Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 995.

Zpráva

I. rozpočtového výboru

II. živnostensko-obchodního výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 994)

k vládnímu návrhu zákona, kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně.

I.

Předloha sleduje upravení poměrů v úrokové míře u peněžních ústavů. Těžká doba vyžaduje, aby všechny výrobní složky republiky, veškeré stavy a také peněžní ústavy přizpůsobily se národohospodářským nezbytnostem dnešní doby. V době, kdy ocitá se státní rozpočet v aktivnosti, je potřeba dokončiti zpevňovací dílo tím, že vynaložíme všechno, abychom stejných úspěchů ve finančním zabezpečení docílili u všech územních svazků a připravili finanční podklad pro veškeré tvořící vrstvy, které budou budovati své základy pro budoucí tvorbu.

Prvním krokem k výše uvedeným snahám umožní nám snížená úroková služba, která bude u všech typů našeho peněžnictví individuelně stanovena. Toto ostatně provedli zákonem anebo nařízením všechny státy okolní.

Myšlenka uspořádání a zamezení soutěže peněžních ústavů po získání vkladů byla nejasně vyslovena zákonem čís. 30 ze dne 23. února 1928 a dnes má býti vklíněna do precisního zákona.

Poradní sbor, v němž jsou zastoupeny všechny typy našeho peněžnictví, bude přihlížeti k stávajícím poměrům a musí sledovati potřeby všech výrobních složek, aby mohl stanoviti zásady a normy. Poruší-li se peněžní stanovená norma, může si nejen vkladatel, ale i peněžní ústav stěžovati, a to ústřednímu smírčímu orgánu, v němž vedle Národní banky jsou zastoupeni zástupcové peněžních organisací.

Vzhledem k uvedeným důvodům doporučuje rozpočtový výbor slavnému senátu přijetí této osnovy tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 994.

Dále doporučuje rozpočtový výbor ke schválení resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 1. března 1933.

Dr. J. Karas v. r.,
předseda.

F. Foit v. r.,
zpravodaj.

II.

K překonání krise oživením podnikatelského ruchu rozhodla se vláda zasáhnouti mocensky do vývoje peněžního trhu. Hlavní účel, který tato osnova sleduje, je zavedení náležitého pořádku v peněžnictví a snížení úrokové míry, což zasluhuje vší podpory. Také prostředky, jimiž vládní osnova tohoto účelu chce dosáhnouti, lze uznati za vyhovující.

Nebude sporu o tom, že úprava soutěže mezi peněžními ústavy a podniky jest způsobilá potlačiti některé výstřelky, které organisaci peněžnictví rozrušují a brání tomu, aby peněžnictví v celku naprosto spolehlivě plnilo svoje úkolu. Vhodně stanované zásady dobrých mravů pro soutěž v peněžnictví odstraní jmenovitě přetahování vkladů a poskytování nepřiměřených výhod vkladatelům, tedy zjevy, které nakonec poškozují toho, kdo u peněžního ústavu nebo podniku hledá úvěr, neboť ten musí vysokou úrokovou sazbou nahraditi ústavu všechny náklady honbou za vklady vzniklé.

Určovati zásady dobrých mravů pro soutěž v peněžnictví nutno ponechati orgánu, který už dnes je povolán vésti smírčí řízení ve věcech nekalé soutěže v peněžnictví a ustanovením článku LIV. t. zv. bankovního zákona č. 54/1932 Sb. z. a n. byl přetvořen na Poradní sbor ve věcech peněžnictví. Vládě se přiznává možnost vyvolati příslušné usnesení Poradního sboru a jí také přísluší usnesení sboru schvalovati, aby se stala závaznými peněžnickými soutěžními normami, které budou chráněny potřebnými sankcemi trestními i civilními.

Peněžnickými normami soutěžními mají být upraveny (§ 1, odst. 2 osnovy to důrazně naznačuje) zvláště také úrokové sazby z vkladů a zápůjček a tím regulována - a proti dosavadním poměrům snížena - sazba úroků debetních. Snížení debetní sazby bude znamenati pro celé národní hospodářství značnou úlevu a je schopné učiniti znovu rentabilním podnikání, které při dnešních vysokých sazbách rentabilním býti nemůže.

Tím by se oživila výroba a opět umožnila práce četným zaměstnancům dnes z práce vyřaděným. Pro tuto důležitost úpravy úrokových sazeb nespokojuje se osnova s tím, aby stanovení sazeb ponechala toliko podnětu Poradního sboru ve věcech peněžnictví, nýbrž zmocňuje vládu, aby, neučiní-li tak Poradní sbor, nebo nelze-li sazby jím dohodnuté schváliti, úrokové sazby z vkladů a zápůjček stanovila nařízením. Osnova tím pokračuje na cestě, kterou naznačil bankovní zákon v čl. LIV. Příslušné zmocnění je vládě dáno tolika na přechodnou dobu mimořádných hospodářských poměrů a končí se po 2 letech ode dne vyhlášení zákona.

Živnostensko-obchodní výbor pojednal ve své schůzi konané dne 1. března o této osnově a usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby přijal usnesení poslanecké sněmovny beze změny ve znění sen. tisku č. 994.

Dále doporučuje živnostensko-obchodní výbor ke schválení resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 9. března 1933.

J. Pastyřík v. r.,
předseda.

Havránek v. r.,
zpravodaj.

Resoluce.

Vládá se žádá, by vyzvala Poradní sbor, aby stanovil takové zásady v jednotlivých otázkách, zejména stanovil zásady pro zřizování peněžních ústavů, jejich filiálek a po případě stanovil podmínky pro zmenšení počtu filiálek peněžních ústavů, kde je jich nadbytek.