Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany

a ze skupiny II. § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b).

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1933 preliminuje se částkou 1.252,254.970 Kč. Bude tedy v roce 1933 rozpočet ministerstva národní obrany snížen o 57,245.030 Kč proti rozpočtu na rok 1932.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1933 dělí se jako v letech předešlých na rozpočet ústřední správy (titul 1) a rozpočet armády (titul 2). K nim přistupuje rozpočet francouzské vojenské misse (titul 3) a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé (titul 4). Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náležejí dále tři státní podniky, a to: Vojenská továrna na letadla, Vojenské lesní podniky a Tiskárna ministerstva národní obrany.

Celkové výdaje titulu 1 na rok 1933 jsou rozpočteny částkou 33,813.800 Kč a jsou tudíž o 4,000.400 Kč menší než v rozpočtu na rok 1932.

Celkové výdaje titulu 2 určeného pro národní obranu jsou preliminovány částkou 1.207,485.370 Kč a jsou tudíž o 53,265.630 Kč menší než roku loňského.

Rozpočet kap. 5 byl projednán v rozpočtovém výboru senátu dne 10. února 1933. Po obšírném výkladu rozp. zpravodaje, předsedy rozpočtového výboru senátora Dr. Karase, zúčastnilo se debaty 6 řečníků. Do debaty zasáhl též generální zpravodaj senátor Stodola.

Rozpočtový zpravodaj zdůraznil především snížení rozpočtu proti minulému roku a uvedl, že již po 10 let jest rozpočet kapitoly 5 soustavně snižován; takže nynější rozpočet je proti rozpočtu na r. 1922 o plných 50 % nižší. V dalším pojednal rozpočtový zpravodaj o všech význačnějších položkách rozpočtových a dotkl se důležitých otázek armádních. Jmenovitě poukázal na položku týkající se naturalií, ubytování vojska, osobních nákladů a zejména na snížení položky na výcvik vojenských osob v záloze a na důsledky s tím spojené a na stálé snižování důležité položky na letectví. S povděkem konstatoval, že ministerstvo národní obrany za pomoci Svazu čs. důstojnictva a Vojenského vědeckého ústavu pilně se stará o doplnění teoretického vzdělání důstojnického sboru, když jeho praktický výcvik pro nedostatek finančních prostředků jest nutno omezovati. V závěru zdůraznil, že armáda musí býti vybavena všemi potřebnými technickými prostředky, dobře vycvičena fysicky a že i morální výchově vojska musí býti věnována potřebná péče.

Další řečníci pojednali o některých důležitých problémech armádních a přednesli řadu pozoruhodných návrhů a námětů. Zejména všichni bez rozdílu politického přesvědčení uznali nutnost existence československé armády.

V závěru ujal se slova ministr národní obrany B. Bradáč, který v obsáhlém exposé pojednal o úkolech armády a odpověděl na přednesené návrhy a náměty.

Především zdůraznil, že čs. armáda nemá jiného úkolu než obranného a jest proto třeba, abychom vzhledem k poměrům doma i za hranicemi měli armádu dobrou a silnou, poněvadž armáda špatná, i kdyby byla nejlevnější, byla by drahá.

Upozornil na důsledky, jež bude míti značné snížení rozpočtu vojenské správy na rok 1933 v jednotlivých oborech a hlavně při výcviku jednotlivých zbraní, při tom nutno ještě uvážiti, že zkrácení presenční služby bude míti v zápětí určité vyšší náklady. Jedině z toho důvodu, aby byla zachována finanční rovnováha našeho rozpočtu, bylo nutno s tímto snížením, jinak velmi bolestným, se smířiti.

Vojenská správa při všech otázkách armádních jest vedena zásadou nejvyšší úspornosti.

Ministr poukázal dále na činnost právě zřízeného Armádního poradního sboru a sdělil, že bude třeba zříditi ještě Radu národní obrany, aby odpovědnost za pohotovost a obranu státu, kterou nemůže nésti jen ministr národní obrany, byla rozšířena. Dále jest třeba zabezpečiti účinnou spolupráci s ministerstvem zahraničí, vnitra a příslušnými resorty.

Na to podal ministr vysvětlení o některých podnicích dodávajících vojenské správě různý materiál. Poukázal zejména na to, že náš letecký průmysl je předimensován a že jednotlivé podniky jsou nuceny, aby mohly udržeti provoz, starati se o vývoz do ciziny. Tím razíme svému průmyslu i cestu do zahraničí, a nutno zde zdůrazniti, že jsme v letectví obstáli v konkurenci se státy, které mají v tomto oboru starou tradici a platí za nejlepší. Na to zmínil se obšírně o průmyslových podnicích ostatních, jako o továrně na látky výbušné v Semtíně, o Škodovce, brněnské Zbrojovce a zdůraznil, že není možno zřizovati u nás další podniky podobné a není také možno objednávati příslušný materiál z ciziny. Za těchto okolností může se státi postavení podobných podniků do jisté míry monopolním. Přesto však nejsou oprávněny výtky, že by tohoto postavení bylo zneužíváno na úkor armády. Několikerá kontrola zaručuje dobrou kvalitu výrobků a převzatého materiálu za přiměřené ceny. Nutno si dále uvědomiti, že dotyčné podniky musí udržovati stálý kádr zapracovaných dělníků, čímž pomáhají do jisté míry čeliti nezaměstnanosti. Proto jest do jisté míry odůvodněno, že i stát musí na vybudování resp. udržení podobných podniků přinášeti určité oběti.

K incidentu v židenických kasárnách sdělil ministr, že vojíni, ačkoli byli nováčky a nebyli dostatečně vycvičeni, obstáli skvěle bez ohledu na národnost. Ku přednesené výtce, že v armádě jsou fašistické živly, prohlásil ministr, že vojenská správa postupuje v této věci energicky, a všude tam, kde budou bezpečně zjištěny závady - nikoli jen domněnky - bude postupovati se vší přísností.

K návrhu, aby byly odebrány zbraně střeleckým a jiným ozbrojeným jednotám, prohlásil ministr, že ministerstvo národní obrany věc podrobně zkoumá a předloží příslušný návrh vládě k rozhodnutí. Zdůraznil, že v případě židenickém neměli útočníci ani jedné vojenské zbraně.

V závěru poděkoval ministr rozpočtovému zpravodaji a jednotlivým řečníkům za věcné projevy a doporučil schválení kapitoly 5.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Zpravodaj sen. F. Foit.

V referátě zpravodaje, v generální i specielní debatě ke kapitole 6 byly předneseny různé náměty, dotazy a připomínky, k nimž odpověděl podrobně přítomný ministr vnitra. Kvitoval projev tlumočený v rozpočtovém výboru, že ministerstvo vnitra má v této době nejtěžší situaci, a prohlásil, že právě tato situace ukládá jak ministerstvu vnitra, tak i jeho podřízeným úřadům, aby napjaly všecky síly k práci mimořádně odpovědné. Nejkrásnější řešení sociální, hospodářská a kulturní nebyla by možno, kdyby nebyl zaručen klid a pořádek ve státě. Za tento klid a pořádek ručí ministerstvo vnitra, a četní řečníci v rozpočtovém výboru senátu uznali, že jak ministerstvo, tak i úřady jemu podřízené konají své povinnosti způsobem vzorným, takovým, jaký republika má od nich plné právo vyžadovati.

O četnictvu bylo konstatováno, že tento sbor koná více než svou povinnost, a že jeho příslušníci, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, avšak i v některých krajích moravských a českých berou na sebe i ušlechtilou práci kulturní, konají osvětové poslání mezi lidem a slouží lidskosti, jak to bylo generálním zpravodajem výslovně pochváleno. V poslední době vykonalo četnictvo ohromný kus práce; zejména pro službu pátrací a strážní splnilo reorganisační program, rozvržený původně na jakousi čtyřletku až sedmiletku, v krátké době dvou a půl roku. Je to zásluhou nejen ministerstva vnitra, ale i parlamentu, jenž nutnost vybudování této služby uznal a povolením potřebných prostředků umožnil. Máme nyní v pátrací službě sbor, jenž jest z nejlepších ve střední Evropě.

Důležitým předmětem projevů v rozpočtovém výboru byla reforma politické správy. Jsme v pátém roce reformy, jež změnila stav vžitý za více než 50 roků. Co se za tak dlouhou dobu vžilo, to se těžko zapomíná. V Čechách jsme měli skutečnou autonomii, jež pro náš národ znamenala velmi mnoho. Je proto pochopitelno, že ještě dnes se ozývají hlasy, volající po takové autonomii, jaká byla ve dřívějších okresních výborech, a tvrdící, že takovouto autonomii bychom měli míti.

Tyto hlasy nejsou důvodné, ježto se zapomíná, že dřívější formu autonomie jsme měli proto, že jsme jí upravovali cestu ke vlastnímu státu; nyní však tento stát máme a nutno jen spojiti živel občanský s úřednickým ke společné práci, jakou reforma má na mysli. Základ této reformy není novum, je to stará zásada spojení koleje správy autonomní s kolejí správy státní, tak jak byla tato zásada jednomyslně přijata všemi stranami v zákoně župním. Jakékoli tvrzení o tom, že se reforma osvědčila nebo neosvědčila, je při nejmenším předčasné; není ještě doba k uzavření účtů. Správní reforma byla aktivována v době hospodářského přelomu a působí za stupňované krise autonomních financí. Účinky této krise jsou patrny z konkretních případů, v nichž na příklad závody průmyslové, jež byly za krise zastaveny, změnily svým osudem úplně přirážkovou základnu autonomních svazků. Tak se stalo, že zastavením jediného průmyslového závodu klesala tato přirážková základna ze dřívějších mnoha milionů na několik tisíc korun čsl. S těžkostmi autonomních financí reforma správy nesouvisí, a i kdyby nebyla přišla, byly by autonomní finance ve stavu právě tak špatném jako dnes. Nesmíme ovšem mluviti o zkáze autonomních financí vůbec. Země jsou celkem sanovány; má ovšem na příklad země Moravskoslezská na 800 milionů dluhů, a úroková a umořovací služba dusí každé sociální a hospodářské podnikání. Tylo dluhy nesouvisejí s reformou správní nebo s autonomními financemi, avšak dluhové břímě jsme převzali, a musíme se tedy starati o jeho zmírnění a odstranění. Země Česká je bohata ještě dnes, země Slovenská má sice slibné předpoklady pro vývoj, leč, bohužel, dluhová břímě u této země stoupá. Podkarpatská Rus se vyvíjí normálně. Daleko horší finanční situace než u zemi jest u okresů, zvláště v Čechách, kde historickým vývojem 60 roků byla činnost okresů rozvinuta na všecky obory lidské práce, jež zákon o organisaci politické správy teprve nyní ukládá okresním zastupitelstvům a okresním výborům.

Proto se finanční obtíže okresů jeví v zemi České horším způsobem než v zemi Moravskoslezské; ovšem i na Moravě jsou dva okresy, jejichž celá příspěvková základna musí uhraditi výlohy personální, kdežto příjmy z vyrovnávacího fondu musí jíti na úmor a úrok, a na další potřeby, - na příklad na štěrk pro silnice - není již úhrady. Z financí obecních mnohde možno zjistiti, že také v obcích se žilo nad poměry a že břímě dluhů nemuselo býti tak veliké. Základem pro úpravy autonomních financí musí býti vzorný pořádek ve stáních financích. Podklad pro to byl položen tím, že parlament se usnesl na rovnovážném rozpočtu. Dlužno míti za to, že i všecky ostatní otázky se dobře vyřeší. Úlevu poskytne především již snížení úrokové míry. Jakousi druhou reservu možno spatřovati v tom, že máme 4.700 milionů Kč daňových nedoplatků. Třetí reservu možno si opatřiti při užití eventuelní investiční půjčky pro autonomní finance a zvýšení přirážkového limitu o 50 %.

Pro řádný chod správy v resortu ministerstva vnitra jest velmi důležitým předpokladem řádné umístění zemských i okresních úřadů. Pro okresní úřady byla před několika roky - za poměrů hospodářsky velmi odlišných od poměrů nynějších - vyvolána v život stavební akce, jež nám umožnila, že máme nyní veliké procento úředních ubikací v pořádku. Této akci, jež ostatně byla i důležitým činitelem při zmírňování nezaměstnanosti, musíme býti velmi povděčni, neboť okresní domy budou svému účelu sloužiti nejméně po dobu 100 roků. Také o umístění zemských úřadů se pečuje. Byl to stav jistě neutěšený, byl-li zemský politický úřad v Praze již za Rakouska umístěn ve 40 domech, později v 56 domech. Nyní máme tento úřad již soustředěn ve 4 blocích, což bylo umožněno tím, že ministerstvo vnitra získalo levně budovu pensijního ústavu, jež výborně vyhovuje potřebám administrativy. U zemského úřadu v Bratislavě sleduje se stále otázka zlepšeného umístění; pro zemský úřad v Užhorodě staví se nová budova na základě stavebního programu přezkoušeného na popud samotného ministra s hlediska úspornosti.

Spolehlivost úřednictva a orgánů ministerstva vnitra nebyla nikdy spornou, a právě židenický případ ukázal, že všecky orgány resortu dovedly rychle likvidovati trapný incident, jenž mohl nabýti povahy velmi nebezpečné.

V závěru své řeči ministr poděkoval vřele dlouholetému zpravodaji senátoru Foitovi a ubezpečil, že všecky připomínky jakož i podněty v rozpočtovém výboru přednesené budou v ministerstvu vnitra učiněny předmětem nejpečlivějších úvah a úředního jednání.

Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Zpravodaj sen. Frant. Jan Kroiher.

Také ministerstvo spravedlnosti muselo velmi podstatně přispěti k celkovému snížení státního rozpočtu, neboť proti roku 1932 byly výdaje kap. 7. sníženy o 33,083.400 Kč. Snížení postihlo nejvíce osobní výdaje a to částkou 28,911.700 Kč. Věcné výdaje, které již v dřívějších letech byly preliminovány přesně podle skutečné potřeby a při zachování zásad nejúzkostlivější šetrnosti a hospodárnosti, byly sníženy o 4,171.700 Kč.

Vliv nepříznivých hospodářských poměru projevil se však i ve snížení příjmů kap. 7., které jsou proti roku 1932 menší o 1,067.500 Kč, neboť nutno v roce 1933 počítati se zmenšeným výtěžkem z řemeslných a polních prací vězňů, trestanců a chovanců v důsledku zmenšení objednávek a snížení cen polních plodin.

Z rozsáhlé činnosti resortu třeba zmíniti se předem o činnosti legislativní. Nejvýznamnější jest osnova nového všeobecného zákoníka občanského, která ve formě, jak vyšla z porad superrevisní komise, byla na počátku roku 1932 vytištěna a rozeslána všem ústředním úřadům k vyjádření. Jakmile připomínkové řízení o ní bude skončeno, bude pracováno na osnovách zákonů a nařízení, s nimiž nový občanský zákoník počítá, jako jsou např. zákon o nezbytné cestě, nařízení o zástavním rejstříku, zákon o ukládání listin u soudů atd., anebo které s občanským zákoníkem souvisejí, jako je zejména zákon knihovní.

V minulém roce byly k projednání v zákonodárných sborech předloženy: Předloha o trestání mladistvých, o výživě, o pracovních soudech, konkursní a vyrovnávací řád, zákon o státním vězení, o zaknihování drobných přídělů, o aktuárech, o úlevách v exekuci, o urážkách na cti a zákon tiskový; mnoho zákonných osnov jest v připomínkovém řízení, jako na př. předloha o splátkovém trhu, o výpovědních lhůtách, zákon kartelový, zákon bytový, předloha o pracovním poměru redaktorů atd.

K vývodům některých řečníků v rozpočtovém výboru zmínil se ministr podrobněji o předložení osnovy o zločincích z povolání, které bylo nutno zatím z důvodů úsporných odložiti, o zákonu o zabezpečení stavebních pohledávek, jehož projednání v připomínkovém řízení naráží na odporující si zájmy interesovaných kruhů a o předloze tak zv. lichevní, která má býti jedním z prostředků, aby stát mohl zasahovati do cenové politiky, když jest nezdravá.

Silně vzrůstající agendě u soudů v době krise čelilo ministerstvo spravedlnosti tím, že snažilo se obsaditi všechna uprázdněná místa v kancelářské i soudcovské službě, zjednodušiti a zracionalisovati službu rozmnožením počtu psacích strojů, zřízením zvláštních písáren v trestnicích atd.

V oboru činnosti vězeňské služby odmítl ministr přednesené nesprávné námitky, že naše vězeňství a trestnictví je příliš drahé, zejména poukazem, že veřejnosti nedostává se správné statistiky o skutečných nákladech na stravování a ošacování vězňů a trestanců. Poukázal i na práci sociálního pracovníka, jenž byl ustanoven u největší věznice ve státu, t. j. u věznice krajského soudu na Pankráci a na velmi dobré výsledky jeho práce, pokud jde o pomáhání vězňům v jejich sociálních a existenčních nesnázích, zejména v době, kdy mají býti propuštěni na svobodu.

Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Zpravodaj sen. Frant. Zimák.

Příjmy nejsou preliminovány žádné. Výdaje rozpočteny jsou na 1,976.200 Kč, což jest o 271.400 Kč méně než v roce 1932. Rozpočet snížen jen pro naprostou nezbytnost úspor. Rozpočtové požadavky ministerstva pro sjednocení jsou jeho úkoly a činností ospravedlněny.

Nejednotnost práva jest dosud stále takového rozsahu, že jest zapotřebí zvláštního sjednocovacího orgánu, jakým jest ministerstvo pro sjednocení. Dokladem obtíží, které nesjednoceností našeho práva jsou působeny, jest počet stížností a odvolání, docházejících k nejvyšším soudním tribunálům, t. j. k nejvyššímu správnímu soudu a k nejvyššímu soudu, u nichž v mnoha případech moženo nalézti důvod v nepřehlednosti práva, působené jeho nesjednoceností.

Přípravné práce na osnovách sjednocených zákonů civilně-procesních byly skončeny. Poslední redakci textů provede zvláštní odborná vědecká komise, jejíž elaborát dostane se co nejdříve do závěrečného připomínkového řízení. Při poslední redakci osnovy zhodnoceny budou výsledky veřejné expertisy a posudky odborných korporací, soudů a vědeckých pracovníků, které sebrány byly během roku 1932. Dá se očekávati, že zákonodárným sborům budou osnovy sjednocených zákonů civilně-procesních předloženy na podzim roku 1933.

Na poli civilního práva soudního má sjednoceným zákonům civilně-procesním následovati brzy také sjednocený zákon občanský a zákon obchodní. Na osnovách těchto zákonů spolupracuje ministerstvo pro sjednocení s ministerstvem spravedlnosti ve společných vědeckých komisích.

V souvislosti s novým civilním soudním řádem připravilo ministerstvo pro sjednocení během roku 1932 také osnovu zákona o soudních poplatcích, o níž jedná s ministerstvem financí. Tímto zákonem má se na Slovensku a Podkarpatské Rusi odstraniti neutěšený dnešní právní stav, jehož obtíže úřadům a poplatnictvu zatím ulehčuje příručka "Soudní poplatky na Slovensku a Podkarpatské Rusi", vydaná ministerstvem pro sjednocení na počátku roku 1932.

Pokud jde o předlohy směřující k sjednocení předpisů v oboru zákonů politických, jsou rychlejšímu postupu sjednocení na závadu nejasnosti kompetenční.

Směrnice pro jednotnou legislativní techniku, obsahující podrobné pokyny, jak mají býti osnovy zákonů (opatření Stálého výboru), vládních nařízení a vyhlášek pracovány po formální a technické stránce, byly ministerstvem pro sjednocení v roce 1932 přepracovány, doplněny a přezkoumány a budou v nejbližší době, jakmile je vláda schválí, vydaly tiskem. Obsahují na 60 paragrafů s obšírnými vysvětlivkami.

Agenda ministerstva pro sjednocení, spojená s posudky a právními zdáními, které se na ministerstvu požadují v případech, jež jest třeba řešiti podle norem převzatého práva uherského, jest značně rozsáhlou a při skrovném počtu pracovníků ministerstva pro sjednocení znamená pro tento úřad značné zatížení.

Na přání, aby správa obcí, jaká je v zemích historických, byla přenesena na Slovensko, kde notářská instituce po názoru zpravodaje je přežitkem, nehodícím se do dnešní doby, upozornil ministr pro sjednocení, že posouditi, který stav obecní správy je vhodnější - zda stav v zemích České a Moravskoslezské, či Slovenské a Podkarpatoruské - přísluší posouditi v prvé řadě ministru vnitra. Ministra pro sjednocení zajímá však tato otázka stejnou měrou proto, že mu záleží na sjednocení správy a protože ministři pro sjednocení byli v prvých dobách republiky osobně zúčastněni na přeorganisování instituce obecních a obvodních notářů, převzaté z bývalých Uher. Ovšem dříve než se přikročí k organisačnímu sjednocení obecní správy, bude nutno na tomto poli dosíci jednotnosti v názorech. Právě u instituce obecních a obvodních notářů této jednotnosti dosud není, a to ani u slovenských zástupců a odborníků, jak ukazují protichůdné projevy slovenských poslanců a senátorů.

Ministr pro sjednocení chápe plně se stanoviska zemského patriotismu přání zpravodaje, aby město Bratislava bylo úředně nebo zákonem vyhlášeno hlavním městem Slovenska. Zákonný podklad pro titul města jako města hlavního možno zatím nalézti pouze u města Prahy, označeného ústavní listinou za hlavní město Československé republiky. Jméno "Hlavní město Praha" dáno bylo pak zákonem slučujícím obce Velké Prahy. U zemských hlavních měst nebylo zatím čsl. zákonem o jejich titul výslovně postaráno. Nestalo se tak ani v zákoně o organisaci politické správy. Bylo by tu platné zákony doplniti. Pokud jde o Bratislavu, snad se bude slovenské zemské zastupitelstvo o titul města zajímati. Najde se pak jistě vhodná cesta, aby se přání země vyhovělo.

Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Zpravodaj sen. Frant. Jan Kroiher.

Kapitola 9. vykazuje celkovou potřebu 6,161.600 Kč, t. j. o 663.300 Kč nižší než pro rok 1932. Z této částky připadána výdaje osobní 357.300 Kč, na výdaje věcné 306.000 Kč.

Resystemisace soudcovských míst, usnesená vládou v r. 1930, nebyla dosud zúplna provedena, poněvadž bylo nutno z důvodů úsporných několik systemisovaných míst vypustiti z rozpočtu.

Počet stížností docházejících na nejvyšší správní soud stoupal od počátku mnohem rychlejším tempem než bylo možno rozmnožovati personál soudu. Důsledkem tohoto nepoměru mezi pracovním úkolem a pracovními silami soudu nahromadil se značný počet nedodělků až tříletých.

Náprava, kterou, v tomto směru slibovala resystemisace, zejména když po roce 1928 příliv stížností dosti rapidně klesal, byla zmíněným úsporným opatřením zadržena, ba během roku 1932, ač výkonnost stoupla, stav nedodělků se ještě zhoršil, poněvadž přiliv stížností proti roku 1931 opět stoupl o plných 12 %.

Zlepšení možno se nadíti teprve tehdy, budou-li všechna systemisovaná místa obsazena a dojde-li k částečné novelisaci zákona o správním soudě, která - jak bylo presidiem soudu původně navrhováno - omezila by se na zjednodušení řízení, ponechávajíc jinak dosavadní základní zásady správního soudnictví netknuty.

 

Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty

a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8. Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16. Labčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně.

Zpravodaj sen. F. F. Plamínková.

Letos po prvé známe ve státním rozpočtu všecky náklady, které jdou ze státní pokladny na školství, protože byl do finančního zákona vložen plný obnos t. zv. záloh na učitelské platy ve výši 925 mil. Kč.

Připočteme-li ke kapitole 10. z rozpočtu investičního 61 mil. a investiční zápůjčku školnímu statku Libverda-Děčín 1,150.000 Kč ze skupiny II. dojdeme k obnosu výdajů 1.966,600.000 Kč a po odečtení příjmů v obnose cca 28,700.000 Kč, činí výše čistých nákladů 1.937,900.000 Kč.

V kap. 10. výdaje rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty na rok 1933 byly následkem úsporných opatření sníženy na částku 979,471.800 Kč, t. j. proti preliminované výši výdajů na rok 1932 méně o 34,727.200 Kč.

Při tom však osobní výdaje podle platových zákonů a nařízení jsou proti rozpočtu na rok 1932 vyšší o 8,448.825 Kč; a to přes provedenou restrikci platů, takže uvedené zvýšení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení muselo býti vyrovnáno pronikavějším snížením výdajů ostatních, které činí celkem 43,176.025 Kč, z čehož připadá na ostatní osobní výdaje snížení o 1,019.125 Kč, na řádné věcné o 21,295.900 Kč a na mimořádné věcné o 20,861.000 Kč. Zvýšení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení vyplývá z velkého vzrůstu počtu školní mládeže, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, dále z platového postupu a konečně nutným vyrovnáním značného podpreliminování těchto výdajů v r. 1932.

Snížení postihlo velmi těžce výdaje na péči o umění, ať již literární, divadelní, hudební nebo výtvarné, dále obzvláště výdaje na péči o lidovou výchovu, pak i výdaje na sociální péči o studentstvo, na ochranu památek, na školské a kulturní styky s cizinou, krátce výdaje na osvětu.

Z výdajů na školství klesají proti rozpočtu na rok 1932, výdaje na školství střední a na školství odborné, zvyšují se výdaje na školství národní a vysoké, a to v prvém případě výdaje osobní, kdežto na výdaje věcné se preliminuje značně méně, zatím co u vysokých škol stoupají něco výdaje osobní i věcné.

U srovnání s poměrným snížením výdajů jiných resortů, není snížení výdajů rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty tak značné. Nutno však přiznati, že nezbytná kulturní výzbroj národa a státu vyžadovala by i v dobách hospodářské tísně spíše vzrůst péče o ni, než její omezení. Jest si proto přáti, aby ministerstvo školství a národní osvěty při hospodaření i se zkrácenými úvěry dbalo pečlivě toho, aby školský a kulturní vývoj, nezbytný pro kulturní zdatnost ČSR. v jejím soutěžení mezinárodním, nedoznal újmy, a aby případné příkrosti rozpočtových škrtů byly podle možností vyrovnány.

S povděkem lze uvésti, že i při zkrácených úvěrech věnovala státní školská správa účinnou péči zejména budování národního školství na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, směřující k docílení téže úrovně tohoto školství, jaké je v západních zemích ČSR. Ale i v ohledu odborného a vysokého školství jest Slovensku věnována zvýšená péče.

V oboru legislativní činnosti ministerstva školství a národní osvěty jest uvésti vypracování osnov o úpravě školské správy a o zřizováni a vydržování národních škol. Rozpočty školních závodů zemědělských v Uhřiněvsi, v Děčíně-Libverdě, v Žabčicích a v Kuřimi počítají i pro letošní rok se zisky, třebas následkem poklesu výnosu zemědělské produkce nižšími.

Příjmy resortu ministerstva školství a národní osvěty počítají na nok 1933 s menším vzrůstem.