S ročním služným

Průměrné služné

Státních škol

Jiných veř. škol

Celkem

odhad. počet

odb. částka služného

odb. počet

odb. částka služného

odb. počet

odb. částka služného

30.000-36.000

31.000

80

2,480.000

420

13,020.000

500

15,500.000

24.000-30.000

26.400

800

21,120.000

8.200

216,480.000

9.000

237,600.000

21.000-24.000

22.500

900

20,250.000

8.100

182,250.000

9.000

202,500.000

18.000-21.000

18.900

900

17,010.000

7.100

134,190.000

8.000

151,200.000

15.000-18.000

16.200

800

12,960.000

4.200

68,040.000

5.000

81,000.000

12.000-15.000

13.500

2.000

27,000.000

6.000

81,000.000

8.000

108,000.000

9.000-12.000

9.900

3.100

30,690.000

6.900

68,310.000

10.000

99,000.000

6.000-9.000

6.800

4.718

32,082.400

5.168

35,142.400

9.886

67,224.800

pod 6.000

-

-

-

-

-

-

-

 

13.298

163,592.400

46.088

798,432.400

59.386

962,024.800

Z této statistiky je zjevno, že stát zaměstnává z převážné většiny buď zaměstnance nedosahující existenčního minima anebo pouze je nepatrně převyšující, a že na slušně placené zaměstnance zbývá část pouze zcela nepatrná. Jak je to možné? Prostě z toho důvodu, že platy státních zaměstnanců až na některé výjimky v nejnižších posicích, nebyly po převratu, jak se běžně říká, valorisovány, t. j. nebyly přizpůsobeny znehodnocené měně a panujícím cenám životních potřeb. Jejich výše zůstala pod zlatou paritou a pod cenovou hladinou. Je opravdu nyní velmi zajímavé přečísti si důvodovou zprávu k platovému zákonu č. 103 z roku 1926 a srovnat mnohé argumenty tam přednesené (jistě že samotným tehdejším ministrem financí dr Englišem) s dnešními poměry. Tak na př. čteme tam výslovně: "Ani rozpočet ani složení státních výdajů a příjmů nemohlo býti považováno za poměrně definitivní, pokud nebyla naše měna trvale a právně stabilisována. To se stalo zákonem o zřízení cedulové banky. Je trvale rozhodnuto o tom, že setrváme při dnešní peněžní jednotce, a právně jest vyloučena každá tendence deflační a inflační!"

To bylo napsáno téměř před 7 léty a dnes vidíme, že není tomu tak a že deflační proces se nezastavil, nýbrž naopak je na stalém postupu, ovšem pouze pokud jde o mzdy a platy a nikoli též ceny. Je sice pravda, že některé ceny u výrobků na př. v zemědělství klesly, nikoli však táž v detailu a stejně je tomu i s jinými produkty. Sám dr Engliš právě před rokem v známém článku novoročním přimlouval se za snížení t. zv. hospodářských čísel, jež prý jsou předimensována, stejně psal i dr Brdlík, bohužel snížení to vybíjí se téměř výhradně na účet státních i soukromých zaměstnanců, kde však o nějakém předimensování platů nemůže býti ani řeči. Toto poslední potvrzuje dr Engliš ve zmíněné již důvodové zprávě k platovému zákonu č. 103, kde praví:

"Jestliže se nyní definitivně upravuje rozpočet podle měny a taktéž i platový systém, jest na snadě otázka, podle které hladiny se mají platy veřejných zaměstnanců upraviti. Na první pohled zdá se samozřejmým, že to má býti hladina cenová, která měřena cenou životní míry, jest v průměru asi devateronásobná. Leč při bedlivějším rozboru se ukazuje koeficient cenový jako nemožný a přesahující únosnost obyvatelstva, proto i nespravedlivý. Hodnota našich peněz měřená zlatem či poměrem k zlatým měnám, ukazuje koeficient poklesu asi 61 a zdá se, že tomuto koeficientu přibližně odpovídá i průměrný vzestup důchodů veškerého obyvatelstva. Lze předpokládati, že průměrný vzestup peněžních důchodů byl okrouhle asi sedmeronásobný. Rozdíl mezi koeficientem měnovým a důchodovým na straně jedné a koeficientem cenovým na straně druhé (7: 9) jest udavatelem poválečné drahoty, která nespočívá jen v absolutních cenách o sobě, nýbrž v poměru cen životní míry k průměrnému vzestupu důchodů. Kdybychom měli devateronásobné důchody a devateronásobné platy, nebylo by drahoty skutečné a drahota byla by jen optickou. Rozdíl mezi dnešní hladinou důchodovou a hladinou cenovou jako udavatelem drahoty vyplývá ze zmenšené produktivity národního hospodářství po válce oproti poměrům mírovým a jest způsoben všemi složkami tvořícími národní produkt, složkami osobními i věcnými, jejichž další rozbor nespadá do rámce tohoto odůvodnění. Teoreticky správné posouzení národohospodářských poměrů vzniklých po válce, nikoliv však správné pokud jde o skutečnost. Svrchu uvedený argument pro devalvaci platů státním zaměstnancům, mohl by se vyjádřiti méně učeněji sice, avšak srozumitelněji takto: Válkou jsme všichni zchudli, poněvadž tu bylo zničeno množství produktivních statků a hospodářských hodnot, jež nutno nyní nahradit. K tomuto cíli musí každý přispět určitou hřivnou a proto nikdo nemá práva dožadovati se předválečné životní úrovně. - Je tomu ve skutečnosti tak? Přispěl každý svou hřivnou k restauraci válkou zničených hodnot? Kdyby byl každý tak učinil, jako to musil učiniti veřejný zaměstnanec, který 12 let byl placen sotva podle měnového koeficientu a kdyby produkce byla podle toho upravila ceny životních potřeb, t. j. spokojila se s menším ziskem, stát by dnes tonul ve zlatě.

Nemám v úmyslu dokazovati opak toho, co tvrdí důvodová zpráva, vždyť stačí pouze poukázati na ohromné daňové nedoplatky, ačkoliv konjunktura po válce byla neobyčejně vypjatou, dále na skvělý náš vývoz, na znamenitou zemědělskou produkci po válce a pod., krátce řečeno, nechci dokazovati, kdo přinášel větší či menší oběti, to vše jsou známé věci, o nichž není třeba ztráceti slov, chci pouze konstatovat, že sama důvodová zpráva oficielně prohlašuje, že veřejní zaměstnanci nebyli a nejsou placeni podle cenového koeficientu, tudíž podle cen, nýbrž o dva body méně a že se tudíž jejich bývalá předválečná životní míra snížila. Uvážíme-li však, že ani před válkou jejich situace nebyla nikterak záviděníhodnou, vždyť i tu byly stálé boje za úpravu (vzpomeňme na 10letý zápas za služební pragmatiku a časový postup, na pasivní resistenci a pod.) uvážíme-li dále, jaké bídě a strastem byli vydáni na pospas za války, jak prodávali efekty, aby si opatřili nejnutnější potraviny, jak se nesmírně zadlužili, uvážíme-li to vše nepředpojatě, známe za to, že žíti 16 let pod snesitelnou životní úroveň, je vskutku nadlidskou zkouškou, kterou prodlužovati dále, bylo by přímým nebezpečím pro stát.

Důvodová zpráva mluví o devítinásobném průměrném koeficientu cenovém, což dnes už neodpovídá skutečnosti (bylo to před 6 léty), vzhledem k několikerému zvýšení nájemného a také i všeobecnému zvýšení cenové hladiny i když ne snad značné, přece však tam, kde nutno počítati s každou korunou, dosti citelné, takže dnes můžeme bez nadsázky počítati průměrně s desetinásobkem cenového indexu. Nuže, kdyby mělo dojíti k valorisaci platů podle cenového indexu, jak se toho zaměstnanci domáhají, bylo by platové schema takovéto:

Podle bývalých hodnostních tříd a podle stavu z r. 1914 činilo by služné tyto částky:

Hodn. tř.

Stupeň služného:

1.

2.

3.

4.

5.

III.

160.000

180.000

-

-

-

IV.

140.000

160.000

-

-

-

V.

100.000

120.000

140.000

-

-

VI.

64.000

72.000

80.000

88.000

-

VII.

48.000

54.000

60.000

64.000

-

VIII.

36.000

40.000

44.000

48.000

-

IX.

28.000

30.000

32.000

34.000

36.000

X.

22.000

24.000

26.000

28.000

-

XI.

16.000

18.000

20.000

22.000

-

Kromě toho byl tu aktivní přídavek, po případě funkční, jenž byl vyměřen pro Vídeň jakožto hlavní město (dnes je to Praha) takto:

V.

hodnostní třída

22.000

VI.

hodnostní třída

18.400

VII.

hodnostní třída

16.100

VIII.

hodnostní třída

13.800

IX.

hodnostní třída

12.000

X.

hodnostní třída

9.600

XI.

hodnostní třída

7.200

Funkční přídavky pro IV. hodn. třídu pohybovaly se mezi 20.000 až 13.000 Kč, pro III. hodn. třídu mezi 30.000 až 50.000 Kč. Výchovné nebylo.

Činil by tudíž plat úředníků v Praze, kdyby mělo dojíti k valorisaci podle stavu z roku 1914 a podle cenového koeficientu, tyto částky:

Hodn. tř.

Platový stupeň:

1.

2.

3.

4.

5.

IV.

170.000

190.000

-

-

-

V.

122.000

142.000

162.000

-

-

VI.

82.400

90.400

98.400

106.400

-

VII.

64.100

70.100

76.100

80.100

-

VIII.

49.800

53.800

57.800

61.800

-

IX.

40.000

42.000

44.000

46.000

48.000

X.

31.600

33.600

35.600

37.600

-

XI.

23.200

25.200

27.200

29.200

-