Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 967.

Zpráva

ústavně-právního výboru

k usnesení poslanecká sněmovny (tisk 962)

o vládním návrhu zákona o zřízení parlamentní úsporní a kontrolní komise.

Myšlenka, docíliti co nejúspornějšího vedení veřejné správy, je tak stará jako naše Národní shromáždění. Vedle zřízení NÚKÚ. - jemuž svěřena kontrola veřejné správy - zákonem ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., usneseným revolučním N. S., hned první volené N. S. pokročilo dále, a usneslo se na zvláštní svojí úsporné komisi, utvořené zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 301 Sb. z. a n.

Avšak komise, na podkladě tom zvolená, fungovala pouze asi 1 rok; od léta 1922 vůbec již se nesešla.

Restrikční zákon č. 286 z r. 1924 měl částečně nahraditi liknavost oné komise a nařizoval zřízení zvláštní administrativní komise odborníků, která po dlouhém váhání vládním nařízením č. 125/1932 Sb. z. a n. byla jmenována.

Činnost této komise nemůže však přirozeně nahraditi neodvislou komisi parlamentní, a při nedostatečnosti oné komise z roku 1921 ozývalo se stále mohutněji volání po utvoření nové komise, která by mohla vykonávati i kontrolu veřejné správy vedle NÚKÚ., ba i dále nežli on.

Vláda předložila konečně osnovu zákona nového, který by volání onomu odpovídal, a poslanecká sněmovna, změnivši poněkud osnovu onu (v §u 6), schválila ji, tak že nyní nastává senátu úkol, ji projednati.

Již myšlenka utvoření komise parlamentní, která má kontrolovati, po případě usměrňovati činnost vlády - mimo případ projednávání účtů státních a interpelací nebo dotazů členů N. Shr., jest takřka průlomem do rozdělení kompetence státní moci mezi representanty zákonodárství a správy. Neboť zákonem tím zákonodárný sbor reklamuje sobě jistý bezprostřední vliv na provádění zákonů a na výkon správy vlády. Při tom zodpovědnost vlády oproti N. Shr. není nijak omezena.

Z textu zákona není patrno, zda usnesením komise bude vláda nebo ministr vázán, zejména v případě, kdy náhled na účelnost určitého opatření by se rozcházel.

Pouhá kontrola opatření vládních, kontrola po provedeném již opatření, účelu zákona by nedosáhla. Zákon podle důvodové zprávy má chrániti veřejné hospodářství před různými vlivy, které by mohly rozkladně působiti.

Pokud se vlastního obsahu zákona týče, dlužno upozorniti, že kompetence komise je sice příliš široce (v §u 1) vyslovena, ale naopak je vyslovena tak nejasně (vyjma ohledně řízení dodávkového v §u 5), že lze očekávati, že brzy dojde ke sporům kompetenčním mezi komisí a výkonnou mocí, jak tomu bylo i při původní komisi na základě zákona z r. 1921.

Kontrola veřejné správy podle §u 1 musí sahati dále nežli je tomu u NÚKÚ. Zde je kontrola vlastně jen účetní o provedených již úkonech státní správy, jejíž výsledek se předkládá pak oběma komorám N. Shr. v podobě státních účtů. Má-li kontrola býti účinná, musí býti preventivní, aby mohla zameziti úkon, který se komisi nezdá býti úsporným nebo účelným (§ 5). Jak to provésti, aby přesné rozdělení moci zákonodárné (hlava druhá ústavy) od moci vládní a výkonné (hlava třetí ústavní listiny) nebylo slučováno, osnova přítomná nepraví; pouze krátké rčení §u 5 osnovy nestačí.

Rovněž není žádného ustanovení pro případ uzavření, ba ani pro případ rozpuštění N. Shr., zda funkce komise trvají.

(§ 2). Komise tato skládá se ze 24 členů: 2/3 jich volí poslanecká sněmovna, 1/3 senát. Poněvadž však při projednávání rozpočtů a účtů státních senát má paritní postavení, mělo by se toto paritní postavení jeviti i v sestavení této komise.

V §u 3 odst. 2. dává se právo ku přivzetí stenografů a znalců výlučně předsedovi poslanecké sněmovny; právo předsedy senátu zde eliminováno; obdobné ustanovení má i 2. odstavec §u 4. Z povahy věci plyne, že výbor ve smyslu §u 7 bude podávati komisi zprávy jednak periodicky, jednak od případu k případu.

O postupu komise osnova má některá ustanovení celkem dosti kusá; teprve praxe ukáže, jak je nutno v zájmu věci pracovati.

Zavedení komise jest přáním nejširší veřejnosti i parlamentu. Vývoj dokáže, jak komise ta splní úkony na ni vznesené.

Proto výbor navrhuje, aby osnova byla schválena tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve znění senátního tisku č. 962.

V Praze, dne 22. prosince 1932.

Dr Veselý v. r.,
místopředseda.

Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.