Senát se podobně jako Poslanecká sněmovna PČR a ostatní komory národních parlamentů členských států EU zapojuje do procesu tvorby politik Evropské unie. Projednává a vyjadřuje se k evropským legislativním návrhům ještě před jejich schválením v Evropském parlamentu a Radě EU. Zabývá se i dalšími strategickými dokumenty předkládanými evropskými institucemi. Vstupuje tím do legislativního procesu probíhajícího v institucích EU, a to jak prostřednictvím svého vztahu k vládě ČR, tak přímou komunikací s Evropskou komisí. Intenzivně se přitom zapojuje do vzájemné výměny informací mezi jednotlivými národními parlamenty a Evropským parlamentem.

Role národních parlamentů v evropském rozhodovacím procesu se výrazně změnila po přijetí Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost v prosinci 2009. Větší zapojení národních parlamentů do dění v EU má napomoci k přiblížení evropské tematiky občanům. Zároveň slouží k získání připomínek národních zákonodárných sborů k evropským legislativním návrhům již v rané fázi projednávání.

V průběhu procesu ratifikace Lisabonské smlouvy došlo k novelizaci jednacích řádů obou komor PČR s cílem procedurálně zajistit výkon nových pravomocí národních parlamentů, respektive dále je rozvést.

Odborné zázemí pro projednávání evropské agendy v Senátu poskytuje Oddělení pro EU, v jehož rámci působí i zástupce Kanceláře Senátu v Bruselu.