vozidla a vlečného vozu zcela vyčerpána, vydá celní úřad daňový list, který ztrácí svou platnost rok po vyhotovení.

(3) Daň za každé motorové vozidlo jest zaplatiti zvlášť. Daň z vlečných vozů jest zaplatiti šekovým vplatním lístkem, jímž se zdaňuje příslušné motorové vozidlo.

(4) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Změny daňového základu v platebním období.

§ 66.

Změny daňového základu nastalé v platebním období nemají vliv na výši daňové sazby v tomto období; osoby uvedené v § 62, odst. 1., jsou však povinny oznámiti tyto změny do osmi dnů důchodkovému kontrolnímu úřadu příslušnému podle stanoviště motorového vozidla.

Nepoužívání motorového vozidla a vlečného vozu k dopravě nákladů.

§ 67.

(1) Osoby uvedené v § 62, odst. 1., které nezamýšlejí používati motorového vozidla a vlečného vozu v určitém platebním období k dopravě nákladů (§ 60, odst. 1.), jsou povinny ohlásiti to příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu písemně nejpozději před počátkem tohoto období. V tomto případě není povinnosti platiti daň, nebude-li motorového vozidla a vlečného vozu v celém platebním období k dopravě nákladů vůbec použito. Neučiní-li předepsané oznámení ve stanovené lhůtě, jsou povinny platiti daň i za toto období.

(2) Podrobnosti, zejména pokud jde o úřední zajištění motorových vozidel a vlečných vozů, stanoví vládní nařízení.

Vrácení a přenos daně.

§ 68.

(1) Daň lze vrátiti jen tehdy, byla-li skutkovým omylem aneb účetním nedopatřením zaplacena vyšší částka, než jakou bylo odvésti podle zákona. V hotovosti vrátí se daň jen při úplném zastavení dopravy. Vrácení může býti požadováno jen do tří měsíců ode dne, kdy daň měla býti zaplacena (§ 64, odst. 1.).

(2) Nahradí-li osoba uvedená v § 62, odst. 1., v platebním období motorové vozidlo jiným, může žádati, aby daň zaplacená do konce tohoto období byla přepsána na nové vozidlo. Je-li daň z nového vozidla vyšší, jest povinna doplatiti rozdíl na vyšší sazbu.

(3) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Ohlašovací povinnost.

§ 69.

Osoby uvedené v § 62, odst. 1., jsou povinny ohlásiti napřed důchodkovému kontrolnímu úřadu příslušnému podle stanoviště motorového vozidla dopravu, jakož i každou její změnu podle předpisů, jež budou vydány vládním nařízením.

Příslušnost finančních úřadů.

§ 70.

(1) Věcně příslušným finančním úřadem I. stolice pro daň z tuzemských motorových vozidel a vlečných vozů jest v zemi České a na území býv. Moravy okresní finanční ředitelství, na území býv. Slezska finanční inspektorát, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské finanční ředitelství. Pro daň z cizozemských motorových vozidel a vlečných vozů je věcně příslušným celní úřad a, jde-li o zaplacení daně nad dobu, pro kterou byla původně zaplacena u celního úřadu, též finanční úřad I. stolice.

(2) Místní příslušnost finančních úřadů I. stolice se řídí podle stanoviště motorového vozidla a vlečného vozu. U cizozemských motorových vozidel a vlečných vozů jest místně příslušným vstupní celní úřad a, jde-li o zaplacení daně nad dobu, pro kterou byla původně zaplacena u celního úřadu, finanční úřad I. stolice, v jehož obvodu se motorové vozidlo a vlečný vůz nalézá, po případě kterýkoli pohraniční celní úřad.

Oddíl čtvrtý.

Společná ustanovení.

Základní pojmy.

§ 71.

(1) Tuzemským motorovým vozidlem rozumí se vozidlo, které má stálé stanoviště v Československé republice.

(2) Cizozemským motorovým vozidlem rozumí se vozidlo, které má přidělenu cizozemskou rejstříkovou značku.

(3) Osobním motorovým vozidlem rozumí se vozidlo, jímž lze dopravovati nejvýše osm osob počítajíc v to řidiče.

(4) Vlečným vozem rozumí se takový, který jest pro vlek motorovými vozidly zvlášť zařízen.

(5) Hromadnou dopravou osob rozumí se doprava provozovaná motorovými vozidly, jimiž lze dopravovati více než osm osob, počítajíc v to řidiče.

(6) Pro daňovou povinnost je nerozhodno, byla-li koncese udělena či nikoli.

Úroky z prodlení.

§ 72.

Nebyly-li daně podle tohoto zákona odvedeny v předepsaných lhůtách, jest ode dne splatnosti až do zaplacení dlužných částek platiti úroky z prodlení ve výši stanovené pro přímé daně.

Opravné prostředky.

§ 73.

(1) Rozhodnutí a opatření ve věcech daně z jízdného, daně dopravní a přepravní vydávají úřady označené v §§ 49, 59 a 70.

(2) Odvolání proti rozhodnutí a opatření jest podati do třiceti dnů písemně u úřadu, který rozhodnutí neb opatření vydal.

(3) Rozhodnutí a opatření ve věcech daní musí obsahovati označení úřadu, u kterého a lhůtu, ve které má býti opravný prostředek podán.

(4) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice (v zemi České a na území býv. Moravy zemské finanční ředitelství v Praze a v Brně, na území býv. Slezska finanční ředitelství v Opavě, v zemi Slovenské generální finanční ředitelství v Bratislavě, v zemi Podkarpatoruské hlavní finanční ředitelství v Užhorodě).

(5) Odvolací stolici přísluší při rozhodování o odvolání táž práva jako I. stolici a může také rozhodovati o daňové povinnosti a naříkanou daň zvýšiti.

(6) Odvolání nemá odkládacího účinku co do placení a vymáhání daní.

(7) Odvolání podaná na nepříslušném místě nebo opožděně vrátí se straně s příslušným poučením. Proti zamítnutí odvolání pro opoždění lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice.

(8) Odvolací lhůta počíná dnem po doručení.

(9) Při počítání lhůty se nepočítají dny poštovní dopravy, byl-li opravný prostředek podán včas poštovnímu úřadu na úřední potvrzení.

(10) Připadne-li poslední den lhůty na neděli nebo státem uznaný svátek nebo památný den, končí se lhůta teprve příštím dnem všedním.

Promlčení a vymáhání daně.

§ 74.

O promlčení a vymáhání daní podle tohoto zákona platí předpisy pro promlčení a vymáhání daní přímých.

Přednostní zákonné právo zástavní.

§ 75.

Pro daně podle tohoto zákona a úroky z prodlení vázne na motorových vozidlech a vlečných vozech, jimiž se doprava provozuje, přednostní zákonné právo zástavní.

Důchodkový dozor.

§ 76.

(1) Veškeré podniky provozující dopravu osob nebo nákladů motorovými vozidly (§§ 38, 50 a 60) podléhají důchodkovému dozoru.

(2) Finanční úřady jsou oprávněny žádati od poplatníků nebo jejich zástupců potřebné vysvětlivky a doklady o provozu podniku a o daňovém základu. Za tím účelem jsou orgánové pověření tímto dozorem oprávněni do podniku vstupovati, tam po dobu úředního jednání prodlévati, žádati od poplatníka nebo jeho zástupce potřebné vysvětlivky, nahlížeti do předepsaných záznamů, účtů a jiných dokladů, pokud tyto pomůcky mohou sloužiti jako doklad o provozu podniku, činiti z nich výpisy, po případě je na stvrzenku odebrati; při tom jsou povinni zachovávati o vyšetřených okolnostech nejpřísnější tajemství.

(3) Zastavování vozidel v jízdě jedině za účelem důchodkového dozoru jest nepřípustno. Výjimka se připouští jen v celním pohraničním pásmu.

(4) U daně z jízdného jsou orgánové pověření důchodkovým dozorem též oprávněni zjišťovati ve vozidlech, jimiž se doprava osob provozuje, bylo-li vyhověno předpisům VII. hlavy, oddíl první, tohoto zákona, ve vozidlech po dobu úředního dozoru prodlévati a požadovati od řidičů (průvodčích) průvodní doklady.

(5) U daně dopravní a přepravní jest řidič vozidla povinen míti při jízdě u sebe průkaz o zaplacené dani a na vyzvání prokázati se jím finančním orgánům.

Poskytování pomoci.

§ 77.

Státní a jiné veřejné úřady neb orgány jsou povinny v mezích své působnosti poskytovati pomoc při provádění ustanovení této hlavy zákona.

Oddíl pátý.

Trestní ustanovení.

§ 78.

(1) Jakékoli zkrácení nebo zatajení daní podle tohoto zákona trestá se jako těžký důchodkový přestupek pěti až dvacetinásobkem zkrácené daně. Jiné přestupky v hlavě VII. tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných trestají se peněžitým trestem od 10 Kč do 15.000 Kč.

(2) Za peněžité tresty uložené osobám zaměstnaným při hromadné dopravě osob (hlava VII., oddíl první) ručí při nedobytnosti vlastník motorového vozidla, při prodeji s výhradou vlastnictví držitel, a při pravidelné dopravě osob cizozemskými motorovými vozidly v tuzemsku koncesionář, byl-li přestupek uvedenými osobami spáchán při výkonu služby jim svěřené.

(3) Dopravované osoby, které se při hromadné dopravě osob (hlava VII., oddíl první) nemohou prokázati platným jízdním lístkem odpovídajícím jejich celé jízdě a stanovenému jízdnému, trestají se peněžitým trestem do 100 Kč.

(4) Je-li peněžitý trest uložený podle tohoto oddílu nedobytný, nastoupí místo něho náhradní trest vězení, který se stanoví ve výměře jeden den za 100 Kč až 300 Kč podle míry provinění a podle výdělečných, důchodových, majetkových a jinakých osobních poměrů viníka.

(5) Trestnost přestupku promlčuje se za tři roky počínajíc dnem, kterého přestupek byl spáchán.

(6) Ustanovení o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu převyšujícího tuto nejvyšší výměru uloží se trest na svobodě.

(7) Jinak platí o stíhání a trestání přestupků této hlavy zákona a nařízení podle něho vydaných, pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád s instrukcí k němu z roku 1842 a hlava IX. zák. čl. XI/1909, o správě veřejných daní, na ostatním území republiky Československé pak důchodkový trestní zákon z roku 1835 s doplňky a nařízeními k nim vydanými.

Hlava VIII.

Závěrečná ustanovení.

§ 79.

Soustředění veškeré státní veřejné dopravy provozované motorovými vozidly v podniku Československé státní dráhy upraví se zvláštními předpisy.

§ 80.

(1) Ustanovení § 25, odst. 1. až 4. zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. se zrušují.

(2) Silničnímu fondu přikazuje se jako běžný příjem polovice výtěžku daně z jízdného za hromadnou dopravu osob motorovými vozidly. Tím se mění, pokud jde o dávku z jízdného za osobní dopravu autobusy, ustanovení čl. III., odst. 2., č. 1, zákona ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon o silničním fondu.

§ 81.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1932; provedení jeho ukládá se ministrům financí, průmyslu, obchodu a živností, železnic a pošt a telegrafů v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce navržené výborem rozpočtovým a výborem technicko-dopravním.

1. Vláda nechť vydá v době co možno nejkratší předpisy, kterými se upravuje kontrola dodržování předepsaných rychlostí a vyhlášených jízdních řádů. Účelné by bylo zaříditi potřebné eventuelně pomocí jednoduchých automatických technických zařízení kontrolních.

2. Správa státního podniku Československá pošta se vyzývá, aby vzhledem k tomu, že se jí dostává tímto zákonem zvláštního práva na dopravu balíků, snížila v době pokud možno nejkratší příslušné sazby za dopravu těchto.

3. Senát vybízí vládu, aby z důvodů hospodárnosti vykonala všecky přípravy pro sloučení veškeré veřejné dopravy a její soustředění v ministerstvu jediném.

4. Žádá-li o stejnou linku několik uchazečů, doporučuje se, aby byla dána při jinak stejné kvalifikaci přednost tomu žadateli, který jest odborným řidičem s dostatečnou řemeslnou a řidičskou praksí.

5. Podnikům Č. S. D. a Čsl. pošta se doporučuje, aby při převzetí neb obnovení linek pravidelné dopravy zrušených v důsledku tohoto zákona v případě potřeby pokud možno převzaly zaměstnance zrušených živností.

6. Senát vyzývá vládu, aby s největším urychlením vypracovala a vydala předpisy o přípustné rychlosti a bezpečnosti dopravy, aby bylo zabráněno stále se množícím nehodám v automobilní dopravě.