Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství

ze skupiny II. § 6. Státní lesy a statky a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace.

Zpravodaj sen. Dr. Rozkošný.

Na počátku rozpočtové debaty projednal zpravodaj podrobně o rozpočtu ministerstva zemědělství a rozpočtu podniku "Státní lesy a statky". Uvedl, že rozpočet kapitoly II. na rok 1933 preliminuje se částkou 198,374.600 Kč a jest proti rozpočtu na rok 1932, který preliminoval se částkou 231,300.000 Kč, nižší o 32,925.400 Kč. Státní příjmy činí v kap. 11. v roce 1933 11,969.300 Kč a jsou proti rozpočtu na rok 1932, kdy činily 13,772.800 Kč, nižší o 1,803.500 Kč.

Zpravodaj probral postupně jednotlivé tituly a paragrafy rozpočtového návrhu ministerstva zemědělství, při čemž kriticky přihlédl k návrhu prelimináře některých položek, zejména těch, které na újmu svého poslání musely býti z úsporných důvodů sníženy. K rozpočtu promluvila pak řada řečníků, kteří zabývali se hlavně problémy zemědělské krise s hlediska všeobecného a dále odbytovými problémy jednotlivých produktů zemědělských, jako chmele, obilí a pod. Ku konci debaty promluvil pan ministr zemědělství o hospodářské situaci našeho státu vzhledem k jeho smíšenému charakteru jakožto státu zemědělského a průmyslového. Dále zabýval se problémy světové hospodářské irise. V závěru své řeči reagoval na vývody jednotlivých řečníků.

Stručný obraz projednávání rozpočtu podle jednotlivých oddělení jest asi tento:

Pro ústřední správu zmenšuje se rozpočet proti roku 1932 o 2,305.200 Kč, na kteréžto úspoře mají podíl výdaje osobní i věcné. K námitce, že novostavba budovy ministerstva zemědělství ubyla obkládána švédskou žulou, bylo konstatováno, že jako stavebního materiálu bylo použito výhradně kamene tuzemského původu jednak ze státních lomů v Požárech, jednak z lomů mrákotínských.

Náklad na zemědělské školství jest preliminován částkou 17,100.400 Kč. Snížení proti roku 1932 činí 19%. Zvláštní péče věnuje se hlavně vybudování zemědělských škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Již loňského roku bylo konstatováno, že zemědělské školy jsou slušně navštěvovány, že na 1 třídu připadá průměrně u nižších škol 25, u rolnických 17, u odborných hospodářských 19 a u nižších hospodyňských 28 žáků. Od té doby v návštěvě těchto škol nenastalo podstatných změn. K námitce, že by zemědělské školství mělo býti přeneseno do působnosti ministerstva školství, bylo konstatováno, že nemůže se tak státi z toho důvodu, poněvadž posláním zemědělských škol není jen teoretické vzdělání, nýbrž v prvé řadě zemědělská prakse a provádění zemědělského poradnictví v nejširší veřejnosti, což nemůže se dáti bez nejužšího styku se zemědělskými odborníky a s ministerstvem zemědělství jakožto vrcholným administrativním orgánem zemědělství.

Finanční prostředky pro sociální péči o zemědělce bylo nutno zvýšiti na 12,114.500 Kč, jelikož kromě přímé sociální podpory na zprostředkování práce a dlouholeté služby bylo nutno preliminovati také úhradu k provádění zákona ze dne 16. července 1931, čís. 122 Sb. z. a n., ve znění novely ze dne 17. prosince 1931, čís. 206 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

Na vodní hospodářství a kulturní techniku jest preliminováno 81,255.800 Kč. Snížení proti loňskému roku vysvětluje se tím, že příspěvek k státnímu fondu pro vodohospodářské meliorace jest preliminován podle zákona ze dne 27. března 1931, čís. 49 Sb. z. a n., ve spojení s čl. V. fin. zákona pro rok 1933 pro část A) v částce pouze 32,500.000 Kč a pro část B) v částce 30,000.000 Kč. V úvěru této skupiny jsou obsaženy také částky na příspěvky pro nákup strojů malým zemědělcům, na vyzkoušení a zdokonalení strojů, na propagaci používání elektřiny v zemědělství, na udílení porad v oboru zemědělského stavitelství a pod..

Oddíl rozpočtu zemědělská výroba slouží k zabezpečení a zvelebení výroby rostlinné a živočišné, na provádění zemědělského výzkumnictví a k zajištění zvěrolékařské služby. Jest rozpočten, na 54,472.400 Kč; snížení proti rozpočtu na rok 1932 učiní asi 17 1 %. K prohloubení zemědělské správy zavádí se postupně také u politických úřadů v historických zemích hospodářsko-technická služba. V oboru výroby rostlinné pamatováno jest úvěrem pro nákup ušlechtilého osiva a sadby, na propagaci správného hospodaření se stájovým i umělým hnojivem, na zvelebení lukařství, pěstování pícních rostlin, na zvelebování bramborářství, lnářství, ovocnictví, zelinářství, vinařství a pod. V oboru výroby živočišné pamatuje se zejména na podporu mlékařství, organisaci a distribuci mléčných výrobků, na zvelebování chovu koní a na podporu chovu drobného hospodářského zvířectva.

V rozpočtu ministerstva zemědělství jest posléze pamatováno také na lesní politiku a policii částkou 7,854.200 Kč, v čemž jest zahrnuta lesní služba dohlédací i zvelebování lesního hospodářství, záležející v zakládání a udržování státních lesních školek a v podpoře zalesňování neplodných ploch a v péči o malý lesní majetek.

Státní lesy a statky jsou spravovány na základě zákona ze dne 18. prosince 1922, čís. 404 Sb. z. a n., ministerstvem zemědělství jako státní podnik povahy soukromo-hospodářské podle zásad obchodního hospodaření. Podle stavu ke dni 1. ledna 1932 zaujímají plochu 1,032.445 ha, z toho jest 860.375 ha půdy lesní, 140.237 ha půdy zemědělské, 10.170 ha půdy s rybničním hospodářstvím a 21.663 ha ploch stavebních, neplodných a daně prostých.

Podnik spravuje též četné průmyslové závody lesní a zemědělské, jako pily, dřevosklady, cukrovary, pivovary, lihovary, mlýny, sýrárny, lomy na kámen, cihelny, vápenky a pod. Na většině pozemkového majetku hospodaří stát ve vlastní režii. V tomto případě jest majetková podstata statků nejen udržována v neztenčené hodnotě, ale jest stále zlepšována. Při pronájmu však ve většině případů majetková podstata se zhoršuje přes veškeré přísné kontroly nad hospodařením pachtýřů. Dnes jsou ostatně poměry takové, že těžko by se dalo dosíci, aby se státní statky ve větší míře pronajímaly, poněvadž by se dosáhlo velmi skrovného nájmu, nehledíc ani k častým ztrátám na neplaceném pachtovném. Všeobecná hospodářská krise zasáhla nejpronikavěji do hospodaření lesního a to jednak hlubokým poklesem cen dříví, jednak nemožností jeho odbytu i za velmi nízké ceny. Správa podniku snažila se těmto důsledkům čeliti především pronikavým snížením režie, avšak s úspěchem pouze částečným. Pronikavý pokles cen dříví neměl však za následek úměrné snížení cen dřeva u konsumentů. Vznikly ohromné rozdíly v cenách dřeva než došlo ke spotřebě. V důsledku toho hledala správa podniku jiné cesty, které by důsledky poklesu cen odstranily neb alespoň zmírnily a právě tato disparita cen byla jednou z hlavních příčin založení tak zv. Ústřední československé prodejny dříví. Také v hospodářství polním jeví se všeobecná krise světová poklesem cen hlavních produktů, především mléka, ječmene, cukrovky a ryb. Jen příjem za mléko v roce 1932 poklesl proti roku 1931 dalším snížením cen o 5 mil. Kč. Správa podniku hledí úbytek příjmu, způsobený tímto abnormálním poklesem cen, vyrovnati krajní úsporností na režii a výrobních nákladech, jednak tím, že omezuje se pěstování produktů, jichž jest na trhu dostatek, a zvyšuje se výroba produktů, po kterých je poptávka a jejichž ceny se udržely na obstojné výši.

Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

Zpravodaj sen. Dr. Rozkošný.

Zpravodaj konstatuje, že rozpočet Státního pozemkového úřadu jest o 2,951.000 zmenšen proti rozpočtu r. 1932. Tyto náklady jdou na účet Náhradového fondu SPÚ. a nezatěžují tedy vůbec státní pokladnu. Ze zabrané půdy bylo již přiděleno 846.329 ha půdy zemědělské, celkem pak 1,675.473 ha půdy zabrané a směnou získané. V záboru zbývá ještě půdy zemědělské 44.189 ha, ostatní půdy 802.234 ha, tedy dohromady 846.423 ha. Roku 1932 byla přidělována hlavně půda lesní, u které dosud přiděleno asi 680.000 ha. Hlavním nabyvatelem jest tu stát, svazky samosprávné a jiné osoby právnické. Nesplnilo se však očekávání, že r. 1932 bude lesní reforma ukončena - hlavní překážkou byl tu pokles cen dřeva, tím i pokles poptávky po lesní půdě a úvěrové obtíže našich obcí. Finanční provádění poz. reformy probíhá fondem Náhradovým, Kolonisačním a Fondem pro zaopatření zaměstnanců zabraných velkostatků. Tyto fondy podléhají vesměs kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Zpravodaj uvádí řadu závěrečných prací Státního pozemkového úřadu: zaknihování přídělu řádného i půdy postátněné, dokončení přídělu asi 70.000 ha půdy v obou východních zemích pro drobné uchazeče a bezzemky z okrouhle 600 obcí, dokončení lesní reformy přídělem více než čtvrt milionu ha, převod přídělu daného do pachtu do vlastnictví dnešních pachtýřů, provedení a zajištění úvěru, vymáhání nedoplatků ceny přídělové ve výši ještě 1 miliardy Kč, vyúčtování s vlastníky, uzávěrky všech fondů, reglementace vlastnických přesunů na přídělu, závěrečná kontrola, statistické zpracování výsledků reformy a j. Zpravodaj doporučuje, aby po skončení těchto prací, které si vyžádají ještě několika let, bylo vyškoleného aparátu SPÚ. použito ku dalším pracem v oboru zemědělství, zejména při zcelování pozemků, při provádění meliorací, při úpravě katastru na Slovenku a j. Doporučuje, aby rozpočet SPÚ. byl schválen.

President Státního pozemkového úřadu zaujal stanovisko k některým projevům z rozpravy. Bylo upozorněno na značné zmenšení počtu osob výdělečně činných v zemědělství v Čechách za posledních 10 let. Byl z toho dovozován neúspěch pozemkové reformy. Tato reforma nemohla býti sociálním všelékem a útěk z venkova, který je zjevem evropským, mohla pouze zmírniti, nikoli zastaviti. Osob samostatně výdělečně činných přibylo v Čechách v témže období o 3 %. Populační odliv, který do války prováděn byl zámořskou emigrací, jest od převratu immigrační politikou mnohých zámořských států značně omezen. Motorisace a mechanisace zemědělské výroby také zmenšuje počet pracovních sil, ač tempem méně prudkým, než to pozorujeme v průmyslu. Nebýti reformy, byla by situace zemědělství nejen hospodářsky, ale i populačně daleko nepříznivější.

Na připomínku, že zabrané dvory neměly býti parcelovány nýbrž zveřejněny a dány do pachtu, bylo sděleno, že tato směrnice nedošla širšího přijetí a že prakse reformy byla výslednicí skutečné potřeby a kompromisu všech politických stran.

Bylo požadováno, aby při provádění zkráceného řízení přídělového kupními smlouvami dbal úřad včasné depurace. Požadavek tento vymyká se do jisté míry působnosti Státního pozemkového úřadu, neboť jest především povinností stran, uzavírající smlouvu trhovou, postarati se o provedení této depurace.

Žádáno bylo, aby Státní pozemkový úřad nevymáhal exekučně nedoplatky přídělové ceny, vtělené do pozemkových knih. Úřad si ukládá v poslední době ohledně exekucí co největší reservu. Nelze však říci, že zastaví tento postup všeobecně, neboť by to znamenalo fakticky poskytnutí hypoteční zápůjčky na dlouhou řadu let. K tomu v této formě není úřad podle zákona oprávněn. Lineární postup není proto možný; zřetele individuelní jsou samozřejmé.

Vysloveno bylo přání, aby při parcelaci těch zbytkových statků, které dnešní vlastník nemůže udržeti, byla jejich půda přidělována drobným zemědělcům za cenu přijatelnou. K tomu úřad přihlíží do krajní možnosti. Nelze však ohroziti úvěry, poskytnuté peněžními ústavy na takový objekt a schválené úřadem i co do knihovního pořadí. Pak jest nutným východiskem přiměřené zvýšení ceny této rozdělované půdy.

President Státního pozemkového úřadu naznačil v závěru dnešní stav reformy a rozsah dalších prací závěrečných, které si vyžádají ještě nejméně dva roky pilné práce, ve kterých bude se úřad snažiti, aby dokončil dílo mu svěřené. Ale ani potom nebude reforma ukončena a bude věcí státní politiky, zejména zemědělské, aby její výsledky byly trvale zabezpečeny.

Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Zpravodaj sen. V. Votruba.

Celkové výdaje kapitoly 13. preliminují se částkou 32,936.500.- Kč, takže jsou proti rozpočtu na rok 1932 nižší o 11,344.000.- Kč. Snížení se vysvětluje zhoršenou situací státních financí a z toho plynoucí nutností krajních úspor. Naproti tomu očekávané příjmy jsou vyšší o 6,792.400.- Kč a preliminují se úhrnnou částkou 18,675.400.- Kč. Zvýšení se vysvětluje tím, že pokud jde o výnos poplatků z povolovacího řízení, preliminuje se částka v loňském roce skutečně dosažená a že podle zákonného zmocnění zvýšeny byly platné výměry ročních patentových poplatků.

Projednávání rozpočtu kapitoly 13. zahájeno bylo referátem zpravodaje, který upozorňuje, že snížení výdajů činí více než jednu čtvrtinu loňské výměry a ve srovnání s rozpočtem na rok 1931 bezmála jednu třetinu tehdejší výměry, což jest jistě důkazem, že ministerstvo obchodu projevilo plné pochopení pro požadavek plynoucí z nynější situace, aby státní výdaje byly co nejvíce sníženy. Umožněno to bylo tím, že veškeré administrativní spotřeby byly omezeny na nejnižší nezbytnou míru a že i veškeré podpůrné a zvelebovací akce byly přechodně omezeny a příslušné úvěry sníženy. Zpravodaj podává podrobný ciferný rozbor jednotlivých druhů výdajů a lituje, že restrikce nezůstaly ušetřeny ani některé úvěry pro oživení podnikání a řešení irise velmi významné. Vítá, že došlo k obnově Poradního sboru pro otázky hospodářské, že ve sníženém úvěru zabezpečena úhrada na umožnění kolektivní účasti československých exportérů na Světové výstavě v Chicagu a že se pracuje na zřícení ústavu pro zahraniční obchod, který má soustřediti a prohloubiti službu informační. Podává zprávu o činnosti Fondu pro pojišťování vývozních úvěrů, vytyčuje význam zákonem čís. 121/1931 Sb. z. a n. zavedené instituce státních záruk za vývozní dodávky a vyslovuje potěšení, že v nejbližší době má dojíti k projednání novely zákona, kterým zmocnění vlády k těmto zárukám má býti na další dobu prodlouženo. Pozastavuje redukci úvěrů na zvelebení živností a lituje, že nedošlo k vyřešení problému peněžního ústředí družstevnictví živnostenského. V závěru tlumočí stanovisko výrobních a obchodních vrstev proti chystaným zásahům státu do soukromého podnikání, zejména osnovou zákona o státním dozoru na ceny spotřeby a osnovou zákona, jímž se zostřují trestní předpisy v oboru daňovém. Posléze lituje, že pravomoc ministerstva obchodu není úplná, zejména že v tomto ministerstvu nejsou soustředěny státní dodávky a soudí, že i živnostenské školství mělo by býti přikázáno do jeho pravomoci.

V debatě promluvilo k resortu ministerstva obchodu 8 řečníků, jednak s hlediska jeho rozpočtu, při čemž několik řečníků tlumočilo názor, že výměra jeho úvěrů buď v jednotlivostech nebo i v celku jest vzhledem k jeho poslání nedostatečná, jednak s ohledem na aktuelní úkoly při řešení hospodářské krise: zejména otázky cenové a úvěrové. Poukazováno na katastrofální nezaměstnanost v průmyslu, zdůrazněn význam exportu a z toho plynoucí potřeba uvolnění dnešní vázanosti zahraničního obchodu mezinárodní dohodou a vhodnými obchodními smlouvami. Žádáno, aby nový autonomní celní sazebník byl vybudován na správném posouzení zájmů zemědělské a průmyslové výroby a tím dán předpoklad pro budoucí obchodní smlouvy.

Během debaty přihlásil se ke slovu ministr obchodu omlouvaje se indisposicí, která mu znemožňuje, aby byl přítomen průběhu celého jednání. Poděkovav zpravodaji i dosavadním řečníkům, přislibuje, že na náměty všech řečníků vezme zřetel a na případné další dotazy odpoví dodatečně písemně nebo v plenu. Vzhledem ke krátkosti lhůty, kterou má senát k disposici k projednání rozpočtového návrhu, dovolává se svých nedávných zevrubných projevů v národohospodářském výboru senátu o našem obchodu s cizinou a o úpravě obchodně-politických styků s jednotlivými státy, jakož i svého projevu v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny o všech problémech svého resortu. Otisky těchto řečí jsou k disposici. Omezuje se proto jen na stěžejní problémy a uvádí:

Dnešní krise jest charakterisována tím, že vzájemné cenové vztahy hospodářských složek jsou dnes přetrhány a hospodářská rovnováha porušena. Ve všech zemích stejně postižených jest snaha působiti k urovnání poměrů dvojím způsobem, jednak voleny prostředky považované za vhodné k odvrácení nebo zvolnění poklesu cenového, jednak působeno k tomu, aby byly odstraněny překážky bránící úměrnému přízpůsobení novým hospodářským číslům. V přítomné době věnuje se u nás více pozornosti této druhé cestě. Ministr soudí, že dnes nelze bezpečeně říci, který cenový poměr jest odůvodněn a že proto třeba při působení na ceny postupovati opatrně, abychom nezašli daleko a dnešní obtíže neprodlužovali v budoucnosti. Zákroky nesmí vybočovati z rámce opatření ryze hospodářských, neboť spleť hospodářských zájmů nedá se zvládnouti úpravami rázu policejního, které vzbuzují neklid, jsou překážkou konsolidace a ukládají úřadům úkoly, se kterých nejsou. Základem našeho hospodářství musí zůstati soukromé podnikání a soukromá iniciativa. Nutno ae vyvarovati, abychom je svými opatřeními nepodlamovali.

Při řešení problému kartelového nutno postupovati opatrně. Nejde tu jen o otázky cenové a konsumentské, nýbrž o otázky celé hospodářské politiky výrobní, zemědělské, sociální i politiky obchodní. Postihovány mohou býti jen cenové výstřelky, které však nejsou pravidlem, nýbrž spíše výjimkou.

Zavedení 40hodinového pracovního týdne předpokládá mezinárodní dohodu. Problém není dosud patřičně vyjasněn. Věcí zabývala se přípravná konference v Ženevě v lednu b. r. Výsledky jednání této konference budou podkladem jednání Mezinárodní konference práce, svolané na začátek června b. r.

Aby zjednal si jasný obraz o poměrech v různých výrobních odvětvích, svolává ministr jich zástupce, a to podnikatele i zaměstnance k informativním rozhovorům o nynějším stavu i vyhlídkách do budoucnosti. Dosud jednal s průmyslem sklářškým, textilním, železářským, papírenským, celulosy a lepenky. Další rozhovory budou následovati. Přání a podněty na anketách přednesené činí předmětem jednání ve sboru hospodářských ministrů i s příslušnými vládními místy.

Nově jmenovaný Poradní sbor pro otázky hospodářské měl 24. ledna b. r. ustavující plenární schůzi. Sekretariát podle pokynu předsednictva koná technické přípravy k svolání schůzí jednotlivých z 9 stálých pracovních výborů. Zvláštní hospodářská studijní komise, složená z delegátů všech stálých výborů, bude se za účasti expertů zabývati hospodářskými otázkami zásadního rázu. Ministr promlouvá na to o členství poslanců a senátorů v Poradním sboru pro otázky hospodářské, jež bylo s některých stran pozastavováno. Otázkou tou zabýval se též v ustavující schůzi. Ministr upozorňuje, že podle stanov sboru o každé schůzi vyrozumívá se presidium poslanecké sněmovny i senátu, jež jest oprávněno vyslati do schůze některého z členů hospodářských výborů. Na druhé straně jest Poradní sbor povinen na požádání parlamentu vyslati své členy jako experty do hospodářských výborů poslanecké sněmovny nebo senátu. Ministr lituje, že účast členů Národního shromáždění při jednání Poradního sboru jest řídká a že Poradní sbor nebyl dosud vyzván k vyslání expertů. Má za to, že by bylo v zájmu věci, aby prakse se změnila.

Hospodářská krise jeví se nápadnou stagnací i v domácím obchodu. Ministr zmiňuje se o příčinách i o snahách k nápravě. Pojednává o t. zv. meziobchodu a vytyčuje pojem obchodu, jenž představuje řádnou a nepostradatelnou složku hospodářského ústroje, a nevítaného meziobchodu.

Na to promlouvá o přípravách k vypracování návrhu československého autonomního celního sazebníku, po němž řadu let bylo voláno. K podnětu ministerstva obchodu pověřila vláda usnesením z 9. prosince m. r. tímto úkolem zvláštní meziministerskou komisi. Nový celní sazebník má míti konstrukci mezinárodní nomenklatury.

Posléze zmiňuje se o chystané Světové hospodářské konferenci, která podle usnesení Rady Společnosti národů z 25. ledna b. r. má býti pořádána v Londýně jako měnová a hospodářská konference. Schválen i program jednání, vypracovaný přípravným výborem, který nemá však býti závazným, jistě však bude vodítkem při jednání a obsahuje též některé všeobecné zásady. O datu konference má býti rozhodnuto po vyšetření všech okolností, směrodatných pro zdárný výsledek konference. Ministr zahájil již ve svém oboru působnosti všeobecnou přípravu pro konferenci pořádáním dříve zmíněných anket se zástupci jednotlivých průmyslových odvětví a v nejbližších dnech vyžádá si vyjádření ústředních hospodářských korporací o konkrétních otázkách uvedených v právě došlém programu konference.


Kapitola 14. Ministerstvo veřejných
prací,

ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Projednávání rozpočtu kap. 14. v rozpočtovém výboru senátu zahájil zpravodaj senátor Dr. J. Karas referátem, v němž podal povšechný ciferní rozbor tohoto rozpočtu a podrobněji zabýval se otázkami týkajícími se civilního letectví, elektrisace státu, silnic a mostů, staveb vodohospodářských a staveb pozemních, při čemž přednesl některá konkretní přání. Po stránce všeobecné uvedl v podstatě toto:

Výdaje kap. 14. pro rok 1933 činí 567,468.900 Kč, tedy o 195,021.900 Kč méně než v rozpočtu na r. 1932. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 247,066.000 Kč a na výdaje mimořádné 320,402.900 Kč, na výdaje osobní 91,974.300 Kč a na výdaje věcné 175,494.600 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na r. 1932 pokles o 47,060.800 Kč a výdaje mimořádné pokles o 147,961.100 Kč. Osobní výdaje poklesly o 8,999.000 Kč, a věcné výdaje jsou nižší o 186,022.900 Kč. Celkový pokles výdajového rozpočtu činí proti roku 1932 více než 25 %, u výdajů věcných dokonce více než 28 %.

Pronikavý pokles výdajů jest důsledkem krajně úsporné tendence, která se uplatnila vůbec při sestavování rozpočtu. Některé redukce jsou důsledkem čl. V. finančního zákona, totiž snížení státního přídělu fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova. Největší poměrná redukce stihla investiční výdaje na stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy (titul 15), jež poklesly z 239,200.000 Kč na 164,490.000 Kč.

Naproti tomu příjmy kapitoly 14. oproti roku 1932 vykazují mírné zvýšení, činíce 152,878.400 Kč, tedy o 1,381.100 Kč více než v roce předešlém, což vysvětluje se zejména zvýšením poplatků z měr a kutišť a nájemného v obytných budovách státních.

V debatě, která se konala zároveň s debatou o rozpočtech ministerstev obchodu a zemědělství a státního úřadu pozemkového, promluvila celá řada řečníků, z nichž šest dotklo se otázek spadajících do oboru resortu veřejných prací. Pokud při tom vznesli určité dotazy neb učinili konkretní připomínky a výtky, odpověděl jim ministr veřejných prací ke konci debaty.

Ministr veřejných prací ujal se slova ke konci debaty a ve svém exposé poukázal na velkou redukci úvěrů investičních a na to, že hospodářská krise neblaze se dotkla i fondového hospodářství, zejména pokud jde o fond silniční. Za velmi naléhavé opatření, hledíc k nezaměstnanosti, považuje ministr uzavření vydatné půjčky investiční, z níž by bylo pamatováno nejen na investice podnikové a fondovní, nýbrž i na investice administrativní. V dalším rozvinul ministr investiční program týkající se staveb pozemních, vodohospodářských, úprav silničních, elektrisace státu, staveb lodí a civilního letectví a blíže dovolil, které z připravených investičních prací mohly by býti uskutečněny jen za předpokladu uzavření investiční půjčky.

V oboru staveb pozemních bylo vytýkáno příliš nákladné provádění staveb monumentálních.

Ministr vysvětlil formální postup při schvalování projektů a ubezpečil, že zvláště v posledních letech úzkostlivě se dbá nutné úspornosti a zejména naprosto se vylučuje používání materiálu cizozemského původu.

Ve věcech vodohospodářských podal ministr ke konkretním dotazům vysvětlení v příčině projektů štěchovických přehrad a v příčině otázky splavnění řeky Berounky. V debatě byla též dotčena otázka vybudování dunajských přístavů.

Pokud se týká úprav silničních, bylo důtklivě vyslovováno přání, aby při pořizování těžkých vozovek v první řadě přihlíženo bylo k dlažbám z domácí žuly, což kryje se zajisté i s intencemi silniční správy. K výtkám, týkajícím se cen žulového materiálu a sociálního postavení dělnictva zaměstnaného u podnikatelů silničních úprav, podána byla potřebná vysvětlení. Rovněž vysvětlena byla otázka úhrady nákladu spojeného s odstraňováním úrovňových přejezdů silnic s drahami.

Na konkrétní dotaz zpravodajův vysvětlil ministr podrobně otázku inkamerace nestátních silnic a osvětlil obtíže, jež se staví v této době v cestu intensivnějšímu provádění inkameračního programu; přes to věnuje ministerstvo veřejných prací stálý zřetel zejména dobudování silničních spojů Moravy se Slovenskem, které upravují se vydatnými subvencemi ze silničního fondu na typ státních silnic, aby mohly býti brzy inkamerovány.

V příčině civilního letectví byla v debatě dotčena otázka výstavby letišť. Nejdůležitějším úkolem jest tu vybudování nového pražského letiště u Ruzyně, jež jest naléhavé již z důvodů bezpečnostních.

Bylo požadováno rychlejší proplácení subvencí na elektrisaci venkova. Uvolňování úvěru jest ovšem závislé nejen na výši rozpočtové položky, nýbrž na stavu státní pokladny. V oboru uhelného hospodářství byly v debatě dotčeny mzdové otázky hornictva, problém uhelných cen, otázka vývozu uhlí a rekultivace pozemků zpustošených dolováním. Ve všech těchto směrech byla dána příslušná objasnění.

Pokud bylo urgováno brzké skoncování prací, týkajících se osnov nového zákona silničního, nového stavebního řádu a zákona o hornickém pojištění, bylo vysvětleno, jak pokročily příslušné práce, a byla zejména vyslovena naděje, že osnova zákona o sanaci hornického pojištění bude pravděpodobně moci býti projednána do konce tohoto roku.