Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor senátu zahájil jednání o státním rozpočtu a finančním zákoně pro rok 1933 dne 9. února 1933 a skončil své jednání dne 17. února 1933.

Schůzí bylo 11 a trvaly celkem 55 hodin.

Generálním zpravodajem zvolen byl senátor Kornel Stodola.

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli:

Oddíl

Kapitola

Název

Senátor
A. Ústřední orgány státu:

1.

President republiky a kancelář presidenta republiky

Vaněček

2.

Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven

Vaněček

3.

Předsednictvo ministerské rady a ze skupiny II. § 13 Státní tiskárny a), § 14 Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15 Československá tisková kancelář

Dr Karas

B. Správa zahraniční a vojenská

4.

Ministerstvo zahraničních věcí

Dr Karas

5.

Ministerstvo národní obrany a ze skupiny II. § 10 Voj enská továrna na letadla, § 11 Vojenské lesní podniky a § 13 Státní tiskárny b)

Dr Karas

C. Správa vnitřní:

a) politická

6.

Ministerstvo vnitra

Foit

b) justiční a unifikační:

7.

Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem

Kroiher

 

8.

Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy

Zimák

 

9.

Nejvyšší správní soud a Volební soud

Kroihe

c) kulturní:

10.

Ministerstvo školství a národní osvěty a ze skupiny II. § 7 Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8 školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16 Žabčický školní závod zemědělský a § 17 Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně

Plamínková

d) hospodářská a dopravní:

11.

Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. § 6 Státní lesy a statky a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace

Dr Rozkošný

 

12.

Státní pozemkový úřad

Dr Rozkošný

 

13.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živ ností
 

14.

Ministerstvo veřejných prací, ze skupiny II. § 9 Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond

Dr Karas

 

15.

Ministerstvo pošt a telegrafů, ze skupiny II. § 4a Československá pošta a § 4b Poštovní spořitelna

Pánek

 

16.

Ministerstvo železnic a ze skupiny II. § 5 Českolovenské státní dráhy

Pánek

 

17.

Ministerstvo sociální péče

Zimák

 

18.

Agenda ministerstva pro zásobování lidu

Zimák

 

19.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ze skupiny II. § 12 Státní lázně

Zimák

 

20.

Odpočivné a zaopatřovací platy

Pánek

D. Správa finanční

21.

Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1 Tabáková režie, § 2 Státní loterie, § 3 Státní mincovna v Kremnici, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14.) a skupina IV. Správa státního dluhu

Modráček

E. Kontrola státní správy

22.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

Modráček

Část všeobecná.

Usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění o osnově finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1933 bylo senátem přikázáno k podání zprávy rozpočtovému výboru senátu, který ji započal projednávati dne 9. února 1933 a to povšechnou rozpravou, do níž zasáhlo mimo hlavního rozpočtového zpravodaje více senátorů.

Hlavním zpravodajem pro rozpočet na rok 1933 byl opět senátor Kornel Stodola, který ve své obšírné a výštižné zprávě především se zmínil o důležitosti spolupráce t. zv. rozpočtové sedmy koalovaných stran parlamentních na sestavení státního rozpočtu na rok 1933, které se podařilo uvésti rozpočet státní do rovnováhy. Touto spoluprací bylo vyhověno přání opakovanému při rozpočtových debatách v minulých letech, aby zákonodárným sborům byl vyhrazen vliv též na sestavování státního rozpočtu, který doposud býval schvalován beze změny, jak byl předložen vládou.

Dále poukázal na změny, které byly provedeny v rozpočtu po stránce formální a na změny v ustanoveních finančního zákona, kterýžto zákon tlakem poměrů pozbývá stále více povahy zákona jen t. zv. formálního, jak patrno zejména z úhradových ustanovení čl. IV. a V. finančního zákona na rok 1933. Změny tyto byly diktovány nutností uvésti rozpočet skutečně do rovnováhy. Zmíniv se o důležitosti vyrovnaného rozpočtu pro udržení stability měnové zabýval se pak dále kritikou rozsahu výdajů státních a to jak administrativních, tak i podnikových, které jsou proti roku 1932 celkem o více než 11/2 miliardy Kč nižší.

Zdůraznil dále, že ve veřejném hospodaření musí býti uplatněna zásada "nežíti nad poměry" a žádal úsporné hospodaření povolenými prostředky, kterýžto cíl byl sledován již zák. č. 301/21 Sb. z. a n. o zřízení parlamentní úsporné komise, dále zákonem č. 286/24 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě a konečně novým zákonem o parlamentní úsporné komisi. Úsporný rozpočet je zapotřebí nejen stanoviti, nýbrž též provésti. Pokud jde o požadavek zvýšení vlivu finanční správy na provádění rozpočtu, má hlavní zpravodaj za to, že podobné požadavky by odpadly zavedením zodpovědnosti všech orgánů.

Po rozboru státních příjmů a uvedení hlavních návrhů na řešení dnešní světové hospod. krise zabýval se hlavní zpravodaj otázkou rozpočtové rovnováhy, které bylo dosaženo nejen značným snížením výdajů, nýbrž též zavedením nových zdrojů příjmových, ač daňové zatížení podle něho se pohybuje již na samé hranici únosnosti. Souvislost finanční politiky s hospodářskými čísly, jak ukazuje hlavní zpravodaj na statistických datech, byla přerušena. Rozpočet projednávaný označuje jako nouzový, který bylo nutno vyrovnati, aby mohla býti udržena stabilita měny.

V debatě, která následovala, byla oceňována podobně jako v poslanecké sněmovně rovněž spolupráce rozpočtové sedmy na sestavení státního rozpočtu.

Pokud jde o rozsah rozpočtu, bylo upozorňováno podobně jako v poslanecké sněmovně, že rozpočet, jak jest předložen, jest stále ještě vysoký a že výdaje by měly býti sníženy as na 7 miliard Kč a vysloveno přání, aby parlamentní úsporná komise provedla snížení na nejnutnější míru, což možno učiniti, poněvadž povolené úvěry nemusí býti vyčerpány. Při debatě o této věci bylo též zdůrazněno, že stěží lze srovnávati rozsah výdajů našeho rozpočtu s výdaji bývalého Rakouska, poněvadž administrativní úkoly bývalého Rakouska byly velmi odlišné od úkolů naši republiky. Mělo-li by se provésti snížení na 7 miliard Kč, projevena obava, že by bylo nutno odbourati částečně to, co po převratu v republice bylo vybudováno. Rovněž byla projevena obava z nesnází, které vzniknou snížením výdajů, zejména snížením výdajů věcných a především výdajů investičních, pokud by ovšem nebyla uzavřena vnitřní půjčka.

Podobně jako v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny projeveno bylo přání, aby při sestavování rozpočtového návrhu se vycházelo z příjmů a aby byla zřízena stálá rozpočtová komise, ve které by zasedali členové obou sněmoven a která by pracovala po celý rok.

Poukázáno bylo též na to (podobně jako při projednávání rozpočtu rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny), že výdaje rozpočtové, připočtou-li se výdaje obsažené ve skupině III., činí vlastně přes 12 miliard a u vedeno, že na tento dotaz učiněný v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny nebylo nijak reagováno. V tom směru možno však poukázati na zprávu výboru rozpočtového poslanecké sněmovny o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1933 (tisk č. 2150, str. 8., poslední odstavec).

Pokud jde o dotaz týkající se úplnosti rozpočtu na rok 1933, možno poukázati rovněž na shora uvedenou zprávu poslanecké sněmovny (str. 6.).

Většina přání, námětů a stížností pronesených ve všeobecné rozpravě týká se jednotlivých resortů, a proto o nejdůležitějších z nich bude učiněna zmínka při zprávách o rozpočtech jednotlivých kapitol.

Část zvláštní.

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Zpravodaj sen. Čeněk Vaněček.

Celkové výdaje této kapitoly preliminují se na rok 1933 částkou.......15,190.500 Kč

a jsou proti rozpočtu na rok 1932...........................18,877.300 Kč

nižší o............................................3,086.800 Kč.

Z celkového prelimináře činí

a) výdaje osobní.......................................9,251.800 Kč,

proti rozpočtu na rok 1932 ně o......................1,272.800 Kč,

b) výdaje věcné..................................5,938.700 Kč,

proti rozpočtu na rok 1932 méně o...................2,414.000 Kč.

Snížení výdajů osobních jest důsledek zákona čís. 204 Sb. z. a n. z roku 1932 o úsporných opatřeních personálních. Snížení výdajů věcných bylo provedeno z nezbytných důvodů úsporných.

Příjmy prelimínují se částkou.................................2,271.500 Kč,

tedy proti rozpočtu na rok 1932 méně o..........................340.000 Kč.

Nižší příjem jest odůvodněn poklesem cen hospodářských produktů a dříví.

Z důvodů nezbytné úspornosti ve státních výdajích byly omezeny stavební úpravy na Pražském hradě pouze na dokončení stavebních úprav již dříve zahájených.

Na III. hradním nádvoří byla dokončena dlažba před západním portálem dómu sv. Víta a podchyceny základy v přilehlé části hradu.

Ve východní části nádvoří byl zakryt žulovými deskami tak zv. tresor "svatováclavský" a upravena barokní kašna při vstupu do staré části hradu.

V representačních síních v I. posch. jižního traktu a to v části východní byla provedena instalace ústředního topení.

Dále byla dokončena úprava zahrady na Baště, t. j. zahrady mezi hradem a arcibiskupským palácem a úprava komunikace z této zahrady na Prašný most a z druhé strany rustikálním schodištěm do Jeleního příkopu.

Východní pilíř traktu Španělského sálu při Prašném mostě byl podchycen až na skálu a v násypu Prašného mostu proveden podél hradu tunel, aby bylo získáno spojení mezi Horním a Dolním Jelením příkopem.

Ve Staré části hradu byly v traktu "české kanceláře" ukončeny vnitřní úprava síní v I. a II. poschodí a nutné konservační práce v přízemí a ve sklepních místnostech.

V síních Přemyslovského hradu byla ukončena dlažba opukovými deskami. V západní síni tak zv. "sloupové" byl vykopán násyp a odkryta brána západní věže a nejstarší cesta do hradu z Malé strany. Ve východní části byla provedena úprava síně "pod sněmovnou", kde budou instalovány fragmenty architektonických výzdob hradu.

V letohrádku Belvedere upraveny přízemní síně, kde budou instalovány Rubensovy kartony, podle kterých byly malovány fresky v sále v I. posch.

V Dolním Jelením příkopě bylo pokračováno v podchycování středověkých hradeb a jejich zabezpečení.

Úprava II. hradního nádvoří souvisí s úpravou hradního traktu mezi II. a III. nádvořím. V tomto traktu bude nutno provésti velmi rozsáhlé vnitřní adaptace. Odvoz rumu a přívoz potřebných stavebních hmot může se díti jen II. hradním nádvořím. Z obavy, aby dopravou stavebního materiálu nebyla nová dlažba poškozena, bylo s úpravou tohoto nádvoří sečkáno.

Archeologický výzkum byl prováděn jen v souvislosti se stavebními a zajišťovacími pracemi ve Starém hradě a Jelením příkopě. Na palácovém nádvoří byly při výkopu kanalisace objeveny zbytky stavby z 12. století, v Jelením příkopě odkryty středověké valy a zaměřeny geologické vrstvy břidly a jejich uložení. Jinak archeologické práce se omezily na konservaci dřívějších objevů.

Současně se provádí přesné zaměření hradu a rekonstruují se v plánech jednotlivé stavební periody hradu.

Celkové potřeby pro státní statek Lány preliminují se částkou......2,069.700 Kč,

proti rozpočtu na rok 1932 méně o................................394.000 Kč.

Příjmy se preliminují částkou...............................2,130.900 Kč,

proti rozpočtu na rok 1932 méně o..............................318.000 Kč.

Jeví se tedy rozpočtový přebytek.............................61.200 Kč.

Při posuzování tohoto rozpočtového prelimináře nutno přihlížeti ke zvláštním úkolům,

které státní statek v Lánech plní a které jeho výdajové hospodářství značně zatěžují, dále k tomu, že Obora lánská jest vlastně přírodní reservací a byla proto z normálního těžebního plánu vyloučena.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Zpravodaj sen. Čeněk Vaněček.

Celkové výdaje kap. 2 rozpočítávají se na..................Kč 38,252.300.-

a jsou proti roku 1932 menší o.........................Kč 4,951.204.-

Na tomto snížení participují výdaje osobní.............................Kč 3,994.700.-

a výdaje věcné..........................Kč 956.500.-.

U výdajů osobních připadá snížení

u poslanců o..........................Kč 1,823.700.-

u senátorů o...................................Kč 939.040.-

u sněmovní kanceláře o...........................Kč 423.940.-

u senátní kanceláře o...............................Kč 312.500.-

u společných výdajů poslanecké sněmovny a senátu...............Kč 495.600.-

celkem...........................Kč 3,994.700.-.

Snížení osobních nákladů odůvodňuje se jednak zákonem čís. 204 Sb. z. a n. z roku 1932 o úsporných opatřeních personálních, v druhé řadě pak z důvodů úsporných.

Výdaje věcné snižují se z důvodů úsporných

u sněmovní kanceláře o..........................Kč 606.500.-

u senátní kanceláře o..............................Kč 290.000.-

u společných výdajů poslanecké sněmovny a senátu o........Kč 60. 000.-

celkem............................Kč 956.500.-.

Celkové příjmy kapitoly 2 předvídají se částkou............Kč 192.000.-

a jsou proti roku 1932 nižší o........................Kč 12.004.-

Toto snížení příjmů odůvodňuje se tím, že vzhledem k výsledkům posledních tří roků snižuje se položka a prodané tiskopisy

u poslanecké sněmovny o.........................Kč10.040.-

a u senátu o..................................Kč 2.000.-.

celkem........................Kč 12.000.-.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady

a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. Československá tisková kancelář.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Rozpočet této kapitoly je proti roku loňskému nižší o 101 mil. Kč ve výdajích a v příjmech o 6 mil. Kč, takže celková potřeba tohoto rozpočtu proti roku loňskému snižuje se o plných 14%. Úspory věcné jsou v rozpočtu předsednictva ministerské rady celkem nepatrné. První místo zaujímá Státní úřad statistický, který ušetřil asi 61 mil. Kč, ale skoro o tutéž částku snížily se jeho příjmy.

Zpravodaj naznačil některé cesty k úsporám, naléhal na započítáni vojenské služby presenční do státní veřejné služby, na vydání prováděcích nařízení k platovému zákonu a na uspíšení prováděcích nařízení i k jiným zákonům, jako k zákonu z r. 1925 o svátcích a památných dnech republiky. Upozornil, že v rozpočtech větších ministerstev jsou položky na podpory a odměny a soudí, že měla by býti jednotná prakse v celé statní správě pokud se týká výplaty odměn, a to nikoli způsobem paušálním, nýbrž vzhledem k oběhu a významu vykonané práce nad normál. Urguje vydání zákona o kompetenci ministerstev a domáhá se občasných informací senátu o důležitých politických událostech vládou. Zpravodaj upozornil na snížení obratu státních tiskáren a nato, že se upouští od veškerých investic. Doporučoval uvažovati o sloučení státních tiskáren, kterých je celkem 5, v menší počet. Zpravodaj srovnal výsledek rozpočtu Úředních novin v Praze, které jsou pasivní, s výsledkem aktivních Úředních novin v Bratislavě.

V rozpravě promluvili 3 řečníci, kteří dotkli se nejdůležitějších běžných politických událostí.

O státním úřadě statistickém stala se zmínka v souvislosti s národohospodářským oddělením při presidiu ministerské rady, s nímž má v budoucnosti býti v organické spolupráci. Dlužno vítati tyto nové možnosti zhodnocení a využíti práce statistického úřadu v zájmu objektivisace našeho hospodářského i politického myšlení.

Po skončené debatě odpověděl předseda vlády jednak k podaným námětům, jednak učinil obsáhlý projev, v němž tlumočil názory vlády na příčiny hospodářské krise a dotknul se reformy správy, otázky projednávání o kartelovém zákoně, o cenové politice, o snížení úrokové míry, investiční půjčce atd. Od bližšího rozvedení základních myšlenek vyslovených se upouští, jelikož byly předmětem úvah tisku, které je zhodnotily jak po stránce politické tak i hospodářské.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Potřeba ministerstva zahraničních věcí pro rok 1933 činí celkem Kč 124,688.200.-; v roce 1932 bylo preliminováno Kč 155,483.400.-, takže snížení rozpočtu činí Kč 30,795.200.-.

Příjmy jsou preliminovány celkovou částkou Kč 10,080.000.-, t. j. o Kč 4,000.000.- níže než na rok 1932.

Snížení rozpočtu činí více než 26 %, ve skutečnosti činí však redukce výdajů ministerstva zahraničních věcí daleko více, ježto ministerstvo zahraničních věcí musilo i při takto krajně zredukovaných rozpočtových úvěrech ještě zvýšiti kvotu na příspěvek Společnosti Národů o Kč 250.000.-, takže nedostačující se krytí musilo si opatřiti v rámci celkového prelimináře kapitoly 4. redukovaného nad to - jak bylo řečeno - více než o 26 %.

Uváží-li se, že v rámci rozpočtu zredukovaného o 30,795.200.- musilo ministerstvo zahraničních věcí ještě nalézti úhradu pro tento vyšší výdaj, vyplývá, že bylo nutno ostatní položky velice redukovati.

Ovšem že nestačilo pouhé ciferné snížení preliminovaných potřeb, neboť ministerstvo sest-avovalo svůj rozpočet vždy podle skutečně očekávaných nákladů, ale byla a bude ještě nutna celá řada konkrétních úsporných opatření ve správě ministerstva a zahraniční služby. Netřeba ani zdůrazňovat, jaký je to choulostivý problém a jaké prozíravosti k němu je třeba, neboť je sice na jedné straně nevyhnutelný požadavek škrtat a snižovat výdaje, na druhé straně však má stát nesporný zájem na tom, aby těmito restriktivními opatřeními bezpečné fungování zahraniční služby a její zdárný vývoj nedoznal pro nedostatek finačních prostředků újmy, již by později bylo lze zajisté stěží napravovati. Musily tedy ostatní položky býti redukovány do krajních mezí, aby bylo vůbec lze provésti snížení rozpočtu nutné v důsledku úsporných opatření ve státní správě.

Téměř veškeré položky rozpočtu ministerstva byly podstatně sníženy, a to jak osobní, tak i věcné, pokud ovšem určité potřeby nejsou pevně stanoveny zákonem, anebo smlouvou.

Postup ministerstva zahraničních věcí veden jest zásadou, že životní otázkou naší je dnes a bude jistě i v ruce příštím naše obchodní politika, jejímiž principy jsou ohled na naši geografickou posici, náležitý zřetel nejen na průmysl, nýbrž i zemědělství, snaha o aktivní obchodní bilanci.

V otázce odzbrojení nutno postupovati zároveň po obou cestách; musíme odzbrojovat a současně tvořit záruky bezpečnosti. O výsledku odzbrojovací konference budou rozhodovati tři podstatné vlivy: mravní stav Evropy, dané skutečné poměry a posléze ta okolnost, že malé státy jsou nuceny požadovati jisté záruky od mezinárodních mírových institucí.

Ministerstvo zahraničních věcí snaží se o rozumnou dohodu se všemi státy, hlavně sousedními, a o vybudování plánovitého hospodaření ve střední Evropě. Pokud jde o Německo, je nutno zdůrazniti, že odpovědní činitelé obou těchto států jsou k sobě v dobrém politickém vztahu. Přejeme si nejlepšího poměru nejen k Polsku, Německu, Rakousku; nýbrž zejména také k Maďarsku. Přes všechny revisionistické snahy a propagandu lze doufati, že naše politika po této stránce bude míti úspěch, neboť tyto státy jsou na sebe odkázány.

Společnost Národů je důležitým činitelem mírovým, neboť je nárazníkem, který vždy zachytí první náraz, i když nemá ve všem vždy zcela plného úspěchu; je tu mezinárodní kontrola. Ovšem že Společnost Národů potřebuje dvaceti, třiceti let ke svému vývoji. Na mírových smlouvách trváme a budeme trvati jako na přirozeném základu své politiky. V otázce mírových smluv užívá se mnoho argumentu hospodářského z důvodu politických a místo argumentu politického. Nelze mírové smlouvy činiti odpovědnými za dnešní hospodářský a finanční stav.

Vyslanec dr. Krofta vysvětlil podstatu zahraničních přídavků a odůvodnil jejich právní podklad i počet našich zastupitelských úřadů a nutnost vybudování jejich sítě definitivní poukazem na nutnost získání nových obchodních odbytišť, kterýž úkol ve velkých státech se starou tradicí opatřují bohatí příslušníci, zámožné kolonie a stará vybudovaná obchodní spojení dotyčného státu. Pojednal o hospodářských úkolech našich zastupitelských úřadů, vyslanectví i konsulátů, a o jejich působení v oboru politiky sociální a krajanské péče. Odůvodnil dále nemožnost naprosté likvidace t. zv. péče o ruské a ukrajinské uprchlíky a zmínil se o Slovanské knihovně a Ruském zahraničním archivu, kteréž oba ústavy u nás vznikly v souvislosti s ruskou podpůrnou akcí a jejichž význam v budoucnosti bude vždy více oceňován.

K námětům politickým, že všechna zahraniční politika má se říditi zřetely hospodářskými, odpověděl vyslanec dr. Krofta, že s takovou formulací nikdo nemůže souhlasiti, ježto hospodářské zřetele jsou sice velmi silné, ale zkušenost učí, že žádný stát se neřídí toliko jimi. Jsou také zřetele jiné a to národní, politické, a zahraniční politika musí hledět tyto rozličné zřetele harmonisovat a spojovat tak, aby se pokud možno přihlíželo ke všem. Nemůže tudíž býti jenom jednostranně hospodářská, jako ne čistě politická.

Ve věci prosincové splátky amerického dluhu zdůraznil, že byla učiněna po úvaze, že pro nás neplatily důvody, které měla pro svoje stanovisko Francie a Belgie. Obava, že jsme se svým postupem odloučili od Francie, je zbytečná, neboť Francie chápala naše důvody.

Na výtku naší zahraniční politice, že prý prohlašuje mírové smlouvy za "unantastbar, unabänderlich", zdůraznil vyslanec dr. Krofta, že se nestavíme proti změně mínových smluv vzájemnou dohodou kontrahentů, že však potíráme revisionismus, kterým by byly změněny mírové smlouvy pouze jednostranně.