Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.

Zpravodaj ve svém referátu pojednal i o rozpočtu podniku "Státní báňské a hutnické závody" a uvedl po stránce všeobecné v podstatě toto:

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na r. 1933 vykazuje hrubé příjmy v částce 598,440.400 Kč a hrubé výdaje v částce 532,886.700 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 65,553.700 Kč, jenž jest o 26,829.200 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na r. 1932.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů (v částce 1,216.400 Kč) nové investiční výdaje, jež jsou preliminovány částkou 26,100.000 Kč; konečný přebytek v částce 38,237.300 Kč má býti odveden státní pokladně.

Zpravodaj výslovně upozornil na zvlášť vysoký preliminovaný zisk podniku a podotkl, že tohoto zisku stěží bude možno docíliti bez podstatné redukce provozu závodů pasivních.

K námětům zpravodajovým, týkajícím se globální systemisace služebních míst, zřízení příplatkového pensijního ústavu pro smluvní zaměstnance ve vyšších službách a posléze zachování dosavadního systému těžebních prémií, slíbil ministr veřejných prací, že podnik pokusí se o jejich uskutečnění.

Ministr odpověděl též na některé dotazy, přednesené v debatě a týkající se státních báňských a hutnických závodů. Zejména vysvětlil, že podíl zaměstnanců na čistém zisku, jenž by měl býti odváděn revírním radám, vyměřuje se pouze z podniků hornických (nikoli hutnických neb obchodních) kromě dolů v Podkarpatské Rusi, pročež v letech 1930 a 1931 žádný takový podíl vůbec nevyplynul, jelikož bilance pro závody takto vymezené byla pasivní. Dále bylo podrobně objasněno, jaké daňové výdaje hradí se z daňové položky podnikového rozpočtu.

Pokud byl vysloven požadavek, aby rozšíření odklizu dolu Hedvika u Ervěnic bylo z důvodů veřejné hygieny zastaveno odpověděl ministr, že sice z důvodů finančních nelze tomuto požadavku vyhověti, avšak státní doly samy zahájily akci směřující k zalesnění vyrubané plochy.

 

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů

a ze skupiny II. § 4a. Československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna.

Zpravodaj sen. R. Pánek.

Jednání o rozpočtových návrzích poštovní správy zahájeno bylo zpravodajem, jenž všechny tři rozpočty podrobil číselnému rozboru a kritické odborné úvaze po stránce věcné. Referát zpravodajův uvedl v hlavních rysech toto:

Rozpočet Československé pošty na rok 1933 obsahuje kromě rozpočtu poštovního a telegrafního provozu, ještě také rozpočet poštovního automobilního provozu, kteréžto odvětví bylo sloučeno s autobusovým provozem u železnic, takže dnes poštovní automobilní provoz spadá úplně do správy ministerstva železnic.

Československá pošta počítá na rok 1933 s provozním ziskem v částce 54,655.050 Kč, který je proti loňskému roku rozpočten částkou o 15,444.650 Kč vyšší a vysvětluje se velikými úsporami v provozních i osobních výdajích. Z provozního zisku připadá na automobilní provoz 360.620 Kč, kterážto částka nyní odpadne.

Československá pošta počítá na rok 1933 s provozními příjmy v částce 1.328,876.000 Kč, což je proti r. 1932 o 161,395.100 Kč méně, t. j. asi o 10,83 %; naproti tomu odhaduje provozní výdaje částkou 1.274,220.950 Kč, což je proti 1932 o 176,839.750 Kč, t. j. o 12,19 % méně.

Této úspory v provozovacích výdajích bylo dosaženo jednak snížením výdajů již r. 1932 částkou 76,665.000 Kč, včetně vánočního příspěvku 29 mil. Kč, jednak preliminovaným snížením výdajů na r. 1933 částkou 100 mil. Kč. V tom jsou zahrnuty ovšem i srážky z platů, které činí asi 40 mil. Kč.

V provozním rozpočtu činí výdaje na platy stálých zaměstnanců 554,237.000 Kč (proti 1932 méně o 49,859.000 Kč), ostatní výdaje 257,260.600 Kč (o 69 mil. Kč méně), odpisy 84,550.000 (o 14,320.000 méně). Všeobecné výdaje činí 324,410.000 Kč, z toho pense 183,402.000 Kč. Náklad na pense je nižší o 12,198.000 Kč, počet pensistů, vdov a sirotků je 16.812 čili téměř 28 % všech aktivních zaměstnanců. Ostatní výdaje se snižují o 39,507.000, t. j. o 21,89 %.

Investice v částce 108,561.000 Kč budou hrazeny z vlastních prostředků stavebními příspěvky (10 mil. Kč), amortisačními a automatisačními příspěvky (36,213.000 Kč) a nastřádanou odpisovou reservou (64,198.000 Kč). Z investic připadá na stavby a stavební úpravy budov 22,220.000 Kč, na stavbu vedení telegrafních 1,730.000 Kč a telefonních 48,900.000 Kč.

Hospodářská krise zapůsobila ovšem také na poštovní provoz, zejména pokud jde o styk s cizinou. V tuzemsku listovní doprava nedoznává značnějšího poklesu, za to balíková doprava vykazuje úbytek téměř 13%, a to v důsledku nejen krise, nýbrž i konkurence automobilové soukromých podnikatelských firem, jakož i dráhy.

Pokud jde o telegrafní provoz, vykazuje pokles z mezinárodním styku 30 % a v tuzemském 10 %. Také v telefonním provozu jeví se úbytek v mezinárodním provozu o 17 %, v tuzemském pouze o 3,2 % a ve styku místním dokonce pouze asi 2 %.

Aby se předešlo možnému deficitu v důsledku stále klesajících příjmů, zavedla pošt. správa hospodaření podle čtvrtletních plánů, což se dobře osvědčilo. Vzhledem ke konkurenci vzniklé soukromou automobilní dopravou, pomýšlí pošt. správa na úpravu balíkových a listovních sazeb. Aby byl telefon co nejvíce zpopularisován, byly pořádány jednak propagační telefonní akce, jednak zaveden nový druh stanic II. třídy v sítích s automatickým tarifem. Tato propagační akce se setkala s úspěchem, neboť získáno bylo r. 1932 1418 nových účastnických stanic, čímž se přirozeně zvýšily i příjmy.

Přes úbytek příjmu byla rozšiřována a zdokonalována podniková zařízení. Otevřeno bylo v r. 1932 10 nových poštovních úřadů a povoleny další tři úřady a 11 poštoven. Také radiotelegrafní styk s cizinou byl rozmnožen zřízením nového krátkovlnného přijímače na Bílé Hoře. Telefonní provoz byl rozšířen a zdokonalen. V Praze zřízen byl reservní rozhlasový vysilač. R. 1932 byla dokončena stavba pěti nových pošt. budov a řada, nových budov se provádí.

V přítomné době se velmi mnoho hovoří o našem rozhlasu. Je proto vhodno zmíniti se o této věci poněkud obšírněji.

V návrhu rozpočtu na rok 1933 jest potřeba na "Telegrafní poplatky" preliminována částkou 25,900.000 Kč, z které připadá na rozhlas 18,900.000 Kč. Bylo nutno upraviti dosavadní kvotu na rozhlasových poplatcích (50 % pošta, 50 % Radiojournal) od 1. ledna 1933 tak, že Radiojournalu se přizná kvota 35 % a poště 65 %. Vycházelo se při tom z preliminované příjmové částky rozhlasových poplatků, činící při 120 Kč tohoto poplatku ročně a při průměrném celoročním počtu 450.000 posluchačů 54,00.0.000 Kč. Z těchto 54 mil. Kč má tedy býti Radiojournalu na rok 1933 poskytnuto 18,900.000 Kč a poště má připadnouti 35,100.000 Kč.

Peníze, placené rozhlasovými posluchači, nejsou podle své dosavadní právní povahy žádným nebo alespoň ne pouhým "předplatným na programy", nýbrž státními poplatky poštovní správy, stejně jako na příklad poplatky poštovní, telegrafní a telefonní. Platitelé těchto poplatků nejsou pouhými posluchači rozhlasu, nýbrž koncesionáři radiových přijímacích stanic se všemi důsledky tohoto svého právního postavení. Na tomto stavu nelze ničeho měniti, aniž by event. dříve změněny byly právní normy, které jej zakládají.

Obraz o tom, jak pošta hospodařila a hospodaří s rozhlasovými poplatky, podává tento stručný číselný přehled:

Úhrnem bylo v období 1924, resp. 1925. až 1932 na rozhlasových poplatcích vybráno...............................220,037.490,85 Kč.

Z toho bylo R. J. vyplaceno na kvotě na rozhl. poplatcích..................109,500.845,70 Kč

a na refundacích......................................2,057.438,10 Kč,

tedy celkem...................................111,558.283,80 Kč,

takže poště zbylo vlastně jen............................108,479.207,05 Kč,

tedy ještě o 3,079.076,75 Kč méně, nežli obdržel Radiojournal.

Z těchto 108,479.207,05 Kč hradila pošta:

1. vlastní výdaje provozovací (osobní u pošt. úřadů, věcné jako udržování budov, provozu ve stanicích, ostatní věcné výdaje a odpisy) ...........49,347.220,95 Kč,

2. výdaje správní a všeobecné..........5,995.000,- Kč,

3. výdaje finanční (úroky investic).........2,683.918,25 Kč,

4. výdaje jiné (kabely a linky).............11,189.690,- Kč,

celkem.....................69,215.829,20 Kč,

takže poště zůstalo na úhradu rozhlasových investic k disposici pouze...39,263.377,85 Kč.

Investice tyto činily dosud celkem.....................74,691.767,10 Kč

a jejich úhrada nebyla tedy zajištěna zmíněným ryzím výnosem pošty z rozhlasových poplatků per..........................................39,263.377,85 Kč.

Musilo se tak státi jednak použitím odpisových prostředků či reserv

(jež jsou až, na částku 188.717 Kč vyčerpány) v částce.............28,517.170,40 Kč,

jednak zálohově se strany podniku čsl. pošta částkou..................6,861.894,45 Kč,

čímž teprve dosaženo bylo celkové investiční úhrady per..........74,691.767,10 Kč.

Z uvedených stručných ciferních údajů je patrno, že veškerý rozhlasové poplatky spolu s finančními prostředky, nastřádanými odpisy z vlastních investic rozhlasu, nestačily k úhradě investičních potřeb čsl. rozhlasu a že bylo k ní nutno použíti i odpisových prostředků podniku čsl. rozhlasu pošta jako celku.

Při posuzování dat finančního hospodářství čs. rozhlasu třeba také zdůrazniti, že ohodnocení služeb, konaných podnikem Československá pošta pro čs. rozhlas, dálo se na podkladě skutečných svéstojných nákladů, bez jakékoliv ziskové přirážky, a že účet provozní nebyl zatížen výdaji (na př. úroky z poskytnutých záloh na investice a pod.), které při přísném posuzování do účtu provozního měly býti zařaděny.

Pokud jde o náklady, spojené s vybíráním a účtováním rozhlasových poplatků, dlužno poukázati na to, že u říšskoněmecké poštovní správy dosahují výše 10 % hrubých rozhlasových poplatků, zatím co u podniku Československá pošta činí pouze 6,5 %.

Jsou-li zde přes hospodářskou krisi tak zdárné výsledky, je to zásluhou obezřetné správy a obětavého personálu.

Pokud jde o poštovní spořitelnu, dlužno stručně poznamenati toto:

Proti r. 1932 snižují se provozovací příjmy se 120,248.000 Kč na 116,445.000 Kč a provozovací výdaje se 112,048.000 Kč na 104,789.000 Kč.

Spořitelní služba, zahájená dnem 1. června 1931, plní dobře své poslání a proniká do vrstev nejširších, stávajíc se tak ústavem malých střádalů. Vkladů bylo učiněno do 31. prosince 1932 asi 651.000 v úhrnné částce 207,8 mil. Kč, výplat v téže době provedeno 632.000 v částce 149,3 mil. Kč, tudíž celkový obrat činil 357,1 mil. Kč při 1,283.000 položkách. Průměrný vklad činil na 1 knížku asi 484 Kč.

V bankovní službě lze pozorovati určitý úbytek v důsledku hospodářské krise.

Likvidace pohledávek čs. státních příslušníků za pošt. spořitelnou vídeňskou je připravena. Příslušný pohledávkový blok činí 419 mil. starých korun. Také likvidace pohledávek za poštovní spořitelnou v Budapešti vstupuje do konečného stadia. Příslušný pohledávkový blok činí zde 134,440.000 Kč.

Rozpočtových návrhů poštovní správy dotkli se v debatě 4 řečníci některými náměty, k nimž odpověděl v zastoupení resortního ministra generální ředitel pošt a telegrafů v tomto smyslu:

Bylo vysloveno přání, aby byla provedena vhodná úprava balíkových sazeb na podkladě pružné a cílevědomé dopravní politiky.

Přes to, že podnik Československá pošta očekává určitou nápravu od zákona č. 198/1932 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly, pokud jde o konkurenci soukromé automobilní dopravy a soukromých zasilatelských firem při dopravě balíkové, bude nucen pokusiti se o podchycení balíkové dopravy vhodnější úpravou balíkových sazeb, jejich snížením a větším odstupňováním podle váhy a vzdálenosti za případného snížení pojistného a jiných poplatků, jež mají pak v obchodu vliv na cenu zboží. Případný pokles příjmů z toho vzniklý bylo by ovšem nutno vyvážiti přiměřenou valorisací některých sazeb pošty listovní, které by nebyly tíživě pociťovány širší veřejností, jako na př. poplatek za spěšné doručení a podobně.

Bylo žádáno, aby v investičním programu bylo pamatováno na výstavbu dálkového kabelu Pardubice-Olomouc a dálkové kabelové sítě na Slovensku.

Všeobecně dlužno poznamenati, že podnik Československá pošta hradí své investiční potřeby vlastními prostředky, tedy bezúročně. Stavba dálkových kabelů jest věcí velmi nákladnou a byla by uskutečnitelna v rozsahu, v jakém se poště dostane účasti na chystané investiční půjčce. Záleží na tom, jakého rozsahu tato půjčka bude, a podle toho by se daly uskutečniti určité alternativy.

Bylo požadováno zřízení pobočky poštovní spořitelny v Bratislavě neb jiném slovenském městě.

Otázka decentralisace šekové služby zřizováním poboček poštovní spořitelny jest zásadně kladně rozhodnuta již v zákoně č. 143/1930 o poštovní spořitelně a vláda se také nestaví proti vznesenému požadavku. Při zřizování těchto poboček však nutno postupovati s určitou opatrností. Nelze zajisté, zvláště v dnešní těžké době, zřizovati ústavy, pro něž není ještě bezpečných hospodářských předpokladů a které by se staly svými deficity novým zatížením státní pokladny. Hospodářské předpoklady pro zdravý vývoj a soběstačnost pobočky poštovní spořitelny na Slovensku nejsou dosud dány.

Žádány byly informace o nynějším stavu otázky likvidace čsl. pohledávek za býv. poštovní spořitelnou v Budapešti.

Průtah ve věci likvidace starokorunových pohledávek za bývalou uherskou poštovní spořitelnou nastal tím, že Polsko složilo svoji ratifikaci úmluvy o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922 a Závěrečného protokolu k ní z téhož dne (č. 147/1924 Sb. z. a n.) teprve 7. září 1931. Tímto dnem nabyla také Úmluva a Závěrečný protokol účinnosti (vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 30. září 1931, č. 166 Sb. z. a n.). Vyhláškou ministra financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů z 20. října 1931, čís. 167 Sb. z. a n., bylo vyhlášeno ukončení soupisu pohledávek a stanovena pro podání přihlášek konečná lhůta 7. prosince 1931. Přihlášky došlé do zmíněné konečné lhůty byly u poštovní spořitelny v Praze zapsány do příslušných seznamů a zaslány poštovní spořitelně v Budapešti, aby je podle čl. 7., odst. 8. Úmluvy přezkoušela a provedla zároveň připočtení úroků. Ježto poštovní spořitelna v Budapešti prováděla tyto práce také pro ostatní zúčastněné státy, t. j. Rumunsko a Jugoslavii, bylo přezkoušení posledních seznamů ukončeno teprve v minulých dnech a poštovní spořitelna v Praze požádala právě maďarskou poštovní spořitelnu, aby ověřila definitivně úhrnnou výši československého pohledávkového bloku, který včetně připojených úroků činí podle přezkoušených seznamů 134,445.303,19 starých korun.

Úhrada československého pohledávkového bloku tvoří podle dohody, sjednané mezi Jugoslavií, Rumunskem a Československem dne 1. května 1928 v Římě, nom. 4,322.880 K 4% uherské renty z r. 1910, jejíž titry byly král. Maďarským podle rozhodnutí reparační komise ze dne 14. prosince 1929 zničeny a nemohou býti tudíž efektivně vydány, a nom. 64,470.000 K 4% uh. renty s kuponem 1. 3. 1923. O vydání posledně zmíněných rent bylo s poštovní spořitelnou v Budapešti jednáno již v r. 1931, ale tato vydání odmítla, odvolávajíc se na ustanovení čl. 10, bodu 1, odst. 3 Úmluvy, podle kterého je vydání titrů co do výše odvislé od zjištění úhrnné výše všech pohledávkových bloků, a projevila ochotu vydati titry, jakmile bude tato Úmluvou stanovená podmínka splněna.

Ježto z výše československého pohledávkového bloku je patrno, že úhrnný pohledávkový blok všech súčastněných států bude přesahovati Úmluvou stanovenou částku 135 mil. Kč, bude poštovní spořitelna v Budapešti požádána o vydání výše uvedených titrů předválečného dluhu býv. král. uherského, které budou však podle § 3, odst. 1 zákona ze dne 15. května 1924, čís. 148 Sb. z. a n., započítány do úhrady v korunách československých kursem, který stanoví ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů. Tím budou pak splněny předpoklady § 4, odst. 1 cit. zákona 148/1924 Sb. z. a n., za kterých bude moci ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů závazně stanoviti podíl v korunách československých připadající na každou rakouskou korunu.

Podle vylíčeného stavu konečných likvidačních prací lze očekávati, že poštovní spořitelna v Praze bude moci přikročiti k výplatě pohledávek za býv. maďarskou poštovní spořitelnou během r. 1933.

K několika konkretním stížnostem a přáním prohlásil generální ředitel pošt a telegrafů, že budou učiněny předmětem podrobného šetření, o jehož výsledcích podá ministerstvo pošt a telegrafů písemnou odpověď.

 

Kapitola 16. Ministerstvo železnic

a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy.

Zpravodaj sen. R. Pánek.

Rozpočet ministerstva železnic zůstává co do své struktury nezměněn.

Celkové výdaje tohoto rozpočtu na r. 1933 preliminují se částkou 21,486.800 Kč, t. j. o 3,440.900 Kč níže, než jak bylo preliminováno na rok 1932. Snížení jest odůvodněno úspornými opatřeními osobními a věcnými. Vlastní příjmy ministerstva železnic na r. 1933 jsou rozpočteny částkou 362.000 Kč; zbývající potřebu ve výši 21,124.800 Kč hradí železniční podnik.

Rozpočet podniku Československé státní dráhy jest upraven celkem stejně jako rozpočet roku předcházejícího.

Celkové výdaje jsou preliminovány částkou....................4.229,760.800 Kč

a příjmy celkem........................... ......3.738,954.600 Kč,

takže rozpočtový návrh na r. 1933 počítá se ztrátou.............490,806.200 Kč,

kdežto rozpočet na rok 1932 vykazoval očekávaný schodek .. 45,862.760 Kč.

Rozpočet na rok 1933 preliminuje proti rozpočtu na rok 1932 výdaje méně o 616,452.960 Kč a příjmy méně o 1.061,396.400 Kč, takže ztráta, se kterou počítá rozpočet na rok 1933, je proti rozpočtu na rok 1932 vyšší o 444,943.440 Kč. Tuto ztrátu hradí ve výši 253,614.700 Kč podnik z odpisového účtu, pokud nebude v roce 1933 spotřebován na obnovu, a zbytek schodku ve výši 237,191.500 Kč bude hrazen státní pokladnou.

Celková investiční potřeba na rok 1933 je rozpočtena na 282,000.000 Kč, kdežto má rok 1932 bylo preliminováno 400,000.000 Kč; úhrada investiční potřeby má býti opatřena úvěrovou operací.

V generální debatě bylo pojednáno o příčinách krise železničního podniku, bylo poukázáno na pasivitu ostatních evropských drah a zdůrazněny úkony, které železnice provádějí v zájmu veřejném.

V podrobné debatě speciální zpravodaj rozpočtového výboru podal podrobný výklad rozpočtových návrhů jak ministerstva železnic, tak státního podniku železničního, vysvětlil příčiny schodku, se kterým rozpočtový návrh podnikový počítá na rok 1933, a poukázal na poslání železničního podniku v celostátním systému komunikačním a na povinnosti, které z tohoto úkolu pro železniční podnik plynou, avšak v jeho bilanci nedocházejí finančního vyjádření.

V podrobné debatě, která se rozvinula o výkladu speciálního zpravodaje, bylo uvažováno o problému železničním s nejrůznějších hledisek. Byla uznávána nutnost dalšího úsporného postupu a přizpůsobení, byť i pozvolného, celkové hospodářské situaci. Debata zabývala se také podrobnějšími otázkami železničními, jako otázkou odstupňování tarifů, zvláště s hlediska přiblížení Slovenska k západním zemím republiky, otázkou účelných slev v dopravě osobní i nákladní, kterými by sazby železniční byly přizpůsobeny pokleslé cenové hladině. Byly vysloveny různé požadavky čelící k zlepšení jízdního řádu jednotlivých spojů resp. v teritoriálních úsecích, přednesena řada podnětů na zlepšení přepravy a zřizování nákladních rychlovlaků, umožnění sdružování zásilek, které již částečně bylo tarifními předpisy upraveno, zřizování frankovacích strojů podle vzoru severských států a pod. Značná pozornost byla věnována otázkám souvisejícím s automobilovou konkurencí silniční a její legislativní úpravou.

Ke konci podrobné debaty zodpověděl přednosta presidia ministerstva železnic, ministerský rada Ing. Koller, konkretní dotazy a návrhy na rozkaz ministra železnic, jenž nemohl se zúčastniti závěrku podrobné debaty pro naléhavou poradu hospodářských ministrů.

K žádosti, aby pro Slovensko byl vybudován zvláštní odstupňovaný tarif, uvedl, že požadavek tento jest v jistém směru již v tarifním systému československých státních drah proveden, neboť při větších vzdálenostech základní tarifní jednotka klesá. Pokles ten se jeví při větších vzdálenostech a jest zejména od 390 km značnější. Ovšem zavést zvláštní odstupňovaný tarif jednostranně jen pro Slovensko by bylo komplikováno vzhledem na nezbytnou jednotnost tarifního systému pro celé státní území Československé republiky. Státní správa železniční snaží se však vyhověti zvláštním a mimořádným potřebám Slovenska řadou mimořádných slev, poskytovaných jednostranně ze Slovenska. Možno tak uvésti příkladem slevy, poskytované pro průmysl dřevařský, jako pro dříví kmenové, důlní a cellulosové z různých stanic Slovenska a Podkarpatské Rusi, a to ve výši 10 až 30 %. Pro dříví odpadkové poskytují Československé státní dráhy slevu 30 %, pro řezivo 20 %, pro palivové dříví 20-40 %. V přepravě exportní poskytuje správa státních drah zvláštní vývozní sazbu pro pražce, důlní dříví a dříví palivové od 10-37 %. Slevy u dříví odpadkového činí až 40 %. Pro kulatinu byla poskytnuta v poslední době sazba třídy XVI., snížené o 20 %. Od 1. února t. r. byl vydán nový vývozní tarif, který zejména pro Slovensko poskytuje proti dřívějšímu stavu mnoho výhodných opatření.

Pokud se týče výstavby dráhy Červená Skala-Margecany, je pro rok 1933 preliminováno celkem 51,300.000 Kč. Jde nyní o výstavba střední části této dráhy. Na stavbě se normálně pokračuje a jen na stavbě tunelu je zaměstnáno 750 lidí. Hlavně bylo pamatováno na rozestavěnou západní část dráhy do Ladové Jaskyně. Pro východní část dráhy připravuje se právě vypsání některých prací. Započetí prací ve střední části a jejich rozsah bude ovšem záležeti na tom, jak se utváří finanční situace a investiční půjčka.

V otázce výstavby bratislavského nádraží uvádí, že dříve než bylo možno vybudovati nynější hlavní nádraží v Bratislavě, bylo nutné v blízkosti zříditi nové nádraží výtopenské a odstavné. Výstavba těchto nádraží byla loni ukončena a letos se přikročí k vybudování hlavního nádraží jako nádraží osobního. V tomto nádraží bude provedena peronisace podle schváleného projektu a bude zřízen tunel pro příchod a odchod s peronů, který zaústí do nádražní budovy. Jako všechny letošní investiční práce jest závislá i tato stavební akce na pohotovosti finančních prostředků.

K dotazu o poskytování odbytného provdaným zaměstnankyním praví, že ministerstvo železnic opírá se o prováděcí pokyny ministerstva financí k zákonu č. 204/32 v tom smyslu, že odbytné náleží definitivním zaměstnankyním, provdaným již v den účinnosti zákona, které na žádost dostaly povolení ke sňatku a na revers byly ponechány po provdání dále ve službě, jakož i těm, které se provdají teprve po účinnosti zákona. Tímto stanoviskem se zlepšuje dosavadní stav, neboť zaměstnankyním, byla-li jim dána podle reversu výpověď, anebo daly-li výpověď ze služby samy, dosud žádný nárok vůči železniční správě nepříslušel. Ministerstvo železnic podrobí bedlivé úvaze, dá-li se o § 17 cit zákona opříti požadavek, aby odbytné podle tohoto paragrafu bylo poskytnuto také provisorním zaměstnankyním, které mají aspoň 5 let členství v pensijním fondu státních drah.

Ohledně výhod pro prázdninové cesty učitelů a profesorů uvedl řečník, že stav učitelský požívá trvale, tedy i o prázdninách, 33% slevy jízdného na všech tratích. Použitelnost této slevy byla pro učitelstvo loňského roku velmi usnadněna vydáním trvalých průkazek, takže nemusí žádati o slevu pro každou jízdu zvlášť, jako tomu bylo dříve. Profesoři, jako úředníci státní, mají rovněž legitimace opravňující k jízdě levnější o 33 % proti sazbě normální.

K dotazu o sazbách žákovských jízdenek uvedl přednosta komerčního odboru ministerstva železnic president Paul, že jednání o úpravu žákovských jízdenek nebylo dosud skončeno, ministerstvo železnic při svých úvahách vychází ze zásady, aby úprava sazeb žákovských jízdenek nedolehla tíživě na chudé a nemajetné rodiče dítek povinných školní návštěvou.