(2. den schůze – 25.07.2019)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré ráno, dámy a pánové. Vítám vás na pokračování 10. schůze Senátu. Z dnešního jednacího dne se omluvili senátoři Jaroslav Malý, Přemysl Rabas, Vladislav Vilímec, Jiří Čunek, Pavel Karpíšek, Herbert Pavera, Jaromíra Vítková, Miluše Horská a senátor Jan Žaloudík pouze z odpolední části.

Vidím, že je přihlášen z procedurálním návrhem pan předseda Petr Vícha. Dávám mu proto slovo, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dobré ráno. Na žádost paní ministryně Maláčové a nikoliv proti vůli paní ministryně Schillerové navrhuji změnit pořadí odpoledních bodů tak, aby prvním bodem byl senátní tisk č. 104 paní ministryně Schillerové a jako druhý a třetí bod dva tisky paní ministryně Maláčové, tisky č. 116 a 120. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, myslím, že je nám to jasné. Nechám o tomto procedurálním návrhu rovnou hlasovat. Ale hlásí se ještě pan senátor Miroslav Antl a pokud má také procedurální návrh, budeme pak o obou návrzích hlasovat společně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení kolegové senátoři. Vzhledem k tomu, že se stále diskutuje o návrhu zákona o státním zastupitelství, říkám to zkráceně, a o avizovaných pozměňovacích návrzích a není ještě zcela jasno v tom, že na začátku jsme avizovali, že chceme předložit něco precizního dolní komoře. Já jsem podával návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech atd. Je to bod č. 30 pořadu a navazuje na bod č. 32. Myslím si, že není třeba nikam spěchat a že můžeme tyto dva body projednat na schůzi Senátu v srpnu. Proto navrhuji stažení těchto dvou bodů pořadu, tj. body č. 30 a 32. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Slyšeli jsme dva procedurální návrhy, jednak senátní tisk č. 104 – Návrh zákona, kterým se mění zákon o evidenci tržeb – zařadit jako první bod dnešního odpoledního jednání, předpokládám, že po dohodě obou ministryň, a zároveň návrh pana senátora Antla body č. 30 a 32 z programu 10. schůze Senátu vypustit.

O tom tedy budeme hlasovat, a myslím, že můžeme hlasovat o obou procedurálních návrzích najednou.

Ale ještě se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že za tři týdny tady budeme zasedat znovu a vzhledem k tomu, jak máme nabitý program, si dovolím ještě navrhnout, abychom z dnešního jednání vyřadili body č. 27, 28 a 29, což jsou Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu a Výroční zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Vidím, že se nám pořad schůze začíná trošku pročišťovat. Prosím, ještě jednou to zrekapituluji: Byly podány tři procedurální návrhy. Pan předseda Vícha navrhl zařadit jako první bod odpoledního jednání návrh zákona o evidenci tržeb, potom pan senátor Antl navrhl vyřadit z jednání body č. 30 a 32 a pan senátor Vystrčil navrhl vyřadit body č. 27, 28 a 29, což jsou tři výroční zprávy.

Ptám se, jestli má někdo námitky proti tomu, abychom hlasovali o všech třech procedurálních návrzích společně. Není problém hlasovat jednotlivě, ale navrhuji, abychom hlasovali společně. Má někdo nějaké námitky? (Nikdo.) V tom případě tedy budeme hlasovat o všech třech procedurálních návrzích společně. (Znělka.)

Budeme nyní hlasovat o všech třech procedurálních návrzích.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 38 se ze 76 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Předřadili jsme jeden bod a některé body jsme přesunuli na srpnovou schůzi Senátu. Děkuji za hlasování.

A nyní přistupujeme k senátnímu tisku č. 111, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 111

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona, jak jsem již řekl, jsme obdrželi jako senátní tisk č. 111. Prosím pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby nás s návrhem zákona seznámil. Dobré ráno, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové, dovolte, abych tady uvedl návrh novely zákona o léčivech, která byla jako tisk č. 302 schválena Poslaneckou sněmovnou a byla postoupena k projednání Senátu. Tento návrh se primárně týká otázky rozvoje elektronické preskripce léků v České republice. Elektronické recepty zná český se právní řád více než deset let, ovšem od začátku roku 2018 jsou elektronické recepty předepisovány obligatorně v rámci celého českého zdravotnictví. Systém přes počáteční obavy začal velmi dobře fungovat. Aktuálně máme předepsáno od začátku roku 2018 100 milionů elektronických receptů, což ukazuje skutečně na velmi pevný systém, který funguje. A je to určitě i jasný signál užitečnosti tohoto institutu, který byl zaveden do českého zdravotnictví.

Ovšem od začátku bylo poukazováno na to, že ten elektronický recept je neúplný právě bez onoho lékového záznamu, to znamená sdíleného lékového záznamu, je to něco, na co upozorňovala Česká lékařská komora odborné společnosti. Ostatně i pacientská sdružení atd. Právě ten lékový záznam je onou přidanou hodnotou elektronického receptu, a to je součástí onoho návrhu novely zákona o léčivech, který máte na svých lavicích.

Ten potenciál elektronické preskripce je skutečně obrovský. My jsme v rámci toho návrhu novely zákona k tomu přistoupili komplexně, ten návrh představuje úplný legislativní rámec pro povinné elektronické předepisování léčivých přípravků s veškerou nadstavbou, kterou obsahuje.

Znovu tedy opakuje, že těžištěm celé novely je zavedení tzv. lékového záznamu pacienta, tato funkcionalita umožní předepisujícím lékařům a farmaceutům nahlížet do údajů o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích konkrétního pacienta, tím se zajistí kvalitnější a zejména bezpečnější poskytování zdravotních služeb, bezpečnější farmakoterapie, což je asi to nejdůležitější.

Jedná se tedy o logické a účelné využití údajů, které díky elektronickým receptům se dostávají v rámci systému eReceptu do centrálního úložiště elektronických receptů, spravovaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv. V tomto momentu bych chtěl upozornit na to, že lékový záznam není nějaký nový sběr dat, celá funkcionalita nebude sbírat nová data, ta bude pouze využívat data, která už dnes jsou v rámci elektronické preskripce shromažďována v rámci centrálního úložiště elektronických receptů, které funguje, které je pod nejvyšší ochranou jakožto kritická informační infrastruktura státu. Není tedy lékový záznam nic nového, nic, co by sbíralo nějaká nová data, pouze využívá současná data z těch zhruba 100 milionů receptů, které byly doposud předepsány.

Díky údajům v lékovém záznamu budou moci lékaři při předepisování zohlednit předchozí i aktuální farmakoterapii daného pacienta, protože dnes zkrátka pokud pacient, je to běžný jev, navštěvuje vícero lékařů, tak navzájem tito lékaři nemají žádné informace o tom, jaké léky pacientovi byly předepsány, jaké léky pacient užívá, bohužel pak nevědomky předepisují léčivé přípravky, které pacienty mohou poškodit na zdraví a bohužel v některých případech i usmrtit. Pouze proto, že nejsou schopni zabránit nežádoucím kontraindikacím, křížení léků, příp. předejít duplicitnímu užívání léčiv se stejnou nebo podobnou léčivou látkou. Je třeba si uvědomit, že bohužel počet hospitalizací souvisejících právě s nežádoucími účinky léků poměrně výrazně stoupá, za posledních 10 let asi 3,5krát se zvýšil počet hospitalizací, v současné době je to asi 6000 případů pacientů, kteří jsou hospitalizováni právě z těchto důvodů. Bohužel roste i počet úmrtí, za rok 2017 celkem 285 případů úmrtí souvisejících s tím, že pacienti užívali léky, které, místo toho, aby jim pomohly, tak je bohužel usmrtily právě proto, že šly takzvaně proti sobě.

Lékový záznam samotný stojí na principu opt-out přístupu, tak, aby jeho využitelnost mohla být skutečně co nejširší a mohl být co nejužitečnější pro všechny aktéry, jak poskytovatele, tak pacienty. Samozřejmě s ohledem na citlivost této otázky součástí návrhu je 6měsíční přechodné období, v jehož rámci bude možné na údaje pacienta nahlížet pouze na základě jeho výslovného souhlasu, to znamená, bude tam určité přechodné období, kdy pacienti, občané, kteří budou chtít využít onen opt-out režim, budou moci tak učinit. Oni tak budou moci samozřejmě učinit i v jakémkoli okamžiku poté, ale ta 6měsíční doba je zkrátka takovou ochranou dobou, tak, aby v této době se mohli s tímto seznámit, aktivně vystoupit ze systému, pokud se rozhodnou uplatnit ten režim opt-out. To je něco, co je nutné zdůraznit, že v tomto my šetříme práva daných pacientů, je to věc, která byla prodiskutována velmi detailně s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který s takto navrženým návrhem souhlasil, nebo s tím systémem souhlasil, jakožto v souladu se všemi právy na ochranu osobních údajů.

Možnost vystoupit z toho systému bude velmi jednoduchá pro všechny skupiny pacientů, jak pro ty, kteří ovládají, řekněme, nové technologie, internet, protože bude možné právě vystoupit skrze internet, skrze aplikaci na mobilním telefonu, tak i pro ty, kteří nevládnou novými technologiemi, třeba starší občané, kteří budou moci poslat na Státní ústav pro kontrolu léčiv písemnou žádost, kde žádají o uplatnění režimu opt-out. Ta písemná žádost, bude pouze nutné, aby byl úředně ověřen podpis toho daného občana. To znamená, nebude to nic složitého, žádná komplikovaná procedura, žádné vyplňování nějakých komplikovaných formulářů. Bude to velmi jednoduché. Tak, abychom skutečně šetřili práva těchto osob.

Stejně tak, co je velmi nutné zdůraznit, bude možné udělit i selektivní souhlas. Pokud pacient např. důvěřuje zejména svému praktickému lékaři, tak bude moci takto selektivně zadat, že do lékového záznamu může nahlížet pouze jeho praktický lékař, žádní jiní lékaři, nebo nějaký další lékař, nebo třeba že řekne, že nechce, aby do lékového záznamu nahlíželi lékárníci, ale pouze ošetřující lékaři. To znamená, bude možný i tento selektivní souhlas, resp. nesouhlas s nahlížením do lékového záznamu, což si myslím, že je také velmi potřebné.

Rád bych zdůraznil, že tento návrh zákona je výsledkem skutečně celoroční práce široké pracovní platformy, kde byly zastoupeny odborné lékařské společnosti, stavovské komory, Asociace poskytovatelů zdravotních služeb, úřady státní správy, Úřad pro ochranu osobních údajů, zdravotní pojišťovny a samozřejmě také pacientské organizace. Není to tedy nepromyšlený návrh pouze ministerstva zdravotnictví, ale skutečně je to výsledkem odborných debat.

V rámci Poslanecké sněmovny, projednávání v Poslanecké sněmovně byl schválen s několika pozměňovacími návrhy. Tato novela zákona o léčivech např. s úpravou obsahující předávání přístupových certifikátů systému eRecept ve prospěch České správy sociálního zabezpečení, což je velmi důležité pro zejména využití v rámci projektu eNeschopenka, kde my tímto umožníme, aby lékař, který má certifikát pro předepisování elektronických receptů, což dnes je drtivá většina lékařů, dnes v tom systému je přes 43 tisíc lékařů, kteří předepisují elektronické recepty, tak aby tento stejný certifikát mohl použít i pro vypisování eNeschopenky, nemusel si dělat nějaký nový certifikát, nebylo to pro něj komplikované, což si myslím, že je velmi podstatné. Zejména pro lékaře. Aby neměli několik certifikátů na různé systémy, ale měli jeden jak pro eRecept, tak pro eNeschopenku, případně nějaké další projekty do budoucna.

Dále byl návrh doplněn o úpravu zakotvující nárok na úhradu léčebného konopí. To je věc, která přímo nesouvisí s daným lékovým záznamem, ale je to výsledkem určité poptávky ze strany řady pacientů i odborníků, týkající se léčebného konopí, jeho zavádění v rámci českého zdravotnictví, rozvoje této nové formy terapie, která se zdá, že řadě pacientů skutečně ulehčuje život a zlepšuje jejich zdravotní stav.

Návrh byl také doplněn o úpravu týkající se národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví, což je velmi důležitá věc v rámci Evropy, v rámci evropského projektu, kdy na základě tohoto ČR je součástí projektu, kdy právě díky tomuto návrhu bude moci pacient, který má český eRecept si vyzvednout svůj léčivý přípravek v jiném členském státě EU a naopak. To si myslím, že je také velmi pozitivní propacientské opatření, že pacient, který dostane eRecept v ČR, tak vyjede do zahraničí, vyjede do nějakého jiného státu EU, tam mu vydají na ten český eRecept jeho lék. Myslím si, že třeba v létě, v době dovolených, pro nějaké chronicky nemocné pacienty je to velmi podstatné. Součástí návrhu se také bohužel z mého pohledu velmi nešťastně stala i úprava navržená panem poslancem Pawlasem, který se snažil odstranit stávající úpravu nedostupnosti léčivých přípravků, z pohledu ministerstva zdravotnictví však velmi nevhodným způsobem. My jsme měli negativní stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu, neboť tento návrh skutečně nepřispěje ke zlepšení situace v oblasti dostupnosti léčivých přípravků. Na půdě Senátu byl návrh projednán VZSP. Tento výbor doporučil ve svém usnesení návrh vrátit k projednání Poslanecké sněmovně, a to s některými změnami.

Jde o snahu eliminovat právě Poslaneckou sněmovnou přijatý a již zmíněný pozměňovací návrh pana poslance Pawlase, jeho snaha, byť možná byla motivována dobrými úmysly, tak bohužel nemůže vést ke zlepšení současného stavu. Kromě ministerstva zdravotnictví na nedostatky této úpravy velmi výrazně upozorňoval i v rámci projednávání na půdě výboru Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který ve svém písemném stanovisku pro senátory označil tuto změnu za rozpornou s právem hospodářské soutěže, v tuto chvíli tedy ministerstvo zdravotnictví vítá snahu a usnesení VZSP, tuto problematickou část návrhu odstranit.

Rád bych dodal, že otázku dostupnosti léčivých přípravků ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší velmi intenzivně, do konce roku předpokládáme, že by Senátu mohla být postoupena další novela zákona o léčivech, která tentokrát se bude právě soustředit na otázku zajištění dostupnosti léků, řešení nedostupnosti. Je to ten tzv. emergentní systém, je to otázka regulace reexportu léků a podobně. Takže věřím, že tady se o tom povede skutečně odborná, hluboká debata, právě na toto téma. Ale nemyslím si, že je šťastné to řešit právě v rámci tohoto návrhu velmi nepromyšleným poslaneckým pozměňovacím návrhem.

Jinak ten náš návrh je ve fázi předložení vládě, k čemuž by mělo dojít na začátku září po vládních prázdninách, pak samozřejmě ten návrh půjde dál v legislativním procesu.

Dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tolik tedy k návrhu zákona, jehož primárním cílem je zajistit bezpečnější a efektivnější poskytování zdravotních služeb pacientům v ČR, zajistit, že se sníží počet nežádoucích kontraindikací, že se sníží počet duplicitního předepisování léčiv, protože skutečně dnes lékaři o tomto nemají žádné informace, je to první vlaštovka obecně v elektronizaci zdravotnictví, doháníme tím, řekněme, určité vyspělé státy. Myslím si, že je to zkrátka návrh, který je velmi propacientský, pomůže i lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, že jste nás seznámil s návrhem zákona. Budeme pokračovat tím, že OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP, který přijal usnesení, jež nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 111/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Peter Koliba, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane ministře, pan ministr mi velice ulehčil moji roli zpravodaje, protože v podstatě vyčerpávajícím způsobem probral osud tohoto tisku. Jenom bych chtěl zdůraznit, že se jedná již o 19. změnu tohoto tisku, kde VZSP na 8. schůzi konané dne 23. července 2019 velice podrobným způsobem projednával všechny aspekty, které uváděl tady pan ministr. Na základě jednání došel ke schválení 45. usnesení k tomuto tisku.

Výbor

I. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňujícími návrhy, které jsou přílohou usnesení, myslím, že to máte v tisku,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Petera Kolibu,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

Já jenom k těm pozměňujícím návrhům bych řekl, že v podstatě se týkají tří skupin. Ta první část, to jsou legislativně technické úpravy, díky naší senátní legislativě se upravila pořadí jednotlivým písmen, tak, aby to bylo v souladu, druhá část, jak uváděl pan ministr, je vypuštění přijatého pozměňujícího návrhu pana poslance Pawlase, který by ohrozil určitým způsobem dostupnost léků, především ve velkých nemocnicích, přes dobrý úmysl, jistě, že ta situace není dořešena, ale jak uváděl pan ministr, tak se připravuje nový zákon, který by tuto situaci měl řešit komplexněji. V tuto chvíli by zavedení platnosti toho pozměňujícího návrhu podstatně zhoršilo stávající situaci. A třetí část pozměňujících návrhů se týká účinnosti tohoto zákona, který se odvíjí právě od těchto změn. Takže děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, že jste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Ptám se, zda někdo podle § 107 jednacího řádu navrhuje, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Proto otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen písemně pan senátor Žaloudík.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Bez ohledu na to, jestli aktuálně nebo permanentně je prohlašováno, že ČR je v krizi nebo nestabilitě nebo naopak si užívá konjunktury, musí zdravotnictví fungovat, jak říkají herci, show must go on. Tudíž některé věci jsou skutečně, řekl bych, existenčního nebo technického rázu. Já si myslím, že se posunujeme v tom zdravotnictví, už jsem dostatečně stár na to, abych uměl demagogicky říct, že elektronizace je příliš překotná a naše občany nějakým způsobem ohrožuje. A taky umím zcela dobře zdůvodnit i lépe, že trošku zaostáváme v řadě věcí. Tak jak se žene svět, tak se ženeme i my. Tento zákon je nutnost, předesílám, že budu hlasovat pro jeho podobu, ať už v té základní verzi nebo s některými pozměňujícími návrhy, protože katastrofou by bylo, kdybychom ten proces nějak zastavili.

Protože je to velice komplexní materiál, kde se člověk orientuje řadu dní, možná týdnu, možná i let, tak se dá samozřejmě diskutovat k jednotlivým detailům a ke všemu, ale v globálu je to zase krok dopředu. Jenom bych chtěl, protože předjímám debatu o jednom ze základních aspektů, tedy lidské svobodě, tak bych pár slov o konzumaci té svobody... Může být vnímána tak, že když lidem necháte předpokládaný souhlas nebo předpokládaný nesouhlas, tak se dostáváte z toho či onoho aspektu do nějaké kolize. Ve zdravotnictví je to prosté a jednoduché.

Posledních 30 let všechno o vás vědí zdravotní pojišťovny a stovky jejich úředníků, kteří nejsou pod žádnou přísahou apod. a k žádným zásadním průšvihům nedošlo a nikomu to až tak moc nevadilo, mně trošku... Ale úplně v jiných věcech než tady budou diskutovány. Fakt je ten, že i s elektronickým receptem jsou veškerá léková data nebo drtivá většina z nich, těch 95 %, 98, nevím, kolik to je – stejně jsou někde k dispozici, a to někdo obsluhuje. A protože se hoši umí heckerovat i do Pentagonu, tak se samozřejmě umí heckerovat do mnohem hůře zajištěných systémů ve zdravotních pojišťovnách, proč by to dělali, mají úplně jiné starosti... Zjišťovat si pracně přes něco, že někdo bere nějaký lék pomocí velmi složitých postupů, určitě nikdo nebude, už proto, že jsem si nikdy nepřečetl v novinách podrobnější diagnózu a podrobnější postup léčby než u hlavy státu, kde myslím bylo, že jde o osmimilimetrový kamínek na levé pánvičce ledvinné a dokonce s prognózou, jak bude cestovat apod. Nehrajme hru na nějakou strašnou ochranu.

Paradoxně je pro mě největším překvapením za 41 let praxe, že s únikem zdravotnických dat moc žádné průšvihy nikdy nebyly. A to už jsem našel i rozsypané chorobopisy ve výtahu nemocnice jednoho pana ředitele, který právě dbal na to, aby medici nevynášeli nějaké informace. Zažili jsme už kdeco.

Myslím si, že dominantně nic není absolutní v přírodě, ale na 99, 9 % to funguje a v celku i doktoři dodržují všechna ta pravidla důvěrností i přesto, že nám leckdo z nižších míst, paralelních míst volá, abychom řekli, jak na tom paní je, jak na tom paní není, a to už my umíme komunikovat, tak řekneme, ať se paní obrátí, že jí na to odpovíme přímo a že to nemusíme přes 6 zprostředkovatelů, protože v této republice samozřejmě každý má známé, už máme známé v celé EU, já osobně mám rezervy v jižním Portugalsku a v severním Finsku ještě. Nehrajme tu hru na to, že teď tady budeme bojovat o nějakou ochranu dat. Na druhé straně je to skutečně o konzumaci svobody. Protože člověk se rozhodne, zda chce, aby jeho zdravotní data, tedy jinými slovy tady byly pouze ty léky, zprostředkovány těm, co to mají mít na starost, tedy ne národu, ale těm, co s tím zacházejí anebo se rozhodne, že ne, rozhodne se tak svobodně, když to postavíte tak, že si všichni mají o to teprve říct, že předpokládáte nesouhlas, tak si můžeme být jisti, že z 10 mil. obyvatel, když vezmu kojence pryč, tak z 9 mil. obyvatel to z řady důvodů někdo neudělá. Už proto, že vůbec neví, že nějaký zákon je. Dostaneme se do neuvěřitelných problémů, kdy se dodatečně budou hlásit k čemusi, a tak. Je samozřejmě mnohem rozumnější, kdo vyloženě nechce, tak ať má půl roku, ať si na to řekne, a potom kdykoliv poté, protože se mu nějak znechutil systém, tak si aktivně řekne, že ne. Tím pádem ale budeme mít – a na to si musíme většina zvyknout, a na to si musí zvyknout občané, a to je konzumaci svobody, tři skupiny pacientů, kteří se svobodně rozhodli, nebo občanů nebo klientů nebo potenciálních pacientů se svobodně rozhodli. Ti jedni, že jim nevadí, aby se vědělo o tom, jaké berou léky, ti druzí, kterým zásadně vadí a nechtějí, a ti třetí, kteří řeknou, že do toho může nahlížet pouze paní doktorka Nováková odněkud z Vysočiny, nebo je pan doktor Novák, který je z Jesenicka. Ale pak musí počítat s tím, že když při výletu do Prahy sebou někde střelí, když jim bude špatně, když se kolem nich bude něco dít, tak tam budou ve trojím různém vztahu při veškeré rovnosti. Ten první je, že se bude vědět, co berou a jestli berou nějaké prostředky třeba proti krvácivosti nebo něco, co je skutečně aktuální pro ten případ, jiní, kteří to zásadně nebudou chtít, tudíž k tomu přistupujete jako člověk, který přicestoval z Ugandy a nevíte o něm nic, a tak ho nějak tak zachraňujete. A třetí, kde hoši asi sednou na mobil a budou se snažit vyvolat tu paní doktorku Novákovou z Vysočiny, není-li na dovolené zrovna nebo tak, a přes ni nějak něco zkusit zjišťovat. V různě urgentních situacích to jde různě snadno, dokonce i při přijetí do špitálu to nemusí být při plném vědomí, neříkám bez vědomí, ale ti lidé často jsou nepříliš in nebo jsou zmatenější nebo z důvodu věku, což cítím i já na sobě tu zmatenost počínající a když bych něco bral, tak už bych si asi přesně ani nepamatoval, co, asi bych tušil, že to jsou bílé tabletky, tak toto všechno je ve hře. A tam člověk musí nejenom dbát na svobodu nedostupnosti dat o mně, ale jinak jednat ty důsledky. Když zváží důsledky a řekne skutečně, já nechci, tak tu možnost má, ale automaticky předpokládat, že všech 10 mil. obyvatel minus kojenci sleduje naše jednání intenzivně dopad do zákona, má ho nastudovaný a přesně ví, tak to bych nepředpokládal. Myslím si, že řešení tak, jak je navrženo tím intervalem, jak to tady popsal pan ministr, je takové pragmaticky rozumné. A je v zásadě v zájmu lidí, potenciálních pacientů nebo aktuálních pacientů, a také je to o konzumaci svobody. Protože samozřejmě tu svobodu mají, vstoupí do jedné ze tří kategorií, ale samozřejmě, že relativně nejbezpečnější aspoň z hlediska toho somatického procesu medicíny budou ve skupině, kteří umožní přístup. Polobezpeční budou tam, kde to sdělí některým lékařům, ale i lékařům, kteří to potřebují, a samozřejmě v jakési znevýhodněné pozici budou tam, kde řeknou nic, nikdy, žádný pohled do záznamu. Rozumím i tomu, že když berete acylpirin v mini dávkách, tak to není informace kritická, když berete nějaký psychiatrický lék a jste třeba ve vysoce postavené funkci, kde vám celý národ věří, tak už je to zpochybňující, tomu všemu jaksi rozumím. Museli bychom se bavit, které kategorie léků potom jsou nějakým způsobem ofenzivní vůči pozici nebo roli pacienta ve vesmíru, ale globálně se na to dívejme tak, že dat ve zdravotnictví je tolik, že kupodivu o žádné heckeroviny nemá zájem a nejsou zneužívány ani u našich nejvyšších představitelů doposud, tak bych vycházel z precedenčního práva britského, který čeká, až se něco stane, tak potom na to zareaguje prvním případem a pak se podle toho řeší. My zatím vůbec neumíme řešit ty situace, které si umíme teoreticky vykonstruovat, že by se náhodou případně ve vesmíru mohly stát.

Neberu nikomu právo říct, že nemá mít vstup do záznamu, jenom tohoto člověka musím upozornit, že už dneska a předevčírem a minulý rok a před deseti lety o něm je schopen získat data minimálně stovky úředníků, zdravotních pojišťoven nebo jeho zdravotní pojišťovny, kterou si vybrali. Nemluvě o tom, v nemocnicích data neunikají, ale vstup do nemocničních informačních systémů také nemají lékaři podle přání pacienta, ale podle toho, jak se pacient pohybuje v systému. Nerad bych, abychom si tady zaváděli pokrytectví a kdyby někdo chtěl věci fundamentálně řešit, skutečně fundamentálně, tak má nejbližší desítky let docela dost práce. Tím jenom chci říct, že bychom se na zákon měli dívat jako na pokrok, ač ne stoprocentně dokonalý, ale ukažte mi jediný z našich zákonů, který po letech budete hodnotit jako absolutně dokonalý. Předpokládá se určitě, že se na něm bude pracovat. Novel zdravotních zákonů bude hodně už podle toho, jak se vyvíjí medicína, ale prosil bych o takový nějaký nadhled a rozum ve věci boje za naše osobní data, protože je fakt, že jakýkoliv akutnější zákrok v medicíně svým způsobem tu osobnost, její integritu, intimitu může narušovat a ne každý se musí cítit konformně, když z něho tečou tělesné sekrety všech typů a běhají kolem toho lidé všech typů a snaží se dostat na pracoviště toho správného typu. Je to skutečně více než o politice tady toto, o jakési lidské existenci v roce 2019. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, jenom bych se rád ujistil, vy jste říkal, že návrh zákona podpoříte. Máme to chápat tak, že navrhujete schválit, ve znění podaném Poslaneckou sněmovnou? Říkal jste, tak či tak.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Ne, já bych se stavěl za to stanovisko výboru pro zdravotnictví, kde jsem hlasoval pro to, aby zákon byl přijat s pozměňovacím návrhem pana kolegy, senátora Koliby. Ale já jsem spíš ten hovor chtěl směřovat obecně k takové jako startovní ideologii a ponechal bych to na vývoji. Ale stavím se za stanovisko výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za upřesnění. Do obecné rozpravy je dále přihlášen pan senátor Nwelati.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Recept je neúplný, bez lékového záznamu. Z části je to pravda, ale samozřejmě eRecept má své opodstatnění i bez toho lékového záznamu, to je určitě nesporná věc. Lékový záznam i nyní má mnoho úředníků nebo pracovníků pojišťoven a ministerstev, přístup k lékovému záznamu, který již existuje, to je sice pravda, ale pokud lékový záznam tady schválíme v režimu opt-out, tak počet těch, kteří k tomu mají přístup, velmi výrazně zvyšuje. To nejsou jenom úředníci, pracovníci ministerstev a zdravotních pojišťoven, ale jsou to také lékárníci, zaměstnanci lékáren, lékaři, a to de facto ve všech zdravotnických zařízeních, ve všech ambulancích atd.

A ani to by tak velký problém nebyl, protože opravdu tito pracovníci většinou jsou vázáni mlčenlivostí, a není tak úplně jednoduché zneužít lékový záznam a někomu tu informaci podat. Totiž přístup k tomuto lékovému záznamu může být dvěma způsoby. A to je tak, že předpokládáme, že všichni souhlasí. A ti, kteří nesouhlasí, tak se musí aktivně přihlásit, to už tady bylo řečeno i mým předřečníkem. Anebo ten systém bude postaven obráceně, že pokud já budu chtít, aby určití lékaři a určití lékárníci měli přístup k lékovému záznamu, tak při první návštěvě svého obvodního lékaře, nebo eventuálně přes internet, tak, jak se budu moci odhlašovat z toho systému, pokud bude opt-out, tak si můžu dát ten pozitivní souhlas.

To, že většina lidí se třeba nepřihlásí, pokud to bude potřebovat ten aktivní krok, to si nemyslím, protože samozřejmě povinností obvodního lékaře bude seznámit pacienta s tím, jakou možnost má, aby se nějakým způsobem zapojil do systému. Již tady bylo řečeno, že pokud se někdo z toho systému odhlásí, tak se vystavuje riziku toho, že pokud bude něco akutního, nebo bude v jiném městě, tak lékař nebude mít k tomu přístup a může to znamenat třeba ohrožení jeho života. To je věc, která mně z části na tomto malinko vadí. Protože pokud já se z toho systému odhlásím úplně, tak jsem tam nezaznamenal – třeba se pletu, možná, že mě pan ministr opraví, že by tam ze zákona zůstal přístup v akutních případech. To je ta věc, která mně tam chybí. Já si dokážu představit systém, který bude obráceně. To znamená, u obvodního lékaře si vyjmenuji lékaře, které chci, aby tam měli přístup, a automaticky ze zákona, protože chráním, anebo eventuálně aktivním souhlasem si odsouhlasím to, že v případě, když budu v ohrožení života, tak de facto ten můj nesouhlas neplatí a je tam souhlas s přístupem.

Stejně tak si myslím, že to jde řešit i v případě, že dám souhlas v akutních případech, tzn. když budu v bezvědomí, když budu v ohrožení života, a můžu mít tzv. osobní kód, který jsem schopen sdělit kterémukoli jinému dalšímu lékaři při návštěvě ordinace. Zrovna budu na návštěvě v Brně a tam žádného svého obvodního lékaře nemám, stane se mi tam nějaká příhoda, budu potřebovat navštívit obvodního lékaře, navštívím ho, nebo se dostanu k lékaři a ten svůj osobní kód tam můžu sdělit. S tím, že na ten moment on má přístup do lékového záznamu.

A je tady ještě jedna věc, na kterou bych tady chtěl upozornit. Třeba mi to odborníci vyvrátí, že lékový záznam má zamezit tomu, že např. pacient dostává více léků, protože lékař mu předepsal něco, a neví, co mu předepsal někdo jiný. Chci upozornit na jednu věc, že při návštěvě lékaře to, co pacient bere za léky, to já musím získat v anamnéze. Zeptat se ho. A pokud mi řekne úplně něco jiného, než je v lékovém záznamu, tak musím věřit pacientovi, a nemůžu v žádném případě spoléhat na to, že je někde něco napsáno. Neobstál bych ani před Komorou, ani před právem, pokud by se ten problém řešil.

Proto lékový záznam musí být brán jako informativní a samozřejmě možná, že mě může navést k tomu, že když tam uvidím nějaký rozpor mezi tím, co mi pacient říkal, mezi tím, co mám v záznamu, nebo vidím, tak se ho zeptám: „Ale pane, tady máte, že berete ještě tento lék, a vy jste mi ho neuvedl.“ A ten pacient může říct buď: „Ano, já jsem na něj zapomněl“, nebo mi řekne: „Já ho neberu.“ A když mi řekne, že ho nebere, tak musím brát, že ho nebere. A to jsou věci, o kterých si myslím, že tady jsou malinko opomíjené. Dávám tomu velký význam, že pokud bude lékový záznam dostupný všem, takže prakticky zamezí jakémukoli pochybení, co se týče předepisování léků. Že tam někdo předepsal lék, protože neví, že ten pacient bere něco jiného.

Co se týká opt-out/opt-in, já jsem zastáncem toho, že ten systém má být opt-in, protože pokud to má být obráceně, to znamená, já musím říct, že nesouhlasím, anebo můžu říct, že nesouhlasím jen s určitými lékaři, tak pak by to také mohlo znamenat, že bych musel napsat seznam, já nevím, pět tisíc lékařů, které nechci, a dvacet, které chci. Možná, že se pletu, protože to si myslím, že by v tom zákonu mohlo být. Pokud dám globální nesouhlas a vyjmenuji jenom ty, které chci, takže to takto jde. A potom tato námitka de facto z mé strany neplatí. Ale přesto to znamená, že já musím i přesto, že toho lékaře v tuto chvíli vůbec nepotřebuji, třeba ho nebudu potřebovat celý rok, nebo dva, nebo tři, tak aktivně přijít a ten svůj souhlas zrušit takzvaně.

To je ta moje námitka k tomu. Protože kdyby to bylo obráceně, tak pokud toho lékaře budu potřebovat při první návštěvě, tak se může vyřešit problematika, jestli chci, aby můj lékový záznam byl dostupný všem, anebo komu by měl být dostupný. Proto já jsem zastáncem systému opt-in, to znamená toho aktivního souhlasu při první návštěvě. Nebo, pokud chci, tak i bez návštěvy lékaře si nahlásit, koho chci.

A chtěl bych docela apelovat na to, aby se dořešil i ten problém, pokud někdo dá globální nesouhlas s přístupem, tak aby tam bylo vyřešeno, jakým způsobem. Nebo aby pacient byl upozorněn na to, že může dát souhlas v případě akutních záležitostí nebo urgentních záležitostí. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a prosím pana senátora Kantora, aby přispěl do diskuze dalším příspěvkem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, senátorky, kolegové senátoři. Jenom pár věcí, které mně v souvislosti s tímto zákonem a lékovým záznamem napadají a považuji za důležité je sdělit. Lékový záznam sám o sobě se mi líbí, já ho považuji za velmi důležitou věc. Koneckonců těch bazálních záležitostí, jako že k někomu přijede záchranka a potřebuje se zorientovat, to je velmi důležité a pomůže to mnoha našim kolegům ze záchranek.

Také i ohledně toho, že mnoho problémů vzniká právě díky lékovým interakcím. A jestliže je tady možnost prověřit, jakým způsobem léky na sebe můžou působit atd., tak je velmi pozitivní věc. Byl takový návrh, aby se interakce zohledňovaly už při otevření lékového záznamu. Ale k tomu nedošlo z nejrůznějších důvodů. I tak je to pozitivní zpráva u lékového záznamu.

Ještě nám tam schází několik věcí ohledně receptů, a to jsou takzvané s-léky. To jsou léky, které se dávají bez receptu v nemocnicích. Říká se jim také centrové léky, velmi specializované léky, které se dávají v nemocnicích. A je jich velký objem na celkový objem léčiv u nás, takže máme přislíbeno, že léky za chvilku, nebo za nějakých pár měsíců budou přiřazeny k eReceptům. Také se budou moci používat opiáty nebo ty modré pruhy, žádanky. A dokonce jsem měl několik dotazů ze strany třeba rehabilitačních lékařů nebo fyzioterapeutů ohledně zdravotních pomůcek. Protože se stále vyplňují archaické tiskopisy, a to by jim hodně pomohlo, tak bych se za to přimlouval, aby to bylo zrealizováno v krátké době.

Ohledně anamnézy, ještě k těm lékům v té anamnéze. Určitě anamnéza je základní nástroj lékaře, ale člověk si vybavuje i několik situací, které jsem zažil já. Koneckonců ji zažívají často na odděleních anesteziologicko-resuscitačních, kde pacient je v bezvědomí. A zase na druhé straně může pomoct lékový záznam tím, že je tam bezproblémový přístup. Takže to je jedna věc.

Druhá věc, ocitl se nám na stole pozměňovací návrh, možná jste ho už četli, ohledně změny opt-out/opt-in, změny u lékárníků. Já to nechám tady na auditoriu a na panu ministrovi, aby to zdůvodnil, proč zrovna u lékárníků by měl být přístup k lékovému záznamu. Důležité je, já bych se teď zastal, protože myslím, že teď tady nemáme žádného lékárníka, já bych se lékárníků zastal, mají pětiletou školu, mají vysoké vzdělání, vysokoškolské vzdělání, náročné vzdělání, a mají i zodpovědnost. Teď myslím v globále. Jistě že zkušenosti každého z nás mohou být mezi lékárníky různé, ale jsou to zdravotníci tak jako lékaři, tak jako koneckonců i zdravotní sestry, které se k tomu záznamu mohou dostat také nějakým jiným způsobem. Tam je vždycky ta paměťová stopa, ze které se dá popřípadě dostopovat, kdo se na toho kterého pacienta dívá a získává informace.

Z mého oddělení, kde pracuji 30 let, mám zkušenosti asi se 3 takovými případy, že nějaká sestřička byla zvědavá, jak vypadá dítě někoho jiného, a potom ty informace vypouštěla ven. Takže v podstatě asi 3 zkušenosti závažného porušení těchto pravidel.

A potom důležitá věc je, že lékárník je důležitou součástí procesu. Lékař – lékárník je dvojice, na kterou já spoléhám, jestliže píšu recepty. A na vysoké škole ve 3. ročníku na farmakologii byla jedna z prvních věcí, že se můžeme spolehnout ještě svým způsobem na lékárníky. A je potřeba, abychom psali recepty čitelně, aby se mohl lékárník popřípadě – a mně se to v životě několikrát stalo – zavolat a zeptat se: „Pane doktore, opravdu jste chtěl, aby tahle paní dostala to a to dávkování?“ Atd. Protože lidi dostávají např. 10 léků najednou od lékárníků, takže tam může dojít k interakcím. A opravdu jsem to několikrát v životě ocenil, že lékárník zavolal, pro mě úplně neznámý člověk, ale zavolal a zeptal se, jestli to opravdu myslím vážně s těmito léky.

Potom je důležitá ještě jedna věc, kterou lékárníci mají, a kterou jsme se také učili ve 3. ročníku ve farmakologii. A oni to opravdu používají. A mluvil jsem včera asi s dvěma, které jsem si vytipoval, a oni používají určitý způsob, a ten se jmenuje „retaxace“. Znamená, že lékárník třeba vydá 10 léků na recepty, má tam frontu až ke dveřím, teď najednou je tam nějaký tlak, třeba někdo je nervózní atd., a slušný lékárník provede ještě retaxaci. Aspoň večer, nebo do 20 hodin, a podívá se, jestli to opravdu vydal správně. Ne že by prohlížel všechny ty Acylpyriny, Paraleny atd., ale podívá se na to, co ten den udělal. Čili retaxace je věc, se kterou by se mělo počítat v přístupu lékárníků do lékového záznamu.

A dokonce znám jednoho z těch lidí, kteří ještě potom shání po telefonu třeba toho pacienta, aby mu ten lék vyměnil nebo si ověřil některé věci. Není to nedbalost, právě je to předcházení té lidské chybě, která se vyskytuje velmi často. Tak to jenom tak pro zajímavost, že ta jejich práce nekončí jenom tím, že vytáhnou ze šuplíku tabletky a dají jim to.

Potom jsem chtěl ohledně toho, že taky podpořím, nebo bychom podpořili pozměňovací návrh pana senátora Koliby. Pro mě jde totiž o principiální věc v tom, že je lékový záznam, je to zákon, součást zákona. A teď najednou 9. 5. přistane v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh, nejdřív jeden, na základě toho jednoho vznikne nějaký, vznikne druhý, který se vytvoří v panice, a ten pozměňovací návrh se týká možná 5 miliard Kč, které jdou do těch tzv. reexportů. Možná si někteří z vás pamatují, že jsme to tady řešili na sklonku roku 2016. Netýkají se nedostatku léků, které jsou v lékárnách, protože ty zprávy o tom máte jistě každý z vás. „Byla jsem v lékárně, a zase ten lék neměli.“ A „máme si přijet odpoledne?“ Nebo je výpadek výroby atd.

Čili tahle složitá problematika, která se určitě netýká lékového záznamu, se ocitne jako pozměňovací návrh myslím po 2. čtení, čili před 3. čtením, je přijatá. Je přijatá většinou našich úctyhodných kolegů z Poslanecké sněmovny, 103 osob bylo pro, ze 155 bylo proti 9, kolem 40 ostatních se vzdalo hlasování. Ale nicméně i přesto všechno já tam cítím, že tato problematika léků, dodávek léků do lékárny v tom trojúhelníku, který mi vychází po těch všech jednáních mezi výrobcem, distributorem a lékárnami není možné dát bez řádných připomínek, bez řádného legislativního procesu. Bez lege artis procesu nelze akceptovat jenom tak, protože jedna paní povídala, potom povídala druhá paní, odpoledne povídala třetí paní... A nakonec vám z toho zůstane v hlavě veliký zmatek, i když po té první paní si člověk myslel, že tomu rozumí.

Takže já si myslím, že to musí projít normální připomínkou, normálním legislativním procesem, k čemuž by nám mohl pomoct emergentní zákon.

Teď včera večer, když jsme řešili jiné státotvorné věci, tak se objevila zpráva o tom, že pan premiér pověřil pana ministra, aby opravdu emergentní zákon byl, aby vznikl brzo. Vy to máte jako úkol, pro náš výbor to také bude úkol, abychom o tom začali mluvit ještě před tím, než to projde celým procesem Poslanecké sněmovny.

Ještě bych se přimlouval za to, aby v emergentním zákonu bylo nějak stanoveno, že to je emergentní zákon. Že to není zákon, ke kterému by potom sklouzlo zásobování lékáren jako v široké normě, která by se týkala všech léků, které se tam dodávají. Ale k tomu snad určitě nedojde.

Takže já děkuji, že jsem se o tom mohl zmínit, podporuji pozměňovací návrh tak, jak ho přijal výbor od pana senátora Koliby. Lékárníků se zastávám, chápu, že se to tam může stát, stejně jako u lékařů atd., ale na to by měly být asi jiné způsoby, jak takového člověka postihnout. Já vím, že to je složité, ale zastávám se jich jako skupiny, protože lékárníci jsou seriózní lidé pro mě. Tak vám děkuji mockrát za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já děkuji vám, pane senátore, a prosím pana senátora Hampla, který je přihlášen do diskuze jako další.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl reagovat na několik věcí jednak z představení toho zákona, jednak z té dosavadní rozpravy a také přijít s nějakými, možná vlastními, podněty.

Tady zaznělo, že v zásadě zdravotnická data neunikají, nemáme s tím problémy, nikomu to za to nestojí. Já bych si dovolil tomuhle velmi vážně oponovat. Myslím si, že osobní data, personifikovaná, čím důvěrnější, tím lépe, jsou jedním z pilířů světové ekonomiky dneska. Facebook, Google by mohly mluvit. To, že v České republice zatím nemáme v tomhle za sebou žádný malér nějakých větších rozměrů zaznamenatelný veřejností je fajn, ale to, že snaha tato data nějakým způsobem využít je inherentní. To si myslím, že je potřeba brát velmi vážně a v podstatě jako hotovou věc, že dřív nebo později nějaké takovéto pokusy nastanou.

To, o čem mluvím, není ani tak to, že jeden lékař se podívá na pacienta XY a někde do médií řekne, že měl zlomenou nohu před 2 roky. To, co mám na mysli, je spíš skutečně nějaký hromadný odprodej personifikovaných zdravotních dat. A o tom tenhle zákon, pokud to dobře čtu, ve skutečnosti není. Ten, zdá se, tedy řeší, pokud jsem to dobře pochopil, data nebo zacházení s daty, které už tak jako tak existují, nějakou míru zabezpečení doufám mají. Tady skutečně spíše jde o informace o jednotlivých pacientech.

Musím říct, že mně připadá, že argument, že lidé ani nebudou vědět, že nějaký zákon je, a tím pádem nevyužijí ten opt-in, kdyby byl, to je asi nejspíš pravda. Ale bohužel to funguje úplně obráceně. To je stejně tak argument pro ten opt-out. To také lidi nebudou vědět, že se z toho mohou tak říkajíc odhlásit. Čili to je argument jistě pravdivý, ale zcela jistě se dá použít na argumentaci pro obě možnosti.

Mě musím říct trochu zarazilo, úplně jsem si to neuvědomil při četbě toho přece jen komplikovaného textu. Když jste, pane ministře, mluvil o tom, že kromě elektronických cest – a to je ještě otázka, jak bude vypadat elektronická cesta v českém provedení, ale ta papírová cesta na to odhlášení se z toho systému, nebo zákaz nahlížení pro lékaře a lékárníky, že bude zahrnovat ověřený podpis. Tomu z právních nějakých hledisek asi jsem schopen rozumět, ale asi bych tomu neříkal nějaký úplně jednoduchý postup.

Zase, hodně tady přemýšlím o lidech třeba i dost staršího věku, často s obtížnou pohyblivostí atd. To je asi ta skupina, kde zejména budeme pomýšlet na to, že třeba tu elektronickou cestu až tak nevyužijí. A zrovna pro ně někde se trmácet do nějakého Czech pointu není zrovna úplně komfortní. Nebo něco, co bychom potřebovali jako jednoduchý způsob.

Mně tady připadá – a teď nechci nakládat lékařům, kteří už tak mají naloženo dost, ale čekal bych, že celkem nejlogičtější je, že při první návštěvě lékaře nebo lékárníka po účinnosti zákona se ten lékárník nebo lékař zeptá: „Chcete v tom být? Nechcete v tom být?“ Ten člověk to tam někde zaškrtne, podepíše něco a je vymalováno. Říkám, chápu, že možná nějací právničtí experti na tom najdou nějaké problémy, ale z hlediska fungování populace si myslím, že by to bylo dobře.

Pak tady také zaznělo, že v zásadě lékař musí ostatní medikaci toho pacienta získat v anamnéze a primárně by až tak ten lékový záznam nepotřeboval. To si myslím, že je samozřejmě dobrá věc. Nebo je to tak, já s tím souhlasím. Jenom zase, jsou docela rozsáhlé skupiny pacientů, kde to zase tak úplně nefunguje. Oni si opravdu pamatují spíš barvy těch pilulek, mají to někde napsané na nějaké kartičce, ale když jdou se špatnou kabelkou k lékaři, tak ta kartička zůstala v té druhé kabelce a tak dále, atd. Je významná skupina pacientů, kde je anamnéza v tomhle smyslu trochu složitá. A tam by i pro toho pacienta byl opačný postup, že lékař se ho ptá: „Já mám tady v záznamu, že berete tohle a tohle, je to tak? Berete to? Neberete to?“ To si myslím, že by bylo usnadnění jak pro lékaře, tak i pro takovéhoto pacienta.

Další věc, která mně přijde a která se mi zdá, že v zákoně není a byla by logická, že pokud vím – a teď budu potřebovat opravit, ale já mám zato, že zdravotnická záchranná služba už v tuto chvíli může do lékového záznamu nahlížet tak jako tak. Nemůže. To si myslím, že by v zásadě mělo logiku. Ať už se ten pacient do toho systému přihlásí, nebo se z něj odhlásí, nebo nepřihlásí, tak že zařízení, která jsou určena k akutní pomoci ve vážných situacích, jako je záchranná služba, jako jsou urgentní příjmy nemocnic například, tak aby tuhle možnost měli, bez ohledu na jaksi dříve vyjádřené přání pacienta. To bych ve skutečnosti považoval za užitečné.

A teď, už to tady bylo zmíněno, my jsme s kolegyní Seitlovou o tom bohužel docela na poslední chvíli přemýšleli. Na poslední chvíli proto, že máme termíny tady na projednání takové, jaké máme, a nebylo to přemýšlení na půdě některého z konkrétních výborů, takže jsme se k tomu dostali relativně na poslední chvíli. Ale vyšlo nám z toho to, že přece jen role lékaře a lékárníka ve zdravotním systému je opravdu hodně odlišná. Já to beru tak, že primární zodpovědnost za to, co se pacientovi předepisuje, má lékař, který to předepisuje. To, že role lékárníka – já si, prosím pěkně, lékárníků velmi vážím, opravdu ano, řadu let jsem byl rektorem univerzity, kde se vyrábějí velmi kvalitní farmaceuti, leccos o tom vím, není to žádný útok na farmaceuty. Jenom je to konstatování, že farmaceut má tu roli jinou. Skutečně jakési sekundární kontroly, jakýsi poradní hlas apod. Je to úplně jiná role, pokud jde o odpovědnost.

A proto mně připadá, že by ve skutečnosti mohl dávat smysl jakýsi kombinovaný systém opt-in/opt-out. To znamená, u lékaře, u lékařů se mi zdá celkem logické, aby lékaři automaticky měli přístup do lékového záznamu, ledaže si to pacient výslovně nepřeje, a u farmaceutů to bylo obráceně. U farmaceutů může pacient nahlížet do lékového záznamu, pokud mu to pacient výslovně dovolí.

Přijde mi, že to by mohl být systém, který by byl velmi životaschopný, tak jak rozumím těm ostatním částem toho zákona, tak po technické stránce by neměl být velký problém toto zabezpečit, byl by to, řekněme, jistý kompromis vůči té na jednu stranu oprávněné obezřetnosti, vůči té snadnější dostupnosti těch osobních citlivých dat na jedné straně, a tom podle mě jasném benefitu, který pacientovi dává to, že lékař může vidět celý lékový záznam. To je tedy podstata toho pozměňovacího návrhu, který zde byl zmíněn. Jsem si jist, že kolegyně Jitka Seitlová ještě k tomu řekne podstatně více. Chtěl bych tady zdůraznit ještě jednu věc, že právě v lékárně při vydávání léku bývá prostor typicky, aby lékárník právě v tom osobním rozhovoru si mohl ujasnit, jestli ty věci jsou takhle v pořádku, s tím pacientem. U toho lékaře častěji se setkáváme se situací, kdy ten pacient může být nějakým způsobem zmatený, dezorientovaný, je mu hodně špatně apod. Ty benefity toho, že lékař má k ruce záznam, jsou tam podle mě zřetelně větší.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Kolibu, aby přišel k dalšímu příspěvku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ještě jednou. Já si velice vážím vašich připomínek, myslím si, že je důležité, že se všechny tyto věci tady řeknou, všechno, co vás tíží, čemu nerozumíte, co jste si nestihli prostudovat v tom tisku, protože těch tisků a těch zákonů máme opravdu tolik, že není v lidských možnostech v podstatě všechno detailně prostudovat. Velice podrobným způsobem to probíráme jak já jako zpravodaj, dále na výborech apod.

Samozřejmě, ta otázka diskuse opt-in a opt-out je velice závažná, jde o ochranu dat. K tomu jsme dělali i veřejné slyšení v rámci výboru, kde velice důrazným způsobem se bude připravovat zákon o elektronizaci, dojde k nějakému opatření o sdílení více zdravotnických informací. Teď se bavíme pouze o předepsaných lécích, to bych řekl, že z té zdravotnické dokumentace pacienta nebo klienta je ten nejmenší detail, to, co bere, ale detail nesmírně důležitý, který ho může ohrozit na životě, tak jak, vaším prostřednictvím, pan profesor Hampl uvedl, že by chtěl, aby ten lékař neohrozil toho pacienta tím, že ví, co měl předepsané jiným lékařem, třeba na pohotovosti apod.

Na druhé straně chce chránit data toho pacienta, takže tady jsme trošku v rozporu. Ale já bych vás uvedl do reality, jak to vlastně v tom navrhovaném zákoně je myšleno.

V podstatě prvních 6 měsíců je období, kdy to poběží tím opt-in systémem, to znamená, že ten lékař, aby mohl nahlédnout do toho záznamu pacienta, potřebuje další identifikační doklad, a to je občanský průkaz nebo pas, kterým ověří jeho identitu, teprve pak může nahlédnout. To znamená, to je vlastně jakýsi souhlas toho pacienta, ano, on tomu lékaři poskytne osobní doklad, aby lékař to viděl. To je prvních 6 měsíců. Těch 6 měsíců bude i otázka informovanosti veřejnosti o tomto zákonu, po 6 měsících tato podmínka už nebude, bude platit to, že pokud se ten pacient do 6 měsíců z toho systému neodhlásí, tak lékař, který ho ošetřuje, tam je ještě další podmínkou, že každý neoprávněný vstup do toho lékového záznamu, když já se podívám na jiného pacienta v uvozovkách neodůvodněně, tak jsou tam poměrně přísné postihy a sankce pro toho člověka, lékař, lékárník, který zneužije svoji pravomoc. Ale na druhé straně si vezměte to, že lékařské povolání samo o sobě je obětavé. Ti lékaři jsou nejlepší klienti bank, oni vždycky si plní svoje povinnosti, splácí svoje dluhy, oni jsou vychováváni k tomu, že se nelže, že se v té medicíně musí mluvit pravda, jinak ohrožuji toho pacienta, kdybych podal jinou informaci, třeba primáři apod. A priori to riziko, že by ti lékaři zneužívali možnost skutečnosti, že uvidí, co ten lékař má předepsané, opravdu to riziko pokládám za minimální. Těch 6 měsíců je přechodné období, kdy to poběží tím systémem, kdy prostě ten pacient bude muset poskytnout další doklad, aby lékař mohl do toho nahlédnout.

Do určité míry mi je sympatická ta varianta, že bych dal souhlas pro ty urgentní situace, jak pan kolega senátor, vaším prostřednictvím, pane předsedající, uvedl, pro ty ostatní situace ne. Jistě těch variant je tam více. Ale nebál bych se ochrany osobních údajů, protože ten lékový záznam v tuto chvíli existuje. My nevytváříme žádnou novou databázi. Tady je pouze jedna skutečnost, a to je možnost toho lékaře, který ošetřuje přímo toho pacienta, nemůžu se dívat, na kohokoli si vzpomenu, nemůžu se dívat na záznam paní doktorky, kolegyně, protože já nemám její rodné číslo, já ji neošetřuji, tím pádem nemám možnost se dívat na to, co ona bere za léky. Ale když mám pacientku, která bere například antikoncepci, ale praktický lékař jí předepsal antikoagulancia a další věci, tak tyto léky můžou jít proti sobě. Ona mi to neřekne, ona to vůbec nepokládá za důležité, že mně jako gynekologovi má říct, co jí předepsal praktický lékař, nebo že měla trombózu a něco podobného. Samozřejmě, je tu anamnéza, ta anamnéza je nesmírně důležitá, ale vy si uvědomte ještě jednu věc, že dneska je elektronická preskripce, já denně předepisuji celé řadě svých pacientek antikoncepci elektronicky, ony se pouze elektronicky požádají, já nahlédnu do karty, kde se podívám na svůj záznam, protože u mě byla, ale ony chodí na prevenci jednou ročně, mezitím se může udát spousta skutečností. Já to, co jim jiný lékař předepíše v rámci trombózy, nevidím. Takže já si myslím, že tato varianta... Ty pozměňující návrhy, které jsme připravili, byly připravené ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Takže já doporučuji a přimlouvám se za to, abychom ten tisk vrátili do Poslanecké sněmovny ve znění těch mých pozměňujících návrhů, které jsou jednak technické, jednak ošetřují tu otázku dostupnosti léčiv, která si myslím, že tam nepatří, takže to jsme vyřadili, a třetí část je účinnost toho.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další do diskuse je přihlášena paní senátorka Seitlová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Dovoluji si před vás předstoupit a požádat o pozornost k pozměňovacímu návrhu, který jsme připravili. Ano, je to pozměňovací návrh, který je předkládán až na stůl, ale je předkládán až na stůl zejména proto, že zákon byl chápán jako zákon zejména zdravotního výboru. Jenže sám pan ministr v Poslanecké sněmovně řekl, že je to především zákon o tom, jak bude využíván lékový záznam, především o tom. To využití se netýká bezpochyby jenom lékařů, ale týká se základních práv, která máme, právě proto Poslanecká sněmovna si vyžádala, aby byl tento zákon projednáván v ÚPV, nejen to, také v petičním výboru. Víte, že to hlasování nebylo po mnoha a mnoha diskusích a přesvědčováních zcela jednoznačné, pro zákon bylo 103 poslanců, myslím si, že roli hrálo také to, že v tom návrhu zákona je řada věcí, které jsou určitě přínosem.

Pokud se ovšem týká toho lékového záznamu, já se domnívám, a teď říkám svůj velmi silný osobní názor, že systém opt-in by byl daleko nejenom příznivější, ale i pro doktory samotné a jeho využití přijatelnější. Ale dobrá. Takže jsme v nějaké fázi, máme tady řadu názorů, které říkají, lékaři to využijí, potřebují to. Říkám, ano, jsem ochotna to respektovat, byť můj osobní názor je, že by to mělo být opt-in.

Ale teď se podívejme na celý proces ochrany osobních údajů. Já se jím totiž zabývám už docela dlouho. Musím říct, že mám teď některé údaje a informace z Úřadu pro ochranu osobních údajů, které nechci zatím prezentovat, ale vše z hlediska ÚZIS není úplně v pořádku. To říkám jenom úplně na úvod, aniž bych šla do podrobností. Teď tedy máme osobní údaje, a to osobní údaje nesmírně citlivé.

Je to zvláštní kategorie osobních údajů, pro které je vždycky zaveden přísnější režim. Vychází se přitom z toho, že zdravotní údaje, které jsou svou povahou citlivé a podléhají etickým standardům, povinnosti lékařské mlčenlivosti, vždy vyžadují velmi vysokou úroveň ochrany, pozor, to je ten problém, přičemž technologický vývoj může jak umožnit použití respektující ochranu soukromí, tak ale vždycky přinést nová rizika pro soukromí a bezpečnost takovýchto dat. Jsou to data vesměs intimní. Jsou to data nejcitlivější. Podle léků, které užíváme, z toho výčtu se dá velmi dobře, tím, kdo má teď oprávnění podle toho návrhu, nebo bude mít oprávnění ten lékový záznam používat, identifikovat, jaké máte nemoci, případná rizika. Pokud se týká lékařů, tak víme, že úplně nejlepší by byl systém, který by těm, kteří mají nějaké akutní zásahy, kde je urgentní zásah, kde je záchranná služba, tam by měl být určitě ten režim opt-out. Pokud se týká ostatních, dobrá, jsme znovu ve fázi opt-out i pro lékaře. Ale podívejme se na lékárníky a podívejme se na celou tu obrovskou šíři lékáren, kterou tady v ČR máme. Vůbec si nemyslím, že jsou lékárníci horší jak jiní lidé nebo lepší jak jiní lidí. To určitě ne. Máme mezi nimi ty, kteří se chovají slušně, a ty, kteří samozřejmě někdy bohužel té své pozice zneužijí, tak jak je to u jiných skupin obyvatel. Teď si řekněme, na jakém principu jsou založeny lékárny. Ty lékárny jsou založeny na tržním principu, možná mnozí z vás byli už požádáni, třeba jste souhlasili, protože máte důvěru v toho lékárníka, že máte kartičku dané lékárny, kde on si přímo tedy vás může vyhledat, dokonce se dívá, jaké léky vám vydal. Ale on to dělá taky proto, že je to určitá komerční, zcela komerčně využitelná věc. Vy se můžete rozhodnout. Lékárny jsou založeny na komerčním systému a na využívání dat v komerčních dalších odvozených řetězcích. To je zcela jiný systém než je systém lékařů. Já si myslím, že tohle nebylo docela zváženo. Pak je tady další věc, že celý systém ochrany osobních dat je založen na tomto principu. Jsme vždycky na té hraně toho nože. Ale ve chvíli, kdy se rozhoduji, tak říkám, je ten přínos, který mám, o to vyšší, přináší mi tu obrovskou přidanou hodnotu, abych mohl riskovat ta rizika, která jsou s tím spojená? Dobrá, u těch lékařů jsme si řekli, ano, tam ta rizika jsou na místě. Ale je to u celé šíře těch komerčních lékáren, které v ČR fungují na tomto komerčním základě, opravdu takovým přínosem, ta rizika jsou tak malá? Já se domnívám, že tomu tak prostě není, že ten přínos, samozřejmě rozumím kolegům, jak někteří lékárníci kontrolují, to je všechno v pořádku, já si toho nesmírně vážím, nicméně v té celé šíři toho přístupu, který dáme opt-out pro návštěvu každé lékárny, každého z vás, to neznamená, že vy si půjdete do jedné lékárny, ale třeba zrovna my senátoři jezdíme, takže musíme využít tu lékárnu nebo v tomto městě lékárnu, nevíme, co jsou to za lékárny, tak vezměte si, kolik lidí cestuje, dneska velmi mnoho. Budou využívat lékárny, která je jim momentálně dostupná. Můžou si dát té své lékárně souhlas, třeba ho dají, ale proč by měli mít v tuhle chvíli absolutně opt-out? Všechny lékárny si mohou vyžádat. Já jsem si řekla, jak by to asi bylo, kdybych dala zákaz lékárnám, že bych využila toho systému, teď bych přišla do jedné lékárny a chtěla rychle ten souhlas nebo opačně. Když řeknu, teď vám ten souhlas nedám... Jak rychle si vyřídím ten souhlas, když přijdu do nějaké lékárny, mám tam nějaký citlivý lék, nechci, aby se díval do mých osobních záznamů. To prostě nejde! To prostě, pane ministře, nejde!

Pak mám ještě druhý dotaz. Jak to bude v případě odpovědnosti. Ano, jestliže lékař předepíše nějaký lék, který může způsobit komplikace, dokonce to způsobí smrt, tak fajn, tak to je strašně zlé, víme, já jsem bohužel měla i takové soudní spory nebo, řekněme, řízení, která vedla k takovýmto soudním sporům, není jich úplně málo. Kdo tedy ponese odpovědnost? Lékař? Lékárník? Budeme se soudit, do jaké míry lékárník měl zasáhnout? Lékárník řekne, já tam měl frontu. 50 lidí. Já přece nemůžu kontrolovat 5 let starý záznam o lékových přípravcích, který ten dotyčný užíval, abych mohl kontrolovat toho lékaře. Vůbec tohle není v zákoně domyšlené. V praxi to způsobí další komplikace.

Já na to upozorňuji, že u těch lékařů je to trošku otázka, která vím, že padla v Poslanecké sněmovně, nebyla tam ani řádně zodpovězena, dořešena. Ale dobrá. V tuto chvíli to ještě postavíme do toho, že odpovědnost rozmělňujeme, to se mi zdá, že není úplně v pořádku z hlediska potom těch následných věcí, které přichází.

Víte, princip ochrany je, že osobní údaje, zejména ty citlivé, poskytuji skutečně tam, kde je to nezbytné, kde může být ten velký přínos. Víme, že v tom řetězci ten systém selhání lidského faktoru prostě existuje. Domnívám se, že v tom systému právě té veliké šíře osob, kterým teď poskytujeme nebo chceme poskytnout tyto informace, že obrovsky zvyšujeme to riziko. Já jenom pro to upozornění, víte, pan ministr říkal, že to bylo se všemi projednáno, i s odbornými pacientskými skupinami, vím, že pacientské skupiny, které mají právě stigmatizující choroby, jako je např. AIDS, pacienti s onemocněním psychiatrickým, onkologickým žádali, aby buď z toho systému byly buď úplně vypuštěny, nebo aby byly omezeny ty přístupy k jejich informacím. Bohužel, ani to se nestalo. Takže není pravdou, že všechny pacientské organizace s tím souhlasily. To bych tady jenom chtěla upřesnit.

Pokud se týká o úniky zdravotních dat, já si nesmírně vážím pana senátora Žaloudíka, ale on opravdu žil trošku v jiné skupině lidí, já jsem řešila ty úniky z pozice veřejného ochránce práv, věřte, že jich nebylo málo. Dokonce vám lékaři řeknou: Ano, bohužel k nim dochází. Řešila jsem i takové, které měly, řekněme, vážné důsledky. Nechci se k tomu více vyjadřovat zase.

Odpovědnost není dořešena, široké komerční prostředí. A teď už tady zase padlo to, že, dobrá, lidé se mohou odhlásit. Už pan senátor Hampl hovořil o tom, dobrá, ale máme obrovské množství lidí, kteří budou muset někam zajít na CzechPoint a je to pro ně problém. Jsou tu lidé, kteří jsou zavaleni prací, oni vůbec nebudou tušit, pane ministře, že máme zákon, který říká opt-out, že všichni lékaři, zejména lékárníci, mají přístup k jejich lékovým záznamům. To prostě tak je, víme to. Byť uděláte kampaň, ještě drahou kampaň, podle mě úplně tedy zbytečně.

Teď jenom chci upozornit, že samozřejmě zpracovatelé zákona při té meziresortní připomínkové cestě dostali řadu připomínek k ochraně osobních dat, vy v tom zákoně máte v § 112 a) tzv. zvláštní režim. Zvláštní režim je nejen pro zpravodajské služby, ale je třeba i pro celé ozbrojené složky.

No dobrá, chápu to, že ti lidé musí být chráněni, ale co třeba soudci? Vždyť ti také mohou být pod obrovským tlakem. Je tady obrovská skupina lidí, kterých se to může dotknout a kteří tento zvláštní režim nemají. Musím říct, že opravdu mě to skoro překvapilo. Ale to už je věc další debaty.

Před vás předstupuji s pozměňovacím návrhem, který se netýká systému lékařů, byť si osobně myslím, že to má svá rizika, ale domnívám se, že systém opt-out lékárníků neodpovídá tomu riziku, které je s tím spojeno, a že bych si přála, abychom dovolili lidem, aby si vybrali lékárníka, kterému důvěřují a který přístup bude mít. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorko a prosím k mikrofonu další přihlášenou paní senátorku Hubáčkovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré dopoledne, pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Zabrousím trošku někam jinam a zeptám se pana ministra na důvody, které vedly ke změně systému nakládání s odevzdanými léčivy od občanů lékárnám. Mám obavy, že to možná není úplně dobře domyšleno, protože systém odevzdávání nepotřebných léčiv občany lékárnám existuje, občané odevzdávají zdarma, možná by si zasloužil systém více podpořit, protože mnoho občanů o něm neví, nebo ho nevyužívá. Odevzdává léky vysypáním do odpadních vod, případně do koše, to znečištění vidíme už i v pitných vodách, to je jeden podnět. Trošku tuto činnost zpopularizovat mezi občany, protože občan odevzdává skutečně zdarma. V současné době si lékárna objedná službu u společnosti, která má povolené nakládání s odpady, zaplatí veškeré náklady s tím spojené včetně dopravy a administrace, tak zní výklad ministerstva financí, hradí krajský úřad přímo lékárně. Najednou se systém mění, a dáváme lékárně možnost odevzdat zdarma, to je možná ten jediný světlý okamžik tohoto a náklady si bude vyřizovat pověřená společnost s krajským úřadem. Která je to ta pověřená společnost, už se v zákoně neříká, protože pověřená společnost z hlediska zákona o odpadech je každá, která vlastní oprávnění podle zákona o odpadech k nakládání s nebezpečnými odpady. Teď bude tedy krajský úřad vypisovat výběrová řízení na tyto společnosti. Jsou to náklady státu, případně bude vypisovat ministerstvo financí, jak prokáže společnost, že skutečně a kolik léků odebrala, nejsou to malé finanční náklady. Určitě se nepromítají na občana, promítnou se ale státu.

Můj dotaz, je-li to dobře promyšleno a proč k této změně došlo? Systém stávající funguje víc jak deset let. Určitě každý systém se může vylepšovat, ale tuto cestu za nejlepší nepovažuji. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Prosím paní senátorku Chalánkovou, další přihlášenou do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych přinesla také pár poznámek a několik otázek. Pane ministře, vám se omlouvám, že už uslyšíte mou řeč podruhé, protože bude velmi podobná té, co jsme si již říkali na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Cílem zákona či úpravy zákona je nebo alespoň by mělo být zajištění práva a jeho vymahatelnosti. Předpokládám, že nejinak je tomu i při projednávání novely zákona o léčivech. Co je důvodem existence takového zákona? Zajištění práva, tedy nároku pacienta či klienta obdržet v případě potřeby léčivý přípravek předepsaný mu příslušným lékařem, a to opět zákonem daným odborným způsobem a postupem. Rovněž je nedílnou součástí takovéto právní směrnice zabezpečení maximální bezpečnosti, jakož i důvěrnosti veškerých údajů, které se týkají osoby pacienta a jeho zdravotního stavu. Právo pacienta na přístup k léčivu nemůže a nesmí být dotčeno z důvodu územního, leč pouze vysoce odborného a přesně definovaného, tedy pouze pro léčivé přípravky aplikované ve speciálním režimu. Proto se ptám. Která z předložených úprav, to znamená znění zákona, ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Pawlase a proti tomu navrhovaný pozměňovací návrh pana senátora Koliby, zajistí, že léčivý přípravek, který byl vyroben a nachází se fyzicky, právně a účetně na území České republiky, bude řádně a včas dodán kterékoliv lékárně řádně plnící své odborné a platební povinnosti, která ho na základě potřeb svých klientů objedná tak, aby mohl být po řádném předložení lékařského předpisu potřebné osobě vydán, na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku jste mi odpověděl, že ani jedna z těchto úprav. Z jakého důvodu má být zaveden systém opt-out sdělování a takřka zveřejňování velmi citlivých údajů o zdravotním stavu pacienta, zvláště, když vše toto je již dnes možno interně zjistit porovnáním údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven? V této situaci samozřejmě vítám a podporuji alespoň tento pozměňovací návrh, který předkládají naši kolegové senátoři Jitka Seitlová a pan Václav Hampl. A navíc. Jak budou v případě povolení internetového prodeje předepisovaných léčiv dodržovány podmínky správné distribuční a lékárenské praxe? Namátkou. Teplotní režim, bezpečnost škodlivých a omamných preparátů, expirace, tyto úvahy považuji za absurdní.

Vzhledem k tomu, co jsem řekla, že předpokládám a lze předpokládat, že ani jedna z úprav nezajistí to, co jsem chtěla říci, aby lék byl dodán i do té poslední lékárny, tak tento návrh zákona podpořit nemohu v žádné podobě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan ministr jistě vaše dotazy zodpoví. A další do diskuse je přihlášena paní senátorka Dernerová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře. Přihlásila jsem se, protože jsem měla také nějakou řeč u vás na zdravotním výboru. O mně je známo, že nejsem přítelkyní sběru dat. To, že tady existují různé registry, o tom mluvila ctěná kolegyně Jitka Seitlová, tak musím souhlasit, a registrů je tady hodně, kontrola je někdy problematická, k datům se v současné době dostává řada lidí, kteří se na to třeba ani nemusí dívat. Nicméně, v tomto případě, kdy řešíme elektronický záznam systém opt-out, tak to vnímám jako věc, která je nutná. Vidím v tom určité pozitivum a pravdou je, když jsem v té ordinaci, tak ti lidé si nepamatují vůbec, co berou, říkají o barevných pilulkách a když se jich ptám na to, jaká je anamnéza, tak si nevzpomenou na závažné choroby, které se v rodině vyskytují, pro lékaře bude určitě dobré, když se tam budou moci podívat. Co se týče záznamu, do kterého nahlíží lékárník. Mě by zajímalo, jak dlouho se lékárník může dívat. To znamená, pokud je to otázka jenom momentu, kdy je tam vydáván eRecept, tak je to otázka pár minut. Tady nevidím, že by s mými daty se mělo nakládat a mohl by to někdo zneužít. A kdyby se tam vracel, asi se těžko bude moci vrátit ke mně, jako k osobě – k tomu pan ministr řekne – to znamená, pokud lékárník se dostane do mého záznamu pouze na tu dobu, co mi vydává lék, tak v tom já, i když nemám ráda sběr dat, nevidím takový problém. Je pravda, že v záznamu pak nebudou léky, které si mohu koupit a mohu mít interakce s něčím, co beru. To je zatím také ještě problematické, ale s tím jsme pracovali doteď, protože doteď nemáme možnost mnohdy zjistit, co ti lidé berou.

Takže to riziko je stejně na nás, jaká je preskripce. Takže to je můj dotaz směrem k tomu počtu minut nebo hodin, dokdy se lékárník na to může dívat. To je tato věc. Jinak samozřejmě podpořím to, co jsme schválili na zdravotním výboru. A chtěla bych říct, že v rámci tohoto zákona bylo schváleno, že bude určitým způsobem hrazeno léčebné konopí. A to 30 gramů za 1 měsíc pro pacienta a ta dávka bude moci být samozřejmě zvýšena i hrazena na základě schválení revizním lékařem.

A na závěr bych chtěla říct, že si myslím, že by bylo moc dobře, kdyby se vypracoval emergentní záznam, urgentní záznam, který by zamezil reexportům, protože reexporty nás tíží velmi a poslanecký návrh poslance Pawlase tvářící se, že reexporty blokuje, pravdou nebyl. Takže proto podpořím to, co bylo předloženo u nás na výboru. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji a prosím další přihlášenou do obecné rozpravy, paní senátorku Šromovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Šromová:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Jako obvykle si dovolím spíš pár poznatků zase z praxe.

Musím podotknout, že již předřečnice leccos zde zmínila. O tom, že lékový záznam, o kterém měl být tento tisk především, bude přínosem pro lékaře, si myslím, že nikdo z lékařů nepochybuje. Je tady ale důležité říct, že je přínosem především pro pacienta. Tady jednak lékař uvidí léky, které pacient dostal před týdnem, včera od jiného lékaře. Často dochází k předepisování stejných léků na odborných ambulancích. Kolikrát i odborných ambulancích stejného oboru. Pacient má v tom potom chaos, sám neví, co má brát, co nebrat. Poctivý pacient bere všechno dohromady a z toho může být problém.

Proč to pomůže pacientům? Pomůže to právě proto, že lékař, který bude předepisovat další léky, již uvidí, co ten pacient dostal, a tím pádem se může vyvarovat toho, aby mu napsal stejný lék, který vede k závažné interakci. To, že zde bylo řečeno, že si to má lékař zjistit od pacienta v anamnéze, to je sice hezké, ale praxe je zcela jiná. Pacienti vědí, že berou červenou, modrou, bílou pilulku, nebo si pamatují léky, které dostali před třemi léty. A to, že je mají čtrnáct dní změněné, to už vám neuvedou, protože mají zafixované něco jiného, to je věc druhá. To, že si lékař na základě anamnézy právě díky tomu lékovému záznamu může ověřit, co pacient bere, to si myslím, že je přínosem jak pro lékaře, tak pro pacienta.

Padlo zde, že by mělo být dáno povolení k nahlížení pro lékaře v akutních situacích, v záchrance apod. Záchranná služba soudím, že tam je uvedena, takže dosud to možné není, ale podle nového by to být mělo. Ale ošetření záchrannou službou je jedna věc a to, že se někomu udělá nevolno a musí vyhledat nejbližšího lékaře, je věc druhá. A pokud lékař nebude moct nahlédnout do záznamu, tak se značně zkomplikuje stanovení diagnózy. Protože pacient, dejte si ruku na srdce, každému, komu je špatně, si honem neuvědomí, co bere, s čím se léčí, aby byl schopen dát v daném okamžiku plnou anamnézu a adekvátně lékaři odpovědět. A tady by právě lékový záznam byl velkým přínosem pro toho pacienta, protože umožní rychlejší stanovení diagnózy. Nebo zjištění, co tomu pacientovi je, kterým směrem se vyšetřování má ubírat.

To jsou jenom takové poznámky z praxe. A je pravda, že již dneska mi pacienti řeknou: „Paní doktorko, a vy nevidíte, co mně pan doktor na interně před týdnem napsal, když tam máte ten počítač?“ Řada spíš starší generace žije již v domnění, že ten přístup už tak funguje. Takže to je jen taková poznámka. Z druhé strany tady také v rámci reakce na to, co zde bylo řečeno, jsem ráda, že tam není uvedena povinnost praktických lékařů seznamovat s možností přihlašovat se do systému. Protože praktický lékař v praxi dělá řadu věcí, které by již nemusel, a stejně to tomu pacientovi bude říkat, nebo bude o tom s ním mluvit, ale jsem ráda, že to tam není jako povinnost.

Co se týká zde zmiňovaných reexportů, musím říct za sebe, že souhlasím s pozměňovacím návrhem ze zdravotního výboru. A to proto, že si myslím, že je to tak složitá otázka, která si vyžaduje komplexnější řešení, vazbu na výrobce, lékárny, distributory, aby byla opravdu jistota, že pacient v zapadlé vísce dostane potřebný lék na základě požadavku, na základě toho eventuálního eReceptu. Proto souhlasím s pozměňovacím návrhem tak, jak byl z výboru.

Co se týče diskutovaných farmaceutů, byla bych ráda, kdyby zde zaznělo to, co bylo řečeno nám na schůzce, kterou měl zdravotní výbor ještě před jednáním. Byla to schůzka se zástupci ministerstva. A tam padlo, že přístup lékárníků by měl být časově omezen do náhledu lékového záznamu, takže bych prosila, jestli to může být zde ještě upřesněno. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, zatím poslední přihlášený do diskuze je pan senátor Fischer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Chtěl jsem podpořit pozměňovací návrh z dílny Jitky Seitlové a Václava Hampla s tou možností volby. A dřív, než vysvětlím proč, tak také rovnou naznačím, že budu mít jednu otázku na pana ministra týkající se bezpečnosti uložených údajů.

Ty nejdůležitější informace, které se dnes obchodují, jsou skutečně informace také o našem zdraví. Když se podaří někomu nabourat celý systém úložiště těchto informací, tak se dostává k velmi důležitým strategickým otázkám. Např. pro rozvoj své příští komerční farmaceutické a jiné činnosti. O těch útocích se často nedozvíme. Nebo se o nich dozvíme třeba po roce nebo po dvou, kdy se útočníkovi podaří získat nejen fotografii, ale celý film a vývoj toho, jak se data pohybují.

A proto mám dotaz na vás, pane ministře, jak máte promyšleno úložiště těch citlivých dat? Protože ono může být někde v cloudu, někde ve vesmíru, někde ve virtuálnu. Ale bude na serverech uložených třeba mimo Evropskou unii. Nebo v místech, kde neplatí zákony České republiky a kde, při vší úctě k nám, jako ústavním institucím, ani nevědí, kdo je u nás ministrem zdravotnictví.

Proto by mě zajímalo, jak to máte ošetřeno bezpečnostně? Protože přece jen možnost volby každého z nás v tom systému být, nebo nebýt, je klíčová. A fakt, že nevíme o útocích nebo o ztrátách těch dat přece ještě neznamená, že už k nim dávno nedošlo. Proto bych rád znal odpověď i tady na tuto otázku. Nejlepší odpověď by byla, kdybychom slyšeli, že ta datová úložiště se budují u nás a že je budete mít pod kontrolou vy, abychom mohli vykonávat také patřičnou demokratickou kontrolu.

Nedávno, jako příklad, v Americe nabízeli, že každému zájemci identifikují na základě jeho ADN, odkud pochází a jaké má předky. To znamená, z jakých kontinentů nebo z jakých etnik přichází. A teprve zpětně se ukázalo, že data o milionech zájemců se potom prodala jedné významné farmaceutické firmě. To nejsou tedy jenom nějaká sci-fi, tohle je zkušenost každého dne. A my bychom si tu bezpečnost dat každého, kdo bude v tomto systému veden, měli také hlídat.

Bezpečnost znamená svoboda. A svoboda volby znamená, že v tom nemusíme být všichni povinně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další přihlášený do rozpravy je pan senátor Koštial.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Rostislav Koštial:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, doufám, že jsem poslední přihlášený.

Nicméně z celé té debaty – a schválně jsem čekal na konec – se úplně vytratila otázka léčebného konopí, tak si v podstatě jen svojí přítomností dovoluji připomenout, protože debata byla ryze odborná a vysoce sofistikovaná, tak jsem si nedovolil k tomu vstupovat. Nicméně ke konopí jako zemědělec mám velmi blízko, takže jsem si dovolil aspoň na tenhle pro mnohé marginální výseč toho problému vstoupit.

My jsme na výboru skutečně řešili, jak s konopím. Vycházíme z určitých statistik, které já považuji za zkreslené, protože za období, co se konopí předepisovalo, tak se statistiky nemohly vytvořit. Bylo to drahé, nedostupné, mnohdy to vůbec nebylo, takže těžko se vytvoří statistiky. Nicméně byl jsem velmi dobře poučen. Paní kolegyně vycházela ze statistik Izraele. Bavili jsme se tam o nějaké měsíční dávce 36 gramů. A my máme v návrhu dávku 30 gramů.

Když jsme se bavili o tom, jestli je dostačující nebo nedostačující, tak samozřejmě tam se vedla polemika. My vycházíme z nějakých statistik, zaznělo tam, že statistika je víceméně pro děti z Izraele, takže se těžko dá dohledat to správné číslo. A myslím, že pan ministr reagoval – a rozhodně oprávněně, že kdybychom se třeba drželi jiných potřeb, kdyby se prokázalo, že jsou 90g, nebo až 180g potřeby na 1 člověka, na toho pacienta, tak bychom se dostávali na částku myslím 1,2 miliardy. A tady zní otázka. U nás na Hodonínsku, když vidím paní kolegyni, ale také u nás na Moravě, když se rozhlédnete pořádně po zahrádkách, tak to tam zahlédnete, nebylo by dobré hledat cestu, jak si to pacienti pod nějakým dohledem budou moci vypěstovat sami a zadarmo? A nezatěžovali bychom státní rozpočet touhle šílenou částkou.

Já jsem přesvědčený o tom, že pokud to někomu pomáhá, tak potřebuje těch 190 g a těch 30 g, když čteme ten materiál, tak budeme dovážet, nebudeme dovážet, bude na trhu, nebude na trhu, tak si to vypěstujme. Najděme systém, jak to tomu pacientovi umožníme a státní rozpočet ušetří 1,2 miliardy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Protože se nikdo další do diskuze nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. A nepochybuji o tom, že pan ministr bude chtít reagovat na dotazy, připomínky, poznámky, pozměňovací návrhy. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ještě jednou dobrý den.

Já děkuji moc především za tu debatu, která byla obsáhlá. Bezesporu v řadě případů velmi věcná a příchylná. Na druhou stranu rád bych se vyjádřil k některým otázkám, o kterých si myslím, že nejsou úplně zcela pochopeny. Což chápu, je to složitá materie, je to komplikovaná věc, proto bych se rád k tomu vyjádřil.

Možná začnu, když se podíváme na elektronický recept a lékový záznam, tak začnu od konce, od pana senátora Fischera. Ono možná to bude i pro ostatní velmi důležité sdělení.

Já jsem už o tom hovořil v mém úvodním slovu. Ten lékový záznam nesbírá žádná nová data. Ta data už dnes jsou. Když jdete k lékaři a ten vám předepíše elektronický recept, tak ta data jdou do Centrálního úložiště elektronických receptů, které spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jsou přímo zde v Praze v rámci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Včera jsem se tam byl podívat. Je to režimové pracoviště, je to kritický informační systém veřejné správy pod dohledem NÚKIB, každý rok auditován. Poslední audit proběhl nedávno s výbornými výsledky. Takže je to české úložiště na SÚKLu, auditované NÚKIB, to znamená, skutečně nejvyšší možná míra zabezpečení dat.

A tato data tam už dnes jsou. Každý, když jdete k lékaři, tak ta data jdou do Centrálního úložiště elektronických receptů. Tady se nic nemění.

To, co se mění, je, že data využíváme ve prospěch lékařů, ve prospěch zdravotníků, farmaceutů, já se k tomu ještě dostanu, a samozřejmě pacientů. Skutečně ta data mají cenu pro lékaře, tak, aby správně nastavili farmakoterapii daného pacienta.

A je nutné si skutečně uvědomit – a tady byly v minulosti různé lékové audity, třeba i v různých sociálně pobytových zařízeních apod., kde jsou skutečně polymorbidní pacienti, kteří mají několik chorob. Tito pacienti často užívají deset patnáct léků denně. To je skutečně polypragmazie, která je zcela jednoznačná. Je iluzorní se domnívat, že pacient zná každý lék, zná jeho název a vůbec už nějaké účinky apod. Často jsou to bohužel i pacienti třeba v nějakém stádiu Alzheimerovy choroby, demence atd.

To znamená, že skutečně toto je něco, na co cílíme. My cílíme skutečně na tyto pacienty, kteří užívají celou řadu léků a dnes bohužel díky tomu jsou poškozováni na zdraví. A bohužel v některých případech i umírají, protože lékaři jim předepisují v dobré víře léky, které jim v konečném důsledku nepomáhají, ale mohou je i zabít. A to je právě ten důvod, proč chceme tento lékový záznam. Proč si myslíme a jsme přesvědčeni o tom po diskuzi s odborníky, že má obrovský přínos. A je to řekněme i ve veřejném zájmu, protože skutečně ta data jsou jednoznačná.

Já je znovu zopakuji. My máme jasná data z Ústavu zdravotních informací a statistiky. V roce 2007 počet hospitalizací souvisejících s těmito důsledky byl 1745. V roce 2017 počet hospitalizací je 6201. Ten nárůst je obrovský, protože samozřejmě je tady čím tím více molekul, nových léků atd. Je jasné, že není možné všechno toto odkontrolovat. A ten nárůst je tedy exponenciální. A stejně bohužel i úmrtí. V roce 2007 – 25 úmrtí souvisejících se nežádoucími interakcemi léků. V roce 2017 – 252 úmrtí. To znamená, opět desetinásobný nárůst.

A na to my musíme reagovat. Myslím si, že to je skutečně i veřejný zájem, protože všechny tyto případy jsou pak samozřejmě náklady i pro veřejné zdravotní pojištění atd. Já tady vidím skutečně obrovský přínos právě v tomto nejen pro konkrétní lékaře, konkrétní pacienty, ale i pro systém zdravotnictví jako takový. A skutečně ta data jsou velmi dobře ohlídána.

Pokud jsme se bavili o tom režimu opt-out, jestli tedy celkový opt-out, částečný. Je třeba říci – a tady bych reagoval myslím na pana senátora Hampla a možná ještě někdo další to zmiňoval – onen akutní stav, zdravotnická záchranná služba atd. Aktuálně je zákon nastaven tak, že skutečně do něj může nahlížet i zdravotnická záchranná služba. Je tam i výjimka pro zdravotnickou záchrannou službu z toho standardního mechanismu, protože u běžného lékaře, v uvozovkách běžného, nebo farmaceuta může lékař nahlížet pouze, pokud je tam určitý vztah mezi lékařem a pacientem. Ten vztah se ověřuje na základě toho, že lékař v minulosti předepsal aspoň jeden elektronický recept danému pacientovi a na tento recept byl vydán lék. To znamená, je tam skutečně prokázáno, že ten pacient je jeho, že to je jeho ošetřující lékař. A nebo tam může dojít k ověření skrze občanský průkaz, pokud je to první kontakt.

U zdravotnické záchranné služby tomu tak není. Tam je výjimka, což je samozřejmě logické, že pokud zdravotnická záchranná služba najde pacienta v bezvědomí někde na ulici, tak tam se samozřejmě nedá prokázat vztah mezi zdravotnickou záchrannou službou a konkrétním pacientem. To je pro ni anonymní pacient. A na to zákon pamatuje, že samozřejmě zdravotnická záchranná služba takto má i přesto přístup k lékovému záznamu, protože jsme vyhodnotili, že to je namístě.

Pokud však pacient, občan, řekne, že chce uplatnit onen opt-out, to znamená, nechce, aby lékový záznam byl sdílen, tak to platí en bloc pro všechny. Není možné říci, že to nebude platit pro zdravotnickou záchrannou službu. Toto jsme velmi podrobně diskutovali s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. A tato verze byla jediná, se kterou souhlasil. Byť také nám přišlo, že by bylo možná dobré, i když pacient udělí opt-out, tak aby to stále pro zdravotnickou záchrannou službu bylo možné.

Úřad pro ochranu osobních údajů řekl, že to zkrátka možné není, že buď s tím pacient souhlasí nebo s tím nesouhlasí, a pak to platí en bloc i pro zdravotnickou záchrannou službu. Tak to je, takto jsme to akceptovali, takto byla ta debata vypořádána přímo s Úřadem pro ochranu osobních údajů. To jenom k tomu.

Ještě bych se vyjádřil k otázce řekněme odpovědnosti a toho, co lékař ví o pacientovi a nebo neví. Lékový záznam skutečně není všespásný, není to nějaký svatý grál, který je jasný a podle toho, pokud lékař i pacient budou říkat cokoliv, tak se musí vždy řídit podle lékového záznamu. Samozřejmě, že primární je, co řekne pacient. To je jednoznačné a takto to funguje ale ve všem. Lékař má k dispozici zdravotnickou dokumentaci, lékový záznam v zásadě není nic jiného. Je to součást nějaké zdravotnické dokumentace. Ale samozřejmě primární je ten pacient, co pacient řekne a podle toho lékař samozřejmě pak musí konat. To znamená lékový záznam je pouze určitý nástroj. Je to pomůcka jako jakákoliv jiná pomůcka, když se lékař podívá někde do nějaké literatury apod., to je skutečně pro něj nástroj, jak lépe léčit pacienta, jak lépe nastavit farmakoterapii, ale není to něco, z čeho by musel za každých okolností stoprocentně vycházet, pokud třeba pacient skutečně mu tvrdí něco jiného. To jenom, abychom si ujasnili, že je to nástroj pro toho lékaře tak, aby léčil řekněme s nejlepším vědomím a svědomím. Znovu říkám, dnes, když se podíváte na aktuální situaci, tak lékař nahlíží taktéž do zdravotnické dokumentace a pacient mu nedává žádný souhlas k tomuto. Pacient neříká, ano, můžete nahlížet do mé zdravotnické dokumentace. Zkrátka takto je nastavena právní úprava, je zde určitá důvěra, je zde samozřejmě lékařské tajemství, tajemství, které samozřejmě musí dodržovat i farmaceut, k tomu se ještě dostanu. To znamená, to je něco, co platí a je to nějaká všeobecná důvěra k tomu, že zdravotníci zkrátka jednají tak, jak mají a že mohou do těchto údajů pacienta, které mohou být často velmi citlivé, mnohem citlivější třeba než jsou předepsané léky, nahlížet. Takto je systém nastaven a myslím si, že to je principiálně správně, že pokaždé vyžadovat souhlas, a myslím si, že by to byla, řekla to tady paní senátorka, velmi složité i pro ty samotné lékaře, i pro praktické lékaře, s nimi jsme to diskutovali a oni velmi tomu se bránili, aby oni museli řekněme řešit v ordinaci souhlas pacienta, byla by to pro ně další administrativní bariéra, už tak jsou velmi zatíženi administrativou, to znamená, i z tohoto jsme v tom návrhu vycházeli.

Ještě se vyjádřím k lékárníkům. Tady mám trošku pocit, že se pletou některé pojmy. Je třeba rozdělit věc mezi lékárníky, jakožto odbornými pracovníky, kteří jsou vystudováni, kteří jsou povinně členy České lékárnické komory, stejně jako lékaři ze zákona. Komora nad nimi vykonává dohled, má právo je sankcionovat, má právo je vyloučit, má právo jim zakázat činnost a mezi provozovateli lékáren to je velký rozdíl. Protože farmaceut je odborný pracovník, který je regulován, je to regulovaná profese, je to povinný člen komory a pouze ten bude mít přístup v několika minutách, kdy k němu pacient přijde k táře tak zvané do lékárny k lékovému záznamu. Nikoliv provozovatel té lékárny. Nikoliv nějaký komerční subjekt. Ten samozřejmě žádný přístup mít nebude. A v lékovém záznamu samozřejmě bude kompletní elektronická stopa. To znamená, bude zcela jasné jméno konkrétního člověka, který se podíval do daného lékového záznamu. To uvidí samotný pacient, který bude mít k tomu lékovému záznamu přístup. To znamená, pokud by došlo k nějakému zneužití, bude jednoznačně identifikovatelné – ano, tento člověk se neoprávněně podíval do lékového záznamu a je tam sankce až 20 mil. Kč. A samozřejmě trestně právní odpovědnost. To je jednoznačné, to je zneužití dat jakožto trestný čin. Tam není žádná možnost, aby se nějaký provozovatel lékárny podíval do lékového záznamu. Bude to pouze lékárník jakožto odborný pracovník a samozřejmě i klinický farmaceut, což je také velmi důležité, protože je třeba si uvědomit, a tady mě trošku mrzí, že je taková nedůvěra k farmaceutům. Troufám si říct, zase při vší úctě k lékařům, že pokud jde o lékové interakce, tak právě farmaceut je skutečně tím nejvyšším odborníkem, zejména klinický farmaceut. To jsou specialisté, kteří se na toto specializují, specializují se právě na účinky léků. Je to věc, na kterou studují řadu let, jsou v tom specialisté, a proto by byla velká škoda, pokud bychom tento návrh přijali, a takto je z toho řekněme vyautovali, protože oni mohou mít skutečně obrovský přínos při konzultacích s tím daným pacientem právě v odhalení nežádoucích lékových interakcí. Tady si myslím, že skutečně to není namístě, že jsou to mimořádní odborníci, kteří pro toto jsou vzděláni a jsou samozřejmě regulováni a mají plnou právní odpovědnost za to, jak s těmito informacemi naloží. To jenom k roli lékárníků a lékáren jako takových v systému. Možná bych se ještě vyjádřil krátce k otázce, kterou tady paní senátorka nadnesla, týkající se tedy vracení léků nepoužitých. Je třeba říci, že to nebyl návrh ministerstva zdravotnictví, byl to pozměňovací návrh, který byl přijat ve sněmovně, myslím, pan poslanec Kaňkovský ho předkládal a byl to návrh, který vycházel z požadavků České lékárenské komory, která tzv. nechtěla mít v tomto systému peníze jako doposud, protože samozřejmě v současné době .... ony to platily vždy krajské úřady, to není žádná změna. Ale samozřejmě v tuto chvíli to je tak, že za toto platí lékárníci té dané firmě, která je odpovědná za odvoz a likvidaci nepoužitých léků a pak čekají na kraj, až jim to zpětně tedy vyfakturuje a zaplatí. A to je něco, na co lékárníci asi ne všichni jsou z toho šťastní, to znamená, návrh tedy, jak byl pozměňovací návrh přijat, znamená, že budou moci lék dát firmě zdarma a firma si to vyúčtuje s krajem, který jak říkám, to platil vždy i ve starém systému i v novém, pouze tam lékárník nebude mít řekněme své peníze v systému tak, aby čekal na kraje, až mu to zaplatí. Jak říkám, návrh jsme nepředložili, je to návrh vycházející z diskuse s Českou lékárnickou komorou, pozměňovací návrh pana poslance Kaňkovského, který pak Poslanecká sněmovna schválila.

Asi poslední bod, doufám tedy, že jsem se vyjádřil ke všemu zásadnímu, je otázka konopí. Konopí – tam bych řekl, že skutečně zase není úplně pochopeno, jak systém v současné době funguje. Pokusím se aspoň trošku vysvětlit. Konopí je léčivý přípravek, to není jakákoliv rostlina, tak jak říkal pan senátor, která roste někde na zahradě. Jsou zcela jasné, regulované postupy pro pěstování léčebného konopí z hlediska obsahu THC, z hlediska obsahu CBD. To, co si někdo pěstuje na zahradě, o tom nevíme vůbec nic. Vůbec nevíme, co ta rostlina obsahuje, jaký poměr těchto účinných látek, jestli tam nejsou nějaké plísně apod. a jestli v konečném důsledku to toho pacienta nemůže spíše poškodit než mu pomoci. To znamená, konopí tak, jak je definováno v zákoně, je léčivý přípravek, který má jasnou praxi, správnou praxi nastavenou, regulovanou z hlediska pěstování. Může ho pěstovat pouze licencovaný pěstitel. V České republice v současné době je vysoutěžen takovýto jeden ve Slušovicích, firma Elkoplast, který na základě přísných regulí konopí pěstuje a stát ho pak od něj vykupuje a dodává skrze distributory lékárnám a ty ho vydávají pacientům. To znamená není možné říci, že každý si bude pěstovat konopí.

Je to, prosím, něco, co by bylo i v rozporu s mezinárodním právem. My jsme zavázání mezinárodními úmluvami týkajícími se nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Konopí je stále droga, to je třeba si uvědomit, je to omamná látka. A pokud bychom toto umožnili, porušovali bychom mezinárodní právo, a myslím si, že to asi nikdo z nás tady nechce.

To jenom k tomu, že nemůžeme skutečně toto rozvolnit, má to svá pravidla, a myslím si, že tak je to správně. A to, co se navrhuje v daném návrhu zákonu, je pouze to, že poprvé v historii v zásadě jako poslední stát v Evropské unii budeme konopí hradit. Chápu, že každý by asi chtěl, aby se konopí hradilo neomezeně, do maximální možné míry, ve 100 procentech, ale myslím si, že to není úplně odpovědné a je nutné začít na nějakém menším vzorku. My jsme na základě dat, která máme v současné době k dispozici, a nemůžeme vycházet z jiných dat, dali na stůl návrh 30 gramů. To vychází z diskuse s lékaři. A pokud pacient bude potřebovat více, tak revizní lékař může rozhodnout o tom, že má nárok na úhradu většího množství. A 30 gramů je základ, a myslím si, že to je dostatečné. A pokud se v praxi ukáže, že není, můžeme návrh případně upravit. Ale pojďme udělat tento krok. Je to poprvé, kdy konopí bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Je to, řekněme, nová forma terapie. Rozvíjí se, řada pacientů ji potřebuje, ale musíme jít skutečně po krocích, a myslím si, že návrh, tak jak je koncipován, splňuje.

Snažil jsem se vše podstatné k tomuto tisku říci. Berme skutečně na vědomí, že nežádoucí lékové interakce, duplicity jsou stavem, se kterým se bohužel v českém zdravotnictví setkáváme. Je to věc, která je čím dál tím častější, poškozuje pacienty, v konečném důsledku i lékaři získávají samozřejmě čím dál tím větší nejistotu, když předepisují nějaký lék, jestli pacientovi pomůže nebo ho poškodí.

Pojďme proto tento návrh schválit, chtěl bych vás o to poprosit, případně ve znění pozměňovacího návrhu pana senátora Koliby, který my jsme podpořili z hlediska onoho tématu reexportu léků, ale primárně onen lékový záznam, který skutečně povede k výraznému zvýšení bezpečnosti a kvality poskytovaných služeb v českém zdravotnictví. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. A prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  V proběhlé rozpravě vystoupilo 12 senátorek a senátorů. Byla položena celá řada dotazů, na které pan ministr odpověděl. Nezazněl návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, ani návrh zamítnout. Je tady návrh výboru, který doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení. Nebudu je, s dovolením, všechny číst.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To není potřeba. A tak, jak už konstatoval pan senátor, nezazněl návrh schválit ani zamítnout. Máme zde výborový návrh, který počítal s pozměňovacími návrhy, a pozměňovací návrh, který byl předložen senátory. Proto otevírám v tuto chvíli podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsme tady s kolegyní Jitkou Seitlovou avizovali, předkládáme v tuto chvíli pozměňovací návrh, který přečteme. Dohodli jsme se, že uděláme experiment, a v zájmu jistého oživení jednání si čtení pozměňovacího návrhu rozpůlíme, protože návrh má vlastně dvě části. Doufám, že to je konformní s jednacím řádem. Pokud by nebylo, tak dáváme chvíli času odborníkům, aby zjistili, že není a nějakým způsobem nás usměrnili.

Pozměňovací návrh k senátnímu tisku č. 111 tedy zní:

1. V čl. I. bodu 21 § 81e upravit takto:

"§ 81e

Správa souhlasí.

(1) Lékař může nahlížet prostřednictvím lékového záznamu pacienta na údaje podle § 81d odst. 3, nevysloví-li pacient nesouhlas s možností nahlížet do jeho lékového záznamu.

(2) Pacient může kdykoliv vyslovit nesouhlas s možností lékaře nahlížet na údaje zobrazující se prostřednictvím jeho lékového záznamu. Takový nesouhlas platí pro všechny lékaře.

(3) V případě, že pacient vyjádřil nesouhlas podle odstavce 2, může následně kdykoliv odvolat svůj nesouhlas nebo vyslovit souhlas s nahlížením na údaje zobrazující se prostřednictvím jeho lékového záznamu pro konkrétního lékaře, nebo tento souhlas kdykoliv odvolat.

(4) Správa souhlasů jako součást systému eRecept zajišťuje

a) evidenci pacientem vyjádřených či odvolaných nesouhlasů a udělených či odvolaných souhlasů k možnosti lékaře nahlížet na údaje podle § 81d odst. 3,

b) službu ověření oprávnění přístupu lékaře k lékovému záznamu pacienta.

(5) Podání podle odstavců 2 a 3 pacient podává Ústavu v elektronické nebo listinné podobě.

(6) Postup pro vyjádření či odvolání nesouhlasu a udělení či odvolání souhlasu pacienta k možnosti lékaře nahlížet na údaje podle § 81d odst. 3 a způsob správy evidence podle odstavce 4 písm. a) stanoví prováděcí právní předpis.".

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  A nyní paní senátorka Jitka Seitlová jako spoluautorka pozměňovacího návrhu bude pokračovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Pozměňovací návrh pokračuje:

(7) Farmaceut a klinický farmaceut může nahlížet prostřednictvím lékového záznamu pacienta na údaje podle § 81d odst. 3, udělí-li pacient souhlas s možností nahlížet do jeho lékového záznamu. Souhlas lze udělit pro všechny farmaceuty a klinické farmaceuty nebo pro konkrétního farmaceuta a klinického farmaceuta.

(8) Pacient může kdykoliv odvolat souhlas s možností farmaceuta či klinického farmaceuta nahlížet na údaje zobrazující se prostřednictvím jeho lékového záznamu. Souhlas lze odvolat pro všechny farmaceuty a klinické farmaceuty nebo pro konkrétního farmaceuta a klinického farmaceuta.

(9) Správa souhlasů jako součást systému eRecept zajišťuje

a) evidenci souhlasů podle odstavce 7 k možnosti nahlížet na údaje podle § 81d odst. 3,

b) službu ověření oprávnění přístupu farmaceuta a klinického farmaceuta k lékovému záznamu pacienta

(10) Podání podle odstavců 7 a 8 pacient podává Ústavu v elektronické nebo listinné podobě.

(11) Postup pro udělení či odvolání souhlasu pacienta k možnosti farmaceuta či klinického farmaceuta nahlížet na údaje podle § 81d odst. 3 a způsob správy evidence podle odstavce 9 písm. a) stanoví prováděcí právní předpis.".

2. V čl. I bodu 69 text "§ 81e odst. 6" nahradit textem "§ 81e odst. 6 a 11".

Podotýkám, že to není proti přístupu opt-out, tedy zákona o přístupu lékaře, jedná se jenom o to, že si můžete zvolit svého farmaceuta, čili opt-in pro farmaceuta.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce a panu senátorovi za načtení pozměňovacího návrhu. A do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Já ještě jenom pro jistotu upřesnění tady na dotaz. Když jsme s Jitkou Seitlovou pozměňovací návrh přečetli takto na dvě části, jedná se o jeden pozměňovací návrh, ucelený, nejsou to dva různé návrhy. Nemělo by jakoukoliv cenu to dělit. Buďto přijmeme tento pozměňovací návrh jako celek, tak jak jsme ho dohromady přečetli, anebo ne. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za upřesnění, pane senátore. A v podrobné rozpravě nyní vystoupí pan senátor Nwelati.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Vyjádřím se k tomuto pozměňovacímu návrhu. Chtěl bych poděkovat kolegyni Seitlové a panu kolegovi Hamplovi za přípravu tohoto návrhu, přestože to není úplně dle mých představ, protože tady se zavádí opt-in pro farmaceuty ...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane senátore, promiňte, že vás znovu napomínám, ale toto není obecná rozprava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Já se omlouvám. Myslím si, že mám právo se vyjádřit k předloženému pozměňovacímu návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobře, pokud je to přímo k tomuto pozměňovacímu návrhu, tak ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Já tento pozměňující návrh podpořím, přestože to není úplně podle mých představ, takže si myslím, že aspoň v části co se týče lékárníků bude opt-in. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji a omlouvám se ještě jednou. Hlásí se paní senátorka Jitka Seitlová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedající, byla jsem ještě upozorněna, že jsem náš pozměňovací návrh nedočetla. Proto pro záznam pokračuji ve čtení pozměňovacího návrhu. Znamená to, že to celé musíme přečíst.

K našemu pozměňovacímu návrhu jako komplet, protože je to jeden pozměňovací návrh, ještě patří další bod:

3. V čl. II bod 2 upravit takto:

"2. Postup podle § 81d zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro lékaře nepoužije po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto období může lékař využít služby pro nahlížení do vybraných údajů vedených v informačním systému elektronického receptu v souvislosti s předepisováním a výdejem léčivých přípravků pro konkrétního pacienta pouze na základě pacientem uděleného souhlasu, který je evidován v informačním systému elektronického receptu.".

Omlouvám se, je to opravdu dlouhé čtení, ale museli jsme to přečíst. Jde opravdu o jediný princip, farmaceut, klinický farmaceut, já si ho vybírám, není to ze zákona, lékaři zůstávají. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Nikdo další se již do podrobné rozpravy nehlásí. Ptám se tedy pana ministra, jestli si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Nepřeje, děkuji. Prosím tedy zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil. Ale vyjádřit se také nechce. Proto vás, pane senátore, žádám, abyste v souladu s jednacím řádem přednášel pozměňovací návrhy, které zazněly, tak abychom o nich mohli hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  K hlasování o pozměňovacích návrzích k tisku 111 jsou návrhy procedury:

Za prvé hlasovat o pozměňujících návrzích výboru pro zdravotnictví a sociální politiku č. 2, 3, 4 a 8.

Za druhé hlasovat o pozměňujících návrzích výboru pro zdravotnictví a sociální politiku č. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 samostatně.

Za třetí hlasovat o pozměňujícím návrhu výboru pro zdravotnictví a sociální politiku č. 11, s případným přihlédnutím k výsledkům předchozích hlasování.

Za čtvrté hlasovat o pozměňujících návrzích 1 až 3 paní senátorky Seitlové a pana senátora Hampla.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Předpokládám, že je nám jasné, že budeme hlasovat čtyřikrát, výborový pozměňovací návrh bude rozdělen na tři části.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Jestli ještě mohu upřesnit. Pozměňující návrhy č. 2, 3, 4 a 8 výboru pro zdravotnictví a sociální politiku vypouštějí z návrhu zákona právní úpravu, jež se týká problematiky dodávek a distribuce léčiv.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To bude první hlasování. Prosím o stanoviska. (Ministr i garanční zpravodaj souhlasí.)

Můžeme přistoupit k hlasování. (Znělka.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové č. 39 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 50, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Prosím, uveďte další hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Druhé hlasování se týká pozměňovacích návrhů č. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Jde o pozměňovací návrhy legislativně-technického charakteru odstraňující nedostatky předloženého návrhu zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím o stanoviska (ministr souhlasí, garanční zpravodaj rovněž souhlasí.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové č. 40 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Můžeme pokračovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Třetí hlasování bude o pozměňovacím návrhu č. 11 výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Jedná se o účinnost tohoto zákona a je vázána na schválení Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím o stanoviska. (Ministr i garanční zpravodaj souhlasí.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

V hlasování pořadové č. 41 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A nyní můžeme hlasování pravděpodobně dokončit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Poslední hlasování bude o pozměňovacích návrzích 1 až 3 paní senátorky Seitlové a pana senátora Hampla. Jde o pozměňovací návrhy, které předpokládají v případě farmaceutů a klinických farmaceutů nahlížení do lékového záznamu v režimu opt-in na rozdíl od lékařů, kteří by měli nahlížení do lékového záznamu v režimu opt-out.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím o stanoviska. ( Ministr má nesouhlasné stanovisko, garanční zpravodaj má neutrální stanovisko – jeho výbor to neprojednal.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové č. 42 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 36, proti bylo 7. Návrh byl přijat.

Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy.

Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Nebudu spouštět znělku. Hlasujeme pořád...

V sále je v současné chvíli přítomno 71 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 36. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 43 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 300/2017 Sb., stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátor Peter Koliba a senátor ještě... Pane senátore, máte návrh? (Z pléna: Paní senátorka Seitlová.) Paní senátorka Seitlová. Souhlasí? (Jitka Seitlová přikyvuje.) Takže navrhuji, aby jimi byli pan senátor Peter Koliba a paní senátorka Jirka Seitlová. Přistoupíme k hlasování. Ne, pardon, poznámka... Je mi to jasné, pan senátor Horník bude navrhovat tři. Koho, prosím? (Jan Horník: Paní senátorku Seitlovou nebo Hampla.) Seitlová už byla navržena. Tak oba? (Jan Horník: Oba!) Tak dobře, pane senátore Hample, souhlasíte? (Václav Hampl přikyvuje.) Tak, tři senátoři jsou pověřeni. Pan senátor Koliba, paní senátorka Seitlová a pan senátor Hampl. My přistoupíme k hlasování. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s pověřením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 44 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji všem za příspěvky. A my se u stolku vyměníme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Hezký dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat v jednání.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 106

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 106. Já mezi námi vítám a zároveň žádám pana ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby nás s návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych upřesnil a představil krátce materiál ministerstva průmyslu a obchodu. Jedná se o návrh novely zákona o investičních pobídkách, z našeho pohledu velmi důležitý zákon, v rámci kterého proběhla i v rámci Poslanecké sněmovny poměrně živá diskuse. Dovolte, abych vám nyní zjednodušeným způsobem ukázal, k čemu zákon míří, současně vám ukázal možnosti, které jsme měli v rámci jeho přípravy.

Dovolím si nejdříve shrnout to, co obnášel ten zákon předcházející, v jaké jsme byli situaci. Podotýkám, že zákon o investičních pobídkách zde platí již více jak 20 let...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pardon, pane ministře. Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, zklidněte se, dokončete hovory, děkuji, pane ministře, máte opět slovo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Děkuji. Ten zákon zde platí více jak 20 let, jsou kolem něho velké emoce a principiálně šlo o to v 90. letech sem získávat a dostávat zahraniční investory, díky čemuž se tady připravila celá řada nástrojů, pobídek, ať už ve smyslu podpory zaměstnanosti nebo přímých dotací, pro to, aby sem začaly chodit nejenom zahraniční firmy, tady je nutné říct, tento zákon platí i pro tuzemské firmy, je tady jedna trochu mýlka, příliš mediálně zkratkovitě ukazovaná, a to je to, že ten zákon platil pro zahraniční investory. Drtivá většině z nich byli čeští investoři. Ale samozřejmě o těch zahraničních, o těch velkých se hodně diskutovalo. Nicméně ten zákon z našeho úhlu pohledu je už za zenitem, v současné době, kdy zde máme takřka nulovou míru nezaměstnanosti, firmy řeší jiné problémy, je zde už celá řada etablovaných zahraničních investorů, tuzemští investoři mají celou řadu jiných pobídek, tak se přestoupilo k tomu, že je třeba tento zákon zásadním způsobem změnit.

Nutno ještě říct, že ten zákon je doposud stále jako nárokový, to znamená, kdo přišel a zažádal si, tak ty zdroje musel dostat, čili nikdo nikoho nevybíral.

Diskuse, která byla, byla taková, že buď se zcela zruší ten zákon, popravdě o tom byla i velká diskuse ve sněmovně, to znamená, nikdo nedostane vůbec nic, nebo se zásadním způsobem zredukuje a upraví. My jsme nakonec v rámci vlády rozhodli o tom, že nepůjdeme na tu absolutní hranu toho, že by se zcela zrušil, dovolím si vysvětlit proč. Z našeho pohledu je třeba jednoznačně udělat změnu, nesmí to být na bázi nárokové, ale na bázi toho, abychom nevylili dítě i s vaničkou. Prostě a jednoduše, jsou určité specifické investice, my jsme je jasně stanovili, jsou to investice do vědy, do výzkumu, do vývoje, které, pokud zde bude realizovat ať už zahraniční partner nebo tuzemský hráč, tak by měl mít možnost na určitou investiční pobídku dosáhnout. To není úplně nic nového. Takřka v každém zemi v Evropě je celá řada nástrojů, které podporují investice do vědy, výzkumu a inovací. Jedním z nich, který se řádně využívá, je např. tzv. daňový odpočet, to znamená, ten, kdo investuje do výzkumu, vývoje a inovací, tak má možnost si z daní odečíst určitou částku. Další typický nástroj je právě nástroj klasických investičních pobídek. Důležité je říct to, že i když se tento zákon týká podnikatelů, to znamená ti, kteří budou do výzkumu, vývoje a inovací investovat, je tam dost jasně a pregnantně vysvětleno, co to vlastně musí být za investici, tak se dotýká zcela zásadním způsobem nikoliv pouze podnikatelského sektoru, ale sektoru univerzitního, sektoru vědecko-výzkumného. Prostě a jednoduše, ten systém funguje tak, že univerzity a výzkumné organizace dělají společný konsorciální, to je jedno, jak to nazveme, výzkum právě s podnikatelskou sférou, právě tento nástroj, kdy podnikatelé investují a nabírají si jako partnery univerzity a výzkumné organizace, je tím hlavním zdrojem, kterým my dneska financujeme tuzemský výzkum, vývoj a inovace. Když se podíváme, kolik jde ročně do výzkumu, vývoje a inovací, já myslím, že je důležité to sdělit, tak je to částka necelých 100 mld. Kč. Na této částce se přibližně z 55 procent podílí právě podnikatelé, ten zbytek jde ze zdrojů národních, které se distribuují prostřednictvím Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, je to řádově 35 – 37 mld. Kč, záleží na tom, jestli minulý rok nebo tento, a ten zbytek jde ze strukturálních fondů. Pro nás je, troufám si tvrdit, skoro smrtelně důležité, abychom udrželi nejenom tento celkový obnos, ale abychom ho naopak ještě navyšovali, protože když se podíváme na percentuální podíl vůči HDP, tak v tuhle chvíli se pohybujeme na 1,8 procentech výdajích na výzkum a na vývoj, zatímco průměr EU jsou 2 procenta. Naše velká ambice, věřím, že na tom se shodneme, je posilovat tuto částku, s ohledem na to, že chceme směřovat k inovativní ekonomice, k ekonomice založené na přidané hodnotě a investice do vědy, výzkumu a do vývoje je klíčová pro budoucí prosperitu. Proto míříme až k hranici 2,5 procent. Fakticky tím říkáme, že jestliže chceme udržet tento trend, a to je dobrá zpráva, který se zvyšuje, to znamená, zvyšuje se ten podíl vůči HDP, ve smyslu výdajů na výzkum a na vývoj, tak musíme motivovat privátní sektor. To je to zásadní sdělení, které jsem vám tady chtěl říct, zjednodušeně není možné spoléhat na to, že investice do výzkumu a do vývoje zvládnou pouze univerzity nebo výzkumná pracoviště, není to tak nikde na světě, a ten podíl, přibližně 70 % privátní sektor a 30 % vědecký sektor, nebo říkejme, akademický a výzkumný sektor, je celkem zdravý a je úplně normální všude ve světě. Co tím vlastně říkám? Že všude ve světě se snaží motivovat ten privátní sektor, aby peníze do toho výzkumu dával, už jenom tím spíš, že jeho sparing partneři jsou univerzity a výzkumná pracoviště. Takže tím jenom chci deklarovat to, že zbavovat se nástroje podpory podnikatelů pro investice do výzkumu a do vývoje by bylo nešťastné, proto jsme tento nový zákon o investičních pobídkách takto koncipovali. Fakticky to znamená to, že nárok na tuto pobídku budou mít pouze tyto organizace.

Další důležitá změna, kterou jsme udělali, více jsme ji přiblížili segmentu malých a středních firem, protože doposud měli nárok pouze ti, kteří investovali alespoň 100 mil. Kč, respektive v ohrožených oblastech, nebo ne ohrožených, ale oblastech s menší ekonomickou výkonností to bylo 50 mil. Kč.

Nyní se to dalo na půlku. Takže vlastně se toho můžou účastnit firmy, které mají 50 mil., resp. 25 mil. Můžete namítnout, že i těch 25 mil. nebo 50 mil. investice není úplně pro malou firmu, souhlasím, je to pro firmu spíše střední, nebo, řekněme, menší střední. A samozřejmě pro ty větší firmy. Na druhou stranu ale, pokud bychom to tlačili ještě níž, podporovali bychom touto formou třeba firmy, které investují 5, 7 mil. Kč, stával by se z toho nástroj, který by byl neskutečně široký, ale hlavně ty firmy, které investují relativně malé částky do výzkumu, mají daleko elegantnější a rychlejší nástroje, např. prostřednictvím TAČR, např. prostřednictvím resortních programů, je jich celá řada, popravdě řečeno, jsou dnes nevyčerpány. Takže není pravda, že by menší firmy neměly nárok na investiční pobídky, opak je pravdou, nevyčerpávají zdaleka všechny. Např. na TAČR je to zcela evidentní. Z 4,2 mld. Kč vyčerpali pouze 2 mld. Kč v minulém roce.

Takže to je k těm malým a středním podnikům. Nicméně ta tendence snižování se tam jasně projevila.

Poslední, co bych chtěl k tomu říct, to je rovněž z mého pohledu až příliš velká mediální zkratka, kdy se o této formě podpory hovoří jako o dotační podpoře. Není to pravda. Dotační podpora je taková, že někdo dostane peníz, např. z operačních programů, ta firma ho dostane a využívá. Toto je podpora na bázi motivace ve smyslu toho, že když někdo vygeneruje nějaký zisk, tak se mu sníží jeho daňový odpočet, to znamená, je to ve smyslu toho, jsi dobrý, vyděláváš peníze, tím pádem zaplatíš o něco méně daní. Není to forma taková, že se rozdávají peníze, ale nutí se k aktivitě, nutí se k výkonnosti. A poté, co tu výkonnost má, tak se mu teprve ulehčí ten život tím, že se mu zmenší daň.

Takže z našeho úhlu pohledu to naopak podporuje výkonnost. Kdybych to měl porovnat třeba s tou zahraniční společností, tak si představme, že budeme mít zahraniční firmu, která se rozhodne investovat třeba do nějakého výzkumného, vědeckého projektu, ona si může vybrat, buď půjde do Maďarska třeba, nebo půjde do ČR. Pokud u nás dostane tuto investiční pobídku, připusťme, že ji přesvědčíme a přijde do ČR, nebo bude to jeden z těch faktorů, v tu chvíli ona zde vytvoří zisk, my jí ten zisk o něco málo zdaníme. Kdyby sem nepřišla, tak ten zisk tady není vůbec a nebylo by tady ani to, co tady zůstává z toho generování té výkonnosti té společnosti.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení senátoři, děkuji za možnost zde vystoupit, snažil jsem se to trošku možná kupecky vysvětlit, ale tím, že se k tomu pozitivně postavily všechny podnikatelské, zaměstnavatelské, klíčové svazy ČR, ať už je to Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Konfederace podnikatelských a zaměstnaneckých svazů, a všichni jejich kolektivní členové, kterých je v současné době 130, čili profesní svazy, cechy atd., následně to prošlo pozitivně všemi výbory sněmovny a nakonec tedy to bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou, tak z důvodů, které jsem přednesl, si vás dovoluji požádat o podporu návrhu tohoto zákona.

Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, vaše místo je vyhrazeno u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, ten přijal usnesení, záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 106/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení máte jako senátní tisk č. 106/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad. Ten se ujme nyní slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr hovořil o schvalovacím procesu ve sněmovně, já bych jenom doplnil, že... Pardon... Ve třetím čtení pro tento návrh zákona z 177 přítomných poslanců hlasovalo 131 poslanců a pouze 6 jich bylo proti. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením VHZD, konkrétně se jednalo o 76. usnesení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje místopředsedu výboru, senátora Lumíra Aschenbrennera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Zatím vše, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. I vás žádám, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Tomáš Goláň? Signalizuje, že ano, pane kolego, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. ÚPV k tomuto zákonu nepřijal žádné stanovisko, protože 3 členové ÚPV byli pro zamítnutí, 3 byli pro schválení. Ale to nestačilo při kvóru 4. Takže žádné stanovisko ÚPV k tomuto zákonu nepřijal. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane senátore, táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan senátor Patrik Kunčar.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Jakékoliv investiční pobídky považuji za další formu dotací, ať už tomu říkáme motivace nebo jakkoli jinak. Pokud pominu, že v minulosti byly mnohé investiční pobídky přinejmenším velmi diskutabilní s prakticky nulovým přínosem pro českou ekonomiku a pracovní trh, tak samozřejmě moc dobře víme, jakým způsobem většina dotací deformuje podnikatelské prostředí, férovou soutěž, transparentnost a konkurenceschopnost.

Dotace, které plynou na rozvoj měst a obcí, považuji za velmi prospěšné, ale co se týká dotací do soukromé sféry, vnímám je jako velmi rizikové, protože nastavit naprosto férové a transparentní podmínky pro všechny je téměř nemožné. Vždy musí zákonitě dojít k tomu, že ten, kdo na dotaci dosáhl, je méně nebo více zvýhodněný vůči tomu, kdo na tuto dotaci z nejrůznějších důvodů nedosáhl. Ať už to bylo díky tomu, že požádat o dotaci v řádném termínu nestihl, neměl v danou dobu volné potřebné finanční prostředky, projekční kapacity, nenašel nikoho, kdo by dotační žádost zadministroval nebo při hodnocení žádosti nedosáhl dostatečného bodového ohodnocení, příp. udělal v celém procesu chyby, na základě kterých byl pak vyřazen. Úplně stejně vnímám zákon o investičních pobídkách, v době, kdy naše země po sametové revoluci nutně zejména zahraniční investice a know-how potřebovala, jsem investiční pobídky vnímal jako nutnost a pro ekonomiku velmi prospěšné. Ale dnes, 30 let po pádu totality, jsem přesvědčen, že naše ekonomika je dostatečně silná, máme zdravé, silné podnikatelské prostředí, mnoho privátních společností, které jsou dostatečně silné. Vidíme to podle toho, že tyto mnohé ryze české firmy expandují do celého světa, mají vlastní výzkum a vývoj a také dobré jméno ve světě. Je jedno, jestli jsou to firmy z oblasti strojírenství, farmacie, IT, energetiky nebo dalších. Proto vnímám jakékoli investiční pobídky, ať už je bude schvalovat ministerstvo průmyslu a obchodu nebo nově vláda, jako velmi rizikové, deformující zdravé a férové podnikatelské prostředí, s rizikem potenciálních arbitrážních sporů do budoucna.

Z tohoto důvodu tedy tento zákon v předloženém znění podpořit nemohu, ačkoli se snažím vnímat dobrý úmysl předkladatele, směřující zejména k podpoře výzkumu a vývoje. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, dále vystoupí pan senátor Lukáš Wagenknecht.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající, já se také krátce vyjádřím k oblasti veřejné podpory formou investičních pobídek, která tady je řešena, já bych tady vyzdvihl jednu pozitivní věc, kterou řekl pan ministr, za to mu děkuji, že vláda má zájem více podporovat drobné a střední podnikatele, s tím bych neměl problém, nicméně i tak samozřejmě je potřeba vždy zohlednit potřebnost té samotné podpory, protože i drobný živnostník, který dostane podporu, ve vedlejší vesnici ji nedostane, tak je zvýhodněn na trhu a trh se křiví. Nicméně to je první pozitivní věc, kterou bych vyzdvihl, pak bych pochválil náš legislativní odbor, který také upozornil na určitá rizika. Mně tam jedno z nich vyplynulo, to je zajímavé, a to je taková formulace, že to bude zaměřené na investiční akce s vyšší přidanou hodnotou. Já bych byl rád, kdyby nám prostřednictvím pana předsedajícího pan ministr mohl říci, co tím je myšleno, protože já nemám rád takové ty vágní a definované pojmy, máme tady třeba daň z přidané hodnoty a jiné pojmy, ale co to ta přidaná hodnota bude. Můžeme si pod tím každý představit, jestli to budeme chtít, ale může to být potom hodně flexibilní. To je spíš ujasňovací věc, ale potom mě tady zaujal pojem, který padl, vyšší flexibilita. Já vnímám jakoukoli formu té veřejné podpory, důležité je, aby v té formě byla jasná pravidla, a to, že nějak pravidla jsou přímo nastavena, a pak se dodržují, eliminuje jakékoli možné znevýhodnění někoho jiného na tu přijatelnou míru a mez. V tuto chvíli ale tady máme návrh, který nám posiluje pravomoci vlády, jestli to chápu dobře, tak vláda bude mít nyní větší pravomoci svolat ty investiční pobídky, takže my to posuneme od současného stavu, kde byla nějaká pravidla, která se schválila systémově, k systému, kdy bude vláda ta, která bude rozhodovat. Máme tady takové království. To znamená, bude tady rozhodovat vláda nebo král a jeho knížata. Ne, nechci to zlehčovat. Bude to nicméně nějaký sbor, který bude o něčem rozhodovat. A máme tady větší míru možného zásahu a toho křivení trhu, jak to vnímám já. To je můj subjektivní pocit, jak to vnímám já. Nebudu tady poukazovat na možné střety zájmů některých členů vlády, jejichž firmy také čerpají investiční pobídky v tuto chvíli. Nicméně v této oblasti bych se zeptal opět pana ministra, protože podle mých informací ten systém pobídek proběhl tzv. notifikací Evropské komise, to znamená, že nějakou formou komise posuzovala ten minulý stav, tak jestli i toto nově navrhované znění Evropská komise posoudila a přehodnotila z pohledu možné veřejné podpory. Já si myslím, že ten nový systém je zásadně jiný od toho, co bylo předtím schváleno. Jsou tady určitá rizika, že to královské posuzování a rozdělování investičních pobídek by mohlo být na hraně minimálně nebo za hranou té současné notifikace v rámci systému veřejné podpory. Takže bych byl rád, abychom toto ujištění dostali, pokud ho i máte, budu moc rád, kdybyste nám ho poskytl, abych měl ujištění, že tady schvalujeme něco, co by nebylo v rozporu s evropským právem. Pokud by to nebylo, tak mám velký problém s tím toto schválit, budu minimálně pak asi iniciovat případně, pokud by se to schválilo, stanovisko z mé strany, abych ho z komise dostal.

Závěr je jediný pro mě, byl bych velice nerad, abychom dál křivili trh v rozporu s pravidly, protože obecně to křivení trhu je. To si nebudeme zazlívat. Děkuji a budu rád za reakci pana ministra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, jenom připomínám, že na předkladatele, členy vlády se senátorky a senátoři mohou obracet přímo. Pouze mezi sebou prostřednictvím řídícího. Nyní vystoupí pan senátor Michal Kortyš. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. Co se týká dotací, můj názor je stejný jako u prvního předřečníka, který tyto dotace, které tady jsou po 30 letech, tak kroutí trh a vlastně ti podnikatelé, kteří jedou bez dotací, tak myslím si, že jejich problémy, které mají, tím, že dostane ještě konkurence dotaci, se ještě víc prohlubují. Já myslím, že by možná nastal čas se vrátit nebo se nevrátit, ale začít dělat ne dotace, ale nějaké pobídky pro střední stav, což jsou lidé, kteří zaměstnávají třeba 10, 20, 30 lidí, na které se tady úplně zapomíná. Tito lidé se starají o lidi, kteří jsou okolo nich v těch městech, ta ekonomika, kterou tvoří, dostal jsem informaci, že to je 40 % HDP, tak si myslím, že by si zasloužili nějakou pozornost, určitě nebudou chtít žádnou dotaci, ale myslím, že formou úlevy na daních, to by byla ta správná cesta, snižováním daní a administrativy. Ale to sem asi nepatří.

Já bych se chtěl zeptat pana ministra, jak budou řešit vyhodnocení přidané hodnoty těchto projektů, to už tady padlo, jak se budou procesovat všeobecné podmínky, které budou potom návrhem vlády. Tady jsem si přečetl, že základním předpokladem pro poskytnutí investiční pobídky je dle zákona o investičních pobídkách splnění všeobecných podmínek. Oproti stávajícímu znění zákona o investičních pobídkách je dle návrhu zákona katalog všeobecných podmínek upraven v návrhu zákonem zčásti, zbývající část má být obsažena v návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanoveních zákona o investičních pobídkách. V tomto kontextu nelze v nově zavedené koncepci systému investičních pobídek nepoznamenat, že jelikož je z hlediska posuzování záměru získat investiční pobídku prokázaným splněním všeobecných podmínek klíčové, je absence explicitního výpočtu všech problematická, neboť v důsledku deklarované flexibility, především nastavení bližších specifik, podporování investic do komplexního nařízení vlády, kde jsou návrhem nařízení vlády upraveny další všeobecné, nikoli pouze zpřesňující podmínky pro poskytnutí investiční pobídky. Investování je možné vnímat jako jistý projev nestability systému a snížení jeho průhlednosti a v důsledku i právní jistoty, poněvadž případné změny kteréhokoliv z kritérií pro poskytnutí investiční pobídky můžou být provedeny účelově v jakémkoli časovém okamžiku a v jakémkoli rozsahu. Tedy zcela bez parlamentní kontroly.

Otázka tedy zní, jakým způsobem se budou tyto podmínky dopracovávat, jestli budou informováni potom lidé, kteří budou o tom rozhodovat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Dále vystoupí pan senátor Jan Sobotka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Sobotka:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jenom krátce, příklad dobré praxe, investiční pobídka pro rozvoj Škody Auto ve Vrchlabí byla zásadní pro rozvoj celého regionu. Kdyby nebyla rozhodnuta v roce 2005, tak nám tam chybí 2000 pracovních míst, protože ta továrna by tam neexistovala. Takže já si myslím, že je dobře, že jsou to motivační věci, ale jenom chci říci, že to fungovalo, že se jednalo o investice do majetku krajů, států a města, které do toho dávaly nějaký 25% podíl. A jenom pro příklad, ta Škoda Auto vytvořila ve Vrchlabí velmi moderní závod na převodovky, kde dodává převodovky do celého koncernu, ale když to trošku jenom zbagatelizuji, dostala pobídku nebo dostala dotaci ve výši, abych to nepřehnal, 30 milionů korun. Postavila závod za 6 miliard korun. To je ten poměr. Takže já nevím, tamhle kolega, pan senátor Raduan jako primátor Boleslavi... Já si myslím, že pro nás to bylo úplně zásadní, ten region by vypadal úplně jinak, protože ta továrna by tam nebyla.

Protože restrukturalizovat tu minulost, restrukturalizovat Škodovku na moderní závod Volkswagen normálním způsobem není možné. Ta továrna by asi někde v České republice byla, ale nebyla by u nás. Takže já si myslím, že investiční pobídky fungují a pro závod, jako je Škoda Auto je to otázka morální, jestli si vážíme toho, že tady jsou, anebo jestli nám je to úplně jedno. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a ještě je přihlášen pan senátor Zbyněk Linhart, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  Hezké dopoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové.

Já bych obecně souhlasil s tím, co tady zaznělo od mých kolegů a obecně jsem zdrženlivý k investičním pobídkám. Ale teď, jak tady řekl můj předřečník, bych řekl, že jsou důležité. Ale daleko důležitější by bylo pomoct v tom regionu investicemi do infrastruktury, vybavenosti atd. Někde v těch textech se píše o tom, že by investiční pobídky, coby soustředěná veřejná podpora investičních záměrů podnikatelů, měly být směřovány na projekty s vyšší přidanou hodnotou. Je to otázka, co to je. A když už, tak to má být top, něco opravdu významného.

A zadruhé se píše, že by to měly být projekty ve státem podporovaných regionech. Ale v tom samotném zákoně to nevidím. Ale obecně si myslím, že to je to důležité, protože jestli mají být investiční pobídky nebo jakákoli podpora tohoto typu, tak by měla směřovat do regionů, které tu podporu opravdu potřebují. Z hlediska nejen podnikatelského, ale z hlediska celého rozvoje. Což jsou například severozápadní Čechy. Ale v samotném zákoně to nevidím.

Takže bych se chtěl zeptat pana ministra, jestli by mi mohl osvětlit ten přístup vlády v tomto smyslu a na podporu podnikatelů v těchto regionech. Protože když už tedy investiční pobídky, tak bych řekl, že mají směřovat nějak uceleně. Má to být nějaký postoj vlády i k regionální politice, to znamená, že by investiční pobídky směřovat, když už je máme, do strukturálně nebo jinak postižených regionů.

Aby to nedopadalo tak jako v minulosti, že se dá půl miliardy investiční pobídla společnosti BOSCH, půl miliardy do Českých Budějovic, kde to znamená, že to jenom odsouvá a vlastně vysává pracovníky z toho regionu, který už dnes je poměrně bohatý a s nezaměstnaností jsou na tom velmi dobře. Čili bych se chtěl zeptat z hlediska zákona i z hlediska činnosti vlády, jak konkrétně bude vláda postupovat v tom, aby investiční pobídky směřovaly tam, kde jsou opravdu potřeba. A chtěl bych požádat pana ministra, jestli by bylo možné – a já doufám, že s tím vláda pracuje, aby si dělal nějakou reflexi toho, co se dělo v minulosti. Jestli třeba například má k dispozici údaje za posledních 10 let, jestli je tedy vláda a ministerstvo má, kam vlastně ty investiční pobídky byly směřovány a do jaké míry se uplatňovaly v jednotlivých krajích. To znamená, i v těch postižených, kterým deklarujeme, že je potřeba pomoct. Sudety nebo západní Čechy, Ostravsko. A jestli vláda toto reflektuje a jestli to chce zohlednit ve své další reálné politice.

Protože zákon, ta novela tak, jak tady je, dává větší pravomoci vládě. Takže bych chtěl vědět, jak vláda toto bude řešit a promítat do svého rozhodování. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a nyní vystoupí pan senátor Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já navážu tam, kde kolega Linhart skončil. Z postižených regionů, které on tady vyjmenoval, je na tom nejhůř Karlovarsko. Karlovarsko, na rozdíl od Moravskoslezského kraje, kde se HDP lehce zvedá, Ústeckého kraje, kde HDP je zhruba na rovině, tak Karlovarský kraj neustále klesá.

Co mě ale zaráží a já se chci zeptat, jak dalece vláda přemýšlí o investičních podmínkách právě s tou přidanou hodnotou. To je ten případ, co tady zmiňoval kolega Linhart. Protože na západě Čech vidíme, že vznikají a jsou tam pobídky, ale jsou to všechno skladovací haly, jsou to obrovské kolosy, které jsou připraveny jen na to, že se zboží z jedné strany převeze a na druhou stranu se rozváží. To moc velká přidaná hodnota není. Spíš to území zatěžuje dopravou. A zatím takovým jediným, asi pro Karlovarský kraj zajímavým investorem se jeví, že by mohla být společnost BMW, kterou jsme asi před 14 dny navštívili. Jednali jsme s vedením bavorského Sněmu. Oni měli obrovský zájem, aby BMW, tahle auta a tyhle věci, tu zkušební dráhu apod., měli v Bavorsku. Nakonec jaksi prohráli, ale ve finále nám sdělili, že ta záležitost je uzavřená a že akceptují a berou a budou podporovat, aby tato fabrika vznikla na Karlovarsku. Konkrétně na Sokolovsku, které je postižené nejvíc a kde pomaličku jde těžba do útlumu.

Mě právě zajímá, jestli vláda, když se rozhoduje, kam dá investiční pobídky, jestli také zvažuje, jestli to území je zdevastované, jestli jsou tam ekologické zátěže, jestli tam jsou dneska nevyužitelné braunfieldy, jestli tam dávají finanční prostředky. Anebo je to na zelené louce, jako se tomu děje v Karlovarském kraji v Chebském okrese, kde už se rozjíždí druhá zóna. A v Karlovarském okrese nejkvalitnější zemědělská půda je právě na Chebsku. A ta zemědělská půda se jenom ubírá a ubírá a ubírá. A přitom na Sokolovsku po těžbě je obrovské množství pozemků, které by se daly využít.

Čili jak dalece s tímhle vláda pracuje a zdali vůbec se nad tím zamýšlí. A také další ještě věc, zdali se zamýšlí nad tím, aby byli zaměstnaní naši lidé, a nikoliv agenturní pracovníci. Do těchto hal, o kterých já vím, se vozí lidi – Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Moldávie, nově Mongolsko. To nevím, jaká je tam přidaná hodnota? Na skladníky, kdo jiný, ale my potřebujeme zrovna to BMW, kde bude dělat případně 200 špičkových odborníků. Asi zejména budou zatím z Německa, nicméně budou zaučovat naše lidi a díky tomu se můžeme dostat trochu dopředu. Jinak se z toho ten Karlovarský kraj vůbec nevyhrabe.

Čili jestli byste mi, pane ministře, na tohle mohl zareagovat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a nyní vystoupí Jitka Chalánková, paní senátorka, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové. Já budu velmi krátká, protože tady už zaznělo pregnantní vysvětlení jak od pana kolegy Kunčara, tak pana kolegy Wagenknechta. Ať už hovoříme o daňových odpočtech, nebo na druhou stranu pozitivní formě dotací formou investičních pobídek, tak dopad do rozpočtu je v podstatě stejný. Takže proto hovořím o tom stejném dopadu do rozpočtu.

Rolí státu by mělo být nastavení především rovných podmínek pro zaměstnavatele. To je ta klíčová záležitost. Nebudu zde již zabíhat do oblasti veřejné podpory, už to všechno zaznělo. Možná bych doporučila, pan ministr má určitě k dispozici zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu o vyhodnocení dotací a investičních pobídek za léta 2004 – 2014. Pokud si dobře pamatuji, měli jsme možnost se s touto zprávou seznámit, tak to vyhodnocení je velmi... Není optimistické, tak, řekla jsem to velmi kulantně. Je nulové. Je to velmi smutné, ale je to v počtu získaných pracovních míst a zaniklých pracovních míst to není v tom porovnání optimistický výsledek.

A pak ještě možná pro nás pro všechny, vždycky, když se peníze vydávají, tak si říkejme, ať se to týká čehokoli, jakéhokoli resortu, to, co vydává stát, to všechno do poslední koruny jsou peníze daňových poplatníků. Jiné nemáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, já si nyní vezmu slovo, pane senátore. Já jsem se hlásil. Pan senátor Horník bude řídit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže slovo má místopředseda Senátu kolega Štěch. Máte slovo, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane místopředsedo vlády, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já mám několik poznámek spíš na tu diskusi, která tady proběhla.

Zaprvé chci říci, že ten návrh podpořím. Myslím si, že je to návrh, který vychází z dobrého zmapování, z realistického pohledu na minulost, ale i současnost investičních pobídek. Já si také umím představit, že by pobídky nebyly, ale, prosím vás, myslím si, že to je chiméra. Pobídky by musely minimálně podobně se nacházející země, prakticky všechny země regionu a světa také zrušit. Pokud budou existovat pobídky, a ony existují na území, která jsou našimi konkurenty, s kterými pomyslně závodíme o získání lukrativních, zejména sofistikovaných a pracovních příležitostí s velkou přidanou hodnotou, tak si myslím, že se nemůžeme chovat jinak. To je logika, která se nechá těžko vyvrátit.

A to je u řady dalších věcí, zemědělské dotace apod. Pokud nedojde k nějakému celoevropskému, respektive spíše světové dohodě, tak nějaké zásadní skoky spíše ekonomiku můžou vychýlit a poškodit.

Myslím si, že návrhy směřují skutečně k tomu, aby se motivovalo to, co nám zajišťuje budoucnost. A to je to zainteresování do vývoje, výzkumu. Jsem rád, že se v současné době nezapomíná ani na základní výzkum. Byly doby, kdy to pomalu bylo něco nemravného. Chci ještě říci jednu věc. Tady se hovoří, že je potřeba podporovat regiony, já s tím souhlasím. Samozřejmě ty regiony, které mají strukturální problémy, myslím si, že už se dost vyřešilo. Je to vidět, ale samozřejmě ještě hodně zbývá. Ale dovolím si říci, protože tu zaznělo, že pobídky směrem např. k BOSCH České Budějovice byly nepotřebné, že to není pravda. Není to pravda, protože nezapomínejme na jednu věc, abychom nevylévali vaničku s dítětem, že jsou regiony, které sice nikdy neměly vysokou nezaměstnanost, neměly takové velké objemové restrukturalizace, jako třeba bylo Kladensko, severní Morava, Ostrava, ale, prosím vás, ta příjmová, výdělková úroveň a životní úroveň v těch regionech není vysoká. Ti lidé si na to zvykli, umí se s tím vyrovnat, ale není vysoká.

A já musím říci, díky tomu, že např. Vysočina, můj senátní obvod, konkrétně Humpolecko prošlo velmi bolestivým obdobím. Řekněme 10 let po politických změnách, nebo i méně let, tak se podařilo na Humpolecko dostat celkem zajímavé investory. Zrovna tak se to týká i Jihlavy. A díky tomu dneska Kraj Vysočina, kde mám tu čest tu západní část zastupovat, má vyšší příjmovou úroveň, než mají jižní Čechy. Díky těmto investicím. A proto já, jako senátor za východní část Jihočeského kraje, musím odmítnout to, že by se něco mělo striktně rušit.

Samozřejmě že větší objemy investičních pobídek směrem k investorům jsou vázány na to území, kde máme problémy. A je to naším celospolečenským zájmem nemít v zemi velké rozdíly mezi regiony, ale na druhou stranu já bych třeba nesouhlasil s tím, abychom nepodpořili nějaká vědecká pracoviště nebo vývojová pracoviště, které zahraniční investoři chtějí mít v Praze. Ano, mnoho investorů – a já vím, že když třeba přicházela Toyota do České republiky, ona nechtěla na severní Moravu, protože bohužel tam byly takové přízemní pro nás, ale pro investory ne, že oni chtějí být blízko hlavního města, blízko velkého letiště a další a další. A my jsme se mohli rozhodnout, buď ne, anebo ano. A my jsme myslím udělali dobře, že jsme se rozhodli, že ano. Byť si myslím, že už toho automobilového průmyslu v České republice, jakési monokultury, je dost. Ale na druhou stranu v té době to bylo rozhodnutí zcela správné.

Takže já jenom chci varovat před tím jednostranným pohledem. Obecně souhlasím, že je potřeba podporovat regiony, zejména infrastrukturu, které jsou přece jen ještě v období jakési restrukturalizace, ale na druhou stranu říci, že jsou regiony, kam by ty peníze neměly přijít, protože je potřeba vícero ukazatelů vzít v potaz, nejen ten, že nezaměstnanost je nízká. Jsou také ukazatelé životní úrovně, vzdělanosti. Není dobrá věc, že některé regiony, konkrétně je to Vysočina, ale i třeba jižní Čechy, koeficient vzdělanosti mají podstatně nižší, protože mladí lidé, kteří tam vystudují střední školu, odcházejí na vysokou do center největších měst, která máme v zemi. A po škole se nevrací, protože vhodné zaměstnání, dobře placené zaměstnání v regionech nenacházejí a zůstávají ve velkých centrech.

Takže podpořím tento návrh, myslím si, že je na současné poznání naší praxe realistické a že to jde správným směrem. Za nějaký čas se to třeba bude muset zase změnit. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a dalším přihlášeným do rozpravy je Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já jenom chci říct takovou poznámku, která se toho tématu také týká. Já jsem se chtěl pana ministra zeptat, zda v rámci investic a investiční záměrů vše konzultuje s Ministerstvem pro místní rozvoj. Jak tady říkal už pan kolega Linhart, tak já to jenom potvrdím, že jak v oblasti ukazatelů kvality života, tak v oblasti makroekonomického vývoje, tak v oblasti řekněme úrovně inovací a vědy a výzkumu se rozdíly mezi kraji přes veškeré snahy v rámci kohezní politiky zvyšují.

To znamená, že tarify rostou. To je první věc a velmi bych se přimlouval za to, aby ministr za místní rozvoj a MPO v této věci spolupracovali. A druhá věc, na kterou si dovolím upozornit, dle mého názoru nejefektivnější intervencí, investicí do rozvoje regionů by bylo navýšení daňových příjmů, které mají od státu obce. A navýšení příjmů krajů účelově vázaných na rozvoj infrastruktury a podpory vzdělávání. Pokud by jenom tyto peníze bez jakéhokoli dalšího závazku obce a případně kraje s tímto účelem dostaly, tak jsem přesvědčen – a pokud by se tak stalo řekněme i odlišně od toho, jak který kraj je dneska na tom s kvalitou života, tak by to pomohlo daleko více než desítky či stovky investičních programů, které musí administrovat desítky či stovky úředníků.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a přihlášen je pan senátor Michal Kortyš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já myslím, že tady nezaznělo, že pobídky byly špatné. Ty pobídky byly fakt dobré, ale podle zákona, který byl od roku 2000, tak si myslím, že naši republiku pozvedlo na hodně vysoký level. Tady bylo spíš řečeno, že v dnešní době by se měl ten zákon změnit. Troufám si tvrdit, že by se měl zrušit úplně a udělat celý nový. My ho tady jen doplňujeme. A máme tady nějaké problémy, které chceme vyřešit, nebo je tady připomínkujeme. Ale chápu i to, že než by se udělal nový zákon, že by to trvalo hodně dlouho a možná by se změnila i tady nálada, nebo spíš v republice, že by to zase mělo jiný dopad.

Takže to bylo jenom na doplnění, že pobídky, které tady byly, byly dobré, ekonomiku to nastartovalo a teď by bylo potřeba se zamyslet. Protože ty důvody, které byly, ty už padly. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a přihlášený je pan senátor Miroslav Nenutil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, pane ministře. Já tady nebudu vystupovat s konstatováním, že budu podporovat návrh tohoto zákona, ale musím se ohradit vůči panu místopředsedovi Horníkovi a nesmyslném zabírání zemědělské půdy na Chebsku. Ano, několik hektarů tam v současné době je zabráno, ale zemědělství na Chebsku nikdy nikoho neuživilo, ani neživí. A vzhledem k zániku textilního a keramického průmyslu v 90. letech a počátkem našeho tisíciletí nezbývá jiná možnost, než právě i těmi investičními pobídkami zakládat tyto průmyslové zóny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, přihlášena je paní senátorka Zdeňka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji, hezké poledne. Já bych chtěla spíš také jenom doplnění k tomu, co tady zaznělo. Jsme v sousedství velké průmyslové zóny Triangl, 8 km od nás. Musím říci, že tam zahraniční firmy nepobírají pobídky na zaměstnance třetích zemí. Mám to opravdu ověřené, jsou to Češi a Slováci, nejsou to žádné jiné národnosti. Pohybovala jsem se okolo této záležitosti, opakovaně jsem se ujišťovala u těch dvou největších firem, které zaměstnávají okolo 900 obyvatel.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. Paní senátorka byla poslední přihlášená do obecné rozpravy. Protože se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Pane navrhovateli, chcete se k proběhlé rozpravě vyjádřit? Pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji moc za diskuzi. Zazněla tady celá řada argumentů, názorů, já si jich vážím a respektuji každý. Dovolte, abych jich pár ještě vysvětlil. Trochu mě mrzí ideologizace celé záležitosti. Já jsem zde vystoupil věcně, objektivně a bylo hrozně jednoduché ukázat na minulost, bylo hrozně jednoduché ukázat na to, kdo to zde způsobil. Bylo hrozně jednoduché ukázat to, že dneska se říká, jak to pokrucuje trh, když to tady vzniklo. A kolik to stálo firmy, kolik to stálo daňové poplatníky a konkrétně tady rozebrat jednotlivé strany. Neudělal jsem to. A neudělám to ani teď, protože jsem přesvědčený, že i tak, jak to vznikalo, tak bylo děláno s vírou dobrou. A skutečně děkuji i těm, kteří se tady vyjádřili k tomu, že to pomohlo. A pomohlo to celé řadě regionů, krajů, pomohlo to nejen společnostem, ale pomohlo to výzkumným centrům, univerzitám atd.

Faktem je to, na tom se asi shodneme, že už je to dneska přežité a že je k tomu třeba přistoupit jinak. Principiálně úplně odmítám diskuzi o tom, že dotace rovná se pobídka. Pokud bychom k tomu přistoupili tímhle způsobem, tak vyřaďme daňové odpočty na výzkum, vývoj a inovace. A pokud to uděláme, je konec našeho výzkumu, protože to má každá evropská země. Každá evropská země dává odpočty na výzkum, vývoj a inovace. U nás to řeší tzv. pokyn D248. A pokud toto uděláme, tak směle budeme kráčet k tomu, že ne, že budeme zvyšovat pákovým efektem podíl na výzkumu a vývoji, ale necháme to všechno jen na univerzitách, na výzkumných centrech a skončíme v propadlišti dějin.

Pak zrušme záruky, Českomoravská záruční rozvojová banka, která dává tuto formu zajímavých pobídek, nejen naše, všude v Evropě, existuje to, co se u nás jmenuje ČMZRB, a velmi dobře podporuje formou velmi zajímavých záruk různé úvěry investičního operativního charakteru atd. Je to pobídka jasná.

A zrušme finanční nástroje. Pokud to sledujeme, tak pak vystupme rovnou z Evropské unie, protože Evropská unie sází na budoucnost pouze finančních nástrojů a správně sází na to – tady bych souhlasil s některými kolegy, že se budou eliminovat dotace, zejména v těch regionech, kde to dává smysl, tzn. které jsou bohatší. I my budeme brát čím dál tím méně dotací. Toto není dotace. A prosím, nedávejme dohromady rovnítko pobídka rovná se dotace. Protože není ani pravdou to, že to zasáhne negativně státní rozpočet. Opak je pravdou. Pojďme si to prosím dopočítat.

Tady byl zmíněn Karlovarský region, BMW. BMW, já jsem tam byl a jednal jsem s ředitelem BMW v Mnichově. Byly dvě možnosti, respektive tři, jak to BMW udělá. První, že půjde do České republiky na Sokolovsko, udělá tady polygon, který má vysoký impakt do vědy, protože tam bude pracovat 200 vědeckých pracovníků. A podmínka je, že budou zakládat startupy, spinoffy. Věřím, že se shodneme na tom, že Sokolovsko dává smysl.

Druhá varianta bylo Maďarsko, kde dostali rovněž velmi zajímavé investiční pobídky. A třetí, že to bude v Bavorsku. Tak připusťme, že bychom nedali žádnou a že bychom se nakonec nedomluvili. Jak by to dopadlo? BMW by tak nebylo. BMW by tady nezaplatilo ani korunu na daních. Tím pádem daňový poplatník by nedostal vůbec nic, v uvozovkách. To znamená, přišli bychom o čistý daňový příjem. Je faktem, že tím, že mu ho zredukujeme, takže odvede o něco méně. Ale není pravdou to, že to má negativní dopad na rozpočet. Přece když on sem přijde, tak to má dopad na rozpočet, akorát o něco menší než ve smyslu toho, kdyby tady zaplatil tu daň celou. V tom je podstata a princip té pobídky.

Ale souhlasil bych s jednou věcí, ať zase jsem objektivní, že český subjekt, který by tam tak jako tak ty peníze dal, tak by skutečně tu daň zaplatil o něco větší. Tam by to šlo v neprospěch daňových poplatníků. Já tím jenom chci říct, že všechno je potřeba vidět z obou stran mince. A tak jako já tady dogmaticky netvrdím, že to bude jednoznačný přínos, tak není ani pravda, že to dopadne negativně do státního rozpočtu. A pokud někdo ten výpočet má, nechť o něm diskutujeme.

Co se zde týká té připomínky, a teď to trochu parafrázuji, král bude rozhodovat o všem. No ano, ale to rozhoduje dneska také. Vždyť přece všechny investiční pobídky nad jednu miliardu jdou do vlády. A určitě to sledujete, vláda to formálně sjede a podívá se na to, co navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, čili nebude to vůbec o ničem jiném. Takže toto zde bylo nastaveno v minulosti, toto zde zůstává i nadále. A pobídky tak, jak dneska chodí na vládu, tak se budou schvalovat. Akorát, že, v uvozovkách, úplně všechny, s tím, že tím, že se zásadně zredukují, tak ten počet bude přibližně stejný. Čili vláda se v tomhle chová stejně, jak se chovala před deseti patnácti nebo dvaceti lety.

Důležitá poznámka, která je zde, jak se vůbec posoudí ta přidaná hodnota. To je myslím velmi důležitá diskuze. Já to tady nechci příliš legislativizovat, ale principiálně, tak, jako se uznávají odpočty na výzkum a vývoj, které kontroluje finanční správa, určují se podle tzv. pokynu D247, doufám, že jsem si to zapamatoval správně, tak poměrně dost jasně tenhle ten tzv. pokyn specifikuje, co to je výzkum, vývoj, inovace. A poměrně dost jasným způsobem to ukazuje.

Když to teď trošku zjednoduším, protože ono je to tam dost detailně na mnoha desítkách stránkách popsáno, tak principiálně je to společnost, která prokazatelně vynakládá náklady na vývoj. To je dáno evropskými parametry, co to je. Prokazatelně spolupracuje s univerzitou nebo s výzkumnou organizací. A to je zase dost přesně specifikováno a definováno. A to je samozřejmě podloženo i tím, kolik procent lidí zaměstnává ve smyslu vysokoškolského vzdělání, průměrná mzda atd.

Je to nechci říct úplně bagatelně popsáno, ale to, co je výzkum, vývoj a inovace je specifikováno poměrně přesně. A je to specifikováno i na úrovni Evropské unie. Vedou se o tom samozřejmě diskuze, ale myslím si, že se to dá z toho poměrně dobře vyčíst.

Další důležitá věc, která zde padla, do jaké míry je to, či není konzultováno s Evropskou komisí. Ano, je to samozřejmě průběžně konzultováno a je to projednáno s Evropskou komisí. Nejsou tam v tuto chvíli žádné pochybnosti a pochopitelně se bude postupovat podle zavedené praxe. Ono by tam podle našeho názoru nemělo ani nic hrozit, i když to prokonzultováno je, protože tyhle investiční pobídky jsou prakticky v každé zemi. Byť v různých schématech.

A poslední, k čemu bych se chtěl ještě vyjádřit, jsou ty regiony. To je rovněž z našeho pohledu velmi důležité. Já už jsem to tady zmínil v té úvodní řeči. Zaprvé, regiony jsou tzv. bonifikovány různými výkonnostními ukazateli, od tzv. nejchudších regionů přes regiony tzv. strukturálně postižené. Přičemž toto se sleduje. A nechci se bavit jen o těch regionech, které jsou všeobecně známé, jako je Moravskoslezský kraj, jako je tady zmiňovaný Karlovarský kraj nebo Ústecký kraj, ale ony se sledují i nadále v ekonomickém ukazateli. Ve smyslu například míry nezaměstnanosti. A i na to jsou ty pobídky poměrně pregnantně směřovány. Když řeknu jenom příklad, tak v těch postiženějších regionech mohou čerpat i firmy výrazně menší. Čili je ta investice seklá na polovičku. A stejně tak je tam sledována míra nezaměstnanosti. Zjednodušeně řečeno, pokud někdo chce nějakou podporu na zaměstnanost, tak nebude-li tam alespoň 7,5% míra nezaměstnanosti, tak nemůže získat vůbec nic.

A ta konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj, ano, ta je do určité míry dána už tím, co jsem řekl. Čili s MMR to nejenom konzultujeme, ale bylo to tvořeno. Pro nás, jako velkým partnerem pro tvorbu toho zákona, a já se nedomnívám, že by to řešil nový zákon. Nevymyslíme nic nového, to není nijak složitý zákon. Tady se můžeme bavit o tom, jestli dostane, nebo nedostane, a když dostane, tak za jakých podmínek. Já myslím, že nový zákon by to úplně nevyřešil. Byli bychom v té samé situaci a určitě bychom se tady bavili možná o stejných problémech. Pro nás důležitým spoluhráčem byla zcela nezávislá Rada pro výzkum, vývoj a inovace, se kterou jsme to detailně připravovali.

Pokud sledujete tuto Radu vlády, tak je to vláda apolitická. Je tam 16 členů, jsou tam zástupci Akademie věd, univerzit, podnikatelského sektoru. S nimi jsme tvořili ty podmínky výzkumu, vývoje a inovací. S nimi se tvoří celý režim takzvaných daňových odpočtů na výzkum, vývoj a inovace. A vláda si to i sleduje. Ta je také zaštítěna špičkovými vědci, výzkumníky z mezinárodního prostředí, ze Spojených států, z Izraele.

Čili toto všechno je konzultováno a jsem přesvědčen, že impakt na výzkum, vývoj a inovace je tam zásadní, je důležitý. A já bych jenom poprosil všechny ty, kteří budou zvedat ruku proti, aby brali v potaz to, že v tuto chvíli protestují a zvedají ruku proti zdrojům pro univerzity, pro výzkumná centra, pro Akademii věd a pro všechny ty, kteří investují do vědy na veřejné úrovni. Nikoli jen na té privátní, protože opakuji to, co jsem řekl na začátku, 60 % investic do výzkumu je s pomocí privátního sektoru. A pokud nebude investovat do tohoto a nebude růst míra investic, nedosáhneme těch kritérií, po kterých všichni voláme. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře, za vaše vyjádření k proběhlé rozpravě a ptám se pana zpravodaje ústavně-právního výboru Tomáše Goláně, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pane garanční zpravodaji, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. V obecné rozpravě k tomuto návrhu zákona vystoupilo celkem 11 senátorek a senátorů, z toho 1 senátor dvakrát. Nezazněl zde jiný návrh než návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to schválit návrh zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane zpravodaji, a my tedy přistoupíme k hlasování. (Znělka.)

Přítomno 67, kvorum 34. Budeme hlasovat o návrhu. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 45, registrováno 69, kvorum pro přijetí 35. Pro návrh se kladně vyslovilo 37, proti 3. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi a děkuji zpravodajům. A my nyní projednáme

 

Sdělení Komise Efektivnější a demokratičtější rozhodování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu

Tisk EU č. K 020/12

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 020/12 a K 020/12/01.

A já opět žádám pana ministra průmyslu a obchodu pana Havlíčka, aby nás s návrhy seznámil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni poslanci. Ještě jednou i děkuji za to předešlé hlasování. Mám z toho radost. Co se týká toho dalšího návrhu, tak dovolím si představit podstatu a opět jenom vytáhnu to nejdůležitější z toho, co v tuto chvíli Evropská komise v rámci svého sdělení navrhuje a s čím jsme vyslovili zásadní nesouhlas.

Principiálně jde zaprvé o to, že se jedná o tzv. daňová opatření v oblasti energetiky a klimatu. A za další se jedná o tzv. možnou revizi smlouvy o založení Euratom. Proč s tím zásadně nesouhlasíme, si dovolím vysvětlit.

Evropská komise v tuto chvíli navrhuje, aby se od tzv. jednomyslného rozhodování přešlo v těchto dvou oblastech k tzv. kvalifikované většině. To se domnívám, že může být velmi nebezpečné. A hned vysvětlím, v čem by to tak mohlo být. My principiálně stále tvrdíme to, že každá země – a já věřím, že na tom by mohla panovat shoda – by měla mít svoji absolutní nezávislost a rozhodovací pravomoc ve smyslu formulace energetického mixu. To je dáno tím, že každá země má jiné geografické předpoklady, jinou strukturu průmyslu, každá země je pochopitelně jinak koncipována v ekonomickém slova smyslu a samozřejmě má tady nějakou minulost, kterou si s sebou nese. To znamená, že navazuje na nějakou formu energetických zdrojů.

Pokud bychom přistoupili na to, že se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, mohlo by dojít – a já jsem bytostně přesvědčen, nebo my se domníváme, že to k tomu směřuje, že by se daleko více cílilo na tzv. energetické cíle Unie ve smyslu například přechodu na čistou energii. Ke kterým principiálně nemůžeme říct úplně negativní stanovisko. Naopak, já myslím, že všichni cílíme k čisté energii. Problém je v tom, že všechny země k tomu cílí v trošku jiné struktuře svého hospodářství a není možné všechno zcela unifikovat.

Pokud by nastalo to, že by se to překlopilo do té daňové roviny, což by fakticky znamenalo, že by se některé činnosti aktivity v rámci energetiky jinak danily, a my bychom na to neměli žádný vliv, tak pomíjím to, že bychom mohli přijít o nějaké daňové efekty, ale pravděpodobně by to nakonec vedlo k tomu, že bychom se nechali dotlačit do finální struktury energetického mixu. To považujeme za nepřijatelné, protože by to bylo jak s ohledem na ekonomiku, tak s ohledem na bezpečnost, si troufáme tvrdit, tak i s ohledem na naprosto odlišné geografické možnosti různých zemí v Evropě, tím pádem České republiky, zcela zdrcující pro nás.

Druhá věc, která je, je oblast, která se toho bezprostředně týká, a to je ta smlouva o Euratomu.

I zde to vypadá jako možná nenápadný návrh. Budeme rozhodovat kvalifikovanou většinou, ale v tu chvíli by se nepochybně rozehrála velká evropská hra takzvaných projaderných členských států a protijaderných členských států. Jenom podotýkám, že Evropa je v tomto rozdělená, celkem i pochopitelně, napůl. Přibližně polovička zemí využívá jadernou energii v různé míře, nejvíce Francie, Velká Británie, Španělsko, skandinávské země, baltské země, Česká republika, Slovensko, Maďarsko a země, které razí více tu zelenou energetiku.

Otázka je, co je to ta zelená energetika, protože pokud se podíváme na emise, tak to vychází naprosto jasně. Jádro s ohledem na emise je společně se soláry nejlepší. Pak teprve následují všechny ostatní, přičemž přibližně na polovičně fosilních paliv je plyn a samozřejmě nejhorší jsou fosilní paliva. Pokud se podíváme do struktury energetického mixu, tak jenom připomínám, že polovička našich současných zdrojů, necelá polovička, je vázána na fosilní paliva, je vázána na uhlí, přibližně necelá třetina má jádro a nějakých 14 % na obnovitelné zdroje. Relativně málo jde na plyn.

Budoucí energetická koncepce – a my si za ní pevně stojíme, která směřuje právě k té bezemisní pozici, je přibližně polovička jádra. Což by bylo přibližně na úrovni Francie. Ona se bude trošku snižovat. Přibližně 25 % během 20 let bychom mohli získat v rámci obnovitelných zdrojů a budeme se snažit je dostávat nahoru. A tím pádem se dostaneme v rámci jádra obnovitelných zdrojů z 75 % takřka na bezemisní prostředí. Ten zbytek bude v plynu, tam samozřejmě nějaké emise jsou, ale samozřejmě budeme dojíždět uhlí.

Proč to říkám? Říkám to proto, že pokud by nastala situace, že se bude měnit smlouva o Euratomu, vážně hrozí to, že by mohlo dojít k velkému tlaku na eliminaci jádra, což by z našeho úhlu pohledu bylo takřka nedělatelné. Je iluzorní se domnívat, že Česká republika by měla mít dominantní, čímž říkám třeba nadpoloviční, šedesátiprocentní nebo podobný podíl v obnovitelných zdrojích.

Je to nerealistické s ohledem na geografii. Jednoduše vítr nám to tady neumožní, ani ty soláry by to nezvládly. A pokud se podíváme na vodu, případně na biomasu, tak i to by nebylo vůbec jednoduché. A jenom to dokreslím a tím to ukončím, že my podporujeme samozřejmě obnovitelné zdroje velmi intenzivně. Splnili jsme naše normy, měli jsme mít v tuto chvíli 13 %, máme 14,5 %. Míříme mezi 20 – 25 % do roku 2030, čili v tomto jsme ve shodě s Evropskou komisí. A jsme pochopitelně připraveni to podporovat i nadále. Ale pozor na jednu věc.

Těch 13, 14 %, nebo resp. 14,5, které dnes máme, je za cenu toho, že nás to stálo a stojí neuvěřitelné zdroje, jenom na soláry platíme 27 mld. Kč ročně, přičemž výroba percentuálně vyjádřená na solárech jsou 3 %. V té jaderné energetice, ano, diskutujme o jádru, nebude to levná záležitost. Tak jenom podotýkám, že míříme k 50 %. Já jenom tím chci říct, že ta cena za tu solární energii je poměrně vysoká, čímž neříkám, že to je špatná cesta, je to správná cesta, akorát se musí dělat jinou formou. Já to jenom dávám do toho kontextu i té ekonomiky, že si nemůžeme dovolit bezhlavě podporovat něco, na co fakticky nemáme, vidíme to na příkladu Německa, že s tím má velké problémy, aby dosáhlo svých energetických cílů. Takže z tohoto důvodu doporučujeme, já budu velmi rád, pokud se k tomu takto vyjádříte, to, aby byla zachována ta relativně tvrdá pozice vlády. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 020/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátoru Petr Orel, kterého nyní žádám o jeho zpravodajskou zprávu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. VEU se tímto Sdělením komise Efektivnější a demokratičtější rozhodování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu zabýval na svém jednání 9. července tohoto roku. Já bych řekl, že toto sdělení je samozřejmě diskusní materiál, není to nic závazného, je to nějaká pozice komise, kterou dává k diskusi. Ve věci klimatu je to druhé sdělení. První sdělení, kterým jsme se zabývali v březnu tohoto roku, bylo sdělení Čistá planeta pro všechny. Chtěl bych říct, že jsme přijali celkem, z mého pohledu, velmi pregnantní usnesení, které také dávalo určité úkoly nebo požadavky na vládu ČR.

Komise sdělením zahajuje diskusi o možném postupu od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti energetiky a klimatu.

Sdělení zkoumá následující možnosti:

I. možnost, jak rozšířit hlasování kvalifikovanou většinou v radě a využití řádného legislativního postupu, pokud jde o přijímání opatření v oblasti zdanění energie, která jsou především environmentální povahy,

II. možnost silnější demokratické odpovědnosti v rámci smlouvy o Euratomu, zejména posílení úlohy Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů či zlepšení zapojení občanské společnosti do tvorby politiky v oblasti jaderné energetiky.

Komise v té souvislosti navrhuje zřídit skupinu odborníků na vysoké úrovni, jejímž úkolem by mělo být posoudit aktuální stav smlouvy o Euratomu a podat o něm zprávu s návrhy změn s cílem zlepšit demokratickou odpovědnost. Je potřeba říct, že smlouva o Euratomu je z roku 1957, je tedy víc jak 60 let stará, je možné, že v řadě aspektů, já ji neznám, může být zastaralá.

Je také potřeba uvést, že můj předložený návrh usnesení nebyl VEU přijat, byl hlasován, jestli si dobře vzpomínám, 5:3. Já jsem v tom usnesení konstatoval, že Senát respektuje pozici vlády, nicméně že se domnívám, že současný právní rámec pro zdanění energie je zastaralý a neodpovídá zcela realitě, která jsou žádoucí v oblasti energetiky i v ochraně klimatu. Doporučoval jsem také hledat intenzivně přijatelné způsoby, jak současný právní rámec pro zdanění energie co nejlépe modernizovat, aby efektivně přispíval ke snižování emisí a uplatňoval zásadu, že znečišťovatel platí.

Nicméně byl výborem přijat protinávrh kolegy, senátora Jiřího Duška. Tento návrh máte na stole. Je poměrně obsáhlý. V podstatě reflektuje plně pozici vlády ČR k tomuto sdělení komise. Já ho nebudu číst, jenom konstatuji nebo přečtu usnesení.

95. usnesení z 11. schůze VEU. Po úvodním slovu Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu, Hany Slavíčkové, vedoucí oddělení financování zemědělství a životního prostředí ministerstva financí, Jana Kříže, náměstka ministra životního prostředí, Štěpána Kochánka, vedoucího právního oddělení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a zpravodajské zprávě senátora Petra Orla a po rozpravě výbor přijímá ke Sdělení komise Efektivnější a demokratičtější rozhodování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu doporučení, které je přílohou tohoto usnesení, doporučuje Senátu PČR, aby se ke sdělení komise vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Orla, pověřuje předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Já jenom na závěr řeknu svůj názor. Podle mě je to do jisté míry vyjádření takového toho skeptického postoje ČR, které naposledy vyjádřil pan premiér Babiš na červnovém jednání rady, kdy zablokoval závazný záměr z hlediska klimatické nebo emisní neutrality do roku 2050. Já jsem v tom svém usnesení nechtěl v podstatě nic jiného, než aby vláda velmi intenzivně jednala také s komisí, přebírala i náměty, iniciativy a další věci od jiných států, třeba bychom se trošku přiblížili severským zemím, i když chápu, že máme zcela jiné hospodářské zázemí, zcela jiné přírodní podmínky, ale máme před sebou 30 let a ještě je možné spoustu věcí udělat, souvisí to taky s tím usnesením, které jsme přijali v rámci sdělení Čistá planeta pro všechny.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Je to diskusní dokument, takže není před námi nic, co bychom měli nějak zásadně rozhodnout, ale možná stojí za to nad diskusním dokumentem diskutovat.

Já jsem přesvědčen pevně, že jedna z důležitých věcí, které před námi jako před českou společností, před českou politikou, před českou politickou reprezentací stojí, musíme se jí nějak zhostit, je překonat traumata, která jsme si v energeticko-environmentální oblasti v minulosti způsobili převážně sami. Mám na mysli konkrétně dvě. Jedno jsou úplně zpackané soláry, druhé jsou úplně zpackaná biopaliva. Prostě je úplně jasné, že tyto věci se nám v minulosti nepovedly, nepovedly se nám udělat dobře, prosím pěkně, ale to prostě neznamená, že ty dvě věci jako z principu jsou blbost. Když se jednou blbě ožením, tak to ještě neznamená, že manželství je špatná věc. Když si vyberu blbou školu, tak to neznamená, že vzdělání je blbost. To je z mého pohledu věc, kterou bychom měli před sebou hrnout jako předznamení uvažování v těchto věcech.

Druhá věc, kterou jsem chtěl říct, já patřím k těm, kteří nesouhlasí s tím razantním odmítnutím vůbec nějaké další debaty o možnosti změny hlasování v těch daňových záležitostech, pokud jde o energetiku. Já si myslím, že jedna z věcí, kterou právem občané ČR i dalších zemí EU vyčítají EU, je neakceschopnost, nepružnost, neschopnost rychle reagovat, dostatečně rychle reagovat na věci, které se dějí a jsou důležité z hlediska občanů. Tam, kde jeden jediný stát zatím z 28, v blízké budoucnosti možná 27, ve vzdálenější budoucnosti možná 30, zemí má prostě možnost zablokovat cokoli pro všechny ostatní, tak prostě jednoduše z toho vyplývá monolitické chování bez pochybu. Takže já si myslím, že i v této věci bychom se neměli bát k tomuto přistoupit. Ono stejně ta představa, že vždycky tato možnost zablokovat úmysly ostatních je využívána čistě jenom ve prospěch toho daného státu, je z mého pohledu stejně trochu iluzorní. Myslím, že v současné době to máme na očích docela zřetelně.

Z tohoto hlediska vím, že asi už se známe nějakou dobu, že možná nebudete mít pro mě úplné pochopení, ale přesto považuji za potřebné navrhnout, abychom bod 5 hlasovali zvlášť. Já osobně s takto formulovaným bodem 5 nesouhlasím. Já si prostě myslím, že ta debata na tom, jak případně udělat to hlasování v těchto věcech, které se týkají daňových aspektů energetiky, jak udělat nějakým způsobem pružnější.

A pokud byste byli ochotni souhlasit s tím, že tento bod by tam prostě jednoduše být nemusel, teď nechci navrhovat nějakou alternativní formulaci, že něco jiného chci, prostě jenom se k této věci nevyjádřit, byl bych vám vděčen.

Pokud jde o ten bod 6, já s ním ve skutečnosti mám taky trochu problém, protože on říká v podstatě to, že tam vidíme nějaký rozpor.

Že se na jedné straně v tom materiálu říká, že smlouva o Euratomu je nejmodernější právní rámec na světě, který je, a to je vnímáno jako v rozporu s tím, že bychom mohli přemýšlet o tom, jestli bychom ho nemohli mít ještě modernější. Mně to trošku připadá, jako když řeknete, tak dobře, my máme teď biologickou léčbu rakovinu, to je nejmodernější, co je, o tom vůbec není pochyb, to je prostě nejmodernější, co je, tak pojďme zastavit další výzkum, pokud jde o léčbu rakoviny, protože máme to nejmodernější, co je. Prostě když je něco nejmodernější, tak to ještě neznamená, že to nemůže být v nějaké blízké budoucnosti ještě o něco modernější. Takže já tady už jenom formulačně mám problém, nebo s tou myšlenkovou konstrukcí mám problém. Nehledě na to, že si trošku myslím, že posvítit si na 60 let starou smlouvu není v principu úplně špatně.

Takže i ten bod 6 bych si dovolil, aby se hlasoval zvlášť, jakkoli, daleko víc bych vás možná prosil o tu podporu zvážení toho, jestli tam musí být ten bod 5.

Asi zejména k bodu 6, potažmo 7, jsem se chtěl zeptat zejména pana ministra, děkuji za tu možnost, že máme možnost na přímo s ním o tom mluvit, protože ta jaderná energetika je docela častým tématem, ale vlastně si to říkáváme mezi sebou. Velmi vnímám, že jaderná energetika má v ČR velmi slušnou podporu. Až do té chvíle, kdy začneme řešit, kde přesně má být dlouhodobé úložiště jaderného odpadu. V tu chvíli má jaderná energetika, troufám si říct, nulovou podporu, lokálně, máme přesně tu situaci, jaderná energetika, super, ale ne za mým dvorkem. Tohle je věc, kterou bude potřeba někdy nějak vyřešit. My samozřejmě můžeme ten problém dál hrnout před sebou, rozumím tomu, že vláda, která má před sebou, nevím, 2, 3 roky něco, možná méně, možná trochu více, tak může takovouto věc prostě nerozčísnout, nechat ji pro budoucnost, ale neutečeme tomu. Dříve nebo později tohle je esenciální záležitost té jaderné energetiky, kterou bude potřeba nějak dořešit. A druhá věc, která si myslím, že je u toho hrozně důležitá, jsou skutečně ty náklady. Ta jaderná energetika vyjde strašně dráž, ona bez nějakých výrazných nákladů státních se nedá udělat, to prostě vidíme ve zprávách dnes a denně, jak se přetahuje ČEZ, za jakých podmínek by se dalo něco přistavět, nedalo přistavět atd. Prostě je otázka, kdy přijde ten moment, kdy to přestane být v tomto smyslu méně rentabilní než třeba nějaká podpora jiných zdrojů energetiky.

A třetí věc, ta mě trápí hodně, u té jaderné energetiky, je ta energetická závislost na jiných zemích, zejména některých, se kterými máme možná potenciálně trochu problém, nebo ony mají problém s námi. My samozřejmě, když to budeme srovnávat se současnou situací, kdy jsme hodně závislí na ropě, na plynu, tak ty také dostáváme ze zemí, se kterými to není zrovna vždycky jednoduché. Ale pokud jde o to jádro, tak tam v tuto chvíli, pokud vím, jsme stoprocentně závislí, pokud jde o palivo, na Rusku, nevím, jak to udělat jinak. Musím říct, že Rusko celkem názorně předvádí, že mu jde o jeho ekonomické zájmy, kde prodej jaderného paliva je důležitou součástí toho, to je pravda, ale současně kromě jiného i energetickou politiku nepochybně je schopno používat pro zájmy, které z hlediska zájmu občanů ČR nemusí být zrovna dobře, to si myslím, že dneska už je také těžko k popírání. Takže to jsou z mého pohledu věci, které k té jaderné energetice je potřeba nějak zodpovídat a nějak rozcupovávat. Já tady opravdu ani náhodou nevystupuji z hlediska někoho, kdo by byl proti jaderné energetice, nebo kdo by proti ní dokonce byl z nějakých důvodů, že bych se bál jaderných výbuchů nebo něčeho takového nebo jaderných úniků, já si myslím, že z tohoto hlediska ta bezpečnost dneska zejména u nás je pořešena dobře, mám v tohle velkou důvěru i na základě opakovaných návštěv těch zařízení a hovorů s odborníky. Ale spíše ty otázky bezpečnostní, ne ve smyslu jaderné bezpečnosti, ale ve smyslu závislosti na jiných mocnostech, jak říkám, i ta dlouhodobá udržitelnost a finanční udržitelnost. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Dušek. My se vystřídáme ještě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dušek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já naopak vystoupím a dovolím si vás požádat o podporu toho návrhu, tak jak přišel z našeho výboru.

Ten materiál nebo to sdělení komise má takové velmi hezké označení nebo pojmenování o demokratičtějším pozorování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu. Když se ale do něj začtete, myslím si, že můžeme říct, že je to velmi toxický a nebezpečný materiál, byť se jedná pouze o diskusi, myslím si, že nám nebrání nic v tom, abychom hned na začátku diskuse se jasně vyjádřili.

Skutečně když si zalistujete těmi nápady a podobně, tak dle mého názoru za 10, 20 let můžeme začít ztrácet naši suverenitu, protože není nic důležitějšího v tomto státě, než jsou zdroje elektrické energie. Mezi řádem a anarchií jsou tři dny bez elektrického proudu. Nebudeme-li mít pod kontrolou vlastní zdroje elektrické energie, tak nemáme bezpečnost, nemáme obranu, nemáme zdravotnictví. Můžeme si vydávat deklarace a zákony, jaké chceme, ale tato technologická civilizace se rozpadne. Tady zazněly nejrůznější argumenty. Řekl bych, že jsou poněkud nepřesné. Myslím si, že například smlouva Euratom, která definuje nakládání s jaderným materiálem, nejenom tedy něco o provozu jaderných elektráren, je poněkud něco jiného než určování třeba směru výzkumu, třeba biologické léčby. Stejně tak tady zazněly informace o nějaké závislosti. Kromě toho, že jaderný materiál do Dukovan, do Temelína můžou dodávat například i Spojené státy americké, ostatně v minulých tendrech Rusko zvítězilo jenom proto, že dodalo ten materiál lacinější, o nic jiného nešlo, byl to tvrdý byznys, tak dobře, vypneme jaderné elektrárny, budeme závislí na plynu z Ruska nebo velmi drahého břidličného plynu ze Spojených států. Zbavíme se o uhelných elektrárnách, protože to jsou velcí znečišťovatelé. Nebo si všude vysázíme větrníky. Zaplavíme naše údolí vodou, abychom mohli mít vodní elektřinu. Nebo budeme mít všude solární panely. Samozřejmě, že můžeme také sázet na technologický vývoj. Budoucnost nebo i zkušenosti z minulosti ukazují, že technologie, ať už co se týká výroby elektrického proudu nebo i jejího ukládání, jdou rychle kupředu. Ale také se může stát, že za 20 let na tom nebudeme o moc lépe. Bavili jsme se tady před nedávnem o tématu jaderné fúze, o projektu ITER, já mu velmi fandím, ale realita je taková, že za našich životů bude velmi těžké tento zdroj zprovoznit, přičemž veškeré prognózy a veškeré grafy jednoznačně ukazují, že pokud se nebude něco v ČR dělat s elektřinou, nebudeme stavět nějaké nové zdroje elektřiny do 20 let, budeme trpět skutečně velmi častým... Nebo budeme řešit velmi časté blackouty. A podobně na tom budou i jiné státy světa nebo Evropy.

My jsme tady slyšeli o tom, jaká doporučení byla navrhována a neprošla. Je mi trošku líto, že tady nezaznělo to doporučení, které bychom měli schválit, které přišlo z našeho výboru. Myslím si, že byť ho určitě všichni máte na stolech, myslím si, že si můžu dovolit ho přečíst.

Takže jaké doporučení skutečně přišlo z našeho výboru? Senát souhlasí s názorem, že ochrana životního prostředí a omezování rychlosti a důsledku klimatických změn má být jednou z priorit vlády ČR a také všech členských států EU i zbývající části světa. Proto doporučuje vládě ČR vyvinout maximální úsilí při řešení této problematiky, která zcela zásadně ovlivňuje blízkou i vzdálenou budoucnost obyvatel nejen evropského kontinentu, považuje problematiku zdanění energetických produktů za velmi zásadní, s ohledem na potenciální dopady na transparentní a nepokřivené fungování vnitřního trhu a na konkurenceschopnost evropského hospodářství v globálním kontextu, včetně snižování emisí všeho druhu. V této souvislosti připomíná, že současný právní rámec pro zdanění energie nebrání členským státům zavádět tzv. ekologické daně a že při hledání vhodného nastavení zdanění energetických produktů v EU je třeba vzít v úvahu potřeby jednotlivých ekonomik a jejich specifika, spolehlivost a technologickou neutralitu, pokud odpovídají ekologickým limitům. Podporuje pozici vlády, která hájí zachování principu jednomyslnosti a zvláštního legislativního postupu při rozhodování o daňových otázkách v oblasti energetiky a klimatu. Dodává, že komise na straně jedné uvádí, že smlouva o Euratomu poskytuje nejmodernější právní rámec na světě v oblasti jaderné bezpečnosti, nakládání s odpady a radiační ochrany, na straně druhé proto nerozumí návrhu komise zřídit skupinu odborníků na vysoké úrovni, jejímž úkolem bude posoudit aktuální stav smlouvy o Euratomu. Proto nepodporuje navrženou možnost procesu revize smlouvy o Euratomu.

Já nemám nic proti ekologické dani, v zásadě nemusí existovat jaderné elektrárny, když se shodneme, že je to drahá věc, že jsme schopni zvládnout dodávky elektrické energie jiným způsobem, klidně nechť je zavřeme, ale myslím si, že bychom o tom měli rozhodovat my sami u nás v ČR.

Můžeme si říkat, co chceme, ale nadřazeny všem zákonům jsou přírodní zákony, takže spotřebovat můžeme jen tolik energie, kolik dokážeme vyrobit, a hlavně kolik dokážeme přenést od toho zdroje k uživateli. Proto si myslím, že, znova opakuji, není nic důležitějšího než mít pod národní kontrolou své zdroje energie, aspoň ty klíčové, protože na nich je postavena svoboda, bezpečí, demokracie a vlastně celý náš život. Proto vás prosím, abyste podpořili návrh, který přišel z VEU. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaroslav Větrovský, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové. Já také si dovolím využít tohoto diskusního dokumentu k záležitosti, který se týká zapojení občanské společnosti do tvorby jaderné politiky, zejména se týká otázky nakládání s radioaktivním odpadem. Pane ministře, já bych vás víceméně chtěl požádat o vaši osobní supervizi nad tím, v současné době je v diskusi věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí uložení hlubinného úložiště jaderného odpadu, víte, že se tam v podstatě řeší dva zásadní body. Tím prvním bodem je právě to zapojení obcí, jak procesně obce budou moci do toho procesu vstupovat, tím druhým a velmi podstatným bodem je kompenzace za uplynulé období. Zde se jedná o to, že vlastně nebyla stanovena v některých lokalitách průzkumná území, za které by náleželo těm obcím vyplacení kompenzací, ale stát tam umně lavíroval s pojmy průzkum a výzkum, proto některým těm obcím v podstatě za tři roky nepřitekly vůbec žádné kompenzační prostředky. Nyní je tady snaha napravit tuto věc. My to vnímáme velmi pozitivně. Ale já bych vás chtěl požádat o to, aby ta kompenzace za ty výzkumy, říkám, že to je za minulost, je to vyrovnání se za to, že v minulosti těm obcím nepřitekly žádné kompenzační prostředky, aby byla adekvátní. O to bych vás chtěl požádat. Děkuji za to.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové. Já jsem přišel také obhajovat pozici vlády, domnívám se, že změna způsobu rozhodování z jednomyslného rozhodování na kvalifikovanou většinu je velmi riskantní, tento materiál je hlavně o tom. Ty argumenty, které jsem tady chtěl říct, tak prakticky všechny je tady zmínil pan ministr. Proto je nebudu v žádném případě opakovat. Jenom se vyjádřím k tomu usnesení, které je tady navrženo od VEU, na požadavek hlasovat o bodu číslo 5 samostatně.

Určitě nerozporuji právo, aby se hlasovalo samostatně o jednom bodu, ale pokud jsem tady říkal, že tento materiál je o tom, jestli chceme, aby do budoucna bylo rozhodováno kvalifikovanou většinou, nebo jednomyslně, tak ten bod 5 je právě o tom. To znamená, to ostatní, to je de facto taková, řeknu, důvodová zpráva k tomu, abychom zdůvodnili ten bod 5 v tom usnesení. Tak jsem chtěl na to upozornit, protože samozřejmě kdyby bylo na mně, to usnesení výboru by obsahovalo jenom ten bod 5, ten zbytek by byl v důvodové zprávě, protože to bylo předloženo takto, mysleli jsme si, že ti, kteří se obávají, že by vláda nebyla dostatečně pro ochranu životního prostředí, tak to, že tam zůstanou ty body předtím, že je třeba přiměje pro to, aby hlasovali pro bod 5, tak proto tam byly ty body předtím.

Já určitě bych naopak vás velmi poprosil, abyste poprosil bod 5 v tom usnesení, který je tam nejdůležitější. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Mikuláš Bek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, každá mince má dvě strany. Ta vládní pozice, která chce zabránit otevření diskuse o tom, že by jednoho dne bylo možné hlasování kvalifikovanou většinou ne o zákazu jaderné energetiky, ale o nastavení harmonizovaném základu energetické daně, podle mě svědčí o tom, že je základní motivací toho postoje strach a nedostatek sebevědomí. Strach z toho, že ČR nedokáže v tom systému hlasování kvalifikovanou většinou najít dostatek spojenců. To rozhodování kvalifikovanou většinou, jak jistě víte, předpokládá většinu 55 procent státu a 65 procent obyvatelstva, ale je tam ta blokační menšina, která zahrnuje 4 státy a 35 procent obyvatelstva EU. V tomto systému je velmi nepravděpodobné, že by to nastavení té daně mohlo výrazně znevýhodňovat jadernou energii ve chvíli, kdy počet těch zemí, které provozují jaderné elektrárny, počet obyvatelstva v nich, dává docela dobrou šanci na to, že se nepodaří prosadit něco, co by odpovídalo čistě např. zájmům Německa po Energiewende. Je třeba říct, že to má tu druhou stranu. Tou druhou stranou je to, že zájmy budoucího profitu ČEZ jsou nadřazeny zájmům obyvatel zejména pohraničí s Polskem, kde díky tomu, že Polsko se rozhodlo pro energetický mix založený na uhlí, je znečišťováno životní prostředí v míře, která je naprosto neúnosná. Když řekneme, že trváme na jednomyslnosti, tak zároveň říkáme, že nechceme hledat cestu k většině, která by umožňovala korigovat excesy některých našich sousedů.

Jenom abychom si byli vědomi toho, že každá mince má dvě strany, tím, že hájíme ze strachu pozici jaderné energie předem, aniž víme jistě, že tady bude nepřátelský postoj vůči jaderné energii, se zbavujeme možnosti společně v EU korigovat excesy některých zemí, které se v oblasti energetického mixu chovají pro ostatní nebezpečně.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Václav Hampl. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, já nechci vystupovat příliš, děkuji Mikuláši Bekovi za velmi přesné pojmenování té situace, já jsem přece jenom chtěl krátce reagovat na to, co tu zaznělo, že není nic důležitějšího než mít pod kontrolou své energetické zdroje. Naprostý souhlas. Ale zdanění nebo kvalifikovaná většina ve zdanění energetických zdrojů přece není o tom je mít nebo nemít pod kontrolou. To jsou dvě úplně různé věci, zvlášť přesně v té situaci, kdy např. Francie s velkou částí evropského obyvatelstva, to znamená velmi padající na tu váhu té kvalifikované většiny, je zemí, která tedy, nevím, opravte mě, pokud jsem něco přehlédl, ale nezahlédl jsem žádné indikace toho, že by se chystala opustit jadernou energetiku. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Petr Orel. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové. Jednak jsem strašně rád za vystoupení kolegy Beka a kolegy Hampla, protože to byla velmi výstižná vystoupení, myslím si, vysvětlující do značné míry. Já bych chtěl zdůraznit jednu věc. V tom sdělení není ani slovo o tom, že by Evropská komise chtěla měnit energetický mix. To tam je několikrát zdůrazněno, že energetický mix je věcí státu, národního státu, je to mimo jiné zakotveno v lisabonské smlouvě. Jediné, co tam padlo, vystoupil na výboru pan náměstek Neděla, že v podstatě smlouvu Euratom, ta se otevírá jenom kvůli ČR, což samozřejmě bylo velmi vážné sdělení, jestli jsme skutečně, ten náš energetický mix tak závažný, aby se jenom kvůli tomu otevírala smlouva o Euratomu. Já bych chtěl využít toho, že je tu pan ministr průmyslu, protože nevím, jestli k němu doputovalo naše usnesení z března letošního roku, které s tím úzce souvisí, to je právě ta Čistá planeta pro všechny, jenom možná dva odstavce přečtu, aby na to možná potom taky reagoval.

Senát podpořil dlouhodobou strategickou vizi pro klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050, předloženou Evropskou komisí, která potvrzuje snahu EU být lídrem v plnění cílů vyplývajících z pařížské dohody o změně klimatu. Senát je toho názoru, že předložené sdělení má za cíl zahájit celoevropskou debatu o tomto závažném tématu, proto nesdílí argumentaci vlády, že by strategická vize měla již v této fázi vyčíslovat konkrétní dopady na jednotlivé členské státy, to souviselo s dekarbonizací, vyzvali jsme vládu, aby vyčíslila konkrétní dopady dekarbonizace na ČR a pokusila se vláda navrhnout opatření k jejich zmírnění, jak toto vyhodnocení dopadlo, lze následně využít v probíhajících debatách jako podklad pro argumentaci, proč některý z uvedených scénářů pro ČR je nevhodný. Rovněž jsme vyzvali vládu, aby výrazně podpořila výzkum, vývoj a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie včetně akumulace energie z těchto zdrojů a jejich využití v našich přírodních podmínkách.

Já bych chtěl i za sebe říct, že také nejsem a priori proti jaderné energetice, to už jsem několikrát vyjádřil, myslím si, že i v té oblasti je potřeba vědu, vývoj, inovace, prostě dostat se k nějakým generátorům dalších generací, ale na druhé straně, vláda by měla klást stejný důraz na obnovitelné zdroje energie, jako klade na problematiku jaderné energie. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Dušek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dušek:  Pana předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, nedá mi to, musím lehce reagovat. Ať už opustím ideologii, komerční pohnutky, naivní představy, tak realita je taková, že pokud se ČR nebude věnovat své energetické politice zcela vážně, kolem roku 2040 množství vyrobené energie v ČR sotva pokryje poptávku po elektrické energii, budeme muset získávat energii odjinud, od jiných států.

Jinak řečeno, já si naopak myslím, že bychom měli být sebevědomí, ale v tom slova smyslu, že to, co je pro nás nejdůležitější, tedy jak už jsem několikrát říkal, zdroje energie jsou základem naší suverenity, pokud se jí nechceme vzdát, musíme mít naprosto jednoznačný postoj, a to, že tyto věci jsou našimi věcmi. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, jestli ještě někdo se hlásí do rozpravy. Ano, Václav Hampl, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Já se vám všem moc omlouvám, ale přece mi to nedá. Já vaším prostřednictvím se obrátím na kolegu Jiřího Duška, já tedy fakt na jednu stranu, možná jsem ten, na koho mířila ta poznámka o naivních představách, ale já nevidím zase tak fundamentální rozdíl v tom, jestli si od cizích států kupujeme ropu, plyn, jaderné palivo, nebo už udělanou elektriku. To jsou pořád problémy geopolitické, energetické závislosti. My ve skutečnosti, když k tomu budeme přistupovat tímto způsobem, tak doopravdy to nejlepší, co bychom mohli z tohoto pohledu udělat, je úplně strašně moc se zaměřit na energetickou soběstačnost. Energetická soběstačnost z mého pohledu není to, že si z materiálů, které si koupíme odjinud, sami uděláme elektriku. Energetická soběstačnost je z mého pohledu to, že to nepotřebujeme až tolik nakupovat. To tedy vede k obnovitelným zdrojům. Když už se na to chceme dívat takto. Jinak znova opakuji, tento materiál je o společném, konsolidovaném základu daně a možnosti, že by jeden jediný členský stát EU nemusel tak jako dosud mít blokační právo pro všechny iniciativy všech ostatních. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  To už bude velice stručné, já chci říct, že samozřejmě podpořím ten návrh VEU, protože právě podle mne svědčí o dostatečném sebevědomí, protože si budeme právě sebevědomě rozhodovat doma o svých záležitostech. Díky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, i za tu kávu, kterou jste mi donesl. Já se ptám, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Ano, vidím, ještě pan senátor Dienstbier. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem se rozhodl vystoupit, aby v tom Václav Hampl nezůstal úplně sám, v té debatě, já osobně si myslím, že ten zásadní odpor proti přechodu z jednomyslného na většinové rozhodování v daňových oblastech, který tady zaznamenáváme opakovaně, protože to není první případ, který projednáváme, tak je chybný. Já souhlasím s tím, že tento boj za suverenitu je poněkud falešný, protože skutečně přechod na to většinové hlasování já považuji za demokratičtější. Myslím, že budujeme-li solidární evropský projekt, že bychom ho měli budovat na principu, že jeden členský stát může držet v šachu všechny ostatní členské státy.

A přechod na většinové rozhodování, pokud se nepletu, také už znamená to, že se do hry zapojuje i Evropský parlament, tedy evropská instituce s největší demokratickou legitimitou, to znamená, podílí se na rozhodování více subjektů, nejenom Evropská rada.

A pokud bych tomuto diskusnímu materiálu něco vyčítal, stejně jako těm předchozím, takže k daňové problematice přistupuje sektorově, že výjimky, resp. přechod na většinové hlasování upravuje pro nějakou oblast, což si myslím, že u daní je trošku zvláštní přístup. Spíše bych přivítal, kdybychom tuto debatu vedli obecně, protože si myslím, že pokud si stěžujeme na to, že Evropská unie je neefektivní, že nedokáže dostatečně rychle přicházet s odpověďmi na řešení aktuálních problémů, tak je to právě proto, že nemáme efektivní rozhodovací mechanismy, mimo jiné, že to právě může kdokoliv zablokovat a doopravdy tím i všechny ostatní držet v šachu.

A to je někdy takový trošku princip vydírání v rozhodování. A společný evropský projekt se na takových principech prostě stavět nedá. A proto si myslím, že pozice vlády je špatná, že hra na suverenitu je naprosto falešná. Teď uvidíme brzo, jak bude suverénní Spojené království, bude mít asi takový globální vliv jako malé Lucembursko, možná menší, protože se nebude podílet právě na spolurozhodování ve velkém bloku, který má v globálním měřítku nějakou váhu při jednání s dalšími partnery.

Proto zaklínání se suverenitou je doopravdy naprosto falešná karta, dokonce bych řekl, že karta s nacionalistickým nádechem. A to není cesta, kterou bychom měli jít.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. A snad naposledy se ptám, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikdo se již nehlásí, čímž rozpravu končím. Táži se pana předkladatele, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Ano, máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Děkuji všem za diskusi. Dostali už jsme se trošku dál, a to je možná na nějaký seminář nebo konferenci, a my hrozně rádi jako resort průmyslu a obchodu to uděláme i pro vás a tam můžeme diskutovat všechny tyto náležitosti, protože pro náš resort, a teď to neříkám proto, že to zrovna diskutujeme, my to skutečně bereme jako možná absolutní prioritu definovat budoucí energetickou koncepci. Jsme ve zlomovém období, kdy diskutujeme jádro, kdy diskutujeme podíl obnovitelných zdrojů. Jsme pochopitelně pod obrovským tlakem všech zájmových skupin, kterému tvrdě odoláváme a nenecháme se dotlačit nikým do pozice komerčního či jiného hráče a velmi rádi se s vámi i podělíme i o to, proč formulujeme takto energetický mix, jaká bude pozice České republiky. A mohu vám i garantovat to, že na týdenní bázi vyhodnocujeme přesný podíl energetického mixu současnosti, a nejenom, že si stanovujeme budoucnost, ale ukazujeme i přesný jízdní řád i ve smyslu podpory těch či oněch zdrojů, a skutečně to posuzujeme neideologicky, s nadhledem ve smyslu bezpečnosti, geografických možností, technologických možností, ekonomiky. Není jiný princip než to, co jsem teď řekl. A s celou řadou věcí, které zde zazněly, lze souhlasit, s některými ne. Ale podstatné je to, že bychom vůči Evropské energii nikoliv ve smyslu toho, že ji nemáme rádi, ale respektujeme Evropskou unii a myslím, že v ní jsme, a energetická nezávislost, tvorby energetického mixu jednotlivých zemí je zcela jednoznačná, a z toho nesmíme cuknout ani o milimetr, protože potom bychom se mohli dostat skutečně do určitých problémů.

Nemohu úplně vzít třeba argument, že je velmi nepravděpodobné, že by to nenastalo, nemůžeme hrát na strunu toho, že je to nepravděpodobné tak či onak. Musíme zabezpečit to, že to nenastane, protože kdyby to nastalo, tak by to v ekonomických, ale i technologických možnostech mohl být opravdu velmi vážný problém.

Když to zjednoduším, tak ať už jsou zastánci jádra nebo nejsou zastánci jádra, tak pokud chceme dodržet snižování podílu uhlí, nezbývá nám vůbec nic jiného, než jádro, a domnívat se, že zde vybudujeme oázu obnovitelných zdrojů ve velkém podílu, je ekonomicky skutečně nerealizovatelné, jakkoli bychom si to třeba i přáli, o čemž svědčí i minulost, ke které nevzhlížíme, jenom to prostě konstatuji, protože peníze do toho se dát musí.

Úložiště – to byla důležitá diskuse, která zde zazněla v diskusi. Ano, jádro má konsekvence v úložišti, řeší ho všechny země světa, nejenom polovička zemí Evropské unie, ale i jako Japonsko, USA atd. Je to vážná diskuse, ale diskuse, která se musí zrealizovat, a my jsme ji zahájili. Přiznám se, že nevím úplně, proč v minulosti se to neustále odkopávalo a předávalo dál jako kyselé jablko, do kterého se musí kousnout, ale je to řešitelné. Po dvou a půl měsících své pozice jsem se setkal se všemi dotčenými starosty a zahájili jsme, řekněme, určitou změnu. Za prvé komunikační, se všemi budu komunikovat, osobně komunikovat, všem se to bude vysvětlovat, nikdo se nebude zastrašovat, nebude se jednat z pozice síly, bude se jednat ve smyslu odborných argumentů. A stát něco chce, a tak se musí podle toho k jednotlivým lokalitám chovat.

Současně jsme předložili první variantu toho, jak bude vypadat zákon, ke kterému se poprvé historicky všechny obce budou moci vyjádřit, a ony si budou formulovat, jak se budou vyjadřovat. Za další, jasně jsme stanovili už i principy kompenzace. A tak, jak zde zaznělo, nejenom budoucí kompenzace, což je zcela zřejmé, že ty, které budou vybrány do užší skupiny, musí být ekonomicky bonifikovány, byť to není pochopitelně jenom o ekonomice, je to o životním prostředí, je to o bezpečnosti a celé řadě dalších faktorů. Ale je to o tom, že jsme se i poprvé vyjádřili k tomu, že za minulost je třeba něco zaplatit. Není to žádné kupování si někoho, my pouze věcně říkáme, že jestliže jednáme s 53 obcemi, je třeba jim za čas, který tomu věnují, i něco zaplatit, takže pro tuto chvíli navrhujeme 53 mil. Kč, jinými slovy, jeden milion korun pro každou další obec.

Současně jsme jasně vytyčili jízdní řád, já ho jenom zopakuji. V roce 2020 vybereme čtyři finální lokality a v roce 2025 jedna plus jedna, čili ta jedna, která by mohla být touto lokalitou a jednu tzv. záložní. Současně platí to, že přibližně v roce 2050 by se začalo budovat a v roce 2065 by mohlo být hotovo.

Je třeba se dívat i všude jinde kolem sebe. Myslím si, že třeba tak, jak to vytvořili ve Finsku, je to velmi zajímavé, je to nejenom bezpečné, je to i dobrý projekt. A co je zajímavé, ve Finsku dvě poslední lokality si zasoutěžily i o to, která to vlastně získá. K tomu máme sice daleko, ale chci tím jenom říct, že to není jenom strašák, ale je to o diskusi.

A myslím si, že více už k tomu nemá cenu co dodávat. Je to skutečně o diskusi a budu velice rád, pokud v tom budeme moci pokračovat i nadále. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane ministře. A poprosím zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V proběhlé rozpravě jsem zaregistroval, že vystoupilo sedm senátorů, z toho jeden třikrát a jeden dvakrát. Zazněla podpora usnesení evropského výboru, zazněly i připomínky z hlediska procedurálních záležitostí nebo z hlediska hlasování, kdy bychom měli hlasovat samostatně bod 5 a bod 6 v navrženém doporučení bod I, a pak en bloc celé usnesení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  To znamená, že navrhujete nejdříve hlasovat bod 5, pak bod 6 a pak tam to celé. (Souhlas.) Dobře. Pan senátor Hampl se hlásí s technickou připomínkou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Já se moc omlouvám, ale ryze technicky. Pokud byste náhodou souhlasili s vypuštěním bodu 6, pak by také mělo smysl, aby bod 7 nezačínal slovem "proto". Čili návrh na separátní hlasování bodu 6 by mě znít, že by se měl hlasovat separátně bod 6 a první slovo bodu 7. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Zeptám se pana zpravodaje: Nejdříve budeme hlasovat bod 5, pak bod 6 a potom všechno dohromady, ale bod 7 by se musel upravit. Rozuměl jsem tomu dobře?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Pokud by byl bod 6 schválen.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, dobře. Dovolím si další senátorky a senátory svolat do sálu znělkou. (Znělka.)

Mám tady technickou poznámku. Paní senátorka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji. Mám jenom procesní dotaz. Protože je tady usnesení výboru a mělo by se hlasovat usnesením výboru. Teď je otázka, jestli tedy tam došlo ke změně usnesení nebo nedošlo, protože tady padla nějaká drobná úprava. Prosím procesně. Teď tady máme usnesení výboru a o tom bychom měli hlasovat jako první. A teď je tady nějaká malá změna, takže procesně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Během proběhlé rozpravy právě byla podána žádost, aby body 5 a 6 se hlasovaly samostatně. Samozřejmě záleží na zpravodaji, jak doporučí hlasování, ale pochopil jsem z logiky věci, nejdříve 5, pak 6 a pak všechno dohromady, s tou úpravou bodu 7.

Ještě tedy jedna technická poznámka. Pan senátor Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Mám jenom prostý standardní návrh hlasovat body z navrženého výborového usnesení zvlášť. To si myslím, že není nic neobvyklého. A jediné, co to lehoulince komplikuje procesně, je to, že bod 7 začíná jedním slovem, které de facto navazuje na bod 6. Čili pokud by bod 6 nebyl schválen, pak by byl lepší. Celé by to dávalo jazykově lepší smysl, kdyby ani to slovo proto v bodě 7 nebylo. Jenom nevím, jestli toto je změna, která zasluhuje to, aby se formálně podával papírově nový návrh usnesení v tom smyslu, že bod 7 se mění tak, že se vypouští slovo proto. Myslím si, že nejlepší bude, když se dohodneme, že hlasujeme body 5 zvlášť, 6 zvlášť, a pokud by bod 6 nebyl schválen, tak to také znamená, že se vypouští slovo proto, kterým začíná bod 7. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, to není žádný pozměňovací návrh. Musí to logicky na sebe navazovat, čili samozřejmě to slovo v případě, když by vypadl bod 6, tak by to proto tam nebylo.

Poprosil bych přesto pana zpravodaje, kdyby nás provedl tím hlasováním, abychom všichni věděli, o čem budeme hlasovat.

Prosím vás, první hlasování bude o I. bod 5 – podporuje pozici vlády, která hájí zachování principu jednomyslnosti a zvláštního legislativního postupu při rozhodování v daňových otázkách v oblasti energetiky a klimatu. Hlasujeme o vyřazení tohoto bodu z usnesení. Ne? Technická. Paní senátorka Hamousová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Domnívám se, jak to bylo prezentováno, jak jsme to pochopili, není to vyřazení bodu, bude se o něm hlasovat samostatně, ale zůstává součástí navrhovaného usnesení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Omlouvám se. Hlasujeme o tomto bodu, o bodě 5 samostatně. Tak. A tím to začneme hlasování. Konstatuji, že aktuálně je přítomno 65 senátorek a senátorů, ještě jedna technická. Miloš Vystrčil, senátor.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Logika věci je taková, že hlasujeme body 1, 2, 3, 4, potom bod 5, potom bod 6 a potom případně bod 7 bez proto. To je celé.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobře, ano, to byla faktická poznámka, která je správná. Čili se ještě zeptám zpravodaje, zdali .....

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Omlouvám se, ale procedurální záležitosti nejsou mojí silnou stránkou, ale souhlasím s panem senátorem Vystrčilem ....

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Zdali můžeme body 1 a 4 hlasovat dohromady? Ano. Nikdo není proti, čili aktuálně máme přítomno 66 senátorek, senátorů, aktuální kvorum je 34 a já zahajuji hlasování.

Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 46 pro bylo 60, proti nebyl nikdo. Čili bod 1 až 4 byly schváleny.

Dále pane předkladateli předpokládám, že budeme hlasovat samostatně bod 5. Jelikož nikdo nepřišel ani neodešel, takže si dovolím hned hlasovat. Ještě mi to nenaběhlo. Mám úplně tmavou obrazovku. Se to zaseklo. Máme technické problémy. Nabíhá nám systém Windows, počkáme ještě chviličku.

Už jsme přivítáni. (Smích.)

Snad se stroj spustí. Čili aktuálně máme přítomno 66 senátorek a senátorů, nikdo neodešel, nikdo nepřišel. Aktuální kvorum je 34 a budeme prosím vás hlasovat o bodu 5. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 47 pro bylo 44 při kvoru 34, proti bylo 13 senátorek a senátorů. Dále máme bod 6, který budeme hlasovat také samostatně. Dám o něm hlasovat hned. Spouštím hlasování. Kdo jste pro, bod 6, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při kvoru 34 pro bylo 41, proti bylo 14 a bylo to hlasování č. 48. I tento bod byl schválen.

Nakonec budeme hlasovat o bodě 7. Zůstává 1 až 6, a tím pádem je tam i 7, to znamená zůstává i slovo proto, to znamená, můžeme to hlasovat jako celek – 1 až 7 I. Nebo chcete bod 7 samostatně?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Máme dvě možnosti.

Podle mě je možné hlasovat o sedmičce a II zároveň; nebo si můžeme dát dvě hlasování – sedmičku a potom ještě II.

A o celku hlasovat nemusíme. Odhlasovali jsme všechny části, tak proč hlasovat o celku. Můžeme to tak udělat, ale je to zbytečné...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Navrhuji hlasovat sedmičku a II – jako celek ty tři body...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Opět nikdo neodešel, a ani nepřišel...

Spouštím hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 49 bylo pro 43, proti byli 3.

I tato část usnesení byla schválena.

Myslím si, že ale nemusíme o všem teď hlasovat dohromady, jako o celku, když už jsme prohlasovali všechny jednotlivé body... Jenom bych poprosil legislativu, jestli by mi to potvrdila... (Nemusíme.) Dobře.

Tímto končím hlasování.

Návrh usnesení Senátu v plném znění byl přijat tak, jak nám byl předložen.

Děkuji předkladateli i zpravodaji.

Dostávám se k dalšímu bodu, kdy projednáme bod, kterým je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 121). Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo... (Hlasy z pléna: Je přehozeno...) Já to tady měl tak připravené...

Omlouvám se, kolegyně a kolegové, teď jsem vás zbytečně zdržel, ale měl jsem tady připravený materiály od mého předřečníka, a vynechal jsem bod 8, což je

 

Doporučení pro doporučení Rady k Národnímu programu reforem České republiky na rok 2019 a stanovisko Rady ke Konvergenčnímu programu České republiky z roku 2019

Tisk EU č. J 028/12

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. J 028/12 a J 028/12/01.

Prosím pana ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který zastupuje předsedu vlády Andreje Babiše, aby nás seznámil s těmito materiály. Pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vám představil letošní specifická doporučení Rady pro ČR a tzv. rámcovou pozici vlády k těmto doporučením.

Jaká jsou letošní doporučení? Zrekapituluji.

Zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost veřejných financí, přijetí tzv. protikorupčních opatření, zaměstnávání znevýhodněných skupin, podpora učitelského povolání a inkluzivnosti systému vzdělávání. Doporučení rovněž klade důraz na potřebu investovat do digitálu; digitální infrastruktury a snížit administrativní zátěž pro investice.

Tato doporučení jsou doplněna podrobnějším odůvodněním.

Rámcová pozice vlády je taková, že obecně s těmi doporučeními souhlasíme.

Měli jsme pouze dílčí připomínku. Textaci třetího doporučení a několik drobných připomínek.

K odůvodnění doporučení. S tím, že ČR navrhovala pozměnit odstavec o poskytovatelích hypotečních úvěrů. Je to čistě technická záležitost, která by se dotýkala nejenom komerčních bank, ale i dalších subjektů, např. intech společností.

Současně byla většina našich připomínek do finálního textu zcela promítnuta.

Česká republika s letošními doporučeními na Radě EU vyslovila souhlas. Tato doporučení, jenom rekapituluji, budou zohledněna ve vládních dokumentech, zejména v příštím Národním programu reforem ČR.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. J 028/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Mikuláš Bek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, samozřejmě dokument by mohl zapadnout v proudu evropských dokumentů, které projednáváme. Přesto bych k němu rád upoutal vaši pozornost. Je to dokument, který je součástí tzv. Evropského semestru a je součástí půlročního procesu negociace mezi EU a ČR o prioritách hospodářské politiky.

Podle mého soudu je dokument cenný zejména tím, že přináší víceméně nezaujatý pohled zvenku na to, jak se vyvíjí česká hospodářská politika. Těžko můžeme podezřívat úředníky Evropské komise, že by byli součástí nějakého spiknutí pravicové opozice v ČR. Jsou dobře trénováni k tomu, aby se pokud možno vyhýbali vstupování do přímého politického sporu. To je pro nás jakási zpětná vazba o tom, jak se daří či nedaří ČR ve strukturálních reformách.

Dokument je napsán velmi věcně. Je založen na velkém množství analýz, statistik. Vizitka, kterou dává České republice, bohužel, není nijak pozitivní.

V podstatě lze říci, že velká většina doporučení míří tam, kde posledních 15 let všichni víme, že ČR má obrovské strukturální problémy. A prostě se 15 let nedaří v těch věcech dosáhnout významného pokroku. Na základě diskuse ve VEU chci říci, že dokument považujeme za věcný v tom směru, že správně identifikuje problémy. Neříká nám znovu nic nového. Říká nám, co dávno víme, že jsme měli dávno udělat...

Dovolím si v tomto vystoupení ještě jistou kritickou poznámku k tomu, jak česká vláda, resp. úředníci vlády, formulují pozice ČR k evropským dokumentům. Myslím, že v takových věcech se máme řídit přikázáním – nechť naše slova jsou „ano, ano – ne, ne“, a cokoliv nadto je od zlého. A bohužel, česká pozice k těm doporučením trochu připomíná pověstný dort, kam úředníci různých ministerstev vloží nějakou větu.

Všichni, kdo máme nějakou zkušenost se strategickým řízením a plánováním, dobře víme, že kvalita strategického managementu se neposuzuje podle krásných napsaných strategií či budoucích koncepcí, ale podle schopnosti strategického managementu strategie realizovat a implementovat. Bohužel, většina odpovědí z pera české vlády vlastně odkazuje na buď nedávno přijaté, nebo dokonce budoucí strategie a koncepce. Místo toho, aby mohla dát na stůl jasné kroky, které korigují rizika, která jsou poměrně správně identifikována analýzami Evropské komise.

Já jsem přesvědčen o tom, že je namístě vyzvat vládu k většímu úsilí v odstraňování rizik.

Zmíním tři oblasti, které považuji za poměrně důležité.

První doporučení se týká udržitelnosti důchodového systému. Vládní pozice se v téhle věci odvolává na novou důchodovou komisi. Jenže i díky účasti našich senátorů v komisi dobře víme, že komise neřeší problém udržitelnosti důchodového systému, nýbrž má zadání, aby relativně jemně ladila systém vůči některým specifickým skupinám příjemců důchodu.

České stanovisko je spíš odváděním pozornosti od toho obrovského problému, který dokument identifikuje v oblasti dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému.

Podobně se chová vládní pozice i k jinému problému, o kterém 15 let hovoří odborníci, experti, a dokonce v některých fázích ministerstvo školství.

A to je neschopnost českého vzdělávacího systému dostatečně vtahovat na vyšší patra vzdělávacího systému děti z rodin, kde rodiče nemají vysokoškolské vzdělání. Český vzdělávací systém je extrémně sociálně rigidní a dokáže na nejvyšší patra, na vysoké školy přivést i průměrně či dokonce podprůměrně nadané děti ze středních a vyšších vrstev, ale naprosto selhává v tom, aby vtahoval do vzdělávacího systému nadané děti z prostředí, které je silně nemotivuje ke studiu. Patnáct let se o tom v České republice hovoří, bylo to mnohokrát součástí všelijakých krásných strategií, bílých knih a jiných dokumentů, jenže se nestalo nic. Vládní pozice mluví akorát o tom, že jsme zavedli inkluzi, což samozřejmě vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu není něco, čím bychom se úplně mohli snadno chlubit. Ale základní výtka se netýká inkluze a handicapovaných, ta se týká toho, že české vzdělávání prostě nefunguje jako sociální výtah a ztrácíme celou řadu talentů.

Další doporučení, které považuji za nesmírně významné, se týká administrativní náročnosti investic, zadávání zakázek a podobných problémů. A i tam musím říct, že problém v tomhle případě sice není v legislativě, která byla do jisté míry před dvěma roky změněna, ale v její implementaci. Jenom moje čerstvá zkušenost. Já ještě pořád stojím v čele univerzity, která za posledních 10 let vynaložila asi 10 mld. Kč z různých zdrojů na investice, a vždy byly připravovány v režimu zadávacího řízení na funkci a výkon. Nikdy jsme neměli žádné nálezy, nikdy jsme nesklidili žádnou kritiku ani Evropské komise, ministerstev či jiných kontrolních orgánů. Zákon to připouští, je to očividně efektivní metoda zadávání, ale dnes subalterní úředníci na ministerstvu brání aplikaci této metody, která je osvědčená k tomu, abychom realizovali investice.

To je jenom příklad toho, jak to současné klima otřese kontrolami, cifršpiónování a ne důvěry vede vlastně na úřednické úrovni k tomu, že se ani prostor, který v zákoně je, vlastně reálně neotevírá. To je jenom příklad toho, jakým problémům čelí obce, veřejné instituce, celá řada subjektů v oblasti veřejného zadávání.

A je na tom vidět, že odvádění úřednické pozornosti v reakcích je málo. Jsem si dobře vědom toho, že pan vicepremiér, kterého znám profesně a vážím si ho jak ze své funkce velmi krátce, tak ho prosím, aby mé kritické poznámky bral spíše jako podněty pro svoji práci, než jako negativismus. Ale vlastně všechny problémy vyjmenované v doporučeních jsou notoricky známé, dlouhodobé, a Česká republika není bohužel schopna v nich dosahovat významného pokroku, a to celé dekády.

Usnesení, které jsme přijali, říká, že se doporučení pro Českou republiku na rok 2019 zaměří na relevantní problémy hospodářské politiky. Navrhujeme stanovisko, aby Senát souhlasil s analýzou rizik, jež pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí představuje stárnutí obyvatelstva, a s konstatováním, že vláda dosud nepodnikla dostatečná opatření pro jejich snižování, sdílí znepokojení nad administrativní zátěží v oblasti investic a problémy v zadávání veřejných zakázek, a za čtvrté vyzývá vládu, aby zvýšila úsilí při řešení problémů uvedených v doporučení.

A tradičně samozřejmě doplňujeme požadavek na vládu, aby informovala o tom, jakým způsobem byla tato doporučení zohledněna.

Předem, abych nezdržoval dnešní dlouhé jednání, jenom konstatuji, že byl předložen doplňující pozměňovací návrh kolegy Linharta, který připojuje k třetímu bodu zvyšování regionálních rozdílů, a já se s tímto návrhem ztotožňuji, ať znovu k tomu nevystupuji za chvilku, protože to považuji za zcela odůvodněné, v materiálu je tato problematika explicitně významně zmiňována. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Jako první se do rozpravy hlásí pan senátor Zbyněk Linhart. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře. Ono tady mnohé zaznělo, a já, protože jsem chtěl vystoupit a mám pozměňovací návrh, tak ho aspoň malinko okomentuji.

V zásadě souhlasím s tím, co tady řekl můj předřečník. My tady velmi často projednáváme různé strategie, zprávy, sdělení, vize, doporučení pro doporučení. A velmi často mi to připadá jako taková zvláštní hra.

Tak třeba bych musel připomenout, že Evropská komise v únoru letošního roku vydala zprávu o České republice, vlastně takový report o tom, kde jsou zmiňovány ty největší problémy. A tam byl také zmíněn dlouhodobý problém, to znamená zvyšování disparit mezi regiony, všímáme si toho myslím všichni, opakovaně tedy v Senátu, a také i Evropská komise, ale vláda to nějak nereflektuje, protože pak na základě této zprávy vypracuje tzv. Národní plán reforem, kde vlastně není nakonec nic. Někteří možná jako starostové ho dostáváme třeba i k připomínkování, a to také děláme, urgujeme některé věci i připomínkujeme. A pak ani v dalších verzích zase o tom, co píše Evropská komise, o tom, co říkáme my tady v Senátu, co říkáme my z regionů, tak tam není vlastně vůbec nic. Uniká mi pak smysl toho, proč takové věci děláme.

A když potom tento impotentní materiál pošleme do Evropské komise, ta na to reaguje, vyhodnotí věci nějak zvláštně, a 5. června nám pošle toto doporučení, kde se vlastně vyhýbá tomu, že jsme jako Česká republika na některé věci ani nereagovali, ani formálně je nezohlednila ve svých dokumentech.

A pak tady máme dnešní doporučení, která se ale míjejí v tom, co bylo z února letošního roku, přičemž za několik měsíců se nic z toho, co bylo ve zprávě v únoru, samozřejmě nevyřešilo. A to bych opakoval, co tady již zaznělo od kolegy Beka.

Proto navrhuji alespoň minimálně to, co už zde zaznělo, to, co máte předloženo před sebou, a to alespoň doplnění bodu 3 usnesení o dovětek: "a zvyšováním regionálních rozdílů". To je to, co chceme zdůraznit. Minimálně o toto bych vás požádal, abychom tam doplnili, když už tady projednáváme tento dokument, a vidíme, že nejenom v předchozích dokumentech, ale i v předcházejících mnoha letech se evidentní věci a postoje Senátu nebo Evropské komise ignorují. Jde o to, abychom minimálně tohle dokázali nějak „eklepovat“ v našich usneseních. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. A dalším, kdo je přihlášený do rozpravy je pan senátor Pavel Fischer. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, děkuji za udělené slovo. Pane ministře, dámy a pánové. Kolega Mikuláš Bek velmi jasně uvedl celý tento bod. Proto bych tam upozornil jenom na dvě pasáže, které mě tam zaujaly a o kterých tady řeč ještě pořádně nebyla. A to jsou body 14 a 15.

V bodu 14 se mluví o tom, jak velké komplikace pro podnikání stále ještě znamenají pořád se měnící právní předpisy a složité právní postupy. Náklady na vymáhání smluvních závazků a časté změny nejrůznějších předpisů, včetně pracovněprávních nebo daňových, znamenají obrovskou administrativní zátěž, která se navíc ještě promítá regionálně s různou měrou.

Tohle není předvolební heslo, tohle je analýza toho, jak Česká republika zjednodušuje, nebo spíše komplikuje situaci pro podnikatele a pro občany.

A druhá věc, která tam figuruje pod bodem 15 – postupy v zadávání veřejných zakázek stále zaostávají, pokud jde především o míru soutěže, protože do řady z nich se přihlásí pouze jediný uchazeč. Stále se spoléhá pouze na kritérium nejnižší ceny a ostatní věci zůstávají stranou. To v otázce bezpečnosti, a mluvili jsme tady o tom opakovaně například v případě kybernetické bezpečnosti a dalších, může být skutečně vážný problém.

Mě by proto zajímalo, jak vláda bude tady s těmito dvěma body – zjednodušování administrativní zátěže a strategicky nastavená kritéria pro veřejné soutěže, jak s tím bude postupovat.

Jsou to doporučení, která považuji také za velmi závažná. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a táži se, zdali ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Nevidím, není tomu tak, takže rozpravu uzavírám. Táži se předkladatele, zdali se chce vyjádřit k rozpravě? Ano, pan ministr se chce vyjádřit k rozpravě. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Ta já nebudu už dlouho zdržovat před pravděpodobnou pauzou. To stanovisko, které přišlo z Evropské komise, když porovnáme s ostatními zeměmi, tak ono se neodlišuje ve smyslu toho, co v něm je. Teď tím nemyslím to, co se doporučuje, ale vždycky se tam něco pochválí, vždycky se řekne něco, co by se třeba mělo zlepšit. To je naprosto normální a z tohoto úhlu pohledu je to naprosto běžný dokument, který nekritizuje Českou republikou. To bychom potom museli vzít, že se zkritizovaly všechny evropské země.

Ale celkem a věcně správně poukazuje na něco, co je možné zlepšit. A pak obvykle to je vždycky tak, že opozice v těch zemích říká, vidíte, ono je to špatné. A zase ta koalice říká, vidíte, v tomhle jsme zase velmi dobří. Teď asi se shodneme na tom, že není čas, abychom tady probírali úplně všechny body. Já ani nejsem možná kompetentní k tomu, abych teď tady na široké liště od sociální oblasti, ekonomickou oblast, výzkumnou oblast argumentoval to, co tam je.

Ale mohu vám bezproblémově říct, že celá řada z těch věcí, které ať už tam nejsou zmíněny, nebo se na ně třeba poukazuje, tak mají i tu druhou stranu mince. A pokud se podíváme třeba na veřejné finance, tak já myslím, že to sledujeme, jakým způsobem se snižuje míra zadluženosti. Jsme pod 30 %. Jakým způsobem figurujeme v oblasti míry nezaměstnanosti. Jsme na 1. místě v Evropě s ohledem na stabilitu pracovního trhu. Pokud se na to podíváme z úhlu pohledu růstu hrubého domácího produktu, rosteme mezi 2 – 3 %. To znamená, naprosto právem nás jeden z nejprestižnějších žebříčku ??? za rok 2018 pasoval na 1. místo v Evropské unii v oblasti ekonomické stability. V tom posledním roce jsme na 4. místě. 1. místo je Německo, takže můžeme dlouze diskutovat, co je lepší, co je dobré na veřejných financích, ale v každém případě ty výsledky jsou výborné.

Co se týká vědy, inovací, výzkumu, několikrát to tady zaznělo, i ten materiál se toho týká minimálně v oblasti digitalizace. Já jsem bytostně přesvědčen, že nenastala větší souhra mezi vládou a vědeckovýzkumnou obcí než v posledních dvou letech. Pokud se podíváme jenom třeba na Akademii věd, která byla takřka vytunelována někdy kolem roku 2009, 2010, 2011, kdy byl cílený lynč na Akademii věd, sebralo se jí půl miliardy korun, následně jí to stálo šest miliard korun, tak jsme byli první, kdo se za tu dobu omluvil, napravil tu věc. A dneska Akademie věd je špičková instituce, která vždycky byla, ale už má ty zasloužené zdroje.

Změnil se systém financování vědy, změnil se systém hodnocení vědy, vytvořila se inovační strategie, která dneska sklízí respekt všude ve světě. A hlavně se vytvořila komunikace a spolupráce mezi sektorem vládním, sektorem výzkumným, sektorem univerzitním a sektorem podnikatelským. To myslím, že to je možná jedna z nejlepších vizitek vlády, která je. Ano, administrativa je vysoká, je to pravda. A není to jenom v oblasti podnikatelské, plně s vámi souhlasím. Není to jenom v oblasti byznysu, ale hodně třeba v oblasti vědecké a výzkumné, kterou jsem zde zmiňoval.

A zase kdybych chtěl být rýpavý, tak bych teď poukazoval na to, kdo to tady všechno způsobil. Jestli to bylo před dvaceti patnácti deseti lety, dneska to řešme. Měli jsme tady jen v podnikatelském sektoru 2200 povinností pro malé a střední podniky. Secvakli jsme to teď v tuto chvíli alespoň na 1500, ale nezměníme to ze dne na den. Není týden, kdybychom v rámci živnostenského balíčku neukazovali další a další snížení administrativy, které je. Ať už se týká statistiky, všech informací na jednom místě. A to všechno je spojeno nějakým způsobem s digitalizací. Někomu se líbí víc elektronizace byznysu, někomu se to líbí méně, ale věřme tomu a já si troufám říci, že to je jediná možná cesta, i přes všechny emoce, které jsou s tím spojeny, že digitalizace je jediná cesta pro snížení administrativy prakticky ve všech sektorech.

Ale musíme si na ni zvyknout. Musíme to dostat pod kontrolu a musíme naplnit plán, který tady dlouho nebyl, a dneska je, a to je digitální Česko v oblasti společnosti, v oblasti ekonomiky, ale i v oblasti vůči Evropské unii. To se nedá změnit za několik týdnů, měsíců.

Já vás nechci teď tím zatěžovat, jen jsem chtěl věcně reflektovat to, že ten materiál – a vláda se k němu jasně vyjádřila, že bere ty body, že se jimi bude zaobírat a že to rozhodně neskončí někde v šuplíku, ale je to naprosto běžný standardní materiál, který rozhodně nehodnotí Českou republiku jako zemi, která by dosahovala špatných výsledků. Opak je pravdou, Česká republika dosahuje velmi dobrých výsledků.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře, a poprosím zpravodaje tohoto tisku, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Dámy a pánové, já myslím, že jsme s panem vicepremiérem splnili očekávání spojená s rolemi vlády a opozice. Myslím si, že na základě i vystoupení dvou kolegů lze říci, že to usnesení, které navrhujeme, je k vládě povzbuzující a diplomatické, není vůči ní žádným způsobem dehonestující, tak já vás prosím o podporu toho usnesení. S tím, že je-li to procedurálně možné, abychom se nezdržovali, bych si osvojil to znění usnesení, které navrhl kolega Linhart. To znamená, v bodě 3 je doplňováno na konec té odrážky „a zvyšováním regionálních rozdílů“. Máte ten materiál rozdaný. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji. A jelikož nevidím nikoho, kdo by byl proti tomu zapojení pozměňovacího návrhu senátora Linharta, tak si můžu dovolit snad dát hlasovat. Já vás všechny sezvu znělkou.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Miroslav Bek, to znamená včetně toho osvojení si těch dvou slov, mám dojem, pana senátora Linharta.

Aktuálně je přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 32 a já zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že vhlasování č. 50 pro bylo 54 senátorek a senátorů při kvoru 32, proti nebyl nikdo.

Tím jsme splnili očekávání schválení tohoto bodu. A já otevírám bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 121

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 121. A protože zde vidím předsedu klubu ODS s technickou, jo, oba, tak, pánové, máte kdokoli z vás slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já si dovoluji navrhnout přerušení tohoto bodu s tím, že bychom tento bod projednali ihned po skončení polední přestávky a následně by potom následoval další bod, což by byl bod paní ministryně Schillerové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  To je rozumný návrh, protože jsem si všiml, že mnozí sice už možná byli na obědě, ale mnozí tady sedí celou dobu a nebyli tady a neodešli. Čili o tomto návrhu ale budeme muset hlasovat. Čili já vás stejně ještě sezvu, protože teď tady byl nějaký pohyb, takže spouštím znělku.

Abychom věděli, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o přerušení tohoto návrhu zákona, který máme jako senátní tisk č. 121 s tím, že bude polední přestávka a po polední přestávce bychom s tím bodem pokračovali před bodem, který bude předkládat paní ministryně Schillerová, a to bude to EET.

Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování č. 51 pro bylo 58 senátorek a senátorů při kvoru 32, proti nebyl nikdo. Ještě před vyhlášením přestávky, prosím vás, je tady jedna žádost o svolání – organizační záležitost.

Přestávka bude do 15.10 hodin.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Chtěl bych jenom informovat členy dočasné komise, že třetí schůze, která byla plánovaná na dnešek na 14.00 hodinu, bude ve 14.40 hodin, místo zůstává stejné, Černínský salonek v Kolovratském paláci, to znamená za půl hodiny, abyste se stihli naobědvat, ano?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Přerušuji jednání pléna. A návrat bude v 15.10 hodin.

(Jednání přerušeno v 14.12 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.10 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dámy a pánové, udeřila desátá minuta po 15. hodině, s dovolením navážu na svého předchůdce, a to plynule... Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 121. Návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, a já pana vicepremiéra poprosím, ale asi za chviličku, neboť se trousíme velmi pomalu. Nevím, jestli pomůže ještě jedna znělka? (Znělka.)

Kolegové, odhlásím vás, abychom věděli, zda je nás potřebná menšina. Přihlaste se, prosím, znovu.

Právě proto to dělám, abychom se nedostali mimo legální rámec... Ještě tři kolegy potřebujeme... Vidím dva, kteří se blíží...

(Z pléna: Pusťte ještě jednou znělku.)

Nevím, jestli to už pak nevyvolá nějaké averze. Jste odhlášeni, kolegové? Teď se dva odhlásili...

Tak já ještě znovu pustím znělku. (Znělka.)

Dosáhli jsme nezbytného kvóra, a protože pana ministra zde již držíme dost dlouho, poprosím ho, aby zahájil přednesení svého návrhu. Prosím pane vicepremiére.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Počtvrté dnes, věřím, že už vás nebudu dlouho nudit nebo zatěžovat, dovolte, abych představil poměrně důležitý zákon, zákon o poštovních službách. Ukázal dvě nesmírně důležité náležitosti, které jsou s tím spojeny. První považuji za technickou záležitost, druhou za strategickou záležitost. Nejdříve k té technické. Návrh, který předkládáme, primárně řeší financování, a to je důležité říct, čistých nákladů držitele poštovní licence, kterým je tady Česká pošta. A pozor, je důležité říct, že to je za rok 2013 a rok 2014. Za tyto roky má být vyplaceno ještě 800 mil. Kč ze státního rozpočtu, což je notifikováno Evropskou komisí a v čem spočívá ten určitý problém, bylo v tom, že to mělo být původně ve třech splátkách, a to je rok 2018 – 2020, nicméně vzhledem k tomu, že se tento návrh nepodařilo projednat v loňském roce, tak se to muselo posunout do roku 2019 a rok 2020. Zjednodušeně řečeno, předkládanou novelou tedy dojde ke sjednocení systému financování čistých nákladů a jedná se o částku 800 mil. Kč. Je důležité říct teď vsuvku, jednu důležitou věc, že 400 mil. Kč ročně se mezitím změnilo na částku 500 mil. Kč od roku 2017, což jede v určitém režimu, a teď je ta strategická změna, protože k této technické věci s ohledem na pozměňovací návrh pana poslance Hamáčka se zvýšil a Poslanecká sněmovna odsouhlasila celkový limit úhrady čistých nákladů zcela zásadním způsobem, a to je z 500 mil. Kč na 1,5 miliardy Kč. Toto všechno bylo velmi detailně diskutováno na jednotlivých výborech PS. Hospodářský výbor doporučil, stejně tak ostatní, PS tuto změnu rovněž přijala, tedy schválila a nutno říct, že dochází v podstatě k tomu, že Česká pošta nebo díky tomuto návrhu se srovnává ten režim faktických nákladů. Důležité je ještě říct to, že ono se nejedná o částku 1,5 miliardy Kč jakoby automatickou nárokovou, je to částka, která je limitní a my po velkých diskusích, které jsme měli, jsme skutečně k tomu přistoupili věcně tak, abychom v tuto chvíli zvýšili náklady České pošty, respektovali, abychom ji nedostávali do slepé uličky, abychom skutečně férově zaplatili to, jakou službu pošta dělá. Na druhou stranu, prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu, což je regulatorní instituce, tak budeme velmi pečlivě hlídat a vyhodnocovat faktické a skutečné náklady, které jsou s tím spojeny. Chtěl bych oběma výborům, které se návrhem 23. 7. zabývaly, což je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, což je výbor garanční, poděkovat za velmi konstruktivní diskusi a za doporučení schválit návrh novely ve znění, které bylo postoupeno Poslaneckou sněmovnou a totéž si dovoluji požádat i vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane vicepremiére. Prosím, posaďte se. Senátní tisk projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení máte jako tisk č. 121/2, zpravodajem byl určen senátor Carbol. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení rozdáno jako senátní tisk č. 121/1. Zpravodajem je pan senátor Strnad a já ho nyní prosím o jeho zprávu. Ale ještě, než začne, prosím, zkontrolujte si, kolegové, zda jste přihlášeni, provedli jsme reset. Pane zpravodaji, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Chtěl bych poděkovat členům těchto výborů, jak pan ministr vyhověl, že jsme se v krátké době sešli, abychom mohli vyhovět jak předkladateli ministerstvu průmyslu a obchodu, tak zřizovateli ministerstvu vnitra, o to víc mě zarazilo, když jsem se dočetl, že zákon byl započat s projednáváním již v červnu loňského roku. Ve sněmovně se to projednávalo 13 měsíců a my jsme na to měli asi týden. Jenom bych řekl nebo doplnil, že v konečném hlasování ze 182 poslanců pro tento návrh hlasovalo 127 poslanců, jak již pan ministr Bek zde řekl, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu vyslovil téměř jednomyslně souhlas s tímto návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji a táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj? Ano. Pane senátore, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři. Dovolte mi, abych vás informoval o tom, že výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal tento návrh zákona na své schůzi 23. července a 10 hlasy z 12 přítomných doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Táži se, zda někdo navrhuje, aby se Senát návrhem zákona nezabýval? Nevidím nikoho, proto otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Tak přece jen.

Pan senátor Vystrčil s přednostním právem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já to opravdu nechci zdržovat a vám to tady už velmi jemně řekl pan kolega senátor Strnad. Já si ještě dovolím pro pana ministra podkladový materiál.

Pane ministře, je to tak, že Poslanecká sněmovna začala ten zákon projednávat 14. června 2018 a do 25. ledna 2019 vy jste nebyl ministr. A to říkám s prosbou dopředu, takže, prosím vás, spíš berte to, co tady budu říkat, jako prosbu do budoucna, a nikoli jako kritiku. A více než 7 měsíců následně nic nedělala, aby se potom stalo to, že nás obvolává, předsedy klubů, první místopředseda vlády a prosí nás, abychom dnes ten zákon projednali. Protože jinak Česká pošta, která je v majetku státu, či státním podnikem, by mohla přijít o miliardu korun.

To je prosím výsledek práce této vlády, ve které vy jste nebyl členem, a paní ministryně financí, která byla členem, už mě slyší. To znamená, vláda má v Poslanecké sněmovně většinu, chce projednat zákon, který umožní získat České poště, které jinak hrozí kolaps a to, že 15 000 zaměstnanců nedostane výplaty nebo si na ně bude muset Česká pošta půjčit, takovým způsobem, že 13. nebo 14. června 2018 začne zákon projednávat, pak se 7 měsíců nic neděje, a pak se strašně kvaltuje. A my dostaneme senátní tisk k projednání 15. 7. A jestli existuje nějaký větší příklad nekompetentnosti a neschopnosti, tak mi ho prosím řekněte, než to, že jsme mohli přijít o miliardu korun, pokud by český Senát neudělal to, že ten tisk je ochoten za 8 dní projednat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným je Jan Tecl. Prosím, pane senátore, a dalším řečníkem Lumíra Aschenbrennera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Poštovní licence ukládá České poště povinnost plnit úkoly bez ohledu na to, jaké výdaje jsou s tím spojené. Proto souhlasím s tím, že stát má povinnost hradit tyto výdaje. Důležité je, že má hradit pouze náklady, které český stát po poště požaduje, a nehradí náklady související s komerčními službami. Věřím, že přijetí tohoto zákona znamená i podporu venkova v tom smyslu, že již nebude docházet k rušení dalších poboček České pošty. Zároveň věřím, že navýšení prostředků bude znamenat i možnost vytvoření lepších podmínek pro zaměstnance České poště, a to i ve mzdové oblasti.

Já osobně jsem svoji pracovní kariéru na poště začínal. Vím, o jak náročnou práci se jedná. Málokdy si uvědomujeme, že např. doručovatelé pracují, i když je venku horko, jako je například dnes, či naopak v zimě, kdy mrzne nebo chumelí. Chtěl bych poděkovat vedení České pošty, že navzdory omezeným finančních prostředků pokračuje modernizaci svých poboček. Nedávno jsem se zúčastnil otevření zmodernizované pošty v Chotěboři na Havlíčkobrodsku.

Rád tedy podpořím návrh tohoto zákona a věřím, že přispěje i ke zkvalitnění služeb České pošty a práce pracovníků České pošty, které si vážím. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a nyní prosím pana senátora Aschenbrennera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak tady zaznělo, naše plénum mělo na projednání tohoto materiálu skutečně velmi krátký čas. Nicméně výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu měl čas ještě kratší a víceméně jsme to řešili ze dne na den, protože jsme výbor vstřícný.

Já nejsem mstivý, jak jsem řekl již na výboru, a proto přesto, že pošta zrušila pobočku u nás na obvodě, budu hlasovat pro to, aby získala peníze a mohla zlepšit své služby. Nicméně jeden dotaz bych měl.

Novelu zákona poštovních službách, účinnou od 1. ledna 2013, zvolila Česká republika model spočívající v úhradě čistých nákladů představujících finanční zátěž prostřednictvím kompenzačního fondu. Do toho měli přispívat provozovatelé poštovních služeb podle svého podílu na trhu. Nepřispívá tam nikdo, takže bych se chtěl zeptat, jak ten fond měl fungovat? Jaký měl princip? Jaká byla jeho funkčnost? A například, jaké byly sankce za to, že se nenaplnil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným je pan senátor Carbol.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové.

Já bych tady chtěl jen připomenout, že jsme nedávno projednávali petici, kterou Senát obdržel. Ta petice se jmenovala Petice za spravedlivou úhradu nákladů základních poštovních služeb. Bylo to v dubnu 2018, kdy Senát tuto petici obdržel. Senát ji projednával také na veřejném slyšení 5. června 2018 a potom na své schůzi, kde jsme přijali usnesení. Obsahem toho usnesení bylo to, že Senát podpořil, aby se narovnaly platy, které v České poště, hlavně u poštovních doručovatelek a poštovních zaměstnanců, jsou vysoce podprůměrné.

A proto bych rád ještě jednou tady zdůraznil, že pošta má na vyrovnání nákladů za poskytování základní služby tak, jak jsou obsaženy v této novele, ve výši 800 milionů Kč za roky 2013 a 2014 bezpochyby nárok. A chtěl bych vás požádat tedy o podporu této novely zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Protože se do diskuse nikdo dál nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Pane navrhovateli, přejete si vyjádřit se? Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych jenom krátce reagoval na některé z vašich dotazů, případně i na tu připomínku obecného charakteru.

Zaprvé bych chtěl poděkovat za to, že jste se tomu teď intenzivně věnovali v těch posledních dnech. Vážíme si toho a jsme rádi, že se to podařilo zvládnout, musím to ocenit. Já se teď nechci vymlouvat na to, že to 7 měsíců někde leželo. A už vůbec nechci říkat, že jsem u toho nebyl. Je to samozřejmě naše odpovědnost, odpovědnost našeho resortu. Trochu na obranu bych snad chtěl říct jenom jednu jedinou věc.

Ta technikálie, to nebyl problém, o tom jsme měli jasno a to by se dalo udělat hned. Myslím tím těch dvakrát 400 mil. Kč. Nicméně berme v potaz to, že se poměrně zásadním způsobem zvyšuje ten limit z 500 mil. Kč na 1,5 mld. Kč. A to byla do určité míry skutečně velmi vážná diskuse, která byla trošku zkomplikována ještě tím, že přišlo nové vedení České pošty a my jsme nechtěli přistupovat k bianco šeku toho charakteru, že bychom řekli ano, tak to bude 1,5 miliardy Kč. My jsme chtěli, aby nám to pošta zdůvodnila, aby připravila analýzu. A tím, že do toho přišlo nové vedení, které se s tím začalo okamžitě seznamovat, dávat nám to, tak se to celé zpozdilo.

Já musím říct, že nakonec jsme v těch posledních týdnech opravdu finišovali. Já bych chtěl poděkovat i Ministerstvu financí, paní ministryni, která byla velmi vstřícná. A jakkoli musí chránit zájmy státní pokladny, tak přijala argumenty, které jsme dávali ve smyslu toho horního limitu 1,5 mld. Kč. My jsme naopak zase museli garantovat to, že to budeme velmi přísně hlídat prostřednictvím ČTÚ, že to nebude 1,5 miliardy automaticky, ale že se to bude skutečně hlídat tak, aby se vynaložily přesně takové výdaje, které si pošta v tomhle případě vynákladuje, jež jsou naprosto věrohodné a zcela zřejmé.

Takže to je k tomu prodlení, ještě jednou za to děkujeme. Co se týká toho takzvaného kompenzačního fondu, tak tím důvodem, proč se nepodařilo naplnit těmi takzvanými náklady na rok 2013, 2014, které z toho měly být hrazeny, byly vlekoucí se spory mezi Českým telekomunikačním úřadem a potencionálními přispěvateli do toho fondu, tzn. provozovatelů poštovních služeb. Tyto úspory byly řešeny. Byly řešeny ve správním, následně v soudním řízení, a některé dokonce i u Evropské komise.

Ta věc je dneska v takovém stádiu, že většina z nich dodnes není uzavřena. Čili je to otázka soudních stání a otázka skutečně toho, kdy zatím ještě není možné s tím takto kalkulovat do té doby, dokud nebudou ta řízení legislativně ukončena. Já myslím, že to je asi k těm dotazům a připomínkám všechno. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane místopředsedo, a prosím pana zpravodaje garančního výboru o jeho vyjádření k rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. V obecné rozpravě vystoupili 4 senátoři, zazněl zde jediný návrh, a to schválit návrh zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji a o tom budeme hlasovat, spustím znělku. Prosím, technická nebo faktická.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Protože nemůžu jinak vystoupit než s faktickou poznámkou, musím reagovat na pana ministra. Omlouvám se, pane ministře, ale já upozorňuji, že během těch 7 měsíců proběhlo 10 schůzi Poslanecké sněmovny. A pokud se někde ten problém řešil, tak předpokládám také na schůzích výborů Poslanecké sněmovny, které samozřejmě nemohly zasedat, pokud se nic nedělo. Takže pokud vy říkáte, že jste něco řešili, a proto došlo k nějakému zpoždění, tak k tomu zpoždění došlo, protože jste nic neřešili. A ještě druhá věc, já jsem si podrobně prošel všechny záznamy. Obava o nesplnění termínů, nebo prošvihnutí termínu podání žádosti Českému telekomunikačnímu úřadu nezazněla ani jednou v žádných veřejných vystoupeních, která já jsem zaznamenal. Takže si tady nic nelakujme narůžovo, normálně to někdo celé prospal a nedělal ty věci, jak dělat má. Tak to zkrátka je, tak to tady přiznejme. Já neříkám, že to je vaše vina, ale neříkejte, že jste intenzivně jednali a tudíž jste nemohli projednávat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji za faktickou poznámku, tentokrát do žákovské knihy. Pane vicepremiére, chcete reagovat? Ne, v tom případě přistoupíme k hlasování a já spustím znělku, jak jsem slíbil.

Aktuálně je přítomno 59 senátorů, kvorum 30. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne NE.

Hlasování č. 52, kvorum 31, pro 57, proti 1. Návrh byl přijat.

Pane vicepremiére, děkujeme vám za hostování dnes. Přejeme vám hezký zbytek dne.

A my přistoupíme k dalšímu bodu programu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 104

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 104. Uvede ho paní ministryně financí Alena Schillerová. A jakmile vybalí svá těžká zavazadla, tak ji poprosím o vystoupení. V klidu! Vidím, že rozbalujete a balíte už za tuhle schůzi podruhé. Prosím, paní místopředsedkyně vlády.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za vstřícnost, pane místopředsedo, to je všechno EET, to není nic jiného. To se nabalilo za těch několik měsíců, co ho projednáváme...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pokud jsou to výnosy, tak to rádi slyšíme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Také, také, i výnosy, i o těch dnes bude řeč.

Takže dobrý den, ráda vás zase vidím po krátké době a dovolte mi, dámy a pánové, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění zákon o evidenci tržeb a zákon o dani z přidané hodnoty.

Nejprve mi dovolte, protože jsem tu poprvé s tímto zákonem, abych vše zasadila do trochu širšího kontextu, než přejdu k základním částem novely zákona o evidenci tržeb. Tato vláda, ale i vlády předcházející od roku 2014 podporují českou ekonomiku, hospodaření státu, vyšší investice a růst životní úrovně s jasnou filosofií, že není nutné shánět peníze plošným zvyšováním daní.

Takže plošné zvyšování daní věřím, že je minulostí. Naopak současná vláda daně snižuje a jen za rok 2018 byly sníženy daně o 24 miliard. A celkem od roku 2014 dokonce o více než 100 miliard Kč. To všechno je díky lepšímu výběru a boji s daňovými úniky a podvody. Je to již 2,5 roku, co Ministerstvo financí spustilo jedno z nejdůležitějších systémových opatření k narovnání podnikatelského prostředí – elektronickou evidenci tržeb.

Systém od prvního dne funguje bez technických problémů a svoje ambiciózní cíle plní. To znamená, že obavy – a dnes si to můžeme říct naprosto otevřeně – všichni máte za sebou, a máme, konkrétní zkušenosti. Obavy z dlouhého čekání na účtenku v obchodech, ani z hromadného ukončování podnikatelské činnosti se v žádném případě nepotvrdily. Obchodníci zaevidovali dohromady 10,5 miliardy účtenek při průměrné době odezvy 17 milisekund.

Hlavním přínosem zavedení elektronické evidence tržeb – a na tom si prosím trváme – je narovnání podnikatelského prostředí. Protože nikdo nesmí využívat neplacení daní pro získání výhody v konkurenčním boji. Celkový fiskální přínos přesáhl ke konci loňského roku 20 miliard Kč. A každý z nás už poznal, jak jsem řekla před chvílí, EET v praxi a může si udělat vlastní obrázek. Všichni nakupujete, tak víte, jestli se kvůli němu tvoří fronty u pokladen, jestli se čeká v restauraci dlouho na účet nebo kolik obchodů nebo restaurací ve vašem okolí položilo placení daní na záda.

Každý se tedy může jednoduše přesvědčit, jestli se naplnily obavy o pozice, tak, jak jsme o nich slyšeli ať už při prvním projednávání, tak teď při projednávání novely, anebo nikoliv. A já jsem velice ráda, že veřejnost podporuje EET. A není pro mě vůbec překvapivé, že více než dvoutřetinová většina občanů – je to asi 68 %, mám tady ten průzkum – považuje EET za pozitivní opatření. Stejně jako jej podporuje drtivá většina podnikatelských a oborových organizací, které zastupují stovky tisíc podnikatelů a živnostníků. všichni mě přišli podpořit do výborů Poslanecké sněmovny, kde se novela projednávala.

Proto jsem velmi ráda, že se nám podařilo počátkem června v Poslanecké sněmovně prosadit tuto velmi důležitou novelu, která upravuje náběh 3. a 4. fáze, přináší nejmenším podnikatelům možnost evidovat své tržby ve zvláštním papírovém režimu a významným způsobem snižuje DPH na vodné, stočné, stravovací, ale i odborné služby s vysokým podílem práce rukou.

To je další snížení daní, které na vyšších maržích pocítí živnostníci a podnikatelé. Pro ně je tentokrát určeno. V případě vodného a stočného, které podléhá cenové regulaci Ministerstva financí, pak snížení DPH pozná přímo zákazník na nižších konečných cenách. Jedná se tedy o novelu, kterou vám za chvíli podrobněji představím.

Dovolte mi ještě, abych se zastavila u jednoho velmi citlivého tématu, i když nesouvisí přímo s elektronickou evidencí tržeb, ale předpokládám, že to téma tady také dnes zarezonuje. A já předpokládám, že se k němu vyjádřím i potom po rozpravě, ale už teď bych ho chtěla avizovat.

Já občas slýchám především z řad opozičních politiků, že vláda nic nedělá s daňovými úniky velkých korporací, ale že se zaměřují jenom na malé. A že elektronická evidence tržeb je právě příkladem toho, že se zaměřuje na ty malé. Není to pravda. Opakuji, není to pravda a nikdy to pravda nebyla. My se zaměřujeme, myslím teď finanční správa, Ministerstvo financí pouze prostřednictvím legislativy, na velké ryby, a máme výsledky. Stačí se podívat na daňové doměrky, které jsou rekordní. Jen za rok 2018 se podařilo snížit daňovou ztrátu, případně zvýšit základ daně těchto korporací – bavíme se o velkých korporacích – o více než 18 miliard. Rok 2018 byl v tomto ohledu úspěšný jako předchozích 5 let dohromady.

V rámci daňového balíčku na rok 2019, to znamená balíčku, který nakonec schválila, přehlasovala Poslanecká sněmovna, ale který se stal účinný v letošním roce, tak jsme přišli s celou řadou opatření, která boj s daňovými úniky velkých ryb ještě zintenzivní. Jedná se například o omezení odečitatelnosti úroků od základu daně limitem 80 mil. Kč, nebo 30 % (EBITDA), zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí, zdanění ovládaných zahraničních společností nebo pravidla proti zneužívání nesouladu daňových systémů.

Zavedli jsme také povinnost pro korporace, která vyplácí do zahraničí větší podíly na zisku, známé dividendy, aby tuto výplatu oznámily správci daně. Díky tomu získá finanční správa možnost lépe mapovat toky zisků plynoucích mimo naši zemi. A další cenný nástroj v boji proti daňovým únikům právě těchto velkých korporací. Přestože si stojím za tím, že samozřejmě vyplácení dividendy není vždycky protiprávní. Není protiprávní, je v souladu s dividendovou směrnicí. A ty firmy si předtím tady vyplácely dividendu z nezdaněného zisku, ale samozřejmě my musíme bojovat s tím, co je skrytou dividendou. S agresivním daňovým plánováním.

A mohu vám říct, že na půdě Evropské unie je Česká republika v tomto směru „eurohujerem“. My jsme byli jedni z prvních, kteří implementují veškeré předpisy Evropské unie, které jdou s cílem bojovat proti těmto velkým korporacím. A vnitrostátní úprava, kterou jsme přijali, tzn. povinnost firem sdělovat, do kterých zemí a v jaké výši vyplácí dividendy, tak, aby mohla finanční správa kontrolovat, zda skutečně jsou to dividendy ze zdaněného zisku, zavádíme letos pro velmi úspěšné hlášení z roku 2016, kdy se zavedla povinnost pro tyto korporace, aby hlásily platby mezi takzvanými spřízněnými osobami. Aby se sledovalo, že skutečně tam nedochází k nějakému zneužívání. A to přineslo velmi velké výsledky. Takže nejenom implementace evropských předpisů, ale také naše vlastní vnitrostátní řešení.

Úspěšně také řešíme sdílenou ekonomiku. Včera jsem vás informovala v rámci novely zákona o místních poplatcích nad rámec, že jsme uzavřeli memorandum se společností Uber, na základě kterého získává finanční správa cenné informace, aby mohla kontrolovat, zda jednotliví řidiči nebo zaměstnanci zdaňují, zda dochází k plnění daňových povinností. Dobrovolně se firma Uber zavázala mít EET, a také už ho má přes vlastní platformu, tedy je přímo napojená na finanční správu. Takže jsem vám říkala, že máme tady takovou kuriózní situaci, že čeští taxikáři nemusí mít zatím EET, protože spadají do 3. vlny, která je předmětem této novely. A naopak taxikáři platformy Uber, kteří dnes už pod EET spadají, protože platforma se k tomu sama zavázala.

A další krok je novela zákona o místních poplatcích, která je velmi významným krokem v získávání informací o platformě AirBNB, pronájmu atd, to jsem vám tady včera vyprávěla. Myslím si, že vám to ještě zůstalo v paměti.

Nicméně naším dalším návrhem, který doputuje postupně, protože teď je po meziresortním připomínkovém řízení, doputuje, až proputuje Poslaneckou sněmovnou až sem, je návrh digitální daně. Chceme zavést novou digitální daň, která dokonce ten náš návrh podle prestižního Bloombergu bylo ohodnoceno tak, že Česko ukázalo světu, jak správně zdanit internetové giganty. Protože nejen u nás, ale v každé zemi platí, že bez vybudované infrastruktury, bez správního systému by tam žádná firma, která dělá byznys přes internet, neprodala a nevydělala vůbec nic. A to je vůči tradičnímu byznysu, který příslušné zemi platí daň z příjmů, nefér. Proto jsme se rozhodli zavést digitální daň.

Přestože jsem od samého počátku, co jsem ministryní financí už v první Babišově vládě, podporovala platformu OECD, protože si myslím a stojím si za tím, že nejsprávnější je zavést digitální daň celosvětově. Podporovala jsem i francouzského ministra financí, který chtěl zavést digitální daň na evropské úrovni, protože si pořád říkám, že to je dobrá varianta. A když oba tyto – OECD je běh na dlouhou trať a evropské řešení spadlo pod stůl – rozhodli jsme se po vzoru dalších zemí, že zavedeme digitální daň i u nás.

On ani mezinárodní rychlík neprojede přes Českou republiku, když tu nebudou postavené koleje. Stejně tak tyto internetové firmy by tady těžko mohly bez naší infrastruktury provozovat svoji činnost. A proto se domnívám, že je fér, aby jakousi vyrovnávací daň České republice zaplatily. Počítáme s výnosem asi 5 miliard pro státní rozpočet.

A díky všem těmto opatřením, bez nich by to nešlo, a usilovné práci si můžeme dovolit snižovat administrativu a zátěž podnikatelů. Proto od dubna jsou účinné vyšší paušální výdaje, které znamenají pro živnostníky méně papírování, ale také o 1,5 miliardy více v jejich kapsách. A díky našemu návrhu, na kterém pracujeme, zavedení tzv. paušální daně, získají podnikatelé, jejichž roční příjem nepřekročí 1 mil. Kč, to znamená opravdu ti nejmenší, možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmů, sociální, zdravotní. Zaplatí jednu paušální daň, finanční správa to rozúčtuje, tím to končí. Nebudou muset podávat daňové přiznání a nebude u nich nikdy probíhat daňová kontrola. Tohle bude skutečně velké.

Je to jakési malé jednotné inkasní místo, ale my si klademe reálné cíle. Cíle, které je možné prosadit a které je možné zrealizovat. Ne jako jednotné inkasní místo v roce 2012. To byl nereálný vzdušný zámek. A bylo dobře, že tehdejší vláda, která nastoupila v roce 2014, ho zrušila. Toto je reálné, protože samozřejmě vedle toho musíte vybudovat ještě IT. Propojit IT systémy, tak, aby ten systém fungoval. A vedle toho velice intenzivně pracujeme na mém absolutně prioritním projektu online finanční úřad, který jsem asi před čtrnácti dny nebo třemi týdny představila novinářům.

A po tomto úvodu si dovolím, kdy jsem se snažila to vložit do kontextu, si dovolím podrobněji říct pár slov k samotné novele zákona o evidenci tržeb. Proč jsme vůbec přistoupili k novele? Když v prosinci dva tisíce – to strašně letí – sedmnáct bylo vydáno, ne, osmnáct, byl Ústavní soud... Sedmnáct, jsem posunutá v roce, sedmnáct. Vydal rozhodnutí Ústavní soud – děkuji, pane senátore, tak už v lednu jsem svolala na Ministerstvo financí, protože jsem byla asi čtrnáct dní ministryní financí, svolala jsem všechny zástupce podnikatelských svazů a komor a představila jim tři varianty řešení novely. Protože samozřejmě jsme plně akceptovali Ústavní soud. Ocenili jsme to, že Ústavní soud uznal legitimitu tohoto nástroje a samozřejmě vytkl tam určité nedostatky, které jsme plně do této novely zapracovali.

Některé absolutně, jako to, že platební karta se nebude považovat za hotovostní platbu. A další, přestali jsme na účtenky dávat daňové identifikační a číslo a celou řadu takovýchto spíše technických věcí, ale samozřejmě byli jsme si vědomi toho, že Ústavní soud zrušil zmocnění pro nařízení vlády stanovovat možnost výjimek.

A tím řekl, musíte se jednou provždy rozhodnout, jak to v zákoně bude, protože každá další úprava bude možná pouze zákonem. A to je samozřejmě v pořádku. On řekl vlastně, EET je vlak, který jede správným směrem, a vy se rozhodněte, které vagóny k němu připojíte, či nikoliv.

Takže já jsem svolala tyto podnikatelské svazy a komory, všechny, které působí na území České republiky, a představila jsem jim tři varianty řešení. Nebudu vám teď už říkat, které to byly, to je irelevantní, teď se zaměřím na tu, na které byla absolutní většinová shoda. A ta je právě v této novele. A týká se těch nejmenších. A možnosti zavést pro ně takzvaný off-line režim, tzn. režim neekonomický. Takže napříště ti nejmenší, ti, kteří mají příjmy do 1 milionu, mají minimálně 2 zaměstnance, maximálně 2 zaměstnance, pardon, tak se budou moci rozhodnout. Buď půjdou cestou elektronických tržeb, nebo se rozhodnou a požádají o tento off-line režim. A při tom off-line režimu jsme zase nevymýšleli nevymyšlené, ale vyšli jsme z toho, co už dnes dělat musí.

Já vždycky ráda používám ten příklad, sedí tady dámy. Když přijdeme ke kadeřníkovi, kadeřnice dnes nemusí mít ještě evidenci tržeb, protože spadá do 3. vlny, tak na požádání musí vydat účtenku. Pokud samozřejmě nemá nějaký maloobchodní prodej atd. Teď myslím skutečně, když poskytuje tuto službu, abyste mě nechytali za slovo. Další povinnost, kterou má ten, kdo nemusí mít ještě dnes evidenci tržeb, tak si průběžně musí vést evidenci příjmů. Tak tuto evidenci příjmů jednou za čtvrt roku v excelové tabulce pošle finanční správě. A ty účtenky si vyzvedne zdarma na kterémkoliv územním pracovišti na územní správě.

Takže není to nic, co by podnikatelé dnes dělat neměli, dělají to samozřejmě na požádání. Když účtenku nechcete, tak ji dostat nemusíte. U těch, kteří nemají evidenci tržeb, tak to budou napříště dělat povinně. Anebo se rozhodnou pro evidenci tržeb. To už bude na nich.

Samozřejmě jsou tam tři výjimky, které přinesla praxe po zavedení první, druhé vlny. Týká se telekomunikačních služeb, tržeb z hazardních her a obchodní letecké dopravy. A potom nevidomých – to bylo převzato ze zrušeného nařízení vlády. To znamená, podniká-li nevidomý živnostník, např. to jsou různí ladiči pian, maséři, tak bude moci mít trvale výjimku. Oni ji ani nepožadovali trvale, protože upozorňovali na to, když jsme tehdy formou nařízením vlády, ta bývalá vláda, když to schvalovala před volbami, tak upozorňovala na to, že nejsou ještě vyvinuta zařízení. Nicméně nakonec po debatě s Národní radou zdravotně postižených, se Svazem osob nevidomých jsme se dohodli, že tam tuto výjimku převezmeme.

Obchodní letecká doprava, to jsou případy často z praxe. V Singapuru česká letecká společnost prodává letenku, měla by mít EET, technicky neřešitelné. Hazardní hry jsme z toho vyňali z toho důvodu, že dnes díky zákonu o hazardu – a daň s tím teď nesouvisí – jsou nastaveny tak pevné regulace, že v tuto chvíli nebyl dán důvod po těch velkých debatách, které se vedly, aby se to regulovalo ještě dále. Já jsem tady v žádném kasinu nebyla, ale popisovali mi to tak, že by musel při každé hře vydávat účtenku, že by to bylo poměrně neefektivní, technicky nemožné. A navíc dneska tam máme tolik regulí a různých sledování a kontrol, že nakonec jsme po debatách od toho ustoupili.

A telekomunikační služby, to jsou různé prodeje přes internet, kdy je tam taková elektronická stopa a technicky také složité, přes různé karty, SIMky atd., kde by musela být všude účtenka. Takže to jsou věci, které se tam daly, které přinesl život, které nikdy nikdo nepřipomínkoval, když se přijímal původní zákon, ten první zákon, ten základní zákon o evidenci tržeb, a přinesl ho prostě život.

Další výjimky schválila Poslanecká sněmovna. Já jsem s nimi nevyslovila souhlas, nicméně poslanci takto rozhodli. Týkají se některých služeb sociální péče. Já jsem s tím nesouhlasila zejména z toho důvodu, že jsem tam vyložila, jakým způsobem kdo vlastně dneska v této zemi poskytuje sociální péči. Že to nedopadá ani na žádnou příspěvkovou organizaci, ani na žádnou neziskovou organizaci. Vysvětlila jsem tam všechny principy, že jich se EET týkat nebude. A může tam být velice malá skupina, dokonce jsem to nechala rychle zjistit, která se zaměřuje na nějakých 200 podnikatelů, kteří mají sociální služby jako podnikatelskou činnost. A upozornila jsem na rizika, že můžeme s vaničkou vylít i dítě, že vlastně můžeme osvobodit o EET i různé obchodníky, které považujeme za šmejdy, protože nám obchodují s chudobou a tady s tímto sociálním bydlením.

Nicméně bylo to schváleno, stejně jako byl schválen předvánoční prodej sladkovodních ryb. Byl osvobozen, zase jsem s tímto nesouhlasila, byla to vůle Poslanecké sněmovny, kterou samozřejmě musím respektovat.

Ještě bych vás chtěla upozornit, že velice důležitou součástí této novely je novela zákona o dani z přidané hodnoty. My tak, jak jsme motivovali první vlnu, že jsme snížili DPH u stravovacích služeb a nealkoholických nápojů z 21 % na 15 – bylo to po dlouhých 15 letech velmi pozitivně vnímáno, tak v tom pokračujeme a snižujeme dále na 10 %. Pak snižujeme, abychom motivovali 3., 4. vlnu, tak snižujeme tam, kde nám to směrnice umožňuje, služby s vysokým podílem lidské práce. Jsou to kadeřnické služby, jsou to různé opravy, šití oděvů, kožedělných výrobků, kol... Možná jsem na něco zapomněla. A současně jsme připojili také snížení vodného, stočného – to nesouvisí s EET, ale tam chceme skutečně díky tomuto prostředku zabezpečit snížení konečné hodnoty pro občany této země, protože my to skutečně pohlídáme díky cenovému výměru. U této strategické suroviny to můžeme provést.

Ty důvody jsou takové, že chceme podnikatelům 3., 4. vlny, protože zase se to dotkne hodně těch nejmenších, ulevit. Předpokládáme, že oni si ten rozdíl, který získají kromě vodného a stočného, tam rozhodně žádným vodárenským gigantům ulevovat nechceme, tam naopak to pohlídáme, tak samozřejmě počítáme s tím, že si to tak jako 1. vlna ponechají, že se to nepromítne do konečné ceny. Což jsme tím samozřejmě sledovali.

Na půdě Poslanecké sněmovny pak došlo ještě ke sjednocení daně z přidané hodnoty u knih, eKnih a audioknih na základě pozměňovacího návrhu, na kterém jsme spolupracovali jako Ministerstvo financí, a který jsem podporovala. Děkuji vám za pozornost a samozřejmě jsem připravena po celou dobu zodpovídat vaše dotazy. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, a nyní prosím naše zpravodaje. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor, jeho usnesení máte jako tisk č. 104/2, zpravodajem byl určen pan senátor Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro tento návrh zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jehož usnesení nese číslo 104/1. Jeho zpravodajem byl určen senátor Pavera, toho zde zastoupí kolega Sulovský. Pane senátore, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak již bylo řečeno, zastupuji svého kolegu Herberta Paveru. Jen bych zmínil část jeho zpravodajské zprávy.

Uvádí tady, že závěrečné hlasování ve 3. čtení dopadlo 101:89, a pak jako své stanovisko uvádí – ztotožňuji se se stanoviskem poslanců, kteří v průběhu projednávání novely zákona v Poslanecké sněmovně poukazovali na dopady přijímané legislativy, především na malé a střední podnikatele.

Vláda je v posledních letech nadměrně zatěžuje byrokracií, kontrolami, hlášeními a mnohdy likvidačními pokutami. Netřeba opakovat mediálně známé případy, kdy úřední kontroloři za drobné prohřešky prodejců udělovali nepřiměřené pokuty. Současně s tím je třeba upozornit na reálné dopady elektronické evidence tržeb, zánik stovek provozoven na našich vesnicích. Celou elektronickou evidenci tržeb považuji za nepromyšlený krok vlády, jehož plánované rozpočtové příjmy jsou minimálně diskutabilní.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se návrhem zákona zabýval na své 13. schůzi konané dne 17. července 2019. Po úvodním slově zástupce předkladatele Tomáše Vyhnánka, náměstka ministryně financí, po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu určil senátora Herberta Paveru a pověřuje místopředsedu výboru senátora Lumíra Aschenbrennera, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Tomáš Goláň. A protože míří k mikrofonu, má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ústavně-právní výbor projednal tento senátní tisk č. 104 na své schůzi dne 15. července 2019. Po krátké diskusi přijal usnesení poměrem hlasů 4:3, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky návrh zákona schválit, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Goláně, pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Více o tom v obecné a podrobné rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda někdo navrhuje, abychom se návrhem zákona nezabývali. Nikoho takového nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu. Do ní se písemně přihlásil pan senátor Michael Canov. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Shodou okolností za mnou sedící předsedající Jiří Oberfalzer je nesmírně moudrý muž. A teď vysvětlím proč. Pamatuji již dlouho, a on při takové procesní záležitosti související s dnešním zákonem upozornil na jednu věc, kterou držel trošku jako své tajemství. Je to druhá věta v § 110 odst. 4 zákona o jednacím řádu Senátu.

A teď se pokusím vysvětlit, o co jde a proč vůbec. Přednesu vlastně jednu velkou žádost vůči odpůrcům EET a jednu ještě větší prosbu k podporovatelům EET. Totiž zpravodaj ústavně-právního výboru sám říkal, že tam byl poměr hlasů 4:3, on sám navrhoval jako zpravodaj zamítnutí. Zamítnutí zákona aby znamenalo, že vlastně rušíme třetí a čtvrtou vlnu. Já jsem hlasoval podobně jako on, ale většina hlasovala opačně.

Za normálních okolností by nepochybně buďto on nebo já nebo někdo jiný z odpůrců EET navrhli zamítnutí tady na plénu. Jenže kolega senátor Tomáš Goláň spolu s kolegy Lukášem Wagenknechtem a Lumírem Aschenbrennerem přišli mezitím s něčím jiným, a sice s pozměňovacím návrhem, který tady budou nepochybně přednášet, který ruší celý EET, kompletně, vlastně všechny čtyři vlny.

Já nyní žádám odpůrce EET, aby v obecné debatě nikdo z nich nenavrhoval zamítnutí zákona, protože ti, kteří by z odpůrců EET normálně pro to hlasovali, tak jejich část bude čekat na pozměňovací návrh – já to zjednoduším, ať nemusím uvádět pořád všechny tři -kolegy Tomáše Goláně, kde se EET zruší celé, tedy nejen třetí a čtvrtá vlna, ale celý.

Určitě bude návrh na schválení. Kdyby návrh byl schválen, tak už samozřejmě není dále o čem jednat, ale kdyby tento návrh nebyl schválen a někdo by podal návrh na zamítnutí, tak by neměl šanci projít, protože část odpůrců EET by pro zrušení třetí a čtvrté vlny v této chvíli nehlasovala.

Nebude-lil podán návrh na zamítnutí, tak jako tak by to prošlo do podrobné rozpravy. Tam budou podávány pozměňovací návrhy. Já sám budu nejraději, když pozměňovací návrh na zrušení celého kompletního EET bude schválen. Tím by bylo jako vyhráno.

Ale představuji si, že třeba nebude, že jsou mezi námi kolegové, a sám jsem včera s jedním takovým mluvil, který je pro zrušení třetí a čtvrté vlny, ale ne toho celého kompletu.

Dejme tedy tomu, že tento pozměňovací návrh nebude schválen. Pak tam jsou další pozměňovací návrhy výborů a od některých kolegů. Nic proti, ale já prosím – mám na mysli odpůrce EET – aby pro ně nehlasovali, protože to jsou jen takové šprdlíky, protože kdyby nastala v podrobné rozpravě tato situace, že by nebyl přijat žádný pozměňovací návrh, a přitom předtím v obecné rozpravě by nikdo nenavrhl zamítnutí, tak v tento moment na konci podrobné rozpravy může být dán návrh na zamítnutí.

Toto aspoň říká za mnou sedící místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer. Za jeho působení určitě nebylo určitě nikdy použito, a zřejmě nikdy od začátku Senátu.

Přečtu druhou větu: § 110 odst. 4: Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán, nebo nebyl přijat, anebo nebylo přijato usnesení vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, je možné podat návrh na zamítnutí návrhu zákona nebo na schválení návrhu zákona ve věci postoupené Poslaneckou sněmovnou, pokud o takovém návrhu nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy.

A nyní na závěr obrovská prosba pro podporovatele EET. Celou tuto konstrukci může zničit někdo z nich, když se přijde a dá návrh na zamítnutí. Věřím, že to v tomto případě nikdo neudělá.

Doufám, že jsem to vysvětlil dobře. Mám zkušenosti ze školy, že když takhle něco vysvětluji, tak to většinou pochopím jenom já sám. (Smích.) Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, za návodné vystoupení, nejsme u soudu, tak je to přípustné. Já to zjednoduším. O návrhu je možno znovu hlasovat, pokud neprošel žádný pozměňovací návrh a nebylo hlasováno o návrhu schválit nebo zamítnout. Pakliže toto nastalo, pak je možno na závěr všech pokusů znovu navrhnout schválit, případně zamítnout, pokud se o tom nehlasovalo v úvodu.

Teď to všichni vědí. Bude zajímavé, jestli taková situace nastane. Nevěřím tomu, ale přesto máme dalšího přihlášeného a vrátíme se do obecné rozpravy, nikoliv do technických návodů, jak si takticky počínat s pomocí jednacího řádu. Je to § 110. Budete-li mít zájem, tak se podívejte.

Pane senátore, máte slovo, omlouvám se, jenom vyplňuji zbytečný čas...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, tentokrát na vás asi neuvidím, protože budu poprvé používat brýle...

Já se v obecné rozpravě vyjádřím samozřejmě jenom k zákonu, který k nám přišel, to znamená ke třetí a čtvrté vlně, a potom bych si nechal do podrobné rozpravy, pokud se tam dostaneme, načtení mého pozměňovacího návrhu, který nebude na osm stránek, jak jste ho dostali, ale bude stručné.

Třetí a čtvrtá vlna se k nám dostala po zásahu Ústavního soudu. S mnohými jsem mluvil, s některými na semináři, ten zásah Ústavního soudu způsobil to, že tady paní ministryně to potvrdila. Ze samotné evidence tržeb byla vyjmuta evidence tržeb realizovaných prostřednictvím platebních karet a tzv. platebních bran. Známe to z různých e-shopů, kde e-shopy vám dají jakoby příkaz, vy jenom potvrdíte, znáte to, je to e-konto, je to servis 24 a další podobné prostředky. Tím, že z celkové evidence tržeb vypadly právě tyto způsoby plateb, tak ten samotný zákon pomalu dostává velkou trhlinu a pomalu ztrácí smysl. Podrobněji to rozeberu v podrobné rozpravě a na základě tohoto rozhodnutí Ústavního soudu vznikl tady ten nový návrh, který k nám přišel z Poslanecké sněmovny, který zavádí 3. a 4. vlnu. Jsou tady velmi diskutabilní vůbec věci, které tento zákon přináší. První – vezmu to z druhé strany. První diskutabilní věc je změna zákona o dani z přidané hodnoty. Vezměme si systematicky, že jsme dlouho přemýšleli o tom, že budeme mít jednu sazbu daně z přidané hodnoty, nakonec z důvodu sociálních se vytvořily dvě sazby nebo udržely se dvě sazby, nikdy se nesloučily do jedné a pak z důvodu nějakého snížení sociální zátěže a udělaného nějakého zádržného systému pro lidi s nižšími příjmy byla vytvořena třetí sazba tzv. druhá snížená ve výši 10 procent. Už jak jsem tady zmínil, tak tahle sazba byla primárně určena k tomu, aby lidé s nižšími příjmy nepociťovali zvýšené životní náklady apod. Co se nám tady dnes děje? Na jednu stranu říkáme, že potřebujeme EET, abychom vybrali daně, na druhou stranu ty daně snižujeme. Na druhou stranu v podstatě říkáme, že je nepotřebujeme, proto to musíme snížit. EET jako takové empiricky nelze určit, jaké zvýšení daní nebo zvýšení výběru, jaký fiskální význam má. Nicméně můžeme empiricky určit třeba jenom u restauračních služeb, které se nám přeřazují do desetiprocentní daně, jaký tam bude daňový propad. Ten daňový propad u restauračních služeb je vyčíslen ve výši 1,362 mil. Kč. Tady pracujeme s čísly, která jsou ověřitelná. Ale co se stane, když to uděláme? Vytvoříme naprosto paradoxní situaci, kdy dětské pleny máme v 21 % a pivo čepované a restaurační služby a nealkoholické nápoje v rámci restauračních provozů máme najednou v desetiprocentní sazbě. Popíráme celou filozofii daňového systému, kdy sociální sazba se začíná uplatňovat na jakémsi uplácení poplatníků, aby byli potichu, protože jedné části veřejnosti jsme slíbili EET, tak té druhé části veřejnosti, kterou jakýmsi způsobem sankcionujeme, zavřeme ústa tím, že jim dáme 10% daň. To si myslím, že je tak nesystémové a tak nesmyslné, že už to samotné nás musí nutit k tomu, abychom se nad tím zamysleli. Nicméně co je velmi zajímavé. Když se podíváme do důvodové zprávy, tak v důvodové zprávě právě ke snižování tady těch některých služeb .... Ještě ke službám řeknu samozřejmě .... Mluvím tady pořád jenom o restauračních provozech, ale tam paní ministryně zapomněla samozřejmě, přecházejí i služby čištění domácností, mytí oken apod. Znovu se musíme zamyslet nad tím, zda toto jsou zrovna sociální služby. Přece toto si lidé sociálně slabí nedovolí mít doma uklízečku anebo firmu, která jim dělá úklid a umývá okna. Jsme znovu u té účelovosti, že chceme někoho uplatit, aby mlčel, protože mu tam zavádíme EET.

Ovšem teď budu citovat tu nejvtipnější část. Navrhovaná změna, je to přímo citace z důvodové zprávy, která přišla z vlády ČR z ministerstva financí. Navrhovaná změna v oblasti daně z přidané hodnoty se týká především zboží a služeb, o kterých je v praxi velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně. Jedná se o poskytnutí služeb, kde poskytovatel i konečný zákazník mohou realizovat transakci často skrytě bez jakékoliv evidence či existence přítomnosti třetí strany. Nižší sazba daně z přidané hodnoty tak bude znamenat nižší stimul vyhnout se daním nejen pro poskytovatele, ale i pro zákazníka, který často při nepřiznání transakce přichází například o možnost následné reklamace nepřiznané služby. Zavedení elektronické evidence služeb při současné aplikaci nižší sazby daně z přidané hodnoty by nemělo mít za následek zvýšení motivace k daňovým únikům v podobě nepřiznání daně u těchto specifických služeb, kde z logicky věci, to říká samo ministerstvo financí, nemůže docházet k efektivní daňové kontrole. Tak proč v této oblasti zavádíme EET, když tam není možná efektivní daňová kontrola. Ministerstvo financí se nás snaží přesvědčit, že tím, že někomu zavede nižší sazbu daně z přidané hodnoty, motivuje lidi, aby nepodváděli. Je to úsměvné, samozřejmě děkuji za tu důvěru. Na jedné straně tedy mají důvěru v poplatníky, že snížením sazby daně z přidané hodnoty budou méně podvádět. Na druhou stranu všechny podnikatele, už tím, že zavedli EET, posadili do role podvodníků. Tady je jasná presumpce viny. Vy všichni podvádíte, proto vám musíme dát EET, proto více vybereme. Nicméně podívejme se, kam dopadají ta snížení daně z přidané hodnoty. Dopadají do sfér právě těch větších podnikatelů, kteří jsou plátci DPH. Snížení, efekt toho jakéhosi snížení zátěže, zvýšení marží, jak řekla paní ministryně, padá zase jenom pro určitou část, pro ty větší. A ti větší stejně vždycky ty evidence měli, jinak by je zaměstnanci obrali o tržby, pokud by ti větší evidence neměli, tak to mohou zabalit, protože ti zaměstnanci, když by nepřiznali tržbu zaměstnavateli, on by peníze neměl. Ti nejmenší, na které to nejvíc dopadne, ti nejmenší žádné snížení sazby DPH nepoznají. A právě ti nejmenší, to je ta část společnosti, která tvoří základ, tu diverzifikaci služeb, ty malé obchodníčky, které máme rádi, večerky, kdy tam Vietnamec sedí celý den, a on kdyby nikdy neodvedl žádné daně, tak to nebude nic, protože on je tak malý, ale ty malé hospůdky, malé pekárny, ty už tam EET mají. Ale přesto to jsou ti živnostníci, kteří dělají rozmanitost společnosti a my jsme na ně uvalili takovéhle sankce a takovéhle evidence. A zpátky u té třetí a čtvrté vlny. Proč to tedy zavádíme, když to nelze zkontrolovat, když jak tady píše v důvodové zprávě ministerstvo financí, když nikdo u toho třetí nebude, tak kdo to bude kontrolovat, že se tam vydaly účtenky, když tam nikdo není. Proč zavádíme do systému další lidi, u kterých vím, že to u toho řemeslníka nezkontrolujeme, u toho instalatéra, u kadeřnice. Přijde tam někdo cizí, přijde tam kontrola, vezmu si tu účtenku, nevezme, uvidíme. Více potom v podrobné rozvaze. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore a dalším přihlášeným je pan senátor Větrovský. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Budu podstatně stručnější. Chci říct za senátní klub hnutí ANO, že my podpoříme návrh, který byl schválen ústavně-právním výborem, tj. tedy ten návrh schválit předložený zákon tak, jak byl doručen z PS. Za prvé domníváme se, že elektronická evidence kromě benefitů finančních měla za úkol narovnat podnikatelské prostředí. To je za prvé a to tady ještě asi nezaznělo. Za druhé byla zavedena jako komplexní systém, který měl čtyři etapy, kdy první a druhá etapa již běží a tady v podstatě zavádíme, aplikujeme etapu třetí a čtvrtou, to znamená, že jde o naprosto logický krok v tom, že bude celý systém uveden v praxi. Za třetí. Naopak vítáme, že součástí tohoto návrhu je novela zákona o dani z přidané hodnoty, především vítáme to, že bude sníženo DPH u vodného a stočného. Kvitujeme to, že paní ministryně říkala, že bude vydán cenový výměr, který bude řešit to, aby skutečně vodné, stočné, zejména u provozovatelů, kteří vyvádí dividendy do zahraničí, že bude ošetřeno tak, aby se vodné a stočné skutečně snížilo. Věřím tomu, že na ty vlastnické provozovatele tolik nedolehne cenový výměr. Za náš klub říkám, že my podpoříme návrh tak, jak byl doručen z PS. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je senátor Valenta, po něm pan kolega Štohl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, paní ministryně. O mně je známo, že jsem velkým odpůrcem EET a podobných regulací směrem k malým živnostníkům. Já jsem velmi pozorně poslouchal své předřečníky. A s mnohými argumenty, které zde zazněly, se plně ztotožňuji. Také jsem přesvědčen o tom, že byrokratický nesmysl v podobě EET nikdy neměl vzniknout.

A pokud si pan Andrej Babiš společně se svými lidmi již jednou EET prosadil, je škoda, že se nám tento systém nepodařilo alespoň upravit tak, aby nelikvidoval především malé živnostníky, malé podnikatele, na kterých stále stojí výkonnost české ekonomiky i většina vytváření pracovních míst.

Navíc dobře víme, že ani EET není zadarmo. Jak jsem se dočetl a Ministerstvo financí vyčíslilo počáteční náklady na zavedení EET na 365 milionů, přičemž každý rok stojí provoz EET přibližně 300 milionů, a utratilo z našich daní asi 42 milionů za věci kolem toho PR atd., kde se nedaří moc ty lidi zapojit. A proto jsem přesvědčen o tom, že systém EET by měl být zrušen. Je drahý, nepřináší lepší výběr daní a zároveň decimuje především malé živnostníky a drobné podnikatele, kterých by si každá rozumná vláda měla vážit, nikoli jim ustavičně házet klacky pod nohy.

Jak jsme si už ale stihli zvyknout, od současné vlády nic jiného čekat nemůžeme. Je totiž podle mě motivována k tomu, aby cílila trh ve prospěch velkotovárníků, kolchozníků, u kterých je prioritou čerpání dotací a likvidaci drobné, ale zato dravé konkurence. Pokud zatím neexistuje, nebo nepodaří se nám úplně zrušit EET, tak chceme alespoň vyjmout z jejich chřtánu další 3. a 4. vlnu a některé věci, které bychom chtěli změnit.

Takže zaprvé, chceme výjimku pro všechny živnostníky s ročními příjmy do milionu korun. Je totiž nesmyslné, aby si EET musel pořizovat kdejaký živnostník, který si svým podnikáním třeba jen přivydělává. Jde o takovou hranici příjmů, která nezakládá povinnost registrace DPH. Navíc tato částka po odpočtu všech nákladů poplatků a daní odpovídá čistému měsíčnímu příjmu podnikatele ve výši 16.500 Kč/měs. Což neodpovídá ani průměrné mzdě v České republice.

Zadruhé, chceme prosadit výjimku pro pěstitele pálenice, jejíž sezona mimochodem právě začíná. Stát nepotřebuje sledovat pěstitelské pálenice ještě pomocí EET, když už teď je na každé pálenici trojí státní kontrola. Mj. právě díky placení spotřební daně. O to víc mě těší, že za oba tyto návrhy, jež pomohl prosadit kolega senátor Lumír Aschenbrenner, který dosáhl toho, že také hospodářský výbor přijal oba tyto pozměňovací návrhy a doporučil plénu Senátu vrátit Poslanecké sněmovně zákon EET s těmito výjimkami.

A zatřetí, chceme k těmto pozměňovacím návrhům přidat ještě další, v jehož rámci navrhuji osvobodit od EET spolky, jejichž vedlejší hospodářská činnost nepřesáhne částku opět ve výši 1 mil. Kč. Celou dobu opakuji, že je hloupost, aby dobrovolní hasiči, folkloristé, rybáři, myslivci si pořizovali EET jen pro případ, že udrží ve vesnici spolkový život. A vy to všichni dobře víte, protože jsme voleni z některých regionů. Pořádají hody či jinou místní slavnost. Navíc spolky Ministerstvo financí ponechalo zcela stranou vůči rozhodnutí Ústavního soudu. Paní ministryně nám říkala, že se zamysleli, ale nechali tyto spolky úplně mimo.

Stávající právní úprava, která stanovuje výjimku EET pro tzv. drobnou vedlejší podnikatelskou činnost, což by mohly být spolky, je nedostačující. Jejich výše je totiž definována nikoli zákonem, ale jen metodikou ministerstva, což umocňuje právní nejistotu, ve které se tyto subjekty nacházejí. A u této vedlejší činnosti nejde jen o vyšší částky, která nesmí překročit 300.000, ale jde také o to, aby nebyla soustavná a byla jen příležitostná. Možná se to na první pohled nemusí zdát, ale regionální spolky se evidence opravdu obávají a nejsou si často jisté, zda musí nebo nemusí EET mít. Vždyť kdo by se chtěl spoléhat na výklad finanční správy, který se může zítra změnit? Např. malý spolek v Uherském Hradišti se to vůbec nemusí dozvědět.

Vážené kolegyně, chtěl bych vás požádat, abychom jako Horní komora PČR našli odvahu postavit se proti dalším nesmyslným regulacím a buzeraci živnostníků a drobných podnikatelů i spolků. Když už EET nezastavíme úplně – a to bych si přál nejvíc, musíme udělat maximum pro to, abychom od něj uchránili alespoň ty nejmenší živnostníky, spolky a také pálenice. A jestli dovolíte, pane předsedající, ještě bych dodal, reagoval bych na paní ministryni, která nám tady vyprávěla krásné příběhy a pohádky, já bych to doplnil.

Paní ministryně, vy jste říkala, že 18 miliard máte v nějakých těch nedoměrcích atd., já jsem se dočetl, že v roce 2018 finanční úřad prohrál spory za 3,2 miliardy, protože asi naši špatně zaklekli, a 24 miliard sporů, dneska kauzy leží u soudů či na finanční správě a hrozí velké náhrady škod. Takže ono se to může zdát, že 18 miliard jste dodanili, ale kdo ví, jestli je to oprávněné, správné, jestli to není jenom hon na živnostníky, na podnikatele atd. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným je pan senátor Štohl. Po něm je na řadě Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové.

Já navážu na svého kolegu pana senátora Valentu, který říkal, že bychom se měli snažit drobné živnostníky toho ušetřit. V tom jsme určitě zajedno. A paní ministryně si určitě vzpomíná, protože jsme se setkali na různých veřejných slyšeních, odborných konferencích, že jsme řešili, co to je drobný živnostník nebo pro koho by mohla být úleva. Diskutovalo se o tom, jestli by to neměl být ten, kdo bude mít paušální daň, nebo příjmy do výše té a té apod. A já jsem byl tehdy, když před 2 lety vznikala EET, že jsem se s panem vicepremiérem Havlíčkem shodoval, nevím tedy, jestli on od té doby nezměnil názor, ale tehdy na těch konferencích a veřejných slyšeních souhlasil s tím, že ta hranice, která by mohla být, aby živnostníci byli osvobozeni od EET, kdyby ta roční výše příjmů byla do půl milionů korun.

Já rozumím tomu, co tady kolegové už řekli a určitě tady zazní, že to je hrozně malý, skromný cíl, že bychom měli mít větší. Ale já vycházím i z toho, že je možná důležité se dívat, jaká je reálná šance, aby to potom prošlo sněmovnou. Já vím, že můžeme říkat, že jsme tady svébytný parlament, který se nemá dívat na to, co sněmovna bude nebo nebude, ale potom je důležitý efekt, co to bude pro živnostníky znamenat.

Takže my, pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, já bych tam rád navrhl, nebo dal pozměňovací návrh, jestliže roční příjmy živnostníků, to znamená fyzických osob, nepřesáhnou půl milionu Kč, aby byli vyňati z EET. A podle mě zdůvodnění by mohlo být spousta. Uvedu tady jenom aspoň dva důvody. Když si řekneme, kdo to je ten živnostník, který má roční příjmy do půl milionů korun. To jsou v drtivé většině ti, co to dělají na vedlejší činnost. Nejsou to živnostníci, co to mají jako hlavní zaměstnání, hlavní činnost. To je vedlejší. A já si myslím, že bychom si možná docela hodně ulevili, kdybychom po nich nevyžadovali EET.

A umím si představit, že paní ministryně, až bude reagovat, že řekne, no jo, ale my jsme těm drobným živnostníkům vyšli vstříc, vždyť my jim nabízíme zvláštní režim. To je vlastně ten papírový režim, papírové účtenky. Paní ministryně to tady řekla moc pěkně, ale já si nejsem úplně jistý, jestli to bude takové idylické, že když tam bude ten papírový režim, ty papírové účtenky, že ti živnostníci jsou úplně v pohodě.

S kým jsem mluvil, ale opravdu s lidmi, ať jsou to účetní, daňoví poradci, tak říkají, když tam do toho budou muset jít, tak už u toho nebudou dělat takovou, s prominutím, pakárnu, tyhle papírové účtenky a stejně půjdou na ten online režim. Takže závěr je, ano, vím, že je to skromný cíl, ale pro mě je důležité, aby to nakonec v reálu alespoň pro drobné živnostníky dobře dopadlo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, Zdeněk Nytra je dalším přispěvatelem do naší obecné rozpravy. Připraví se pan senátor Kortyš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, senátorky, vážená paní ministryně.

Já jsem nechtěl původně vystupovat, ale přece jen mně to nedá a rád bych se zeptal, v čem se liší část druhá této novely od pozměňovacího návrhu, který byl schválený Senátem a který před půl rokem Poslanecká sněmovna zamítla v naprosto totožném znění. Jinými slovy, je to reakce na vystoupení mého předpředřečníka, to vodné a stočné už mohlo být v nižší sazbě půl roku. A nejenom ono. Takže já nerozumím této filosofii, když identický návrh Poslanecká sněmovna zamítne a tady nám ho předloží vláda, respektive Poslanecká sněmovna. Bohužel to není jediný případ, mohu zmínit příklad zákona o autorském právu, který jsem obhajoval v Poslanecké sněmovně a byl jsem smeten. A ejhle, paní Vildumetzová podala identický svůj poslanecký návrh a ten teď prochází Poslaneckou sněmovnou.

Takže chci se zeptat, jako hru to tady s námi Poslanecká sněmovna hraje? Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, Michal Kortyš je připraven a dalším přihlášeným bude pan senátor Wagenknecht.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Já bych se chtěl přimluvit za malé živnostníky, jako jsou elektrikáři, zedníci nebo ti, kteří mají jen tu tašku na zádech a tvoří nějaké hodnoty.

To, že by chodili s elektronickou tržbou a přiznávali, neříkám, že je to odradí, ale že jim to bude hodně ztěžovat podmínky. A ti lidé, kteří takhle pracují, tak mají nějakou, jak bych to řekl, abych je neurazil, mají nějaký svůj cíl, který oni dělají, pracují, a tohle jim znepříjemňuje život. Já si myslím, že ten návrh paní ministryně, která tady říkala, že by se jim udělala paušální daň, kterou by zaplatili, tak by byli velice spokojení. Protože oni by věděli, že dělají třeba do jednoho milionu, zaplatili by paušální daň a tím by to pro ně skončilo. Nemuseli by se už otravovat s ničím atd.

Jestli on udělá 250 Kč denně, bude si účtovat 300 Kč/hod., tak vydělá kolik peněz. Takže pokud by to bylo do milionu korun a nechali je takhle žít, tak se do toho vlezou všichni tihle lidi, o kterých tady dnes mluvím. A do toho vláčku, který jede směrem k EET, tak bych chtěl také přidat ještě jeden vagón, a to je o festivalech. Já myslím, že jsme o tom už slyšeli, že jste dostali všichni materiály. Že i tihle lidé, kteří dělají tuhle kulturu, tuhle hudbu, dělají to na loukách, takže s tím mají problém. Sice technického rázu, ale vyloženě ho mají.

My jsme také něco takového zkoušeli, protože mám restauraci, dělám festival, děláme i montáže, děláme služby, a ten festival, který tam děláme, my máme kamennou restauraci. Ale tím, abych vyšel ven a dělal ještě služby venku před naší restaurací a musel bych tam zavádět EET, tak jsem to radši vzdal. To by bylo hodně složité a musel bych nakoupit další zařízení. A to jsme jenom takhle malincí.

Takže bych požádal, aby se vláda zamyslela a do obratu jednoho milionu nechala tyhle lidi, kteří se sami o sebe starají, dělají sice šedou ekonomiku, to si řekneme na rovinu, ale oni si ty peníze nevezmou nikam. Oni je pustí znovu do oběhu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a Lukáš Wagenknecht je zatím poslední přihlášený.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já teď nebudu komentovat celé detaily, protože počítám, že pokud budeme mít podrobnou rozpravu, tak se vyjádřím o pozměňovacím návrhu, který tady s panem kolegou Goláněm a Aschenbrennerem jsme podali, takže to se omlouvám. Ale velice krátce řeknu jinou věc, která mě také zaujala. A je to jedna z věcí, která také do toho všeho vnáší malinko jiný pohled.

Já osobně například, a to i chválím Ministerstvo financí, paní ministryni, která u toho také byla, bylo zavedení kontrolního hlášení. Ale tam z obchodní praxe vím, že tam nějaké taktiky nakoupit si něco bez faktury, byly možná jednoduché, protože funguji v maloobchodě a vím, jak to v minulosti probíhalo, ty tlaky byly. Tak to opravdu beru jako běžnou praxi. A to se mi líbí a s tím souhlasím. Nicméně EET já vnímám jako takového strašáka pro ty, kteří by potenciálně například nechtěli přiznávat tržby, ale já tady opravdu stále vidím tu zásadu proporcionality, která tady není vyvážená. U těch malých je to velký problém, protože náklady jsou větší, byrokracie... Teď jsem se dočetl, že pan Havlíček bude navrhovat sto a něco opatření, abychom tu byrokracii vůči podnikatelům snížili, tak je to tak trochu v konfliktu.

Já osobně vnímám EET jako přinášení kontrolní činnosti státu na podnikatele, ale nechť. Nicméně bych pak požádal, kdyby mi paní ministryně byla schopná odpovědět na věc, která je trošku jiná a týká se toho. EET je de facto zaváděno jako takový moralizující nástroj pro to, aby podnikatelé přiznávali tržby. Na tom se asi shodneme a já to i chápu. Ale nicméně Ministerstvo financí ten systém, který na to EET nakupovalo, ho nakoupilo určitým způsobem, který byl popsán v kontrolních zjištěních správy Nejvyššího kontrolního úřadu, myslím, že to bylo z letošního dubna, a tam bylo několik závěrů.

Vytvoření toho systému bylo zadáno dodavateli neoprávněně, bez pomoci soutěže, pomocí GFŘ. Nebudu to tady dále rozšiřovat. 61 milionů – porušení rozpočtové kázně. Druhá oblast – hardware a ICT produkty, které se toho také týkají, opět byly zadány protiprávně. Škoda, rozpočtová kázeň 186 mil. Kč. Mimo to tady dokonce je i komunikováno, že se zvýšila závislost na tom dodavateli, tzv. „vendor lock“, a já pak, když to přirovnám k tomu hlavnímu „message“ toho EET, my budeme narovnávat, aby všichni byli poctiví. Aby ti, kteří jsou nepoctiví jsou, aby se posunuli na úroveň těch ostatních. A zároveň státní úředníci Generálního finančního ředitelství podle NKÚ protiprávně utratily 240 mil. Kč, tak to není dobrý signál vůči daňovým poplatníkům a podnikatelům.

My vás budeme posouvat k tomu, ať je to všechno v pořádku, ti nepoctiví, ať platí, ale my sami jsme de facto protiprávně utratili 240 mil. Kč. Necelých čtvrt miliardy korun. Ale já bych ještě k tomu dodal, já nechci opět polemizovat se závěry NKÚ. Já myslím, že MF to bude rozporovat, nebo možná rozporovalo, asi tam něco komunikačně probíhá, ale nicméně co je pro ně podstatnější je, že já jsem to už viděl někdy v roce 2016, v médiích bylo komunikováno, že ta zakázka nějak byla zadána a že do čtyř let bude vysoutěžen nový systém, který nebude závislý na ADIS, což je zastaralý systém z 90. let, který opravdu je problém pro finanční správu. A já, když to počítám, 2016, teď 2019, blíží se nám půlka roku, jestli příští rok opravdu bude EET znovu vysoutěžena transparentně, jestli by byla ta informace, příští rok, abychom měli jistotu, že už to od příštího roku nefér nebude. Že už třeba od příštího roku EET nebude vysoutěženo v takovémto schématu a bude férově a doufám, že za nižší peníze.

Díky moc za tu informaci, díky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, dalším řečníkem je pan senátor Miloš Vystrčil. (Bez mikrofonu.) Tak se odhlaste, pane kolego, a přihlaste potom. Nyní tedy pan kolega Czernin.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Tahle vláda se ráda chlubí, jakým úspěchem EET je. Naprosto odmítá to, že vyšší výběr DPH není zásluhou EET, ale je to přirozeným následkem hospodářského růstu.

Vůbec nemluví o tom, kolik ta legrace stála. Kolik stála podnikatele a jaké náklady vyvolala ve státní správě. Já cítím potřebu zdůraznit, že TOP 09 od začátku před důsledky EET varovala, a ukázalo se, že měla pravdu. EET se stala nástrojem šikany a šikanování živnostníků a podnikatelů. Přiznejme si, že účinek je ve skutečnosti zcela opačný, než jaký měl být. Znechucení živnostníci zavírají své provozovny, své obchody a hostince a současně tím končí i s odvodem daní.

Když říkala paní ministryně, že to není pravda, tak já nevím. Já jsem měl dojem, jestli nežijeme v jiné zemi. Já jsem vesničan, a u nás na venkově to skutečně vidět je. Lidem tím pádem mizí hospody, obchody a život na venkově je čím dál obtížnější.

Dámy a pánové, stát má občanům sloužit, a ne je šikanovat a šmírovat. Já vás moc prosím, pojďme ten nesmysl zrušit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a nyní tedy pan kolega Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, já jsem se přihlásil byť do řádné rozpravy s procedurálním návrhem, který navazuje na výklad pana senátora Michaela Canova. Já chci požádat, pane předsedající, protože návrh na zamítnutí nepadl, aby byla vyhlášena pětiminutová přestávka poté, co předpokládám, pokud se tak stane, až budeme vědět výsledek hlasování o zrušení elektronické evidence tržeb. A to pouze v případě, kdyby to neprošlo. Bylo mi rozumět?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ne úplně. Ale tuším, co chcete říct.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Prosím o vyhlášení přestávky v případě, že se dostaneme do podrobné rozpravy, budeme hlasovat o návrhu na zrušení elektronické evidence tržeb, který by měl být logicky v podrobné rozpravě hlasován jako první, protože jinak by to nemělo logiku. A pokud to dopadne tak, že tento návrh nebude schválen, tak prosím o pětiminutovou přestávku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tak myslím, že teď to bylo úplně jasné, a protože se nikdo další do obecné rozpravy nehlásí, tak obecnou rozpravu končím.

Paní ministryně, teď vás poprosím, abyste reagovala na obecnou rozpravu. Kolegové, prosím vás, ztište se. To, co navrhoval pan kolega Vystrčil, se týká až podrobné rozpravy, takže teď bychom zreflektovali průběh obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já si jenom otočím poznámky a budu reagovat.

Padlo tady toho mnoho, celá řada argumentů, ať už věcných, ať už politických, já to vezmu nějak postupně.

My jsme nikdy netvrdili na Ministerstvu financí, že máme patent na rozum. A netvrdili jsme nikdy, že EET je to nejlepší řešení. My jsme pouze vyšli z toho, jaká řešení existují ve světě. V Evropě, ať nechodíme na druhý konec. Jsou tři. První jsou registrační pokladny. Ty například víc než 25 let mají na Slovensku, 27, u nás nic. Na Slovensku registrační pokladny více než 25 let. Přesto letos přešli na jaře na EET, kolegové na Slovensku. Máme asi 17, nebo dneska už 18 zemí v Evropské unii, které mají nějakou formu této registrace. Pak je kombinace elektronického a kombinace včetně nějakých registračních pokladen a pak převažují takovéto formy, protože žijeme ve světě moderních technologií, internetu.

Je logické, že jsme se inspirovali tehdy v Chorvatsku, i když jsme nepřejali chorvatský model bezezbytku. My jsme si celou řadu věcí udělali českou cestou, protože jsme vyšli z toho, že máme internet a že je to nejlevnější. Že si každý podnikatel může rozhodnout o tom, jakou formu si pořídí. Chytrý telefon s tiskárnou mu stačí. Může si dnes pronajmout. Nechtěli jsme žádnou certifikaci. Nechtěli jsme určovat a ukazovat na nějakou firmu, která tady bude mít monopol. Chtěli jsme, ať si to každý udělá, jak chce. A někdo si to spojil. Jsou podnikatelé, kteří na to čekali a propojili si to se skladovým hospodářstvím, s účetními programy, takže do toho investovali více. Se mzdovými programy, někdo se spokojil třeba s chytrým telefonem, z těch, co už dnes mají.

Ale vrátím se k té prvotní myšlence, že nemáme patent na rozum. Takže byli jsme kdykoliv otevřeni jinému řešení, ale já jsem ho neslyšela. A neříkejte mi prosím, neříkejte mi prosím – a já i po 25 letech ve finanční správě věřím, že většina podnikatelů je poctivých – neříkejte mi, že nepotřebujeme nic. To číslo si Český statistický úřad v roce 2013, 130 miliard zatajených tržeb, odhad Českého statistického úřadu, ne Ministerstva financí, nevycucal z prstu.

Podnikatelé žili v absolutně nedůstojném konkurenčním prostředí, kde nebyla konkurence dána přirozenou konkurencí mezi podnikateli a otevřeným trhem, to je v pořádku, ale tím, že nebyli schopni reagovat na cenu, protože někdo platil daně a někdo ne. A pro ty je EET. A ukažte mi, prosím vás, takže nechtějte to vrátit tam, kde jsme byli. My už jsme hodně daleko.

A já vám řeknu, když vám ukážu grafy, tak vám řeknu můj obrovský zážitek. Už jsem ho v médiích říkala, takže se možná budu opakovat, z jara letošního roku. Já jsem po dvou letech byla pozvána do Olomouce na akci Sámoška. Tam se schází každý rok asi 400 maloobchodních prodejců. Byla jsem tam pozvaná tehdy ještě jako náměstkyně ministra financí v době, kdy se zavádělo EET, a teď jsem tam byla pozvaná po dvou letech, co EET pro tento segment ekonomiky funguje. Jako host, jako diskutér.

A konferenciér se spontánně ptal maloobchodních prodejců: „Kdo z vás je proti EET?“ Zvedlo se asi 5 rukou. „Komu je to jedno?“ byla druhá otázka. Asi 4 ruce. „A kdo z vás podporuje EET?“ To byli ti zbývající. Ale současně všichni na mě volali: „Ale pro všechny! Jinak se míjí účinek narovnání podnikatelského prostředí.“

Takže jestli mi chcete říct, že je to špatný krok, tak mi řekněte, jaký krok byste udělali. Nikde jsem to neslyšela. Promiňte, pane senátore Czernine, ještě jste zapomněl říct známý slogan poslanců za TOP 09 v Poslanecké sněmovně, že je to „kanón na vrabce“. Jinak to, co jste tu řekl, jsem slyšela x-krát od vašich kolegů. Chápu, jste myšlenkově sjednoceni, to nebyl žádný pokus se vás dotknout, ale jenom říkám, že to je nic. Nic věcného mi neříkáte. Jsou to plytké informace, plytké názory, je to špatně, ruší se restaurace... Ukažte mi to. Já tady mám tvrdá čísla. Tvrdá čísla ČSÚ. Tak mi řekněte, jaký počet živností v hostinské činnosti kde nám zaniká. Toto jsou čísla živnostenského úřadu za Českou republikou. Tady máte počet živností, ten poslední nejvyšší sloupec, za 1. čtvrtletí 2019. Kde je jaký zánik? Kde? Počet plátců DPH nám roste. Proč nechceme milion? No logicky. Protože jestliže EET má narovnat podnikatelské prostředí, tak také jasně říká, kdo má či nemá být plátcem DPH. Jestliže tu hranici posuneme na milion korun, tak samozřejmě toto nezjistíme. A počet plátců DPH od zavedení EET roste v segmentech těchto prvních dvou vln, kterých se EET týká. To jsou všechno důvody, proč to takto chceme udělat.

Říkáte, že EET, tady to tuším citoval pan senátor Goláň, citoval správně z důvodové zprávy, že EET u té 3., 4. vlny...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Promiňte, paní ministryně, kolegové a kolegyně, buďte tak laskaví a respektujte, že je tady před vámi předkladatel, který k vám hovoří.

Pánové, nevěřili byste, jak vaše basové témbry zasycují tento prostor...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji mnohokrát, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Citoval jste z důvodové zprávy, že je složité kontrolovat EET u živnostníků, kde není třetí osoba. Cílil jste určitě, to v té důvodové zprávě samozřejmě není, ale cílil jste na ty situace bez dokladů, s dokladem atd. Skutečně máte pravdu. A máte pravdu i v tom, že tam nebude finanční správa, ani celní z povahy věci provádět kontrolní nákupy, nenechá si vymalovat kontrolně byt. Nehledě na to, že tady posun šedé ekonomiky je postaven mnohdy na tom, že se ti lidé znají. Takže nepředpokládají, že by tam byl problém. Takže to je nepostihnutelné a vždy tady toto procento této šedé zóny bude. To je prostě logické.

Ale EET má ještě jeden z mnoha plusů. A ty cílí třeba na tuto oblast, o které jste velice správně hovořil. A to je ten, že EET poskytuje finanční správě miliony, a nejen EET, ale i kontrolní hlášení, o kterém mluvil váš soused pan senátor Wagenknecht. Děkuji za to, že ho pochválil, protože skutečně kontrolní hlášení je ten nejzásadnější, děkuji. Nejzásadnější nástroj s daňovými úniky, ale například podle finanční správy, když už jsme u toho, ta první vlna, která se týká stravování restauračních zařízení, tam kontrolní hlášení nemělo notabene takový vliv jako EET. Protože tam se v tomto segmentu karuselové podvody v podstatě neobjevovaly.

A EET, abych to nezamluvila, má ještě další dopad, a to je ten, že finanční správa získává miliony analytických dat, se kterými pracuje. Dneska efekt je takový, dám vám pár příkladů, že analyzuje 20 analytiků analytického centra, které je na jednom místě v republice. Všichni mají prověrku NBÚ na stupeň důvěrné, 14 jich dělá kontrolní hlášení, 7 jich dělá evidenci tržeb. A ti jediní získávají informace komplexní a v agregované podobě je poskytují pracovníkům finanční správy. Díky tomuto dnes finanční správa meziročně snížila objem zadržovaných prostředků – je to na stránkách finanční správy, koho by to zajímalo, vydali tiskovou zprávu minulý týden – snížila meziročně o 1,5 miliardy. A pořád dále je snižuje.

To znamená, zaciluje naprosto přesně. Naprosto přesně, koho kontrolovat má a koho ne. A naopak ty slušné – a já pořád říkám, po 25 letech ve finanční správě, že je jich většina - těm dává pokoj, neobtěžuje je. A tak je to i s touto skupinou živnostníků, o kterých mluvil pan senátor Goláň. Nebudou kontrolováni, nebudou tam prováděny kontrolní nákupy, ale bude přehled. Ta analytika poskytuje finanční správě jakýsi přehled o tom, jaká je průměrně zaplacená daň v regionu u určité živnosti, a to jsou cenná analytická data, která budou sloužit třeba pro stanovení daně podle pomůcek, v rámci paušální daně atd. Takže to je další přínos EET.

Další přínos EET, velice zajímavý, pořád mluvíme o DPH. Ten dopad DPH je tam samozřejmě jasný. Když se podíváte, na každý měsíc vydáváme pokladní plnění. Když se podíváte, vždycky v každé tiskové zprávě máme růst ekonomiky, růst meziroční DPH. Podívejte se zpětně od roku 2016, kdy se zavedlo kontrolní hlášení. Jasně, že je tam podíl růstu ekonomiky, to jsme nikdy nezpochybnili, ale ten výběr je vyšší. Je těžké pro finanční správu, byť má takovéto analýzy, odlišit to, kolik činit kontrolní hlášení a kolik činí EET. Ale že to přineslo svůj efekt, je samozřejmě naprosto bezpochyby.

Podívejte se na strašně zajímavé grafy. Nárůst průměrné mzdy. Máte tam podle let. Když se podíváte, tak ta modrá je tržní odvětví celkem, červená – ubytování, stravování, pohostinství, zelená – stravování, pohostinství. Ta šipka, ten vrchol té zelené je zavedení EET. Takže ona nám nenarovnává podnikatelské prostředí jenom DPH, ale narovnává nám to i v oblastech, jako je třeba mzdová oblast. V oblasti stravování před zavedením EET průměrná mzda činila 12.000 Kč. Jen pár měsíců po zavedení EET nám vzrostla o několik tisíc. A roste pořád, protože EET vytváří tlak i třeba na to, aby se nevyplácely mzdy takzvaně načerno na ruku. To všechno je vliv EET.

Mám to tady ještě ve větším detailu pro stravování a pohostinství. A pro maloobchod, kromě motorových vozidel. Jsou to analýzy Českého statistického úřadu. Ubytování atd. Čili to všechno je dopad EET. Mluvila jsem tady o všech těch velkých, nebudu se opakovat. Tady padla celá řada dezinterpretací a vytrhnutých věcí z kontextu. Budu se snažit na ně postupně reagovat.

Já nevím, kde se likvidují malí podnikatelé, pane senátore Valento. Měla jsem tady růst živnostenských listů. Četla jsem celou řadu takovýchto názorů, nikdy...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Paní ministryně, promiňte, kolegové, opět jste se přestali kontrolovat. Prosím, respektujte předkladatele.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Čili četla jsem celou řadu těchto názorů, nikdy jsem neviděla relevantní analýzu. Ale já mám relevantní analýzy. Statistického úřadu, finanční správy a živnostenského úřadu. Nic z toho se nepotvrdilo. Nic z toho, co by znamenalo systémový vliv EET. Naopak, narovnávají se ty podmínky. A EET se stalo nedílnou součástí ekonomiky. Pro ty nejmenší, zapomnělo se tady říct, já jsem to možná zapomněla, protože už to bylo v tom původním zákoně, jsme navíc dali ještě formu slevy. Takže každý si může odečíst – živnostník, fyzická osoba – slevu ve výši 5000 Kč v roce, kdy zavádí EET.

A, pane senátore Nytro, proč jsme sazbový balíček neschválili jako součást balíčku na rok 2019? Je to jednoduchá odpověď. Sazbový balíček, který tady přednáším jako součást novely zákona o elektronické evidenci tržeb, tak s tím přišlo Ministerstvo financí. A svázalo jeho život jednoznačně s EET. Ne jako formu vydírání, jak tady někde padlo. Ne z vašich slov, ale zaslechla jsem to. Ale jako formu toho, že motivujeme podnikatele, kteří spadají do třetí čtvrté vlny, ale i do první, protože snižujeme opakovaně stravovací služby, a můžeme si dovolit tuto částku 3,4 miliardy Kč vynaložit, protože ji díky EET vybereme.

Abyste něco mohl rozdávat, tak to nejdřív musíte mít. To přece víte. Každý z nás hospodaří, byť ve své domácnosti. Takže my to nejdřív chceme vybrat a pak to chceme samozřejmě těm podnikatelům vrátit. To je ta logika. A byl to náš návrh. Takže to, že jste to tady na půdě Senátu vytrhli z EET a chtěli dát jako součást balíčku, postrádalo logiku. Proto se Poslanecká sněmovna postavila proti tomu. Takže to byla naprosto jednoduchá odpověď.

Pane senátore Valento, spolky, psali jsme si spolu, víte, že jsem vám vždy odpověděla a odpovídám, kdykoliv mi napíšete znovu, kdykoliv se s kýmkoliv sejdu a budu se o tom bavit.

Nezapomínejte, prosím, na to, že EET podléhá podnikatelská činnost. Kdo nemá podnikatelskou činnost? Například různé – teď mně pomozte, ten výraz mi vypadl – neziskové organizace, spolky atd., to znamená, že mají činnosti, které nepodléhají EET. EET podléhá ta činnost těchto spolků, která je podnikatelská. A zákon říká, že nepodléhá jednorázová, to byly takovéto plesy, což jsme řešili, jestli jeden ples, dva plesy atd. A věřte, že je lepší, když v zákoně je to takto a dá se možnost finanční správě, aby formou metodiky tato pravidla stanovila. A finanční správa řekla, že dokonce podnikatelská činnost je to u spolku do 300 tis. Kč nepodléhá EET. A věřte, že to se zase velmi nelíbilo, kolikrát na vesnicích mi psali dopisy k těm, kteří jsou podnikatelé: Říkají, tak tady vedle mne je hospoda, která je spolková nebo obecní, obecní zas nepodléhá, a tady je prostě podnikatel, a já musím mít EET.

Myslím si, že rádius a logiku to má, je jasně dána, a metodika finanční správy není cár papíru. Ústavní soud již před řadou let řekl, že pokud přijme orgán veřejné správy takovéto pravidlo, tak jeho porušení je porušením základních lidských práv a svobod. To tedy není žádný cár papíru! Pokud vydá finanční správa takovéto závažné metodické stanovisko napříč republikou, a bylo to prezentováno, máme stránky www.etrzby.cz, všude to je, bylo na to několik seminářů atd., tak je to samozřejmě závazné. A je to takhle dobře.

A osvobodit spolky úplně? To znamená, že vy říkáte: Pokud si spolek bude podnikat, tak ať nemá EET. No proč? Takto jsem to já pochopila. 300 tisíc je tam výjimka pro podnikatelskou činnost, nemusí mít EET. A je tam samozřejmě i výklad na ojedinělé akce, na různé plesy hasičů atd. Pokud takový ples je jednou, dvakrát - myslím, že to tam mají potom nějak vyloženo – do roka, nepodléhá to EET. Pokud je každou sobotu diskotéka, tak to podléhá EET, protože už je to podnikatelská činnost.

Jde jenom o to, abychom byli korektní a věci si tady korektně vyložili. Jinak jsem samozřejmě připravena kdykoliv se o tom bavit.

Prohrané soudy u finanční správy. To bylo hodně unfér. Poprosím vás, abyste se podíval na stránky finanční správy, že budete tak laskav, pane senátore. Finanční správa k tomu vydala tiskovou zprávu, protože to je její gesce, nikoliv ministerstva financí, ministerstvo financí nemůže do toho nijak zasahovat, nijak ingerovat. Ta vysvětluje počty korektně, naprosto říká, že je potřeba rozlišovat, jestli jsou to krajské soudy, nejvyšší soudy. Dokonce tam říká i o náhradách škod, to už vede potom ministerstvo financí, kdy případy, kdy byly uplatněny nároky na náhradu škody, nejsou ani na prstech dvou rukou. A ministerstvo financí pak už samozřejmě vstupuje do těchto sporů a vyhraných je jako šafránu. Odkazuji vás na statistiku, kdykoli vám ji vydám, když mi napíšete, anebo je dostupná i na stránkách finanční správy.

Nemám tady nyní tuto tiskovou zprávu, i když tady mám kde co, ale jsem připravena vám když tak na to odpovědět nebo vás odkazuji na stránky. Je to prostě hra nekorektně vykládaných čísel.

Pak tu byla řeč o nákladech. A rovnou odpovím i panu senátorovi Wagenknechtovi, který tady zmínil JŘBU, a má pravdu. Ano, bylo to v JŘBU. V této zemi bohužel taková zvláštnost, krojovaná, bych si troufla říct, že na celé řadě resortů, ministerstvo financí nevyjímaje, se cca před 30 lety, nebo před 27 lety či 28 lety, prostě po revoluci, kdy se zaváděly systémy, tak se tady uzavřely tak výborné smlouvy – budu nyní mluvit za resort ministerstva financí a konkrétně odpovědět na to, na co se ptal pan senátor Wagenknecht - že se tady uzavřela mimo jiné smlouva s firmou IBM na dodávku tzv. Adisu, což je IT systém pro finanční správu. A tato smlouva je tak „výborně“ napsaná – bohužel za ni asi už nikdo sedět nebude – že nás dostala do Vendor locku – a těch případů bychom našli celou řadu – ze kterého se vyvinit, je obrovský problém. Ale já vám řeknu, kde jsme. Vendor lock znamená závislost. To znamená, že oni drží základní klíče – řeknu to lidově, jak to já chápu, a nejsem žádný specialista – a tím brání finanční správě, aby vypsala otevřené výběrové řízení, protože se do něho nikdo nedostane, protože oni drží klíče k tomuto systému.

A finanční správa na vybudování systému EET měla šest měsíců. Zákon vstoupil v platnost, do té doby se nemohlo, jak se říká lidově, ani kopnout. A pak bylo šest měsíců do účinnosti, aby se tento systém vybudoval. Tohle byla jediná šance.

Otevřené výběrové řízení, pokud vás drží pod krkem, firma IBM, prostě není možné, takže se udělalo JŘBU. Ano, připouštím, udělalo se to tak, aby Vendor lock, i když je to jakési prohloubení Vendor locku, aby tam byla cesta z toho ven. Byla to nejrychlejší cesta, systém funguje. Bylo to se souhlasem všech příslušných útvarů – hlavního architekta, ministerstva vnitra, všechny formality jsou tam splněny. Tady samozřejmě rozporujeme zprávu NKÚ, resp. finanční správa . A to, že se tam nakoupilo tolik hardware a software, jak jste tady citoval, je také proto, že se tento systém budoval na všechny čtyři fáze, takže on už je vybudovaný na čele EET. Tolik váš dotaz.

Ale odpovím vám dál, protože vy jste se ptal, co bude s Vendor lockem a s vyviněním. Nemáme to ještě u konce, ale troufnu si říct, že jsme nebyli nikdy blíže cíle. Vím, že vás to neuspokojí, ale do konce letošního roku podepíše finanční správa smlouvu, která v podstatě tam zajistí vyvinění a podmínek, za kterých vydá IBM klíče, umožní vstup a bude vypsáno výběrové řízení na nový Endis, tak, jak je pracovní název nového Adisu.

Můžete namítnout, že to trvá déle, ale byl jste také v systému nějakou dobu a víte, že systém veřejné správy je v IT systému. A to není jenom věc ministerstva financí, to je na MPSV, tam či onde, je prostě velmi složitý. A vděčíme za to předchůdcům, kteří určitě s bohulibými úmysly takovéto smlouvy uzavírali.

Pak tu padly některé... Jestli se už mohu vyjádřit k pozměňovacím návrhům, pane místopředsedo... místopředsedo?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Myslím si, že to je předčasné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Dobře. Dovolím si říci ještě jedno. Byla tady celá řada různých povzdechnutí. Jinak jsem připravena se vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Já mám rodinu v Brně, jsem v Praze, přijdu večer pozdě do bytu, a tak si čtu různé názory ekonomů, renomovaných, moudrých lidí, snažím se sbírat informace, studovat.

A aniž bych to chtěla teď nějak spojovat, aniž bych to chtěla k něčemu připodobňovat, velmi mě zaujal tento týden – je to úplně čerstvé, čerstvě to mám v hlavě – názor velmi významného amerického ekonoma. Jeho jméno je Robert Shiller – má trošku podobné jméno jako já, ale nemám s ním nic společného, píše se jinak. Je to nositel Nobelovy ceny za ekonomii a v roce 2016 řekl pro německý Die Zeit toto: Příliš morálky si člověk nemůže dovolit, jinak bude smeten nemilosrdnou silou kapitalismu.

Přežít mohou pouze ti, kteří jsou ochotni podvádět, přičemž podvádějící jednotlivci nejsou sami o sobě nemorální, pouze reagují na realitu, jaká je. Potřebují především vydělávat a čelí přitom tvrdé konkurenci. Pokud někdo oklamává jiné, musíte tak činit také. A kapitalismus tudíž podporuje podvody, pokud je neregulujete. Jakmile promluvíte o nutnosti kapitalismu regulovat, zastánci liberalismu prohlásí, že regulovaný kapitalismus je socialismus, a ten v naší společnosti přípustný není...

Tak si trochu někdy připadám s EET. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně i za obohacující závěr, nebo chcete-li pointu vašeho vystoupení. Pokud jde o ty pozměňovací návrhy, až otevřeme podrobnou rozpravu, tak vám dám příležitost, kdykoliv si o to řeknete, abyste okomentovala všechny, které padnou nebo už padly. Nyní poprosím ... Tak faktická, prosím, pan kolega, a připraví se zpravodaj, aby nám shrnul ...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji, opravdu faktickou jenom reakci na paní ministryni. Opravdu v tom pozměňovacím návrhu není spolek bezbřehý, protože samozřejmě by si všichni udělali spolky. To je jasné. Ale proto jsme to omezili a dali jsme to ne 300, ale do milionů, a do zákona, aby to bylo úplně jasné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego a nyní se zeptám druhého zpravodaje? Nechce vystoupit. Tedy opravdu, pane kolego, jako garanční zpravodaj reflektujte rozpravu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně. V rozpravě vystoupilo celkem 11 účastníků, z toho jeden byl pro schválení, jeden byl na půl cesty, devět bylo proti schválení. Padl zde návrh schválit, o kterém by se teď mělo hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Tak to učiníme bezprostředně. (Znělka.)

Mně se zdá, že to číslo je v pořádku, odpovídá. Má někdo požadavek na odhlášení? Řekl bych, že číslo odpovídá. Požadavek. Dobře, to už je druhý, takže odhlašuji. Ještě číslo roste, tak počkám chvilku. Jsme všichni? Registrováno 65, tak přece jenom o jednoho jsme se lišili.

V sále je přítomno 65 senátorů, kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh schválit, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 53 kvorum 34, pro 17, proti 34, návrh byl zamítnout.

Jiný návrh nepadl, že? Můžeme tedy otevřít obecnou rozpravu. Promiňte, otevřeme podrobnou rozpravu. Přihlášen je pan senátor Valenta.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Ještě děkuji za slovo, pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní ministryně. Rád bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jste všichni dostali na stůl a součástí pozměňovacího návrhu je také odůvodnění. Cílem návrhu je vyjmout z EET veškerou vedlejší podnikatelskou činnost veřejně prospěšných poplatníků, to jsou spolky a podobné organizace, u kterých roční výše příjmů, které jsou rozhodné pro stanovení daně z příjmů, nepřesáhla za poslední předcházející běžné zdaňovací období částku jeden milion korun. Důvodem je skutečnost, o které jsem zde hovořil již v obecné rozpravě, a to zejména fakt, že platná právní úprava pro spolky a jiné organizace není právně jistá a hranice 300 000 stanovená ministerskou metodikou je příliš nízká. Někteří jste v regionech a zúčastňujete se spolkové činnosti, hlavně Morava a jiné oblasti a regiony, tak to není jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce, ale ty akce se pořádají buď každý týden, co 14 dní, jsou to šibřinky, jsou to rybářské závody atd. a ti hasiči, rybáři si každý chce tam vydělat ne pro sebe do kapsy, ale dají to do krabice a koupí si pro děcka sítě nebo hadici atd., kterou potřebují, protože obec nebo stát toho moc nepřispívá, takže si potřebují samozřejmě pomoct. Jak jsem říkal, hlavně pro svoji činnost. V této souvislosti bych rád odkázal na nález Ústavního soudu, který vyšel vstříc požadavku právě na zachování principu právní jistoty a předvídatelnosti práva. To tady zmiňoval pan senátor Goláň, a byl to právě Ústavní soud, který z podnětu některých senátorů Parlamentu ČR zrušil některé části zákona EET, která vládu zmocňovali k vydání nařízení, jímž lze některé tržby evidovat ve zjednodušeném režimu, některé vyloučit úplně a také rozšířit seznam dočasně vyloučených tržeb. Ústavní soud judikoval, že takový postup státu je nepřípustný a v rozporu s požadavkem na zachování předvídatelnosti práva. Ale ministerstvo financí, jak jsem už zmínil, sice tyto výtky částečně napravilo, nicméně veřejně prospěšné subjekty i spolky ponechalo zcela stranou a tedy nadále ve značné míře právní nejistoty. Evidovat tržby u spolků, které primárně své výdělečné aktivity směřují opět na podporu domovnické činnosti, považuji za absolutní nesmysl, abychom tam evidovali tyto tržby pomocí EET, a budu proto rád, když můj návrh podpoříte a podpoříme tím bezesporu tisíce dobrovolníků v celé zemi, kteří se snaží rozvíjet kulturní a společenský život v našich městech a obcích. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Jenom pro objasnění. Tento váš návrh je součástí usnesení některého z výborů?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Není. Je to samostatné ....

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tak byste ho měl ale přečíst, jestli je to. Ano? Aby byl předložen a doufám, že se množí, protože paní ministryně ho určitě bude potřebovat vidět. Prosím? Včera se rozdával? Vidím, že neriskujete, ale máte ho paní ministryně? Dobře. A byl přečten včera? Pochybuji. Myslím, že v rámci podrobné rozpravy musí být přečten. Opravte mě prosím zkušení procesisté, musí být. Pane senátore, já ho tady mám, tak vám ho podám a přečtěte ho, aby byl ve stenozáznamu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji vám, pane předsedající, zachránil jste mě. Přečtu ho. Pozměňovací návrh senátora Ivo Valenty k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Je to senátní tisk č. 104. V článku 1 za bod 25 vložit nový bod 26, který zní: 26 V v § 12 odst. 3 písm. h) se slovo drobné zrušuje a na konci textu písmene h) se doplňují slova, u kterých roční výše příjmů, které jsou rozhodné pro stanovení daně z příjmů, nepřesáhla za poslední předcházející běžně zdaňovací období částku jeden milion korun a následující body 26 až 48 označit jako body 27 až 49 a přečíslování bodů promítnout do ustanovení článku 5 písm. a) a b) o účinnosti zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Paní ministryně, jenom, abyste věděla, že kdykoliv se přihlásíte, můžete vystoupit, pokud budete chtít reagovat na ... Ano, ano, je to na vás. Potom bude závěrečné shrnutí podrobné rozpravy, a pak budeme žádat o vaše stanovisko ke každému hlasovanému pozměňovacímu návrhu. Děkuji. To jenom pro objasnění a nyní prosím pana kolegu Goláně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Samozřejmě musím také načíst pozměňovací návrh, protože nebyl součástí žádného usnesení žádného výboru. Je to návrh senátorů Tomáše Goláně, Lukáše Wagenknechta a Lumíra Aschenbrennera. Tento pozměňovací návrh k zákonu, kterým se mění zákon č. 112 o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 235 o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje upravit takto:

Tímto zákonem se zrušuje zákon č. 112 o evidenci tržeb, ve znění zákona č. 183/2017 a mění některé zákony v souvislosti se zrušením zákona o evidenci tržeb. Část první. Zrušení zákona o evidenci tržeb. Zrušuje se zákon č. 112/2016, o evidenci tržeb. Část 239. zákona č. 183/2017, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. Část druhá. Změna zákona o daních z příjmů. Článek 2. V § 4 odst. 1 písm. f) bod 4 se zrušuje. Článek 2. V § 19 odst. 1 se na konci písmene z), m) čárka nahrazuje tečkou a písmeno z), n) se zrušuje. Bod 3. V § 35 b), a) odst. 1 se na konci písm. g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. Odstavec 4. § 35 b), c) se včetně nadpisu zrušuje. Článek 3. Přechodná ustanovení. Pro daňové povinnosti o dani z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije dosavadní zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Část třetí. Změna zákona o správních poplatcích. Článek 4. V položce 1 přiložit zákon č. 634 ...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Promiňte, pane kolego. Kolego, opět hlučíte, prosím, vydržte to.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  O správních poplatcích se v bodu 1 písmeno o) zrušuje. Část čtvrtá. Účinnost. Článek 5. Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení. Nyní bych si dovolil stručné odůvodnění, kdy tento návrh jste dostali již v podstatě čtyři dny předem, v pondělí. Víte sami, že to odůvodnění je osmistránkové a chtěl bych se vyhnout tomu, abych ho tady celé citoval, proto shrnu jen ty nejdůležitější body.

Co mě k tomuto návrhu vedlo? Samozřejmě jedna z věcí, která je velmi důležitá v právním systému, je sen testovat právní předpisy na test proporcionality. Uvědomme si, co je to stát, co je to za instituci. Je to instituce, kterou si vytvořili sami občané proto, aby stát za ně plnil povinnosti, které sami osobně nezvládnou. Dnes stát své povinnosti přenáší na své občany, proti svým občanům se brání a vytváří proti nim restrikce. Všichni občané jsou si podle Ústavy rovni. A není možné, aby stát přijímal zákony, které jednu část občanů staví proti druhé části občanů. Takto je definován zákon o EET, protože jak už jsem řekl, je založen na presumpci viny. Každý, kdo podniká, krade, proto ho musíme nějakým způsobem evidovat. Paní ministryně řekla, že když se nám nelíbí to EET, tak co jiného. Ano, líbí se nám kontrolní hlášení, protože se potkávají nějaká data. Ale tady zásahem Ústavního soudu nastala situace, kdy finanční správa má k dispozici data, která nic nikomu neříkají. V původním návrhu, v tom vládním návrhu, pro který hlasovali i poslanci KDU, pro který hlasovali i poslanci ČSSD, byla evidence tržeb taková, že vytvářela databázi, která se u firem, která měla tu jednu zásadní činnost, dala v podstatě srovnávat s daňovým základem, s daňovým přiznáním. Ústavní soud měl pravdu. Ano, správce daně má jiné nástroje, jak zjistit, zda tam tržby byly přiznány či nikoliv. Ale Ústavní soud si neuvědomil, že zlikvidoval původní filozofii zákona o EET. Tím, že správci daně na jeho technické nosiče dat přicházejí data pouze poloviční, se vytváří databáze, která není vůbec s ničím zkontrolovatelná. Spoustu grafů, které jsme tady viděli, mohu vytvořit úplně stejně a mohu jim dát stejnou váhu, jak jim dává paní Schillerová. Ani jeden z nás nebude mít pravdu, protože ani jeden z nás k tomu nemá informace. Statistika nuda je, má však cenné údaje, ale my všichni víme, že nemusí být přesné. Jsou to pouze odhady a já se domnívám, že to nejsou ani kvalifikované odhady. Protože každý z nás jednou nebo většina z vás někdy viděla daňové přiznání a vyplňovala daňové přiznání a znají kolonku příjmy, v případě právnických osob je to kolonka výnosy. Nikde tyto výnosy v daňovém přiznání ani příjmy nejsou rozděleny na dvě části, kdy jedna by se jmenovala příjmy evidované v EET a příjmy ostatní. A to je základ té nefunkčnosti. V dnešní době mám otevřeno 256 kontrol. Ani jedna z nich nebyla otevřena kvůli údajům z EET. Představte si situaci, kdy klient v jednom dni zaevidoval omylem tržbu ve výši 13,5 milionů místo 13 500. Nikdo na to nepřišel. Proč? Protože ta čísla se nikde neobjevují. Ten člověk má roční obrat 700 000 Kč a účtenka za 13,5 milionů na jeden den nikomu nic neřekla. Samozřejmě existuje další věc. Je tady daň z přidané hodnoty. Myslíte si, že když někdo bude mít rozdílné údaje s EET o dani z přidané hodnoty, že nějakým způsobem se to dozví finanční správa? Nedozví. Vůbec nekontroluje ani přiznání k dani z přidané hodnoty na základě dat, které generuje EET. Co tedy bychom měli mít? Samozřejmě dostanu se k tomu, ať je tady evidence, která je k něčemu, když to stojí tolik peněz, když to stojí tolik úsilí, když to stojí tolik odříkání. Také tady evidence k něčemu je, evidujme přímo výnosy zaevidování faktur velkých firem. Tam se dějí podvody. Paní Schillerová říkala, že oni po tom jdou, ale nemají nástroje na to, aby to zjistili. Evidujme přesuny, díky tomu, kdo nám v rámci různých holdingů. Nemusíme je tady jmenovat, kam se přesouvají daňové základy. Tyto věci evidujme. Na to existují elektronické nástroje. A my tady evidujeme on-line během sekundy, kdy převezme obchodník peníze, se to on-line zavádí do nějaké databáze, která je úplně k ničemu. K čemu to je? Proti čemu se to páruje? Samozřejmě proti ničemu. Absolutně proti ničemu. Systém je pouze o tom, že až na to poplatníci přijdou, tak budou vydávat jednu účtenku za druhou, ale klidně mohou krátit daně. Protože nikde nikdo nepřijde s takovýmto papírem a neřekne: Hele, ty jsi v daňovém přiznání dala méně, než máš v EET. Protože to nikdo nepozná.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane kolego, jenom, jsou tady námitky, že toto vystoupení překračuje rámec odůvodnění vašeho pozměňovacího návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Zkrátím to, ale samozřejmě toto jsou všechno důvody, které mě vedly naprosto...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  S těmi námitkami nesouhlasím a stojím za tím, že jednací rád hovoří jasně, že to zdůvodnění má předkladatel podat a pokud do tohoto zdůvodnění považuje říci tyto věci, může, paní ministryně nám dokonce říkala v rámci obecné rozpravy své zážitky z nějakého setkání s prodejci, myslím si, že pan Goláň je zcela v mantinelech, které paní ministryně vytyčila.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Paní ministryně má právo zcela neomezené pro své vystoupení. Také se domnívám, že pan kolega vysvětluje svůj návrh, že ten návrh je docela zásadní na zrušení celého zákona, a teď vysvětluje, proč ho navrhuje zrušit, ale on to přesto zvládne i s tím...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Myslím si, že ano, doufám. Děkuji za důvěru.

Právě tyhle databáze jsou plné údajů, čísel, informací, které nám nic nepřinášejí. Já tady vzpomenu další věc. Hovoří se o tzv. konkurenceschopnosti a narovnání prostředí. Víte někdo o tom, že by ceny v maloobchodě u vás tvořili ti malí, kteří neměli EET? Vždyť to tvoří velké řetězce. Všechny velké skupiny vytvářejí kartelovým způsobem cenu na trhu. Nikoli ti malí, kteří nemají EET. A pokud to narušili mezi těmi dvěma malými, tak to je tak marginální záležitost, že z hlediska proporcionality to, co my po nich chceme a co to má přinést, je výsledný efekt opět nula.

Já tady pořád vidím, že někdo nám něco podsouvá. Já to samozřejmě chápu, někdo někomu něco slíbil, je to politická záležitost. EET se proklamovalo, že v reklamách vynese 18 miliard. Ve vládním návrhu bylo v důvodové zprávě 12,5 miliardy, dneska se tvrdí, že to je návrh za 0,5 miliardy. A já tvrdím, že nikdo nevíme, kolik to je. Protože nikdo neví, zda ten větší výběr daní nezapřičinil pouze vyšší hospodářský růst. A proč? Protože to dopadlo na tak strašně marginální část ekonomiky, že v rámci příjmů státního rozpočtu je to úplně zanedbatelná položka.

Když se podívám i na to disentní stanovisko, už sami ústavní soudci nám jasně vzkázali, že byť se nezrušila první a druhá vlna, tak oni někteří, bylo jich šest, s tím nesouhlasí, protože to zasahuje do základních věcí společnosti, a to je té rozmanitosti a svobody podnikání. Kolik evidencí na nás stát navedl. To sám Andrej Babiš v rádiu Impuls řekl, že nechce žádné fiskální pokladny. Nechce žádné další evidence. A dneska se na nás nabalila evidence, která nemá vůbec žádný smysl. Ať stát vytvoří fiskální pokladny, já jsem nikdy nebyl proti tomu, aby se řádně přiznávaly příjmy. Ať stát vytvoří nástroj, který bude evidovat všechny výnosy. Ale proč to máme dělat proboha online? Proč to máme udělat teď v tomto okamžiku, když teď v tomto okamžiku to nikdo proti ničemu nezkontroluje.

Dělejme to jako v Rakousku, dávkově. Pošleme to, jak máme zjednodušený systém evidence, jednou za pět dnů. Tak ti, co si udělali kontrolní nákupy, tak si to berou z té databáze a tam si to odškrtají. A hlavně to propojme takovým způsobem s daňovými přiznáními, že každý z nás se potom podívá do té databáze a řekne si, aha, mám tam tyhle příjmy, mám to dobře v daňovém přiznání, no tak dobrý, můžu to jít podat, mám to v pořádku. Dneska si podle té databáze nezkontrolujete vůbec nic. Dneska mi podle toho nevyjedou příjmy, které mám v daňovém přiznání. Je to pouze nadbytečná věc, která má jakýmsi způsobem všechny vystrašit, aby účtenky vydávali.

A straší dobře. Jednou z částí, která odporuje principu proporcionality, jsou naprosto drakonické pokuty. Uvědomme si, že pokuty za kontrolní hlášení můžou být ve správním řízení uloženy až do výše 500.000 Kč! Jaká je ta společenská nebezpečnost toho, že někdo nezaevidoval tržbu. Já přece nemůžu předpokládat tím, že nezaevidoval tržbu tím, že nepřizná. Jenom to třeba nestihl, jenom to neudělá hlavně ta jeho zaměstnankyně. My máme případy, kdy na to zaměstnavatel přišel večer, zaevidoval to dodatečně a samozřejmě dostal pokutu 15.000. Jaká je tam společenská nebezpečnost?

Představte si případ, koláček za 10 Kč, pokuta za 10.000. Když vjedete na železniční přejezd, když je tam červená, máte maximální hranici 5000 Kč. Ohrozíte lidské životy, desetimilionové hodnoty. Což nedávno někdo vjel na přejezd, nic se nestalo a stálo to 20 milionů. A máte 5000 pokutu. 5000 Kč pokutu. Tady za koláček za 10 Kč byla pokuta 10.000! Soud to zrušil a dal za to tisícovku. Udělal moderaci, což v našem soudnictví není tak obvyklé. Ale sám soud ukázal, že tudy cesta nevede, protože koláček za 10 Kč má také nějaké náklady. Takže daň z koláčku za 10 Kč je 0 a DPH 0.

Já už samozřejmě budu končit. Toto jsou všechny důvody, které když jsem z toho zákona vyčetl, z té praxe, a vím i od finanční správy, že oni jsou nešťastní z toho, co jim provedl Ústavní soud, jsem se rozhodl, že je třeba pro ty lidi něco udělat. A než na to přijdou a začnou stejně podvádět, ale stát to bude stát miliardy na provozních nákladech, na zaměstnancích a na kontrolách, navrhnout zákon o EET zrušit. Budu rád, když mě podpoříte. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, a dalším řečníkem je Zdeněk Hraba. Ale ještě před ním s přednostním právem pan místopředseda Štěch.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já vždycky chválím Senát kvůli určité kultuře a dodržování našich pravidel. To, co tady předvedl pan kolega Goláň, absolutně vybočovalo z diskuze, podrobné diskuze odůvodnění zákona. Jsem o tom přesvědčený. Upozorňuji na to, že to je nebezpečný precedens. A já vím, že někteří ten návrh podporují, v pořádku, ale to neznamená, že budeme podporovat rušení našich vlastních pravidel. Mě to velmi mrzí, že jsem tady to musel říci. A mrzí mě, že i pan předseda klubu ODS toto podpořil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane místopředsedo, za věcnou poznámku. Pravda je, že by se ten příspěvek dal rozdělit na část v obecné rozpravě a konstatování pozměňovacího návrhu odůvodnit stručněji. Ale protože je to tak zásadní pozměňovací návrh na zrušení zákona, tak jsem usoudil, že je tady namístě větší prostor pro to odůvodnění. Nicméně na řadě je nyní pan kolega Hraba.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Můj pozměňovací návrh je velmi subtilní. Včera jste dostali text pozměňovacího návrhu, jehož meritem je vynětí hudebních festivalů z povinnosti elektronické evidence tržeb. Říkám pouze, protože původně mým záměrem bylo vyjmout i chov velbloudů, činnost čističů bot, činnost tureckých lázní, kosmické dopravy nebo šamponování koberců. Ale nakonec jsem si říkal, že to českému státnímu rozpočtu nemůžu udělat, proto tedy pouze ty hudební festivaly.

Konkrétně můj pozměňovací návrh zní – v článku I, za bod 25 vložit nový bod 26, který zní: V § 12 se na konci 2. odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ZB, které zní – realizované pořadateli kulturních festivalů v době jejich konání. Kulturním festivalem se pro účely tohoto zákona rozumí série alespoň 10 kulturních představení probíhajících alespoň ve 2 oddělených scénách v uzavřeném areálu a přístupná pro návštěvníky pouze po zakoupení vstupenky, bez stálých provozoven a probíhající minimálně 2 a maximálně 5 po sobě jdoucích dnů v kalendářním roce. Následující body 26 – 48 označit jako body 27 – 49 a přečíslování bodů promítnout do ustanovení čl. 5, písmeno A a B o činnosti zákona.

Z odůvodnění. Kolega Kortyš už tady naznačil, že text a odůvodnění jsme koneckonců všichni měli k dispozici a mohli jsme se s ním seznámit. Já jsem se nakonec se skupinou, která se zabývá organizací hudebních festivalů, v rámci kontaktů s nimi rozhodl, že tento pozměňovací návrh podám. A to z prostého důvodu, protože to má logiku, vyjmout z povinnosti hudební festivaly. Činnost a organizování kulturních festivalů je poměrně technicky náročná, mnohdy nevděčná činnost, zpravidla probíhá pouze jednou za rok. Zpravidla na zelené louce.

Je to tedy organizačně náročné. Je to na opravdu několik málo dní. A potom tam proběhnou tisíce, možná desetitisíce transakcí v tak krátkém časovém úseku. Uvalením povinnosti evidence tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb., se domnívám, že by došlo, nebo souhlasím s tím, že by došlo k propadu příjmů, protože jednak časová náročnost vydávání stvrzenek, ale hlavně pořízení množství pokladen, a to v řádech desítek, vysokých desítek, možná stovek, by prodražilo tuto činnost. Je to skutečně činnost, která se dělá zpravidla jednou za rok. V porovnání s řadovým podnikatelem, který má jednu pokladnu, je to v porovnání procentuální zastoupení v nákladech poměrně vysoké číslo.

Tyto vyšší náklady by v konečném efektu znamenaly buď zdražení vstupného, anebo rušení festivalu. Což si myslím, že by byla škoda. Tolik tedy jenom krátké odůvodnění k mému pozměňovacímu návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, s přednostním právem pan senátor Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, mně je to velmi líto, § 109 jednacího řádu říká v odstavci 1 – je to moje reakce na pana místopředsedu Štěcha, „nebyl-li přijat žádný návrh z návrhů uvedených v § 108, odst. 2, nebo nebyl-li takový návrh podán, zahájí předsedající podrobnou rozpravu, ve které lze podávat k návrhu zákona pozměňovací návrhy, které se současně předkládají písemně a s odůvodněním.“ Pokud je myšleno pouze písemné odůvodnění, tak se omlouvám. Mně připadá to, že by mohlo být myšleno pouze písemné odůvodnění jako nelogické, neboť potom by byli předkladatelé návrhů, které nebyly projednány ve výborech, odsouzeni k tomu – a my všichni s nimi, abychom si odůvodnění pozměňovacího návrhu z jejich úst vyslechli v podrobné rozpravě. A mohlo by se klidně stát, že potom následně... Pardon, v obecné rozpravě. A mohlo by se klidně stát, že po obecné rozpravě by byl návrh schválen a tudíž v podrobné rozpravě, kdyby nebylo možné přinést odůvodnění, tak bychom si ho museli vždycky vyslechnout v obecné, i když bychom od něj mohli být ušetřeni, protože stačí to přinést až v podrobné rozpravě. Což mimochodem byl důvod, proč jsme se i s panem Goláněm bavili o tom, že to udělá až v podrobné rozpravě. Aby, kdyby ten návrh prošel, jsme toho odůvodnění byli ušetřeni.

Takže té reakci pana místopředsedy nerozumím, ale samozřejmě, pokud má pravdu a ten jednací řád je takto nelogicky pojat, tak se omlouvám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pan místopředseda Štěch.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pan Vystrčil má pravdu, ale on si to vykládá úplně jiným způsobem. Já doporučuji, aby bylo, to je jednoduché, najděte si, a já vám to nechám třeba najít ze stenozáznamu, kdy stejný řídící ze stejného politického uskupení daleko užší odůvodnění, daleko užší odůvodnění zarazili tím, že to je obecná rozprava. Vyhodnoťte si to každý sám, jestli mám, nebo nemám pravdu.

Toto, co bylo, porovnávání tabulek, grafů, Rakousko a další a další, to nebylo odůvodnění toho návrhu, ale to bylo v plném rozsahu vystoupení v obecné rozpravě k něčemu, o čem jsem přesvědčený, že se má řešit samostatným návrhem zákona. Podat k zákonu, který řeší dílčí věci, tady rušení zákona si myslím, že úplně tahá za vlasy. To má být samostatný zákon. A budiž, ale podle mého, porovnejme to s těmi ostatními případy. Já chci, abychom byli ke všem senátorům v tomto fair play, spravedliví. A tady to nebylo. Tady to bylo velmi a velmi za hranou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, přesto si myslím, že má senátor právo podat pozměňovací návrh, jaký uváží. A toto je spíš věcná poznámka než procedurální, když to učiní v podrobné rozpravě. O délce odůvodnění už bych rád nepokračoval v té polemice a budu rád, když vyslechneme pana senátora Štohla.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Jak už jsem avizoval, můj pozměňovací návrh se bude týkat vyjmutí těch drobných živnostníků, kteří neměli v předchozím roce příjmy vyšší než 500.000 Kč. Aby to legislativně bylo v pořádku, tak já to nejprve přečtu. Ten pozměňovací návrh zní – v článku I, bodu 26, v úvodní části bodu písmeno O nahradit písmenem P, které zní: Poplatníka daně z příjmu fyzických osob, u něhož roční výše příjmů nepřesáhla v předcházejícím zdaňovacím období částku 500.000 Kč. A potom v souvislosti s tím v § 12, odst. 3, na konci písmene O tečku nahradit čárkou a doplnit písmeno P.

Takže to je ten pozměňovací návrh. A odůvodnění je jediná věta, kterou jsem také řekl, je to zejména, když se jedná o živnostníky, fyzické osoby, kteří to mají jako vedlejší činnost ve velké většině případů. Protože si neumím představit, že by to měli jako hlavní činnost, kdyby měl roční tržby. Takže nebavíme se o zisku, ale opravdu o tržbách neboli o příjmech do půl milionu korun. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. A to byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy, takže ji končím. Nyní se táži paní ministryně, zda si přeje okomentovat průběh rozpravy a její obsah?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já se skutečně budu držet pozměňovacích návrhů, které tady byly na plénu přečteny. Jinak já avizuji, že ke všem pozměňovacím návrhům mám negativní stanovisko. Co se týče vyjmutí o spolků, nebo vedlejší podnikatelskou činnost, já bych si jenom dovolila upozornit malou poznámku, naprosto technickou. Já jsem to tu už vysvětlovala v obecné rozpravě, nebo na závěr myslím v závěrečném slovu. Ale chci upozornit, může to být zrádné, pane senátore Valento, protože ten limit

1 milionu, on se testuje ke všem příjmům. Kdežto těch 300.000, o kterých jsem hovořila, už to nebudu znovu opakovat, se testuje jen k té podnikatelské činnosti. Takže pozor, může to skutečně vést k tomu, že kdyby ten pozměňovací návrh náhodou prošel, tak to může vyvolat větší problém, než oni mají dnes.

Co se týče pozměňovacích návrhů pana senátora Goláně, samozřejmě nesouhlasím. Budu mít nesouhlasné stanovisko. Jenom bych si dovolila trošku, protože byl poměrně dlouhý, také k tomu něco říct. Nebudu opakovat to, co jsem řekla v té obecné části, protože já si myslím, že jsem tady hodně hovořila o agresivním daňovém plánování, o boji resortu Ministerstva financí, zejména finanční správy s velkými korporacemi a o výsledcích. To nejsou vycucaná čísla. Těch 18 miliard, které jsem uváděla, to byly výsledky do měření daně, které najdete případně ve zprávě, v takové té celoroční zprávě finanční správy, kterou projednává vláda a která je zveřejněna jak na stránkách Ministerstva financí, tak na stránkách finanční správy.

Ona ta evidence má cenu pouze tehdy, když se kruh uzavře. To znamená, když máme vedle sebe kontrolní hlášení, máme vedle sebe elektronickou evidenci tržeb. Vy jste daňoví poradci a velice dobře víte, že kontrolní hlášení funguje perfektně. Víte, že je první párování, druhé párování, že neuteče dneska finanční správě ani myš, že se propojí řetězce ve chvilce z těch milionů dat, se kterými finanční správa pracuje. Oni dneska díky tomu, že neexistuje místní obecná příslušnost pro daňovou kontrolu, ale je dána tím, kdo zahájí kontrolu jako první, tak se vyřešila Praha. Že se předávají řetězce do různých finančních úřadů v regionech, kde není takový obrovský nápor, jako je v Praze. Takže Praha přestala být daňovým rájem. Ono všechno souvisí se vším.

A evidence tržeb to vlastně uzavírá. Samozřejmě že kontrolní hlášení bylo tím nejvýznamnějším pilířem. Ale já vám řeknu třeba příklad. Dneska kontrolor finanční správy a celní správy, nebo celní správy půjde s tabletem do restaurace na kontrolní nákup, tam si sedne, otevře si tento tablet, spojí se s analytickým centrem přes počítač a sleduje fiskalizaci v té dané provozovně.

A to si porovnává potom s tím, když se tam případně odtajní a provede kontrolu, kolik bylo – nakonec on vidí, kolik odcházelo hostů a kolik byla fiskalizace. Takže dneska ten systém má jednu výraznou vadu. Že není kompletní. A to máte pravdu, má tam první, druhou vlnu. Není tam třetí, čtvrtá, takže je nutné, aby tam byla. A samozřejmě, že platební karty se vkládaly pod tou legislativní zkratkou hotovostní platby z důvodů komplexnosti. To je také pravda. Nicméně Ústavní soud dospěl k názoru, že ta elektronická stopa je tak velká – a vy víte, jako daňoví poradci, že daňová kontrola, než kontrolor jde na kontrolu, tak si zkontroluje účty, projde si tyto různé analytické věci, než vůbec dojde k tomu, že je ten subjekt vybrán k daňové kontrole.

Takže ono se to všechno dobudovává a směřuje to postupnými kroky. A ty výsledky jsou evidentní. Ať už je to zadržování odpočtů, budete řešit. Na vládu půjde v dohledné době, teď to budu projednávat na poradě vedení meziresortů, moje novela daně, kde bude třeba částečné vracení nesporné části odpočtu. To jsou všechno kroky, které směřují k tomu, aby subjekt byl co nejméně zatěžován. A proto je potřeba taková evidence, právě i pro tu analytiku.

Já jsem byla teď týden na dovolené na Mallorce, a i na pláži si koupíte zmrzlinu a dostanete účtenku. A nikdo to tam neřeší. Prostě dostanete účtenku, nikdo se vás neptá, chcete, nechcete, dá mi účtenku za zmrzlinu. Takže je to běžná věc ve většině těchto zemí.

Mluvil jste o sankcích. Víte, ten dojemný příběh pokuty za koláček. Já mám tu nebudu říkat nevýhodu, já to považuji za výhodu, že je mlčenlivost i vůči ministryni financí a vůči resortu Ministerstva financí. To je jedna z věcí, kterou přičítám k dobru opozici, že v roce 2013 striktně oddělila finanční správu od Ministerstva financí a tím ji odpolitizovala. Jednoznačně. Takže já se nemůžu zeptat, a nikdy to neudělám, nikdy neporuším zákon, nemůžu se zeptat, ukažte mi ten spis s tím koláčkem za 10 korun.

Ale viděla jsem jiný příběh, kde to bylo za krabičku zápalek. Tam ten podnikatel zbavil finanční správu mlčenlivosti, takže ten příběh je celý zmedializovaný kompletně, finanční správa ho mohla celý uvést. A přečtěte si ho. Najdete to. Nebylo to tak. Bylo to opakované. Opakovaně tam chodila finanční správa, bylo to správní řízení, které bylo zahájeno. Byla tam domluva. Pak, než bylo ukončeno, tak se znovu opakovalo atd. Takže věřte tomu, že ty příběhy nejsou černobílé. Černé nebo bílé, jsou černobílé.

Sankce. Mám tady statistiku. Počet kontrol – a teď myslím kontrolní nákupy na EET u první a druhé vlny. Za finanční a celní správu k dnešnímu dni, zhruba myslím k prvnímu, 205.379. Z toho se zjištěním 58.524, nálezovost 32 %. Kontroly se zjištěním, kde nebyla uložena sankce, je 30.273. To znamená, bylo to řešeno domluvou. Je to poprvé, nebudeme ukládat sankci. U 50 % kontrol se zjištěními nebylo tedy přistoupeno k udělení sankce. Toto nám třeba kuriózně finanční a celní správě vytýkají podnikatelské svazy některé. Často se tu jedná o případy, kdy kontroloři upozorní poplatníky, že došlo k porušení povinnosti a snaží se být případně nápomocni.

Nejčastější zjištění – nezaslání údajů do evidence, těch bylo 37 720. Nevystavení účtenky – 23 547. Porušení oznamovací povinnosti, tzn. nenahlášení provozovny – 14 356. A chybějící informační oznámení – 2 754.

Čili celkově bylo uloženo pokut 17 699 ve výši 177.789.150 mil. Kč. Nejvyšší pokuta byla 400.000 Kč. Ale pozor, prosím vás, to bylo za vydávání účtenek s falešným FIK, tím fiskalizačním identifikačním kódem, falešný tam byl. A nezaevidováno bylo přes 13 000 tržeb. Takže tam byla tato obrovská pokuta. Nejnižší pokuta 100 Kč. Počet pokut do 5.000 Kč – 7 089, to je 40 % z celkového počtu. Do 10.000 Kč – 11 877, 67 % z celkového počtu. Počet pokut nad 50.000 – 281, nad 100.000 – 36 a nad 200.000 – 5. Také průměrná výše pokuty je tedy 10.045 Kč, příkazem na místě 4.985 Kč, příkazem 16.429 a rozhodnutí o přestupku 14.214.

Finanční správa uzavřela sedmkrát provozovnu, ale všechny již byly otevřeny, tam to bylo dočasné. A byly to případy, jestli si vzpomínáte na takový dojemný příběh před volbami, kde stojí jeden lídr jedné strany před uzavřenou provozovnou někde v centru jednoho moravského městečka, bylo to v médiích, tak pak to komentovala samozřejmě finanční správa s tím, že tam nebyla opakovaně ani zavedena pokladna.

Celní správa, uzavření provozovny – 22 případů. V současné době jsou otevřeny 4. Takže dohromady 29 a uzavřeny doposud jsou 4 provozovny. Takže tolik prosím ještě k sankcím.

Co se týče výnosů, já mám tady celou docela podrobnou analýzu. Těch 18 miliard, ty částky se potkaly, ale vždycky mluvil pan senátor o něčem jiném, takže já chci být korektní. On mluvil o doměrcích spojených s agresivním plánováním, to potvrzuji, a tady těch druhých 18 miliard je částka, kterou byla odhadnuta v RIA při původním zákonu o evidenci tržeb, když se pojedou všechny tržby.

Já mám jednak inkaso, my odhadujeme inkaso na všech daních včetně sociálního pojistného, k dnešnímu dni přinesla jenom evidence tržeb asi 20 miliard. Samozřejmě mám tady i podrobnou analýzu, jak přistoupila finanční správa k tomu, jak to počítá. Nechci vás tady zahltit něčím, čemu pravděpodobně nebudete bez znalosti kontextu rozumět. Což chápu, je to technické, nemá to smysl. Řeknu vám to takto. Já jsem v průběhu toho ročního projednávání novely zákona o EET svolala jednání, kde jsme nabídli opozičním poslancům a všem zájemcům seminář, kde finanční správa s Ministerstvem financí prezentovaly, jak tuto analýzu provádí. Samozřejmě kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde.

To znamená, může být x-různých přístupů. Finanční správa si vybrala tento přístup, na něm staví jednotnou číselnou řadu, a ten si obhajuje. Takže asi k tomu tolik.

Pan senátor Hraba, ten načítal pozměňovací návrh, který se týká vyjmutí festivalů. Pane senátore, jenom taková malá vsuvka, nevidím vás teď, promiňte. Ty kosmické lety. Netrapte se tím, já už jsem to vysvětlovala poslancům za Pirátskou stranu, že kosmické lety jsou osvobozeny, protože je to hromadná přeprava. To se shodneme. A hromadná přeprava je osvobozena v zákoně o elektronické evidenci tržeb. A pokud by někdo chtěl vynést si na oběžnou dráhu družici a platit hotově, tak holt musí mít EET. S tím nic nenaděláme, to tak skutečně jen. Jenom k těm kosmickým letům.

Co se týče festivalů, nevidím důvod. Tam je několik cest. Jestli někdo nemá internetové připojení, což samozřejmě je možné, to je už situace, v dnešním zákoně máme off-line režim. On si o něj požádá, řekne, jsem tam bez spojení vypadává to, finanční správa mu ho povolí, tím pádem on to tam může dát až po pěti dnech. A to už skončí festival, předpokládám. A on nežije předpokládám někde na samotě bez internetu, někde v poustevně, takže určitě se dostane do civilizace a může odeslat tyto platby.

Pak samozřejmě také může využít v novele počítaný off-line režim účtenkový. Už dnes to musí nějakým způsobem evidovat. A to znamená, že já skutečně nevidím důvod, proč bychom měli zrovna na tento typ podnikání, a pokud tam samozřejmě poskytuje nějaké své zboží nebo služby, tak to už je otázka. To už může být maloobchod. Tam už zřejmě služby ne, pokud by tam prodával nějaké zboží, tam už dneska evidenci tržeb musí mít. Pokud by tam byl nějaký třeba prodej triček nebo prodej nějakých CD. Takže já v tuto chvíli nevidím skutečně pro to žádný důvod.

Poslední byl pan senátor Štohl. A ten navrhoval vyjmutí podnikatelů do 500.000. Já už jsem ty argumenty uvedla. Jakákoli takováto výjimka naruší ten základní smysl narovnat podnikatelské prostředí. Proto jsme přišli s režimem možnosti off-line, papírových evidencí. Ale, prosím vás, nezapomínejme na jednu věc. Týká se EET podnikání a týká se pouze plateb v hotovosti. Jestliže tomu podnikateli je placeno kartou, nebo je mu placeno na fakturu, nepodléhá to EET. Máme dneska celou řadu podnikání, kdy oni už jedou tímto internetovým způsobem. Takže skutečně EET se týká těch, kteří berou cash. A v tuto chvíli nevidíme žádný důvod z toho kohokoli vyjímat. A bylo by i proti smyslu a proti názoru podnikatelských svazů a komor, které spolupracovaly na tvorbě této novely. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, technická poznámka. Není asi v naší moci utlumit akustické projevy kulturního léta v Senátu. Oceňuji paní ministryni, že ji to nevyrušilo. Ostatně, jak jste si jistě všimli, kadence jejího verbálního projevu se dobře snoubila s rockovým rytmem elektronické basy. Byl to vlastně takový melodram. (Smích.)

A nyní prosím zpravodaje ústavně-právního výboru, zda se chce vyjádřit k podrobné rozpravě? Nechce, děkuji. A tudíž je na řadě garanční zpravodaj, pan kolega Sulovský. Prosím, shrňte rozpravu a hlavně nás proveďte hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Z toho, jak proběhla podrobná rozprava, vypadá, že je nutné nejprve hlasovat o pozměňovacím návrhu pana Goláně. O tom bych právě chtěl hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Takže přistoupíme k prvnímu hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Přistoupíme k prvnímu hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dobře, přeje si někdo, abych odhlásil? Ano, vidím, tak prosím, ještě se přeregistrujte. Milane, taky. A já pustím znělku, než se odhlásíme.

Než spustím hlasování, tak upozorňuji příchozí kolegy, že jsem odhlásil všechny. Kolegové, doufám, slyšíte, nezapomeňte se znovu zaregistrovat. Tak zdá se, že se to všem podařilo.

Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Goláně na zrušení zákona jako celku. Přítomno je 62 senátorů, kvorum 32. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 54, při kvoru 32 pro bylo 31, proti 20. Návrh byl zamítnut.

A teď bych s dovolením vyhověl požadavku, dříve vznesenému, na krátkou přestávku. Vyhlašuji přestávku 10 minut.

(Jednání přerušeno v 18.05 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 18.15 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dámy a pánové, udeřilo 18:15...

Budeme pokračovat tam, kde jsme skončili. (Mezitím kolegové jistě dojdou, čas byl vyhlášen.) Když budete žádat odhlášení, provedu...

Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, veďte nás dál hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že nebyl odsouhlasen první pozměňovací návrh, tak teď bychom hlasovali o usnesení výborovém – garančního výboru, které zní – vrátit Parlamentu České republiky návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Všichni to máte na stole. Myslím si, že to nemusím číst...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Znamená to, pane zpravodaji, že o pozměňovacích návrzích navrhujete hlasovat jako o celku? (Ano.) Protože o vrácení bychom hlasovali až po závěru... (Senátor L. Sulovský: Ano, pokud proti tomu nejsou nějaké námitky...)

Předpokládám, že to máte s legislativou prověřené.

Paní ministryně má zamítavé stanovisko ke všem návrhům, tak jenom se vždycky ujistíme...

V tom případě zahajuji hlasování.

Hlasujeme o pozměňovacích návrzích garančního výboru, které jsou přílohou usnesení.

Kdo je pro, zvedl již dávno ruku a stiskl zelené tlačítko. A kdo je proti, může nyní stisknout červené...

Návrh nebyl přijat. Kvórum 33, pro 1, proti 4. Návrh byl tedy zamítnut.

Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Nyní bychom tedy hlasovali o návrhu pana senátora Štohla. (Předsedající: Kolegové, prosím vás, večírek ještě nezačal...) Nyní budeme hlasovat o návrhu pana senátora Štohla.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, všichni vědí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 56. Kvorum 34, pro 12, proti 4.

Návrh byl zamítnut.

Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana senátora Valenty.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Zamítavý postoj paní ministryně trvá... Jenom to připomínám.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko, zelené tlačítko ANO, a červené tlačítko NE a zvedne ruku ten, kdo je proti...

Hlasování č. 57. Kvórum 34, pro 12, proti 12.

Návrh byl zamítnut.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Jako poslední byl přednesen pozměňovací návrh pana senátora Hraby, o kterém nyní budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Zahajuji hlasování. Přítomno 66, kvórum 34.

Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 58. Kvórum 34, pro 9, proti 7.

Návrh byl zamítnut.

Pan zpravodaji, vyčerpali jsme všechny návrhy?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Vyčerpal jsem všechny pozměňovací návrhy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dobře. Hlásí se pan senátor Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení kolegové, vážené kolegyně, v souladu s jednacím řádem Senátu – dle § 110 odst. 4 dávám návrh na zamítnutí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Jde tedy o návrh na zamítnutí projednávané předlohy, tedy novely zákona o EET. K tomu, pane zpravodaji, váš názor, když dovolíte? (Kladný.) Paní ministryně? (Předpokládám, negativní.)

Nechám hlasovat.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, a tlačítko ANO. A kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 59. Kvórum 34, pro 47, proti 15. Návrh by schválen.

Nebývá tedy, než hlasovat o tom, že Senát vrátí tento návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy...

(Urgentní hlasy z pléna: Ne, ne! Zamítá se. Zamítá...)

Tak... Takže rozumím tomu, že je to vypořádáno tímto, že jsme zamítli? (Vypořádáno.) Promiňte, drobný přehmat... Promiňte, chtěl jsem si užít ještě jedno hlasování...

Nyní budeme pověřovat... S panem zpravodajem jsme diskutovali, že bychom navrhli pana zpravodaje, kterého on zastupuje, tzn. pana senátora Paveru, pana senátora Goláně, a konečně pana senátora Canova? (Souhlasí, pan senátor Canov?) Jako třetího... (Smích, pobavení v Jednacím sále.) To nevím, jestli vám může někdo zaručit.

Předpokládám, že souhlas pana senátora Pavery zde někdo může tlumočit na veřejnosti? (Hlasy z pléna: Souhlasí...) (Pobavení a smích v Jednacím sále.)

O tomto návrhu budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování o pověření. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 60. Kvórum 33, pro 60.

Návrh by schválen.

Tento bod tedy můžeme ukončit.

Pan předseda mi ještě avizoval procedurální návrh...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Než ho řeknu, tak jenom jedna technická poznámka. Jistě víte, že dnes jsem předal stříbrnou medaili Senátu astronomovi, který se zítra dožívá sta let. Je v naprosto úžasné formě. A při té příležitosti, protože tam byla celá vědecká obec, tak jsem vzkázal, že Senát je vždycky podporovatelem základního výzkumu. Přestože on často nepřináší okamžité výsledky, ale pro budoucnost je velmi důležitý. Bylo to velmi kvitováno.

Mám vám vzkázat poděkování akademické obce.

Ale můj procedurální návrh je zcela jiný. A to, abychom mohli jednat a hlasovat po 21. hodině. (Pokud mě budete poslouchat, až budu řídit, tak pouze po devatenácté, a jenom pro jistotu říkám – po 21. hodině...)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Návrh zněl, prosím, jasně. Po 21. hodině.

Všichni vědí, o čem hlasujeme. Já mezitím paní ministryni poděkuji. Užila si s námi. Vydržela. Loučím se s ní.

Nyní přistoupíme k hlasování.

Návrh, abychom mohli jednat a hlasovat po 21. hodině.

Námitka – pan senátor...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Domnívám se, když jsme tyhle věci dělali, tak to bylo vždycky po 19. a po 21. hodině... (Předseda Senátu J. Kubera. Ano, tak jsem to myslel, špatně jsem se vyjádřil...)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Hned dva kolegové věděli, že se předseda spletl, ačkoliv to řekl dvakrát...

Nechám tedy hlasovat.

Návrh zní. Jednat a hlasovat po 19. hodině... (Opět hlasy z pléna upozorňující i na 21. hodinu, která byla sdělena...) Obojí? Vědí všichni, o čem hlasujeme? (Hlasy z pléna: To je všechno zmatečné!)

Tak zmatečné, to nevadí, ještě jedno hlasování si užiji... Prosím vás, mě zmátli, to musím říct...

Takže po 19. a i po 21. hodině. (Předseda Senátu J. Kubera: Ještě musíš říct: Budeme jednat a hlasovat...) To už jsem řekl... Teď jenom upřesňuji ty hodiny... (Pobavení v Jednacím sále.) (Předseda Senátu J. Kubera. To jsi řekl předtím, teď to musíš říct v tomhle hlasování...) (Smích a pobavení.)

A vy myslíte, když bychom odhlasovali hlasování po 21. hodině, takže od sedmi do jednadvaceti bychom nesměli jednat? (Podpůrné hlasy z pléna: Ano...) Fakt?! To je geniální... (Pobavení v Jednacím sále.)

Takže jednat a hlasovat po 19. hodině a po 21. hodině.

Spouštím hlasování, doufám, že naposledy...

Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 62. Pro 55, při kvóru 33.

Návrh byl přijat. My se tady vystřídáme...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Když budete ukáznění, tak se pokusím, abychom nemuseli využívat toho, co jsme právě teď odhlasovali. Záleží to zejména na tom, abyste neopakovali věty svých kolegů, protože které jednou zazní, a vy s nimi souhlasíte, je zcela zbytečné, abyste je znovu opakovali...

Nejlepší řešení by bylo, kdyby vždycky vystoupil předseda klubu, který přece ví, jak budou hlasovat jeho ovečky, a ten řekl stanovisko – tím by se to velmi zrychlilo. Ale v to nedoufám.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Senátu Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně

Tisk č. 116

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Je to senátní tisk č. 116. Obdrželi jste ho dne 8. července. Bezprostředně po jeho obdržení byl podle § 119k jednacího řádu přikázán. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Vítejte, paní ministryně, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Dobrý den, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni poslanci, pardon, senátoři... Já se velmi omlouvám... Byla jsem teď zmatena tím, že první přišel ten druhý bod, a pak teprve přijdou na řadu důchody...

Vláda oběma komorám Parlamentu předkládá k opětovnému projednání žádost o vyslovení souhlasu s kladným hlasováním v Radě EU ohledně návrhu doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně.

Vláda v této věci obdržela od horní a dolní komory Parlamentu ČR rozdílná stanoviska.

Zatímco Senát v lednu tohoto roku po kladném stanovisku gesčního VEU vyslovil s tímto doporučením souhlas. Poslanecká sněmovna nikoliv.

Zdůrazňuji, že finální návrh doporučení reflektuje všechny připomínky, které ČR při projednávání uplatňovala. Připomínám také, že jde o právně nezávazný dokument, který navíc respektuje rozložení sil mezi EU a členskými státy a ctí princip subsidiarity.

Chtěla bych rozptýlit možné obavy poslanců a senátorů z tohoto dokumentu. Předkládáme proto také prohlášení ČR do záznamu z jednání Rady.

V prohlášení jsme zdůraznili – jako ČR – nejen právně nezávaznou povahu doporučení, ale také to, že každý členský stát má výhradní právo a kompetenci organizovat vlastní systém sociálního zabezpečení. Podobný postoj zaujali i další členové EU – Slovensko, Nizozemsko a Bulharsko. I tyto státy jsou připraveny doporučení schválit.

Maďarsko učinilo podobné prohlášení, a hlasování se zdržuje, aby umožnilo jeho schválení na úrovni EU.

Česká republika by se také mohla zdržet, nicméně předpokladem je právě schválení toho doporučení oběma komorami Parlamentu ČR.

Německý parlament už potřebný zákon schválil 20. května 2019 a tím je Německo zmocněno finálně odsouhlasit dojednané znění doporučení, stejně tak, jako jsou ke schválení připraveny ostatní členské státy. Tím pádem je Česká republika poslední ze všech členských států Evropské unie.

Vzhledem k právnímu zákonu se doporučení schvaluje jednomyslně a čeká se na stanovisko České republiky. Cílem doporučení je umožnit sociální ochranu všem osobám samostatně výdělečně činným a pracovníkům s nestandardními pracovními smlouvami, kteří na trhu práce nejsou dostatečně chráněni systémy sociální ochrany. Jde o rizika nezaměstnanosti, nemoci, mateřství a nemoci z povolání či zdravotního postižení a stáří.

Státu je doporučováno, aby pro tyto pracovníky bylo pojištění povinné a pro OSVČ existovaly systémy alespoň na dobrovolné bázi, což není zdaleka ve všech členských státech Evropské unie běžné. Tady máme náskok. Česká republika na rozdíl od mnoha jiných členských států, kde neexistuje pro OSVČ v některých situacích ani možnost dobrovolné účasti, nebude muset na svém systému sociální ochrany nic měnit.

Vláda je toho názoru, že bychom neměli v Radě zablokovat schválení tohoto unijního právně nezávazného dokumentu, už proto, že se nám podařilo všechno, co Česká republika požadovala, prosadit a k čemu jsme měli od obou komor Parlamentu České republiky mandát.

Z uvedených důvodů proto vláda žádá Parlament České republiky, v tuto chvíli tedy Senát, o opětovné vyslovení souhlasu s doporučením, s tím, že souhlas zástupce vlády v Radě EU bude doplněn k materiálům přiloženým k prohlášením. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro záležitosti Evropské unie jako výbor garanční. Výbor určil jako zpravodajku senátorku Emilii Třískovou a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 116/1. Prosím paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Paní senátorko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Emilie Třísková:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené a milé senátorky a senátoři. Výbor pro záležitosti Evropské unie projednal materiál, senátní tisk č. 116, který nám podrobně přednesla paní ministryně. Jedná se o materiál, který již výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu projednal jako senátní tisk č. 22 na schůzi 15. ledna 2019 a přijal k němu usnesení č. 26, ve kterém doporučil vyslovení předchozího souhlasu.

Výbor pro záležitosti Evropské unie přijal doprovodné usnesení č. 27, které reagovalo na konkrétní problematickou pasáž předkládací zprávy vlády, podle které by se vláda v případě nevyslovení souhlasu Parlamentu ČR zdržela hlasování v Radě a nechala tak doporučení schválit ostatními členskými státy. Výsledek by tak byl stejný, jako kdyby vláda hlasovala kladně.

Výbor pro záležitosti Evropské unie v doprovodném usnesení nesouhlasil s vládním výkladem jednacího řádu Senátu, který byl v rozporu s účelem institutu předchozího souhlasu, a tento výklad odmítl.

Pozici výboru pro záležitosti EU následně stvrdilo plénum, a to 31. ledna 2019 usnesením Senátu č. 92 a doprovodním usnesením č. 93.

Poslanecká sněmovna původní vládní návrh projednal a rovněž odmítla interpretaci institutu předchozího souhlasu ve vládním stanovisku. V současné době není znám termín projednávání materiálu v Poslanecké sněmovně.

Závěrem bych chtěla říci, že předkládací zpráva vlády již neobsahuje uvedenou problematickou pasáž a postupuje tak v souladu s doprovodným usnesením Senátu. Prohlášení vlády reaguje na připomínky vznesené poslanci a senátory.

Samotný text doporučení, které má být přijato, zůstává neměnný, tedy stejný, jako byl v tisku č. 22, který jsme schválili 31. ledna letošního roku. A proto výbor pro záležitosti EU přijal 100. usnesení na 12. schůzi, konané dne 24. července 2019 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Senátu Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (senátní tisk č. 116):

Po úvodní informaci Martiny Štěpánkové, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátorky Emilie Třískové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit předchozí souhlas s návrhem doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, určuje zpravodajkou výboru pro projednání na schůzi Senátu senátorku Emilii Třískovou a pověřuje předsedu výboru pana Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, paní senátorko. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala případnou rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Návrh na odročení nezazněl, budeme se k tomu nyní vyjadřovat a hlasovat o návrhu usnesení, že Senát vyslovuje předchozí souhlas s návrhem doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně. (Znělka.)

V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 63 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 40, proti byl jeden. Návrh byl tedy přijat.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 120

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 120. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo. Vážené paní senátorky, páni senátoři. Předmětem této novely je navýšení zákonné valorizace důchodů od 1. ledna příštího roku. Jedná se o navýšení v částce tak, aby průměrný starobní důchod byl zvýšen v průměru o 900 Kč. To dodatečné navýšení o pevnou částku nad rámec současné právní úpravy očekáváme v rozmezí 151 až 161 korun, bude podle vývoje ekonomické situace. Přesná čísla budou známa na konci měsíce srpna.

Oproti dřívějším odhadům je dodatečné navýšení nižší, protože zákonná valorizace bude díky příznivějšímu vývoji ekonomiky právě vyšší.

Ráda bych připomněla, že toto nadstandardní zákonné navýšení v rámci zákonné valorizace se daří díky předminulé vládě, která změnila valorizační vzorec a nyní se valorizují důchody o polovičku růstu reálné mzdy, namísto dřívější jedné třetiny.

Důvod návrhu je jasný. Cílem je zlepšit životní situaci u seniorů obecně a zejména u seniorů s nižšími důchody. I přes rekordní valorizace a navyšování důchodů v minulých letech, které vlády provedly, tato a předchozí, nebo předpředchozí, máme každého sedmého důchodce pod hranicí příjmové chudoby, a každý třetí důchodce je příjmovou chudobou ohrožen.

Domnívám se, že tato čísla jsou velmi závažná. Je důležité také zdůraznit, že i přes to rekordní navyšování důchodů, tak každý druhý senior v ČR – a máme 2,5 milionů starobních důchodců – pobírá penzi, která je nižší než minimální mzda, která je 13 350 Kč v tuto chvíli. Chtěli bychom, aby senioři měli zajištěný spravedlivý podíl na růstu české ekonomiky. Ten hrubý náhradový poměr se díky této valorizaci zvýší o 0,4 procentního bodu, to znamená na 39,2 %, to by měl být ten budoucí náhradový poměr, v roce 2018 náhradový poměr činil 37,9 %. To znamená, že touto valorizací směřujeme k tomu cíli, který považuji za minimum, a to je 40 % náhradového poměru k průměrné mzdě. Finanční dopady návrhů. Ty rozpočtové náklady v roce 2020 této novelizace budou u dodatečné valorizace, to je ta pevná částka 5,4 miliardy Kč, je to oproti původním předpokladům nižší částka a celková valorizace bude státní rozpočet v příštím roce stát 31,1 miliardy Kč. Co se týká individuálních dopadů na naše seniory a seniorky, tak výše průměrného starobního důchodu vzroste o 6,7 %, to znamená, v příštím roce by měl průměrný důchod činit 14 373 Kč, avšak za vědomí, že každý druhý senior nedosahuje ani této částky, a relativně více se zvýší důchody seniorů s nízkými příjmy. Jen pro ilustraci. Například relativní zvýšení důchodu u seniora s důchodem 8 000 Kč měsíčně je téměř o čtvrtinu vyšší než je u seniora s důchodem 18 000 Kč. Ráda bych také zmínila, že návrh byl v Poslanecké sněmovně schválen jednomyslně, to znamená všemi 178 přítomnými poslanci a poslankyněmi. V Senátu byl návrh zákona projednán ve dvou výborech. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal usnesení schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku přijal k návrhu zákona pozměňovací návrh.

Teď mi dovolte, vážené paní senátorky, páni senátoři, abych se k těm pozměňovacím návrhům vyjádřila. Co se týče pozměňovacího návrhu pana senátora Vystrčila, tak je veden ambicí zvýšit důchody u seniorů s nižšími důchody, zejména žen. Ráda bych zdůraznila, že principiálně s tímto návrhem souhlasím. Nicméně dovolte mi, abych zdůvodnila, proč budu mít k návrhu negativní stanovisko. Víte, že já jako ministryně práce a sociálních věcí a obecně sociální demokracie usilujeme o to, aby naši rodiče či prarodiče, lidé, kteří budovali tuto zemi, podíleli se na tom, jak prosperuje, tak aby měli důstojné stáří. Je to také priorita naší vlády. Jsem velmi ráda, že i ODS po 6 letech v opozici právě přijala tuto sociálně demokratickou vizi narovnání důchodů tak, aby i senioři s nízkými důchody dostávali spravedlivý a důstojný důchod. Nicméně pozměňovací návrh není nastaven hospodárně. Nezvyšuje důchody nad rámec zákonné valorizace zejména u těch seniorů, kteří pobírají nedůstojné nebo nespravedlivé důchody, ale zvyšuje důchody u všech seniorů, kteří ještě nedosáhli 85 let, ale v důchodu jsou již 25 let. Přitom víme, že samotná délka pobírání důchodu není dobrým vodítkem pro změny výše důchodu. Například průměrný důchod 81letých žen je pouze o 124 Kč vyšší než těch 66letých. A to i přesto, že 81leté seniorky žijí v důchodu o více jak 15 let déle. To znamená, 15 let rozdíl v délce důchodu, nicméně rozdíl ve výši důchodu je 124 Kč. Myslím si, že myšlenka dodatečného navýšení důchodu u těch nejpotřebnějších je zásadní a snažím se za to bojovat. Je nezbytné nastavit spravedlivé a důstojné důchody zejména pro pečující o děti nebo další závislé osoby, například zdravotně postižené nebo seniory, pro osoby pracující v náročných profesích a další. Myslím si ale, že bychom měli ocenit každého takového důchodce a měli bychom ho ocenit od prvního okamžiku pobírání důchodu. Bohužel pozměňovací návrh je nastaven tak, že to ocenění přichází až po 25 letech pobírání důchodu. A připomínám v této souvislosti, že 85 let se dožije pouze polovina, přesně 51,4 % 60letých žen a třetina, přesněji 32,4 % stejně starých mužů. Proto si myslím, že je důležité mít spravedlivé penze již od začátku starobního důchodu. V neposlední řadě je třeba připomenout, že by pozměňovací návrh zvýšil rozpočtové výdaje v následujícím roce o další dvě miliardy korun. Ty pak vzhledem k napjatosti připravovaného státního rozpočtu mohou významně ohrozit například v komisi pro spravedlivé důchody projednávané zvyšování důchodů mužů a žen, kteří vychovali děti nebo pečovali o své závislé příbuzné. Stejně tak mohou omezit možnosti financování sociálních služeb na příští rok. A pokud se mám jako ministryně práce a sociálních věcí rozhodovat, protože v tuto chvíli ta volba takto stojí pro tu složitou situaci, zda navýšit po 25 letech některých seniorům a seniorkám penzi nebo zda mám zajistit stabilní a systémové financování sociálních služeb, tak já tedy se rozhodnu pro ty sociální služby. Zároveň upozorňuji, že ten již zmíněný návrh, který je projednáván v komisi pro spravedlivé důchody, kde jsou mimo jiné zastoupeni také všichni zástupci všech poslaneckých a všech senátorských klubů, tak právě pracujeme s návrhem, a ten návrh má být představen v rámci důchodové reformy na podzim tohoto roku, kdy s věkem bude docházet ke dvojímu skokovému zvýšení důchodů. V 80 letech o 500 Kč a v 85 letech o dalších 500 Kč. To znamená, že postupně pomáháme více seniorům, místo skokově pomáháme méně seniorům. Ten dosah by byl větší, pomohli bychom v tuto chvíli téměř 230 000 seniorů, namísto 160 000 osob dle pozměňovacího návrhu pana senátora Vystrčila. A důležitá věc je také, že na rozdíl od současného senátního návrhu nebo pozměňovacího návrhu je ten systém nebo ten návrh, který je projednáván v komisi pro spravedlivé důchody, permanentní.

Ještě jednou připomínám, že náš návrh důchodové reformy předložíme na podzim tohoto roku a kromě podpory těch, co řádně vychovali děti a pracovali, by tato změna byla ta vládní změna, rychlejší, systémovější a týkala by se také více seniorů a seniorek.

Co se týče pozměňovacího návrhu paní senátorky Jelínkové, který byl dnes načten, tak návrh paní senátorky Jelínkové zvyšuje důchody žen o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. I tento návrh je obecně v souladu s mými prioritami. Právě proto jsme na komisi pro spravedlivé důchody vnesli jako jedno z prvních a zásadních témat právě výši spravedlivého důchodu pro pečující, o děti a závislé osoby. Opět na těchto opatřeních je shoda napříč politickým spektrem. V tuto chvíli pracujeme se třemi konkrétními návrhy, které by právě měly být součástí důchodové reformy. Jde o to, aby současné seniorky, které vychovávaly a pečovaly o děti, neměly nižší důchody a aby také ty ženy, které se rozhodnou pečovat a vychovávat své děti, tak aby nebyly kvůli nižším mzdám nebo platům a později tedy i v penzi, za toto rozhodnutí trestány. Nicméně tento pozměňovací návrh zvyšuje důchody pouze u žen, a to i v případě, kdy například po rozvodu nebo po úmrtí matky vychovával dítě výlučně muž. To je jednoznačně diskriminační, zároveň je taková praxe v rozporu se směrnicí EU.

Ta připouští dočasné rozdíly v důchodovém věku mužů a žen, ale nové rozdíly v podmínkách nároku nebo výše důchodu u mužů a žen nepřipouští. V případě přijetí pozměňovacího návrhu by proto ČR neměla šanci u evropských soudů a ani u Ústavního soudu uspět. Zároveň pozměňovací návrh paní senátorky Jelínkové opomíjí při definici výchovy dítěte změnu příslušné vyhlášky. To by vedlo ke stavu, kdy by některé matky měly nárok na nižší důchodový věk, ale ne na navýšení důchodu. Toto by spolu s přechodným ustanovením, které přisuzuje ženám zvýšení důchodu bez žádosti, prakticky znemožnilo technické provedení pozměňovacího návrhu. Rozpočtové náklady pozměňovacího návrhu paní senátorky Jelínkové odhadujeme na 16 mld. Kč ročně. Pro představu, tento pozměňovací návrh by zvýšil náklady valorizace o polovinu. Ta novela vládní, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou, má celkové náklady 31 miliard Kč, to znamená přijetím tohoto návrhu bychom stoupli na 46 miliard ročně.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, z těchto důvodů žádám Senát, aby podpořil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Oba předložené pozměňovací návrhy ve svém principu plánuje vláda realizovat, nicméně systémově, spravedlivě, dlouhodobě a tak, aby byly technicky realizovatelné. Velmi děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní navrhovatelko a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máte jako senátní tisk č. 120/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Leopold Sulovský. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 120/1. Zpravodajem výboru je pan Jiří Vosecký, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, paní ministryně, kolegové, kolegyně. Řekl bych, že paní ministryně tady v podstatě řekla všecko, co k tomuto zákonu je. Doplnil bych jenom ještě tři statistická data. V roce 1990, když jsem to dával dohromady, tak podle údajů Českého statistického úřadu relace mezi mzdou průměrnou a průměrným důchodem bylo, že důchod dosahoval úrovně 62 a 4 desetin procenta, pak jsem sehnal poslední data, která byla k roku 1916. Tam to bylo 42 a něco a v tuto chvíli, když schválíme těch 1000 Kč navýšení nebo těch 900 Kč, tak se dostáváme na nějakých 39 % oproti hrubé mzdě. Řekl bych, že důchodci pomalu a jistě v tomto státě mají oproti hrubé mzdě a svému důchodu nižší kupní sílu. A abych si vzal k srdci slova pana předsedy, tak přečtu návrh na usnesení. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku 46. usnesení z 8. schůze konané 23. 7. 2019 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 120. Po odůvodnění paní ministryně sociálních věcí Jany Maláčové a zpravodajské zprávě senátora Jiřího Voseckého a po rozpravě

1. výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení,

2. určuje zpravodajem výboru k projednání o návrhu zákona schůzi Senátu senátora Jiřího Voseckého,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu panu Jaroslavu Kuberovi. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Leopold Sulovský? Ano, přeje. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tak jako můj předřečník to ohodnotil, že paní ministryně tu vyčerpala téma. Dokonce byly komentovány i případné avizované pozměňovací návrhy, takže bych se akorát přiklonil k usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane kolego. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho na displeji nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Václav Hampl. Ale pardon, s předností. Ne, pan předseda se vzdává přednosti. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Chci vystoupit především proto, že jsem se dohodl s kolegyní Šárkou Jelínkovou, která musela z důležitých důvodů nás pro tuto chvíli opustit, že zkusím tady interpretovat nebo uvést a odůvodnit pozměňovací návrh, který vám ona nechala rozdat a se kterým já se vnitřně zcela ztotožňuji. Je asi fér říct, že to je návrh z dílny KDU-ČSL, jejímž nejsem členem, ale v této věci obsahově s tím souzním. Jde skutečně o to přidat na důchodech 500 Kč ženám, které vychovaly dítě, resp. 500 za každé dítě, které vychovaly. Podrobnosti toho pozměňovacího návrhu potom přečtu případně v podrobné rozpravě, pokud na ni dojde. Ale to zdůvodnění. Mě těší, že paní ministryně tady řekla, že věcně, obsahově s tím de facto souhlasí a že sami chystají něco podobného. Čili to už rovnou odpovídá tu jednu možnou námitku, kolik to bude stát. Bude to stát nějaké peníze, ale zdá se, že ve výhledu tak jako tak je, že to ty peníze víceméně bude stát. Možná to má nějaké právně technické nedokonalosti, to nevím, ale má to rozhodně jednu úplně nejzásadnější výhodu. A to sice, že máme teď možnost to udělat. To, že na podzim se něco předloží, s dovolením bych drze po dnešním dni řekl, že ještě ani nevíme s jistotou, jak bude vůbec vypadat na podzim vláda. Jestli při vší úctě, nikomu nic zlého nepřeji, ale jestli v ní bude ČSSD a jestli v ní bude tato paní ministryně.

Z hlediska seniorů, resp. seniorek tak by bylo daleko lepší teď jim 500 Kč přidat, měli bychom to jakoby hotové relativně, rychle by se s tím byla sněmovna ochotna nějak popasovat a pak případně můžeme jaksi napravovat nějaké chyby na kráse, jako třeba muže, kteří se starali o dítě. To jistě je v zásadě asi trochu nespravedlnost, ale já bych se na to asi byl podívat schopen nebo ochoten a vyzýval bych vám k témuž podívat kvantitativně. V tuto chvíli vůbec není pochyb, data jsou totálně tvrdá, že je-li někdo diskriminován, pokud jde o důchody, tak jsou to ženy a specificky ženy, které vychovaly děti. To je realita. To, že jsou tam výjimky, které potvrzují pravidlo, ano, jsou tam výjimky, které potvrzují pravidlo. Ale jestli chceme tu evidentní nespravedlnost, evidentní nespravedlnost začít napravovat, tak ji začneme napravovat a) rovnou a za a) tam, kde ten dopad je největší. A pak klidně nechť ministerstvo nachystá. Jemu ty dobré úmysly v nejmenším neberu. Naopak. Podporuji. Ať nachystá upravující novelu, která ještě také dopíše, že když i muži, tak tedy i muži. Fajn. Super. Myslím, že je to výborný nápad. Jestli by to prošlo nebo neprošlo u soudu jako diskriminace, znova opakuji, pokud mohu já soudit, tak hlavní diskriminace je v tuto dobu vůči ženám. Pokud by to někdo napadl u některého ze soudů, které mají na starosti lidská práva, ano, je možné, že bychom to posléze prohráli, ale znovu říkám. Pojďme mezitím klidně pracovat na novele, která by toto napravila a už to poběží. Už ti lidé konkrétní skutečně důchody ve většině případů nespravedlivě nízké začnou mít napravené. To je asi z mé strany k tomu tématu přidat něco ženám, matkám v důchodu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, děkuji. Dalším přihlášeným je s přednostním právem pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Ona tady vlastně ten můj pozměňovací, respektive není můj, pardon, je to pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, představila paní ministryně. S tím, že ho nepodpořila, přestože ta argumentace, kterou použila, byla významně jiná, respektive odlišná od té, kterou použila před zhruba rokem, když jsme tady podobný návrh schválili a poslali do Poslanecké sněmovny. Zatímco zhruba před rokem návrh byl odmítnut se slibem, že bude připraven jiný a lepší. Zejména z toho důvodu, že obsahoval jednu chybu, a to přiznávám, a to je, že se vlastně omezoval pouze na zvýšení důchodu o 1000 Kč pro ty, co jsou v penzi 25 a více let. A již tam nepočítala s tím, že mohou být někteří 85letí, kteří nejsou 25 let v důchodu, a to byla oprávněná výtka.

A ta druhá výtka, kterou tenkrát Ministerstvo práce a sociálních věcí ústy paní ministryně mělo, je, že to není proveditelné z hlediska toho, jak funguje informační systém. Tak dnes jsem se dozvěděl o tom, že to je nějaké nespravedlivé. A ještě jsem si napsal nějaké další poznámky. Že se nepřidává těm nejpotřebnějším a že v komisi pro spravedlivé důchody to všechno připravíme tak, aby to bylo spravedlivé.

Já k tomu s dovolením tedy řeknu jen pár nejdůležitějších věcí, jak to celé vlastně vzniklo. Vláda z nějakých důvodů, kterým nerozumím, se v roce 2018 v srpnu rozhodla, že přidá všem důchodcům, bez rozdílu toho, jak mají vysoký důchod – všimněte si té spravedlnosti, kteří mají věk vyšší než 85 let. A všichni bez rozdílu toho, jak mají vysoký důchod, mají navýšení toho důchodu o 1000 Kč měsíčně. 85 let v roce 2018 znamená pro muže důchodce, že v tu dobu byli přesně 25 let v důchodu. Protože důchodce chodíval za socialismu do důchodu v 60. Plus 25 let je 85 let, to znamená, když jednoduše od roku 2018, kdy se tak stalo, odečtete 85 let, tak se dostanete na rok 1933.

A když my jsme se na to potom dívali a nějak jsme to analyzovali, tak jsme zjistili, že kromě těchto důchodců mužů, kteří vlastně šli v 60 letech do důchodu a jsou tím pádem 25 let v důchodu, existuje ještě poměrně velká skupina lidí, je to asi takových 155 000 lidí, z nichž minimálně 140 000 jsou ženy, které jsou již také 25 a více let v důchodu. Protože musely za socialismu – většinou fakt musely, já jsem to zjišťoval – jít do důchodu už v 55, některé dokonce v 53 letech, když vychovaly 5 a více dětí, některé v 57 letech.

To znamená, těmto ženám, které měly i za socialismu nižší mzdy, se ještě ten důchod, byť potom se valorizoval, počítal také z těchto nízkých mezd za socialismu. Tu tisícikorunu nedostaly, byť z hlediska svého pobytu v důchodu – omlouvám se za ten výraz – jsou tam stejně dlouho jako ti muži a ženy, kterým už je více než 85 let.

Tak jsme si říkali, že z našeho hlediska je vlastně tenhle ten postup vůči těm ženám, matkám, které jsou řekněme ročník 1936, 1937, 1938 atd., je nespravedlivý. A že by bylo dobré jim také tu tisícikorunu přidat. A proč 25 let a více v penzi, jsem vysvětlil. To se odvíjí od těch 85 let, na které nevím, jak vláda přišla, ale my jsme se od toho potom dál odpíchli.

Takže ta změna, kterou vám tady dneska vysvětluji a kterou akceptoval, za což moc děkuji a vážím si toho, náš zdravotní a sociální výbor, spočívá jen v tom, že dle mého názoru zvyšujeme spravedlnost toho systému v duchu přesně tom, který nastavila vláda. A vláda by měla vědět, proč ho tak nastavila. A těm, kteří to nejvíce potřebují, což byli ti senioři nad 85 let, kteří jsou 25 let a více v důchodu tím pádem, v případě mužů, přidali i ty ženy, které třeba nejsou tak staré, ale jsou také už 25 let a více v důchodu. Čili tím pádem se dostáváme k tomu, že i jim přidáváme jako těm nejpotřebnějším. A vycházím ze stejného filosofického základu, jako vycházela vláda, když přidala všem těm, kterým je víc než 85 let. Jinými slovy, pokud paní ministryně dneska říká, že to není spravedlivé, tak potom by měla zároveň navrhnout, aby se vzaly důchody a to navýšení těm, co je jim více než

85 let. Tam je to uděláno úplně se stejnou filosofií. To znamená, máme v podstatě dvě logické možnosti. Buď přidáme i těmhle 142 000 žen, plus tam jsou některé další skupiny, neříkám, že to je vždycky pro mě kdo ví jak přijatelné. V případě horníků, svářečů, pracovníků v jaderných elektrárnách samozřejmě, v případě vojáků z povolání a některých dalších lidí, kterých jsou stovky maximálně, to pro mě tak úplně příjemné není, ale s tím se nedá nic dělat. Když děláte nějaké plošné opatření, tak vždycky tam nějaká skupina takhle dopadne a vy to buď akceptujete, nebo se někam nikdy nedostanete.

Čili ta myšlenka, abych to nějak uzavřel a moc nezdržoval, toho pozměňovacího návrhu, který tady je obsažen v tom žlutém senátním tisku 120/01, je zjednodušeně v tom, abychom odstranili diskriminaci žen matek, které jsou narozené v letech, řekněme, těm nejmladším je dneska 78 let. A to jsou ty, které vychovaly 5 a více dětí. 79 let je těm, co vychovaly 4 děti, 80 let je dneska těm, co vychovaly 3 děti. Abyste měli nějaký přehled asi, jak to zhruba vypadá. A ta myšlenka je v tom, abychom ty 2 miliardy našli a těmhle matkám ženám také na důchodech přidali, protože dle mého názoru si to zaslouží. V té době ony neměly ve většině případů – já jsem s minimálně s deseti z nich mluvil a od dvaceti jsem dostal e-mail dokonce, dokonce někteří mailují, což mě překvapilo. Kde vysvětlovali, že třeba chtěly i po 55 letech pracovat, a nemohly. Řekli: „Běž, máš důchodový věk, konec, nastupují další.“ Tzn. nemohly si dělat takzvaně na důchod. Nebylo to vždycky tak jednoduché.

A abychom jim také přidali a narovnali to, tak celkově to dělá necelé 2 mld. Kč. Ten výpočet, za který děkuji, Ministerstvo práce a sociálních věcí, za to jsem zapomněl poděkovat, hodně na té legislativní čistotě toho návrhu zákona spolupracovalo. Opakovaně za to děkuji, to znamená, mělo by to být legislativně naprosto bez chyb. To znamená, tolik k vysvětlení toho pozměňovacího návrhu výboru zdravotního a sociálního. Moje prosba o jeho podporu, tím pádem propuštění tohoto zákona do podrobné rozpravy. Zároveň je škoda, že tady paní navrhovatelka Šárka Jelínková není. Já jsem si teď velmi narychlo našel na internetu počty důchodců a důchodkyň na ty, které vychovaly děti, a vychovávaly je minimálně 10 let, a když jsem si to pronásobil, tak mi to vychází zhruba cca na 20 miliard korun ročně.

To tedy nevím, já úplně této vládě nefandím, ale posílat jim tam návrh na to, aby našli najednou 20 miliard korun z roku na rok, mi nepřipadá úplně rozumné a promyšlené. To je k tomu druhému pozměňovacímu návrhu. Omlouvám se kolegyni, že toto činím, ale asi bychom si měli říkat ta čísla, jaká jsou, a bez těch čísel bychom o tom hlasovat asi neměli. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Dienstbier. A moc prosím, aby ti, kteří následují, už pomalu přistupovali, čímž by se to velmi zrychlilo, každá vteřina je dobrá. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych obecně chtěl podpořit ten návrh, který tady je. To asi není příliš potřeba, neb jak už tady od paní ministryně zaznělo, zákon byl ve sněmovně podpořen jednomyslně, tady zjevně má také všeobecnou podporu.

Já si myslím, že těch 900 Kč je jistě zasloužené navýšení. Myslím si, že ti, kteří žijí z průměrného nebo dokonce podprůměrného důchodu, tak to na nějaké velké vyskakování doopravdy není. A že, kdybychom mohli, že bychom se tady asi všichni shodli, že i 2000 by byly fajn. Ale už bychom se bavili někde o 70 miliardách, to znamená, bavíme se v rámci toho, co možné je. A k tomu návrhu, který tady předložil pan kolega Hampl za paní kolegyni Jelínkovou. On už to tady také zmínil, ale já bych chtěl zdůraznit, že dnes už to nejsou jenom ženy, které zůstávají s dětmi doma. Já znám řadu případů, kdy muž zůstal na rodičovské dovolené, nebo i následně s dětmi, zatímco žena dělá svoji kariéru. A v tomto případě by asi ten návrh měl být neutrální.

Ale přidal bych se tady k předřečníkovi. Paní ministryně říkala, že to je 16 miliard, pan kolega říkal, že by to mohlo být 20 miliard, prostě někde v tomto rozpětí kdybychom tam zahrnuli i ty muže, kteří vychovali děti, tak už se zase budeme pohybovat někde možná řádově o nějakou desítku miliard dál. A to si myslím, že doopravdy takto ze dne na den není možné tímto způsobem náklady, ty výdaje na důchody navýšit. Přestože jsem úvodem řekl, že i mnohem větší navýšení, než které tady projednáváme, by jistě bylo zasloužené a že by výrazně zlepšilo životy lidí závislých na jediném příjmu, a to důchodu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, paní ministryně chtěla reagovat. Pravda, kdyby nebyly investiční pobídky, tak bychom to lehce zvládli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, ještě na úvod, pane předsedo, vážená dámy senátorky, páni senátoři, já jsem zapomněla úplně na úvod poděkovat za to velmi rychlé a flexibilní projednání tohoto návrhu zákona. Já si toho neskutečně vážím a ještě jednou za to děkuji, že to můžeme projednat už na této schůzi.

Ještě jednou k tomu pozměňovacímu návrhu paní senátorky Jelínkové. Tam je opravdu problém to technické provedení, ten diskriminační prvek. A myslím si, že veškeré návrhy a veškeré zásahy do důchodového systému musí být provedeny skutečně citlivě a provázaně. Musí respektovat logiku našeho důchodového systému. Proto právě apeluji, zvláště když se jedná o tak významný rozpočtový zásah ve výši 16 miliard korun, na to, abychom si počkali několik týdnů na tu předlohu, která je prodiskutována v komisi pro spravedlivé důchody a bude sestavena tak, aby nebyla diskriminační a aby právě řešila problematiku toho, že ženy, které vychovaly děti, koncentrovaly se na výchovu a měly kvůli tomu nižší mzdy, méně pracovaly, tak aby neměly kvůli tomu starosti ve stáří a nebyly ohroženy chudobou.

Co se týče pozměňovacího návrhu pana senátora Vystrčila, tak já si dovolím nesouhlasit s některými výroky. Ano, souhlasím v tom, nebo připomínám – a pan senátor to také zmínil, že jsme se tentokrát, na rozdíl od minulého roku, na tom pozměňovacím návrhu jako MPSV podíleli. Proto je, na rozdíl od minulého roku, technicky správně. Hlavní problém u toho pozměňovacího návrhu minulý rok byl, že pracoval s pojmy, které zákon nezná. A tím pádem by to vlastně znamenalo, že by se Česká správa sociálního zabezpečení, tenkrát 3 – 4 měsíce před účinností, musela vzít všech 2,5 milionů spisů, protože ten pojem, se kterým ten pozměňovací návrh pracoval, tak neexistoval, neměli jsme na to kolonku, a museli by si informaci z těchto spisů ručně takzvaně vyndat a zanést ji do systému. Protože den nároku na důchod je jiný než pojem „den první splátky starobního důchodu“. To je technikálie, nicméně by vedla pravděpodobně ke kolapsu ČSSZ. Jen pro vaši informaci, ČSSZ ročně vydá asi 350 000 rozhodnutí o důchodech. Používá na to veškerou kapacitu. A zde by bylo potřeba během několika málo měsíců projít 2,5 milionů spisů.

Já jsem ale uvedla, že u tohoto pozměňovacího návrhu je hlavní problém ty finanční zdroje. Já z principu s tím návrhem souhlasím, ale nemáme dostatek financí na jeho provedení. A myslím si, a to ještě jednou zdůrazňuji a ten argument je stejný jako minulý rok, že naši senioři a seniorky si zaslouží vyšší důchod, pokud pečovali a vychovali děti, již od prvního dne nároku na starobní důchod, nikoliv až po 25 letech. A to je argument, který podporuje ten pozměňovací návrh paní senátorky Jelínkové. Nicméně ten je technicky, nebo legislativně, špatně připraven. A to vede k tomu, proč vláda před rokem vybrala, nebo zvolila tu hranici 85 let. Protože to je hranice, kdy takzvaní starodůchodci jsou opravdu na tom zdravotně, sociálně v nejsložitější situaci. A zároveň statisticky víme – a já bych se neztotožnila s tím propočtem, který uvedl pan...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já se omlouvám, paní ministryně, ale jsme v obecné rozpravě a budeme hlasovat o návrhu schválit. A vy už komentujete pozměňovací návrhy. To jenom kvůli úspoře času vám to říkám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Omlouvám se, ještě pár vět a hned to dokončím. Protože v tom věku 85 let jsou naši starodůchodci opravdu nejvíce zranitelní. A poslední argument a pak už vážně skončím. Nemyslím si, že tento pozměňovací návrh zvyšuje spravedlnost v tom systému, protože odměňuje i ty seniory, nebo motivuje k odchodu do předčasného důchodu, protože lidé dostanou vyšší důchod o 1000 Kč, pokud odešli po 25 letech do důchodu. To znamená, že i ti, co méně pracovali, dostanou vyšší důchod. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Chtěl jsem říct posledním přihlášeným, máte slovo, pane senátore Hample, ale už se objevili další.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Já především děkuji za slovo. Já především naopak oceňuji, že paní ministryně komentuje ty návrhy už teď během rozpravy, a ne až v závěrečném slově. Dojde-li na podrobnou rozpravu, tak tam místo na komentář už bude horší. A zejména na případnou debatu potom s tím komentářem, takže já naopak jsem za tohle rád.

Jinak jsem chtěl, ano, pan kolega Vystrčil to spočítal na 20 miliard, já jsem vycházel z toho, co říkala paní ministryně, že by to bylo spíše těch 16. Ale, víte, dobře, tak na jednu straně říkáme, je to strašný zásek najednou do státního rozpočtu. Jasně, je to hodně peněz. Trochu nechávám stranou, že platíme lidi, docela slušnější důchody za zásluhy o minulý režim, který tak strašně z dnešního pohledu záslužní nejsou, a to nás také stojí nějaké peníze. Ale chápu, že to je úplně zase jiný problém.

Ale na druhou stranu se současně dozvídáme, počkejme pár týdnů, komise to zpracuje a pak to ty lidi dostanou. Tak já si říkám, tak pak už to nebude zásek do státního rozpočtu? Taky to bude zásek do státního rozpočtu. Buď to těm lidem dáme, nebo jim to nedáme. Jestli to předtím zpracuje komise, nebo to nezpracuje komise, je jedno. Pokud jde o ty muže, já už jsem o tom mluvil, jenom to znovu zdůrazňuji. Ano, to, že dneska přibývá mužů, kteří se starají o děti, je realita. Ale přece jen hodně z nich se ještě úplně neblíží důchodovému věku. To, že do té doby, než se mu více přiblíží, nepochybně dojde k dalším změnám důchodového zákona, si myslím, že je samo evidentní.

A poslední, co jsem chtěl říct. Požadavek paní ministryně, aby změny důchodového systému sledovaly a dodržovaly jeho logiku. Mně připadá, že logika našeho důchodového systému zatím vede k dramatické a veliké nespravedlnosti vůči ženám. Tak když ji budeme dodržovat dál, tak ji budeme dodržoval dál. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji a posledním přihlášeným je pan senátor Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý večer, dámy a pánové, vážená paní ministryně, já jsem vystupovat nechtěl, ale vyprovokovala mě k tomu vaše poslední věta. Protože jak jste myslela to, že před 25 lety ty ženy tušily, že se tady budeme dneska bavit o tisícikoruně navíc? Anebo jestli máte na mysli současný systém? Nechce se mi použít větu ze známé reklamy "Babičko, vy už tady nebudete", ale přece nemyslíte vážně, že by tahle tisícikoruna pro tyhle lidi znamenala, že v tuto chvíli se rozhodnou odejít do předčasného důchodu, aby za 25 let braly o 1000 Kč vyšší důchod. To jste nemohla myslet vážně.

A jenom možná pro zpřesnění. Včera jsme tady slyšeli od pana premiéra, že existuje komise pro reformu důchodového systému. Vy dneska mluvíte o komisi pro spravedlivé důchody, takže se ptám, jsou komise dvě? Anebo jste transformovala tu komisi, nebo pan premiér nás informoval nepřesně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, s přednostním právem pan senátor Vystrčil. Opět zatím poslední vystupující v obecné rozpravě. Paní ministryně, no ale to tady z toho uděláme debatu. Ale paní ministryně si dělá poznámky, a pak se vyjádří. Ale má právo, samozřejmě. Pojďte, paní ministryně. Ano, jasně, ale ona nemá tlačítko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Pan předseda je podrážděn. Ta komise se jmenuje komise pro spravedlivé důchody. Nevím, jak ji označil pan premiér, nicméně oficiální název je komise pro spravedlivé důchody. Co se týká výroku, který zmínil pan senátor Nytra, tak já jsem to takto neřekla.

Já jsem řekla, že v odkazu na pana senátora Vystrčila, který říkal, že ten návrh je spravedlivý, tak já jsem řekla, principiálně ano, nicméně ve své logice zase tak spravedlivý není, protože by dostali tu tisícovku také ti, co odešli dříve. Takže tam je zase, je to detail, ale pokud chceme motivovat seniory a seniorky, a dneska je to velká debata, a mě čeká v příštích týdnech na vládě velká debata o zvyšování odchodu věku do důchodu, proti kterému se stavím, tak pokud se chceme bavit o tom, že ti, kteří poctivě pracovali, a vím, že před 25 lety byla jiná situace, tak v kontextu té spravedlnosti to ten pozměňovací návrh posouvá ještě jinak. Takže poprosím, abyste mě nebral za slovo, ale netvrdila jsem tím, co jste vy nesprávně odcitoval.

Já si myslím, že ženy, které vychovaly děti, koncentrovaly se na výchovu a měly kvůli tomu nižší důchody, že by měly v našem systému být finančně oceněny. To jsem uvedla několikrát, a my na tom návrhu pracujeme tak, aby byl systémový. Nicméně jsme byli v debatě ohledně jednotlivých aspektů pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Můžete zůstat, paní ministryně, protože obecná rozprava je uzavřena, máte-li zájem. Není? Já nemám tady nic. Na mém displeji nic není, pane senátore. Ano, už se to tam objevilo. S přednostním právem pan senátor Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane předsedo, za vstřícný přístup.

Já k tomu dvě věci. Já jsem o tom nechtěl mluvit v komisi pro spravedlivé důchody, já jsem členem. Dneska o tom tady mluvil pan kolega senátor Mikuláš Bek. A řekl to naprosto přesně. Ta komise se doposud, a věřím, že mi to např. i pan senátor Hilšer potvrdí, zabývala parametrickými změnami, které se týkají určitých skupin, které jsou dneska v rámci důchodového systému diskriminovány nebo nesprávně ohodnoceny, ale o žádnou důchodovou reformu a žádnými systematickými věcmi se zatím nezabývala. Respektive my jsme žádné návrhy nedostali.

Další věc, kterou musím říci, že na posledním jednání komise paní ministryně nebyla. Já jsem tam byl a na tom posledním jednání jsme dokonce udělali to, že zítřejší jednání komise jsme zrušili a sejdeme se až po prázdninách. Takže takhle tvrdě pracujeme. A co jsme se ještě také dozvěděli, myslím včera od pana premiéra, tak pan premiér nenazývá tuto komisi komisí pro spravedlivé důchody, nazývá ji komisí pro důchodovou reformu. Tak takhle to vypadá, paní ministryně. Já se omlouvám, když jsem to zopakoval dvakrát, tak jsem to už nevydržel.

Teď k té druhé věci. Prosím vás, zamyslete se. Já jsem ročník 1960, do důchodu půjdu v 64 letech. To znamená, že do 85 let mi zůstává 21 roků. A potom mi stát přidá tisícovku, rozumíme si. Vy si fakt myslíte, že půjdu o 4 roky dřív do důchodu, abych byl 25 let v důchodu dřív, než mi bude 85? Opravdu, tohle je argument, který používáte? Nezlobte se na mě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, a to byl opravdu poslední přihlášený. Obecnou rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, zda se chce v rozpravě vyjádřit? Chce. Máte slovo, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Já opravdu nesouhlasím s tím, že se zabýváme v komisi pro spravedlivé důchody parametrickými změnami. My jsme doposud projednali – a na všech těch otázkách byla shoda napříč politickým spektrem – nižší důchody žen a mužů a ten nespravedlivý rozdíl. Potom jsme se bavili o tom, jak je nevýhodně nastaven 3. pilíř, a to, že vlastně ty jeho výnosy nepokrývají ani inflaci. Je na tom shoda, máme konkrétní návrh, který bude součástí té důchodové reformy.

Je shoda na tom, že fyzicky náročné profese v souladu s programovým prohlášením vlády by si zasloužily dřívější odchod do důchodu. Že lidé, kteří velmi těžce fyzicky pracují, tak nemohou odcházet ve stejnou dobu jako ty takzvané bílé límečky. Zároveň je shoda na tom, že by to mělo být propojené s reformou 3. pilíře. V příštích zasedáních se budeme věnovat příjmům důchodového systému, tak, aby byl dlouhodobě ufinancovatelný v tom slova smyslu, že má všem seniorům a seniorkám zajišťovat důstojné penze. A také budeme diskutovat celou oblast osob samostatně výdělečně činných a také výši jejich odchodu.

To znamená, že z perspektivy jednoho zasedání komise se to zdá být parametrická změna, ale soubor těchto parametrických změn povede právě k té tzv. důchodové reformě. I když ten pojem nemám ráda, protože si myslím, že důchodová reforma je v naší zemi díky návrhům předchozích vlád synonymem pro privatizaci důchodového systému.

Já mám také radost, že důchodová komise se shodla na tom, že průběžný pilíř je vlastně jádro našeho důchodového systému. A kromě několika málo jednotlivců nemá žádný z těch 45 členů důchodové komise zájem na tomto faktu, který je nejstabilnější v porovnání všech vyspělých zemí světa měnit. Takže k tomuto takto.

Jinak co se týká toho závěru, tak za mě všechno, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, ptám se, zda si přeje vystoupit v obecné rozpravě zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu? Nepřeje, takže, pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se prosím k právě proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedo. V rozpravě vystoupili 4 senátoři, z toho 2 dvakrát. Máme tady usnesení hospodářského výboru a sociálně zdravotního a jeden pozměňovací návrh paní senátorky Jelínkové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, protože padl návrh schválit, budeme o něm po znělce hlasovat.

Aktuálně je přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 32. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 64 se ze 62 přítomných senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 20, proti nebyl nikdo, návrh nebyl přijat.

A já otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Václav Hampl. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, dámy a pánové, já tady, jak mi velí jednací řád, přečtu znění navrhovaného pozměňovacího návrhu, který jste nicméně dostali před sebe vytištění. Je to, prosím pěkně, ta varianta, která úplně nahoře má napsáno „aktualizované znění“. Zřejmě tu existují různé verze toho pozměňovacího návrhu. Čili senátní tisk 120 se navrhuje pozměnit následovně. 1. V článku I dosavadní text označit jako bod 1. 2. v článku I doplnit bod 2, který zní: „Zadruhé“, za § 67b se vkládá nový § 67c, který zní: „§ 67c“, odst. 1, (1) procentní výměra starobního důchodu žen se zvyšuje o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. (2) Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odst. 1 je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 10 roků. Pokud však žena o výchovu dítěte po dosažení 8. roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 5 roku; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat.“

Úvodní větu upravit podle přijatého pozměňovacího návrhu.

3. Za článek I vložit nový článek II, který zní: „Článek II – přechodné ustanovení. Splnila-li žena podmínku výchovy dítěte pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu před 1. lednem 2020, vzniká nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč podle § 67c zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2020 od splátky důchodu splatném po 31. prosinci 2019; toto zvýšení náleží k procentní výměře zvýšené podle § 67, případně k procentní výměře zvýšené podle § 67a a § 67b, zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 30. září 2019.“

Dosavadní článek II označit jako článek III.

4. Článek III (dosavadní článek II) upravit takto: „Článek III – účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení článku 1, bodu 1, který nabývá účinnosti dnem 30. září 2019.“

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Druhý návrh je v souladu s usnesením výboru, jestli to vidím správně, takže není potřeba ho znovu načítat, ale hlásí se Petr Vícha, poslanec poslaneckého klubu ČSSD. Máte slovo, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Myslel jsem, že bude přece jen k tomu výborovému nějaká prezentace, ale já bych rád sdělil, že klub sociální demokracie podporuje ten pozměňovací návrh, který prošel výborem a který byl už tady v Senátu jednou schválen. A to je to, aby byly navýšeny důchody

o 1000 Kč těm, kteří jsou 25 let v důchodu. Vím, že to paní ministryně nebude mít jednoduché, ale já věřím, že se jí podaří přesvědčit paní ministryni Schillerovou aby ty peníze na tuto věc našla. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, takže já poprosím zpravodaje, aby se ujal a provedl nás hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo. Takže máme 2 návrhy výborové a 1 pozměňovací návrh. Máme hospodářský výbor, sociální a pozměňovací návrh paní senátorky Jelínkové. Já bych doporučoval nejdřív hlasovat o návrhu hospodářského výboru a následně o sociálním a zdravotním. (Ruch v sále.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  To ne, my musíme. Jenom pořadí navrhněte, ale hlasovat o návrhu paní senátorky Jelínkové musíme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Pořadí – hospodářský, sociální.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Aha. Ano, námitka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, hospodářský výbor, nebo návrh jsme hlasovali, protože to byl návrh, abychom beze změn beze změn ve znění Poslaneckou sněmovnou. To už jsme udělali.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Tak dobře, pardon. Takže sociální.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dobře, víme všichni, o čem budeme hlasovat, spouštím znělku.

Aktuálně je v sále přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 31. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 65 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo a návrh byl přijat. Hlásí se... (Hlas z pléna: „Já jenom, že je tam diskrepance, tam je 60 a pro 61, ale registrovaných je 61, takže tam je nějaký zmatek v tom.“)

Není. 61, 61, kvorum 31, pro bylo 61. (Hlas z pléna: „Ale každopádně to prošlo.“ „Ne, bylo to 60, špatně vidí.“)

Tak a teď, pane zpravodaji, ještě pořád nám podle mě zbývá vypořádat se s návrhem paní Šárky Jelínkové, jestli se nemýlím? Ne? (Hlasy.) Já mám tady jasně registrováno 61, kvorum 31, pro 61, schváleno. Je třeba pravidelně navštěvovat očního lékaře, pane senátore, já tam také musím.

Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Dobře. Pak tady máme návrh paní senátorky Jelínkové, který tady byl přečten. Je trochu v rozporu s naší legislativou a nedoporučuji schválit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, paní ministryně? Nesouhlasí, přesto po znělce budeme hlasovat.

Aktuálně je přítomno 59 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 30. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 66 se ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 vyslovilo pro 13, proti byl 1, návrh nebyl přijat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  A teď bychom měli hlasovat o usnesení jako celku včetně schválených pozměňovacích návrhů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, budeme hlasovat o tom, že vrátíme Poslanecké sněmovně návrh zákona, ve znění pozměňovacích návrhů. Nebudu již dávat znělku, protože pokračujeme v hlasování. Jen co se mi tady vynuluje obrazovka. Stroje jsou pomalé. Nic. Já to zkusím, uvidíme. Běží!

Takže kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

A k radosti seniorů hlásím, že vhlasování pořadové č. 67 se ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo a návrh byl přijat.

A nyní ještě musíme určit, kdo půjde odůvodnit vrácený zákon do Poslanecké sněmovny. Logicky je to pan zpravodaj, že, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Ano, pan kolega Vystrčil a pan Sulovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, nemají žádné námitky, budeme o tom tedy bezprostředně hlasovat. (Smích.)

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Naše láska ke kolegům je bezmezná, proto konstatuji, že vhlasování č. 68 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 59 a proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme ukončili projednávání tohoto tisku. Já vám blahopřeji, paní ministryně, děkuji za spolupráci.

A dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 109

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 109 a návrh uvede ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Vítejte, paní ministryně, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Dobré odpoledne přeji všem. Vážený pane předsedající...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Klid, prosím!

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych tady představila návrh zákona, kterým se mění zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých dalších zákonů, které tady pan předseda uváděl.

Hlavním cílem navrhované úpravy je dostát evropským závazkům. V podstatě se jedná o implementační záležitost. A implementace požadavků je směrnice Evropského parlamentu a Rady EU z 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení. Legislativní opatření se dotýkají zákona jednak 218/2003 o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v menší míře pak trestního řádu. A dále pak zákona o výkonu vazby v souvislosti s tím, že se jedná zejména o rozšíření informací, které jsou mladistvému a jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníku poskytovány.

Zavedení oprávnění mladistvého sám navrhnout osobu opatrovníka, který je mu ustanoven pro účely trestního řízení. Dále rozšíření poskytování nutné obhajoby mladistvému až do 21 let věku, pokud trestní řízení začalo před tím, než mladistvý dosáhl 18 let. A pokud je to vhodné s přihlédnutím k okolnostem případu.

Výslovné zakotvení pravidla, podle kterého osoba, u které není jisté, zda dosáhla věku 18 let, se považuje za mladistvého.

Dále zakotvení preference pořizování audiovizuálního záznamu během výslechu mladistvého, namísto pouze záznamu zvukového. V rámci zákona o výkonu vazby je pak navrhováno prodloužení oddělení umístění mladistvého od dospělých osob ve vazbě, pokud v ní mladistvý dovršil 18 let věku. V trestním řádu došlo pouze k vymezení skutečnosti, že obviněný musí být poučen o všech svých právech s přihlédnutím k aktuálnímu stádiu trestního řízení.

Vzhledem k tomu, že návrh zákona zajišťuje plnou implementaci do této směrnice do českého práva, vzhledem k tomu, že Česká republika by plně dostála unijním závazkům, věřím, že tento návrh podpoříte. Ústavně-právní výbor Senátu projednal věc 17. 7. t. r. a doporučil Senátu jeho schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Průběh jednání byl v podstatě bezproblémový. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní ministryně, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/1, zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji i za slovo, vážený pane předsedo, vážené dámy senátorky, vážení pánové senátoři, vážená paní ministryně.

Paní ministryně řekla i, jak dopadlo jednání na našem ústavně-právním výboru, takže já bych měl říct jenom číslo toho usnesení, které skutečně tak znělo. A je to číslo 37, a je to z toho dne, jak ona právě řekla, a doporučujeme Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určen zpravodajem já, coby Antl, a pak jako předseda jsem předložil zprávu panu předsedovi za mnou sedícímu, což mi může potvrdit.

Pokud jde o obsah toho tisku, my jsme tam řešili jen jediný problém. A ten problém není ani problémem v podstatě, ale vyplynul z toho, co udělala Poslanecká sněmovna. To znamená, jestli odhad věku v pochybnostech se skutečně bude řešit jenom odhadem, anebo jestli tam bude nějaká medicínská metoda předtím, jako spolehlivá antropologická metoda apod. Pak jsme se ujistili, v podstatě po diskuzi s panem náměstkem Frankem, že ani toto znění neodporuje té implementaci, protože Evropská unie po nás nic takového nechtěla, takže jsme konstatovali, že můžeme akceptovat.

Zrovna tak taková důslednější poučovací metoda ve vztahu k mladistvým je v pořádku, protože je potřeba upozorňovat děti nebo občany, u nichž je pochybnost o věku, o tom, že mají práva, a to v každém stádiu trestního řízení. Respektive trestního řízení vůči mladistvým. To je v tuto chvíli vše a děkuji za pozornost a případnou podporu při schvalování tohoto senátního tisku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, není tedy možné se k ní vyjadřovat. Ptám se paní navrhovatelky, zda se chce vyjádřit. Nemá potřebu, takže po znělce budeme hlasovat o jediném návrhu a to je schválit návrh zákona.

Aktuálně je přítomno 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 58. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro, zmáčkne tlačítko PLUS a zvedne ruku, kdo je proti, zmáčkne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 69 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 39, proti byl 1. Návrh byl přijat.

A přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 105

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Mě tam zmátlo to, že on má úplně jiný název než to, o čem je.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 105. A prosím paní ministryni Marii Benešovou, která zastupuje předsedu vlády Andreje Babiše, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Ještě jednou děkuji za slovo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi ve stručnosti uvést v rámci projednávání v Senátu návrh zákona, kterým se mění zákon o zpravodajských službách a zákon o vojenském zpravodajství a zákon o BIS, který předložila Poslanecké sněmovně vláda v červenci loňského roku, a který byl sněmovnou schválen 7. června letošního roku a postoupen Senátu.

Předkládaný návrh reaguje na vývoj veřejné správy, rozvoj eGovernmentu a společnosti obecně ve vztahu k potřebám efektivního plnění úkolů zpravodajských služeb. Podstatou návrhu je úprava dosavadních oprávnění zpravodajských služeb v kontextu měnících se podmínek tak, aby zpravodajské služby mohly efektivně vykonávat svou činnost, nezbytnou pro zajišťování bezpečnosti České republiky v následujících letech.

Návrh zákona obsahuje v oblasti vyžadování údajů zpravodajskými službami v plnění jejich působnosti doplnění zvláštního postupu pro získávání informací od Generálního ředitelství cel získaných při správě daní. Přičemž jde pouze o obdobný postup, který je již dnes v zákoně upraven pro získávání takových informací od Generálního finančního ředitelství a rozšíření dosavadní možnosti žádat informace od bank, o možnost vyžádat si tyto informace prostřednictvím jiného k tomu oprávněného orgánu.

Návrh zákona obsahuje v oblasti vyžadování údajů zpravodajskými službami k plnění jejich působnosti doplnění zvláštního postupu pro získávání informací od Generálního ředitelství cel, získaných při správě daní, přičemž jde pouze o obdobný postup, který je již dnes v zákoně upraven pro získávání takových informací od Generálního finančního ředitelství a rozšíření dosavadní možnosti žádat informace od bank o možnost vyžádat si tyto informace prostřednictvím jiného k tomu oprávněného orgánu.

V návaznosti na rozvoj eGovernmentu a informačních systémů veřejné správy návrh dále upravuje podmínky pro uplatňování evidenční ochrany údajů i v dalších informačních systémech veřejné správy. S rozvojem eGovernmentu a obecně služeb informační společnosti pak souvisejí navrhované změny úpravy krycích prostředků a krycích dokladů. Pro využívání krycích prostředků a krycích dokladů je třeba zajistit, aby ke krycímu prostředku či dokladu existovaly též důvěryhodné záznamy jak v samotných informačních systémech veřejné správy, tak v systémech na ně návazných. Návrh zavádí možnost zpravodajských služeb vytvořit pravidelně aktualizovanou referenční databázi digitálních podob osob, přičemž jejich vytvoření je nezbytným opatřením v boji proti terorismu a ostatním bezpečnostním hrozbám pro Českou republiku. Tento krok má i dosah ve vztahu k mezinárodní spolupráci nezbytné pro zvládání takovýchto hrozeb.

V oblasti zpravodajské techniky dochází předloženým návrhem zákona ke sjednocení lhůty pro použití techniky. BIS a Vojenské zpravodajství se lhůtou pro trvání odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu pro orgány činné v trestním řízení podle trestního řádu ze tří na čtyři měsíce. Prodloužení lhůty o jeden měsíc napomůže monitorování dlouhodobých aktivit, např.při ochraně významných ekonomických zájmů při boji proti cizím zpravodajským službám.

Při projednání návrhu Poslaneckou sněmovnou byly navrženy a přijaty pouze dvě dílčí změny původně předloženého znění návrhu zákona, s nimiž jsem za vládu jako předkladatele vyjádřila tehdy souhlas. Tyto změny spočívaly ve sjednocení právní úpravy krycích dokladů a krycích prostředků ve všech třech novelizovaných zákonech a v omezení původně navrhované reformace ustanovení § 11.1 zákona o zpravodajských službách pouze na povinnost orgánům veřejné správy poskytnout zpravodajským službám požadovanou pomoc bez zbytečného odkladu a bezplatně.

Závěrem bych stručně zmínila, že o projednání mnou nyní uváděného návrhu zákona ve výborech, jimž byl návrh zákona přikázán k projednání, jak garanční výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak ústavně-právní výbor Senátu doporučily návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O totéž bych vás, prosím, si dovolila požádat i já. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní navrhovatelko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 105/2 a zpravodajem byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk č. 105/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Láska. Vás nyní prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, paní ministryně, kolegyně a kolegové. V souvislosti s tímto návrhem zákona se objevily v médiích některé informace, které podle mne nebyly úplně přesné, byly zavádějící. Pokud projeví někdo ze senátorů zájem o tom diskutovat, v obecné rozpravě jsem připraven na to zareagovat. Ale pro tuto chvíli vás seznámím jenom s usnesením našeho výboru, který doporučil Senátu Parlamentu České republiky projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Ano, přeje. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Znovu zdravím. Naše usnesení má tentokrát č. 36, paní ministryně vám ho už v podstatě řekla. Je to doporučení ke schválení, a další dva body jsou stejné. Proto jsem sem přišel, jinak bych nezdržoval. Ale ústavně-právní výbor provedl tzv. test proporcionality. Není to žádná alchymická analýza, ale to, jestli zásah do Listiny práv a svobod, resp. práv občanů a svobod občanů není tak závažný, nebo není závažnější než to, co požaduje zájem národní bezpečnosti. Zjistili jsme nebo ujasnili jsme se, že nikoliv a že v tuto chvíli nebo v tomto návrhu je třeba akceptovat vládní návrh, a proto je usnesení takové, jak jsem řekl. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím a proto otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, a protože nezazněl žádný jiný návrh, než schválit návrh zákona, budeme o tom po znělce hlasovat. (Znělka.)

Aktuálně je přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 29.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 70 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Přistoupíme nyní k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom

Tisk EU č. N 019/12

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Jde o senátní tisk č. N 019/12. Prosím paní ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, která zastupuje předsedu vlády Andreje Babiše, aby nás seznámila s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Ještě jednou přeji dobré odpoledne. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, představuji vám návrh nového statutu evropského veřejného ochránce práv. Tento úřad byl zřízen v roce 1994 a má dohlížet na dodržování práva, obecných právních zásad a principů dobré správy s orgány Evropské unie, mimo orgány soudní. Jde tedy o určitého ombudsmana na úrovni Evropské unie, který se stará o to, aby i orgány Evropské unie fungovaly podle práva.

Podobně, jako český ombudsman, může i ten evropský vést šetření, získávat potřebné informace, hodnotit činnost orgánů, formulovat závěry a doporučení a sledovat jejich naplňování.

Činnost evropského ombudsmana je upravena článkem 228 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle něj obecné podmínky výkonu funkce a pravomoci ombudsmana budou upraveny jeho statutem, který bude vydán jako nařízení přijaté zvláštním legislativním postupem na návrh Evropského parlamentu a po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady.

Současný statut má stále formu rozhodnutí Evropského parlamentu podle předchozích smluv. Proto minulý Evropský parlament navrhl změnu právní úpravy statutu v souladu se současným primárním právem.

Nový statut má stejně jako předchozí upravovat oprávnění a úkoly evropského ombudsmana jako přijímání, vyřizování podnětů, udílení doporučení, oprávnění vůči ostatním evropským i národním orgánům, postupy při volbě a zániku funkce, fungování jeho úřadu a oprávnění povinnosti jeho zaměstnanců. Stávající působnosti jsou však upraveny podrobněji a přibily i působnosti nové. Evropský ombudsman má nově například přístup k informacím, činnosti orgánů EU, ochraně oznamovatelů a obtěžování na pracovišti. Ochránce má posílit své pravomoci v přístupu k utajeným informacím, ale nadále zachovávat úroveň jejich ochrany. Pozice České republiky k návrhu je pozitivní, avšak obezřetná. Česká republika vnímá přínos evropského ombudsmana k ochraně práv občanů a obyvatel EU a k zajištění řádného fungování unijních institucí. Proto obecně návrh nového statutu podporuje. Považujeme však za důležité zachovat institucionální rovnováhu v rámci EU. Budeme proto podporovat efektivní fungování instituce evropského ombudsmana při dodržování pravidel standardů unijních institucí v ochraně utajovaných informací a dalších oblastech. V tomto se shodujeme i s doporučením výboru pro záležitosti EU. Děkuji za pozornost a věřím, že návrh podpoříte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji paní předkladatelko a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 019/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně. Asi nebudu tady při pokročilé denní hodině druhého dne jednání příliš zdržovat. Myslím si, že ta záležitost byla paní ministryní představena adekvátně. Je to jakýsi update instituce, která už existuje, a jde tam spíš o jisté zaostření, zpřesnění věcí, procesů, definic apod. Podrobnější úpravu té činnosti. To, co tam možná je takové trochu přece jen k jistému vypíchnutí jako věc potenciálně kontroverzní, je zvýšení možnosti přístupu toho evropského ochránce k informacím, které jsou předmětem služebního tajemství či utajení. To je věc, která vychází trochu i z dosavadní praxe, kdy to zdůvodnění i služebním tajemstvím bylo někdy využíváno pro zatemnění vyšetřování některých údajných nebo reálných deliktů. Tam je samozřejmě velmi důležité tak, aby to bylo upraveno a to nařízení s tím počítá. Nebo návrh nařízení s tím počítá, že to je samozřejmě za podmínek patřičné ochrany osobních údajů, a návrh stanoviska, které se dostalo až do Evropského výboru, také zdůrazňuje aspekt národní bezpečnosti. Že přece jen státy by měly mít možnost některé věci vyhradit jako takové, do kterých ani toho ombudsmana nepustí, ale jaksi s ohledem na ty zájmy národní bezpečnosti. To je snad jediná věc, na kterou bych trochu upozornil, že není nezbytně samozřejmá, ale budu samozřejmě velmi rád a pokud si dobře vzpomínám, tak za celý evropský výbor, který se na tomto znění shodl, pokud to usnesení přijmete za své. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a otevírám rozpravu k tomuto tisku, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím a budeme hlasovat o usnesení tak, jak ho přednesl pan senátor Václav Hampl, po znělce.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 71 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 33, proti bylo 9.

Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto tisku.

Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodajům a my přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 114

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 114 a já prosím poslance Josefa Kotta, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane poslanče.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Josef Kott:  Dobrý den, pane předsedo. Děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám představil poslanecký návrh, který je novelou zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Novela obou zákonů si klade za cíl převedení administrace a poskytování národních dotací z ministerstva zemědělství na Státní zemědělský intervenční fond. Současný způsob administrace zemědělských národních dotačních programů je rozdělen mezi ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond, což má za následek nižší efektivitu této administrace spojenou se zvýšenou administrativní zátěží jak na straně ministerstva a Státního zemědělského intervenčního fondu, tak na straně žadatelů o dotace. Na základě ustanovení § 2d zákona o zemědělství je Státní zemědělský intervenční fond v současné době pověřen, aby pro ministerstvo zemědělství prováděl administrační práci žádostí o dotace, které jsou výhradně financované z národních zdrojů. Předloženým návrhem dojde k tomu, že tyto podpory bude nově provádět výhradně Státní zemědělský intervenční fond, a to na základě zásad o poskytnutí dotací, které bude vydávat ministerstvo zemědělství dosavadním způsobem včetně toho, že účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů včetně rozsahu finančních prostředků připadajících na tyto programy, bude nadále schvalovat pro každý rok Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem. Jedinou výjimkou z tohoto navrhovaného systému bude poskytování podpor genetických zdrojů podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, a zákona č. 148/2003 Sb., o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů, které bude s ohledem na jejich vysoce odborná specifika nadále prováděno ministerstvem zemědělství nebo jím pověřenou osobou. Převedením administrace národních dotací na Státní zemědělský intervenční fond bude možné využít...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Omlouvám se, pane poslanče, prosím vás o klid, nebudeme jako „Poslanecká“. To potom pan poslanec by to tam řekl, a oni by nás pomlouvali. Prosím, pokračujte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Josef Kott:  Děkuji za slovo a za utišení. Ministerstvo se také bude moci v oblasti národních dotací více moct se zaměřit na nastavení zemědělské politiky v rámci jednotlivých komodit, tj. police maker. Novela rovněž vytváří předpoklady pro posílení elektronické komunikace mezi žadatelem a Státním zemědělským intervenčním fondem. Děkuji za pozornost a dovoluji si vás zdvořile požádat o schválení této novely.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste vzal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 114/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Kratochvíle, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Projednáváme zde návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb. O zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů. Zákon o Státním zemědělském fondu, ve znění pozdějších přepisů, který je označen jako senátní tisk č. 114. Obsah tohoto tisku vám zde podrobně vysvětlil pan poslanec Kott. Já bych vám k tomu ještě řekl, jak probíhal legislativní proces. Návrh zákona byl ve sněmovně předložen skupinou poslanců 11. prosince 2018.

Vláda se na své schůzi 7. ledna 2019 tímto zákonem zabývala, projednala ho a vyjádřila s ním souhlas. Poslanecká sněmovna v 1. čtení 26. března 2019 přikázala předlohu k projednání zemědělskému výboru jako garančního, ten pak návrh projednal a usnesení č. 101 ze dne 15. května 2018 jej doporučil sněmovně schválit s pozměňovacími návrhy.

Při 2. čtení 6. června 2019 byly k návrhu zákona podány poslancem Radkem Holomčíkem 3 pozměňovací návrhy. Ve 3. čtení 21. června 2019 na své 30. schůzi v 8. volebním období sněmovna předložený návrh schválila, když při hlasování č. 1072 z přítomných 142 poslanců pro návrh hlasovalo 133 poslanců a nikdo nebyl proti.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který návrh projednal a kterým se mění zákon č. 252/1997 o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů na své 13. schůzi, konané 17. července 2019, a přijal své 71. usnesení, které je označeno jako senátní tisk č. 114/01 a bylo vám rozdáno.

Zní takto: Po úvodním slovu zástupce skupiny poslanců, pana poslance Josefa Kotta a po zpravodajské zprávě senátora Karla Kratochvíleho a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na své schůzi senátora Karla Kratochvíleho. 3. Pověřuje místopředsedu výboru, senátora Lumíra Aschenbrennera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu tedy zní, schválit projednaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím a budeme po znělce hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl zpravodaj.

Aktuálně je přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 27. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 72 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 46, proti byl 1, návrh byl tedy přijat. Končím projednávání tohoto tisku, děkuji panu poslanci, děkuji panu zpravodaji.

A my nyní projednáme bod Návrh senátního návrhu ústavního zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, senátní tisk č. 92, 2. čtení. Návrh uvede zástupce navrhovatelů, senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane kolego. (Hlasy z pléna.) Co jsem přeskočil? (Hlas: "Jeden bod jsi přeskočil.") Tak se mi asi slepily. Omlouvám se, pane senátore Dienstbiere, mrknu na to, jestli se mi neslepily... A slepily... Slepily se mi, omlouvám se.

A projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)

Tisk č. 108

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 108. Návrh uvede pan senátor Tomáš Czernin, předseda Komise pro krajany. A prosím pana senátora, aby se ujal slova. A omlouvám se, nebylo to mým úmyslem, nakonec jsem člen této komise.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Já mám tu čest vám tady znovu představit návrh na změnu zákona o státním občanství. Je to senátní návrh zákona, jeho autorem je můj vážený předchůdce ve funkci předsedy Stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí Tomáš Grulich, takže ten zákon prošel celou procedurou tady a potom jsem to ve sněmovně obhajoval já. A jsem potěšený, že i ve sněmovně byl schválen 123 hlasy.

Jedná se o to, že naši krajané, kteří emigrovali před rokem 1989 z Československa, ztratili v důsledku emigrace československé občanství a potom po roce 1989 ho mohli opět získat zpět prohlášením. Z tohoto zákona byl vypuštěn § 31, který se týkal dětí a vnuků těchto emigrantů, kteří se narodili v cizině. Takže docházelo k situacím, kdy část rodiny měla české občanství a část rodiny neměla. Musím říct, u našich krajanů to vyvolávalo poměrně velkou nevoli. Také k nám dorazily dvě petice, které vyzývaly, abychom to napravili. A nyní je to tedy tak daleko, že žádám Senát, aby potvrdil to, co už jednou potvrdil, a doufám, že to bude ke spokojenosti nejen mojí, ale i našich krajanů, za které dopředu děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh zákona projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 108/2 a zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Dienstbier. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 8 a zpravodaje Radka Sušila nahradí pan senátor Adámek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji vám, pane předsedo, pane předkladateli, dámy, kolegyně, kolegové, obecně obsahem navrhované novely, tj. rozšíření okruhu osob, jež mohou nabýt státní občanství prohlášením, dále se doplňují náležitosti prohlášení o nabytí státního občanství ve vztahu ke skupině nově definovaných oprávněných osob a zavádí se doprovodná úprava vztahující se k dětem, které spadají do nově vymezené skupiny osob.

Legislativní proces. Návrh senátního návrhu zákona Senát projednal a schválil 14. 8. 2018 na své 17. schůzi v 11. funkčním období. Senátní návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně 21. 8. 2018. Vláda 20. 9. 2018 vyslovila s návrhem souhlas. 1. čtení, 2. čtení, nebyly uplatněny žádné pozměňovací návrhy, 3. čtení se uskutečnilo dne

19. 6. 2019 na 30. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl schválen ve znění předloženém Senátem.

Hlasování č. 957 bylo z přítomných 166 poslanců 123 pro, proti 18. Poslanecká sněmovna postoupila dne 1. 7. 2019 organizačnímu výboru, dne 2. 7. 2019 stanovil garančním výborem ústavně-právní výbor a přikázal tisk k projednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Projednávání tisku bylo zařazeno na pořad 10. schůze Senátu. Doporučení a návrh usnesení ústavně-právního výboru doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Radka Sušila, v zastoupení mě. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Dienstbier? Už je tady a má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, náš výbor přijal usnesení, kterým doporučuje schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil mne zpravodajem a předsedu pověřil informační povinností a usnesením. Já bych pouze řekl, že to je sváteční situace, protože je to náš senátní návrh, který jsme poslali do sněmovny. Sněmovna nejen že ho projednala a nespadl pod stůl, ale dokonce ho schválila v námi navrženém znění a my ho tady dnes můžeme potvrdit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám obecnou rozpravu. A také na displeji nevidím nikoho, takže budeme hlasovat o usnesení tak, jak nám bylo předneseno, a to usnesení zní schválit návrh zákona. (Znělka.)

Dostal jsem požadavek, abych vás odhlásil a přihlásil, vzhledem k tomu, že se jedná o náš zákon, aby tomu hlasování odpovídalo, protože mezitím došlo ke změnám. Můžete se přihlásit. Funguje to. Nám jo, že vám ne... Tak znovu. A pomalu. (Hlasy z pléna o odhlášení.) To tam skáče. Ještě ne. Pane senátore, na vás se obracím. Je to v pořádku, výborně.

Takže aktuálně je přítomno 48, aktuální kvorum je tedy 25. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

A já s radostí konstatuji, že vhlasování pořadové č. 73 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo a návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodajům.

A my přistoupíme k bodu

 

Návrh senátního návrhu ústavního zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 92

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Senátní tisk č. 92, 2. čtení. Návrh uvede zástupce navrhovatelů senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Je to návrh zákona, který jsme tady v 1. čtení měli na minulé schůzi, takže já budu velmi stručný. Neb to také není nijak konfliktní zákon. Podstatou této novely ústavy je jediná věc. A sice, že v článku 46, odst. 1 se mění lhůta, kterou máme pro projednání zákonů v Senátu, z 30 na 60 dnů. Přechodné ustanovení stanoví, že zákony postoupené sněmovnou Senátu před datem účinnosti se projednají podle dosavadní právní úpravy a účinnost je stanovena prvním dnem 3. kalendářního měsíce po vyhlášení.

Souvisí to s elektronickou legislativou, respektive s přechodem na elektronickou legislativu. Ty argumenty jsem tady říkal posledně, všichni je známe. Takže já vás poprosím o co nejširší podporu, tak, aby ten návrh měl co největší sílu na cestě do sněmovny. Na příští schůzi se k tomu vrátíme, protože tam máme změnový zákon právě k elektronické legislativě, k novele Sbírky zákonů, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor jako výbor garanční a jediný. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 92/01. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že snad už je to poslední tisk, tak dobrou noc všem.

V tuto chvíli já můžu navázat na kolegu Jiřího Dienstbiera a potvrdil, že skutečně jsme jednali podruhé, znovu bez problémů, bez jakékoli rozpravy, respektive nikdo nevystoupil, doporučujeme ke schválení. A já myslím, že je to tak logické, protože o tom mluvíme už mnoho let. A senátoři potřebují delší dobu z důvodů, které bych tady hodinu rozváděl. Děkuji za pozornost, prosím o podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Ano, do obecné rozpravy se hlásí Jiří Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já bych rád ještě tady načetl jeden návrh k tomuto zákonu, který jsem tady s některými předběžně projednával. A sice kromě toho, že schvalujeme návrh, tak bych navrhl do usnesení doplnit ještě bod II, že navrhujeme Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas už v 1. čtení. Je to velmi jednoduchý návrh zákona. Je to sice poněkud netradiční návrh, vzhledem k tomu, že se jedná o Ústavu ČR, ale doopravdy se slovo 30 nahrazuje slovem 60. A doufám tedy, že to je předjednáno i na úrovni předsedů komor, že by takový návrh mohl být i projednatelný ve sněmovně. Zejména je-li tam zájem na urychlené projednání legislativy, která souvisí s elektronickým procesem.

Není to nic definitivního, ve sněmovně kterékoli dva kluby mohou zavetovat, ale bez návrhu to ani nelze ve sněmovně takto projednat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Hraba. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu mluvit dlouho. Včera vám byl na stůl rozdán návrh mého pozměňovacího návrhu. Já ho nebudu podávat, samozřejmě je mi známo, že jak zpravodaj, tak navrhovatel by patrně museli vrátit návrh k projednání do výboru. Určitě to není v zájmu ani jednoho z nás, nicméně ten návrh reagoval, nebo ta myšlenka raegovala na to, že sněmovna se chová poslední dobou velmi neuctivě k účasti senátorů a senátorek na jednání, na obhajování senátních stanovisek. Koneckonců včera bylo zmiňováno, že některý zákon bude projednáván ve lhůtě 4 měsíců, přičemž samozřejmě má to být předloženo na nejbližší jednání. Musím říct, že pan předseda mě velmi potěšil, že už jednal v tomto směru s předsedou Poslanecké sněmovny v tom smyslu, aby se takováto situace už neopakovala. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, a my se vrátíme k tomu tisku, kdy máme jediný návrh, který je schválit. A jenom teď se ptám pana senátora, jak by si to představoval s tím, aby to schválili v 1. čtení? Usnesením?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Já jsem navrhl, abychom se usnesli nejen na tom, že schvalujeme zákon, což je římská I standardně, aby byl doplněn bod římská II do usnesení, který zní: II – Navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas už v 1. čtení. Pak je III bod, pověření senátorů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, je to jasné, všichni zaregistrovali, o čem budeme po znělce hlasovat.

Buďte klidní, zpravodaje určíme... Nemusíte se bát.

Přečtu ještě jednou celé usnesení.

Usnesení zní, že Senát

I. Schvaluje návrh senátního návrhu ústavního zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších ústavních zákonů, jako senátní návrh zákona.

II. Navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas už v 1. čtení.

III. Pověřuje předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání.

Pověřuje pány senátory Jiřího Dienstbiera a Miroslava Antla, aby návrh odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

(Hlasy z pléna: Ještě třetího...) Tři? (Hlasy z pléna, pobavení v Jednacím sále: To je nové, tys tu nebyl...) Aha... Tak řekněte třetího, teď... (Hlasy z pléna: Hraba.) Hraba.

Takže je jasné, o kterých 3 senátorech hlasujeme.

Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 74 se z 51 přítomných senátorů a senátorek při kvóru 26 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodajům... (Upozornění S. Kyselové u řídícího pultu: To mělo být nadvakrát, mělo být – schvaluje – jedno hlasování, a tohle pak druhé hlasování...) Já jsem to nechal schválit celé... (Upozornění pokračuje: Tady budeme teď hlasovat – o schválit, pak budeme číst tohle...)

Teď mě paní ředitelka úplně zmátla... (Upozornění S. Kyselové: Znovu. Řekněte, že to bylo zmatečné...)

V tom případě to bylo zmatečné, to musíme říct. (Upozornění S. Kyselové: Budeme teď hlasovat – o schválit, a pak to tady přečtete, a pak je pověříte...)

Je to jasné. (Upozornění S. Kyselové: Zvlášť – schválit, zvlášť – 1. čtení ve sněmovně, a zvlášť – pověřit.)

Ano, ano. Každé hlasování musí být zvlášť.

Takže se přihlaste znovu, ať to máme. Je to přece jenom důležitý zákon. Některé ještě čeká večeře... Znovu tedy, vydržte ještě chvilku, není zdaleka ještě 21 hodin.

Už se nám to ustálilo... Teď.

Přítomno je 45 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je tedy 23.

Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh senátního návrhu zákona, jak jej předložila Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.

Aktuálně je přítomno 45 senátorek a senátorů, kvórum je tedy 23.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 75 z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 se pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Nyní navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání...

A navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas už v 1. čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Neklid v Jednacím sále.)

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 75 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o pověření.

Pověřuje předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání, a senátory Jiřího Dienstbiera, Miroslava Antla a pana senátora Hrabu, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Je to jasné?

Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování číslo 77 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Všem vám děkuji. Přeji hezký večer a hezký víkend.

(Jednání ukončeno v 20.37 hodin.)