(2. den schůze – 18.03.2021)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání opět zahájeno v 9.00 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na pokračování 7. schůze Senátu. Z dnešního jednání se omlouvají tito senátoři: Lumír Aschenbrenner, Jiří Cieńciała a Tomáš Goláň a z dopoledního jednání se omlouvá senátor Jiří Drahoš.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, a pro vaši informaci připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

V současné době je zaregistrováno 45 senátorek a senátorů, tzn. kvórum je 23.

Můžeme pokračovat v jednání podle schváleného pořadu schůze. Jako první bod dnešního jednání máme bod s názvem

 

Návrh usnesení Senátu k situaci po vojenském převratu v Myanmaru

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Prosím pana senátora Pavla Fischera, předsedu zahraničního výboru jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Prvním bodem, který budeme dnes projednávat na plenární schůzi Parlamentu ČR, je situace po vojenském převratu v Myanmaru. Situace není vůbec dobrá, za chvilku budeme načítat nebo komentovat usnesení a řekneme více. V zemi v podstatě proběhl puč, dostala se na práh občanské války, přestávají fungovat instituce. Včera byl zavřen poslední svobodný nezávislý deník a u moci je vojenská chunta. To, co je ve hře, je ústavní pořádek v zemi. Celá řada legitimně zvolených členů parlamentu se dnes musí skrývat, odešla do exilu, ostatní jsou oběťmi perzekucí, jsou ve vězení anebo jsou v internaci, v domácím vězení apod. Zprávy od Aun Schan Su Ťij, kterou často řada z vás potkala osobně, jsou znepokojivé, zůstává doma s několika nejbližšími spolupracovníky. Zatím se jí daří na tu bídu slušně ze zdravotního pohledu...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane předsedo, přeruším vás, promiňte. Prosím, zkuste zklidnit tu velkou skupinu z ministerstva zemědělství, která se nachází na té recepci tam. Děkuji. Prosím, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Ale její nejbližší čelí násilí a tomu nejbrutálnějšímu, protože její spolupracovníci například byli postříleni poté, co se dostali do hledáčku vojáků v ulicích. Nejde o pořádkové jednotky, jde o jednotky vybavené pěchotními zbraněmi, těžkými zbraněmi a zprávy jsou skutečně velmi znepokojivé. Naším úkolem při tom usnesení není radit, co by měly zúčastněné strany dělat, ale apelujeme na to, aby na základě voleb, které tam legitimně proběhly, se ustanovila legitimní vláda, aby ústavní pořádek v zemi mohl nadále fungovat, čili apelujeme, více k tomu řeknu v podrobné rozpravě.

Děkuji dopředu všem, kteří za mnou přišli, abychom něco takového prosadili. Myslím, že to sluší Parlamentu ČR, abychom v takových chvílích se vyslovili ve prospěch ústavy a základních svobod a demokracie. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Prosím, pane senátore, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Jan Horník, kterého se zároveň ptám, zda souhlasí? (Jan Horník: Ano.) Souhlasí. Ptám se, jestli má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Spustím znělku a potom budeme hlasovat.

V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvórum 32. Hlasování číslo jedna je o tom, zda souhlasíme, aby se zpravodajem tohoto bodu stal senátor Jan Horník. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum 34, pro 64, při hlasování č. 47.

Poprosím pana Jana Horníka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první hlásí, jak avizoval pan předseda zahraničního výboru, Pavel Fischer. Prosím, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo. Dovolte mi krátce komentovat usnesení, které máte před sebou, s podkladovým materiálem. Nejnovější zprávy ze země máme ze včerejška, kdy se napočítalo přes 200 obětí. Od té doby násilí pokračuje. Čili dá se očekávat, že obětí je k dnešnímu dni mnohem víc.

Ti vojáci přicházejí téměř už dnes bez rozpaků nejen do střetu s demonstrujícími, ale také s civilním obyvatelstvem, které vyhledávají doslova v jeho domovech. Jsou zaregistrovány případy vojáků, kteří vtrhnou do bytu, do obydlí, a bez ohledu na to, že tam je třeba jenom matka, prarodiče nebo děti, tak střílí do všeho, koho vidí. To znamená, jsme v situaci otevřeného násilí, které může vážně změnit rovnováhu sil v jihovýchodní Asii. Země se dostává na práh občanské války.

V těch mezinárodních institucích, kde se o tom jedná, se začíná mluvit o principu Responsibility to Protect, R2P, tzn. odpovědnost chránit, ve kterou by mezinárodní společenství mohlo dostat pravomoc k tomu, aby v zemi nastavilo pořádek po dobu nezbytně nutnou. Tento princip ale uvést do života bude ještě velmi složité, protože přesto, že existuje na papíře a byl jednou, dvakrát vyzkoušen, jeho aktivace je téměř v současných silových podmínkách nemožná. To znamená, země, jako je ČR, které mají v zemi svoje plnohodnotné diplomatické zastoupení, mají k dispozici jenom velmi málo nástrojů, a to spolupracovat se spojenci, v rámci EU prosazovat sankce jmenovitě proti jednotlivým generálům a představitelům vojenské chunty a prosadit, apelovat a zamezit tomu, aby se to násilí šířilo dál.

Dovolte mi tedy krátce okomentovat usnesení, nebudu ho číst. V bodě 1 konstatujeme, že vojenský převrat, který nastal 1. února, po listopadových volbách, popřel základní ústavní principy v zemi. Armáda se pokouší udržet moc navzdory tomu, že tam sílí odpor populace a do střetu s pořádkovými silami se dostává stále více lidí. Soudy začínají dělat monster procesy, ve kterých ti, kteří jsou tzv. obžalováni, nedostanou ani řádnou možnost mít vlastního obhájce. Vyjadřujeme proto mimořádně silné znepokojení z vývoje situace v Myanmaru, zejména z eskalace násilí, které armáda páchá na civilním obyvatelstvu, vyjadřujeme přesvědčení, že řešením situace je okamžité zastavení násilí, propuštění všech politických vězňů a zadržovaných členů parlamentu, nastolení legitimní vlády vzešlé z voleb, které proběhly v listopadu 2020, a obnova všech demokratických institucí v zemi. Chceme také podporovat koordinované mezinárodní úsilí s cílem vyvinout tlak na představitele vojenského režimu a pomoci obnově všech institucí v zemi.

Tímto usnesením se zabývala poslední schůze našeho výboru. Důsledně jsme o tom diskutovali a toto je upravená verze, kterou vám předkládáme. Žádám vás o podporu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan místopředseda Senátu Jan Horník. Prosím, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Před necelým jedním rokem, nebo víc jak jedním rokem, bylo to v únoru minulého roku, jsme Myanmar navštívili, byla to jedna z největších delegací v té době do ještě jakž takž svobodného Myanmaru. Jenom, abyste si představili... Navštívili jsme jejich parlament, když zrovna zasedal. Nás je tady 81. Kdyby 40 z nás tady sedělo v uniformách, ten pohled byl úděsný a samozřejmě tam nebyla šance cokoliv prosadit. Ti vojáci tam seděli v uniformách, jak v jednom šiku. V tu dobu jsme věděli, že to nebude jednoduché, aby se Myanmar prosadil se svojí demokratickou cestou, kterou nastolil. Bohužel, tak jak jsme vnímali místní lidi, kteří byli svobodní, kteří tím, že jsou založení hodně na budhismu, tak jsou hrozně příjemní, přívětiví, tak jsme se dočkali toho nejhoršího, čehož jsme se tam už v té době, když jsme tam byli, i obávali.

Musím, pane předsedo, stejně to naše usnesení k situaci po vojenském převratu v Myanmaru, načíst, protože je to trošku rozdílné, než jste měli vy na výboru. Učiním tak pro steno, abychom to měli do záznamu.

Je tady návrh usnesení ze 7. schůze konané dne 18. března 2021 k situaci po vojenském převratu v Myanmaru.

Senát

I. konstatuje

1. vojenský převrat, ke kterému došlo v Myanmaru 1. února 2021 a který má za následek stovky obětí na životech a tisíce zraněných, popřel základní ústavní principy demokracie a právního státu v této zemi,

2. armáda se v Myanmaru pokouší udržet moc navzdory občanskému odporu, přičemž tzv. obžalovaným není umožněno mít obhájce a není zaručeno právo na spravedlivý soudní proces,

II. vyjadřuje

1. hluboké znepokojení z vývoje situace v Myanmaru, zejména z eskalace násilí páchaného armádou na civilním obyvatelstvu,

2. přesvědčení, že řešením situace je okamžité zastavení násilí, propouštění všech politických vězňů a zadržovaných členů parlamentu, nastolení legitimní vlády vzešlé z voleb v listopadu 2020 a obnova demokratických institucí v zemi,

3. podporu koordinovanému mezinárodnímu úsilí s cílem vyvinout tlak na představitele vojenského režimu včetně použití sankcí,

III. navrhuje, aby předseda Senátu vyjádřil jménem Senátu Parlamentu ČR solidaritu a podporu lidí v Myanmaru,

IV. pověřuje předsedu Miloše Vystrčila, aby o tomto usnesení informoval předsedu vlády ČR a ministra zahraničních věcí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Ptám se, jestli někdo další se hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu v tuto chvíli končím. Konstatuji, že máme před sebou pouze jeden návrh na usnesení. Zeptám se, zda chce navrhovatel či zpravodaj na závěr ještě vystoupit? Není tomu tak. Celkem logicky. Tzn. budeme hlasovat o usnesení, které tady bylo předneseno zpravodajem. Předtím pustím znělku.

V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak bylo předneseno zpravodajem. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně je přítomno 69, při kvóru 35 pro 69, při hlasování č. 48. Návrh na usnesení byl schválen.

Děkuji, pane navrhovateli, děkuji, pane zpravodaji.

Můžeme přejít k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 48

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 48. Návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman. Pane ministře, prosím, máte slovo, vítejte v českém Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážení hosté, dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Předkládaná novela adaptuje nařízení EU o úředních kontrolách, které zavádí novou právní úpravu úředních kontrol mj. potravin. Nad rámec adaptace uvedeného nařízení je cílem návrhu zákaz uvádění na trh potravin dvojí kvality, tj. potravin, které jsou zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trhu v jiných členských státech EU, ačkoliv potravina uváděná na trh v ČR má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti.

Dále je to upřesnění a doplnění podmínek pro označení Česká potravina a stanovení podmínek pro dobrovolné označení výrobce. Dále je to stanovení odpovědnosti ministerstva zemědělství za přijímání žádosti provozovatelů potravinářských podniků a určení, zda potravina je potravinou nového typu. Je to také stanovení Státní zemědělské a potravinářské inspekce národním správcem úložiště dat v souvislosti se zajišťováním povinné skladovatelnosti tabákových výrobků.

Cílem návrhu je také určení Státní tiskárny cenin, státního podniku jediným vydavatelem identifikátoru pro tabákové výrobky uváděné na trh na území ČR. Dále je to zpřesnění ustanovení týkajících se elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, úprava a některá další ustanovení na základě zkušeností z aplikace zákona v praxi. Součástí návrhu je také novela zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která reaguje na nutnost adaptace na nařízení EU o úředních kontrolách, požadavky kontrolní praxe a rostoucí zájem o nákup potravin prostřednictvím internetu.

V souvislosti s tím jsou Státní zemědělské a potravinářské inspekci svěřena nezbytná opatření při provádění kontrol tohoto segmentu.

Součástí návrhu zákona je dále novela zákona o bankách, která umožní Státní zemědělské a potravinářské inspekci získat od banky nezbytné informace vedoucí ke ztotožnění kontrolované nebo povinné osoby v případě, že se nedaří některou z těchto osob identifikovat, a je tak znemožněno provádět úřední kontrolu.

V rámci projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byla podána a následně přijata řada pozměňovacích návrhů, které dopadají do různých oblastí zákona, přičemž největší pozornost se soustředí na pozměňovací návrh týkající se povinného podílu českých potravin v maloobchodech. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen 20. ledna 2021.

V rámci Senátu návrh zákona projednaly Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova dne 9. března 2021 a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právní výbor 10. března 2021 a svým usnesením doporučily vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se týkají povinného podílu českých potravin v maloobchodech, s nimiž souhlasím. Návrh zákona projednal rovněž výbor pro zdravotnictví 10. března 2021, svým usnesením doporučil vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se týkají dozoru otevřeného stravování, s nimiž nesouhlasím.

Sjednocení dozoru v otevřeném stravování pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí je systémovým řešením, které nesníží úroveň ochrany spotřebitelů, přinese rovný přístup ke všem provozovatelům a bude eliminovat možnost dvojí kontroly u stejného provozovatele. V dané souvislosti v žádném případě nedojde k přesunu služebních míst z resortu ministerstva zdravotnictví pod resort ministerstva zemědělství, ani finanční prostředky, které by sloužily Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

Závěrem chci také zdůraznit, že oprávnění krajských hygienických stanic provádět šetření epidemií, včetně výkonu zdravotního dozoru, nebude tím nijak dotčeno. Děkuji za pozornost. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro zdravotnictví, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 48/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lumír Kantor. Senátní tisk také projednal ústavně-právní výbor. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 48/3, zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Goláň, kterého zastoupí pan senátor Jan Holásek. Návrhem zákona se také zabývala Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Komise přijala usnesení, které máte jako senátní tisk č. 48/4. Zpravodajem komise byl určen senátor Petr Štěpánek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 48/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar. Já ho prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Pane předsedo, pane ministře, kolegové, kolegyně, přeji vám všem hezký den. Chtěl bych vás krátce seznámit a doplnit úvodní slova ministra zemědělství, který návrh zákona předkládá.

Já bych na úvod ještě řekl, že tato zpráva nebo tento návrh zákona nám velice usnadnili kolegové novináři, už jsem jim za to děkoval, že to tak zpolitizovali a že nějakým způsobem už dokonce říkali o tom, že to není zákon o potravinách, ale zákon o kvótách, takže jsem je musel několikrát opravovat. Chtěl bych připomenout, že tento zákon je nesmírně důležitý, protože tam zavádí skutečně velké množství věcí, které dříve nebyly, prostě ještě v tom minulém zákoně, ale tady hlavně, co se týká otázky těch, zdůraznit bych chtěl dvojí kvalitu potravin a potom takzvanou, zavádějí nový termín, potravina z krátkého dodavatelského řetězce.

Já k tomu blíže vystoupím potom v rozpravě. Chtěl bych jenom říci, že náš garanční výbor přijal usnesení. Doporučuje Senátu parlamentu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Ten pozměňovací návrh je vyjmutí těch kvót nešťastných. Jinak ten zákon je celý doporučen potom ke schválení. Zpravodajem výboru jsem byl určen já. Chtěl bych ještě podotknout, že celou tuto záležitost jsem velice podrobně probíral. Tady bych chtěl zdůraznit výhodu toho podvýboru zemědělského, který máme pod naším hospodářským výborem, že jsme mohli téměř po třech hodinách diskusí se všemi odborníky a zúčastněnými skutečně tento návrh projednat velice pečlivě.

Z toho důvodu vám doporučuji, abychom tento zákon přijali podle usnesení toho našeho hospodářského výboru. To je zatím vše. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a zaznamenával další návrhy, případně po ukončení rozpravy můžete k nim zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zdravotnictví, pan senátor Lumír Kantor? Přeje, prosím, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Vážené kolegyně a vážení kolegové, pane předsedo, pane ministře, z 24. unesení ze 7. schůze výboru pro zdravotnictví ze dne 10. 3. vyplývá, že výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Lumíra Kantora a pověřuje předsedu výboru, senátora Romana Krause, aby toto usnesení předložil panu předsedovi.

Ten pozměňovací návrh vychází z toho, co jsme posuzovali v rámci našeho jednání. Ten obsáhlý zákon č. 110, ta změna návrhu nebo ten návrh změny zákona je velmi obsáhlý. V některých oblastech určitě nezasahuje do péče o zdraví atd., není potřeba, aby to řešil zdravotnický výbor na své úrovni. Je tam spousta užitečných záležitostí.

Já bych si dovolil jenom k tomu říci ještě ohledně legislativního procesu, protože to je důležité. Vláda předložila návrh zákona dne 5. 6. 2019. První čtení bylo 6. 12. 2019. Dne 9. 1. 2020 dal výbor pro zdravotnictví souhlas s vládním návrhem zákona. Zemědělský výbor doporučil schválit ve znění celkem 16 pozměňovacích návrhů. Potom bylo druhé čtení, které bylo 4. 3. 2020. Tam byla zase řada pozměňovacích návrhů. Třetí čtení vrátilo na návrh zemědělského výboru ten tisk na opakování druhého čtení 3. 6. 2020. V tu chvíli tam nastalo to, co je teď předmětem zaprvé toho našeho pozměňovacího návrhu, zadruhé i předmětem sporných kvót, protože v opakovaném druhém čtení, v rámci kterého bylo podáno 19 pozměňovacích návrhů, bylo to 1. 12. 2020, tam potom byly zavedeny právě třeba ty kvóty pro potraviny. Byl i zaveden pozměňovací návrh 65/10 pana poslance Jana Birkeho. Později tam ještě jmenoval poslanec Kott stran převedení kompetence téměř úplné kontroly provozoven stravovacích služeb, nebo zkráceně otevřených provozoven stravovacích služeb, z hygienické služby na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Tam uvádím, že byl přijat až v tom druhém, opakovaném čtení 1. 12. Bylo to doporučeno zemědělským výborem. Ve třetím čtení 20. 1. potom bylo vše schváleno.

V tom hlasování bylo ze 103 poslanců pro návrh zákona 66, 29 bylo proti a 8 se jich zdrželo hlasování. Takže to je teď v této chvíli. Avizujeme ten náš výborový návrh pozměňovací. K tomu se přihlásím v obecné rozpravě. Děkuji mockrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, který nahrazuje pana senátora Tomáše Goláně, a to je Jan Holásek. Přeje, takže prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Holásek:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím jenom velmi stručně v zastoupení pana senátora Goláně, který je zpravodajem tohoto senátního tisku, vás informovat o tom, že ústavně-právní výbor projednal senátní tisk č. 48 na své 10. schůzi 10. března a přijal usnesení, ve kterém doporučil Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedené v příloze. Ty pozměňovací návrhy se týkají vyloučení těch potravinových kvót, takže obdobné usnesení jako ostatní výbory. Určil tedy zpravodajem výboru pana senátora Tomáše Goláně, který se ze zdravotních důvodů omlouvá. Já si ho dovoluji zastoupit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, pan senátor Petr Štěpánek? Přeje. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, my jsme na Stálé komisi Senátu pro rozvoj venkova tento zákon, který považujeme za velmi důležitý, projednávali na 9. schůzi 9. března. Musím říct, že byl velký konsensus právě k pozměňovacímu návrhu, který jsme přijali. Komise doporučila Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s předloženými pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu toho usnesení, mne určila zpravodajem a pověřila pana předsedu Jiřího Voseckého, aby s tímto usnesením seznámil pana předsedu Senátu. Blíže se k zákonu vyjádřím v rozpravě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu Senátu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. To znamená, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první... Nikdo nehlásí? Už se hlásí pan senátor Jaroslav Větrovský, jako první. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dobré dopoledne. Jak říkal pan zpravodaj, pan garanční zpravodaj, skutečně tento zákon začal být pouze zákonem o kvótách. Já bych chtěl říci ale, že ten zákon přináší spoustu dobrého. Je tam spousta věcí, které určitě jsou také důležité, jako je řešení dvojí kvality potravin a dalších a dalších věcí. Musím říci, že my, jako klub, samozřejmě podpoříme ten návrh, je to návrh hospodářského výboru, ve kterém se ty kvóty vyjímají, protože skutečně na základě všech expertiz, které existují, skutečně ty kvóty jsou v rozporu s evropským právem.

Na druhé straně bychom tady chtěli podpořit ministerstvo zemědělství v tom, aby skutečně podpora našich českých zemědělců a jejich byznys a jejich příkladná práce nebyly ovlivněny různou výší dotací v jednotlivých členských zemích Evropské unie, aby kupříkladu největší příjemci dotací v zemědělství neměli třeba nejnižší úroveň kontrol v bezpečnosti výroby potravin.

Chtěli bychom tady vyjádřit podporu českým zemědělcům, ale rozhodně jiným způsobem než právě tím, že budeme uzákoňovat kvóty na potraviny. To je první věc.

Druhá věc, kterou určitě bychom chtěl podpořit, a určitě tady bude také hojně diskutována, je podpora nákupu lokálních produktů v rámci veřejných zakázek. My určitě budeme chtít, aby tato klauzule zůstala v návrhu zákona, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny. To je v zásadě asi na úvod všechno. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Petr Štěpánek. Připraví se pan senátor Lumír Kantor.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Štěpánek:  Ještě jednou děkuji za slovo. Jak jsem avizoval, v této rozpravě vás blíže seznámím s náhledem na tento zákon. Začal bych tím, že zákon, tak jak přišel z vlády, respektive tak jak ho vypracovalo ministerstvo zemědělství, je dobrý zákon. Je tam řada ustanovení, po kterých bylo už dávno voláno. Jsem velice rád, že příprava byla skutečně pečlivá. Mimo jiné, jak už zmínil i pan ministr, řeší dvojí kvalitu potravin. Byl to obrovský problém, který se tady táhne řadu let. Myslím si, že tak, jak byl uchopen v tomto zákoně, tak to řešení je dobré. Co je tam taková novinka, je, mimo jiné, že se také hmyz stává potravinou, taky je popsáno za jakých okolností.

Co se tam řeší, myslím si, že to je velmi správně, je Česká potravina. Jak má vypadat, co je uznáno za Českou potravinu, a to vzhledem především k dobrovolnému značení potravin, aby spotřebitel nebyl klamán na výrobcích takovými zavádějícími informacemi, které s češstvím v těch vyrobených potravinách nemají nic společného.

Přeskočím kvóty, ke kterým se vrátím.

Co je trošičku kontroverzní a na co přišel pozměňovací návrh, který určitě představí i kolega Nytra, to jsou výběrová řízení. Zákon umožňuje vložit do výběrových řízení kvalitativní parametr. Toto je velmi důležité právě pro naše producenty, kteří musí soutěžit například v dodávání potravin pro nemocnice nebo větší instituce. Zde velmi těžko odolávaly velkým řetězcům, které dokázaly udělat dumpingové ceny. Nově je možné tento kvalitativní parametr zohlednit ve výběrových řízeních. Nemůže to být ovšem nějaký markantní podíl na bodovém zisku. Přesto už to významně posílilo naše producenty. Můžeme zde dát například kvalitativní parametr k označení nebo získání certifikátu, například KLASA známá nebo Regionální potravina apod. Tady bych poprosil, abychom zvážili vypuštění této výhody. Já bych řekl, že z obavy, aby nás náhodou EU neobvinila z toho, že děláme špatné konkurenční prostředí, že někoho zvýhodňujeme, abychom nestahovali kalhoty před brodem, nechme tam, prosím, toto ustanovení, ať se s tím když tak vypořádá ta evropská legislativa, ale podíváme-li se do Rakouska, Německa, Francie, tam jednoznačně ty regionální potraviny jsou upřednostňovány. Můžeme i zde zmínit takový tlak na, řekněme, ekologii. Proč vozit brambory ze Španělska do nemocnice v Ostravě? I ta krátká cesta té potraviny, to znamená od regionálního výrobce, je v souladu s tím, kam Evropa míří.

Vynechám ještě na chviličku kolizi Státní zemědělské a potravinářské inspekce versus krajské hygienické stanice.

Další takový posun vidím i v tom, že nově umožňuje inspektorům nařídit provozovateli internetových služeb, aby buď omezil, nebo úplně vypnul reklamu na nebezpečné potraviny nebo podvodné potraviny. Zároveň s tím je spjata i možnost dohledat tyto nekalé producenty, kteří nabízejí podvodné potraviny, díky ustanovení, které umožňuje nebo opravňuje inspektory k vyžádání si od bank, aby poskytly informaci o majitelích účtů, na které se potom na internetu platí tyto podvodné potraviny. To vidíme taky jako jeden významný posun, řekněme, ke zvýšení kvality a ochrany spotřebitele.

Teď k těm dalším dvěma kolizním situacím, které vyvstaly kvůli pozměňovacím návrhům.

Začnu u pozměňovacího návrhu SPD, nebudu jmenovat poslance, kteří ho podali. Tady musím říci, že se tvářili jako takoví ti státotvorci, kteří jdou zachraňovat české zemědělce, české potravináře. Když jsem s nimi mluvil, tak se těm potravinářům a zemědělcům ježily vlasy na hlavě, co že se to stalo. Tady vám musím říct, že skutečně nedochází k posílení českých zemědělců a českých potravinářů. Doložím to tím, že, pravděpodobně vám všem se dostalo stanovisko Asociace pro férový trh. Při svých jednáních jsem hovořil se zástupci ministerstva zemědělství, Asociace soukromých zemědělců, Agrární komora, Potravinářská komora, Hospodářská komora... Nikdo z nich kvóty nechce. Naopak všichni nás žádají, abychom tyto kvóty vypustili. Kde je ta ochrana těch zemědělců? Kdo to poptával? Jsem velmi rád, že napříč všemi výboru a všemi, řekněme, orgány, které se zabývaly kvótami, znělo „vypustit“.

Také proto, když se podíváte důsledně na pozměňovací návrhy, které přišly, návrh 48/1 z výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pozměňovací návrh 48/3 z ÚPV i návrh 48/4 ze Stálé komise pro rozvoj venkova jsou totožné a vypouštějí kvóty.

Takový hlavní argument, proč vypustit kvóty, je především naše soběstačnost. My nejsme u některých komodit ty kvóty vůbec schopni naplnit. Například u vepřového masa jsme zhruba na 50 % naší produkce, která dokáže pokrýt trh. U vajec je to sice víc, 80 %, ale paradoxně u drůbeže je to pouhých 65 %, kde se zdá, že drůbeže je dost. Není. Nejhorší stav, bych řekl, že je u ovoce a zeleniny, kde skutečně naše klimatické podmínky logicky nemohou pokrýt tu poptávku. Je to i díky tomu, že stravovací návyky české společnosti se od roku 1990 výrazně mění a posouvají právě ke konzumaci zeleniny a ovoce. To je dobře, všichni to chceme. Tady nemůžeme být soběstační z logických důvodů. Podle toho, v jakém zeměpisném pásmu Česká republika leží. Já vás nebudu unavovat těmi procenty, kde jsme jak soběstační.

Další věc, která budí určité emoce, musím říct, že jsem i já rozpolcen, tak to je, řekněme, sjednocení kontrol v restauracích zjednodušeně neboli, jak se říká, otevřených provozů stravovacích služeb. V současné chvíli zhruba z 45, 50 tisíc těchto provozoven, které v České republice jsou, dvě třetiny v současné době kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Nejsou zaznamenány žádné výrazné problémy. Zhruba jednu třetinu těchto provozů kontrolují krajské hygienické stanice. Nejsou zaznamenány žádné problémy. Cílem pozměňovacího návrhu poslance Birkeho bylo sjednotit u těchto provozů, aby je kontroloval jeden orgán. Má to svoji logiku, stejně tak všechno, co tady namítají ze zdravotního výboru kolegové a kolegyně, má svoji logiku. Jsem přesvědčen, že obě instituce jsou schopny kontrolovat tyto provozy velmi kvalitně, velmi důsledně. Proto ta logika toho pozměňovacího návrhu pana Birkeho mi přijde na místě. Jsem tedy rozhodnut zachovat tuto část tak, jak nám přišla z Poslanecké sněmovny. Přesto ty námitky ze zdravotního výboru chápu, nerozporuji je, ale je to čistě pro to sjednocení.

To je tak nějak v krátkosti představení úskalí a předností návrhu zákona. Jsem, ještě jednou, moc rád, podotýkám, pane ministře, že tento zákon vznikl, že se dostal do stavu, ve kterém je. Věřím, že až odejde od nás ze sněmovny... Tedy pardon, ze Senátu do Poslanecké sněmovny, že dozná výrazného zkvalitnění. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Pojďme zkvalitňovat kvalitní. Přihlásil se pan senátor Nytra s přednostním právem, ale nevyužívá ho. Prosím, pane místopředsedo. Lumír Kantor jde zkvalitňovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Ještě jednou děkuji za slovo. Já bych se zmínil o tom pozměňovacím návrhu, který podával nebo který má v současné době zdravotní výbor. Velmi pěkně na začátku toho jednání o tom mluvil pan předseda Kraus, který v podstatě říkal, že v této podobě se to k nám vůbec nemělo dostat, že se to mělo dostat v té podobě, aby se domluvila mezi sebou ministerstva. Domluvili a dali dohromady tu svoji koncepci. A potom teprve se to mělo dostat do zákona.

O tohle v podstatě já se snažím opírat obhajobu toho pozměňovacího návrhu, který původně, předtím, než byl přijat jako výborový, podal Kantor, Adámek, Čunek, paní senátorka Dernerová, pan senátor Goláň, Hubáčková, Jelínková, Rabas, Šimetka, Zitterbart. Pokud se nemýlím, ten pozměňovací návrh byl potom ve výboru pro zdravotnictví přijat, z 8 přítomných 5 bylo pro a 3 se zdrželi hlasování. Celou věc nebudu rozebírat na úrovni čísel a všech těch dokumentů, které v podstatě jste všichni pravděpodobně dostali, ať už je to zpráva Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze 14. 1. 2021 nebo argumentace ministerstva zdravotnictví. Tam je množství čísel v obou dvou. Píší obě dvě strany, že patří mezi právě ty, kteří mají tu službu zajišťovat.

Na podvýboru pro zemědělství zaznělo, že v tom pozměňovacím návrhu jsou uvedeny nepravdy. Je to pikantní, protože já jsem ten návrh ještě vůbec pohromadě neměl, takže se opravdu pokusím být věcný v tom, co mi na té celé věci nejvíc vadí.

Pozměňovacím návrhem schváleným v rámci projednávání ve sněmovně došlo k přesunu částí kompetencí v oblasti dohledu nad otevřenými zdravotnickými službami z krajských hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Já možná budu občas používat zkratku KHS nebo SZPI.

Sněmovní verze bohužel přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů, a proto se tímto pozměňovacím návrhem v podstatě uvedená změna jenom odmítá. Pravomoc se ponechává, tak jako doposud, ve stejném režimu. Čili není to věc, která by se vracela někdy před rok 2015 nebo 2014, protože tam tehdy došlo k tomu rozpolcení pravomocí. Teď se to vrací jenom tam, kde to je v současné době. Úplně jednoduše lze říct, že předkladatelé doporučují tento kompetenční spor dohodnout mezi oběma ministerstvy. Na základě této dohody pak provést eventuální změny zákona. V současné době zanechat současný stav i proto, že tuto závažnou změnu není nutné řešit v nouzovém stavu. Překotné řešení tedy také není nutné.

Já jsem se snažil dohledat jednání, která kolem toho proběhla, lékař by řekl lege artis, tak jak by to asi mělo být, tak jak by asi člověk měl představu, tak jsem se pokoušel dohledat někde zápis na ministerstvu zdravotnictví, který by byl z této schůzky. Já jsem ho nedohledal. Mými prostředky, mými možnostmi nebylo možné. Neexistuje jediný doklad o tom, že by jednali ministři a hlavní hygienička a kolegové pana ministra zemědělství. Ten neexistuje v písemné formě. To je jedna taková důležitá věc. Potom to bylo přijato jako pozměňovací návrh. 20. 10. byl předložen panem poslancem Birke tento... Do opakovaného druhého čtení. Opět je to důvod toho, proč se domnívám, že by bylo potřeba věc celou vrátit na začátek, aby si ministerstva, kteří tu práci, to je to právě, že tu práci dělají dobře obě dvě ministerstva v současné době, a není potřeba v tuto chvíli, v době oslabení epidemií, v době výměn klíčových osob, protože z tehdejšího období byl pravděpodobně, to si myslím, že byl pan ministr Prymula, potom tam mohla hrát roli paní hlavní hygienička Rážová, takže v době výměn těch klíčových osob, tak teď stojíme zase někde na začátku, protože je to určité dědictví, co nové vedení zdědilo. Taky v době, kdy je ve hře zákon o veřejném zdraví.

Velkou výhodou SZPI je centralizace. Potom pravděpodobně mohou líp řídit, než je tomu v určitých okamžicích v současné době, ale za chvilku dokážu, že to není zase až taková závada. V této době je ve hře zákon o veřejném zdraví, který určitou centralizaci předpokládá. Měl by se projednávat v dohledné době, protože už se o něm na ministerstvu zdravotnictví velmi jednalo a jsou to diskuse velké. Ty hygienické stanice, je docela možné, že budou centralizovány taky. V této době, kdy se všechno mění, kdy se mění osoby, které na tom dělají, kdy se mění a jsou oslabeny epidemickou situací krajské hygienické stanice, taky v době, kdy se jedná o tento zákon, přichází zásadní změna, která může být na desítky let. To není přechodná záležitost epidemie, která v současné době prochází nebo probíhá.

To je hlavní princip, kvůli kterému jsme navrhovali, výbor, který přijal tuto změnu. Vrátit to zpátky. Ministerstva se dohodnou mezi sebou. Potom tento kompetenční spor bude vyřešen a půjde to velmi lehce dál.

V podrobnostech bych se mohl zmínit o tom, jaký podíl krajské hygienické stanice mají na ochraně zdraví atd. Já bych asi v tuto chvíli nechtěl vás tím zatěžovat, i když to tady mám z množství dat, které jsem si kolem toho zjišťoval atd., velmi podrobně.

Určitě je důležité, že dozor nad tím společným stravováním je provázán s ostatní činností hygienických stanic, protože to je komplex, s činností protiepidemických oborů, oborů i hygieny obecné, komunální, hygieny práce, jeví se dlouhodobě jako efektivní a účelný. Navíc je to uspořádání, které mnohé evropské státy oceňují a považují za ideální.

Z našeho pohledu změna schválená Poslaneckou sněmovnou přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů, zejména v okamžiku elementárních nákaz, jako je stafylokoková enterotoxikóza, úplavice, žloutenka typu A, čili onemocnění, kde je zdrojem právě člověk, nikoli potravina. Tady jenom důležitá zmínka o tom, pan ministr mluvil o tom, že v podstatě toto není nijak dotčeno, ta činnost hygienických služeb. Ale v tomto okamžiku by hygienické služby zasahovaly tehdy, až se něco stane. Ten výrazně preventivní charakter, který hygienické služby mají, je zcela zásadní. Prevence v medicíně je to, co by mělo být postaveno nad všechno ostatní. Taky bych chtěl ještě se zmínit třeba o reminiscenci na tom, že hygienické služby mají zásadní vliv, měly zásadní vliv v takových těžkých okamžicích pro stát, jako byla třeba metanolová aféra, protože tam sehrály zásadní roli, nebo, teď mi dovolte zkratkou, nějakých 50, 60, 70 let zpátky, v 50. letech, myslím, že to bylo, jsme se na fakultách učili o epidemii klíšťové encefalitidy, která se šířila mlékem koz. Bylo to na Moravě, myslím. I tady sehráli epidemiologové zásadní roli, dokázali to dohledat.

My postrádáme rozbor a zhodnocení případných dopadů navrhovaného řešení na lidské zdraví a přitom zároveň to nepředstavuje žádnou úsporu státních prostředků. Pan ministr správně říkal, myslím, že to bylo u 3. čtení, že to nebude stát žádné náklady pro ministerstvo zemědělství. Ale v podstatě nikde k tomu žádný rozbor není. To, že říkal, že to vezmou z vlastních zdrojů a úsporami. Tam schází jakákoli ekonomická rozvaha, v tom pozměňovacím návrhu. Mohl bych se zmínit o tom, kolik zaměstnanců má kdo k dispozici, ovšem to máte k dispozici taky, tak nechci zdržovat. Ani počtem kontrol. To je taky důležité. Ale zase to měl každý z nás možnost si prostudovat.

Další důležitá věc je, že vzhledem k té hře, která se odehrává v této věci, se zdá irelevantní i zdůvodnění návrhu pomocí přetíženým hygienickým stanicím. Zdá se mi to jakoby určité... Já jsem členem klubu KDU, zdá se mi fakt s jistým, vytahovat a přicházet s tímto návrhem v okamžiku, kdy jsou hygienické služby oslabené, odvádí státu obrovskou práci, pomáhají, kde můžou, jsou rok nasazené... Prostě v této situaci nemůže být důvod pro zásadní koncepční změnu kompetencí dozorového orgánu.

Naopak hygienici výživy, kteří zůstávají na těch hygienách, jsou snadno aktivovatelnou zálohou, aby pomohli kolegům epidemiologům, například v trasování. Je to vnitřní rezerva krajských hygienických stanic. Je to téměř 400 zaměstnanců. Jedná se o nedůvodný požadavek na sjednocení dozoru, neboť unijní legislativa předkládá členským státům povinnost zajistit dozor nad potravinami, ale nevyžaduje, ani nepředpokládá, že to bude zajišťovat jeden orgán nebo zastřešovat jeden resort. Naopak sjednocení pod jeden resort přináší systémové problémy přílišné provázanosti a možnosti ovlivňování. Takže zase pro ty dva hráče v této věci je určitě dobře, když to zůstane v současném stavu.

Přijetí sněmovního návrhu v této oblasti nepodporuje ani Českomoravská konfederace odborových svazů, nepodporuje Svaz obchodu a cestovního ruchu, nepodporuje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Česká lékařská komora.

To je celý pozměňovací návrh a rozbor toho, proč byl předložen.

Ještě závěrem úplně mi dovolte, abych, ať už dopadne jakkoli ten pozměňovací návrh, dedikoval paní Jarmile Rážové, bývalé hlavní hygieničce, které jsem především ten pozměňovací návrh chystal ještě donedávna, děkuji všem ředitelům a výživářům krajských hygienických stanic, všem těm pracovníkům, kteří podporovali tento pozměňovací návrh, děkuji také současné paní hlavní hygieničce, se kterou jsem měl možnost už tu věc konzultovat, ona je výživářka, zabývá se audity potravin, dělala 6 let v Bruselu na auditech těchto, takže z jejího erudovaného výkladu jsem taky pochopil, že tato cesta je správná, kterou tady navrhujeme. Tak děkuji všem těmto hygienikům, epidemiologům, vedení ministerstva zdravotnictví i těm, kteří tam ještě zatím zbyli, za to roční nasazení v současné epidemii. O to víc vás žádám o podporu našeho pozměňovacího návrhu. Má zrušit to, co bylo v době plného využití těchto hygieniků bez projednání přijato Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Marek Ošťádal. Prosím, pane senátore, máte slovo a my se vystřídáme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Ošťádal:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já si dovolím navázat na slova pana senátora Kantora ve věci rušení hygien, nebo rušení, v podstatě snižování těch kompetencí. Hygiena je ve své podstatě instituce, kterou vnímáme mnohdy negativně. Jak tady, co já si pamatuji, fungují hygieny... V podstatě se starají o to, aby ten život náš fungoval v čistotě, když to řeknu jednoduše.

Já třeba zastávám nebo u nás na vesnici se zastává jiný názor, že člověk by měl za svůj život sníst troje kolečka hnoje, aby byl zdravý, aby odolával všem těm virům, které na nás čekají, těm bacilům a všemu, co je kolem. Nicméně ten trend dnešní doby je nastaven jinak. Ta hygiena v podstatě jenom plní skutečnosti, které zákonodárci vymyslí a delegují na ni, aby ona naplňovala.

V dnešní době hygiena je v situaci, kdy řeší problém epidemie nebo pandemie, která se tady rozšířila. Nemá prostor se věnovat těm svým běžným činnostem, které předtím měli. Možná to není ani úplně potřeba, protože ta zařízení jsou dnes mimo provoz, jejich majitelé bojují o vůbec přežití a zachování těch provozů. Takže hygiena se soustředí na jinou činnost, v podstatě aby monitorovala situaci toho viru a chránila občany před tím, aby se zbytečně nenakazili, což je určitě velmi užitečné.

Dalo by očekávat, protože máme více takových institucí, které dohlíží na ta zařízení, že si ty instituce budou pomáhat v této době, protože hygiena, jak všichni vnímáme, je přetížená, práce mají moc, kapacity malé. Povětšinou se tak stalo, třeba celníci nebo jiné instituce nabídli pomoc a snaží se hygieně nějak vypomáhat. Nicméně, a to mě mrzí, ze strany SZPI vyvstala opačná aktivita, která v podstatě navazuje na dlouhodobý jev, který tam historicky probíhá, že se s tou hygienou přetahují o kompetence a o rozsah těch činností. Myslím si, že toto není úplně správná doba, jak už řekl pan senátor Kantor, pro řešení této situace, protože ta hygiena má dnes své práce nad hlavu. Nemůže v podstatě správně nebo adekvátně na to reagovat. Takže já si myslím, že toto není úplně dobré. Myslím si, že to není v tuto chvíli vhodné.

Všichni doufáme, že pandemie jednou skončí, že to pomine, že zase bude normální stav, budeme normálně chodit do restaurací, budeme žít normální život. I ta námi dříve neoblíbená hygiena zase bude kontrolovat, aby v těch restauracích nebyla píseň někde, aby všechno bylo tak, jak má být, a žili jsme zdravě. Ale pokud jim teď ty kompetence odebereme, skončí pandemie, tak co oni budou dělat? Oni se rozpustí. Ti lidé půjdou pracovat někam jinam, snad třeba na tu SZPI. Nebo jak to bude? Tomu moc nerozumím. Trošku mě to mrzí. Myslím si, že ta hygiena by tady měla zůstat, měla by zůstat v té síle, jaká je, protože může nastat znovu situace, že zase přijde nějaká jiná pandemie nebo nějaká jiná situace, která je pro nás nepříznivá... A aby tam ti lidé byli, kteří zase budou hledat ta řešení a cesty, snažit se nám pomoct ten náš problém vyřešit.

Závěrem bych chtěl říct, chtěl bych podpořit to, co ten pozměňovací návrh zdravotního výboru, co tady přednášel pan senátor Kantor, chtěl bych vyzvat, aby se tyto věci neměnily a zůstaly tak, jak jsou, jsme na to zvyklí, žijeme v tom. Podle mého názoru není důvod. Děkuji, to je vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, teď přichází na řadu pan senátor Zdeněk Nytra, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. O kvótách už tady byla řeč. Mně na těch kvótách vadí hlavně ten způsob, jakým to bylo napsáno, to znamená, ten... Asi bych nesouhlasil, ale možná bych uměl aspoň pochopit logicky, že prodejce musí mít na svých pultech 55, 60, 65 procent českých potravin. Nechci hovořit o tom, co je česká potravina, jestli kuře, teď nevím, co je správný výraz, vypěstované v Polsku, dovezené do ČR, přebalené do obalu, je česká potravina nebo polská potravina. To je vedlejší. Ale fakt si neumím představit praktickou realizaci toho, že prodejce musí zabezpečit prodej určitého procenta potravin, protože asi by stála nějaká potravinářská policie před pokladnou a vytahovala mi z košíku, když jsem nad procenta, nebo mi přidala české procento. Návrat před rok 1989. My jsme tady všichni starší, takže si vzpomínáme, když jsme chtěli dobré maso, tak jsme k tomu museli přikoupit kilo, dvě kila bůčku, abychom to dostali. Opravdu pro mě není toto cesta.

Ale v té souvislosti, i když to přímo nesouvisí, mě napadá jedna otázka. My tady všichni chceme podpořit naše producenty, naše zemědělce, tak se ptám, proč jsou zavřené farmářské trhy? Kde opravdu španělské brambory asi těžko bude ten prodejce nabízet. Jestli ano, tak je to chyba toho provozovatele, který ho tam s těmi španělskými brambory pustil.

My tady střílíme proti prodejním řetězcům, chceme podpořit naše zemědělce, řetězce jsou otevřené a farmářské trhy jsou zavřené. Nerozumím této logice. Ale to není předmětem tohoto zákona.

Diskuse SZPI a krajské hygienické stanice. Já bych se chtěl opravdu zeptat autorů toho pozměňovacího návrhu, jestli mají nějaká data, že tímto zákonem, kdyby prošel v této části ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dojde k zásadnímu snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů? Znamená to, že v cca 30 tisících provozovnách už je dnes ta snížená úroveň od roku 2015? Máme k tomu nějaká data? Chtěl bych upozornit na to, že krajské hygieny ani tím, kdyby to prošlo bez našeho zásahu, nejsou ze hry. Oni jsou na začátku toho procesu, protože jsou účastníkem stavebního řízení. V případě, že dojde k nějaké nákaze, teď nechci zmiňovat slova epidemie, pandemie, ale obyčejná nákaza, že se někde nakazí někdo, nějakých 10, 15 lidí, salmonelou, opět je hygiena ve hře. To není opravdu o rušení krajských hygienických stanic.

Co je pro mě určitě kladem toho, jak je to obsaženo v návrhu zákona, je omezení duplicity, protože dneska u těch řádově 15 tisíc provozoven, o kterých se bavíme, jeden týden přijde hygiena a druhý týden může přijít SZPI. To mně opravdu vadí.

Na druhou stranu mi vadí způsob, jakým se to do toho návrhu zákona dostalo. Protože opravdu jsme donuceni k tomu, abychom pískali boj, ne mezi inspekcí a hygienou, ale mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem zdravotnictví. Opravdu tato změna kompetencí bez projednání v řádném legislativním procesu je správně? Přiznám se, že nevím, jak mám hlasovat. Věcně bych určitě nepodpořil pozměňovací návrh zdravotního výboru, formálně mám velkou chuť pro to zvednout ruku, protože se mi nelíbí ten způsob. Je to bohužel, není to případ jenom tohoto zákona, kdy jeden ministr vedle druhého obchází klasický legislativní proces, já pro to nemám důkaz, ale předpokládám, že ten pozměňovací návrh připravilo ministerstvo zemědělství, že to nevymyslel pan poslanec Birke. Tolik k tomu.

A teď k tomu, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, panu senátoru Štěpánkovi chci říct, že ještě jsem ten pozměňovací návrh nepodal. On je pouze připraven, protože v případě, že by bylo potřeba, už není čas ho připravit.

Ale chci se opravdu věnovat té části čtvrté, tady bych požádal pana ministra o odpovědi, protože zaprvé paní náměstkyně ministra průmyslu a paní vedoucí legislativního odboru z ministerstva pro místní rozvoj upozorňují na to, že ta část, hlavně písmeno a), ale i písmeno b), je v rozporu s evropskou legislativou. Předpokládám, že když za tím ministerstvo zemědělství stojí, že má rozbor, že to v rozporu s evropskou legislativou není, že není pravda, že už jsme byli upozorněni Evropskou komisí, není to vyhrocené jak u těch kvót, ale i tady už přišel dotaz údajně, jak to ČR myslí.

My se opravdu můžeme rozhodnout, že nás rozpor s evropskou legislativou nezajímá, že jsou nám přednější lokální zájmy. Já s tím nemám problém, s podporou místních zemědělců. Ale budeme spokojeni, když k tomu přistoupí ostatní státy? Co budou dělat naši vývozci mléka, když velké procento mléka se dnes vyváží do Německa? Nebudeme pod opačným tlakem našich zemědělců, producentů? Opravdu chci znát odpověď ministerstva zemědělství, že za to bere zodpovědnost, že je to v pořádku. Já ten pozměňovací návrh nepodám.

Druhá otázka s tím spojená. Opravdu nám nestačí, já jsem to schválně tam vypsal i s těmi paragrafy, opravdu nám v té podpoře, já rozumím tomu, ať naše školy, školky atd. kupují od těch místních zemědělců, ale opravdu nám nestačí ty tři paragrafy, které tam jsou uvedeny? Musíme k tomu využívat, možná sporný, možná ne, paragraf? Máme tam § 37. Zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí. Jestli něco vozím ze Španělska, nebo na Hlubokou z Českých Budějovic, resp. možná spíš naopak, do Českých Budějovic z Hluboké, tak to má vliv na životní prostředí. Jestliže v § 116 je kritérium environmentální nebo inovační aspekty, jestliže v § 117 je písm. b), zase náklady na dopad na životní prostředí atd. Chci znát odpověď před hlasováním. Když budeme využívat tato ustanovení, potřebujeme to, u kterého je možná spor, možná není? Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji vám, pane senátore, prosím pana senátora Herberta Paveru, který je další přihlášený do rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Budu se snažit být stručný. Samozřejmě zákon o potravinách a tabákových výrobcích je nutný, určitě z 90 procent minimálně je potřebný. Bohužel se tam dostaly při hlasování o tomto zákonu věci, které tam být nemají. Myslím si, že by tam ani být neměly. Řeknu hned, které. Ale až za chviličku.

Chtěl bych ocenit to, že ten zákon obsahuje řešení dvojí kvality potravin, to si myslím, že je velmi důležité, protože opravdu nepotřebujeme tady, abychom dostávali výrobky druhé kategorie. Když jezdím občas do Německa a koupím si tam Ariel... To není sice potravina, koupím si tam jogurt a jinou věc z potravinářského řetězce, má jinou kvalitu než u nás. Stejně tak i čokoláda a podobně. Je dobře, že se na to ustavil zákon a že se to bude kontrolovat, protože výrobce si to nemůže dovolit, aby v nějaké bývalé východní zemi občanům nabízel nižší kvalitu potravin. Naprosto s tím souhlasím.

To, že se dostaly kvóty potravin do tohoto zákona, si myslím, že je chyba i pana ministra, protože věděl, že to tam nemělo být, že to nemůže normálně projít. Je to chyba i vlády, je to chyba poslanců, kteří o tom hlasovali. Teď budou mít těžkou hlavu, protože ten zákon, který budeme vracet, protože on se určitě vrátí, bude bez kvót, ale možná bude i s nějakými dalšími pozměňovacími návrhy. Oni budou muset vzít, jak se říká, rozum do hrsti, buď nechají ten zákon tak, jak byl, to znamená, bude to paskvil, nebo tam vezmou i ty věci, o kterých se tady dnes mluví. I já mám trošičku výhrady k tomu, aby se kompetence předávaly SZPI. Kontroluje kvalitu potravin, dělá to dobře, opravdu to dělá dobře. Ale hygiena je hygiena. Kontroluje to, jaká jsou protiepidemiologická opatření, jaká je hygiena práce a další věci. Nejenom na začátku stavby, při povolování, ale i v průběhu fungování provozu. Už to tady zaznělo od pana Kantora, prevence je velmi důležitá v péči o naše zdraví i v této činnosti. Takže bych se vůbec nebál toho, že by byly dvě kontroly na jednu provozovnu. Ti provozovatelé, pokud mají všechno v pořádku, nemusí se ničeho bát. Kontrola přijde a odejde. Vždyť to známe. Kontrola může přijít, ale musí odejít.

Co se týká dalších věcí, já jsem původně navrhoval v hospodářském výboru spolu s Tomášem Goláněm, že vypustíme i v § 37 a) ty místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. Ale čím dál víc, jak o tom přemýšlím, jsem samozřejmě rád, že to tam nakonec bude, říkal jsem to panu ministrovi, říkal jsem to i jiným, my, co bydlíme v blízkosti hranic, ať je to Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, krátký dodavatelský řetězec je i za hranicemi. Není to jenom v našem regionu. Je to i za hranicemi. Určitě si nebudeme nalhávat, ať na Slovensku, v Polsku, v Německu i v Rakousku mají regionální výrobci docela kvalitní potraviny.

Proto, abychom podpořili naše regionální výrobce, je důležitá propagace každého z nás. My musíme říkat lidem, i pan ministr, vláda musí říkat lidem, že mají nakupovat potraviny, které vyrábějí jejich blízcí zemědělci, potravináři. Všichni víte, že ve svém okolí takové výrobce máte. My to děláme, ale chce to, aby to dělala i vláda, aby je podporovala. Ne aby se všude tlačily výrobky z nadnárodních řetězců nebo z těch velkých agropodniků.

Změna kompetencí z hygieny na SZPI se objevovala už v minulém období, kdy jsem byl ještě poslancem, to tam dávala, myslím, paní Balaštíková, která to tak chtěla, chtěla i kvóty potravin, ta nakonec neprošla. Bohužel teď opravdu nechápu, proč poslanci schválili dvojí kvalitu... Pardon, proč poslanci schválili kvóty pro potraviny, když věděli od počátku, že to je naprostý nesmysl.

Určitě podpořím i ty veřejné zakázky, ponechám je tam, protože pan ministr mě přesvědčil, že když to funguje v Rakousku, funguje to ve Francii, tak by to mohlo fungovat i u nás. Jsme v jedné EU, tak by to mělo být. Já jako starosta bych taky byl rád, kdyby v tom zákoně bylo, že můžu podpořit stavební firmy, které jsou v mém okolí, ne nějakou firmu, která je z Prahy. Omlouvám se všem pražským firmám apod. Ale pro mě jako patriota regionálního je lepší, když dodává potraviny někdo z mého regionu, stejně tak i stavební firma z mého regionu, když bude stavět v mé obci, která zaměstnává i zaměstnance z naší obce a z okolí. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Předávám slovo paní senátorce Miroslavě Němcové, která je další přihlášenou do naší rozpravy k tomuto návrhu zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, vážený pane ministře. Přenechám expertům na zemědělství detailní debatu nad jednotlivostmi toho zákona, který dnes přebíráme, probíráme, ale mou ambicí je dát tuto celospolečenskou diskusi do nějakého širšího rámce.

Nutí mě k tomu to, že máme předsedu vlády, který nutně je v jakékoli otázce, která se týká potravin, silně zainteresován, jeho střet zájmů v této věci je neoddiskutovatelný. Do jisté míry totéž platí i o ministru zemědělství.

Jenom úvodem bych chtěla říci, že potravinářská divize Agrofertu je vedle chemické divize nejstabilnější součástí holdingu, zaujímá největší tržní podíl mezi domácími potravinářskými producenty, zejména v pekárenském oboru dosahuje 45procentního podílu na trhu. Agrofert obdělává největší podíl zemědělské půdy na ploše 140 tisíc hektarů, přičemž v domácím zemědělství dnes působí 83 firem holdingu. Potravinářskou divizi Agrofertu v ČR zastupuje 19 společností a jejich roční produkce vypadá takto. 714 tisíc tun pekárenských výrobků, 163,5 tisíce tun masných výrobků, 248 tisíc tun mléčných výrobků. Potravinářských, jsem řekla, že je 19 společností, které tvoří hlavní sekci Agrofertu. Pokud jde o potraviny, patří mezi ně Animalco, která se zaměřuje na dovoz či vývoz zemědělských produktů, včetně živých, chovných a jatečných zvířat. Česká vejce, Kmotr – Masna Kroměříž, Kostelecké uzeniny, Krahulík-masozávod, KU uzeniny s.r.o, masná produkce. Masokombinát Klatovy, mlékárenská produkce Hlinsko, to je Mlékárna Hlinsko a.s., která pod značkou Tatra je také zapojena do školního programu Školní mléko. Odkolek, pekárenská produkce, Olma, třetí největší zpracovatel mléka v ČR. Papei, pekárna Zelená louka, která se proslavila tou dotací na inovační linku na toastový chléb ve výši 100 mil. korun v roce 2017, což se ukázalo, že žádná inovace nebyla. Dále tam patří společnost Penam, největší pekárenská společnost na českém trhu, prodejny Procházka, které provozuje společnost PMU, jsou součástí objektů obchodních řetězců Penny Market, Lidl, Kaufland, ve více než 100 městech po celé ČR. Prodávají sortiment čerstvého vepřového, drůbežího a hovězího masa. Dále je zde Preol Food, jedlý řepkový olej, Profrost, zmražené pečivo, pekárenskou produkci reprezentuje UB Holding, United Bakeries, dále je zde Vodňanská drůbež. To je tedy těch 19 společností, které tvoří tento gigantický střet zájmů premiéra Andreje Babiše, pokud se bavíme o jakékoli otázce zemědělství či potravinářského trhu.

S tím se pojí také dotace, které tato firma pobírá, ať už je to z národních zdrojů nebo z evropských zdrojů. Je nutné poznamenat, že je velmi obtížné dobrat se přesných čísel. Pokoušela jsem se o to v jednotlivých letech, jak ty dotace přesně v té struktuře vypadaly. Kolik který podnik z Agrofertu nebo z impéria premiéra Andreje Babiše, ať už to bylo tehdy v jeho vlastnictví nebo nyní ve svěřenských fondech, kolik který z nich pobírá dotace naše nebo evropské. Nicméně, nějaký přehled jsem přece jenom, aspoň k nějakým číslům jsem se dobrala. Nechci je říkat všechna, protože asi by to vedlo k našemu zahlcení. Uvedu jednom některá.

V roce 2016 společnost Olma získala dotaci 43,8 milionů, společnost Vodňanská drůbež 44,8 milionů. Rok 2017, ta Zelená louka, inovace pekárny toastového chleba, 100 mil. Kč, Vodňanská drůbež 50, Kostelecké uzeniny 19. To je rok 2016/2017. Když se podíváme na rok 2018, tady je zajímavé pozorovat vztah mezi ziskem a celkovými dotacemi u některých společností. Např. rok 2018, Kostelecké uzeniny měly zisk 119,5 milionu korun. Společnost evidovala souhlasy či přísliby dotací či investičních pobídek ve výši 203 milionů. Čili zisk 119, dotace 203. Podobné to bylo u společnosti Olma. Zisk 134, přísliby a dotace SZIF 179,5 milionu korun. Vodňanská drůbež, 139 milionů zisk, dotace 203 milionů korun. Závislost Agrofertu na dotacích se dá vyčíst z výročních zpráv, těch velkých potravinářských podniků Agrofertu. Tyto výroční zprávy potvrzují, tak jak jsem o tom mluvila, že dotace významnou měrou vylepšují bilanci, účetní bilanci těchto společností.

Co je asi důležité, je říci, že za 4 roky působení Andreje Babiše ve vládě, tedy v letech 2014 až 2019, ten loňský rok jsem ještě v úplnosti nedohledala, takže 2014 až 2019, získal Agrofert celkem 10,9 miliardy korun dotací, z nichž nenárokové dotace činily 2,9 miliardy korun. Je to téměř dvakrát více než za 7 let někdejších pravicových vlád, tedy 7 let netvořilo... Za 4 roky získal dvakrát více, než kolik měl na dotacích během 7 let pravicových vlád. Všechny významnější firmy holdingu čerpaly nejrůznější dotace nebo daňové úlevy.

K tomu roku 2019 bych ještě poznamenala, že holding premiéra Andreje Babiše si polepšil v čerpání dotací, přestože ho zasáhly evropské kontrolní audity. Z čerstvě schválených dotačních titulů, výroční zpráva 2019, vykázala dotaci 89,5 milionu korun pro mlékárenský podnik Olma, z domácích zdrojů. Bylo to od SZIF. Státní příspěvek dostal i výrobce mraženého pečiva Profrost. Dále je zde příslib 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova na pořízení technologie na novou porcovnu kuřat. Kostelecké uzeniny počítají s investičními dotacemi, jsme tedy v tom roce 2019, celkem 194,4 miliony korun.

Říkám to tady všechno proto, abych zpochybnila postoj předsedy vlády Andreje Babiše, který hraje divadlo ve sněmovně, hraje divadlo před médii a hraje divadlo před českou veřejností. Vypráví o tom, jak návrh na povinné kvóty potravin ho zaskočil, netušil o něm, odmítá ho, v žádném případě ho nepodporuje. Já to považuji za ryze účelové a nedůvěryhodné. Nedůvěryhodné proto, že premiér, který teď nám předvádí v tomto roce, jak řídí očkování, jak umí rušit a zřizovat maturity, tak nám chce namluvit, že neumí řídit svůj poslanecký klub, že neumí stanovit priority a neumí si je ve svém poslaneckém klubu prosadit.

Je třeba připomenout, že to není nový návrh na povinné kvóty potravin, který se objevil. Už loni na jaře představila podobný pozměňovací návrh skupina poslanců v čele s paní poslankyní Margitou Balaštíkovou z hnutí ANO. Podílel se na něm Zdeněk Podal z SPD a chtěli postupně zvyšovat povinný podíl českých potravin z 55 % až na 85 % v roce 2027. Tehdy pan ministr Toman neodmítal tento návrh. Dokonce říkal: Já nejsem proti tomu, aby se něco dováželo, ale ať se dovážejí věci, které se tady nevyrábějí. Ten návrh není žádná novinka, ty pokusy o to nějak pomoci zejména současným vládním aktérům, kteří z toho vytěží nejvíc, se opakují, a jsme toho svědky i dnes.

Dostáváme se do konfliktu, a byla o tom řeč i tady, nejenom s tím evropským právem, ale také s tím, jak byly představeny priority ČR pro české předsednictví v EU v roce 2022. Jedním z klíčových témat našeho předsednictví má být právě prohlubování vnitřního trhu. Tyto priority představila Poslanecká sněmovna v červnu během jednání Evropského výboru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, informovala na tomto jednání, že česká vláda se chce při svém předsednictví v EU zaměřit především na rozvoj vnitřního trhu a že toto téma bude prioritou za všech okolností.

Tento návrh na kvóty, ještě je potřeba zmínit jednu okolnost, tvrdě odmítají velvyslanci osmi unijních zemí, mezi nimi je např. Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Belgie, Polsko, Španělsko. Říkají, že to je v přímém rozporu s unijním právem, podle nich jsou tyto povinné kvóty jasnou diskriminací zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v EU nepřípustná. Nahrávají domácím producentům potravin v čele s Agrofertem, což jde proti další prioritě českého předsednictví, kterou má být podpora malých a středních podniků.

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton poslal ministru Tomanovi loni v červenci dopis. Budu z něj citovat: Uložení povinného podílu domácích potravin v obchodech jasně vytváří pro tyto výrobky znevýhodněné obchodní podmínky a diskriminuje podobné dovážené produkty. Dále omezuje svobodu maloobchodníků rozhodovat o svém sortimentu a rozložení prodejních ploch. Taková diskriminační opatření jsou zakázána články 34 až 49 Smlouvy o EU. Komisař Breton se pozastavil i nad nesouladem mezi prohlášeními Babišovy vlády a jejími kroky v praxi. Připomněl, že loni v květnu se česká vláda přihlásila do pracovní skupiny na prosazování pravidel na vnitřním trhu. Tato skupina vypracovala a zaslala panu komisaři společný dokument. V tomto dokumentu vyzývá k účinnému vymáhání a provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu. V případě zjištění překážek musí dotčené státy přijmout nezbytná opatření včetně legislativních změn na vnitrostátní úrovni, aby zajistily dobře fungující jednotný trh. To je zpráva Komise, do níž se přihlásila dobrovolně česká vláda, která určila nějaký svůj postup, nějakou svou prioritu a v praxi na naší vnitřní politické scéně dělá kroky zcela opačné.

Závěrem mi jenom dovolte reakci Asociace soukromého zemědělství. Představuje ji pan Jaroslav Šebek, který za tuto asociaci říká, cituji: Vznikl na první poslechnutí velice dobře a je to velmi brutální zásah do svobody trhu, který se obrátí proti spotřebitelům, vedl by jen k zúžení nabízeného sortimentu a k růstu cen. Tuto veskrze obskurní, právně, obchodně i politicky, toxickou věc jsme sledovali s obavami od samého počátku a zásadně a kategoricky odmítáme tento paskvil, který je v rozporu nejen se samotnými principy fungování EU. Hrozí zavedení recipročních opatření v jiných oborech, ve kterých je Česko závislé na dovozu. Pomůže to těm, kteří v tržní síti jsou, tedy velkým domácím potravinářským firmám a agrokomplexům. Nepomůže to drtivé většině menších a středních podniků.

Teď jsem tedy citovala pana Jaroslava Šebka, předsedu Asociace soukromého zemědělství, a s těmito slovy bych vám poděkovala za pozornost a končím svůj příspěvek. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Prosím pana senátora Jana Žaloudíka, aby přišel k mikrofonu. Je dalším přihlášeným.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Tento zákon se dvojtématizoval. Slibuji, že budu mluvit k tomu druhému tématu. K tomu prvnímu jen tolik ke kvótám, že si myslím, že v otevřeném světě by to byl příliš troufale romantický nápad, který neustojíme. Protože jsme v současné době v uzavřeném světě, tak se o to mnozí pokouší, nepochybně je cílem fertilizace, což je oplodňování zejména dotacemi. Ale každopádně si myslím, že když spějeme k tomu světlu, k té Evropě regionů, někdy pro naše prapravnoučata, tak si myslím, že to není namístě a já určitě pro kvóty nebudu, ale to bude jedna osmdesátina tohoto vyjádření.

Ale k tomu druhému. Tady mám pocit neuvěřitelné zrady na vlastním mateřském výboru a neúcty ke všem úžasným lidem, počínaje panem kolegou Kantorem a všemi dalšími, kteří se vyjádřili, že by chtěli, kdyby zůstalo vše při starém, zase chodily takové ty dvojkontroly a trojkontroly, že by se tak v nerozborné jednotě účastnily na všem jednak Státní zemědělská a potravinářská inspekce a jednak krajská hygienická služba. A to musím říct, zdržel jsem se, ale tady budu asi proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože je to v zájmu hygienických služeb. Tady zazněla velmi troufalá hypotéza, velmi odvážná hypotéza, skutečně mě překvapila po těch 10 letech spolupráce ministerstev, o součinnosti. To je skutečně hypotéza na úrovni toho, že když vyměníte roušku a místo toho dáte respirátor, že virus bude mizet. To jsou velmi silné hypotézy. Také víme, že se 20 let nesešla 100 metrů od sebe ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, mají to 100 metrů, ve věci zdravotních a sociálních služeb. Víme, že univerzitní nemocnice se nepodařilo řešit mezi školstvím a zdravotnictvím, ale tam je vysvětlení, že mezitím je řeka, což je pochopitelně náročnější. A tak já vůbec nemám žádné iluze, ale ani sebemenší iluze, že by se podařilo kdykoliv v budoucnu dosáhnout toho, aby ministerstvo třeba zemědělství, kde poměry neznám, tam jsou lidé určitě úžasní, vstřícní a mnoharozměrní, bylo schopno domlouvat s ministerstvem zdravotnictví tak nicotné věci, jako je koordinace dvou celků v rámci jedné činnosti. Vycházím z jakýchsi obav a péče o hygienické služby. Ono to rozbití začalo už za památného bakaláře Šnajdra, který potom prasečí chřipky nám vysvětloval v televizi, jak teď vysvětlují zase další Šnajdrové. Šlo to až k tomu, že jsme si trošku rozbili tu hygienickou službu, nemáme tam lidi, máme tam něco kolem 70 hygieniků, ale pozor, část z nich jsou inženýři, což je bezvadné, inženýr může být mnohem dokonalejší v těch věcech. Jsou tam magistři, nejsou to jenom MUDr., ale pak jaksi chybí ten argument, že to musí mít v rukách ti lékaři všichni. Navíc máme z atestovaných hygieniků, už jsem se přesvědčoval, že ročně atestují jeden až dva, a to ten dva byl v závorce. Takže tam nemáme žádný nárůst. Víme, že se říká, jak se nestíhá to či ono, jsem zcela přesvědčen, že po covidu-19 přijde řada dalších virů, protože vstupujeme do viruvěku, je to tak úžasně regulační nástroj, že je škoda toho nevyužít.

Hygienická služba bude mít mnoho, mnoho práce a nejsem si tak úplně jist, jsem přesvědčen o tom, že mají chodit do školských stravovacích zařízení, do stravovacích zařízení, do domovů důchodců, do těch hromadných, o tom jsem přesvědčen, to nikdo nezpochybňuje, ale nejsem tak přesvědčen, že v popředí jejich zájmu mají být provozy, jak se obracejí řízky a jestli je tam dostatek oleje, spáleného, nespáleného, a tam či onde u přehrady, až se otevřou nějaké stánky. Takže jsem si myslel, že praxe, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce má docela potenciál i akreditaci na to, aby leccos zařídila, má tam znalé lidi z oboru chemie, biochemie, výroby potravin a další, že je to účinná pomoc, skoro jsem čekal, že hygienická služba přijde s kyticí díky a, jak je na Moravě zvykem, dvěma lahvemi bílého, s díky, že se na tom chtějí takto účastnit, protože mají svých starostí dost.

Tady s překvapením zjišťuji, že je to naopak, že se teď dělíme na ty, co jsou podporovači a co jsou odpírači, přitom jde skutečně jenom o to, aby ty kontroly probíhaly, tam, kde je jakékoliv zdravotní riziko, podezření, samozřejmě vstupuje ta hygienická služba, to nikdo nezpochybňoval. Teď jsem v rozporu, jestli střílím do vlastních řad, jako že všechno mají zařídit ti doktoři, nebo jestli mám ty doktory chránit před tím, aby zařizovali to, co stejně nestíhají, a zrovna v hygienických službách je jich docela málo a v nejbližších letech toho ani víc nebude. Přitom jde o ten jeden cíl, aby jaksi se kulturně ne vyráběly, ale distribuovaly potraviny bez velkých rizik, když tam dojde k nějakému průšvihu nebo riziku, aby tam bleskově, nejlépe během minut, vstoupila hygienická služba. Ten argument, proč do toho vrtáme teď, když je doba zlá a nová, no tak, nevšiml jsem si žádného úseku, kde by se teď nevrtalo docela výrazně. Pokud vím, do 40miliardového dluhu se zavrtalo ve směru na 500 miliard. Navrtalo se úplně do všeho. Takže možná, že je doba vrtací, kdy tyto drobné změny mohou pomoci. Docela bych to tady přednášel všechno pyšně, ale jediný mindrák mám vůči kolegům ze zdravotního výboru, kteří to také myslí hezky, chtějí, aby zůstávala ta kvalifikace, hezky si tam souzníme. Tady je ten názor, jestli to má zůstat na domluvě a jestli budeme ověřovat hypotézu, že ministerstva se domluví, nebo jestli se to postaví tak, že hromadné provozy, hygienická služba plus všechny oblasti, momenty rizika, samozřejmě hygienická služba zdravotní, ten zbytek obrovské kapacity státního úřadu zemědělského a potravinářského, který umí věci zařizovat, jak prokázal v minulých letech. Ale samozřejmě že by to bylo nejhezčí na potřepání rukou a za potlesku, že by nás to až tak moc nemuselo zajímat. Ale mě tedy hodně tady pobavila a donutila mě k vystoupení ta hypotéza o úzké a dokonce předběžné spolupráci s ministerstvem, než se tvoří zákony. Věřím, že tomu bude v budoucnu jinak, hodně si to přeji a děkuji za pozornost. Samozřejmě podpořím to nekvótování, podpořím variantu sněmovní, tzn. takové té úpravy, jak si myslím, ve smyslu rozumu, ač proti bratřím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Než dám slovo dalšímu přihlášenému, tak se ptám pana předsedy. Nechce přednostní právo. Paní místopředsedkyně ano. Prosím, paní místopředsedkyně. Jitka Seitlová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Omlouvám se, že jsem využila svého přednostního práva, ale přihlásila jsem se v reakci na vystoupení mého předřečníka. Víte, nemám žádné klientské vazby ani Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, ani na hygienu. Celou dobu, kterou působím ve veřejném dění, vím, že role hygienických stanic je naprosto nezastupitelná v jejich roli prevence ochrany veřejného zdraví.

Teď tady stojíme před otázkou, zda bychom měli převést kompetence, ono se tomu říká daleko výstižněji odejmutí podstatné části kompetencí dozoru nad provozováním a poskytováním stravovacích služeb.

Pan předřečník hovořil o tom, že se to neodebírá v nemocnicích, ve zdravotních zařízeních, že se to neodebírá ve školních jídelnách. Odebírá se to ale v závodních stravovacích zařízeních. Víme, že to jsou zařízení, která mají stejně vážná možná rizika jako třeba další zařízení, která jsou takto hromadná pro stravování.

Hygienická služba by měla v tomto případě, pokud projde návrh zákona, tak jak je, pouze až otázku represí a v případě vzniku epidemie má potom možnost zasáhnout.

Ptám se, proč byl tento návrh předložen až v Poslanecké sněmovně? Proč se to při tom, že se dostáváme do situace určitých kompetenčních záležitostí, tedy kompetenčního zákona, proč se dostáváme do situace, že to je předloženo v Poslanecké sněmovně jako pozměňovací návrh? Možná navážu na paní senátorku Němcovou, která tam vidí širší souvislosti. Ptám se, jak to, že to prošlo? Takovýto zásadní kompetenční návrh, který tam je a který najednou převádí významné kompetence do ministerstva zemědělství.

Myslím si, že by bylo korektní, kdyby ministerstvo zemědělství odmítlo tento návrh pana poslance Birkeho. To by byl asi korektní postoj. Není to připravené, není jasné, jaké budou důsledky, je to poslanecký návrh. V této velmi kritické době, která je, to může způsobit opravdu řadu nejasností v tom, jak bude vykonáván dozor, co se bude dít. Ale ne. Takže ministerstvo dokonce přistoupilo na to, že bude ochotno, velice rádo, aby jeho inspekční orgán tu situaci řešil. Dobře. Už to tady padlo. Má na to odborníky? Má na to specialisty? Ono se hovoří o tom, že je jedno, kdo dělá tu kontrolu, ale ono to opravdu jedno není. Jak jsem si někde přesně ten pojem upřesnila. Takže zemědělci. Ano, ti mají v kompetenci zdravé suroviny a potraviny. Ale hygiena má na starosti zpracování výrobků správnou technologií, pak má na starosti zdraví lidí, kteří na těch provozech pracují, a pak má také třetí věc, která je podstatou toho, co řeší, a to je nezávadné prostředí. To jsou tři věci, které hlavně sleduje. Je to rozdíl od toho, co dělá zemědělská inspekce. Pokud jsem si studovala materiály, oni na ty kontroly chodí spolu a vzájemně se doplňují. Naopak to vůbec nevadí, protože pak je kontrola komplexnější a naopak to má větší efektivitu.

No, tak teď tedy, jak to bude... Pan ministr na tom úvodu řekl, že nedojde k žádnému přesunu lidí, jestli jsem to správně slyšela. Kde vezme odborníky, které potřebujeme pro to, aby tyto otázky, které jsou v rámci dozoru, sledovali? Určitě je to tak, že máme nedostatek lidí v ochraně veřejného zdraví. Je to speciální obor, je to speciální zkouška, kterou musí oni v tomto oboru zvládnout. Pokud přejde kompetence podle návrhu, který před námi leží, na ministerstvo zemědělství, ptám se, prostřednictvím pana předsedajícího, svého předřečníka, jestli se domnívá, že bude více těch epidemiologů nebo těch, kteří mají obor ochrana veřejného zdraví.

Ta situace zůstane úplně stejná, ne-li horší. Takže pro mě, i v tom, co tady byl argument, máme málo odborníků, situaci, že převedeme kompetence na ministerstvo zemědělství, nespraví, ale naopak ji může ještě oslabit.

Teď tedy ještě jedna věc, která byla diskutovaná jedním z mých předřečníků, panem senátorem Nytrou, že by chtěl vidět nebo slyšet nebo mít analýzu, jestli v případě, že bude ponechán pozměňovací návrh, který byl přijat v Poslanecké sněmovně, dojde k převodu kompetencí, tak jestli opravdu by mohlo dojít k nějakému ohrožení výkonu ochrany veřejného zdraví? Pan senátor si musel být jistě vědom, že takovou analýzu takové konkrétní věci nelze v tuto chvíli zpracovat. Jak uvádí specialisté a odborníci, říkají, to, co se děje v hygieně, v ochraně veřejného zdraví, se vždycky ukáže až následně, až v tom čase, nebo dokonce to na povrch vypluje až ve chvíli, kdy se skutečně dostáváme do nějakého rizika krize. My jsme dneska v krizi. Teď si představte, že část buď přesuneme, nebo nepřesuneme, těch zaměstnanců, ale každopádně jakákoliv změna v orgánu státní správy, který se přesouvá, jakákoliv reorganizace, a to každý ví, vždycky znamená určitý propad, nejistoty. To je v té praxi, víme všichni ze své zkušenosti, že tohle nebude ze začátku fungovat tak, jak by mělo, že tam nastane trošku chaos. Ne trošku, možná i větší, protože to je zásadní zásah.

Já si myslím, že tyto hry, které se teď v době velkého rizika, které máme, hrají, že to jsou hry o větší pravomoci, o větší kompetence, ale to jsou velmi nebezpečné hry, které jsou na úkor skutečně toho, aby nám ochrana veřejného zdraví fungovala.

Teď si dovolím ještě jednu věc, která tady zčásti zazněla. Hygienická služba je od počátku 90. let v situaci, kdy se uvažuje, jestli nemá být zrušena. Personálně i finančně je po celou dobu podceněna. Pak přijde pandemie covidu a najednou říkáme: Ale my tam ty lidi nemáme! Tak jim ještě sebereme nějaké další... Já si myslím, že celá veřejnost, a to je moje silná zkušenost, vnímá hygienickou službu jako někoho, kdo kontroluje, to je velmi nepříjemné, ale také někoho, kdo je právě zárukou ochrany zdraví, a spoléhá na ni. Proto si myslím, že návrh, který přišel z Poslanecké sněmovny, je návrh, který není strategicky připraven, který byl ad hoc a vstupuje do kompetencí a který nemůže přispět v současné situaci ke zlepšení ochrany veřejného zdraví. Já jsem osobně přesvědčena, že ani do budoucna. Ano, možná jsou nějaké strategické změny, které se připravují, důležité, ale v tuto chvíli, tak jak to přichází, já to nepovažuji za korektní. Dokonce to považuji za velmi nebezpečnou hru. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Pan ministr velice pečlivě poslouchá a hlásí se o slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chci vystoupit až nakonec, protože dostal jsem mnoho dotazů, vydržel jsem to poměrně dlouho, ale po vystoupení paní senátorky Seitlové už jsem se musel přihlásit, protože tady bylo řečeno mnoho nepravd. Já si je dovolím vzít postupně.

Chci říct paní senátorce Seitlové, že si velmi vážím práce všech lidí, kteří pracují v hygienické službě. Všech! Nezpochybňuji jejich práci. Prosím, abyste nezpochybňovala práci pracovníků Státní zemědělské a potravinové inspekce. Dostanu se k tomu.

Roli v oblasti KHS veřejného zdraví nikdo nebere. To byla první nepravda. Nikdo v oblasti veřejného zdraví nebere KHS nebo hygienickým službám jakoukoliv roli.

Zákon o ochraně veřejného zdraví není nijak dotčen, na to chci upozornit. Kompetence k potravinovému právu náleží ministerstvu zemědělství. My se nikam nevlamujeme. Je to úplně obráceně, paní senátorko.

Prosím, chci říct, že to prošlo napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně. Zároveň chci upozornit, že už 6 let Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje a má výsledky. Je to špatně? Ano, máme odborníky, staráme se o ně. Státní zemědělská a potravinářská inspekce má kompetence v celém potravinovém řetězci, musím se jich zastat, paní senátorko. Vy jste to rozdělila na dvě části. Není to pravda opět. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je dlouhodobě efektivní, nic k tomu nepotřebuje navíc, udělá to daleko lépe. Chci říct, že byste se spíš měla dotázat hygienické služby, proč je hygienická služba v takovém stavu, v jakém je. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je vybavena, nemá problém a bude se zabývat pouze potravinovým právem. Nikam nepřechází vůbec právo o ochraně zdraví spotřebitele, vůbec. Prosím, nikomu se za 6 let dozoru Státní zemědělské a potravinářské inspekce nic nestalo. Naopak se odhalilo spoustu nepoctivostí.

Poslední věc, která se mě opravdu dotkla. Paní senátorko, tady nejde o hry. Tady jde o spotřebitele. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To byly poznámky pana ministra. Nyní je další přihlášený do diskuse pan senátor Petr Šilar... Je to tak, pan předseda nechtěl přednostní právo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se vrátil na začátek. Byl jsem určen jako garanční zpravodaj garančního výboru. Tento zákon jsme velice pečlivě sledovali. Já jsem to už věděl dřív, takže jsem to sledoval i od toho, jak vznikal ve sněmovně. Mám velice dobré informace a chtěl jsem říci, že celou dobu k tomu přistupuji, jako bývalý zemědělec, který se skoro 10 let živil v provozu zemědělském, také proto, že se snažím celou dobu, co jsem v politice, používat normální, zdravý selský rozum. Možná, že mluvím někdy jako venkovan nebo vidlák, tak mi odpusťte někdy ostřejší výraz, ale někdy mně to nedá.

Vše, co tady dnes diskutujeme, bylo pečlivě projednáno na výborech, komisích a je zapsáno ve zpravodajských zprávách. Proto jsem nepovažoval za nutné se k těmto věcem ve své zpravodajské zprávě nebo vystoupení zde na plénu vyjadřovat, protože si myslím, že jsme všichni gramotní a že umíme číst a že nějakým způsobem se na některé otázky dá odpovědět tím, že si přečteme zpravodajskou zprávu.

O kvótách nebudu mluvit, to je naprosto jasná záležitost, si myslím. Doufám, že to nebyla v žádném případě, ani v jednom výboru nebyl nikde předložen návrh, pak to řeknu na závěr, aby tato podoba byla schválena, takže ty kvóty jsou podle mě jasné. Je to špatně, že tam je.

Pozastavím se u těch pozměňovacích návrhů. Především, co se otázky týká, té otázky, která tady dvakrát zazněla, vyplynul z toho návrh pozměňovacího návrhu zákona na zdravotním výboru.

Co se týká historie toho projednávání, mně velmi překvapilo to, že se mnozí pozastavujete nad tím, že tento návrh byl přijatý jako pozměňovací návrh poslanecký a že tím pádem jako kdyby byl méně, jsem pochopil, ne snad protizákonný, ale že to je prostě velmi špatná věc, když se přijmou některé pozměňovací návrhy. Kolik my tady projednáváme pozměňovacích návrhů ad hoc? I na plénu. Já jsem byl, když se jednalo o klecovém chovu slepic, tak jsem tady byl kárán za to, že můj pozměňovací návrh neprošel výborem, že byl předložený až na plénu a že žádný takový pozměňovák by se neměl projednávat. Kolegyně Renata Chmelová by si jistě vzpomněla.

Z toho důvodu si myslím, že každý pozměňovací návrh má stejnou cenu, ať je podán kýmkoliv. Je to podle zákona, podle jednacího řádu. Takže já bych to nezpochybňoval. Navíc, vzpomněl jsem si, já jsem tady asi moc dlouho, to, že to dělají ministerstva, že potom předkládají návrh pozměňovací, děláme to my všichni. Nebo nevím, jestli ne my všichni, ale dělá se to celou dobu.

Že ministerstva potom ještě, protože se ty zákony projednávají strašně dlouho ve sněmovně. Víte, že tento zákon byl předložený na jaře 2019. To znamená, že od té doby samozřejmě se to vyvíjí a jednání probíhají. Potom to ministerstvo nemá možnost to předložit jinak než pomocí poslanců.

Sám jsem byl požádán několikrát, i tady v Senátu, bývalým ministrem zemědělství, který dával pozměňovací návrh v některých zemědělských zákonech, až teprve ve sněmovně, nebo v Senátu. Vůbec to nepovažoval nikdo za divné. Takže já si myslím, že neměli bychom se nad tím pozastavovat, tady jde spíš o věcnost. Jestli ten pozměňovák je potřeba, nebo není potřeba. Jestli řeší podstatu nebo ducha toho zákona a věci upřesňuje.

To, že se tak děje, je chyba sněmovny a chyba této doby, kdy pozměňovací návrhy a návrhy poslanců se překládají jak na běžícím pásu. Trošku jsem se usmál při poznámce kolegy Nytry, když se pozastavoval nad tím, že pan poslanec Birke to předložil jako pozměňovací návrh poslance, že to neudělala vláda, potažmo ministerstvo zemědělství, když vím, že, a víme to všichni, že ve sněmovně byl podle mě nejdůležitější zákon daňový, o zrušení superhrubé mzdy, byl přijatý na základě návrhu poslance Babiše, ne vlády. Kolegové z ODS tento návrh podpořili. Takže já si myslím, že co se týká kompetencí v potravinovém zákoně, je proti tomu slabý odvar a slabý čajíček. Myslím, že tímto směrem bychom se neměli ubírat, ale měli bychom se řídit věcností, jestli to skutečně má nebo nemá dopad do toho zákona a jakým způsobem to má potom vliv, ne na voliče, ale na spotřebitele. Potažmo na zemědělce.

Já jsem celý ten návrh zákona, já jsem byl velice rád, že jsem mohl prodiskutovat se zástupci zemědělské Agrární komory, Potravinářské komory, SZI, s Asociací soukromých zemědělců, potravinářů, z Hospodářské komory. Shodli jsme se na věcech kolem těch kvót. Byl jsem za to nesmírně rád, že tento návrh takto je, teď ten pozměňovací návrh, takto předložen tady v Senátu.

K tomu nešťastnému, ke krajským hygienickým stanicím, já si myslím, že problém byl v tom, že při průběhu jednání toho zákona, ještě než jsme měli to plné znění tady v Senátu, jak to bylo v té sněmovně schváleno, tak již tehdy jsme dostali všichni dopis od krajské hygienické stanice, od ředitelky krajské hygienické stanice. Mnohé z vás, myslím, kontaktovali vaši krajští hygieničtí ředitelé, konkrétně mě určitě, protože ředitel v Pardubicích, krajské hygienické stanice, Tonda Vykydal, je můj kamarád, tykáme si, známe se. Volal mi k tomu několikrát, posílal nějaké podklady. A jenom opakuji to, co jsem mu říkal. Tímto se, promiňte mi ten familiární výraz, Tondovi omlouvám. Tondo, nemáš v těchto věcech dobré informace. Nikdo vám žádné kompetence nebere. To je pocitová záležitost. Státní zemědělská inspekce prostě pracuje podle požadavků potravinového práva a krajská hygienická stanice podle zdravotního nebo podle kontroly v této oblasti.

Tady jde o to, jednu věc, kvůli které si myslím, že tento návrh je dobrý, je v tom, že se zruší dvě dozorové organizace, které budou ve stejné provozovně kontrolovat totéž. Nejedná se o 30 tisíc provozoven, ale o 15 tisíc, podle informací. Mám z praxe, vím velice dobře, když chodí do podniků veřejného stravování nebo, řekněme, do hospod, když přijde kontrola ze SZPI, ze zemědělské inspekce, já se omlouvám za ty přebrepty, a potom tam jde hygiena. Ťukají si na čelo. Nejenom ti hospodští, ale i ti provozovatelé veřejných podniků, proč tam chodí dvě kontroly, když kontrolují úplně totéž. Je třeba jim vysvětlovat, že to je podle dvojího zákona, tak si myslím, že už to je úplně špatné. Pro ně to je prostě, omluvte mi ten výraz, buzerace. Takže z toho důvodu, jestliže se bude tento, když bude kontrola, tatáž kontrola se stejnou kompetencí, úplně všechno dělat jedna organizace, navíc ještě centrálně řízená, ne krajské hygienické, tak si myslím, že dojde jenom ke zlepšení toho, že se odstraní administrace a nebude žádný nárůst pracovníků. Já nechápu, jak tady teď jsou různé spekulace o tom, jak dojde k tomu, že se tam zvýší počet pracovníků a další a další věci.

Navíc chápu jednu věc, a teď mně promiňte, páni doktoři mají samozřejmě vždycky pravdu, my jsme se to tak jako naučili, že to je vždycky jako víc než třeba pracovník zemědělské inspekce nebo ministerstva zemědělství. Já to znám ze zemědělství, pan doktor Veterinář, to byl vždycky, ten, když něco řekl, tak to byla vždycky pravda, i když řekl sebevětší kravinu. Ale to už je věc pohledu na věc.

Velice jsem uvítal to, co říkal kolega Žaloudík. Já si myslím, že to řekl velice dobře. Navíc ještě humorně. Myslím si, že o to vůbec nejde. Krajská hygienická stanice si myslím, že si může své kompetence v klidu řešit, ne na úkor, že jí to někdo bude dělat na úkor. To jsem chtěl říct, jenom tuto věc.

Co se týká té podpory regionálních potravin, já si myslím, že na to bude ještě reagovat pan ministr. Tyto věci jsme také velice pečlivě probírali. Chtěl jsem říci, že já jsem právě, jakožto praktik, uvítal, konečně, že v zákoně je ta podpora pro ty regionální produkty i touto formou. Ty poznámky, které přišly z ÚOHS, a potom jaksi varovný prst: Podívejte, Evropská komise se na to nebude dívat dobře... Mě vždycky nesmírně rozčilují. My se vždycky musíme vymlouvat, my Češi máme takovou povahu, tak na nějakou vrchnost. Vždycky někdo někde visí nad námi. Tak se na ně musíme vymlouvat, na nějakou vrchnost. Teď se vymlouváme, když nemůžeme na ministerstvo a na vládu, tak se vymluvíme na Evropu a na Brusel. Za všechno může Brusel. Místo toho, abychom vzali rozum do hrsti a používali zdravý rozum. Jestliže tady je možnost podporovat regionální zemědělce, je to tam napsané, v tom zákoně, může, ne musí, ale může použít princip toho krátkého řetězce, tak ať to, pro pána krále, naši spotřebitelé dělají, ne, ať se zase vymlouváme, jestli se na nás někdo nebude náhodou dívat úkosem z Bruselu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Předpokládám, že i tentokrát bude chtít paní místopředsedkyně využít svého přednostního práva? Nemýlím se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji. Já jen velmi krátce bych chtěla poděkovat panu senátorovi Šilarovi za předložení návrhu, který se týkal kvót. Děkuji za to zpracování, určitě je výborné. Tento návrh je zpracován a předložen, aby situaci řešil. Já ho moc ráda podpořím.

Ale proč jsem se přihlásila, za to se omlouvám, já bych chtěla říct panu ministrovi, když se na mě tak obořil a několikrát mě jmenoval, že jsem ve svém vystoupení nezpochybnila práci ani hygienických stanic a jejich všech zaměstnanců ani Státní zemědělské a potravinářské inspekce. To lze samozřejmě ve stenu dohledat. Naopak, já si jejich práce velmi vážím. Využiji tuto chvilku, že bych chtěla poděkovat všem těm, kteří pracují na hygienických stanicích, a těm, kteří jim pomáhají právě teď v době pandemie. Vím, že ta situace je pro ně stresová, nelehká. Takže to je jenom moje poznámka. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Prosím teď paní senátorku Dernerovou, která je další přihlášenou do diskuse.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem jedna z těch, která připodepsala návrh změny, kterou tady přednášel náš kolega Lumír Kantor.

To, co se mi na tom nelíbilo primárně, bylo to, že skutečně se toto dostalo do zákona zase nestandardním procesem. Já nemohu souhlasit se svým předřečníkem, kterého si jinak vážím, kolegou Petrem Šilarem, že tady něco podceňujeme, že jsou to ty přímo podané návrhy, ať už u nás, nebo na plénu, nebo tedy v Poslanecké sněmovně. Ale obvykle v tom vidím čertovo kopyto, hlavně tedy v Poslanecké sněmovně. Protože často ty vládní návrhy vypadají dobře a pak přijde nějaká tvořivost a vypadá to úplně jinak. Tady se mi právě vůbec nelíbí, že tento návrh neprošel vůbec zdravotním výborem Poslanecké sněmovny. Já bych chtěla znát názory kolegů, kteří sedí v tom výboru. Ty nám tu chybí. To je jedna z věcí, která mně na tom velmi vadila. Protože to bylo ve druhém čtení, opakovaném druhém čtení, a prostě za mě nepřehledná situace. To je jedna věc.

Druhá věc je ta, že nemusíme tuto změnu dávat právě ke kvótám a k tomuto zákonu v době nouzového stavu. Za mě je to také špatně. Proč? Proč se o tom nemůže diskutovat? Proč? Je v tom nějaký problém? Asi ano.

Já jsem chtěla poděkovat, prostřednictvím pana předsedajícího, paní senátorce Němcové, protože mě pak trochu napadlo, jestli tady potom nenastal nějaký střet zájmů, protože Státní zemědělská a potravinářská inspekce dozoruje prvovýrobu, vypěstování pšenice, semletí, pečivo pak, tvorba jeho, pak prodej. A pak tady přijde další kontrola. To znamená v těch provozovnách, kde se to tedy připravuje. Třeba hygienici na něco přijdou. Třeba přijdou na technickou sůl, na antibiotika. Tím, že toto my teď sebereme, následuje to, že ta prevenční činnost hygienické služby bude pominuta. Výsledkem toho bude, že hygienici budou potom hasit požár, protože už tady vznikne nějaká infekce. To tady tak uvažuji nahlas.

Takže si myslím, že je důležité, aby to zůstalo tak, jak to je. Bavme se o tom do budoucna, nemám problém, nemám problém, ale za této situace ten problém prostě mám.

Je tady taky stanovisko České lékařské komory, já jsem tedy i v představenstvu České lékařské komory, oslovila jsem pana viceprezidenta Mrozka. Jenom zacituji: „Hygiena výživy a problematika hygienických požadavků na výkon činnosti v rámci provozování stravovacích služeb je součástí vzdělávacího programu lékařů, kteří získali specializovanou způsobilost v oboru hygiena a epidemiologie.“

Važme na miskách vah, kam tedy ta kontrola patří. Já bych poprosila o podporu našeho návrhu, ale samozřejmě to je na každém z vás. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Teď se hlásil pan ministr ještě o slovo? Pane ministře, platí to? Ne, už ne. Dobrá. Takže slovo teď má pan senátor Přemysl Rabas. Prosím, pane senátore. Přichystá se pan senátor Pavel Fischer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Přemysl Rabas:  Paní předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já, bohužel možná pro vás, řeknu to, co tady už zaznělo, ale považuji to za tak důležité, že to chci ještě jednou shrnout.

Asi se nebudeme zabývat otázkou, protože na ni nenajdeme odpověď, proč předkladatelé zvolili tento způsob, tuto cestu? To je otázka velmi zajímavá. Co je vedlo k tomu, že vlastně obešli celý ten legislativní proces? Taky se nechci zabývat tím, proč zachovat nebo nezachovat status quo, to tady taky zaznělo. Mně se i líbil názor pana kolegy, senátora Nytry, ano, i mně se zdá ta duplicita zbytečná, i mně se zdá logické, že by se s tím mohlo něco udělat, ale zároveň se mi zdají logické ty názory protistrany. Ale ten problém je v tom, že nebyl prostor pro to ty věci projednat vůbec. To je velmi vážné, protože tady nebyl problém přece ten návrh dát dříve. To znamená, ty moje otázky jsou, jak se to dostalo do toho legislativního procesu a kdy se to tam dostalo? To si myslím, že je nesmírně závažné, protože zase, nikdo neupírá zákonodárcům zákonodárnou iniciativu, mají ji nejen kraje a vláda, ale taky poslanci a senátoři. Nikdo jim neupírá tu možnost, aby v průběhu procesu kdykoliv vkládali do toho procesu svoje názory. V tomto případě by mi přišlo logické, že přijde vládní návrh, na něco se tam zapomnělo, není to věc upravené formulace, ale je to úplně nový bod, který se vkládá do toho zákona, a že když se na to zapomnělo, že třeba poslanec opozice s tím přijde, protože on nebyl v tom procesu. Ale tady poslanec vládní koalice až po roce a půl, kdy to už leží ve sněmovně a kdy to prošlo všemi těmi procesy, kdy to bylo v meziresortních řízeních atd., ta předloha toho zákona, po roce a půl až, když se znovu otevřelo druhé čtení, bez možností další debaty s odborníky atd. se najednou tam dostal tento zásadní návrh. To znamená, jak se tam dostal, je otázka, a kdy se tam dostal. Kdy? V době nouzového stavu, už to tady zaznělo. V době, kdy ministerstvo zdravotnictví má úplně jiné starosti, kdy hygiena padá na ústa s prominutím, najednou rychle, nestandardně, nesystémově tam strčíme něco, co mohlo úplně klidně počkat. Tady není žádné nebezpečí z prodlení. My jsme tady minulého půl roku řešili několikrát návrhy zákonů, kdy se musely řešit z hodiny na hodinu, kdy doopravdy bylo nebezpečí z prodlení a kdy Senát pomáhal vládě a parlamentu, scházeli jsme se mimo pořadí atd., tak jak bylo potřeba. Ty věci spěchaly. Tento návrh vůbec nespěchal, ten mohl klidně počkat. Proč se tam dostal touto zvláštní cestou, je otázka, po roce a půl, bez vlády, bez projednání meziresorty, bez projednání s odborníky, bez projednání přes řadu výborů. Já bych souhlasil s panem kolegou Žaloudíkem, teď tady není, že ty resorty se možná mezi sebou nedohodnou, že chtít po nich dohodu asi není možné. Ale debatu po nich můžeme chtít. Aby to projednali odborníci. Protože my tady často odborníci nejsme. To mělo proběhnout odbornou debatou. My měli ty argumenty dostat z obou dvou stran, protože pan kolega Šilar správně řekl, že se snažil získat co nejvíce informací. Všimli jste si toho výčtu? Vyčetl jenom organizace, které jsou na té jedné straně barikády. Ale kde je stanovisko té druhé strany? To je taky velmi zásadní.

Když se podívám na ten způsob, ten velmi prapodivný způsob, jakým to proběhlo, tak pan ministr má blízko k Hradu. Mně to připadá jak z dílny hradní partičky. Úplně na hraně zákonů, úplně na hraně možností legislativy si rozehraji hru, kdy chci, aby ostatní byli jenom statisté, kteří budou jenom koukat, kteří tam budou jenom stát. Nám je to už přihráno. Vy s tím už nic nemůžete dělat, vy to můžete jenom přijmout, protože my jsme si to zařídili tak, že do toho co nejméně lidí bude vstupovat, co nejméně resortů se tam bude ozývat, co nejméně odborníků do toho bude mluvit. Nezbývá nám než to jenom přijmout.

Mně se zdá, že Senát tady není od toho, aby si z něj někdo dělal takto dobrý den. Chápu, že jsou situace, a znovu se k tomu vracím, kdy je nebezpečí z prodlení a kdy musíme třeba pustit i něco se skřípáním zubů.

Tady třeba zaznělo to, že premiér jako poslanec dal návrh na úpravu daňového balíčku, ale to není správný příměr. Protože ta věc se projednávala ve vládě, tam premiér neuspěl.

Takže on to musel podat jako poslanecký návrh. V tomto případě tento návrh nebyl ve vládě řešen a nebyl řešen mezi resorty. To je úplně jiný příklad. Takže já si myslím, že by bylo velmi správné, abychom se tady snažili kultivovat politickou kulturu, rozvíjet, protože od revoluce, když se na to trochu podíváte, vidíte, jak postupně upadá, jak pořád víc a víc je dovoleno nám, politikům, jít na hranu zákona a často téměř za hranu zákona, jak se propadáme do určitého marasmu. Senát v tomto případě stojí v roli určitého užitečného hlupáčka, kterému nezbude nic jiného, než to podpořit. Mně to přijde špatné.

Znovu říkám a podepisuji to, co říkal pan senátor Nytra, třeba v konečném důsledku pro to zvednu ruku, ale chci, aby to prošlo celým procesem. Toto je špatné, mělo by se to vrátit, ať to proběhne standardní cestou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní se hlásí skutečně pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou dobrý den, vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jen velmi stručně. To, co tady vystoupil pan senátor Rabas, tak mi to přišlo, že vyhlašujeme válku a ještě do toho tahat Hrad a další věci, víte, pak jsem ještě byl v Moskvě a v Pekingu, abych ten zákon mohl předložit. To chybělo, abyste tam dopověděl. To opravdu, že z hradní dílny, já se omlouvám, to prostě není pravda. Ale nechám to na váš názor, mě se to dotýká osobně, omlouvám se.

Jenom chci říci jednu věc. Pozměňovací návrh byl podán v okamžiku, kdy jsem to projednal s tehdejším ministrem zdravotnictví. Byla u toho paní hlavní hygienička, byl u toho pan náměstek z ministerstva zemědělství. Kdyby byl nesouhlas tehdejšího pana ministra, nikdy bych si to nedovolil předložit, to zaprvé. Takže jenom tato věc.

Bylo to projednáno na plénu sněmovny standardní cestou, pozměňovacím návrhem. V Senátu to bylo v pěti subjektech, nevím, co je špatně. Tzn. v pozměňovacích návrzích podle vašeho názoru by měly být jen technické úpravy? Já si myslím, že jsou nějaká pravidla a my jsme žádná pravidla neporušili. Rozumím vašim argumentům, nicméně tento zákon se bohužel už projednává strašně dlouho, měl být už před rokem. Nechci čekat dalších 21 měsíců. Pokud s tímto vyslovilo v daném okamžiku souhlas ministerstvo zdravotnictví, tak jsme si to dovolili předložit. Samozřejmě já teď nebudu říkat, jak máte, nebo nemáte hlasovat, to bych si nedovolil, je to vaše rozhodnutí, které budu respektovat samozřejmě dál. Ale jenom jsem si dovolil vyjádřit, že tam opravdu nebyla žádná podbaba, udělali jsme to standardní cestou, jak to bylo, protože jsme s tím spěchali. Já tomu rozumím, ale nicméně, prosím, pochopte zase druhou věc, že chci rovnost před zákonem pro podnikatele. Jedna restaurace je na růžku, druhá je o sto metrů dál, jednu kontroluje hygienická stanice, druhou Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Tohle je jeden z problémů. Chci spotřebitelům zajistit, aby měli stejnou možnost kvality potravin. Znovu opakuji, prosím, berte to tak, že my to chceme kontrolovat pouze podle potravinového práva. Vůbec se nedotýkáme zákona na ochranu zdraví. To je zcela zásadní věc.

Co se týká projednávání, ano, možná to nebylo úplně na vládě, ale já jsem se to snažil projednávat, neuspěl jsem, jak jste řekl, stejně, takže pak to šlo do sněmovny, po dohodě s tehdejším ministrem zdravotnictví jsme si řekli: Dobře, takže s tím budeme souhlasit. Proto jsme to udělali. Buďte si jist, že kdyby s tím nesouhlasil stávající ministr zdravotnictví, tak bych to nepředložil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkujeme, pane ministře. Nyní má slovo pan senátor a předseda výboru Pavel Fischer. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Pane ministře, dámy a pánové, já jsem chtěl navázat na ty, kdo tady na tom místě dnes vzpomněli Andreje Babiše, jeho rodinu a jeho gigantický střet zájmů. To je totiž plátno, na které musíme promítnout zákon, o kterém právě teď jednáme. My máme pocit, že máme péči o naše české zemědělce a výrobce, a je to tak dobře, pěstitele, chovatele, všemi deseti jsme pro. Ale měli bychom si do toho také promítnout agrobarony, kteří čekají ve frontě a kteří dobře vědí, jak se dostat rychle k dotacím, respektive jak si prolobbovat změny v zákoně.

Proč o tom mluvím? Máme tady velmi vážný střet zájmů, se kterým se dnes už zabývají i orgány EU. Proto změny v tomto zákoně, které jsou v konfliktu s právem EU, by nás měly dvojnásob zajímat. Proto tady dneska vystupuji a za chvilku zmíním, že také načtu v podrobné rozpravě později jeden pozměňovací návrh. Tento Senát se přeci střetem zájmů Andreje Babiše systematicky zabývá. Nemělo by nám proto uniknout několik detailů, na které za chvilku upozorním.

Problém s kvótami na potraviny v našich řetězcích už byl diskutován bohatě. Pouze uvádím, že budu podporovat odstranění této diskriminace, protože by se jednalo skutečně o střet se Smlouvou o fungování EU. ČR si tento luxus nemusí dovolit. Úplně stačí, že náš pan premiér tento střet, respektive jeho rodina, jeho fondy, musejí řešit a vlastně tím škodí zájmům ČR a všech našich občanů.

To, co je ale zajímavé, je, že na tento problém s kvótami na potraviny byli pan ministr a vláda upozorňováni opakovaně. V červnu ve Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny můžeme najít, z 24. června 2020, usnesení č. 337 z 52. schůze, kde se jasně říká, že připustit, aby kvóty na potraviny v zákoně zůstaly, by bylo velkou chybou. Mě by zajímalo, jestli toto doporučení došlo ze sněmovny až na ministerstvo zemědělství k předkladateli, protože jak dobře víme, v tom zákoně nakonec kvóty zůstaly. To byl červen. Možná že někdo neumí číst česky rozhodnutí sněmovního výboru, ale v červenci píše osobně pan komisař pro vnitřní trh, v oblasti, která je prioritní pro ČR. Vytýká zákonu úplně stejnou věc. Proto jsem chtěl jen upozornit, že se to nenarodilo samo sebou, ale že ti, kteří tento zákon připravovali, prodiskutovávali a odhlasovávali, připustili, že tento defekt v zákoně zůstal až úplně do konce.

Protože to byli právě také poslanci vládní koalice, kteří v tomto smyslu vyslovili souhlas. Ne jednomyslně, ale naprosto jednoznačně. To je, jako kdybychom pustili těžkou techniku zemědělskou, aby nám rozjezdila naše komunikace v našich obcích, naše chodníky. To je věc, která se musí napravovat. Proto jsem rád, že se Senát tohoto tématu chopil a že toto ustanovení ze zákona budeme negovat, popírat, vracet sněmovně v upravené podobě.

Pak je tady ale další konflikt s evropskými pravidly, na ten chci dnes zvlášť upozornit. V části 4 poslanci načítají změnu, která se tam dostává jako poslanecký návrh. Poslanci jsou členy hnutí ANO. Tady bychom měli zbystřit, protože pokud se tento ctihodný Senát zabývá konfliktem předsedy vlády, měl by si také všimnout, že to jsou poslanci za hnutí ANO, kteří tam celou část 4 načítají. Podívejme se do přepisu a do vysvětlení, do zpravodajské zprávy, do toho, proč to tam dávají, jaký je úmysl zákonodárce podle těchto poslanců. Můžete si je okamžitě najít, já je nebudu ani jmenovat, ale jsou tam velmi významné osobnosti hnutí ANO. Říkají, že je potřeba prosazovat české potraviny. A potom do ustanovení říkají něco o krátkých dodavatelských řetězcích. Problém je, že to tam dávají bez konzultace s ministerstvem pro místní rozvoj, a že kdyby tento text procházel řádným legislativním procesem, tak by to tam nikdy nemohlo zůstat. Čili máme tady defekt číslo 2. Na ten zatím Senát nereagoval jako na problém. Já jsem na to chtěl upozornit a podpořit vystoupení, se kterým tady před chvílí přišel pan předseda Nytra, kterého chci podpořit, protože položil otázky panu ministrovi ve věci té čtvrté části, které nás musí zajímat, protože pokud poslanci z hnutí, které je tak blízko navázáno na muže, který založil holding, jak bylo před chvilkou připomenuto, který potkáváme doslova na každém kroku, tak by nemělo ujít naší pozornosti, že tady je cosi v úmyslu zákonodárce, co je v rozporu s evropskými pravidly a co je nakonec i v rozporu se zájmy českých občanů, protože by to mohlo všechno prodražit a vlastně by to ještě vyvolalo další opravy na celém zákoně, o kterém jsme slyšeli, jak dlouho se projednává.

Já vám uvedu jenom jeden příklad za všechny. Když se podíváme do zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2016 Sb., č. 134, jsou tam rovnou tři paragrafy, které tady už byly zmiňovány, § 37, 116 a 117, které umožňují například, aby autorita, starosta, radnice nebo nějaká instituce, v souladu s tímto zákonem vypsala následující veřejnou zakázku, například chceme, aby to byl dodavatel, někdo, kdo nám dodá věci z blízka, tzn. například tak daleko, jak dojede dnes elektromobil. Proč ne? To by mohlo být v souladu s těmito ustanoveními. Můžeme jít dál. Chceme, aby uhlíková stopa v případě dodávek nebyla větší než... Může se tam dát číslo, respektive nějaká hodnota. Zatřetí může se do toho zohlednit celý životní cyklus nebo celkové náklady na dodávku, které zahrnují i ty tzv. externality. Můžeme tam dokonce promítnout například zájem, aby místní škola nebo nějaký start-up se do toho mohly zapojit. V případě, že jde o chráněnou dílnu, která široko daleko nemá konkurenci, i to se tam může přeci promítnout. V kombinaci těchto ustanovení najednou vidíme, že to, co tady všichni podporujeme, místní dodavatelé, ekologické zemědělství nebo někdo, kdo je z blízka, že se tam může promítnout a nemusíme ten zákon měnit ani o jednu čárku. To je moje poselství.

Konzultoval jsem to s experty a mohu vás ujistit, že právě ten úmysl zákonodárce, těch, kteří přišli s tímto pozměňovacím návrhem a kteří všichni jakoby náhodou, to by nám nemělo uniknout, jsou součástí hnutí ANO a podporují svého šéfa v jeho podnikání, respektive jeho rodinný byznys, abychom byli přesní, v tomto případě tam vkládají cosi, co je v rozporu s evropskými pravidly z hlediska veřejné soutěže nebo veřejných soutěží a obecně vnitřního trhu.

To je možná poslední věc, na kterou jsem chtěl upozornit. Tato vláda vnitřní trh má jako prioritu a v tomto zákoně dělá rovnou dvě věci nebo připustila dvě věci, které jsou s tím v zásadním rozporu. Tato vláda chce vnitřní trh vzít jako prioritu pro naše předsednictví v rámci EU. Opět si tady vyrábíme problém, který budeme muset vysvětlovat? Buďme odvážní, když řekneme A, řekněme i B. Je ČR ekonomika, které záleží na exportu, která je otevřená a nechce další hranice a bariéry, jejíž firmy životně závisí na tom, aby se mohlo exportovat bez bariér a bez diskriminace? Pokud ano, já myslím, že se na tom shodneme, protože to je prostě fakt, tak bychom měli říci B. A to B je, že ustanovení zákona, které nám pan ministr v podobě, která přišla z Poslanecké sněmovny, jsou mizerná. Ve dvou případech. Kvóty, zaplaťpánbůh, že je budeme dávat pryč. A potom je tam celá část 4, která stojí za pozornost a kterou načetli poslanci v rámci svých iniciativ.

Můj návrh je, abychom z nich vyňali pouze jedno písmeno, a sice písmeno a). V podrobné rozpravě to potom vysvětlím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní dávám slovo panu předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Jste regulérně na řadě, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, co se týká kvót na potraviny, tady, si myslím, bylo už všechno řečeno. Já se jen připojuji k těm, kteří si myslí, že by měly být ze zákona odstraněny.

Vrátím se krátce, spíše z věcného hlediska, ale ono to vždycky všechno spolu souvisí, k záměru převést část kompetencí z hygienických stanic na SZPI. Řeknu vám tady takový krátký příběh, věřím, že si to každý z vás potom podle svého vyhodnotí.

Já jsem dostal 5. března možná společně s vámi dopis od ústředního ředitele SZPI, pana Ing. Martina Klanici, ve kterém mi na čtyřech stránkách píše, že je nutné, abychom ten výborný pozměňovací návrh, který byl přijat v Poslanecké sněmovně velkou většinou hlasů, schválili. Tak jsem ho vzal a poslal jsem ho k vyjádření na hlavní hygieničku. Pak jsem dostal 11. března dopis Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, který zase říká, že by bylo velmi dobré, kdybychom to nechali, jak to je, a pozměňovací návrh pana poslance Birkeho nepřijímali. Tak jsem ho vzal a poslal jsem ho panu řediteli Klanicovi, aby mi ho také připomínkoval.

Dostal jsem odpovědi. Obě dvě shodou okolností 12. března.

Nejdříve třístránkovou odpověď pana ústředního ředitele Martina Klanici na odborový svaz, který říká, že to může být, jak to je, a že by na tom hygiena neměla být tak, že jí bude odebrána část kompetencí. Tam byla odpověď na tři stránky, že to je tak, že je to správně, jak to bylo v Poslanecké sněmovně schváleno. Jsou tam zopakovány v podstatě argumenty, které byly uváděny v prvním dopise, který jsem obdržel.

A pak jsem dostal, to mě překvapilo a docela i potěšilo, odpověď od hlavní hygieničky, tenkrát ještě paní Jarmily Rážové, která rozebrala, asi ne ona, možná její pracovníci, na deseti stranách, takhle to vypadá, argumenty SZPI, proč by to mělo být u nich a ne na hygieně. Ke každému argumentu napsala reakci. Nejsem odborník, takže mi z toho jen vyšlo, když jsem si ty reakce přečetl, teď to trošku zjednoduším, ale ono to je důležité pro naše rozhodování, mně z toho vyšlo, že by vůbec nejlepší bylo, kdyby se to vrátilo před rok 2015, kdy to všechno dělala hygiena. Jen to vysvětluji, jak to z toho vypadá, když to čtete jako laik. Tzn. jinými slovy z hlediska té argumentace je to tak, že jsou tady dva státní orgány, které mají naprosto rozdílný názor na to, co dneska máme nebo nemáme schválit. Netají se jím a dokonce nás zásobují případně argumenty.

Co se mi zdá z argumentace hygieny nezpochybnitelné, jsou tři věci, a ty si myslím, že by mohly být zásadní. Já podle nich jsem se nakonec i rozhodl, co udělám. První je, že, a ta čísla nebyla zpochybněna, k žádnému sjednocení kontroly nedochází. Děje se jen to, že v současné době 45 000 zařízení kontroluje hygiena a 30 000 SZPI. To, co se stane, je, že SZPI nebude kontrolovat 30 000, ale 60 000. Hygieně zůstane 15 000. Tzn. stále to zůstane tak, z 15 000 budou 12 000 potravinářské provozy stravovací. Pořád tam zůstane dvojkolejnost, žádné sjednocení nenastává. Akorát kdo měl méně, teď bude mít více. Kdo měl více, teď bude mít méně. Takže to je první výsledek, který mi z toho vyšel. Případně předpokládám, že pan ministr může říci, že to třeba takhle není, ale takhle je to tady napsáno černé na bílém, já si nic nevymýšlím, nedělám ze sebe odborníka.

Druhá věc je, to není tak, že by hygiena tam, kam bude chodit SZPI, nechodila. Bude tam chodit, protože SZPI na rozdíl od hygieny nedozoruje, tzn. může to dělat jen hygiena, problematiku kouření, pitné vody, pracovních podmínek a alimentárních onemocnění. To dělá vždycky hygiena, tzn. hygiena bude nadále chodit tam, kam bude chodit SZPI, protože problematiku kouření, pitné vody a alimentárních onemocnění, to jsou ty různé salmonely apod., prostě nekontroluje SZPI. Tzn. byrokracie neubude, budou tam zase oba dva subjekty. To byl druhý poznatek, který jsem tam měl.

A třetí, který nevím, jestli je pravdivý, ale je tady napsán, že SZPI není odborně způsobilá provádět kontrolu osobní hygieny, což si myslím, že je důležité zejména ve stravovacích podnicích.

Takže tolik asi ode mě. Jinými slovy, myslím si, že když někdo chce něco měnit, když někdo chce změnit to, jak budou kontrolovány provozy, je jich třeba 30 000, že by to prostě mělo být aspoň připraveno tak, že nebudou dávat orgány, kterých se to týká, naprosto odlišná stanoviska. Z toho mi jednoznačně vychází jediné, co nám zbývá, nechat to, jak to je, poprosit vládu, aby udělala nějaký vládní návrh, kde to bude všechno zdůvodněno, kde budou věci kladné i záporné na jednom papíru. My se potom rozhodneme a třeba potom budeme i pro to, aby to všechno dělala SZPI nebo aby to všechno dělala hygiena, ale podle mého názoru bychom takto neměli pracovat. Týká se to lidí, týká se to jejich pověsti, týká se to provozů, ve kterých jde o zdraví. Myslím si, že nejsprávnější bude, když to, co dneska funguje, neříkám, že stoprocentně, ale když to, co dneska funguje, necháme fungovat, tzn. odstraníme pozměňovací návrh pana poslance Birkeho a dalších, necháme to, jak to je, dokud to někdo neudělá pořádně.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo. Nyní má slovo pan senátor Tomáš Czernin. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Já bych se trošku pozastavil nad tím, co je to česká potravina. Ono to souvisí s tím, jak dnes vypadá náš venkov a naše zemědělství. Tady se stala velká nespravedlnost v 90. letech. Když byly restituce, sedlákům, potomkům sedláků, kteří tady byli před druhou světovou válkou, nebyly navráceny podíly v právních společnostech. To byly zpracovatelské firmy, které byly společným vlastnictvím sedláků. Pak došlo k tomu, že tyto firmy byly zprivatizovány a dostaly se tam, kde dneska jsou.

Jen pro příklad řeknu, u nás v Dymokurech byl cukrovar, pivovar, mlékárna, mlýn a další provozy. Dnes tam není nic. Ti, kteří dostali odvahu, že znovu začali hospodařit, byli donuceni k tomu stát se prvovýrobci a vozit svou úrodu do velkých firem, které patří, komu patří.

To, co je česká potravina, možná mám jeden příklad z vlastní zkušenosti. Jednou po žních jsme se nedohodli s renomovaným pivovarem v Čechách, který odmítl odebrat náš sladovnický ječmen, protože se mu nelíbil nějaký parametr. Potom jsme ten ječmen prostřednictvím jisté firmy vyváželi do Německa a řidiči, kteří ho tam vozili, říkali, že přijedou na místo, jsou zváženi, vysypou ječmen na velikou hromadu, tu objedou, z druhé strany jsou ječmenem naloženi a vezou to do pivovaru, který ječmen odmítl odebrat od nás. Já se ptám, slad, který se potom z toho vyrobil, je český, nebo německý? To pivo je české, nebo německé, když ta firma patří firmě, která má sídlo v Jihoafrické republice? Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní prosím pana senátora Mikuláše Beka. Prosím k řečništi, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, beru-li si slovo k zemědělské problematice, mohu působit trochu jako Josif Vissarionovič Stalin se svými studiemi o jazykovědě, ale pokusím se soustředit na aspekty věci, které snad přeci jen přísluší i mně.

Staré rčení říká pacta sunt servanda, tedy smlouvy se mají dodržovat. V souvislosti s tímto zákonem považuji za skutečně alarmující, že členové vlády a poslanci sami smlouvy chtějí porušovat nebo vědomě přitakají porušování smluv. Přitom princip stojí v základech řádu západního světa a odlišuje jej od východních despocií.

Druhá poznámka se týká definice z krátkého dodavatelského řetězce, která je skutečně orwellovská. Potraviny z krátkého dodavatelského řetězce nejsou definovány tím, že jsou z krátkého dodavatelského řetězce, ale tím, že jsou z ČR. To považuji opravdu za absurdní. Tady navážu na kolegu Paveru. Já si přeji, aby potravinou z krátkého řetězce v Brně byla potravina stejně tak od moravského jako od dolnorakouského sedláka, nikoli od velkoproducenta z Aše. Teď, pardon Aš, jako příklad vzdálenější destinace.

Takže určitě podpořím vyřazení té definice, která je podle mého soudu skutečně mistrovstvím v pokrytectví.

Také mám velké pochybnosti o změnách ve výběrových řízeních. Já považuji princip krátkého dodavatelského řetězce za správný z hlediska jak ekologického, tak z hlediska jakési podpory venkova a celé řady dalších aspektů. Ale domnívám se, že narušování podmínek soutěže takovým typem privilegií může nakonec v konečném zúčtování spíš zákazníkům ublížit, než prospět. Myslím si, že stát by měl promyšleně podporovat tento typ vztahů jinými nástroji. Umím si představit daňové, dotační, umím si představit celou řadu jiných nástrojů, než je zásah do hospodářské soutěže. Proto budu podporovat i příslušnou změnu, pokud bude předložena jako pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní prosím k řečništi pana senátora Rostislava Koštiala. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Rostislav Koštial:  Děkuji. Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dnes už toho tady tolik zaznělo, já jsem si kdysi dal závazek, že se nebudu opakovat a budu se snažit vždy říci, co ještě nezaznělo. Těžko se to hledá v té dnešní diskusi, nicméně si myslím, že tady ještě nezazněla zásadní věc v diskusi o tom, že tady máme dnes dva tábory. Bavím se o hygieně. Už tady zazněly řeči i o barikádách a různé argumenty pro a proti, které vnímám, pomalinku se můj názor pořád vychyluje z jedné strany na druhou. Já si myslím, že tady ještě nezaznělo to zásadní, z mého pohledu, protože já jsem z malého města, říkáme z vesnice se zámkem, tam je spousta živnostníků, podnikatelů. Tady skutečně v diskusi nezaznělo to, o koho tu jde. Tady jde v podstatě o podnikatele, o živnostníky. Diskuse se vede o tom, jací jsou úředníci nebo zaměstnanci hygieny velcí chudáci v dnešní době. Co ti živnostníci a co ti podnikatelé? Ti živnostníci, kteří dnes jsou skutečně úplně na dně, kterým jsme nesmyslnými zákazy zakázali podnikat... Oni už neví, z které do které.

Teď si řekněme, co bylo před dobou covidu a co bude následovat. Před dobou covidu v Mikulově jsme zažívali věci. Opakované kontroly, dvojí kontroly, kontroly poctivých podniků. Do nepoctivých se nechodilo, protože se jich báli, těch nepoctivých podnikatelů, kteří na ně křičeli. Takže si vybrali toho poctivého. Ale pozor, ještě se chodilo na kontroly do podniků na anonymní udání. Je toto možné? Jak přistupujeme k těm podnikatelům? Dnes tady zní tříhodinová debata a o podnikatele a o živnostníky tady nikdo ani nezavadil, to tu chybělo v této diskusi a myslím si, že právě o ně jde.

Tady je potřeba, aby hygiena i SZPI velmi vážily, jakým způsobem k tomu přistupovat. Teď neřeknu žádný názor, kam se budu přiklánět, ale chtěl jsem, aby to tady zaznělo, protože po nich potom přijdou celníci, finančáci. Finančáci, kteří dnes už kontrolují opatření, kterými jsme jim tady asi ve 45 nařízeních nějakým způsobem jako že pomáhali. Dneska už to všechno kontrolujeme. Za nimi půjdou hygieny, s nimi ruku v ruce půjde SZPI. Musel jsem to tady říci, protože mi to v této diskusi chybělo.

Malinko ke kvótám, protože tady je úzus, za to děkuji, kvóty jsou nesmysl v dnešní době, ale pojďme do historie.

Někdy kolem 90. let, když se vstupovalo do Evropské unie, v podstatě v té době si některé evropské země zajistily kvóty na potraviny, na jejich potraviny, a mají je tam. S tím dnes musíme bojovat. My si musíme říct, že celý systém dotační evropský, zaznělo to tady od paní kolegyně Němcové, pokřivily dotace tak, že dnes tady máme jeden obrovský korporát, který vyrábí skoro všechny potraviny, okupuje doslova všechny toky potravin zleva, zprava, a křiví těmi obrovskými dotacemi, které jdou na hromadu, trh. Do toho ti malí živnostníci, které bychom všichni chtěli vidět na farmářských trzích, které jsme jim dnes zavřeli, ti dnes také chcípají. Omlouvám se za to slovo, ale je to tak.

Myšlenka je hezká, mít 80 % potravin českých v našich řetězcích, v našich obchodech. To je opravdu hezká myšlenka, nicméně musíme si říct, jak chceme dojít k tomu cíli. Když víme, a vezmu to průměrem, ať nezdržuji s čísly, že asi 30 % potravin, které bychom v obchodech chtěli, jsme schopni vyrobit. Jenom 30 %! Zbytek nejsme schopni vyrobit, protože za těch pár let zpátky všechny provozy, které to uměly, už to neumí. Už nestačí technologicky, nestačí ani mentálně, podívejte se do vysokých škol, kolik tam studuje kvalitních zemědělců a specialistů. Dnes tam nestuduje skoro nikdo odborné věci. Zemědělec, který by uměl vyrábět potraviny, tam není, nenajdete ho. Není to módní, není to trendy, tak se to moc nestuduje. Mám takovou jednoduchou větu k tomu. Říkám: Chtěli jsme zeleninu, máme řepku. Tak to prostě je. Když jsme před nějakou dobou jeli moravskou krajinou, tak jsme viděli zeleninu, viděli jsme broskve, viděli jsme meruňky, vinice. Co tam vidíme dnes? Vidíme tam žluté, žluté, žluté lány. Ta cesta nebo myšlenka dobrá, cesta špatná.

K tomu úplně závěrem. K tomu, abychom došli k cíli, je potřeba dlouhá evoluční cesta, která začne ve školách, která začne poptávkou, chtěl bych, abychom začali brilantní, masivní reklamou pro české potraviny, aby občané naši požadovali tu potravinu. Protože když ji budou požadovat, řetězce ji budou chtít mít na trhu, na pultě, a když budou chtít řetězce a obchodníci na pultě českou potravinu, tak se k tomu ti zemědělci pomalinku evolučně budou přibližovat, budou to chtít pěstovat, budou se to učit, protože bohužel se to budou muset učit, a teprve touto cestou jsme schopni se k té potravině dostat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní prosím, pan senátor Jiří Vosecký. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, dámy a pánové. Dobrý den, paní předsedající, děkuji za slovo. Navázal bych na kolegu Koštiala. Protože jako dlouholetý starosta mám zkušenosti s výběrovými řízeními. Výběrové řízení má nějaká pravidla a já jako starosta se jimi budu striktně řídit. Protože když se jimi nebudu řídit, nemám to v zákoně a přijde mi kontrola, a ta přijde, protože když to udělám trochu jinak, tak se mi odvolají ty různé firmy, které jsou silné, mají velké skupiny právních oddělení, tak mě prostě napadnou, já to automaticky prohraji.

To znamená, mám průšvih a žádný starosta nepůjde do toho, aby si vytvořil vlastní problém, aby si založil na to, aby byl kárán na zastupitelstvu apod. To znamená, v okamžiku, kdy nebudu mít v zákoně možnost si sáhnout a ukázat, tady je to napsáno, tak mám problém. To stávající zákon neumožňuje. Takže tam jsou základní problémy, které jsou. To znamená, v určité chvíli zvýhodnění regionálních potravin považuji za správné, to je jedna věc, a druhá věc, v Rakousku to je, ve Francii to je, ono to všude na světě je. Nevím, proč to nemůže být u nás. Takže bych prosil, abychom tam toto nechali. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Prosím paní senátorku Alenu Dernerovou k řečništi. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedo, pane předsedající. Jenom krátce upřesnění. Ten, kdo souhlasil s tímto návrhem, byl pan exministr Prymula. Nevím, jestli to zaznělo na vládě, jako že by se tento pozměňovací návrh, který nakonec předkládal pan poslanec Birke, probíral, ale komunikovala jsem teď s panem ministrem Blatným, ten je v zásadě proti tomu a podporuje náš pozměňovací návrh, tzn. aby kompetence zůstaly hygienám. Takže jenom pro upřesnění.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji za důležité doplnění informace. Nyní prosím paní senátorku Miluši Horskou. Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Jenom malý postřeh. Většinou jsme z Poslanecké sněmovny velmi kritizováni za to, když tady upravujeme jejich zákony. Tak to prostě je a stáváme se terčem někdy žertíků, někdy útoků. Přiznám se, že zažívám teď drobnou radost nebo velkou, protože jsme o ten pozměňující návrh, ten, co se týká kvót, vyloženě žádáni, a myslím si, že by tak nějak to mělo být, že i média se toho chopila dobře a vznikne z toho, doufám, něco pozitivního.

V případě hygieny, a musím říct, že i za mnou hygienici přišli, přestože mi nedali 4 kg jablek, v jejich prospěch chci promluvit, to jenom na margo včerejší diskuse, chtěla jsem odlehčit a přitvrdila jsem, to se stává, i v Senátu, tak jsem se pídila po té historické domluvě dvou ministerstev, zemědělství a zdravotnictví. Musím říct, že mě překvapilo, že se opravdu dva ministři v té věci, v tom roce 2015, tuším, domluvili, zůstaly dva zákony a ty kompetence byly rozděleny, nějak, dohodou. Pro mě pozitivní zpráva.

O to větší pachuť teď pro mě má ta nedohoda, ta nedohoda, vy už jste ji tady, kolegyně, kolegové, nadefinovali tolikrát, že si myslím, že se to prostě nedělá, obzvlášť tedy, když ministři gesční nejsou pro. To zase budí tu nedůvěru a myslím si, že si ten zákon, když už tedy páni poslanci a paní poslankyně, nakonec i pan ministr, tu změnu a tu opravu od nás žádají, tak si dovolme tu opravdu celou, to další, vy už jste naznačili, jak by ta spolupráce měla vypadat. Byla bych první, kdo podepíše meziresortní spolupráci, vyjmenuji vám tady tolik resortů, které by měly spolupracovat, ještě o tom tady uslyšíme dnes dlouze, ale prosím, podpořte, byla bych asi ta podepsaná, byla to velká rychlost, ale velmi by mě potěšilo, kdybyste naznali, slovutný Senáte, že ta změna ohledně kompetencí je potřeba, protože hygiena, ano, zůstává na začátku, jak říkal pan senátor, pan předseda klubu ODS, je na konci, ale ona je až na konci u té epidemie, ona nemá ten mezistupeň, kdy by to mohla ovlivnit, to si myslím, že není fér. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní prosím pana senátora Čunka. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Rád bych upozornil na jednu věc. Jedna záležitost v ČR, která je prosáklá veřejnou správou, tou nekorupční veřejnou správou, je ta, že všechno, co uděláme, může být žalováno, všechno, co není naprosto jasně definováno, kdokoliv zpochybňuje, pak chodí daní funkcionáři po svém rozhodnutí o tom, že do nemocnic, do škol na území kraje, měst atd. budou dodávány potraviny od toho podnikatele, skutečně blízkého domácího atd., tak to všechno dnes je velmi problematické. Čím zákon bude, řekněme, volnější, tomu se nepřizpůsobí celá veřejná správa, v tom smyslu veřejná správa, tzn. soudnictví a také orgány činné v trestním řízení, že to nebudou zpochybňovat, vždycky až po několika letech se zjistí, že ty jogurty skutečně mohli koupit do základní školy z biofarmy domácí apod., tak se toho všichni budou bát. Co zažívám ve veřejné správě, je mnohdy ne nechuť, ne korupce, ale hrozná obava, že když udělám tento krok, tak to někdo zpochybní.

Ten rozdíl, když mluvíme o Švýcarsku, Rakousku a těchto zemích, je v tom, že tam ta podpora domácích je automatická, tam se bere automaticky, dokonce i ti starostové dokáží dopočítat stejně jako my, samozřejmě, že když podpořím domácího, teď to nemusí být zemědělec, ale toho domácího podnikatele, tak on tolik a tolik lidí zaměstná z mé vesnice, či z mého kraje atd., odvede tolik daní a v tom celkovém součtu je to pro to město dané nebo tu danou vesnici, daný kraj výhodnější, i když prvoplánově viděno, ten jogurt je o něco třeba dražší. Takže na to chci upozornit, že čím rigidnější, bych řekl, ta norma je, tím ji víc uvítá veřejná správa, která by ji chtěla správným způsobem používat.

Co se týká pozměňovacího návrhu pana kolegy, to znamená, aby hygiena zůstala tam, kde je, on je to vždycky velký problém, ne malý, protože když se mění kompetence z ministerstva na ministerstvo, samozřejmě s tím musí přijít lidé, nebo také nepřijdou atd., zdá se mi, že v současné době tento proces podstupovat je velmi náročné, naopak budu podporovat to, aby hygienám zůstaly kompetence, které mají, a možná v duchu připomínek, které tady máme, v čase, který bude jiný než tento koronavirový, tak se v klidu připraví zákon tak, aby byl řádně projednán a všem nám vyhovoval. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Obecná rozprava pokračuje. Prosím pana senátora Vilímce, tak jak se hlásí, aby přišel k řečništi, protože mu uděluji slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. No, že by to byla férová záležitost, jak by se měly projednávat zákony, tak to určitě u tohoto zákona o potravinách a tabákových výrobcích nebo novele zákona nelze říci.

Už jenom ten fakt, že tento zákon byl projednáván asi rok a tři čtvrtě v Poslanecké sněmovně, o něčem svědčí. Samozřejmě, že za tu dobu se do toho zákona dostaly věci, které tam původně nebyly v Poslanecké sněmovně, to nechci kritizovat, pouze to ilustruje způsob fungování i současné vládní koalice. To, že prošel naprosto nesmyslný návrh zavedení kvotace, který je nerealizovatelný a nekontrolovatelný, s podporou největší vládní strany v Poslanecké sněmovně, to je hodně na pováženou, myslím si, že to leccos ukazuje. O tom ale nechci mluvit, poněvadž na první pohled, myslím, je zjevné, že Senát jako moudrá instituce takový návrh musí rozhodně odmítnout.

Co se týká toho dalšího diskutovaného tématu, toho kompetenčního sporu, odstranění tzv. dvoukolejnosti kontroly požadavků dle potravinového práva, tak se přiznám, že po zvážení všech souvislostí jsem se rozhodl podpořit to odstranění dvoukolejnosti, byť samozřejmě není úplně stoprocentní, víme, že stále v případě uzavřeného stravování nebo uzavřených stravovacích provozoven, to jsou ty domovy důchodců a domovy mládeže apod., tam bude kontrolovat i hygiena i inspekce potravinářská, ale budiž. Je to asi krok správným směrem. Samozřejmě nemělo by se to dělat tak, jak se to provedlo. Na druhé straně, ilustruje to, jak je nesmírně náročné odstranit jakoukoliv kontrolní dvoukolejnost a duplicitu, jak je to téměř... Jednou je epidemie, podruhé je normální situace, také to nejde. Kolegové, kteří tady byli před šesti lety, si jistě vzpomenou na zákon o finanční kontrole. Zákon tehdy Senát zamítl, správně Poslanecká sněmovna také veto Senátu nepřehlasovala, a v souvislosti s tímto zákonem tehdy Poslanecká sněmovna požadovala po vládě, aby navrhla odstranění kontrolních duplicit, jako předpokladu pro to, aby vůbec zákon o finanční kontrole mohl být schválen. Dodnes tu analýzu vládní mám schovánu. Ani v jednom případě vláda a ministerstvo financí nepovažovaly za možné odstranění kontrolních duplicit, ani v jednom případě. Pouze to ilustruje, jak je to složité. Samozřejmě, ve finanční kontrole nejde o ochranu zdraví. To nejde, ale jde zase o ochranu veřejných financí. Ať vezmeme jednu či druhou věc, je to velmi složité, proto jsem se rozhodl, byť to není úplně standardní postup, pokud na místě bylo domluveno, nebo v té době funkční ministr zdravotnictví, tuto dvojkolejnost podpořit, to bych chtěl jenom říci na závěr, protože je evidentní, že přece jenom ty výhody pro toho provozovatele potravinářských provozoven jsou určitě vyšší než nějaké komplikace, které s tím budou spojeny. Samozřejmě v okamžiku, kdy se to stalo, tak se mobilizovala potravinářská inspekce a hlavně se mobilizovaly krajské hygienické stanice, navštěvovaly senátory, je to přirozené. Je to spojené samozřejmě s demokracií a s demokratickým projednáváním těchto zákonů. Ale musí se samozřejmě učinit nějaký verdikt. Zůstanu při názoru, který jsem projevil i na hospodářském výboru, jsem přesvědčen, navzdory tomu, že určitě nepodporuji takovýto systém novel zákonů někde v Poslanecká sněmovně, navíc v tom případě, že to nebylo součástí původního, ani víceméně obsahově současně toho původního návrhu, tak přece jen jsem přesvědčen, že bychom to měli podpořit. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným je pan senátor Hilšer. Už to tak není. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích, když vyšel z dílny ministerstva zemědělství, to byla nepochybně norma, které by se dalo dát znaménko plus, a jak zde bylo už dnes řečeno, přinášela mnoho pozitivních věcí. Při průchodu Poslaneckou sněmovnou se to bohužel změnilo a ta norma se stala velice kontroverzní.

Ten návrh podala strana SPD a byl schválen i poslanci největší parlamentní strany. Ono to odůvodnění navrhovatelů pozměňovacího návrhu, který je tedy o kvótách, zní nepochybně bohulibě, protože kdo by nechtěl podpořit místní výrobu potravin a kdo by nechtěl podpořit české zemědělce a české zemědělství jako takové.

Jenže ona ta věc není tak jednoznačná, jak už zde dnes i zaznělo, na první pohled se tak sice může zdát. Ten návrh totiž ve skutečnosti nevede k podpoře zdravého českého zemědělství. Já jsem o tom pevně přesvědčen. Ale podle mého názoru je to způsob, jak na úkor českých občanů znovu nasypat více peněz do kapes gigantických zemědělských holdingů typu Agrofert. O tom, proč ten návrh spatřil světlo světa, můžeme samozřejmě spekulovat. Ale já říkám, že by bylo až příliš okaté, kdyby s těmi kvótami přišla právě vláda premiéra Babiše.

Premiér také hned po schválení ve sněmovně deklaroval a rozčiloval se, že s tím nemá nic společného. Ale ten návrh nicméně prošel. Já si myslím, že co premiér nechce v současné době, to sněmovnou neprojde.

Vzhledem k tomu, že v této problematice premiéra Babiše, jako vlastníka velkých zemědělských podniků i výrobních podniků, tak ho pronásleduje obrovský střet zájmů. Já bych mu v tomto vůbec nevěřil a nepřiznával bych mu žádnou polehčující okolnost.

O rozporuplnosti toho pozměňovacího návrhu, kromě těch ekonomických dopadů, o kterých ještě budu mluvit a které pocítí čeští občané při nákupu třeba na nedělní oběd, tak o této rozporuplnosti svědčí také skutečnost, že značná část českých zemědělců a také odborné veřejnosti ten návrh prostě nepodporuje. Kvóty vedle Hospodářské komory či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odmítla také Asociace soukromého zemědělství, což je instituce, která zastupuje zájmy malých a středních zemědělců. Všichni tito jasně deklarovali, že jim kvóty, nebo těm zemědělcům kvóty prostě nijak nepomohou. Já si myslím, že přitom právě ty malé a střední zemědělce bychom měli dnes všestranně podporovat na prvním místě, protože na rozdíl od těch odosobněných kolektivních výrobců jsou to právě oni, kdo utváří a stabilizují český venkov. A je na ně zapomínáno.

Bohužel, děje se pravý opak. Ty kvóty, jistě všichni cítíme, že deformují konkurenční prostředí a ve svém důsledku pak prospívají především těm velkým zemědělským podnikům, o kterých jsem už zde hovořil. Já jsem přesvědčen o tom, že to může být dalším impulsem pro velké a také zahraniční investory, skupovat větší a větší lány a vytvářet ještě větší zemědělské podniky. Bohužel, děje se to. Také si tvrdím říct, že takoví investoři nemají k půdě přímý vztah. Ve spojení se současným systémem dotací pro ně to zemědělské odvětví představuje pouze ekonomický prostor pro maximalizaci zisku. Důsledkem je pak bezohledné drancování české zemědělské krajiny se všemi negativními ekologickými důsledky. Ta deformace konkurenčního prostředí trhu vede ale také k nárůstu cen. To asi řekne každý ekonom. Také vede ke snížení kvality potravinových výrobků. Protože kdo by usiloval o kvalitu, když má jistotu, že stát prostřednictvím kvót eliminuje cizí konkurenci a zajistí tak snadný odbyt? Myslím, že v takové situaci lze spíše očekávat, že právě ty velké podniky, jako Agrofert, budou podléhat pokušení zvyšovat si zisky. Můžeme tak očekávat, že namísto skutečného masa budou do masných výrobků přidávat stále více polského separátu, složeného z kůže, šlach a namletých chrupavek.

Smyslem kritiky navrhovaných kvót z mé strany není podpora nějakých velkých obchodních řetězců. Ty se spotřebiteli a výrobci také nezachází nějak v rukavičkách, je jasné, že jejich hlavním a také přirozeným zájmem je rovněž dělat byznys a také bez větších ohledů. Nicméně válka Babišova impéria s prodejními řetězci se nesmí lživě skrývat za návrhy zákonů, které se veřejnosti prezentují jako podpora českých zemědělců. Tvrdím, že nakonec na to opět doplácí český občan.

Podpora českému zemědělství musí vést zcela jiným směrem, a to ke stimulaci větší diverzity, prostřednictvím podpory těch drobných a středních zemědělských podniků, také rodinných farem. Ty by měly utvářet přirozenou páteř českého zemědělství a také venkova, protože mají pevné kořeny a vyznačují se osobním vztahem k půdě a k té krajině.

Také na závěr řeknu, že drobné a střední podnikání tvoří základ vyspělých ekonomik. Na venkově a v zemědělství si myslím, že to platí dvojnásob. Gigantické zemědělské podniky, bych řekl, tak trochu, promiňte mi to, uchovávají ducha komunistické kolektivizace. Podle mého názoru nejsou správnou cestou. Myslí-li to SPD a pan premiér s českým zemědělstvím a občany alespoň trochu vážně, myslím, že budou mít ještě jednu příležitost to brzy dokázat, až naše komora kvóty neschválí a sněmovně je vrátí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Poprosím pana kolegu Kárníka. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Kárník:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pane nepřítomný ministře, já jsem čekal, že vychladnu, ale nevychladl jsem, tak jsem si to nechal takhle na závěr. Jako bývalý knihkupec a knihovník se nehodlám míchat do problémů odborníků na zemědělství. Musím se ale vyjádřit k něčemu jinému. Byl jsem vychován k úctě k ženám, a proto mně opravdu vadilo bezdůvodné zvýšení hlasu pana ministra na paní místopředsedkyni Seitlovou. Na dámu se totiž hlas nezvyšuje, ani když člověka ovládne hněv.

Včera zjemnil debatu kolega Zitterbart při projednávání zahrádkářského zákona citací našeho druhého nejpřekládanějšího autora 20. století, Karla Čapka. Já si na závěr dovolím zacitovat dalšího klasika, třetího nejpřekládanějšího našeho autora 20. století. „Ten Francin je nějaké chabrus na nervy, měl by si podle spisku páně Batisty omévat část těla vlažnou vodó.“ Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Tak to byla spíše taková mravně etická vložka. A také zkouška znalosti literatury české. Nyní prosím pana Herberta Paveru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Já se moc omlouvám, že ještě vystupuji podruhé, ale opravdu to bude krátké, protože jsem zapomněl něco zdůraznit. Takže jenom zdůrazním, že podporu malých zemědělců a potravinářů je nutné udělat i takovou, že jim snížíme výrazně byrokracii, protože opravdu těch papírů, které oni musí vyplnit a získat, je strašně moc. Takže v tom bychom jim hodně pomohli k tomu, aby mohli rychleji a lépe prodávat i ty své výrobky.

Jenom k těm poslancům, kteří dávají ty pozměňovací návrhy, oni možná nemůžou za to, že tam mají takové chyby. Víte, proč? Protože oni nemají k dispozici tak skvělou legislativu, jako máme my. Takže naším legislativcům moc děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Vida, je zde ještě řada kolegů, kteří nepromluvili. Prosím, pane kolego. Pan senátor Klement.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Josef Klement:  Vážený pane předsedající, pane ministře, již přítomný, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem senátorem, zákonodárcem jen krátkou dobu, ale přesto už teď jsem velmi citlivý na to, že se do zákona, který schvalujeme v nějakém režimu, dostávají jisté přílepky. Já právě ten přílepek z pozice krajských hygienických stanic a Státní zemědělské a potravinové inspekce vidím. Moc se za to omlouvám, že jsem to takto nazval.

Já si myslím, že jsou daleko důležitější věci, které je potřeba teď řešit. Jelikož teď víme i od paní senátorky Dernerové, že ta dohoda vznikla mezi bývalým panem ministrem zdravotnictví, panem Prymulou, a panem ministrem zemědělství Tomanem, nevím, kdo byl iniciátor tehdy toho, že by k tomu sjednocení mělo takhle dojít. Jelikož k té dohodě nedošlo teď se stávajícím panem ministrem, tak bych prosil a žádal o podporu pozměňujícího návrhu, který vzešel ze zdravotního výboru. Pan kolega Kárník nezůstal pozadu za svým jménem, když v nepřítomnosti pana ministra žádal o to, aby se už neopakoval cholerický výstup pana ministra směrem k ženě. Já se k tomu výrazně přidávám. Možná, když pak ministr přišel, uzná chlapské gesto, mimochodem chlap se nepozná podle výše hlasu, ale podle jiných indicií, tak třeba pan ministr bude schopen možná i omluvy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. A protože se nikdo další do rozpravy nehlásí, tak ji končím. Pane ministře, dostanete slovo... Chcete ještě v rozpravě? V tom případě to je vaše právo. Ano. Tak ještě v obecné rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, vážený předsedající, dámy a pánové, já se omlouvám paní senátorce Seitlové, že jsem na ni zvyšoval hlas při tom, když neříkala pravdu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Teď opravdu mohu obecnou rozpravu ukončit. Dovolte malou poznámku, při vznětlivých tématech emoce bouří, pokud zvyšujeme hlas při obhajobě svého názoru, není to nutně orientováno na předřečníka, ale oceňuji omluvu pana ministra. Přátelé, ukončili jsme obecnou rozpravu, byla rozsáhlá. Nyní tedy nám zbývají další procedurální kroky. Tím prvním by bylo vystoupení pana ministra k průběhu rozpravy. Pokud má zájem?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Takže ještě jednou dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Myslím, že se to v podstatě rozdělilo na takové dvě věci. Já budu reagovat na ty podstatné věci, které tady byly, to znamená, jedno nazvu veřejný zadavatel a druhé, jestli dovolíte, hygienické stanice. Já se k tomu vyjádřím.

Co se týká veřejného zadavatele, možnost upřednostňovat lokální, regionální potraviny se značkou kvality atd., tak si myslím, že zachovávám jednoznačnou podporu, a chci vás o to požádat, tohoto návrhu k usnadnění života veřejných zadavatelů v praxi. Když jsem s nimi komunikoval, a nakonec to tady i zaznělo, myslím si, že je potřeba, že ten zákon o veřejných zakázkách je potřeba doplnit. Právě ty paragrafy, na které se mě ptal pan senátor Nytra, na ten § 116, 117, s těmi všemi aspekty k životnímu prostředí, bohužel se použít nedají úplně přesně. A právě ten § 37 doplňuje a vytváří tu právní jistotu pro veřejné zadavatele. Říkám, týká se to těch malých, středních firem v tom regionálním a lokálním významu, týká se to biopotravin, týká se to dalších věcí. Mohu potvrdit, že je to v podstatě motivováno nebo napsáno podle francouzských, rakouských a dalších předpisů, tak, abychom se do toho střetu nedostali. Myslím si, že je potřeba zemědělce podpořit.

Chci říci, že tento návrh prošel hladce v parlamentu napříč politickým spektrem. Myslíme si, že všichni chceme podporovat lokálně, podporovat místní zemědělce, všichni chceme kvalitní čerstvé potraviny do škol, do nemocnic. Myslím si, že to nám umožní.

Teď zároveň říkám, že také se odvolávám na strategii Evropské unie, na takzvanou Zelenou dohodu. Myslím si, že tam jsou závazky, které musíme plnit. Myslím si, že bude dobře, když to... Vás mohu požádat, abyste to podpořili. Upozorňuji také, že v textu to je možnost, ne povinnost. To znamená, zadavatel může, ale nemusí. To jsou věci, kde si myslím, že bude fajn, když se budou moci rozhodnout ti zadavatelé, jak upřednostnit kvalitativní hledisko v předmětu výběrového řízení bez toho, aniž by se vystavovali jakýmkoli rizikům.

Co se týká těchto věcí, ano, tady souhlasím s předřečníky. Buďme odvážní, ale nemazejme zemědělcům, nehažme zemědělcům klacky pod nohy. O to jsem vás chtěl požádat. Myslím si, že by to pomohlo, opravdu zdůrazňuji, hlavně těm malým a středním.

Co se týká krajských hygienických stanic, nebo respektive toho přechodu, já si dovolím, padlo tady toho už mnoho. Zásadně nemůžu souhlasit s tím, že sněmovní změna přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví a oprávněných zájmů spotřebitelů. Myslím si, že to je naopak. Já tady zopakuji jenom pár čísel. Omlouvám se, že vás budu zdržovat.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce již od roku 2015 kontroluje řádově 30 tisíc provozoven otevřeného stravování a hygienické stanice již více než 6 let těchto 30 tisíc provozoven nekontrolují. Přesunem pod resort nenastaly žádné komplikace a nestane se tak ani nyní. Je potřeba říci, že my opravdu se soustředíme pouze na kontrolu potravinového práva. Hygienickým stanicím nebude znemožněno vstupu, naopak tam se jim uvolní kapacity, aby si kontrolovaly ochranu zdraví. Předpokládáme, že hygienickým stanicím zůstane právě těch 15 tisíc provozoven uzavřeného stravování, jako jsou nemocnice, školy, školky, domovy důchodců atd. To znamená, na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci se přesune pouze 15 tisíc provozoven otevřeného stravování, nikoliv 30 tisíc, jak tady zaznělo.

Naprosto musím říci, že odmítám, potvrzuji, že nedojde k přesunu služebních míst z resortu ministerstva zdravotnictví pod resort ministerstva zemědělství. To znamená, hygienické stanice budou moci dlouhodobě využívat tyto personální kapacity právě k těm svým specializovaným činnostem, které se týkají zákona, který je v kompetenci ministerstva zdravotnictví, ať to je epidemiologie, ať to jsou další věci, hygiena práce atd. To znamená, já si myslím, že ve výsledku by došlo k praktickému dlouhodobému posílení právě těch personálních kapacit hygienických stanic.

Co se mě dotklo v zájmu pracovníků, ta argumentace o nedostatečné schopnosti SZPI nárůst provozoven zvládnout, tak to si myslím, že je naprosto liché. Myslím si, že úřad je vybaven jak lidmi, tak technikou, který centrálně a transparentně informuje spotřebitele.

Také tady zaznělo, a to je to, co mě nadzvedlo, jak tam zaznělo slovo „ovlivňování“, myslím si, že veškeré kontroly jsou na webu www.potravinynapranyri.cz, kontroly se provádí na základě analýzy rizika, která zahrnuje rizika všechna, která pochází z potravin i provozovny samotné, nakonec i z personálu. Myslíme si, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce má schopnost pružně přizpůsobit kontrolní priority dle aktuální situace, včetně změny právních předpisů.

Nechci zacházet do podrobností, ale ta sůl, jak ta byla, technická a tak dále, to byla záležitost Státní veterinární správy.

To, že by resort nepomohl, respektive inspekční orgány ministerstva zemědělství, hygienickým stanicím, prosím, podívejte se, kolik jsme dali k dispozici laboratoří veterinárních, které dělají PCR testy a další věci. Jak jsme jim pomohli s jehlami a s dalšími věcmi.

To je důvod, proč se mě to dotklo, protože si myslím, že my o tom jenom nemluvíme, že to děláme.

Takže když to shrnu, já si myslím, že zaprvé dojde k žádnému ohrožení zdraví spotřebitelů, KHS bude provádět zdravotní dozor, to znamená šetření epidemií, budou moci vstupovat do všech provozů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádí úřední kontrolu ve stravovacích zařízeních od roku 1995, nedošlo ke zvýšení ohrožení spotřebitelů, nenastaly žádné komplikace a nedochází k žádnému navýšení pracovníků na SZPI, ani přesunu z krajských hygienických stanic. Musím říct, že veškeré pracovníky v resortu vyřešíme optimalizací v rámci svých kapacit.

Ostatní věci, které tady zazněly, já bych jenom chtěl požádat o jednu věc. Nechci tady komentovat výstup k panu premiérovi nebo k Agrofertu, to ať si každý srovná sám se sebou, já jsem jenom chtěl poprosit o jednu věc. Podle posledního vyjádření, které tam máme, si myslím, že, co mi říkali kolegové, uvidíme, jak bude reagovat Evropská komise. Můj střet zájmů, paní senátorko, není prokázán. To jenom říkám tady naprosto otevřeně. Je vyloučen z toho šetření, takže se omlouvám, ale prostě tak to je. To jsou ty věci.

Zároveň si vás dovolím požádat, aby tento zákon se vrátil s těmi dvěma základními pozměňovacími návrhy. To znamená, prosím, co se týká těch kvót na potraviny, podporuji to vyřazení, to říkám jednoznačně. Budu rád, když se to vyřadí, protože je to opravdu nešťastně napsané a velké části zemědělců a potravinářů by to mohlo ublížit a je to hlavně nevymahatelné.

To jsem chtěl požádat. Zároveň, zda byste respektovali přesun části pravomocí, co se týká potravinového práva, na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Nyní poprosím garančního zpravodaje. Ale to jsem měl ještě předtím, promiňte, dát slovo ostatním zpravodajům. Promiňte, pane kolego. Ptám se pana senátora Lumíra, zda chce vystoupit v rozpravě? Stačí naznačit. Ne. Pan senátor Goláň, teď nevím, kdo ho zastupoval? Pan kolega Holásek. Ne. A pan kolega Štěpánek také ne, takže teď opravdu může dojít na garančního zpravodaje, pana senátora Šilera... Pardon, Šilara. A prosím ho o jeho shrnutí rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo a opravu příjmení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Můžu opravit ještě úplně jinak, kdybyste...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Dovolte mi... Já budu mít tři věci. Škrtal jsem neustále počet účastníků, takže konečné číslo se, podle mých počtů, usídlilo na čísle 23 vystupujících. Z toho tři senátorky a jeden senátor dvakrát.

K předešlé rozpravě mi dovolte takový krátký povzdech, že se nám v Senátu čím dál více rozšiřuje takový nešvar o tom, že se vzájemně neposloucháme. Schválně jsem nepočítal, protože jsem to chtěl říct, ale bylo by zajímavé, aby někdy garanční zpravodaj při těchto debatách spočítal, kolikrát kolik lidí vystoupilo k téže věci a úplně ve stejném duchu jako předcházející. Myslím, že bychom si měli občas ten přijímač zapnout, abychom poslouchali, jak hovoří druhý. Potom vystupovali jenom k těm věcem, které zde nezazněly, ale to je můj povzdech, prosím vás, to není v žádném případě nějakým způsobem návrh.

V předešlé debatě nezazněl žádný návrh schválit ve znění Poslanecké sněmovny, tuto novelu tohoto zákona, ani zákon zamítnout, čili jsou zde avizované dva pozměňovací návrhy z výborů, z výboru garančního, zemědělského a hospodářského, který máte před sebou v rámci usnesení, a druhý pozměňovací návrh, který se nevylučuje s tím návrhem, který je z garančního výboru, je výbor zdravotnický, a to je v podstatě o to zkrácení, vrátit zpátky, vyškrtnout ten pozměňovací návrh kolegy Birkeho z Poslanecké sněmovny, když to řeknu velice stručně. Ostatní jsem tady zaznamenal, nějaké návrhy pozměňovacích návrhů, nevím, jestli tady něco koluje, já jsem nic nedostal na stůl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Jak jsme již slyšeli, není teď v tuto chvíli o čem hlasovat. Proto otevírám podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, já jsem se nakonec rozhodl, že ten svůj pozměňovací návrh nepodám, ale chci to odůvodnit. Přijmu výzvu pana ministra a budu odvážný. Je to toto ministerstvo, respektive tato vláda, která vyjednává s Evropskou komisí, je na této vládě, aby to dojednala s Evropskou komisí, aby z toho Česká republika neměla průšvih. To je ten důvod, proč ten svůj pozměňovací návrh podávat nebudu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Přihlášen je pan senátor Fischer. Připomínám, že probíhá podrobná rozprava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych načetl pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích:

„V článku VI v § 37a písmeno, tedy a), vypustit. Následující písmeno b) a c) označit jako písmena a) a b).“

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Dostali jsme toto i v písemné podobě, takže při avizování tohoto pozměňováku bylo též vysvětleno, co je jeho cílem. Žádné další přihlášky zde nemám. Podrobnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, jestli chce reagovat? Ostatních zpravodajů, jestli chtějí? Nevidím žádný signál. Takže prosím garančního zpravodaje, aby nás seznámil s tím, o čem bychom měli hlasovat a v jakém pořadí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Předpokládám, že bychom měli hlasovat, a to je správně podle jednacího řádu, nejprve o usnesení garančního výboru, to znamená výboru pro hospodářství, zemědělství, a poté o návrhu usnesení ze zdravotního výboru, které se vzájemně nevylučují. Potom o třetím pozměňovacím návrhu, to je otázka pozměňovacího návrhu, který teď předložil pan kolega, senátor Fischer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Čili z výborových pozměňovacích návrhů pouze garanční a zdravotní, rozumím správně?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  V pořadí tak, jak jste to předložil?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já si dovolím nejprve... Potom, před jednotlivým hlasováním, se budu tázat. Svolám kolegy.

V sále je přítomno 75 senátorů a senátorů, kvórum je 38. Budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích hospodářského výboru jako celku. Promiňte ještě, stanovisko. Pane ministře? (Ministr: Souhlasné.) Souhlasné. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Ano.) Také souhlasné. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování č. 49, při kvóru 39 pro 77, proti nikdo, návrh byl schválen. Ještě se, prosím, soustřeďte, kolegové. Nyní bychom měli hlasovat tedy o pozměňovacích návrzích výboru pro zdravotnictví. Stanovisko, pane ministře? (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Nesouhlas.) Nesouhlas. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 50, při kvóru 39 pro 53, proti 5, návrh byl přijat. Nyní tedy pozměňovací návrh pana senátora Fischera. Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Nesouhlas.) Také nesouhlas. Spouštím hlasování.

Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování č. 51, při kvóru 39 pro 35, proti 6, návrh nebyl přijat.

Nyní nám nezbývá, než hlasovat o tom, že vrátíme tuto předlohu Poslanecké sněmovně ve znění našich pozměňovacích návrhů. Budu spouštět hlasování bezprostředně. Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 52, při kvóru 39 pro 75, proti nikdo, návrh byl přijat.

Ve smyslu našeho jednacího řádu nyní, prosím, pověříme kolegy, kteří budou obhajovat naše stanovisko. Návrh zpravodaje je garanční zpravodaj, druhým pan kolega Štěpánek, ten je z komise, pak pan kolega Kantor ze zdravotního výboru. Slyší, doufám, všichni, tady trošku zmatkuji. Je nějaký návrh či námitka? Není. Čili budeme hlasovat o pověření pro kolegu Šilara, Štěpánka a Kantora. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 53, kvórum 38, pro 77, tolik nás tu ani není, to je zajímavé, a proti nikdo. Návrh byl přijat. Tím mohu ukončit projednávání tohoto bodu.

My můžeme přistoupit k dalšímu podle našeho schváleného pořadu. Dalším bodem našeho pořadu je

 

Pracovní dokument útvarů Komise Doporučení Komise pro český Strategický plán SZP

Tisk EU č. J 017/13

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. J 017/13 a J 017/13/01. Tady mám nějaké čtení, to si prodiskutuji... Poprosím pana ministra, aby nás seznámil s tímto návrhem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové, chci poděkovat za to, že doporučení Evropské komise pro český Strategický plán společné zemědělské politiky je na půdě Senátu věnována pozornost. Tato doporučení jsou novým prvkem ve společné zemědělské politice EU a navazují do značné míry na evropskou Zelenou dohodu, kterou představila Evropská komise v prosinci 2019 a kterou podpořila Evropská rada. Jejím cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a omezení veškerého znečištění.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Kolegové, já se omlouvám, pane ministře, prosím vás, je tady hluk a já nerozumím, co navrhovatel sděluje. Děkuji, kolegové. Promiňte, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Děkuji. Doporučení se týkají ale i oblastí, které jsou přímo dotčené evropskou Zelenou dohodou, například pokud jde o posilování tržního postavení zemědělců, podpory krátkých dodavatelských řetězců, zlepšování životaschopnosti farem, posilování odolnosti faremních systémů a dalších. Na evropskou Zelenou dohodu loni v květnu navázaly Strategie od zemědělce ke spotřebiteli a Strategie pro biologickou rozmanitost, které zveřejnila Evropská komise v rámci své iniciativy. Obě strategie obsahují řadu velmi ambiciózních cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, které jsou vztaženy k roku 2030.

Plně si uvědomuji potřebu ochrany životního prostředí a roli společné zemědělské politiky při plnění tohoto cíle. Stanovené cíle Komise však vnímám jako velmi ambiciózní a je pro mě velkým zklamáním, že navržení těchto cílů nepředcházela ze strany Komise žádná analýza dopadů na zemědělský a potravinářský sektor a případné ohrožení konkurenceschopnosti těchto sektorů. Musím konstatovat, že Komise doposud nepředložila žádnou analýzu dopadů, přesto ji po Evropské komisi opakovaně požaduji i s kolegy z ostatních zemí.

Mezi nejvíce ambiciózní cíle patří například omezit používání pesticidů a antimikrobik o 50 %, používání hnojiv o 20 % nebo zvýšit plochy ekologického zemědělství na 25 %.

V ČR již v letech 2008 až 2018 došlo ke snížení spotřeby antimikrobik o 50 %. Za období 2011 až 2018 došlo v ČR ke snížení používání pesticidů o 27 %, přičemž v jiných státech, které jsou nám dávány za příklad, například v Rakousku vzrostlo o 53 %, na Kypru o 94 %, ve Francii došlo k nárůstu používání o 39 %.

Co se týká používání hnojiv, tam jsme také pod průměrem EU.

K ekologickému zemědělství pouze poznamenám, že EU má aktuálně necelých 8 % zemědělské půdy v režimu ekologického hospodaření. Navýšení na trojnásobek nebude rozhodně jednoduchou záležitostí. Naší prioritou je tak při stanovování konkrétních cílů pro jednotlivé členské státy zohlednění jejich výchozí pozice a dosavadního úsilí, vynaložené k ochraně životního prostředí. Hlavní břemeno případného snižování vstupů do zemědělství by mělo ležet na státech, které mají hodnoty vstupu na hektar nad průměrem EU.

ČR od Evropské komise obdržela doporučení 18. prosince loňského roku. Komise s členskými státy zahájila na podzim loňského roku tzv. strukturovaný dialog o strategických plánech společné zemědělské politiky. I když musím říci, že v praxi tento dialog není zase tak příliš intenzivní.

V rámci tzv. strukturovaného dialogu jsme požádali letos v lednu Komisi o bilaterální jednání, na kterém budeme moci naše návrhy projednat. Jak víte, doporučení neobsahují konkrétně stanovené cíle, které bychom měli plnit, ale očekáváme, že Evropská komise bude směřovat k tomu, aby cíle pro jednotlivé členské státy EU navrhla a vyžadovala jejich plnění.

Nechci, aby případné Komisí stanovené cíle vedly k ohrožení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů, a to i vůči ostatním aktérům na globálním trhu. Přestože Evropská komise avizovala, že doporučení nejsou právně závazná, budou součástí kritérií hodnocení strategických plánů společné zemědělské politiky a Komise může respektováním doporučení podmínit schválení strategických plánů. Bez schválení těchto plánů nebude možné spustit od roku 2023 novou zemědělskou politiku.

Jsem proto přesvědčen, že by Evropská komise měla při posuzování a schvalování strategického plánu společné zemědělské politiky postupovat pouze dle právně závazných předpisů. Zároveň bych vás chtěl ujistit, že při přípravě strategického plánu společné zemědělské politiky bude naší snahou v co nejvyšší míře zohlednit usnesení přijaté Senátem Parlamentu ČR. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, prosím, posaďte se. Tento tisk projednal VEU. Přijal usnesení, které máte pod číslem J 017/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Orel. Já ho nyní prosím o jeho vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, náš VEU se zabýval tímto materiálem na své 8. schůzi 16. 3. tohoto roku.

Co se týká obsahu doporučení, pan ministr to tady řekl velmi podrobně, já to teď nebudu dále rozšiřovat svou zpravodajskou zprávou. Vrátím se k tomu, až budu komentovat doporučení VEU.

Jen stručně bych řekl pár slov k tomu, jak probíhá projednávání v Senátu, protože to už má trošku delší historii. My jsme se poprvé zabývali touto problematikou už v říjnu 2018, kdy jsme přijali usnesení k reformě společné zemědělské politiky po roce 2020.

Tam jsme podpořili navrhované cíle pro další programové období, podpořili jsme důraz společné zemědělské politiky na klimatická opatření a ochranu životního prostředí, neboť role zemědělství, lesnictví je v těchto oblastech bezesporu nezastupitelná.

Na podzim loňského roku jsme, jak už říkal i pan ministr, se zabývali také Strategií od zemědělce ke spotřebiteli a strategií v oblasti biodiverzity. Materiál byl projednán také v podvýboru pro zemědělství, kterého jsem se nemohl kvůli nemoci zúčastnit, následně také ve VHZD, kde doporučili po projednání vzít materiál na vědomí. S ohledem na to, že se touto záležitostí zabýváme už kontinuálně, myslím si, že je dobré, aby se plénum Senátu k tomu vyjádřilo, jsem připravil doporučení, které VEU schválil jednomyslně na svém úterním zasedání. Tam jde o to, že česká společná zemědělská politika je samozřejmě nejen o dostupnosti a kvalitě potravin, týká se nás všech, ale jde o to, jakým způsobem se bude dál vyvíjet naše krajina, kterou využíváme z různých důvodů. Nejen tu nejatraktivnější, jako jsou národní parky nebo chráněné krajinné oblasti. Dotýká se to nás všech.

Jestli dovolíte, tak bych přečetl a stručně okomentoval návrh doporučení VEU.

I.

V bodě 1 konstatujeme, že Senát se seznámil s doporučením Komise v českém Strategickém plánu společné zemědělské politiky, který nastiňuje možnosti, jak by český strategický plán mohl lépe přispět k cílům budoucí společné zemědělské politiky a cílům Zelené dohody pro Evropu a navazujících strategií. To je samozřejmě jakési konstatování. Materiál Evropské komise určitě není bez chyby, nedá se s ním zcela jednoznačně ve všem souhlasit, nicméně je tam celá řada zásadních, myslím si, že inspirujících podnětů, které by měly být akceptovány a které bezesporu mohou přispět k udržitelnému zemědělskému hospodaření. O to nám asi jde bez ohledu na to, co si myslí Evropská komise.

Je zřejmé, že řada doporučení vyplývá ze Zelené dohody a navazujících strategií. Senát se k záležitostem přihlásil a já osobně neznám jiné řešení, jak úspěšně reagovat na klimatické změny a poruchy.

Zazněla v podvýboru pro zemědělství i kritika. To, co nám doporučuje, k některým záležitostem, které doporučuje Evropská komise. Je to třeba snižování stavů některých hospodářských zvířat, a to v návaznosti, já se s tímto názorem ztotožňuji, i v návaznosti na potřebné navýšení aplikace organických hnojiv. Tím chceme dosáhnout určitě lepší kvality půdy, fyzikální vlastnosti, navýšení humusu, nebo sporné doporučení na snížení orby. Jak jinak organickou hmotu do půdy zapravit než orbou? Neznám moc jiných řešení. Jsou tam věci, které určitě jsou k diskusi, myslím si, že je nemusíme brát nějakým způsobem až tak na vědomí.

V bodě 2 vyzýváme Komisi, aby při schvalování finálních strategických plánů společné zemědělské politiky posuzovala pouze naplnění požadavků vyplývajících z relevantních právních předpisů a nikoli požadavků stanovených v doporučeních či jiných nezávazných aktech. Tam se ztotožňujeme s předkladatelem, že Evropská komise by se měla řídit tím, co je právně schválené. A to ostatní nechat na národním rozhodnutí.

V bodě 3 souhlasí však s Komisí, že by se při přípravě českého Strategického plánu společné zemědělské politiky měla pozornost soustředit mj. na posílení ochrany biologické rozmanitosti v ČR a zlepšení stavu zemědělských a lesních stanovišť, na podporu udržitelnějších zemědělských postupů, šetrné nakládání s dusíkatými hnojivy a pesticidy v návaznosti na potřebné zlepšení kvality podzemních a povrchových vod, na zlepšení poradenských služeb či snížení rozdílů ve výši dotací mezi zemědělskými podniky různých velikostí.

Jako člověk, který se dlouhodobě zabývá problematikou biodiverzity, musím samozřejmě na tuto záležitost upozornit, dát v tom směru za pravdu Evropské komisi. V ČR se situace v oblasti biologické rozmanitosti neustále zhoršuje. Ať už vezmeme v potaz hmyz, ptáky vázané na zemědělskou krajinu či další skupiny volně žijících živočichů. Ale také samozřejmě planě rostoucí rostliny.

V řadě zemědělských oblastí máme extrémně nízké pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky. Ministerstvo připravuje dobrovolný dotační titul Agrolesnictví, který sice přispěje zřejmě k pestřejší krajině, ale jinak nevím o tom, že by bylo nějak řešeno zvyšování krajinných prvků vhodných pro biodiverzitu. V mnoha případech by šlo o drobné věci, meze, remízky, podobné záležitosti, které by naši krajinu oživily.

Co se týká kvality našich podzemních a povrchových vod, víme, že zatížení dusičnany je v řadě případů nad limitní hodnotou. Zemědělství je bezesporu odvětvím, které představuje pro vodní zdroje významnou zátěž, a je nutné to řešit.

K poradenství, potažmo vzdělávání a výzkumu, to je takové průřezové téma, které se týká velké části doporučení Evropské komise, já jsem to konzultoval se zemědělci v terénu, v praxi. Mají s tím velké problémy, ať už s odbornou částí týkající se výživy rostlin, aplikace hnojiv nebo záležitostmi kolem rostlinného lékařství apod. Ale také mají velké problémy z hlediska dotačního poradenství. Tam si myslím, že to vázne. Oni poukazují na Polsko, kde zemědělcům pomáhají státní orgány zpracovávat žádosti. Zřejmě to funguje i lépe na západ od nás, protože samozřejmě ti menší nemají potřebné aparáty a mohou mít s touto poradenskou odbornou nebo dotační částí velké problémy.

Co se týká snížení rozdílu v příjmech mezi zemědělskými podniky, různých velikostí, to je určitě známý problém a velmi se zde rozchází názory profesních zemědělských organizací. Nevím, jestli je plánovaná redistribuce plateb ve výši procent to pravé, v každém případě je nutné, aby platby v tomto smyslu doputovaly tam, kde mají největší smysl z hlediska hospodářských a sociálních cílů. Je faktem, že 20 % zemědělských podniků je příjemcem zhruba 90 % všech přímých plateb.

V bodě 4 připomínáme naše usnesení podzimní nebo z loňského roku, týkající se biologické rozmanitosti a Strategie od zemědělce ke spotřebiteli.

V bodě 5 žádáme vládu, aby Senát informovala o finanční podobě českého Strategického plánu společné zemědělské politiky a způsobu, jakým zohlednila navržená doporučení.

II.

V bodě 1 žádáme vládu, aby Senát do 30. září 2021 informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení.

V bodě 2 pověřujeme předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Já se omlouvám, to je všechno, děkuji za pozornost. Po té nemoci ještě v tom nemám dostatek dechu, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Dochází nám všem, pane kolego, ale ještě to chvíli vydržíme. VHZD se tímto tématem také zabýval a pověřil zpravodajem pana senátora Šilara. Já ho poprosím o jeho vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedající, velice krátce. My jsme tento dokument také několikrát projednávali, právě na zmíněném zemědělském podvýboru, jehož usnesení potom přijal náš garanční hospodářský výbor, bylo schváleno, myslím, jednohlasně, že tento dokument bychom měli vzít, že jsme to projednali, že jsme to vzali na vědomí.

Chtěl bych k tomu říci jen to, že zpravodajská zpráva, možná k tomu potom vystoupí kolega Tomáš Czernin, velice podrobně rozebrala tento podklad.

Já bych si dovolil vyslovit názor, který jsem řekl na podvýboru k tomuto typu dokumentu. Přestože jsme ujišťováni, že nemá žádné doporučení, že je to dokument, který má pouze doporučující charakter a že není právně závazný, tak bych před ním velice varoval.

Vzhledem k tomu, že v současné době ještě podmínky společné zemědělské politiky nebyly dohodnuty, bylo uděláno přechodné období a nejsou dohodnuty v Evropě dva hlavní výbory, výbor životního prostředí a výbor zemědělský, tak si myslím, že vyjadřovat se teď jakýmkoli způsobem, doporučoval bych za moudré se k těmto věcem nevyjadřovat, protože by nás to mohlo zavést na scestí, nebo bychom se mohli dostat do věcí, které bychom potom špatně mohli ovlivňovat.

Doufám, že se nebude nikdo zlobit, ale já jsem tento typ dokumentu přirovnal ke žňové zprávě nebo dalším podobným zprávám. Vzpomněl jsem rok 81, kdy jsem nastoupil jako elév na okresní zemědělskou správu, tak jsme museli mimo jiné zpracovávat od všech zemědělských podniků tzv. žňové plány nebo plány jarních prací a další. To byl strašně důležitý dokument pro vrchnost, pro soudruhy, hlavně pro okresního tajemníka pro zemědělství, který zemědělský podnik nezpracoval tzv. plán žňových prací, kde se mimo jiné uvádělo, kdy vyjedou do polí, kdo bude sedět na kterém traktoru a kombajnu a hlavně, jestli je členem strany, nebo ne... Bez tohoto dokumentu prostě nemohly začít žně. Když jsem pak přišel do politiky, těmto dokumentům říkám žňové plány. Je to pracná záležitost, je na tom hodně práce, ale celkem dokumenty pro uživatele jsou úplně k ničemu a pro vrchnost jsou určitým alibi, že něco pro věc udělali. Čili z tohoto důvodu si dovolím znovu teď navrhnout usnesení, že plénum Senátu projednalo tento dokument a bere ho na vědomí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Je to tedy v rozporu s návrhem usnesení VEU? Abychom se orientovali? (Petr Šilar: Ano.) Čili je to jakoby protinávrh, abych tak řekl. Děkuji. Kolegové, vidíte, že již nastal náš kruciální čas, takže pokud nebude debata olbřímí, tak bych si dovolil ještě přetáhnout. Otevírám rozpravu. Pan kolega Štěpánek. Máme takovou dohodu, že 10 minut bychom ještě tolerovali.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji za slovo, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, sorry, ještě chvilku snad vydržíte. Já bych určitě zvedl ukazováček také. Sice jde o doporučení Komise, ale snadno se překlopí ve směrnici či nařízení. Tady bych byl, přestože se naprosto ztotožňuji s usnesením VEU, pro které jsem také hlasoval, tady si dovolím být kritický k ministerstvu zemědělství v některých oblastech.

Přečteme-li si plán společné zemědělské politiky, který je skutečně velmi závažný, byť to může vypadat jako žňový plán, v doporučení č. 2 se zmiňuje krátký dodavatelský řetězec, který byl i v předcházejícím projednávaném tisku. Tady musím říci, že ten krátký dodavatelský řetězec skvěle fungoval od roku 90, kdy se spousta malých provozoven v ČR po vesničkách probudila a dělala skvělé výrobky, regionální speciality. Zásahem pana doktora Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy, tyto provozovničky v obrovském množství pohřbil novým veterinárním zákonem, který slepil tím, že objel celou Evropu za naše peníze a vybral tam ty největší nesmysly. Bohužel jste možná byli svědkem, jak začali padat tito výrobci, protože měli mít bezdotykové baterie u umyvadel, to není ani na chirurgických sálech, měli předělávat své provozovny tak nesmyslně, že to radši vzdali. Takže krátký dodavatelský řetězec jsme si pohřbili sami svou horlivostí, resp. horlivostí pana doktora Maleny.

Zlepšení životaschopnosti firem. Toto je velmi důležitá věc, protože to dává za úkol Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu, aby 10 % prostředků na přímé platby šlo cíleně na ty menší. Toto vnímám jako velký posun v tom, kdy se vyrovnává, řekněme, taková ta slabost menších v porovnání s giganty. Takže toto velmi kvituji. Je potřeba si uvědomit, že 77 % příjmů zemědělců je z dotací, nikoli z prodeje svých produktů, ale z dotací, což je, řekl bych, velmi důležité vědět.

V doporučení č. 5, snížení emisí skleníkových plynů, to už jsem vůbec nepochopil, tady bych poprosil pana ministra, jestli by mi jako zemědělci odpověděl, tím, že omezíme orbu, ovšem v doporučení č. 8 je zabránit zhutnění půdy, tak mně to trošku nejde dohromady. Tak toto bych poprosil, aby v radě, kam určitě bude buď on vyslán, nebo někdo z jeho náměstků, tak toto mi nejde na rozum, proč neorat. Jak správně na VEU řekl pan kolega Nytra, obzvláště ve státě, kde jsme měli Přemysla Oráče.

Doporučení č. 10, Zelená dohoda, pesticidy. Tady si vzpomínám, jak premiér Babiš při schvalování Zelené dohody prohlásil takovou, řekl bych, legendární větu: Ochrana životního prostředí je moje naprostá priorita. Ovšem nesmí to mít ekonomické dopady. Absolutní protimluv. Tady chci znovu říci, že pesticidy, které jsou nejnebezpečnější, se používají právě z ekonomických důvodů na řepce. Na likvidaci blýskáčka řepkového. To je jeden z největších sajrajtů, který se vůbec používá v zemědělství. Takže tady je potřeba si uvědomit, co je skutečnou prioritou. Jestli výdělek nebo životní prostředí.

V doporučení č. 10 je také biologická rozmanitost, přírodní stanoviště. Naprostý souhlas. Já jsem i rád, že už mnozí zemědělci si to uvědomují a skutečně rozdělují své lány. Dokonce tam budují ta určitá biologická stanoviště. Je kladen obzvláště důraz na hmyz, potažmo ptáky, protože ptáci bez hmyzu nemohou být. Jak už tady kolikrát zaznělo, jsme většinou ti zralejšího věku, všichni si pamatujeme, když jsme jezdili podstatně pomaleji než dnes auty, jak jsme měli olepená přední skla, předek aut od hmyzu. To je dnes prakticky nevídaný jev. Proč? Podívejme se, jak se dnes sklízí píce. Kdo jste viděl někoho s kosou, hráběmi? Ne. Dnes se ještě před vymetáním trav často, nebo těsně po něm, seká. Píce se sklízí úplně jiným systémem, tzn. že hmyz vůbec nemá šanci se vyvinout. Víme, jak je to s motýly, polními koníky apod. Takže tady je skutečně potřeba se trochu i zamyslet nad tím, jestli efektivita práce, která je v zemědělství mnohonásobně větší, tak jestli to je to nejdůležitější.

Doporučení č. 12, pod to se podepíši, prosadit sociálně-ekonomický rozvoj venkovských oblastí. Jednoznačně. Za to tady budeme bojovat. Ale pozor. Co dělá vláda? Ruší nám pošty. Nikdo neřeší úbytek lékařů, tak strašně důležitá věc. Matriky a stavební úřady. To je sociálně-ekonomický rozvoj venkovských oblastí? To v žádném případě. Stejně tak nikde jsem se nedočetl, ani v materiálech vlády nevidím, jakým způsobem se budou podporovat místní akční skupiny, tak důležitý prvek právě pro zajištění sociálně-ekonomického rozvoje nebo udržitelnosti venkovských oblastí.

Poslední, ke kterému se chci vyjádřit, to je doporučení č. 13, výkonnost venkova, kde je prioritou vysokorychlostní internet. Tady jen konstatuji, že na tuto oblast bylo v programovacím období 2014 až 2020 z EU připraveno obrovské množství peněz. Co jsme dokázali? Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo vouchery, které si mohli vyzvednout někteří, aby si posílili svůj internet. To byl veškerý výsledek vybudování vysokorychlostní sítě minimálně v centrech, ale ani na venkov se to vůbec nedostalo. Takže to je spíše kritický pohled na to, jak se my dnes stavíme ke společné zemědělské politice a jak bychom měli vnímat doporučení.

Děkuji vám a omlouvám se za čas, který jsem překročil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dámy a pánové, 10 minut, které jsme avizovali, vyčerpal pan kolega Štěpánek. Já se velice omlouvám, ale zvláštní režim, který máme zaveden v Senátu, abychom mohli fungovat v současných opatřeních, mě nutí, abych přerušil projednávání tohoto bodu do 14:10 hodin.

(Jednání přerušeno v 13.10 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.10 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, budeme pokračovat v přerušeném bodu jednání. Dalším, kdo byl přihlášen do rozpravy, byl pan senátor Tomáš Czernin. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Už tady bylo řečeno, že ten dokument má mnohé rozpory. Musím znovu zopakovat orbu, protože to mě opravdu dostalo. Pořád se bavíme o nutnosti hloubkového zpracování půdy kvůli vodnímu režimu a najednou nám tady Evropská komise radí, abychom orbu omezili. Potom také vidím rozpor ve zvyšování množství organické hmoty v půdách, kde na druhé straně jsme nabádáni k tomu, abychom snižovali stavy hovězího dobytka, to mi také nejde dohromady, a v neposlední řadě i přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změny klimatu v lesích uplatňováním udržitelného obhospodařování lesů, tak to nám zákon nakazuje už od Marie Terezie, a znovu zalesnit oblasti smrkových lesů pokácených kvůli kůrovcové kalamitě, to nám také zákon přikazuje. Na to opravdu nepotřebujeme žádné doporučení. Zaujalo mě už to, co stojí v dokumentu. Jedná se o doporučení Komise, nezávazný právní akt, prostřednictvím doporučení mohou orgány EU dát najevo svůj názor a navrhnout určité kroky, aniž by tím ukládaly adresátům povinnost tyto kroky provést. Opravdu musím říct, ten dokument nepovažuji za to, že by stál za víc než vzít na vědomí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným, dokonce s přednostním právem, je Jaroslav Větrovský a já se ho zeptám, jestli to myslí vážně, protože někdy se hlásí navíc? Čili ano, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane místopředsedo. Dovolím si navázat před přestávkou na Petra Štěpánka, který tady hovořil o bodech 12 a 13. Musím říci, že jsem v kontaktu třeba s krajskou sítí místních akčních skupin, chtěl bych, pane ministře, poprosit vydat apel na to, abyste prostě pamatovali na ministerstvu, protože všechno souvisí se vším, a tento materiál není pouze o hluboké či mělké orbě, ale je celkově o venkově, o rozvoji venkova, chtěl bych poprosit o to, abyste pamatovali na místní akční skupiny, aby skutečně v tom budoucím programovém období tyto subjekty měly odpovídající množství prostředků pro svůj rozvoj, protože v tom území jsou velmi důležitými hráči, za to děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Mikuláš Bek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Mám spíše procedurální takovou poznámku, že úplně nerozumím tomu, proč dokument, který vyvolává vcelku živou debatu, by měl jen být brán na vědomí. To mi připadá mnohem lepší se k němu vyjádřit než k němu mlčet. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zdali ještě někdo chcete vystoupit v rozpravě? Nikoho nevidím, rozpravu končím.

Táži se navrhovatele, zdali se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechce se vyjádřit. Pan ministr? Děkuji. Proto prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové. Pokud to shrnu, v diskusi se vyjádřili čtyři senátoři, kolega Štěpánek podpořil usnesení výboru pro evropské záležitosti, kolega Czernin naopak podpořil usnesení podvýboru pro zemědělství, aby se to vzalo jenom na vědomí. Osobně jsem nezaznamenal žádné nějaké konkrétní výhrady k usnesení výboru pro evropské záležitosti. Byla zmíněna jakási opatrnost. Jsem toho názoru, že naopak je potřeba se k tomu vyjádřit, je to určitá kontinuita, protože Senát se k této zásadní záležitosti, jako je společná zemědělská politika, je to nejstarší politikum v EU, vyjadřuje průběžně, jak jsem říkal, začali jsme někdy v říjnu 2018. Dáváme tam v některých věcech předkladateli za pravdu, to se týká především těch záležitostí, aby Komise nešla nad právní záležitosti. Na druhou stranu upozorňujeme na věci, o kterých víme, kde má zemědělství problémy, podle mého je dobré, když se k tomu Senát vyjádří. Kolega Šilar dal protinávrh, usnesení vzít na vědomí. Samozřejmě to akceptuji, i když s tím za sebe nesouhlasím, ale v každém případě máme něco společného. Na začátku své pracovní kariéry jsem také dělal rok a půl na zemědělské správě, byla to dobrá zkušenost a byl jsem rád, že jsem odtamtud odešel na jinou pozici.

Já osobně navrhuji jako první hlasovat usnesení garančního výboru, výboru pro evropské záležitosti, pakliže neprojde, protinávrh z dílny výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Můžeme přistoupit k hlasování. Spustím znělku.

Upozorňuji, že budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Petr Orel, to znamená nejdříve výboru pro záležitosti EU. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 54, při kvóru 35 pro bylo 51, proti byl jeden. Tento návrh byl schválen. Děkuji panu předkladateli, panu ministrovi a děkuji i zpravodaji. Tímto se s nimi loučím.

Dostaneme se k dalšímu bodu... Já tady mám jenom tisk. Poprosím pana Knotka... Omlouvám se za technické zdržení, budeme teď projednávat

 

Balíček k Evropské zdravotní unii

Tisk EU č. N 002/13

Tisk EU č. N 003/13

Tisk EU č. N 004/13

Tisk EU č. K 005/13

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Jsou to senátní tisky č. N 002/13, N 003/13, N 004/13 a K 005/13. Vítám tady mezi námi pana ministra Blatného a dovolím si mu dát slovo. Pane ministře, máte slovo a vítejte v českém Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji moc, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte mi představit vám balíček legislativních a nelegislativních návrhů, které uveřejnila Komise dne 11. listopadu 2020 s cílem posílit unijní rámec pro zdravotní bezpečnost a posílení připravenosti EU na krize a reakci na ně.

Jedná se svého druhu o první iniciativu k vytvoření tzv. Evropské zdravotní unie. Pomyslný balíček tvoří sdělení Komise s názvem Vytvoření Evropské zdravotní unie, posílení odolnosti EU vůči přeshraničním zdravotním hrozbám, a tři návrhy nařízení, jimiž se mění nařízení k Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí, tzv. ECDC, Evropské agentury pro léčivé přípravky, známá EMA, a přeshraničním zdravotním hrozbám. Díky silné zdravotní unii by EU měla prostředky pro prevenci zdravotních krizí, přípravu na jejich příchod, i na jejich řešení, na evropské i globální úrovni. V tomto ohledu zmiňované návrhy nařízení rovněž posilují mandát agentur, konkrétně právě ECDC, EMA, jejichž fungování se během současné krize, a to bych chtěl zdůraznit, ukázalo a ukazuje jako velmi přínosné.

Co se týká návrhu nařízení posilujícího mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu onemocnění, čili ECDC, Komise v něm navrhuje posílit epidemiologický dohled prostřednictvím integrovaných systémů, zajistit plánování připravenosti a reakce, podávání zpráv a jejich audit, poskytování nezávazných doporučení a možnosti řízení rizik,

posílení schopnosti mobilizovat a nasadit pracovní skupinu EU pro zdraví, tzv. EU Health Task Force, s cílem pomoci místním reakcím v členských státech či spolupráci na budování sítě referenčních laboratoří EU a sítě pro látky lidského původu. Mimo jiné i v této oblasti ČR postupuje, podniká kroky na národní úrovni.

V kontextu posílení mandátu Evropské lékové agentury, tzv. EMA, navrhuje Komise zaměřit se na sledování a zmírňování rizika nedostatku kritických léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, poskytování vědeckého poradenství o léčivých přípravcích, které mohou mít potenciál léčiv, předcházení chorobám způsobujícím tyto krize nebo jejich diagnózu, zajistit studie ke sledování účinnosti a bezpečnosti očkovacích látek a posílit koordinaci klinických hodnocení v rámci EU.

Jedním z poměrně často vyzdvihovaných bodů je právě snaha, aby se EU stala soběstačnou v této oblasti. V současné době, jak jsme koneckonců i svědky, tomu tak není.

Návrh nařízení k přeshraničním zdravotním hrozbám navrhuje posílit připravenost vypracováním pandemického plánu EU a doporučení pro připravenost na zdravotní krize spolu s komplexními a transparentními rámci pro podávání zpráv včetně tzv. zátěžových testů. Navrhuje rovněž posílit dohled s využitím digitálních nástrojů, zlepšit podávání zpráv a jiných reportingů, změnit mechanismus vyhlašování stavu ohrožení veřejného zdraví i na unijní úrovni, rovněž upravuje mechanismus společných nákupů.

Komise rovněž počítá se vznikem nové agentury v oblasti připravenosti a odpovědi EU na biologické hrozby, tzv. HERA, Health Emergency Preparedness and Response Authority. Ta by měla vzniknout na základě legislativního návrhu, jehož uveřejnění Komise avizovala na konec roku 2021.

Česká republika obecně sdělení a aktivity posilující připravenost a odolnost EU v oblasti přeshraničních zdravotních hrozeb a tedy i vznik tzv. Evropské zdravotní unie vítá.

Za stěžejní pak považuje především potřebu podpořit mandát a personální kapacity Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, ECDC.

Na druhou stranu si je ČR vědoma, že některé návrhy, které Komise představila, značně zasahují do národních kompetencí členských států a centralizují pozici Komise, aniž by zásadně zlepšily krizovou připravenost a schopnost efektivně reagovat na zdravotní rizika. Jedná se konkrétně o vytvoření např. společného pandemického plánu, pravidelného systému auditu plánů připravenosti, které se netýkají pouze zdravotní oblasti, ale rovněž např. jaderné bezpečnosti, chemické bezpečnosti, mechanismu vyhlášení nouzového stavu navrhovaného Komisí či exkluzivita společných nákupů.

Věříme však, že členské státy spolu s Komisí naleznou, a cesta k tomu byla započata, shodu nad problematickými články, že se podaří vybudovat fungující Evropskou zdravotní unii, čímž jednoznačně EU posílí svoji připravenost a odolnost a bude schopna efektivněji čelit případným budoucím hrozbám nebo krizím. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane ministře, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 002/13/02, N 003/13/02, N 004/13/02 a K 005/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Raduan Nwelati, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. K tomu, co tady říkal pan ministr, dodávat nic nebudu, protože ten materiál uvedl. K tomuto materiálu jsme přijali usnesení, které máte v písemné podobě, proto pro úsporu času ho také číst nebudu. Určitě bude k tomu nějaká diskuse, a pokud budou nějaké návrhy v průběhu diskuse, potom to doplním. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. I výbor pro zdravotnictví se uvedenými materiály zabýval a já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Jan Žaloudík? Ano. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. I s vědomím toho, že pana ministra dnes je nemožno zdržovat, neboť chystají naše osudy na další týdny, tak si přece jenom dovolím k takto opulentnímu materiálu říci pár slov, neboť výbor pro zdravotnictví se jím velmi odpovědně zabýval 17. 2. a přijal k němu takové stanovisko, které zřejmě máte k dispozici a které má spíše charakter slohové práce v osmi bodech, kde je, bere na vědomí, podporuje, zdůrazňuje, je proto přesvědčen, domnívá se, upozorňuje, lituje a doporučuje. Je potom otázka, jestli to chcete celé přečíst anebo to shrneme, že schvalujete toto stanovisko.

Vcelku v nerozborné hodnotě názorové s ministerstvem zdravotnictví si myslíme prakticky totéž, co tady konstatoval pan ministr, že to celkové úsilí a ta snaha je správná, úžasná, dobrým směrem, že nese mnohá rizika byrokratizace z dublování, možná i narušování reálné subsidiarity, neboť zdravotnictví napříč, teď je to množné číslo, zdravotní stav, zdravotnictví napříč Evropou, jsou různě strukturována, různě vybavena, i naše zdravotnictví napříč kraji mohou vykazovat jisté rozdíly, ale to ještě neznamená, že bychom neměli mít Evropskou zdravotní unii do budoucna.

Nepochybně to bylo postrčeno dobou covidí a na druhé straně je tam potřeba vidět i ten vývoj paní předsedkyně von Leyenové, že ta to formulovala už začátkem podzimu jako jistou globální vizi, potom v listopadu to nabylo té podoby a objevila se tam ta tři nařízení, přičemž zaštiťována jsou sdělením. Sdělení je jakési inspirativní vyjádření. Nařízení už by se mělo docela i respektovat. To se týká těch tří oblastí, o kterých hovořil pan ministr.

Probírali jsme, co všechno to může přinést dobrého, co všechno to může přinést deklarativního a co všechno třeba se dá potom v budoucnu v jiných dobách užít. I otázka té agentury HERA je zatím spíš jenom otázka deklarace nepropracovaná.

Na druhé straně agentura pro léčivé přípravky EMA existuje. Určitě, když nám to posílali někdy koncem toho roku, netušili, co všechno ještě bude s EMA a kolem EMA spojeno. Třeba zrovna v březnu 2021, neboť vidíte, že ta harmonie se občas proměňuje v určitou disharmonii. Nicméně, myslím si, že výbor jednoznačně podporuje veškeré úsilí pana ministra, ono se to ještě dneska objeví na jednání, aby se hrálo podle nějakých pravidel, což je nutno i ve fotbale, takové všelijaké možné nápady, jak bychom pravidla překračovali, bychom asi z výboru nepodporovali. Tím doufám, že hovořím za všech svých sedm kolegů.

Ten obsah je skutečně spíše opulentní, ale platí to, co řekl pan ministr, že se to má týkat zejména, bych řekl, propracovávání těch mechanismů v EMA, té lékové agentuře, potom jakési další dobudovávání střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a potom systém včasného varování. Samozřejmě všechno to chce data a hlášení a kontroly. Tam se jenom bráníme tomu, aby to nebylo dublování určitých datových systémů, které už i tak Evropské unii nebo na úrovni WHO existují.

Docela podstatné poznámky tam byly i z ÚZIS, což je Ústav zdravotnických informací a statistiky, náš, který by měl ty věci využít, ale nikoliv abychom dublovali naše zprávy apod. Ten materiál se nepochybně bude vyvíjet, Evropská zdravotní unie, je správně, že se o ní hovoří, pracuje se na ní, protože kde chybí vize, lid strádá. Jsou tam konkrétnosti doby, ale na druhé straně si nemyslím, že jde o materiál, který by byl jakkoliv finálně dopracováván a zásadním způsobem měnil naši práci, než to, že bychom se měli udržovat v rámci dohodnutých pravidel harmoničtí v rámci Unie a brát si příklady z těch zemí, které se spíše harmonizují než z těch na jihovýchod.

Já se teď jenom táži, pane předsedající, jestli se očekává, že bych znovu přečetl to dvoustránkové stanovisko, nebo jestli ho máte všichni k dispozici, potom bych jenom přečetl tu jedinou větu, že výbor pro zdravotnictví doporučuje se s tímto stanoviskem ztotožnit a schválit ho. Je harmonické s tím, co navrhuje pan ministr.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane kolego, my máme k dispozici jenom usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie, já tady v podkladech nic jiného nemám. Takže od vás ze zdravotního výboru nemám v podstatě nic.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Takže by bylo ode mě strašně nefér, kdybych řekl, že máte schvalovat stanovisko, které neznáte. Já ho přečtu. Učiním tak srozumitelně a rychle.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já mám ještě dotaz, zdali vy ho budete předkládat, abychom o něm hlasovali? Protože zatím to vypadá, že bychom měli hlasovat pouze o tom usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie? (Senátoři upozorňují Jana Horníka na předložení materiálu.) Teď jsem si toho všiml, byl jsem na to upozorněn. Je to toto stanovisko?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  To máme, takže si ušetříme čas. Já děkuji panu předsedovi Senátu, že nám ušetřil půl hodiny času.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Ne, ne, to by bylo tak na 5 minut, ale bedlivé pozornosti všech zúčastněných. Nemusím?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže tím končíte, pane kolego? Nebo ještě budete mluvit?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Tím tedy konstatuji, že návrh usnesení byl, abychom přijali toto stanovisko. Mně uložil, abych vás s tím seznámil. A panu předsedovi výboru uložil, aby to přednesl Senátu. Děkuji vám. Na shledanou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane kolego. Otevírám k tomuto bodu jednání rozpravu. Nikoho nevidím, že by se hlásil do rozpravy, proto rozpravu uzavírám. Tím pádem se táži překladatele, chce-li se vyjádřit k rozpravě, ale v podstatě žádná nebyla, tak asi ne. Děkuji, pane ministře. Co se týká zpravodaje, prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Děkuji za slovo. Já se omlouvám, možná, že ten zmatek trošičku vznikl mnou, protože já jsem tady nezmínil, že ten podklad pro usnesení výboru pro EU je prakticky i usnesení zdravotního výboru. Prakticky je totožný.

Jinak, co se týká, teď v tuto chvíli, při tom projednání, nevystoupil žádný senátor v diskusi. Je tady jeden návrh, a to podpořit usnesení výboru pro evropské záležitosti. O to vás prosím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Tím pádem můžeme přistoupit k hlasování. Spustím fanfáru.

Pro příchozí uvádím, že budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Raduan Nwelati. V sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum máme 35, spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 56, při kvóru 37 bylo pro schválit 67 senátorek a senátorů. Tento návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a oběma dvěma zpravodajům.

Tímto pádem se dostaneme k následujícímu bodu, kterým je

 

Sdělení Komise EP, Radě, EHSV a Výboru regionů Farmaceutická strategie pro Evropu

Tisk EU č. K 008/13

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 008/13 a K 008/13/01. Prosím pana ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby nás seznámil s těmito podklady.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolím si vám představit sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, EHSV a Výboru regionů s názvem Strategie Evropské unie pro léčivé přípravky, ke kterému byla vypracována ze strany ministerstva zdravotnictví rámcová pozice, jež byla schválena dne 4. ledna 2021 na úrovni resortu. Předmětný dokument byl rovněž projednán na zasedání Výboru pro evropské záležitosti Senátu PČR a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR. Předkládaná strategie EU, která byla zveřejněna dne 25. 11. 2020, přináší víceletou vizi Komise pro oblast farmaceutické politiky.

Strategie obsahuje řadu navrhovaných kroků legislativní i nelegislativní povahy, které plánuje Komise realizovat včetně termínů jejich plnění. Prostřednictvím strategie představila pak Komise nový přístup k oblasti zdraví, jehož cílem je zajistit silný, konkurenceschopný a „zelený“ farmaceutický průmysl v rámci EU, který by měl poskytnout pacientům přístup k bezpečným, účinným a kvalitním léčivým prostředkům.

V současné době se ukázala závislost Evropské unie na dodávkách účinných látek léčivých přípravků z takzvaných třetí zemí a následná nedostupnost léčivých přípravků a z toho vyplývající nutnost zajistit strategickou autonomii EU. Klíčovým cílem strategie se tedy stalo zajištění dodávek cenově dostupných a kvalitních léčivých přípravků pro evropské pacienty. Strategie se zaměřuje na řadu otázek z farmaceutické oblasti, u kterých přináší plán na řešení dílčích problémů.

Pozornost je věnována prioritizaci neuspokojených léčebných potřeb a zajištění dostupnosti léčivých přípravků. Dále se strategie soustředí na podporu inovativního a konkurenceschopného farmaceutického průmyslu. Nedílnou součástí strategie je i zvyšování odolnosti dodavatelského řetězce léčivých přípravků a připravenosti na případné krize.

V neposlední řadě je záměrem Komise věnovat se posílení postavení Evropské unie v této oblasti na globální úrovni. Česká republika podporuje snahu Komise zaměřit se na problematické oblasti farmaceutické politiky.

Současná situace totiž ukázala, že je nutné diskutovat o možnostech Evropské unie, jak zmírnit globální výpadky v dodávkách léčivých přípravků způsobených nejen dopady koronaviru, a to s cílem zamezit případnému narušení dodavatelského řetězce léčivých přípravků jak v rámci EU, tak vně, a přispět k posílení soběstačnosti EU. V této souvislosti by léčebné přípravky měly být považovány za prioritní, vpravdě strategickou oblast.

Důležitým krokem by dle názoru ČR mělo být rovněž posílení výrobních kapacit léčivých přípravků a účinných látek v rámci EU. Je známou pravdou, že řada léčivých přípravků, které jsou v současné době potřeba, je vyráběno mimo EU. Tato situace na daný problém jenom zvýšeně upozornila.

Z konkrétních plánů Komise se ČR přiklání k projednávání revize právního rámce EU v oblasti léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a pediatrické použití. Za opodstatněné považuje ČR i zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce léčivých přípravků. ČR dále podporuje záměr Komise zavést monitoring a reporting aktuálních informací o zásobách a pohybech léčivých přípravků, což by přispělo k předcházení a řešení problémů spojených s případnými výpadky léčivých přípravků.

Harmonizace aktivit na úrovni EU s cílem zamezit duplicitě dat je také podporována. V tomto smyslu všechny ty tisky, o kterých jsme předtím hovořili a o kterých hovořím nyní, do sebe dobře zapadají.

Většina aktivit uvedených ve strategii je plánovaná na roky 2021 až 2022. ČR upozorňuje, že při plnění cílů strategie by měly být zohledněny také kapacity evropské regulační sítě. ČR bude proto prosazovat, aby zaváděná opatření byla rozvržena do delšího časového období. V tomto kontextu by nemělo být zapomínáno ani na farmaceutický průmysl, protože ještě přísnější regulace by mohla vést ke sníženému zájmu registrovat léčivé přípravky v rámci EU.

Závěrem je klíčové zmínit, že strategie je podstatným, nicméně nelegislativním dokumentem. Podrobnější pozice ČR bude proto rozpracována až v návaznosti na zveřejnění příslušných návrhů ze strany Komise. Obecně bych pak rád ještě podotkl, že v oblasti farmacie od vývoje až po klinické zkoušky má ČR velmi dobrou historii. Bylo by tedy škoda tohoto potenciálu nevyužít. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane předkladateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 008/13/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Raduan Nwelati, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, je to obdoba toho předchozího materiálu. Tady se taky nebudu vyjadřovat k tomu, co říkal pan ministr, myslím, že ten materiál uvedl v dostatečné podobě. Co se týká, my jsme si také vyžádali, jako výbor EU, stanovisko zdravotnického výboru. Následně jsme se s návrhem usnesení ztotožnili a odsouhlasili ho hlasováním s tím, že ten materiál také máte v písemné podobě, proto ho číst nebudu. Určitě se budu těšit na nějakou diskusi. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Výbor pro zdravotnictví se uvedenými materiály též zabýval. Já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Roman Kraus? Nepřeje si vystoupit. Já vám děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu k tomuto bodu jednání. Do rozpravy se nikdo nehlásí, a proto rozpravu uzavírám. Není se k čemu v podstatě vyjadřovat, to znamená ani pan ministr, ani náš pan zpravodaj, takže vám děkuji. Můžeme rovnou přistoupit k hlasování. Jenom upozorňuji, že tady, na rozdíl od toho předchozího bodu, už v podstatě to, co výbor zdravotní si odsouhlasil, je v součinnosti s vámi, s evropským výborem. Spouštím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Raduan Nwelati. V sále je přítomno 73 senátorek a senátorů, aktuální kvórum máme 37. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 57 při kvóru 38 pro bylo 70, proti nebyl nikdo, to znamená, tento návrh byl schválen a byl přijat. Děkuji předkladateli a děkuji zpravodaji.

Můžeme postoupit k dalšímu bodu dnešního odpoledního jednání, kterým je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě Jednotně proti COVID19

Tisk EU č. K 020/13

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 020/13 a K 020/13/01. Prosím pana ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby nás seznámil s těmito materiály. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, dovolím si vám představit sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Evropské radě a Radě, Jednotně proti covid-19, ke kterému byla vypracována ze strany ministerstva zdravotnictví rámcová pozice, jež byla schválena dne 23. 2. 2021 na úrovni resortu.

Předkládané sdělení bylo zveřejněno 22. ledna 2021 se záměrem vytyčit rozhodnutí, která mají být přijata za účelem dosažení koordinovaného přístupu na úrovni EU v současné fázi pandemie covid-19. Sdělení bylo rovněž zveřejněno v návaznosti na lednového zasedání Evropské rady.

Sdělení se zaměřuje na čtyři základní body, kterými jsou:

1. Urychlení očkování a dodávek očkovacích látek.

2. Zintenzivnění testování a sekvenování genomu za účelem zvládání infekcí a nových variant viru.

3. Zajištění fungování jednotného trhu.

4. Dostání vedoucímu postavení na mezinárodní úrovni a projevení solidarity partnerům.

Komise k jednotlivým výše zmíněným bodům uvádí opatření, na jejichž základě by mělo dojít k naplnění daných priorit. Opatřeními jsou například stanovení cílů členských států EU naočkovat do konce března 2021 nejméně 80 % zdravotníků a zaměstnanců sociálních služeb a do léta 2021 nejméně 70 % osob starších 80 let. Dále spolupráce Komise, členských států a Evropské lékové agentury se společnostmi na maximalizaci kapacity pro výrobu očkovacích látek. Spolupráce Komise s výrobci očkovacích látek na zveřejňování a aktualizaci harmonogramů dodávek či také vypracování rozsáhlé celounijní studie o bezpečnosti a účinnosti očkovacích látek proti covid-19 ze strany Komise.

Dalšími opatřeními jsou urychlené zvýšení sekvenování genomu na 5 až 10 % pozitivních výsledků testů a následně sdílení sekvencí genomů na úrovni EU členskými státy či urychlená shoda členských států o společném rámci rychlých antigenních testů.

V neposlední řadě zavedení společného přístupu EU k definování incidence, zachování přiměřených a nediskriminačních opatření a testování pro cestující či zřízení mechanismu EU pro sdílení očkovacích látek, jehož cílem bude poskytování těchto látek a možnost jejich strukturování.

ČR v obecné rovině souhlasí s potřebou vytyčit si jasné a přehledné cíle. Některé návrhy a cíle nicméně považuje za velmi ambiciózní a v daném horizontu hůře proveditelné.

ČR také podporuje očkovací strategii na úrovni EU. Poslední verzi vakcinační strategie zveřejnila ČR dne 22. 12. 2020. Ta bude v reakci na dynamický vývoj a nově zjištěné poznatky aktualizována a revidována. Spolu s vakcinační strategií byl rovněž vypracován metodický pokyn pro očkovací kampaň, jehož cílem je zorganizovat a provést očkování obyvatelstva ČR k dosažení požadovaného konečného stavu proočkovanosti minimálně 60 %. Vzhledem k postupným dodávkám očkovacích látek bude očkování probíhat ve třech fázích, přičemž metodický pokyn stanovuje časovou prioritizaci proočkování jednotlivých skupin obyvatelstva.

Platná vakcinační strategie ČR již počítá se zavedením jednotného technického řešení průkazu, dokládajícího očkování proti covid-19. Uvedený dokument odpovídá minimálnímu souboru údajů odsouhlasených na úrovni EU tak, aby do budoucna mohl být plně interoperabilní a využit i na úrovni EU. Česká republika podpořila přijetí revidovaného návrhu doporučení Rady ke společnému rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a pro vzájemné uznávání výsledků jednotlivých testů na covid-19. Následně ČR uvítala dohodu na seznamu společně uznávaných rychlých antigenních testů.

Ve světle šíření nových mutací viru SARS-CoV-2 navýšila potom ČR rovněž míru sekvenování z původních zhruba 50 sekvenací týdně na 1000 sekvenací týdně. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předkladateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 020/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Raduan Nwelati, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, opět si výbor pro evropské záležitosti vyžádal stanovisko výboru pro zdravotnictví. Na jednání, po projednání ve výboru pro EU jsme přijali totožné usnesení s usnesením zdravotního výboru, který opět máte v písemné podobě, proto ho číst nebudu. Ale protože mám avizovaný návrh změny v tom usnesení, který překládá pan senátor Roman Kraus, s jeho dovolením ho načtu, aby tady nemusel vystupovat. Jedná se o výměnu nebo změnu bodu č. V. V tom usnesení tady máte... Pardon, ano, omlouvám se. Tímto vystoupení mé zatím končí. Až v rozpravě načtu ten návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Jak už jste avizoval, touto materií se zabýval i výbor pro zdravotnictví. Já se táži, zdali by chtěl vystoupit zpravodaj, pan senátor Ondřej Šimetka, k tomuto bodu? Ano, přeje si. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ondřej Šimetka:  Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom velmi stručně navážu na pana ministra, který velmi podrobně představil celý ten materiál. My jsme ho probírali na výboru pro zdravotnictví dne 10. 3., diskutovali jsme ho a přijali jsme k němu stanovisko, které jsme následně postoupili výboru pro záležitosti EU.

Z toho materiálu, já bych možná jenom vypíchl několik zajímavých věcí. Jak říkal pan ministr, má čtyři části, tou první částí je urychlení očkování a dodávky očkovacích látek. V době vzniku toho materiálu Evropská komise konstatovala, že v té době proočkovala nebo vyočkovala 5 milionů dávek. Jenom pro vaši informaci, jak to očkování se rychle praktikuje, v době projednávání na výboru už to bylo 42 milionů dávek, což bylo před týdnem. Dneska je to 53 milionů dávek v celé Evropské unii. Jinými slovy, tyto materiály v době této covidové krize velmi rychle stárnou. Je to materiál, který se projednával v Evropské komisi v lednu, my se k tomu vyjadřujeme v březnu. Ta čísla jsou úplně jiná.

Druhým bodem bylo zintenzivnění testování a sekvenování za účelem zvládání infekcí a nových variant viru, kde je zajímavý bod, že Komise se chystá finančně podpořit členské státy při zvyšování kapacity uvolnění finančních prostředků na nákup zařízení pro sekvenování genomu a podporu sítě referenčních laboratoří WHO.

Třetím bodem bylo zajištění fungování jednotného trhu a volného pohybu osob během zavádění intenzivnějších opatření, kdy Evropská komise, to je zajímavé zejména s ohledem na včerejší zprávy, kdy jsem se dočetl, že na Slovensku zakázali snad letní dovolené v zahraničí, tak tady Evropská komise v lednu konstatuje, že základem silné evropské reakce na pandemii covid je jednota a zachování funkce jednotného trhu, není důvod pro uzavírání hranic nebo plošné zákazy cestování a přerušení letů, pozemní a vodní dopravy. Místo toho je nutné posílit opatření, jako je testování, izolace, trasování a karanténa jednotlivců. Stanovisko máte před sebou, takže já ho číst nebudu. Vypíchnu pouze ten bod V, ve kterém výbor pro zdravotnictví vyzývá vládu:

1. Aby zajišťovala pouze takové vakcíny, které jsou na základě kladného vědeckého doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravy (tzn. EMA) registrovány pro použití v EU. Je to aktuální téma, já děkuji tímto panu ministrovi za jeho postoj vůči vakcínám v ČR.

2. Zdravotní výbor vyzývá vládu, aby s ohledem na rozsah epidemie v ČR představila adekvátní komunikační kampaň, která se srozumitelně vymezí vůči dezinformacím a bude je systematicky vyvracet. Toto já osobně považuji za velmi důležitý bod.

To je z mé strany všechno, děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí jako první Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jsem dneska chvátal proto, abych vás potom mohl vystřídat. Já mám na pana ministra, zejména v souvislosti s tím, jak tedy to potom probíhá v celé Evropské unii, kde předpokládám, že nějak spolupracuje, takové tři dotazy, které pořád dostávám, byť nejsem lékař, tak by možná bylo dobré, kdyby od vás tedy, pane ministře, ty odpovědi, pokud možno co nejsrozumitelněji a nejjasněji, zazněly.

První otázka, kterou dostávám, je, já jsem absolvoval covid, nyní jsem se uzdravil. Co to pro mě z hlediska očkování, mé imunity a mých povinnosti znamená? To je první otázka, kterou dostávám pořád dokola. Já na ni neumím odpovědět, jestli tedy se mám nechat očkovat normálně, nebo až za nějakou dobu, nebo jestli si mám nechat zjistit protilátky, nebo jak to se mnou bude? Takže to jedna věc, na kterou bych prosil, a jestli to tedy obecně, abych to dal do kontextu toho, co projednáváme, řešíme nějak v rámci EU, protože nemocní jsme tam asi všichni obdobně.

Druhá věc, kterou zase dostávám, je, jak je to s prodlevou mezi 1. a 2. dávkou toho očkování? Jestli tedy to je tak, do kdy musím po 1. dávce dostat 2. dávku, jestli je to různé podle vakcín, jestli je dobré čekat, nebo není dobré čekat. To souvisí s dvěma věcmi. Jednak lidé, když se potom posune ta druhá dávka, neví, jestli ještě bude účinná, nebo nebude. Druhá, ti, co sledují více média a více o tom vědí, vědí, že Velká Británie očkuje úplně jiným systémem a jiným způsobem než my z hlediska podávání první a druhé dávky. To je tak, že nejdříve naočkovala málem 19 milionů lidí první dávkou, aby pak dávala druhou dávku. To znamená, jak je to s 1. a 2. dávkou? Budeme v tomto směru něco měnit, nebo nebudeme? Upozorňuji, že jsem se na to ptal už vás, ne takto veřejně, několikrát. A poté, co jsem se dozvěděl sám od sebe, že je potřeba, abychom byli třeba v případě Pfizeru naočkováni do 28 dní, tak pokud jsem dobře to pozoroval, tak už je to 42. Takže tedy abychom se zase nějak dostali, co se bude dít, nebo máme pořád počítat s tím, že ty informace se budou měnit a obnovovat? A tak dále.

Třetí otázka, kterou jsme řešili i tady, je, kdo je a kdo není kdy infekční nebo může být infekční? To znamená, dobře, když jsem naočkován, tak už je málo pravděpodobné, že dostanu tu nemoc, ale znamená to, že mohu někoho nakazit, nebo nemohu? Podobně, když jsem byl nemocný, znamená to, že když se potom s někým potkám, mohu někoho nakazit, nebo nemohu? A tak dále.

To je třetí věc, která podle mě zase není jasná. Byť toho hodně slyšíme o covidu, tak bych velmi rád, jestli to třeba i v rámci EU nějak řešíme nebo neřešíme. Odpověď, že to nevíme, je také odpověď, a já jí docela rozumím. Ale měla by zaznít, my to nevíme. Ale teď žijeme v situaci, kdy se mi zdá, že část nejistoty je nezbytná, a nezbavíme se jí, ale část nejistoty, ve které někdy žijeme, mi připadá zbytečná. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Tyto dotazy asi na nás jdou na všechny z naší veřejnosti. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Roman Kraus. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Roman Kraus:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, vzhledem k tomu, co se za zdmi naší instituce děje a vzhledem k projednávání materiálu Jednotně proti covid-19 jsme dnes s výborem pro zdravotnictví přijali 29. usnesení, přijaté per rollam. Jeho text máte všichni na lavicích. Já jej nebudu číst.

Na základě tohoto usnesení jsme připravili pozměňovací návrh k doporučení, k vyjádření Senátu Parlamentu ČR, ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, Jednotně proti covid-19. Já bych teď načetl pozměňovací návrh.

Navrhuje se vložit nový bod I.6: Podporuje ministra zdravotnictví, docenta doktora Jana Blatného, který nepovolí použití vakcíny Sputnik V, aniž by prošla tímto standardním schvalovacím procesem.

Stávající bod I.6 přečíslovat na bod I.7.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji. Poprosil bych tady pro prezidiálku, kdybyste mi mohli dát tento návrh také k dispozici. Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Drahoš. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám jedno podpůrné konstatování a jeden dotaz na pana ministra.

Jednak bych zde rád podpořil zcela usnesení zdravotního výboru, ve kterém se vláda vyzývá, aby zajišťovala pouze takové vakcíny, které jsou agenturou EMA registrované pro použití v EU. Z mého pohledu by očkování mělo být postaveno na vědeckém přístupu a racionálních argumentech a nepodléhat politickým tlakům a propagandě některých zemí. Tento přístup z mého pohledu razí pan prezident Zeman a jeho okolí, a to jen přispívá k celkovému chaosu kolem vakcinace. Oceňuji dosavadní nekompromisní postoj pana ministra v této věci.

Můj dotaz je následující. Já jsem se před chvílí dozvěděl z dnešních médií, že pan prezident po poradě s Romanem Prymulou oslovil rektora Univerzity Karlovy, aby ustavil nějakou vědeckou skupinu, která by prozkoumala vakcínu Sputnik a případně doporučila, jestli ji používat. Bylo to v seriózním médiu, takže předpokládám, že je to pravda. Já se chci zeptat pana ministra, jak vnímá toto zasahování do schvalovacího procesu a jestli bude mít případné stanovisko nějaké takové ad hoc ustavené pracovní skupiny nějakou váhu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Ještě než dám slovo paní senátorce Dernerové jako další přihlášené, tak jsem byl upozorněn, že ten pozměňovací návrh, který nám tady byl předložen, nebyl načten správně, protože před bod I.6 by měl přijít nejdříve bod 5, pokud to tady mám správně. Tedy bod 5 bude 6, bod 6 bude 7 a bod 6, který tam teď máme, bude 8. Já na to upozorňuji, aby to bylo zaznamenané, je to tak, pane senátore?

Prosím vás, teď jsem se dozvěděl, že materiál, který máte asi před sebou, bod 5, „vyzývá vládu“, neplatí, ten se stahuje. Zůstává tam pouze bod 6, „podporuje ministra zdravotnictví“ atd. Tzn. tento bod bude 6. A bod 6, který máte v evropském tisku, bude bodem 7. To jen pro upřesnění a pro steno, abychom věděli, jak budeme hlasovat.

Teď má slovo paní senátorka Alena Dernerová. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já zprávu, co říkal můj kolega, ctěný profesor pan Drahoš, slyším poprvé od něho a přijde mi to zase klasický chaotický postup, jako jsme viděli před několika dny, před měsícem apod. Vnáší do celého systému jenom problém, protože si myslím, že ten, kdo má rozhodovat, je pan ministr. Nemá do toho prostě mluvit pan prezident. Další a další skupiny, které vznikají jako poradní sbory jako houby po dešti, teď vznikla zase nějaká skupina MeSES, já jí říkám tedy mesiáši, ale nevím, pro koho budou těmi mesiáši. To je neustále někdo, kdo tady něco vytváří, modeluje, nemá politickou zodpovědnost. Tu politickou zodpovědnost potom přenáší na ministra, který třeba o tom ani nemá tušení, co se děje. To je za mě hrozné, a proto si myslím, že jsme i v té situaci, v jaké jsme, že se vládě nevěří. Nevěří se ani postupu, který se v rámci boje proti covidu děje. To je chaos, totální chaos.

Co jsem se chtěla zeptat pana ministra, chtěla jsem se zeptat na jednu věc, máme tady testy, které se platí, jsou tzv. zadarmo pro lidi, říkáme tomu zadarmo, ale nikdo to nevnímá, že jsou to peníze nás všech, jsou to peníze ze zdravotního pojištění, zadarmo není vůbec nic. Tyto testy jsou placeny z fondů pojišťoven. Testů je hodně moc, takže peníze na fondech pojišťoven mají také nějakou sumu a ta bude někdy vyčerpaná. Jestli tedy pan ministr ví, za jakou dobu se dosáhne toho, že budou fondy úplně vysáté? Protože z nich se platí jednak vakcinace, jednak testování, pak jsou to samozřejmě lůžka na JIP a ARO, která jsou bonusovaná. Pak jsou to ještě léky, které pan premiér shání, někam letí, nakoupí lék a ten se musí také nějakým způsobem zaplatit. Takže jestli má vůbec ministerstvo přehled o tom, kolik peněz se utratí. Když nebudou na účtech pojišťoven z různých fondů, které na pojišťovnách jsou, ať už fond prevence a další, tak co budeme dělat dál. Protože pak už třeba nebudou peníze na léčení něčeho jiného, než je jenom covid, protože všichni tady žijeme covidem. To je jedna věc.

A pak je otázka, navazuji na sekvenování, protože sekvenace genu je hodně drahá záležitost. Já jsem dostala informace, že v řadě našich ústavů sekvenátory jsou a jsou koupené ještě z peněz EU z předchozího období. Ale jsou někde pod igelitem a nikdo na nich nepracuje nebo nejsou lidé, kteří by na nich pracovali. Mám informaci, že někteří naši vědci vzorky nechávají vyšetřovat v Německu, kde mají množstevní slevu. Tak jestli vůbec tady máme sekvenovat? Byla jsem upozorněna na to, že řada lidí říká, že se tu objevují různé kmeny tohoto koronaviru. Ale ten kmen je jeden a jsou tady jen mutace. Ty mutace se právě mají vyšetřit sekvenováním. Ale já si myslím, že je to doopravdy hodně drahé, že by to byl zase další zásah do našeho systému zdravotnictví. To jsem se chtěla zeptat.

Ještě k evropskému zelenému pasu. V podstatě jde o to, že tady bude několik skupin lidí. Jednak ti, kteří budou očkováni, pak jsou to ti, kteří prodělali, jak se ptal Miloš Vystrčil, náš předseda, a pak jsou to lidé, kteří nemohou být očkováni, protože mají nějaké důvody, proč nemohou být očkováni. Když jsem četla primární stanovisko České alergologické a imunologické společnosti, paní profesorky Bartůňkové, která jednoznačně říkala, že ti, kteří mají protilátky, by neměli být očkováni v momentě, kdy jsou u nich protilátky ještě detekovány, protože imunitní odpověď organismu může být různá.

Vím, že v Izraeli jsou i ti lidé, kteří prodělají a mají protilátky, že nemuseli být očkováni v první vlně, tím pádem se ušetřila vakcína pro ty, kteří potřebují být vakcinováni. Mají možnost, tu samou jako ti, kteří jsou očkováni. Ale já bych se vždycky chtěla vyvarovat toho, abychom tady rozdělovali lidi na očkované a ty, co to prodělali, a neočkované. Myslím, že tento přístup by měl být rovný úplně ke všem. Nevidím to jako dobrou věc. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane předsedo zahraničního výboru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, chtěl jsem ocenit možnost tady mluvit o těchto tak zásadních věcech, které se týkají zdraví a spolupráce v EU, která není jenom na papíře, ale vidíme také, že efektivně může fungovat.

Chtěl jsem navázat na předřečníky a zeptat se na sekvenování, protože dle informací, které dostáváme, ten, kdo sekvenuje, ví, co se děje v jeho teritoriu. Tzn. vláda, která má dostatek informací ze sekvenovaných laboratoří o covidu ve své zemi, mnohem lépe potom může aplikovat teritoriálně omezená opatření v případě, že by tam byla nějaká nebezpečná mutace. Takže by mě zajímalo, jak je možné, že mezi těmi velmocemi v sekvenování najdeme Irsko, Německo, Lucembursko, Belgii, Dánsko nebo Finsko. Co chybí pro to, abychom mezi nimi byli my? Pan ministr uváděl čísla, která se zvedají. Ale jak daleko máme k těm 5 nebo 10 %, které jsou cílem nebo naší společnou ambicí? Kdy budeme takto masivně sekvenovat, abychom věděli, co se děje, a vláda měla i nástroje k tomu, aby třeba některá opatření omezila jenom na menší teritorium, kde se třeba vyskytuje nějaká nebezpečná mutace nebo kmen koronaviru? To je moje otázka na sekvenování.

Chtěl jsem poděkovat za to, že pan ministr tak pečlivě prošel dokument, kde se mluví o významu rychlosti očkování, kde se mluví také o významu solidarity vůči partnerům. Tady bychom měli poděkovat, i vašim prostřednictvím, pane ministře, při vašich jednáních s vašimi kolegy, víme, že je míváte zhruba každé dva týdny, poděkovat za projevenou solidaritu. Máte k tomu naši plnou podporu, dokonce výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost k tomu přijal zvláštní usnesení 10. března pod číslem 39. V tomto usnesení vás také povzbuzujeme a podporujeme v tom, abychom se opírali o Evropskou lékovou agenturu v případě uznávání a certifikace vakcín. Čili máte naši plnou podporu, jen tak dál. Nechceme, aby o vakcínách rozhodovaly byznysové firmy bez veřejných institucí nebo nějaké zájmové skupiny bez toho, že by to prošlo seriózní, pravidelnou, regulérní certifikací tak, jak je to v rámci EMA běžné.

Proto chci zdůraznit, že i ten bod význam komunikace o bezpečnosti očkovacích látek, který jste také zmiňoval, je úkol, který je společný. Neváhejte nám, pane ministře, dávat informace, respektive i výzvy, abychom vám v tom pomohli, protože jak vidíte, i na nás se obracejí občané. Zdá se nám, že v téhle chvíli, kdy je potřeba strategickou komunikaci tak významně posilovat, je potřeba, abyste měl také v členech parlamentu rezonanční desku, která vám pomůže třeba varovné signály nebo naopak signály povzbuzující důvěru občanů v kvalitu a bezpečí očkování, abychom vám je pomáhali šířit.

Málokdo by čekal, když si přečteme například Bezpečnostní strategii ČR z roku 2015, na třech místech se tam mluví o pandemii. Přečtěme si to znovu. Málokdo by čekal, s jakou naléhavostí přeshraniční element, který dnes prožíváme, se může vlomit do našich společností v kombinaci s dalšími, jako jsou dezinformace, jako je masivní znejišťování a nedůvěra obyvatel za obrovské mobilizace peněz z veřejných rozpočtů. Proto ministr zdravotnictví v tomto smyslu má obrovskou roli. Ne vždy s vámi můžeme souhlasit, ale chceme jen, abyste věděl, že v případě, že půjde o to, k těmto věcem se vyjadřovat, které se týkají bezpečnosti občanů ČR, že jsme připraveni naslouchat, resp. se ptát.

Moje otázka je k sekvenování a vracím se k tomu. Co udělat pro to, abychom byli mezi velmocemi z hlediska sekvenování koronaviru a věděli, co se děje na našem území a třeba mohli některá opatření konečně začít omezovat?

Nakonec v dokumentu, který jste nám představoval, pane ministře, se mluví o několika klíčových věcech. Spolupráce, solidarita, koordinace, ostražitost. Mám za to, že to je esence spolupráce institucí také v rámci EU, ke které chceme přispět. Děkuji a těším se na vaši odpověď.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Pan ministr se hlásí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, protože tady už bylo vzneseno několik dotazů a několik podstatných věcí, tak si dovolím zareagovat. Jednak bych rád ctěnému Senátu poděkoval za podporu. Velice si toho vážím.

Možná začnu touto oblastí. Já jsem také slyšel poprvé nějakou tuto informaci o tom, že by někdo tlačil na rektora jedné z vysokých škol, aby nějakým způsobem obcházel standardní postup. Věřím, že se to nestane. Ale vybízí to k jedné otázce nebo snad i k odpovědi, kterou bych tady rád jasně řekl. Já jsem si vědom toho, že řada lidí, stále věřím, že v dobré víře, dělá všechno pro to, aby dostala do země nové léky, případně nové vakcíny apod. Já jsem nicméně přišel do úřadu jako lékař, jako lékař z něho také hodlám odejít, až nastane čas. Chci, aby po celou dobu, pokud to bude záležet na mně, abychom se řídili jednak správnou léčebnou praxí a jednak tím, co je zásadní v jakékoli vědecké činnosti. I kdyby to mělo být v dobré víře, tak se nenechali nikdy odchýlit od toho, co je správné, co je dáno adekvátními normami, předpisy a zejména evidencí, kterou v medicíně máme k daným léčebným postupům.

Bývám v poslední době někdy kritizován za to, že „bráním tomu“, aby se do země dostávaly nové léky, nebo že bráním tomu, aby se dostávaly do země takové či jiné vakcíny. Chtěl bych velmi jasně říci, že tomu nebráním, naopak, snažím se, aby se všechno dělo přesně podle toho, jak se to má dít. Abychom nepodléhali planým nadějím, iluzím nebo nesprávně vyvolaným očekáváním, která by se mohla nakonec projevit třeba tím, že by ohrozila bezpečí našich občanů. Proto jsem opakovaně řekl, že dokud budu ministrem zdravotnictví, potom budu na tomto postupu trvat. Umím si třeba i představit, že by mě kvůli tomu chtěl někdo odvolat. Věřím, že se to nestane, ale přesto budu trvat na tom, aby se postupovalo vždy tak, jak to odpovídá medicíně založené na důkazech. Budu za každou cenu trvat na tom, aby ten, kdo rozhoduje o zdravotní politice v této zemi, bylo ministerstvo zdravotnictví. Jsem, řeknu to úplně na rovinu, nepřítelem rychlých řešení. To, co je rychlé, není nutně dobře. Chci, aby to, co děláme, bylo děláno správně.

Z tohoto titulu odpovím, pane senátore, i na váš dotaz. V případě, že by někdo chtěl obcházet oficiální instituce, jako je SÚKL, případně ministerstvo zdravotnictví, potom tomu budu aktivně bránit.

Byly zde vzneseny také nějaké konkrétní dotazy, které se týkaly očkování a situace v ČR. Koneckonců je to jeden z exportů ECDC, tzv. Vaccine Tracker, který je každému k dispozici, kde je vidět, že ČR je s očkováním opravdu dobře v průměru EU. Naopak v poslední době tak často neoprávněně kritizované informace o tom, že někde leží nějaké vakcíny, tento mezinárodní nástroj vyvrací, ukazujíce, že v ČR vyočkováno dlouhodobě nebo za poslední dobu, kterou to sleduje, kolem 85 % dodaných vakcín v průběhu časového intervalu, což je třeba více, než má SRN. Takže si myslím, že v ČR očkování probíhá uspokojivě.

Hovořili jste zde o informační kampani. Ta je připravena. Bude spouštěna na přelomu března a dubna. Je to i jakýsi záměr, protože právě v dosavadní době, během níž bylo vakcín ne tolik, kolik bychom si představovali, nějaká intenzivní stimulace dalšího zájmu o očkování apod. by opravdu mohla naopak vést k tomu, že by lidé byli ještě více frustrováni tím, že na vakcínu musí čekat. Ale teď se ta situace mění a je čas na tuto kampaň.

Byl zde vznesen dotaz o tom, jak se zachovat, když člověk prodělal koronavirus, jestli má nebo nemá být očkován. Podle doporučení, která mj. vydala, je potřeba říci, že se doporučení mění, protože se mění naše znalost o této nemoci, která tady je teprve rok, je logické, že se i ta doporučení mění, tak podle doporučení vakcinologické společnosti v současné době po 90 dní je člověk brán jako někdo, kdo nemusí být dále nějak kontrolován, testován apod. Vakcinace se doporučuje za 3 až 6 měsíců po prodělání onemocnění, protože u většiny lidí to onemocnění vyvolá protilátky. Nevyvolá je ale u všech. To je jedna věc, která je velmi nepříjemná. Proto lidé, kteří to infekční onemocnění prodělali, čistě teoreticky, pokud nebyli vakcinováni, mohou s určitým časovým odstupem, který byl arbitrážně stanoven na 90 dní, teoreticky onemocnění znovu šířit, protože se mohou reinfikovat.

Něco jiného je to u vakcíny, a to je další dotaz pana senátora, ve chvíli, kdy máte ukončeno očkování, jste zhruba dva týdny po druhé dávce, jedná-li se o dvoudávkovou vakcínu, potom v podstatě prakticky není možné, abyste klinicky signifikantně onemocněl s nějakou pravděpodobností, která je velmi malá, protože po první dávce se objevila reinfekce v ČR asi u 1,3 %, po druhé dávce u 0,53 %, vždy se jednalo o velmi mírné onemocnění a nikdo z těchto lidí nepřišel kvůli tomu do nemocnice. Pochopitelně ani nezemřel. Je to stejné nebo lepší než u řady standardních vakcín. Takže se dá pro běžného člověka to pochopit tak, že ten, kdo má ukončenou vakcinaci, neonemocní a nikoho dalšího nenakazí.

O té vědecké skupině jsme se už bavili. Včera bylo lehce, také věřím, že v dobré víře, dezinterpretováno mé sdělení o fondech českých zdravotních pojišťoven. Já bych chtěl jenom říct to, co jsem řekl na zdravotním výboru Poslanecké sněmovny. Dá se to shrnout tak, že můžeme konstatovat, že náklady na zdravotní služby překročí v letošním roce objem definovaný pojistnými plány pojišťoven o více než 20 mld. Kč. Dojde tedy k rychlejšímu vyčerpání rezerv základních fondů jednotlivých zdravotních pojišťoven a v roce 2022 bude potřeba aktivovat zdroje ostatních fondů tak, aby byla zajištěna vyrovnaná bilance jejich hospodaření. Chtěl bych jasně říci, že to neznamená, že by byly vyčerpány finance tak, že by zdravotní pojišťovny nebyly schopny plnit své závazky, ale dojde k vyčerpání rezerv. To je to, co jsem řekl ve zdravotním výboru, o kterých jsme se domnívali, že budou pojišťovnám k dispozici po daleko delší dobu.

Bylo zde vzneseno několik dotazů na sekvenaci. Já zde zcela otevřeně řeknu, že do doby, než jsem nastoupil na ministerstvo, nebyl v ČR k dispozici tzv. Surveillance System, tzn. systém jakéhosi včasného varování, který by nám umožnil vědět o tom, že se třeba šíří nová varianta, případně její mutace. Zpětně, když se na to mám teď podívat, když jsme v lednu následně zjistili zpětným dovyšetřováním, protože od doby, co jsem nastoupil, byly postupně prováděny určité změny v laboratorní skupině i určité změny v systému její práce, včetně tlačení na sekvenaci, o které jste se tady bavili, tak jsme zpětně zjistili, že první dohledatelná přítomnost britské mutace v ČR byla 7. 12. 2020, tzn. před Vánocemi. Kdybychom toto věděli, pravděpodobně by se dalo předpokládat, že naše chování a doporučení před Vánocemi by byla jiná, než tomu bylo.

Z tohoto důvodu byla během tohoto týdne dokončena formálně strategie Surveillance System pro ČR, který vypracovali zástupci laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví, která počítá s tím, že bude 15 takových Sentinel Labs po ČR, které budou shromažďovat reprezentativní vzorky podezřelé z nových mutací, protože podezření můžeme určit už na bázi standardního PCR vyšetření. Tyto vzorky reprezentativně sesbírané z celého území ČR budou následně zasílány do laboratoří, které sekvenují. Bude zasíláno každou laboratoří zhruba 70 vzorků týdně, což je oněch 1000 za týden. Je to asi 20násobné navýšení proti tomu, co bylo minulé léto a ještě na podzim. Do této sekvenace jsou už částečně a nadále budou zapojeny jak laboratoře některých nemocnic, protože velké fakultní nemocnice jsou schopny sekvenovat, tak akademická centra, tak soukromé subjekty. Počet sekvenací, tak, jak je plánován, je v ČR proveditelný. Není zase až tak nákladný. Jedná se o tisícikoruny za vyšetření. Tzn. nejedná se o nic, co bychom si nemohli dovolit. Dostaneme se na čísla, která jsou doporučena v té strategii, neboť při počtu 10 000 nově diagnostikovaných osob denně, při průměrné pravděpodobnosti záchytu 20 až 40 %, se bavíme o 2000 až 4000 pozitivních vzorků denně, za týden tedy 14 až 28 000 vzorků, které jsou pozitivní. Ve chvíli, kdy chceme sekvenovat kolem 1000 vzorků týdně, potom se bavíme o 3,5 až 7 % sekvenovaných vzorků. To je přesně v doporučení, které hovoří dostat se v nějakém časovém horizontu na 5 až 10 %.

Já jsem i na jednáních EPSCO, ostatních ministrů zdravotnictví EU, v mandátu, který byl připraven, vždy se jedná jen o velmi krátké vystoupení, takže je jasné, že nelze jít do detailů, ale opakovaně apeloval na to, co je koneckonců i meritem zdravotní unie, že musíme mít standardizovaný systém sběru a interpretace dat a že bych si velmi považoval toho, kdyby byl celoevropský Surveillance System, který by umožnil sledovat změny přes hranice, které by tím pádem měly být otevřeny.

Pokud se týká covid pasu, to, co pravděpodobně bude obsahem covid pasu nebo Green Pass, je nastaveno s největší mírou určitosti i v našem digitálním certifikátu. Byli jsme jednou z prvních zemí, která s ním přišla. Mám zde jen drobný nesoulad s tím, co říkala paní senátorka. Já si myslím, že je třeba od sebe odlišit osoby, které jsou vakcinované a nejsou vakcinované, protože to je princip té vakcinace.

Nicméně vždy je potřeba mít alternativu pro ty, kteří se z nějakého důvodu třeba nemohou očkovat, protože pochopitelně jednak k tomu může být řada indikací medicínských, jednak je potřeba vědět, že očkování je dobrovolné. Takže vždy bude nějaká alternativa, ale na druhou stranu je potřeba říct, že člověk, který je očkován, je zkrátka chráněn více, a tím pádem je i méně rizikovým pro své okolí než člověk, který očkován není.

Poslední věc, ke které bych se rád vrátil, je prodleva mezi první a druhou dávkou, to tady bylo také zmíněno. Chci upozornit, že změny, které někdy vypadají jako veletoč na hrazdě, jsou dány také tím, a je to jedna z věcí, kterou jsme také doposud neznali, že výrobce mění svůj souhrn údajů o léčivém přípravku, tzv. SPC, protože se učí žít s tím svým produktem. Bylo to tak například u vakcíny Pfizer/BioNTech, která původně měla 21 dní striktně, pak dala striktně 28 dní. V současné době je doporučení 21 dní. Podle klinických studií opravdu je tam poměrně široký rozptyl až do hodnot kolem 42 dnů. Doporučení, která se nyní objevují a vychází z britské zkušenosti, posunout tu druhou vakcínu, vycházejí opět z dobré vůle a z dobré víry v to, že tím, že posuneme druhou dávku, v dané době budeme moci naočkovat větší část zranitelné populace.

V ČR nicméně s ohledem na dodávky, takto jsem byl informován centrálním řídícím týmem a kolegy, kteří se tím zabývají, jsou dodávky takové, že i kdybychom nyní zastavením dávky a prodloužením na maximum toho možného mohli oočkovat asi o 180 000 lidí víc v průběhu příštích tří dnů, v průběhu konce příštího měsíce bychom naopak stovkám tisíců lidí museli odepřít první dávku, protože by chyběla, protože bychom museli přeočkovávat tou dávkou druhou. Je pravda, že by to byl jakýsi časový posun, který někteří považují za tak významný, že má cenu o něm uvažovat. Zdá se ale, že tato logistická operace by s sebou přinesla více rizik než potenciálních přínosů, proto jsme se k tomu zatím nerozhodli. Zatím takto nepostupujeme a je pravda, že vakcinologická společnost ve svém doporučení tuto možnost nicméně uvádí. Je to ale opravdu věc, kde na jedné straně je zase jenom přístup odborný, se kterým bych se také ztotožnil, na druhé straně je přístup logistický, který musí uvažovat o celém komplexu toho očkovacího schématu v ČR, tak, jak řekla paní senátorka, zohlednit i ty lidi, kteří budou očkováni v blízké budoucnosti.

Zatím si myslím, že jsem se dotkl všech vašich bodů. Ještě jednou vám děkuji za podporu i za ty dotazy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane ministře. Další přihlášený je pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Mám jediný dotaz na pana ministra, a to, zda existuje skupina při Úřadu vlády nebo na ministerstvu zdravotnictví, která sleduje a vyhodnocuje diskusi na jednotlivých serverech, nemyslím v jednotlivých emailech, ale na jednotlivých serverech, kdy potom zpracovává nějakou reakci na ty hoaxy, které tam jsou.

Domníval jsem se dříve, samozřejmě, že některé věci jsou až tak neuvěřitelné, že není možné jim přikládat u normálních lidí nedůležitost, ale ukazuje se, že bez ohledu na sociální postavení, vzdělání atd. jsou ve společnosti dost velké skupiny lidí, kteří věří některým videím, která jsou mnohdy, já bych vám je mohl poskytnout, jsou velmi přesvědčivá o tom, kde možná odborníci, možná tzv. odborníci se vyjadřují, vypadá to opravdu velmi profesionálně, k tomu, co všechno nám způsobí ta vakcína či jiná, obecně mluví o vakcinaci jako o čipování obyvatel atd.

Mně přijde, že to necháváme bez povšimnutí. Mnoho z nás tady se vás přímo může zeptat nebo to můžeme udělat jiným způsobem, ale faktem je, že veřejný prostor, kde lidé neví, čemu mají věřit, tak kdyby zareagoval nějaký odborný orgán, ne nějaký konkrétní člověk, ale nějakým způsobem zareagovalo ministerstvo zdravotnictví či vaše náměstkyně, hygienička nebo hlavní hygienik apod., tak by to určitě pomohlo, protože ten zásah není jedno procento nebo dvě procenta obyvatel, nakonec vy sám dobře znáte tu statistiku, kolik lidí se v té první fázi z těchto důvodů nechtělo naočkovat atd. Teď je to už lepší, ale přes to všechno si myslím, že je to věc, se kterou dříve jsme nemuseli počítat, ale tato epidemie či pandemie nám způsobuje, myslím českému státu, tak ohromné problémy, tak ohromné ztráty, že se s tím budeme vyrovnávat dlouho, a pokud nedokážeme přesvědčit lidi o tom, co už tady bylo řečeno, tzn. naše občany o tom, že vláda koná správné kroky a má důvěru, ale na druhou stranu zase je potřeba, aby i těmto hoaxům jste přikládali důvěru a něco s tím dělali, byť dříve možná se tento způsob komunikace nemusel dělat, ale dnes je skutečně v tomto smyslu doba jiná a bylo by to k našemu i ekonomickému, nejenom zdravotnímu, prospěchu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji za jedinou otázku. Další na řadě je pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové. Stejně tak jako pan předseda, i já dostávám, pane ministře, celou řadu dotazů na záležitosti kolem očkování, ale v posledních dnech se ty dotazy soustřeďují na jedno. To, že v posledních dnech pozastavilo očkování přípravkem kvůli obavám z možného závažného nežádoucího účinku v podobě krevních sraženin několik evropských států. Dánsko tak učinilo už minulý týden, postupně se k němu přidaly země, jako je Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko, přerušit očkování vakcínou AstraZeneky doporučili také irští zdravotníci, Rumunsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, včera nebo předevčírem dokonce i Německo, i když tam bych to pochopil, protože vím, že tam připravují výrobu toho Sputniku V.

Moje otázka je, pane ministře, z čeho tedy pramení u nás ta jistota, že vakcíny jsou v naprostém pořádku, že jimi vakcinujeme dál, že jsme i my nepřerušili, dokud se ty záležitosti kolem toho nevyjasní. To je jedna věc.

Druhá otázka, pane ministře, proč se neustále upřednostňují zahraniční dodavatelé ochranných prostředků? Upřednostňují se proti našim firmám, které vyrábějí, myslím, mnohdy podstatně kvalitnější a lacinější prostředky.

To jsou dva mé dotazy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Další přihlášený je pan senátor Lumír Kantor. Pan ministr se hlásí, prosím, pane ministře, můžete odpovídat, reagovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Omlouvám se, že zde, vážený pane předsedající, dámy a pánové, okupuji tento pultík tak často, ale tady zazněla velmi...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ne, to je v pořádku, omlouvám se, že jsem si vás nevšiml.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji. Velmi podstatný dotaz, zejména na tu oblast AstraZeneca. To je přesně to, o čem jsem mluvil před chvílí. To není žádná jistota, nemáte v medicíně žádnou jistotu. Je to jenom snaha o dodržování odborného postupu. Ve chvíli, kdy po podání mnoha milionů dávek máte několik desítek podezření na vedlejší účinek, ve frekvenci, která je naprosto srovnatelná se stejnými událostmi u lidí, kteří se vakcíny ani nedotkli, potom není odborný důvod k tomu, zabránit používání tohoto léku, navíc, když tento lék prokazatelně zachraňuje lidské životy před úmrtím, které je prokazatelně spojené s koronavirovou infekcí.

Z tohoto pohledu je potřeba říct, že země, které přikročily k dočasnému zastavení očkování touto vakcínou, tak učinily z politického rozhodnutí. Ověřil jsem si, že žádná z lékových agentur, aspoň ke včerejšímu dni byla tato informace platná, nezastavila toto očkování. Bylo to rozhodnutí, které bylo provedené politicky, někdy na základě doporučení určitých odborných skupin, to je možné, ale žádná z lékových agentur typu SÚKL toto nezastavila. Z tohoto pohledu si myslím, že není důvod brát našim lidem vakcínu, která jim může zachránit život, na základě toho, že je vysloveno podezření u několika desítek lidí, u kterých zatím nebyla prokázána jasná souvislost, na základě toho, že u několika desítek lidí bylo vysloveno podezření na něco, co se může stát bez ohledu na vakcínu, tak tu vakcínu zastavovat.

Potom jenom velmi krátce. Souhlasím s panem senátorem Čunkem, že asi v předchozí době jsme si neuvědomovali, jakým hloupostem se dá věřit. Myslím si, že tady je možná ještě více na místě slovo infodemie než pandemie. Snažíme se to nějakým způsobem řešit částečně outsourcingem, protože vlastní zdroje jsou na to omezené částečně spoluprací s oficiálními agenturami v jiných resortech, ale je to boj, který je nerovný, musíme v tom přidat, ano, máte pravdu.

Potom jenom krátce, nemyslím si, že bychom aspoň z pozice ministerstva zdravotnictví preferovali zahraniční dodavatele před českými. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji a nyní pan senátor Lumír Kantor. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Vážení kolegové, kolegyně, pane ministře. První dvě poznámky a potom jenom jedna otázka.

Musím říct, že se mi líbí, že lékaři mají heslo primum non nocere, čili v první řadě neškodit, s tím souvisí všechny ty věci, které se odehrávají kolem evropské agentury atd., protože první zásada každého lékaře je nenapáchat nebo respektive napáchat, protože každý lék má nějaké své nežádoucí účinky, co nejmenší škody, resp. nenapáchat žádné. Takže vás také plně podporuji v tom, abyste vytrval v tom boji za to primum non nocere, děkuji vám za to.

Děkuji také za poznámku, kterou jste měl o tom, že se cítíte býti lékařem, až skončíte s politikou, tak se tam zase vrátíte. Jenom vás posílím v tom, že jsem také nad tím hodně uvažoval, pomohl mi jeden citát od Františka Kriegela, což byl člověk, který nepodepsal sovětskou okupaci v roce 1968, on byl dlouholetým primářem v Krči, na interně, doslova řekl, že politikem se člověk stává jenom na pár let. Každý politik má mít svoji profesi, svoje živobytí, potom to, co se v něm jaksi nashromáždilo nejlepšího, má během těch pár let vrátit nějakým způsobem, potom zase mít tu svoji profesi, to je ta druhá věc.

A třetí věc. Chtěl jsem se zeptat, jestli byste mi nemohl, a tady kolegům asi možná také, zpřehlednit tu situaci, která teď je, přes různé komise, rady, skupiny, Mezioborová rada pro epidemické situace atd. Komisí a skupin je spoustu, lidé hovoří za různé skupiny. Možná bych si to potřeboval trošku zpřehlednit v tom, kdo je z ministerstva zdravotnictví, kdo podléhá, jak... Ono by to bylo asi nadlouho, potřeboval byste velkou tabuli, na to, abyste mohl ty vazby nakreslit, ale přesto by mě to zajímalo, protože opravdu těch lidí je hodně, některých z nich si vážím, u některých nevím, co jsou zač, tak by nám to možná pomohlo, abychom věděli, o čem mluvíme. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další přihlášený je pan senátor Marek Hilšer. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Žádný prezident, žádný premiér, žádný řadový politik, žádný předseda Senátu nesmí vytvářet tlak a zasahovat do schvalovacích procesů ryze odborných institucí. To nám nenáleží. Myslím, že ignorování odborníků ze strany politiků nám za poslední rok ukázalo, že se to nevyplácí, řekl bych, že nás to dovedlo do současného kritického stavu. Mám za to, že kdybychom jim více naslouchali, jsme na tom dnes lépe.

Vítám každou vakcínu, každý lék, který pomůže, ale musí být také schválen a registrován podle pravidel. Myslím, že v současné době, kdy nestačíme očkovat ani těmi vakcínami, které máme, nebo stačíme, ale myslím si, že v současné době jich je dost a bude jich ještě víc, doufám, že se nemýlím, ta naše vakcinační strategie nestojí a nepadá na používání nějakých neschválených vakcín. Nestojí nám to za to. Výrobce ruské vakcíny měl dostatečnou možnost postoupit ten registrační proces, stejně jako všichni ostatní výrobci. Proto nechápu, proč jsou tady snahy o nějaké předbíhání v řadě nebo udělování nějakých výjimek. To nedává smysl.

Obcházení registračních pravidel nebo dokonce podkopávání našich institucí, odborných institucí, je podle mého názoru cesta do pekla a té musíme bránit. Občané nesmí být nějakými pokusnými králíky politické libovůle. Politici se přírodním zákonům nemohou... Hm, nemohou, mohou se postavit, ale vždycky to dopadá špatně. Proto bych chtěl ocenit, že v tomto, pane ministře, máte pevné stanovisko, že stojíte na straně pravidel a vědeckých standardů.

Děkuji za ten pozměňovací návrh, který zde bude předložen na podporu ministra, já ho velmi rád podpořím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další je pan senátor Ondřej Šimetka, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ondřej Šimetka:  Děkuji za slovo. S dovolením využiji této situace, že tady jste a že jste ochoten takto hezky odpovídat, pane ministře, zeptám se vás na Remdesivir, už jsme se o tom bavili asi před měsícem na zdravotním výboru, nakonec jsem vám oficiálně ten dotaz neposlal, ale položím vám ho teď. Pokud nebudete mít informace, tak vám ho s dovolením pošlu oficiálně.

V registru smluv je smlouva na dodávku Veklury neboli Remdesiviru, kterou podepsal pan profesor Prymula v době, kdy byl ministrem, 13. 10. 2020, ta smlouva je na 51 000 kusů balení Remdesiviru. Dodávky mají probíhat od října roku 2020 do března 2021 a hodnota celé té smlouvy je 17 595 000 eur, což při dnešním kurzu činí 446 700 000 Kč přibližně, necelé půl miliardy korun.

Vyšly studie, že Remdesivir není úplně účinný, samozřejmě indikace má, u některých pacientů pomoci může, obzvlášť pokud se nasadí včas, ale zajímalo by mě, jak se na to dnes dívat, jestli můžete nějakým způsobem okomentovat tu smlouvu a jakým způsobem se monitoruje nasazování léku Remdesivir. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Roman Kraus:  Ještě jednou dobré odpoledne, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, chci vzít zpět náš pozměňovací návrh, protože byl lingvisticky nešikovný, takže beru zpět původní pozměňovací návrh a načtu nový s týmž významem, ale lépe formulovaný.

„Pozměňovací návrh k doporučení k vyjádření Senátu ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, Jednotně proti covid-19. Navrhuje se vložit nový bod I.6, podporuje stanovisko ministra zdravotnictví Jana Blatného nepovolit použití vakcíny Sputnik V, aniž by prošla standardním schvalovacím procesem Evropské agentury pro léčivé přípravy (EMA). Stávající bod 6 se přečísluje na I.7.“ Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Je to srozumitelné a jasné. Další je pan senátor Jana Žaloudík. Prosím, pane profesore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já nebudu pana ministra trápit žádnými dotazy, protože když se mě ptají, kdy to skončí všechno, tak já říkám: Proč by to mělo končit? Vždyť to právě začalo. Tak to je první věc.

Panu ministrovi nezávidím jeho roli, protože je to role na vrcholu sopky. Kdo si tam chce sednout, ať si tam sedne a ohřeje se.

Chtěl bych jenom možná doplnit to, co on tady jasně říkal. Taky určité nadšení, které tady zaznělo z těchto sekvenací. Lidé jsou nadšení kdečím. V květnu jsme byli nadšení, jak jsme tam měřili ty protilátky, pak jsme nadšeni těmi PCR, pak jsme nadšeni antigeny ze slin, teď budeme sekvenováním. Ono to sekvenování nevzniklo v březnu 2021, my se tím docela v onkologii trápíme celá léta a umíme nasekvenovat leccos. Na té onkologii na tom stojí velká část diagnostiky. Je to trošku vyšší dívčí. Takže to, že nasekvenujete formou výroby oceli na sklad a dáte si velké přehledy těch 30 tisíc bází při celogenomovém sekvenování do šuplíku, tak to ještě neznamená, že jsme zvítězili. Těch 10 %, ke kterým se všichni hlasováním zavazují, podkládám za velký vtip nebo velký byznys, vyberte si, co chcete. Protože problém sekvenace není ta sekvenace. Problém sekvenace je ta interpretace.

Musím jenom doplnit, pan ministr jasně řekl, že si té problematiky všímal, od prosince, já bych jenom, za tu dobu, co ještě nebyl ve funkci, sekvenovalo se, prosím vás, v březnu. Loni. Sekvenoval se promotorový úsek toho genu, protože bylo určité podezření, že není úplně normální. My doteď nevíme, jestli se potkal netopýr s luskounem, anebo ne. Tím tady nechci otevírat Soňu Pekovou, které to ještě nikdo nevyvrátil, ale my jsme si v ústavu taky nasekvenovali ten promotorový úsek na dvou virech, které jsme měli, protože jsme jich neměli víc v té přehršli virů. Z toho nám vyšlo, že těch změn není tolik, jak říká Peková, ale ona správně, velice správně řekla, že se orientujeme podle toho vzoru čínské autorky ze 4. 2., jak nevěříme Číňanům, tak kupodivu celý svět vzal za vzor koronaviru, toho SARS, Čínu. Je otázka, který vzor si vezmete z mnoha koronavirů. Takže to je věc, která není dořešená. Takže sekvenovalo se. Pak se v jisté fázi předpředministr omluvil paní doktorce za cosi taky a tak.

Pak se děla další věc, 4. 5., loni v Nature vyšla kompletní sekvence toho viru, takže když jsou fake news, vždycky je dobré vědět, co jsou news, aby člověk vědět, co je fake. Takže když někdo říkal, že virus vůbec neexistuje, on existuje, protože měl popsanou sekvenci. Kdo je pilný, tak si ho může nasekvenovat. 4. 5. 2020.

Potom to byly zajímavé věci, protože se děly ojedinělé záchyty v červnu až červenci takzvaných cizineckých importů. A to natvrdo běžela databáze GISAID, do které si teď vlezte, gisaid.org. Tam najdete všechny mutace. Dodává se tam, my jsme tam tehdy dodali 27 virů. Nepodařilo se mi zjistit odkud, protože... Ty jsou tam uvedeny jako že česká forma mutace. Pak je jich tam dalších několik set, už tisícovek v sedmi takových velkých clusterech. Je to barevné, je to hezké, když se na to podíváte.

To byla taková další etapa tohoto. Potom se objevila takzvaná pražská verze. Na tu nikdo nereagoval, protože co není na ČT24, neexistuje. Takže si nikdo nevšiml, že paní doktorka Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu, velice solidní dáma, myslím, 11. 10., já už se snažím všechno pamatovat pro dějiny, tak poukázala na to, že ve spike proteinu je tady zcela nová mutace, která ho trošku prohlubuje, jsou tam dvě aminokyseliny jinak, takže si to patrně nesedne tam, co si sednou ty jiné věci. To zůstalo už vcelku pominuto. Až přišla třetí vlna, 9. 12. proběhla další sekvenace. A ta probíhá. Tam jsou zase další změny. A potom mluvíme o čtvrté vlně od 26. 12., kdy proběhly tady první sekvenace toho, čemu se říká Brigita, to je ta britská varianta. Já mám teď v počítači otevřeno, když budete chtít, 14 sekvenací pod sebou. Vy si vyberete, která se vám bude líbit a která má kdejaké změny a jak to budete interpretovat. Nejen pro hlasování. Čili co si s tím počneme? Já jsem byl očkován v pondělí, protože už jsem nějak k tomu dospěl. Ne přesvědčením, ale v řadě jsem čekal ještě a tak. Tak se musím ptát sám sebe, mně je to trošku jedno, proti čemu jsem to byl očkován? Proti které z těch verzí? Protože jenom v S proteinu vám tam ukážu spousty těch změn. Ona ta věda je totiž podstatně větší kolem toho viru, než se zdá. To už nám předsedkyně von Leyenová říkala o určité epidemiologické době.

Všichni víme, já to nebudu opakovat, že má 5 aspektů ta viróza, ta covidí doba. 5 aspektů. Biomedicínskou, informační, psycho-sociální, ekonomickou a bezpečnostní. Těm čtyřem už se jakž takž věnujeme. Ve zprávě BIS za minulý rok není ani větička. Ani větička! Takže si myslím, že jsme povinni sekvenovat, že jsme povinni kvalifikovaně sekvenovat, že jsme povinni si v tom číst a snažit se v tom zorientovat, já mám plnou hlavu těch 14 sekvencí. Kdokoliv se u mě staví, tak mu je ukážu. Jsem zvědav, až budeme dělat těch 10 % nebo 5 % nebo 100 sekvenací denně, co si s tím počneme? Dobře, ano, řekneme, toto jsou britské varianty, nebo toto jsou dokonce jihoamerické varianty. Ale ono to má vždycky význam, ta diagnostika, když na to můžete nějak léčebně reagovat. Já si u každého nádoru dovedu představit jeho individuální sekvenci, ale to první, co bude, že když bude operabilní, tak ho vyhodíme pryč asi. A potom možná bude následovat nějaká specifická, ještě zajišťovací léčba. Takže to, že budeme nasekvenováno, že zjistíme, že je tady těch x variant, jak víme podle té databáze GISAID, že některé mají klinickou hodnotu, některé tu klinickou hodnotu nemají, některé jsou jedno, některé vedou k regresi toho viru a některé představují tu progresivní složku, tak to je ale vyšší dívčí. To není, prosím vás, na ČT24 na večer, to není ani na hlasování. Totiž ten virus kašle na to, jestli my jsme pro, nebo proti. Respektive „ten virus“, ty viry a ty koronaviry, když se tak bavíme, takže zkusíme být racionální.

Tím, doufám, že jsem jenom podtrhl všechno to, že podporujeme pana ministra ve veškerém úsilí, že mu nezávidíme sezení na vršku sopky, že mu přejeme, aby nesoptil. Když bude soptit z nepravých kráterů, že tam budeme běhat s vodou, jako děláme teď třeba, když to snažíme se trošku přiuhasit, ta pravidla, ale prosím vás, jsme na začátku celé věci. Uhánět se v tom, že když nasekvenujeme výrobu o celých tisíc denně, že bude lépe, tak nebude. Nebude. My s tím koronavirem tady budeme žít, tak jako žijeme se všemi ostatními viry. Podle Baltimorovy klasifikace 7 tříd jsou to stovky. David Baltimore, 1973, Nobelova cena. Přečtěte si, co všechno je. No samozřejmě, to má nějaký drive. Soňa Peková říká, že to není samo od sebe. Říkají to mnozí, takže stvořitel, příroda, nebo stvořitelé, uvidíme, ale je to začátek. Takže se na to racionálně připravme s úplným klidem.

Vůbec netřeba dělat nějaké paniky. A samozřejmě když je zavřeno, děcka nemůžou do školy, panika vzniká z tohoto, ale panika nevzniká z toho, že existuje koronavirus. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkujeme. Dalším přihlášeným je pan senátor Karel Zitterbart.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Zitterbart:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já nebudu tak vzletný jako můj předřečník a zdůrazním jednu skutečnost.

Aspoň v mém chápání současného poznání je to tak, že jedna z těch mutací, která tu byla zmiňována, to je mutace jihoafrická, nás a) bezprostředně ohrožuje, protože v ČR je přítomná, zprávou dnešního dne je, že kromě clusterů, které jsme měli v Brně, teď máme clustery na Liberecku... Je potřeba říci, že tato mutace má jakýsi významný klinický dopad. Naše ministerstvo si to uvědomuje a v současných doporučeních je, že ti, kteří jsou pozitivní pro tuto jihoafrickou mutaci, jsou z karantény uvolňováni po tom, kdy mají druhý negativní PCR test.

Můj dotaz je ten, že kromě všech důležitých aktivit ministerstva, které tu jsou, jsou to samotné laboratoře, které jaksi odspodu, protože některé z nich na to mají expertizu, začaly tuto mutaci vyšetřovat. Existují tu laboratoře, které jsou schopny dneska kromě britské a non-britských mutací v rámci jednoho vyšetření pomocí PCR stanovit i tu mutaci jihoafrickou a také brazilskou.

Můj dotaz je, pane ministře, jestli tyto laboratoře budou v úhradách nějakým způsobem zvýhodňovány? Já bych za to plédoval. Vy jste ten důvod sám zmínil. Kdybychom my už v prosinci věděli, že se nám tu šíří mutace britská, velmi pravděpodobně bychom se chovali jinak a velmi pravděpodobně bychom dnes byli na jiných číslech. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  ...Pardon, mně nešlo chvíli zařízení. Poslední dobou na ně mám smůlu. Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Fiala.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Fiala:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, nám to krásně teď zapadá, ty poslední 3 až 4 příspěvky k té sekvenaci. Já jsem chtěl jenom velmi krátkou a technickou připomínku, v podstatě sdělení panu ministrovi. Nejenom fakultní a nejenom soukromé laboratoře sekvenují v současné době, i četná krajská a dokonce okresní pracoviště. Jenom aby to tady, pane ministře, zaznělo. Jinak samozřejmě podporuji pozměňovací návrh kolegy Romana Krause. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan Ladislav Václavec je další přihlášený do debaty.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já se chci jenom zeptat a využít vaší příležitosti. Děkuji za odměny zdravotnictví, dělám ředitele nemocnice, je jedna skupina zaměstnanců, která je zcela opomíjena. Zdravotníci dostávají 75 tisíc, ostatní zaměstnanci 30, ale nejsou nijak ohodnoceny uklízečky, které dělají z externích firem. Nebylo to ani v první vlně, není to ani v druhé, ty ženské jsou nešťastné, protože mají většinou malé platy, uklízejí v těchto podmínkách i ve skafandrech. Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli by nebyla nějaká možnost na ně myslet nebo nějakým dodatkem tohle ještě změnit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Jasný dotaz na pana ministra. Pan ministr si psal, viděl jsem. Pan senátor Herbert Pavera, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Hezké odpoledne, milé kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Mám jenom jeden dotaz, budu tedy krátký.

Chtěl jsem se zeptat, pane ministře, jak je to teď s evidencí lidí starších 80 let na očkování? Když jsme evidovali před 3 týdny jednoho našeho seniora, ještě dodneška nedostal termín. Mladší lidé, třeba 70, ale i mladší, už termíny dostali a už byli i naočkováni. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Další krátký a jasný dotaz. Paní senátorka Němcová? Asi nebude mít jenom dotaz. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, mám dotaz. Asi se trošku odlišuje od toho odborného tématu a zabrušuje trošku do té politické roviny, ale já opravdu od toho minulého týdnu pořád kolem sebe registruji to, co znělo z úst prezidenta republiky směrem k vám osobně, pane ministře, zároveň k ředitelce Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ten jeho apel na to, že vy dva byste měli být odvoláni. V podstatě všichni jsme zatím četli to, že se tak má stát proto, aby se uvolnila cesta pro dovoz Sputniku nebo té vakcíny Sputnik do ČR a že vy jste „jakoby“, omlouvám se za to, tou žábou na prameni.

Teď se k těmto hlasům, dneska jsme zase o krok dál, protože zatím uplynul týden, vy jste odolal, já vám za to děkuji a připojuji se k těm, kteří navrhli to dnešní usnesení, v němž vás podporujeme v této věci, ale týden se posunul a prezident chystá další manévr, to znamená, že chce obejít vás i SÚKL a zaútočit na akademickou sféru. Oslovil rektora Karlovy univerzity. Podle mě si od toho slibuje to, že jestliže od takto renomovaného akademického sboru dostane nějaké dobrozdání, bude mít ten instrument v ruce, kterým bude zpětně tlačit zase na vás a zase na paní ředitelku a bude říkat: Ty kapacity odborné přece tomu nestojí v cestě! Zase zopakuje ty hanebnosti a odpornosti, že vy a paní ředitelka můžete za příští mrtvé, což považuji za mimořádně odporné z úst prezidenta republiky.

V této souvislosti se vás chci, pane ministře, zeptat, zda opravdu byste mi mohl pomoci se zorientovat v tom, co myslí Roman Prymula tím, když říká dnes, buď ten Sputnik tady do 14 dnů bude, nebo bude pozdě. Já bych chtěla rozumět tomu, co to znamená, že bude pozdě? Znamená to, že tady budou ty vakcíny, které jsou, mají příslušná schválení, ty dodávky, vy jste nám tady možná už říkal minule, v jakých dávkách a v jakých termínech sem ty schválené vakcíny mají přijít. Byl byste, prosím, tak laskav, pokud máte teď tato čísla v hlavě, zopakoval je, protože já se domnívám, že to přesně koliduje s tou hranicí těch 14 dnů, kdy sem potřebují, fakt řeknu to slovo, narvat ten Sputnik, děj se co děj. Ve chvíli, dokud tady ještě nebude ta množina všech těch ostatních vakcín. To mě zneklidňuje. Jestli byste, prosím, mi mohl vysvětlit, zda těch 14 dnů, jestli mezi tím je ta souvislost s tím očekávaným příchodem těch schválených vakcín, protože to je ten kruciální termín, na který tedy pan prezident a pan Roman Prymula tlačí. Já to považuji od prezidenta za mimořádné selhání. Kdyby bylo možno nějakou cestou rozjet nyní proces k jeho odvolání, tak bych byla první, kdo by řekl, že to udělá. Víme ale, jaká je situace v Poslanecké sněmovně. Jsme tedy v těchto možnostech do konce tohoto sněmovního volebního období poněkud limitováni. Naděje naše spočívá v tom, že tento limit s novými volbami skončí. Pak budeme mít i my větší šance.

Jestli byste mi, prosím, mohl odpovědět na můj dotaz, na těch 14 dnů a proč na to tedy Roman Prymula tak ukrutně tlačí, aby tady do 14 dnů ten Sputnik byl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Na některé dotazy se odpovídá snadno a dobře, na některé ne, já se obávám, ale jistě pan ministr odpoví také. Paní senátorka Jitka Chalánková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jitka Chalánková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já budu velmi krátká, protože spousta dotazů, které mě velmi zajímají, odpovědi na ně už tady zazněly. Já jsem chtěla jenom dvě poznámky z toho, co tak v terénu poznávám. Já jsem pediatr, tam naštěstí tedy u nás máme celkem ještě klid, v pediatrických vodách. U těch dospělých kolegů to mají horší. Tak jsem chtěla poprosit o dvě věci.

Myslím si, že by byla mnohem menší zátěž na nemocnice, pokud by praktičtí lékaři, nevím, jestli tedy mohu za ně mluvit, ale měli opravdu vždycky ty aktuální informace, protože se nám pořád vyvíjí, jak i v závislosti třeba na nových mutacích, ty guidelines, aby to bylo opravdu hodně prezentováno, třeba nějak i více než jenom na nějakých školeních nebo přednáškách, ale možná i více veřejně, aby se mohli rychleji orientovat v těch možnostech využití různých léků, protože ta primární péče, kdyby byla řádně vykonávaná, možná by hodně odlehčila zátěži nemocnic.

Je to opravdu komplikované, protože ti pacienti jsou infekční, ten praktický lékař je nemůže samozřejmě tam kombinovat s těmi ostatními nemocnými, ale otázka třeba CRP, saturace kyslíku atd. je strašně důležitá, aby se ti pacienti nedostávali do těch nemocnic pozdě. Tak to je jeden můj apel.

Druhá věc je otázka očkování. Poslala jsem vám včera takový krátký dopis, ale je to podnět z našeho regionu, kdy člověk s chronickou obstrukční plicní chorobou se bojí, že se nedostane kvůli věku ještě do té kategorie, kde by mohl být již očkován. Jestli by nebylo možné změnit trošku ta pravidla i podle těch diagnóz, na ty ohrožené skupiny, třeba v závislosti na různých diagnózách. Jinak než na tom plošném ohraničení věkem. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce Chalánkové, která byla poslední přihlášenou do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, rozpravu končím. Prosím pana ministra, jestli chce odpovědět, aby odpověděl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji, vážený pane předsedající, dámy a pánové, za zajímavou rozpravu. Já si dovolím shrnout těch několik věcí, které v ní zazněly, a zatím jsem je neodpověděl.

Odpovím na dotaz o odborných skupinách. V rámci ministerstva zdravotnictví existují tři skupiny: klinická, laboratorní a epidemiologická. Jejich seznam je k dispozici na stránkách ministerstva zdravotnictví. Kromě toho, tak jak se to nějak vyvinulo za poslední dobu, existuje mnoho různých skupin, které mají potřebu sdělovat své názory, což je naprosto v pořádku. Některé jsou odborné, některé jsou spíše mediální.

Kromě těchto tří oficiálních skupin, tam asi směřoval váš dotaz, v poslední době byla vytvořena ta skupina, o které jste mluvili, kolem pana doktora Smejkala. Pan doktor Smejkal je součástí laboratorní a epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví. S touto skupinou, která je mimo jakékoliv oficiální struktury, je to tak záměrně, spolupracuje. Jsou to lidé, kteří se rozhodli, je to tak asi úplně v pořádku, že budou vypracovávat doporučení, která považují za odborně opodstatněná. Jsou tam lidé, od právníků přes laboratorní pracovníky a sociology apod. Když jsme o tom s panem doktorem Smejkalem, jako tedy členem jedné z našich skupin nebo dvou z našich skupin, hovořili, tak jsme se dohodli, že ministerstvo zdravotnictví vítá takovouto aktivitu s tím, že tito lidé vytvoří nějaké doporučení, které považují za podstatné a přínosné. Nebudou ho vydávat za žádné oficiální doporučení, protože to nemůže být žádné oficiální doporučení. Ministerstvo zdravotnictví má možnost, protože pan doktor Smejkal, jako člen jedné nebo dvou z těch odborných skupin, potom může s tímto stanoviskem pracovat, řekne, že třeba tato část z tohoto doporučení je pro ministerstvo zdravotnictví akceptovatelná, tato není z těch a z těch důvodů. Myslím si, že je to jaksi úplně v pořádku, toto mě nějakým způsobem nepřipadá nemožné nebo nesprávné. Navzájem jsme si vyjasnili, že ten, kdo má odpovědnost, a ten, kdo má tudíž i možnost a potřebu se rozhodnout, je ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví obecně vítá informace, myslím si, od kohokoliv, kdo je myslí vážně a kdo opravdu chce přispívat nějakým způsobem vědecky k danému poznatku. Všichni víme, že na řadu věcí je tolik lidí, kolik je názorů. Nebo tolik názorů, kolik je lidí. Je na nás, abychom to zhodnotili a nějakým způsobem se rozhodli. To si myslím, že asi není nic, co by bylo potřeba nějak kritizovat, pakliže to zůstane v této formě. Já jsem nedávno také uvedl, že ve chvíli, kdy by někdo chtěl budovat paralelní ministerstvo zdravotnictví nebo paralelní strukturu, že to tedy bude muset být beze mě, na tom si trvám, ale tuto skupinu takto nevnímám.

Dotaz, byla tady ještě řečena jedna velmi podstatná věc, bavili jsme se tady o odbornících a o tom, že by měla vláda naslouchat odborníkům. To je taková šalamounská definice, co je odborník. V současné době je spousta samozvaných odborníků. Já si třeba myslím, že člověk, který je odborníkem v jedné oblasti, nutně nemusí být odborníkem v oblasti úplně jiné. Tak jako elektrikář nespraví auto, zoolog asi nebude toho vědět dostatek o epidemiologii. Druhá věc je, že odborník je člověk, který říká odborné názory, i když se tomu, kdo ho poslouchá, zrovna nelíbí. To z mé krátké zkušenosti může být důsledek nebo důvod toho, proč řada odborníků skončila. Já jsem teď řekl něco, až z toho spadlo něco ze stolu...

Tak, Remdesivir. Remdesivir je typickým, z mého pohledu typickým příkladem, a to nemyslím negativně, léku, který má své možnosti, má své opodstatnění a ve své době vyvolal velká očekávání, která z principu nemohl naplnit, ale tak jako u všeho ostatního, když se tonoucí stébla chytá, tak chce věřit. Chce věřit, že ho to něco zachrání, zvlášť když víme, že nějaký jednoznačný lék nemáme. Já naprosto rozumím těmto přístupům, vůbec nezazlívám nikomu, kdo se snaží všemožně okamžitě importovat a dostávat ve velkých množstvích různé léky, které se zdají nadějné. Já nepracuji v medicíně tak dlouho jako řada z vás, kteří tady sedíte a máte moji úctu, ale přesto to už pár desítek let bude, a tak s pokorou vidím, že je potřeba ke všemu potřeba přistupovat s jakousi zdravou, ne skepsí, ale zdravou obezřetností právě proto, abychom nezadupali to pozitivní, ale nevyvolali planá očekávání.

Konkrétní dotaz na tu smlouvu, já jsem se jí nějakým způsobem nezabýval, poprosím pana senátora, jestli by mi ten dotaz mohl dát i písemně. Já samozřejmě zajistím, aby byl odpovězen.

Nebudu tady dále diskutovat o sekvenaci, které z toho vědeckého pohledu se velmi profesionálně, tak jako koneckonců to onkologům patří, věnoval pan profesor Žaloudík. Já jenom řeknu, že ta sekvenace z mého pohledu, teď nikoliv lékaře, ale ministra, je opravdu nástroj surveillance, takže já ji potřebuji mít rychlou, automatizovanou a chci ji mít ne proto, že bych mohl léčit, protože to bohužel zatím nemohu, ale proto, že, tak jak tady říkal i kolega Zitterbart, ve chvíli, kdy vím, že je zde v nějakém procentu mutace, která tady zatím nebyla, mohu aplikovat restriktivní opatření. To znamená, to je třeba to, co jsme teď začali dělat s tou novou mutací. Hodní lidé jí říkají Jarka, já jí říkám Jaruna, protože moc hodná není.

Úhrada sekvenace je samozřejmě problém, který musí být vyřešen. Zatím plánujeme, že to bude subvencováno z ministerstva zdravotnictví, budeme jednat s pojišťovnou, aby to bylo hrazeno, protože toto jsou částky, které například ve srovnání s extrémními výdaji za testování antigenními a PCR testy nejsou tak velké. Ono se to nějakým způsobem nastaví, bude se v podstatě jednat o nějakých pár tisíc vyšetření, která časem budou nastavená automatizovaně. Toto nevidím jako nějaký zásadní problém.

Je mně velmi líto dam, které uklízí ve firmách, které dodávají tuto službu do nemocnic, ale my nemáme žádnou možnost zajistit, aby lidé ze třetích firem dostali peníze, které bychom k nim chtěli dostat. My můžeme dát té firmě nebo mohli bychom dát té firmě tyto peníze a oni by pravděpodobně ty chudačky okradli stejně, jako je okrádají na vlastních platech. To teď, prosím, berte velmi eufemisticky. Já se nechci dotknout žádné z těch firem, která to dělá poctivě, ale bylo tady řečeno, že často mají velmi nízké platy. Tak jenom říkám, že není v možnosti ministerstva zdravotnictví, aby dostalo ty peníze do třetí firmy, přímo k tomu člověku.

Možná, prosím, radši beru zpátky to hloupé slovo, které jsem teď užil, to mi asi nepatřilo, omlouvám se, to mi ulítlo, protože věřím, že nikdo se takhle k těm dámám chovat nechce.

80+ let jsou někteří lidé, kteří se dostanou ke své vakcíně během dne, opravdu jsou někteří, kteří na ni čekají několik týdnů. Je to dáno tím, jak si nastaví systém dané očkovací centrum. Tam, kde jsou dávány termíny mnoho týdnů dopředu, tak se člověk opravdu může zaregistrovat tak, že potom čeká. Nebo to mohlo být, nechci kritizovat, způsobeno třeba tím, nevím o tom konkrétním člověku, ale že se mohl dostat třeba k praktickému lékaři, který byl potom stižen nedostatkem dodávky například AstraZeneky, která měla výpadek, a to samozřejmě způsobí, aniž by mu praktický lékař chtěl tu dávku neposkytnout, ale bohužel třeba zrovna se k němu vakcína nedostala.

K tomu poslednímu, byl tady dotaz, jestli může nebo nemůže někdo skrze vědeckou komunitu obejít SÚKL. No, prostě nemůže, protože žijeme v právním státě, a i když se tady občas lehce hašteříme, já si myslím, že je to nějaký parafrázovaný citát Jana Masaryka, který během války říkal, že až budeme chodit po Karlově mostě a nadávat na vládu, že to bude opět demokracie. Takže já si myslím, že i když s řadou věcí osobně také nesouhlasím, byť teď zrovna chvíli sedím ve vládě, pořád demokracii máme a prostě SÚKL nikdo neobejde. Když to nebudu chtít podepsat, tak to nepodepíšu, to je také poměrně jednoduché. Takže to si nemyslím, že by se mohlo stát. Ve chvíli, kdy budeme všichni včetně mě postupovat podle pravidel, která máme nastavena, tak si myslím, že je to bezpečné.

Já jsem z principu optimista, takže nebudu na nikoho zhlížet negativně. Já to celé otočím a řeknu, že když jsem si poslechl rozhovor, který o mně pan prezident měl, tak ho beru velmi pozitivně, protože pan prezident se o mně vlastně vyjádřil hezky, řekl, že kdyby nebyla epidemie, že bych byl dobrým ministrem. Já to beru v podstatě tak, že to mám skoro jako pochvalu. Dál se k tomu vyjadřovat nechci a myslím si, že má každý právo na svůj názor včetně pana prezidenta. Já to naprosto respektuji.

Potom pediatrie a informace pro pediatry a pro jakékoli jiné lékaře. Já si myslím, že toto je otázka odborné společnosti, nikoli ministerstva zdravotnictví. Odborná společnost je ta, která má informace a která by je měla šířit mezi členy. Ale samozřejmě když se někdo obrátí s nějakým dotazem na zprostředkování konkrétní informace, tak ji určitě od nás dostane.

Poslední dotaz, který se týkal chronických onemocnění, v současné době jsou chroničtí pacienti, mají možnost být očkováni a od příštího týdne to bude ještě zjednodušeno, protože odborným lékařům či chcete-li ambulantním specialistům budou distribuovány unikátní kódy, které umožní, aby svého pacienta, kterého oni indikují jako extrémně rizikového, aby mu tento kód vydali, tento člověk se bude moci skrze centrální rezervační systém, aniž by musel jít do svého dispenzarizačního místa v nemocnici nebo ke svému praktickému lékaři, zaregistrovat do centrálního rezervačního systému, i když mu bude méně než 70 let, případně méně, než bude věkový horizont, který bude v tu dobu k dispozici. Ještě jednou vám všem děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkujeme, pane ministře, i za zodpovězení všech dotazů. Prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Děkuji za slovo a pokusím se shrnout rozpravu v rychlosti. Vystoupilo 16 senátorů a senátorek. Ve vystoupeních většina hovořila o očkování, ať o jeho důležitosti nebo nutnosti více očkovat. Byly tady i zmínky o sekvenování. Také v záležitosti zvýšení počtu nebo procentuálního vyšetření, co se týká sekvenování. Byla tady řeč o neschválených vakcínách. Byla tady řeč o tom, že podporujeme pana ministra, aby nepovolil žádnou vakcínu, která neproběhla řádným schvalovacím procesem. Dokonce k tomu byl návrh na doplnění usnesení, který doporučuje VEU. Bylo tady vzneseno mnoho dotazů.

Musím i za sebe poděkovat panu ministrovi, že se opravdu snažil odpovědět úplně na všechny jak v průběhu rozpravy, tak potom v jeho závěrečném vystoupení.

Jak jsem tady říkal, byl načten jeden doplňující návrh usnesení k doporučení VEU Senátu, schválit usnesení ve znění, které máte s tím, že co se týká hlasování, tak bych navrhl zaprvé hlasovat o doplnění usnesení a následně hlasovat o doplněném, respektive nedoplněném, podle toho, jak dopadne první hlasování o usnesení, které doporučuje garanční výbor, tzn. VEU. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Doufám, že nám to je jasné, že nejprve budeme hlasovat o doplnění, o tom jednom bodě doplňujícím, pak doporučení. Pak budeme hlasovat o celku. Spustím znělku.

Nyní budeme hlasovat o tom, že do doporučení, které dal VEU, vkládáme bod, že podporujeme stanovisko ministra zdravotnictví Jana Blatného nepovolit použití vakcíny Sputnik V, aniž by prošla standardním schvalovacím procesem Evropské agentury pro léčivé přípravky. To je bod, o kterém budeme hlasovat nyní.

Aktuálně je přítomno 70 senátorů a senátorek. Spouštím hlasování. Kdo s tímto bodem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 58 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

My nyní budeme hlasovat o celém doporučení k vyjádření Senátu ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, Jednotný postup proti covid-19, doplněný o tento bod I.6. Je to všechno jasné? Je. Nebudu už pouštět znělku. Jenom spustím hlasování. Kdo souhlasí s celkem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 59 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu konstatováním, že návrh usnesení byl přijat.

My můžeme projednat další bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů

Tisk č. 53

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 53. Já vítám ministra školství, mládeže a tělovýchovy, pana Roberta Plagu, prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, který vám byl předložen jako senátní tisk č. 53. Rád bych stručně uvedl nejdůležitější důvody předložení této novely a její hlavní cíle.

Je potřeba říct, že v ideálním světě, ještě než začnu s představením zákona, možná ani ne v ideálním světě, ale v republice, která by se v posledních 20 letech starala o dostatečné finanční zázemí regionálního a vysokého školství, bych teď před vámi asi nestál.

V případě, že bychom v předchozích 20 letech bez ohledu na to, kdo zrovna byl vládnoucí garniturou, dostatečně nejen finančně, ale i věcně a metodicky podporovali sektor vzdělávání, byli bychom dnes v situaci, kdy by možná těchto změn nebylo potřeba, protože bychom se pravděpodobně pyšnili tím, co na každém sympoziu, každé konferenci zazní, a to je: Kéž bychom byli jako ve Finsku, kde na školách jsou absolventi pedagogických fakult, kteří absolvovali magisterské vzdělání v plném rozsahu. Leč situace v ČR je jiná. Dobrá zpráva je, že se situace zlepšuje. Přesto jsem přesvědčen, byť před vás předstupuji s novelou, kterou vláda jednala v květnu roku 2019, tak stále problém přetrvává. Já si myslím, že tato novela, přestože mediálně bývá často interpretována velmi, velmi kontroverzně, pokud dnes povedeme tuto debatu, pevně věřím, že na konci uvidíte, že kontroverzní tolik není. Není to totiž nahrazení role pedagogických fakult a fakult vzdělávajících učitele v našem systému, je to pouze otevření sekundárního kanálu s jasnými pravidly.

Hlavní záměr návrhu zákona spočívá v řešení nedostatku učitelů, pedagogů. Tohoto cíle chce vláda dosáhnout zvýšením zapojení odborníků z praxe do výuky a podporou, to je možná klíčovější než ta první část věty, začínajících učitelů. V roce 2019, předtím, než jsem předkládal tuto novelu, jsme provedli mimořádné šetření, ze kterého vyplynulo, že průměrný věk učitelů v regionálním školství je poměrně vysoký. Tuším, že to bylo 47,2 roku. Samozřejmě vyplynulo i to, že školy vykazují poměrně vysoký počet učitelů, kteří nemají potřebné pedagogické vzdělání a v systému působí na tzv. výjimku. Ředitel školy tedy musí vyvíjet aktivitu k tomu, aby místo obsadil pedagogem se vzděláním. Přesto jsou kraje, kde velká část výuky, větší, než by bylo únosné, je zabezpečována nekvalifikovanými učiteli. Tito nemají žádnou povinnost se vzdělávat, nemají jistotu, že na škole zůstanou, přesto v systému působí.

Doplním-li to o jednu věc, která vychází dlouhodobě ze šetření České školní inspekce i jednotlivých mezinárodních studií, máme velmi různorodou kvalitu vzdělávání v jednotlivých regionech. Je to věc, na kterou reagujeme ve Strategii 2030+, která je schválena vládou. Já bych vás rád ubezpečil, ještě než začneme jednat tento zákon, že k naplnění této strategie je potřeba, abychom k této strategii přistoupili jinak než k velmi dobrému textu Strategie 2020 nebo než k Bílé knize v roce 2021, a to je, že bychom jednotlivé kroky také měli realizovat, aby neskončily na papíře v pouhé podobě jednotlivých opatření.

Samozřejmě že cestou k nápravě tohoto stavu, který ještě doplním o jednu informaci, že z absolventů pedagogických fakult do praxe vstupovala v roce 2016 a 2017 pouze polovina, toto číslo se zvedá, je to i díky tomu, že se nám dynamicky podařilo navýšit prostředky v regionálním školství na odměňování v tarifní a nadtarifní složce platu. Já pevně věřím, že tento zákon přinese ještě další možnost ředitelům škol, aby pedagogickým leadershipem a samozřejmě s odpovědností za vedení školy dále zlepšovali situaci na těchto školách.

Podstatou tohoto zákona je, aby bylo řediteli školy umožněno uznat na dobu nejvýše tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele absolventům jakéhokoli magisterského studijního programu pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na 2. stupni základních škol a ve středních školách, dále odborníkům z praxe, pokud jejich praxe v oboru odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Není to o tom, jak bývá někdy mediální zkratkou interpretováno, že je devalvováno studium na pedagogických fakultách. V žádném případě. Otevírá se řediteli ale možnost, aby vzal člověka s magisterským vzděláním na svou zodpovědnost, a během tří let si ten člověk musí dodělat doplňující pedagogické studium a zároveň, to je opět obsahem tohoto zákona, je mu poskytnut uvádějící učitel, aby v adaptačním období to, co ten člověk nemá v oblasti pedagogicko-psychologické, protože přichází odborník z praxe s magisterským vzděláním, tak aby si doplnil. Tedy není to devalvace, je to přínos ke stávající situaci. Je to sekundární kanál. Pokud vycházíme z filozofie, že manažerem zodpovědným za fungování školy je její ředitel, tak mu dáváme do rukou nástroj k řízení pedagogického leadershipu a k řízení personálních kapacit této školy. I dnes, podotýkám, na jednu z výhrad, která se objevuje ohledně aprobovanosti a dalších věcí, i dnes je to ředitel, kdo rozhoduje o tom, co bude kdo učit. Samozřejmě co se týká vyučování předmětů, aprobovanost, se kterou přicházejí učitelé z pedagogických fakult, v praxi častokrát dodržována není.

Návrh novely, tím, co jsem teď řekl, také přispěje ke zmenšení administrativního zatížení ředitelů škol, protože dojde ke zúžení případů, kdy musí dosud ředitelé dokládat, že aktivně hledají kvalifikovaného učitele. Krokem kupředu je již zmiňované zakotvení institutu adaptačního období začínajících učitelů. Od tohoto opatření si slibujeme snížení odchodů začínajících učitelů z praxe, protože jak už jsem také nakousl, nejenže z pedagogických fakult a fakult vzdělávajících učitele přicházeli ne všichni, resp. přicházela v určitém čase pouze polovina studentů do praxe, ale řada z nich do dvou let končila. To jsou ztráty, které si, myslím, nemůžeme dovolit. Adaptační období je přesně ten institut, ten nástroj, který přes zvýšenou péči o začínající učitele může přispět k tomu, aby učitelé na školách zůstávali a aby se nadále zlepšovali.

V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byly k předloženému návrhu přijaty některé pozměňující návrhy. S částí z nich se gesční ministerstvo, tedy MŠMT, ztotožnilo. Šlo zejména o návrhy sněmovního školského výboru na doplnění školského logopeda mezi pedagogické pracovníky nebo ponechání studia pedagogiky jako jednoho ze společných způsobů získání odborné kvalifikace učitelů.

Rovněž poslanecký pozměňující návrh umožňující řediteli škol, aby uznal kvalifikaci pedagogickému pracovníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání bakalářského stupně v oblasti pedagogických věd a současně je studentem navazujícího magisterského studijního programu, tak je ku prospěchu věci. Byl to dobrý pozměňující návrh, dle mého. Bavíme se o situaci, kdy ještě nehotový učitel, který má hotového bakaláře, již působí na této škole. Pokud se podíváte, je to věc, která je velmi častá na českých školách. Myslím si, že tato úprava, ke které došlo ve sněmovně, smysl dává.

V neposlední řadě byl návrh doplněn o právní úpravu platů pedagogických pracovníků, nově navázanou na průměrnou mzdu v národním hospodářství. Avizuji, že s tímto záměrem MŠMT souhlasí. Ale návrh obsahuje některé zásadní nedostatky. Ostatně to byl i důvod, proč jsem proti tomuto návrhu vystoupil ve sněmovně. Rozhodně to však nemůže být a nemělo by být interpretováno jako nesouhlas MŠMT s přidáváním platů pedagogům, nastavením nějakých zákonných rámců. Ostatně je to prokazatelné i na tom, když se podíváte, jak dynamicky roste odměňování pedagogických i nepedagogických pracovníků, je prokazatelné, že té chtěné hodnoty, o které se v prostoru 20 let mluví, tj. 130 % průměrné mzdy, dosáhneme na konci roku 2021. To, co všechny strany průřezově mají snad od roku 1992 napsáno ve svých programech před volbami, se díky tomu, že přidáváme i v období hospodářského nerůstu, ať použiji nějaké nové slovo, tedy hospodářského poklesu, tak to dojde k naplnění.

Samozřejmě že to není všespásné a na rovinu přiznávám, že bude potřeba, aby nastávající vedení ministerstva pokračovalo v nastolené strategii, protože je potřeba udržet trend ne zvyšování platů pedagogů a nepedagogů, ale především prostředků do vzdělávací soustavy včetně škol vysokých, abychom cíle, které, věřím, že máme společné bez ohledu na to, za jakou politickou stranu či hnutí kdokoli z nás vystupuje, tzn. dostat vzdělávání do popředí a udržet ho tam, díky tomu zvýšit úspěšnost této země v nadcházejících dekádách, není prázdným slovem. Myslím si, že všechna ta jednání v Senátu, díky vám za to, ale častokrát i ve sněmovně jsou doprovázena tou společnou snahou.

Já poprvé snad za dobu, co to sleduji nebo co jsem toho aktivním účastníkem, jsem opravdu přesvědčen, že vzdělávání nezůstalo pouze na papíře ve volebních programech, ale že se o něj společnými silami staráme, byť v něčem spolu můžeme nesouhlasit.

Já jsem samozřejmě připraven podpořit pozměňující návrh VVVK. S panem senátorem Drahošem jsem se na nápravě těchto nedostatků domluvil a spolupracovali jsme jako ministerstvo na formulaci tohoto pozměňujícího návrhu. Tento návrh by legislativní chyby měl velmi dobře opravit, protože legislativní chyby, vzniklé pozměňujícím návrhem ze sněmovny, by například v zásadě znemožnily financování pedagogické práce v základních uměleckých školách nebo vyšších odborných školách, nebo by nebylo možné zajistit některé nové finanční nároky škol, vzniklé v průběhu roku, což je dnes zajišťováno prostřednictvím rezervy krajských úřadů. To rozhodně nebyl ani zájem předkladatele pozměňovacího návrhu Lukáše Bartoně. Společně s ním jsme si to, věřím, vysvětlili.

Předložený návrh novely zákona jako celek podle našeho názoru představuje posun správným směrem a já vás prosím o jeho podporu.

Jsem připraven na diskusi, jsem připraven vám vysvětlit, že to rozhodně není návrh zpátečnický, vysvětlit souvislosti, které s tímto zákonem jsou spojeny. Znovu opakuji, rozhodně to není žádný krok ke znevážení práce pedagogických fakult, ale je to otevření a dání pravidel sekundárnímu kanálu, kterým by do našeho systému vhodně proudili další adepti o výkon učitelského povolání nebo chcete-li poslání. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, za uvedení do celé materie. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Dále konstatuji, že návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 53/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Michael Canov. Senátní tisk také projednal výbor pro zdravotnictví. Výbor přijal usnesení, které rovněž máme, tentokrát jako senátní tisk č. 53/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Fiala. Konečně organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VVVK. Usnesení máme jako senátní tisk č. 53/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Drahoš, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, budu stručný. 26. usnesení z 6. schůze VVVK k senátnímu tisku č. 53, tedy k návrhu zákona, je tamhle na obrazovce.

Po úvodním slovu předsedajícího výboru, senátora Václava Chaloupka, odůvodnění návrhu zákona Ing. Robertem Plagou Ph.D., ministrem školství, mládeže a tělovýchovy, po zpravodajské zprávě předsedy výboru, senátora Jiřího Drahoše, a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze,

II. určuje zpravodajem pro projednání senátního tisku 53 na schůzi Senátu mne,

III. pověřuje taktéž mne, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Návrh pozměňovacího návrhu jste dostali všichni v rámci usnesení. Tolik v tuto chvíli, pane předsedající.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za úvodní slovo. Já se ptám, jestli si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Michael Canov? Vidím, že přichází, takže ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. ÚPV se podrobně zabýval danou materií s tím, že byli jeho členové bombardováni různými nesouhlasnými stanovisky pedagogických fakult a dalších pedagogických institucí ohledně § 9 a).

Velice aktivní v tomto byl i předchůdce pana ministra, pan ministr Stanislav Štech. Nicméně, ÚPV se shodl jednomyslně, že § 9 a) podpořil. Především proto, že způsobuje otevřenost druhým směrem. Dnes mohou učitelé i jiní nepedagogové učit jenom v době, když ředitel nemá vůbec nikoho. Jenže se vůbec nerozlišuje aprobace. Pokud by měl třeba, já nevím, na fyziku nebo na biologii Lubomíra Volného, tak by mu musel dát přednost před někým zvenku a tak dále. To tak je v současnosti. Naopak, pokud bude přijat ten pozměňovací návrh, tak se budou moci zapojovat inženýři, doktoři přírodních věd a další do vyučovacího procesu. Mají tam nějaké povinnosti do tří let. Myslím, že to bude prospěšné. Navíc, oni se zapojí pouze tehdy, když je bude chtít ředitel školy, jinak ne. On to rozhoduje, ředitel školy, jinak nikdo.

ÚPV se také zabýval druhou věcí, a to jsou platové tabulky. S tím, že musím říci, že jsou moc pěkné, opravdu. Je tam tabulka pro rok 2022 a pak pro další roky, což je minimální. Vláda je bude moci jen zvyšovat. Tam jsou nějaké koeficienty a jinak je platová základna. Já ovšem upozorňuji, že školský výbor, jak udělal pozměňovací návrh, nenápadně platovou základnu snížil z 1,08 na 1,05. Navíc my, jak jsme se informovali, za námi nebyl pan ministr, byla jeho paní náměstkyně. Ta nám neříkala nic o tom, že by tam bylo potřeba ještě něco předělávat.

Já osobně bych doporučoval, aby to, co schvaluje ÚPV, tzn. schválení návrhu ve znění, jak přišel ze sněmovny, aby to takto bylo schváleno i Senátem, protože mám obavu, že pokud se to vrátí s jakýmkoli pozměňovákem, které nejsou moc významné, tak se spustí válka právě o § 9 a). Pokud by se situace obrátila, tak § 9 a) by způsobil nepřijetí jak návrhu, jak schválí Senát, tak původního návrhu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To byla zpráva zpravodaje ÚPV. Jistě ještě pan senátor vystoupí, už tady vidím jeho přihlášku pak v obecné rozpravě. Já se ptám konečně, jestli si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zdravotnictví, pan senátor Tomáš Fiala? Ano, také, už přichází k mikrofonu. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Fiala:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, výbor pro zdravotnictví na své schůzi 10. března poměrně obsáhle projednal především ustanovení § 18 a). Věnovali jsme se profesi školského logopeda.

Řešili jsme tuto záležitost jednak z hlediska odborného, jednak z hlediska kapacitního. Nakonec převážila váha toho, že klinických logopedů je v ČR poměrně málo, že objednání k nim je na poměrně dlouhou dobu. Tudíž jsme společně zamítli určitý pozměňovací návrh, který k této situaci směřoval.

Neboli, výbor pro zdravotnictví doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu právě mě a pověřuje předsedu výboru, senátora Romana Krause, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji, pane senátore. I vaše zpráva je jasná, i s tím návrhem schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Já se nyní v souladu s § 107 jednacího řádu ptám, jestli si někdo přeje, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, že by někdo takový byl. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je písemně přihlášen jako první pan senátor Jiří Drahoš a po něm pan senátor Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ještě jednou, hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Projednáváme zde novelu zákona o pedagogických pracovnících, která je podle mého názoru jedním z nejvýznamnějších legislativních kroků v oblasti vzdělávání v tomto volebním období. Než se dostanu ke svému komentáři k samotnému zákonu, dovolím si obecnější úvod na téma, proč tuto novelu považuji za tak důležitou. Něco už řekl pan ministr, české školství dlouhodobě trpí stále se zvyšujícími rozdíly mezi školami a s tím souvisejícím nedostatkem pedagogických pracovníků.

Současná koronavirová situace tento problém jen zvýraznila a zvýraznila i rozdílný přístup ke vzdělání, daný socioekonomickým statusem rodiny. Dalším problémem, který vidím, je příliš brzká selektivita našeho školství, víceletá gymnázia určitě jsou a měla by být i v příštích letech nedílnou součástí vzdělávací soustavy. Nesmí se z nich ale stát „masová“ záležitost, dostupná jen pro děti nejmotivovanějších rodičů, zejména pak ve velkých městech. V ČR, jenom abych nějaká čísla doplnil k tomu, co říkal pan ministr, jde na osmiletá gymnázia v průměru asi 8 % ročníku, v Praze je to ale téměř jedna čtvrtina. Navíc přes 40 % studentů víceletých gymnázií pochází zároveň z nejbohatší pětiny populace. Tento rozdíl je jeden z nejvyšších v rámci vyspělých zemí a je naším úkolem do budoucna, abychom i dětem z rodin s nižšími příjmy, kde také často schází motivace ke vzdělávání, zajistili co nejrovnější podmínky. Abychom mohli s touto nerovností stejně jako s brzkou selekcí dětí něco dělat, musíme investovat samozřejmě zejména do zlepšení výuky na druhém stupni základních škol a do podpory učitelů. Tím míním např. mentoring, uvádění do profese či snížení přímé výukové povinnosti. S tím samozřejmě úzce souvisí kvalita pedagogických pracovníků. Tradiční model výuky na pedagogických fakultách, v němž teoretická příprava a atomizované oborové znalosti stále dominují nad praktickou přípravou, rovněž přispívá k situaci, kdy je o učitelskou profesi malý zájem. Připomínám, že jen zhruba polovina absolventů pedagogických fakult jde skutečně učit, z nich 40 %, kteří se pro učitelskou dráhu rozhodnou, odchází ze školství do pěti let. Pokud si k tomu přičteme, že máme jeden z nejstarších učitelských sborů v Evropě, pan ministr o tom už mluvil, každý rok odchází do důchodu zhruba 3 000 pedagogů, jsme momentálně v situaci, kdy nám chybí cca 5 000 učitelů.

Jak z této situace ven? Vidím zde několik důležitých kroků. Jednak již zmíněné navýšení platů učitelů, tak, aby tito nepatřili, a konečně v současné době nepatří již v rámci vyspělých zemí mezi nejhůře ohodnocené. Platilo to ještě donedávna. Díky navyšování platů v posledních dvou letech zde došlo k žádoucímu posunu, ale peníze samy o sobě nevyřeší podstav, ani kvalitu učitelského sboru.

Dalším krokem je modernizace výuky na pedagogických fakultách, mj. posílení té praktické části. O tom se ostatně mluví také ve Strategii 2030+, která klade důraz na úpravu přípravného profesního vzdělání tak, aby připravilo absolventy na zvyšující se nároky profese a také na jiné vzdělávací cesty ke kvalifikaci učitele. Je ale jasné, že v tomhle půjde o běh na velmi dlouhou trať. Například ve Finsku trvala reforma vzdělávání několik desítek let. Takže vítám velmi, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přišlo s novelou zákona o pedagogických pracovnících, která by měla pomoci řešit aktuální nevyhovující situaci.

K samotnému zákonu. Jak zde už zaznělo od pana ministra, důležitým cílem je pootevřít profesi odborníkům bez pedagogického vzdělání. Tedy to, o co se jedná v tom diskutovaném § 9 a).

Věřím, že tento krok přiláká do školství řadu kvalitních lidí, kteří by jinak nikdy učit nešli, a zároveň pomůže alespoň částečně skoncovat s tím nedůstojným stavem tzv. učitelů v nouzi, kterých je kolem 4 000 a kteří musejí každý rok čekat do poslední chvíle, zda nebudou nuceni ze školy odejít. Navíc jde docela často o kvalitní učitele, kteří, a to zejména v regionech s akutním nedostatkem pedagogů, mají pro ředitele skutečně cenu zlata.

Všichni víme, už to tady bylo také konstatováno, že tento paragraf vzbudil poměrně velké debaty u odborné veřejnosti. Sám jsem za poslední týdny absolvoval mnoho schůzek a diskusí, jak s příznivci, tak s odpůrci této změny. Výsledkem těch debat je ale mé pevné přesvědčení, že české školství v žádném případě nezničíme tím, že do škol pustíme vzdělané odborníky z praxe. Velmi si vážím lidí, jako jsou profesor Stanislav Štech nebo paní profesorka Vladimíra Spilková, stejně jako některých děkanů pedagogických fakult, s nimiž jsem měl možnost o věci debatovat. Ale musím říct, že s jejich kritikou novely zákona o pedagogických pracovnících se v žádném případě neztotožňuji. Rozhodně se nejedná o žádné radikální snížení kvalifikačních požadavků, ani o rezignaci státu na kvalitu učitelů.

V diskusi se také docela často objevovalo přirovnání učitelů k jiným regulovaným profesím, jako jsou třeba soudci či lékaři. Z mého pohledu jsou zde ale zásadní rozdíly např. v tom, že lékaři či advokáti jsou osobně před zákonem i klientem odpovědní za kvalitu jimi poskytovaných služeb, zatímco za poskytování vzdělávání ve škole a garanci jeho kvality je podle § 164 školského zákona odpovědný ředitel školy. Právě ředitel, a to už tady bylo také zmíněno, by měl znát svoji školu nejlépe a měla by mu být dána důvěra při výběru jeho učitelského sboru.

Kritici této novely také varují před tím, že si snad ředitelé budou na svých školách zaměstnávat kamarády a známé a že jim budou vždy po třech letech obnovovat pracovní poměr, případně si tyto „nedovzdělané“ pedagogy budou mezi sebou nějak vyměňovat. Tento názor považuji za docela urážlivý vůči lidem, kteří se nejen musejí starat o kvalitu poskytovaného vzdělávání, ale zároveň jsou zavaleni administrativou a doslovnou správou školních budov. Vedoucí pracovníky, vedoucí pedagogické pracovníky, bychom měli podle mého názoru maximálně podpořit v jejich práci, a ne z nich apriorně dělat nedůvěryhodné osoby.

S tou kritikou zákona souhlasím v jednom. V ideálním případě bychom zde měli mít situaci jako ve Finsku, kde učitelské povolání patří mezi jednu z nejprestižnějších, na pedagogické fakulty chodí ti nejlepší z ročníku. U nás to bohužel tak stále není. Podle nedávného průzkumu SCIO je průměrný percentil žáků, kteří deklarují zájem stát se učitelem, jen 35, zatímco ze studentů s percentilem 90 a více hodlá jít na pedagogické fakulty méně než jedno procento. Mimochodem, ve Finsku jsou s kvalitou praktické výuky na pedagogických fakultách spokojeny asi tři čtvrtiny studentů, u nás je to jenom něco málo přes 40 %. V Dánsku si zase studenti volí studium práv jako záchrannou alternativu pro případ, že se nedostanou na pedagogickou fakultu. Tedy práva jako záchranná varianta v českém prostředí, to zní jako věta z jiné galaxie.

Pokud bychom zde měli realitu podobnou zmíněným severským zemím, byl bych mezi prvními, kdo by měl u otevírání pedagogické profese vážné pochybnosti. Ale naše realita je zatím někde úplně jinde. Momentálně jsou u nás regiony, jako např. Karlovarský kraj, kde jsou školy, na nichž více než polovina učitelů učí předměty, pro které nemají aprobaci, protože zkrátka není nikdo jiný, kdo by ty předměty učil. To je realita, se kterou se ředitelé a ředitelky škol musejí dnes a denně potýkat a kterou může ta novela zákona o pedagogických pracovnících pomoci alespoň částečně vyřešit.

Specifickým rysem učitelské profese, a to víme všichni, ať jsme pedagog nebo ne, je také to, že se řadu dovedností naučíte právě až praxí a výměnou poznatků se zkušenějšími kolegy. Zejména pak za situace, kdy pedagogické fakulty, jak už jsem konstatoval, nabízejí relativně málo praktické výuky. Opravdu nevidím problém, proč by kvalifikovaný inženýr nemohl ve škole učit předměty v rámci své specializace, za podmínek, které stanoví ta novela zákona o pedagogických pracovnících. Takovou zkušenost má, předpokládám, řada lidí tady v Senátu, myslím si, že sami sebe nepovažují za neschopné diletanty ničící vzdělanost našich dětí, jak se nám někteří kritici snaží podsouvat.

Možná bych, právě směrem ke kritikům, připomněl slova Jana Ámose Komenského, který kdysi řekl: Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a cit osobní odpovědnosti.

Od mnoha ředitelů, mého ctěného kolegu Jiřího Růžičku nevyjímaje, také vím, že ve svých učitelských sborech měli prvotřídní učitele, kteří neměli příslušné pedagogické minimum. Záleží zkrátka daleko více na schopnostech daného člověka a na jeho ochotě dále se vzdělávat, to podtrhuji, což mnozí z nich určitě činí. A naopak. Studium na pedagogické fakultě automaticky z nikoho neudělá ani kvalitního učitele, ani kvalitního člověka. V té souvislosti připomínám, že i pan poslanec Volný je absolventem pedagogické fakulty.

Kolegyně a kolegové, druhou důležitou změnou, kterou novela zákona o pedagogických pracovnících přináší, je úprava § 23 b), týkající se platu pedagogických pracovníků. Ta změna přidaná v rámci pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně navazuje platy pedagogických pracovníků na hospodářský růst. Pan ministr tady už o tom hovořil a já také to považuji za důležitý aspekt, který může zvýšit opět atraktivitu učitelského povolání i zájem o studium pedagogických oborů, také zvýšit šance na návrat pedagogických pracovníků, kteří z té profese odešli z finančních důvodů a našli pracovní uplatnění jinde.

Když byl tento pozměňovací návrh ve sněmovně přijat, ano, pane ministře, souhlasím, zůstalo v něm několik legislativně-technických nedodělků. Ve spolupráci s ministerstvem školství jsem připravil ten technický pozměňovací návrh, který byl jednomyslně schválen výborem. Jsou tam čtyři body, které tyto nedostatky odstraňují. První změna se týká přesnější specifikace adaptačního období uvádějícího učitele, a to na dva roky od vzniku jeho prvního pracovního poměru. Druhá změna je zcela technická, týká se lepšího provázání se zákoníkem práce. Ta třetí se týká přechodného období na rok 2022. Tato změna reaguje na makroekonomický odhad, podle něhož dojde ke zpomalení růstu průměrné nominální mzdy. Nakonec ta nejdůležitější změna v bodě 4, který upravuje výklad zakotvení finančních prostředků na nejméně jednu šestinu objemu finančních prostředků stanovených v tom školském zákoně. Bez této úpravy by ministerstvo nebylo s to vypočítané normativy aplikovat a také ovlivnit poměr pevné a variabilní části platu.

Jak jsem už řekl, tento pozměňovací návrh projednal náš vzdělávací výbor a jednomyslně ho doporučil k přijetí. Zároveň je na něm shoda s ministerstvem školství, s předkladateli původních změn ve sněmovně, a i senátním legislativním odborem. Vedle tohoto výborového pozměňovacího návrhu bych si pak dovolil načíst zde na plénu ještě jeden jednoduchý pozměňovací návrh, který už jste dostali na lavice. Ten opravuje technickou chybu v tabulce stanovující procentuální růst platů učitelů, kde je chybně uvedeno číslo 24, místo 25 let praxe. Kromě těch dvou hlavních změn, které jsem před chvílí podrobněji rozebral, obsahuje novela zákona o pedagogických pracovnících celou řadu dílčích úprav, které by také měly pomoci zvýšit kvalitu výuky ve školách. Jde o zvýšení příplatku pro třídního učitele nebo o důraz na roli uvádějících učitelů, kteří jsou zcela klíčoví pro udržení pedagogických nováčků ve školách. Za podobně důležité, také to tady padlo, rovněž považuji uzákonění pozice školského logopeda, což zvýší dostupnost pravidelné logopedické péče ve školách.

Závěrem mi dovolte říci, že předkládaná novela zákona o pedagogických pracovnících je nezbytným legislativním krokem k alespoň dočasnému řešení narůstajícího personálního problému v našich školách. Souhlasím s tím, že nejde o zcela systémové řešení, ale je to nepochybně řešení velmi potřebné, o důležitosti navázání platů učitelů na ekonomický růst, které dá pedagogům jistotu slušného příjmu i do budoucna, ani nemluvě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové. Navzdory pochybám kolegy Michaela Canova, kterého si velmi vážím, bych si dovolil na vás apelovat, abychom předkládanou novelu propustili do podrobné rozpravy, která by umožnila projednání obou technických pozměňovacích návrhů. Jejich výsledné znění bylo skutečně důkladně projednáno se všemi zúčastněnými aktéry, ve sněmovně je poměrně velká vůle schválit verzi námi vrácené novely zákona s oběma zmíněnými technickými změnami. Takže s jistotou, kterou můžeme samozřejmě u sněmovny předpokládat, nikdy nevíme nic zcela jistě, ale já jenom připomínám, že ta novela zákona o pedagogických pracovních prošla sněmovnou překvapivě velmi hladce a tyto oba technické pozměňovací návrhy umožňují řešit věci, které by jinak řešit nešly, jak tady zmínil pan ministr.

Kolegyně a kolegové, velmi uvítám vaši podporu v případě těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Teď jsem dostala zprávu, že hlásící se pan předseda Senátu Miloš Vystrčil nežádá přednostní právo, ale já tu mám teď písemnou přihlášku do debaty, to je přihláška pana Michaela Canova. Pane senátore, máte slovo, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, pane ministře, paní předsedající, kolegové, kolegyně. Na začátek opět pan Drahoš vynechal tu zmínku o tom, že je tam 1,05, my jsme to v bodě č. 4 dali do pozměňováku, kdy se snížila pro příští rok ta platová základna z 1,08 na 1,05. Pokud se dostane tisk do podrobné debaty, prosím, aby se o tomto bodě hlasovalo zvlášť. Pokud to tedy pan Drahoš nějak nenapraví, tak tam zbude 1,08. To nejdřív.

Ale teď. Jak už jsem tady mluvil za ÚPV, tak jsem chválil pana ministra, protože je mi jasné, že hlavně se tím pomůže přírodním vědám, protože hlavně chybí chemici, fyzici, biologové, u matematiků je to o něco lepší, ale tito lidé prostě chybí. Jenže co on zároveň udělal? Vzpomínáte si, včera jsem tady zuřil při zákoně o metrologii. Ano, oni z osnov vyhodili buňku, přitom covid tady řádí, jeho buňka je naprostý základ, u biologie, z fyziky vyhodili Ohmův zákon, Newtonovy zákony, zase úplný základ fyziky. To si naprosto, pane ministře, odporuje, naprosto odporuje, je to neuvěřitelné, měli byste to napravit. Ono se nejedná jenom o vyhození těch pojmů, ale o to, že tyto předměty budou mít o tři hodiny nižší dotaci. A přitom význam přírodovědných předmětů roste, přestože spousta studentů je nemá ráda, protože jsou náročné, ti studenti musí něco umět, ale ta příroda je všude kolem nás. Znova opakuji, nejlepším příkladem je covid. A tak dál. Vím, že jednota fyziků zoufale vás prosí, abyste s nimi jednal, ještě tu fyziku zachránil, údajně podle novinových tisků se s nimi odmítáte bavit. Takže vás vyzývám, abyste toto ještě napravil. Protože to je fakt hrozné.

No, a nyní, přátelé, vám povím svoji historii. Protože... Tady se dělá, jako kdyby to byla hrozná novinka, že odborníci budou moci učit. Ono to bylo totiž už dávno. Já jsem nastoupil do školství v roce 1984. Nastoupil jsem v říjnu přímo z vojny, předtím jsem ve třídě nebyl ani minutu. Ale léta jsem vedl přírodovědecké kroužky a také hokejisty v Pardubicích, tábory jsem měl celé prázdniny, pak se nějak o mně dozvěděli a nabídli mi to místo. Tak jsem se dostal do Chrastavy, místo i s bytem, vůbec jsem netušil tehdy, že takové město existuje. A fungovalo to. Nevím, jestli by řekl pan Štech, že jsem se nevyplatil. Vyplatil, že ano? Pak jsem se stal v roce 1994, to už jsem byl na gymnáziu, místostarostou, neuvolněným, tak jsem učil plný úvazek nejdříve ve čtyřech dnech, pak ve třech dnech, osm let, do roku 2002. Pak jsem se stal starostou a učil jsem do roku 2016, osm hodin jeden den. A také jsem byl spokojený. Pak jsem se stal senátorem, a ještě jsem to táhl dvě hodiny v pondělí ráno, ale to jsem loni v pololetí zabalil, protože toho na mě bylo přece jenom moc. Udělal jsem asi dobře, když pak přišel ten koronavir. Tím chci jenom říct, že to je stará vesta. Tak se prostě žilo tehdy. Když jsem tenkrát šel do té Chrastavy, ten nebyl problém v tom, že by oni neměli paní učitelky. To víte, že měli. Ale měli je na úplně jiné předměty, na dějepis, na ruštinu apod., neměli je na chemii, na fyziku, na matematiku. Chemii jsem tehdy učil na obou školách. Nevím, čeho se bojí pan bývalý ministr Štech.

A vůbec ty pedagogické fakulty. A taky se budou muset snažit, pedagogické fakulty. Holt když ředitel bude moci dát přednost někomu zvenčí. Ale ať dává. Teď spousta učitelů odchází i jinam, na novinařinu třeba. Honzejk, redaktor iHNed, to je myslím učitel. A další. Tak ať je to taky opačně, ať lidi zvenku chodí na místa učitelů. Myslím, že se tím nic nezkazí. Naopak, že ti odborníci do toho dají tu správnou tóninu, tu správnou vestu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Teď po písemných přihláškách přednostní právo by měl mít pan senátor Jaroslav Větrovský? Nechce využít. Takže se ptám, jestli chce využít své přednostní právo pan místopředseda Růžička? Zatím ne. Proto dávám slovo Janu Grulichovi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Grulich:  Já se vám velice omlouvám, já jsem učitel a jsem zvyklý mluvit 45 minut, tak jestli by někdo mohl za 45 minut zazvonit, abych nepřetahoval do přestávky.

Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych si dneska opravdu mohl připravit dva velmi emotivní projevy nebo proslovy. Jeden na podporu této novely a jeden zásadně proti. Blbé je, že bych s tím naprosto souhlasil, s oběma. Teď bych si mohl hodit kostkou a rozhodnout se, který vám řeknu.

Vážení, já si, jsem o tom přesvědčen, že naše školy nepotřebují v první řadě tu nejpropracovanější pedagogiku, nepotřebují v první řadě ani stovky hodin diskuze o tom, jestli známkovat, nebo ne. Dokonce nepotřebujeme v první řadě ani formativní hodnocení. Naše školství potřebuje v první řadě schopné a vzdělané lidi. Potřebuje, aby se ti nejlepší z těchto vzdělaných lidí stávali řediteli a ředitelkami škol. To je to nejdůležitější, co můžeme pro naše školství udělat. Dovolím si tvrdit, že to je 80 % úspěchu. Ano, potřebujeme reformovat vzdělávací program, potřebujeme, aby se děti učily dovednosti vycházející z dnešní doby, potřebujeme, aby se učily finanční gramotnost, aby se naučily pracovat s informacemi, potřebujeme, aby se učily etické výchově, aby se učily, co je to čest a morálka a odpovědné občanství. Potřebujeme, aby se děti učily na tu dobu, která přijde, a ne, která už byla. Ale nic z toho nelze dokázat bez kvalitních pedagogů.

Pan ministr školství s týmem odborníků a s velkým úsilím vymyslel a zveřejnil ambiciózní vzdělávací Strategii 2030+, ale pokud nebudou ve škole a ve školství schopní lidé, tak toho nikdy nedosáhne, respektive tak toho my nikdy nedosáhneme. Tento dokument dopadne úplně stejně jako doposud nepochopený rámcový vzdělávací program Bílá kniha, Strategie 2020 a další.

Pokud znáte ve vašem okolí nějakou dobrou školu, která dosahuje dobrých výsledků, nebo dokonce špičkových výsledků, vždycky dojdete ke stejnému poznatku. Na této škole je dobré vedení a jsou tam dobří učitelé. Toto je základem úspěchu. Tak jednoduché to je, ale bohužel zároveň tak složité.

Než si řekneme, jestli tato novela je dobrá nebo špatná, nebo jsme si to už povětšinou řekli, musíme opravdu zvážit, v jakém stavu se teď naše školství nachází. Mnohé bylo řečeno, jenom zopakuji to nejdůležitější. Pedagogické sbory stárnou, opravdu jsme jedni z nejstarších v ČR. Silné ročníky odcházejí do důchodu. Ten nepříznivý stav, kdy 50 % studentů vůbec nenastoupí do školství, kteří to vystudovali... Oni také, ještě předtím 30 % studentů vůbec tu fakultu ani nedodělá. Nehledě na to, jak malé procento studentů se rozhoduje pro pedagogickou fakultu. Pak tedy, když nastoupí, tak jich opravdu mnoho uteče. V tom roce 2016, 2017 to bylo až 40 %. Přes tento filtr se pak rekrutují z těchto učitelů, kteří tam z nějakého důvodu zůstanou, jsou mezi nimi velmi dobří, ale i ne tolik, tak se rekrutují ředitelé škol. Pořád se to opakuje. Ale my potřebujeme, aby ve vedení byli ti nejkvalitnější.

Dovolte mi, abych teď chvíli mluvil jako ředitel školy. Před 20 lety jsme jako pedagogové volali o zásadní změny ve školství. Každá strana to měla ve volebním programu jako mantru. Dovedete si představit tu frustraci, že se vůbec nic nedělo a že to školství bylo tak trestuhodně přehlíženo? Dokonce ta frustrace mě přivedla sem. To je jediný důvod, proč jsem vstoupil do politiky, protože už jsem nemohl jenom sedět a vidět ten vývoj, který byl čím dál tím horší. Dokonce před 10 lety jsme jako pedagogové aktivně upozorňovali na to, že je za pět dvanáct a že jestli se něco nezmění, jestli se nezačneme chovat k učitelům a k ředitelům lépe, nastane velký propad. Nebudou učitelé. A co se stalo? No, kdyby nic, tak by to bylo ještě lepší. Ono se stalo to, že jsme vyházeli ze škol lidi, kteří neměli pedagogické vzdělání. Tím pádem začalo chybět ve školství ještě více lidí.

V té době plat učitele byl tak nízký, že z něho nešlo uživit rodinu. Já mám několik kolegů, většinou muži, každý z nich má přivýdělek nebo druhou práci, aby vůbec uživil svoji rodinu. Vím, o čem mluvím. Dneska se to tedy překvapivě stalo. Už není za pět dvanáct, už je půl jedné.

My totiž stále žijeme v nějakém takovém socialistickém bludu, že budeme po učitelích a budoucích učitelích chtít ten nejlepší výkon, ale aby to dělali z čisté lásky ke společnosti. Jenže my už 30 let žijeme v kapitalismu. Dobrý výkon musíme zaplatit. Tak to prostě je. Mladí lidé, mladá generace nechce živořit. Chce hezky bydlet, chce cestovat, tak proč by šli učit... To je ten důvod, proč pedagogické vzdělání doteď nebylo vůbec lukrativní. Já fakt nechápu, že jsme to za tu dobu nepochopili.

Dneska chceme otevřít školy nepedagogům. Tak daleko jsme to tedy dotáhli a já s tím profesně velice nesouhlasím. Učitel nepotřebuje jenom odbornost. Učitelé musí znát psychologii, musí znát didaktiku, musí znát vzdělávací metody, musí pracovat s dětmi s handicapy. Že něco znám, neznamená, že to dokážu někoho naučit. Naší ambicí by tedy mělo být, abychom skvěle připravovali učitele na pedagogických fakultách, aby mladí, talentovaní lidé chtěli studovat pedagogiku, aby učitelství mělo prestiž a vážnost. Ale bohužel v této situaci, v jaké jsme, souhlasím s tímto zákonem a podpořím ho. Je to nejlepší, co v tuto chvíli můžeme udělat. Je to krizové řešení, ale pokud bychom to neudělali, stejně se to bude dít. Tak tomu dáme na nějaký čas legislativní rámec.

Pane ministře, já bych vás chtěl ale opravdu z hloubi své pedagogické duše poprosit, pojďme neudělat tu stejnou chybu, která nás do této situace zavedla. Ruku v ruce k tomuto kroku by měl přijít plán, jak kvalitně a moderně tyto nepedagogy dovzdělat. Já tím opravdu nemyslím naprosto nevyhovující doplňkové pedagogické studium, které je bohužel z velké části ztrátou času a financí a je to jenom pro papír. Nerespektuje současnou dobu, moderní poznatky, není propojeno s praxí, a už vůbec nerespektuje vzdělávací Strategii 2030+. Mělo by vzniknout nové curriculum pro toto vzdělání spojené s praxí. Teprve pak tento zákon dostane smysl. O tomto kroku jsem bohužel zatím od ministerstva nic neslyšel. Obávám se, že to bude opět podceněno.

Pak další argumenty, že české školství bude zdegradováno, já si už bohužel myslím, že zdegradováno bylo. Já bych nechtěl tady kriticky mluvit, protože existuje fakt mnoho dobrých škol, ale já to, jako pedagog a jako ředitel škol, vidím. Existují obrovské rozdíly mezi školami. Obrovské rozdíly mezi učiteli. Učitelé jsou rozhádaní, učitelé jsou rozděleni, jsou frustrováni. Spousty škol opravdu nefungují dobře. My bychom potřebovali, aby nefungující škola byla pouze výjimka.

Druhým argumentem, který mě nakonec přesvědčil, abych tuto novelu podpořil, je fakt, že my opravdu nemáme ani v této době záruku, že z pedagogických fakult vychází kvalitní učitelé.

Neexistují prvky jako adaptační doba, atestace, certifikační proces, kariérní řád, prostě kroky, které by potvrdily vhodnost kandidáta v praxi. Každý nový učitel by měl projít potvrzením v praxi, abychom věděli, že tuto náročnou činnost zvládl. Tak to funguje ve většině zemí, které mají úspěšné školství.

Abych nekončil pesimisticky, opravdu věřím, že existuje cesta ven. My totiž nejsme jediná země, která touto krizí prošla. My jsme tedy bohužel jedna z mála zemí, které to došlo tak pozdě.

Já jsem si udělal studii zhruba 10 států, ty státy jsem vybíral podle výsledků PISA 2018, to jsou srovnávací vzdělávací testy. Díval jsem se, jak to v těch školách chodí, nebo v tom školství, jestli tam můžou učit nepedagogičtí pracovníci a tak dále. Pro mě byl velice příkladný stát Estonsko. Estonsko, máme spolu podobnou trošku historii, ale ti si to uvědomili v roce 2006. Teď poslouchejte, co udělali. V roce 2006 udělali tři zásadní kroky. Razantně zvýšili plat pedagogům, to byl první krok. Druhý krok, změnili výuku na pedagogických fakultách, aby připravovali moderní učitele. A třetí krok, umožnili, aby na školách učili vysokoškolsky vzdělaní lidé nepedagogického směru s podmínkou, že projdou moderním pedagogickým vzděláním. To vzdělání se pohybovalo buď dva měsíce intenzivně každý den, nebo roční vzdělávání. Ale dali si záležet, aby to vzdělání bylo podle nových standardů.

Jako perličku ještě uvádím, že v Estonsku existuje pro učitele jenom jeden plat. Jmenuje se to takzvaná „minimální mzda učitele“. Teď neznám úplně číslo, ale když řeknu, ředitel školy dostane na toho učitele 32 tisíc. Tedy respektive ten učitel má zaručenou mzdu 32 tisíc, ale ředitel školy dostane na toho učitele 40 tisíc. Může odměňovat svoje učitele, jak chce, jak jsou aktivní, jak dobře pracují. Takže 32 tisíc má zaručeno. Těch 8 tisíc má v budgetu ředitel. Buď mu je může dát, anebo může dát méně a odměnit lepšího učitele.

To nejdůležitější, po 14 letech je na tom Estonsko ve srovnávacích testech dokonce lépe než Finsko. Po pouhých 14 letech! Ale když se podíváme do dalších států, například v Kanadě, i tam na určitých stupních můžou učit nepedagogové. Podmínkou je doplnění pedagogického minima. Dokonce i v tom Finsku, které tady opěvujeme, na středních školách mohou učit nepedagogové. Podmínkou je roční kurz pedagogiky. Podobně je tomu i v Polsku. Je trošku smutné, že i Polsko nás ve školství hodně předběhlo.

Ve všech jmenovaných státech však fungují různé formy atestací nebo kariérního řádu ve školách. Ve všech. Ve všech, co jsem četl, co se umístily nejlépe ve školách, funguje nějaká atestace pro učitele. U nás, když vystuduji pedagogickou fakultu, jsem navždy učitel. Ať to umím, nebo neumím. Tam to tak není. Vždycky se ta kvalita toho učitele musí potvrdit až v praxi, ve školách. Někdy to trvá dva roky, někdy dokonce pět. Někdy v kariérním řádu je to posunuto klidně až do 20 let.

Když to shrnu, pro mě jsou tedy nejdůležitější tři kroky. První jsme již udělali. Učitelům od roku 2023 nabízíme důstojný plat, a to považuji za důležité, bez každoročního nedůstojného handrkování o zvyšování platu. Mně spadl kámen ze srdce, protože obhajovat se pořád před veřejností, že učitelé chtějí více peněz, toto odpadá. Dáváme tím jasný signál studentům a mladé generaci, že samozřejmě nestanou se milionáři ve školství, ale to není nikde ve světě, ale že budou mít důstojný plat, který je uživí, a že budou mít tu jistotu, že bude navázán na průměrnou mzdu. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi školství, protože jak ve školství jsem více jak 20 let, tento krok se mu povedl, to zaprvé, a zadruhé, poslední tři roky se událo nejvíce změn k lepšímu. Děkuji.

Druhý krok musí vést ke změně přípravy učitelů na vysokých školách, a to se nám bohužel nepodařilo. Třetím krokem je, abychom nastavili vhodné atestace nebo kariérní řád ve školách. To se nám taky ještě nepodařilo. Když to tedy shrnu, já s § 9 a) profesně nesouhlasím, ale podpořím ho. Jelikož v tuto chvíli je to podle mého názoru to nejlepší, co můžeme udělat. Kdybychom to neudělali, stejně se to bude dít. Nebo prohloubíme tu krizi ještě více.

Pevně věřím, že uděláme i ty další kroky a že za 14 let budeme na špičce vzdělávání. Máme ambice se toho všichni dožít. 14 let není tak dlouhá doba. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem se přihlásil pan senátor Jiří Oberfalzer. Prosím, pane místopředsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem předběhl prostě proto, že tady byla vznesena jedna poznámka, která buď bude napravena, nebo může způsobit zmatek v hlasování. Konkrétně ji pronesl pan kolega Canov. Já ho na chvíli zastavím na jeho odchodu.

Číslovka 1.5, 1.8, nějaký platový koeficient. Potřeboval bych opravdu vědět, jestli skutečně tento problém tam je, v tom pozměňovacím návrhu školského výboru. A pakliže tam je, vyzývám někoho, aby napsal na jeden řádek pozměňovací návrh k tomu pozměňovacímu návrhu a problém se odstranil. Protože je zbytečné kvůli tomu zavrhnout celé pozměňovací návrhy, kdyby šlo opravdu o takovouto jednoduchou věc, možná dokonce překlep. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo. Nyní se o slovo přihlásil aktuálně pan ministr. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji, já se omlouvám, že do toho vstupuji, ale je to ta reakce na přesně tuto věc. Já jsem chtěl reagovat až pak souhrnně. Prosím, nejedná se ani o chybu, ani o nějaký podvod nebo změnu, tato změna byla projednána s předkladatelem, což jsou Piráti, tohoto pozměňovacího návrhu. Jde pouze o to, že tento koeficient byl do toho pozměňovacího návrhu, já jsem to řekl v úvodním slově, že to je dlouhodobě, bylo to v roce 2019 v květnu schváleno vládou a ve sněmovně to bylo extrémně dlouho... Původní návrh nebo původní predikce zvýšení průměrné mzdy při tvorbě tohoto pozměňovacího návrhu ze stranu Pirátů byla nějaká, ta se snížila. To znamená, je to aktualizace, ale není to v rozporu s tím, co předkládali. Pouze je to reakce na to, že uběhl rok a půl. Ten tvrdý koeficient, který tam byl dán s ohledem na nějakou predikci vývoje, díky tomu hospodářskému poklesu, byl redukován. Takže ta stejná věc je ošetřena tak, aby to sedělo na ten původní záměr. Piráti s tímto souhlasí, bylo to s nimi projednáno. To znamená, není to ani chyba, ani nějaký temný záměr, je to pouze technická úprava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji za vysvětlení panu ministrovi. Teď tedy skutečně už to pořadí, které známe z tabule, prosím tedy paní senátorku Jaromíru Vítkovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, senátorky, senátoři, na rozdíl od pana kolegy Grulicha nejsem učitelka a budu stručná.

Chtěla bych říct, že asi před 3 nebo 4 roky jsme se společně, výbor školský sněmovny a výbor pro vzdělávání Senátu, sešli na společném jednání k problematice školství.

Už tam některé věci, které jsme zde slyšeli, zaznívaly. Proto jsem velice ráda, že i když předložený návrh zákona neřeší úplně vše, že přece jenom je zde řada dobrých věcí jako například školní logoped, psycholog, speciální pedagog apod. Také si myslím, že je velice důležité, že se řeší problematika platů.

Zde bych měla tedy jednu otázku, protože jsem se domnívala, že ta technická úprava se týká základních uměleckých škol, vyšších odborných a samozřejmě i mateřských. Neustále kladu důraz na to, že mateřské školy jsou ve všech směrech opomíjeny. Nicméně to bych byla ráda, kdybychom si řekli.

Chtěla bych se ještě vyjádřit k § 9 a), protože stejně jako vám i mně přicházela řada mailů. Samozřejmě, že jsem tuto věc diskutovala ve svém obvodu. Nakonec jsem se s tím setkávala i dříve. Zaznělo zde mnoho názorů. Můj názor je ten, že v tom terénu učitelé chybí, a proto se přimlouvám, aby zákon byl schválen, tak jak je předložen, protože podle tohoto paragrafu se opravdu mohou do toho procesu dostat sice nepedagogové, ale odborníci z jiných odvětví. Myslím si, že na odborné střední škole je velmi cenný absolvent VUT, který je ochoten si dodělat minimum pedagogické, může být pro studenty daleko větším přínosem, než kdyby jeho problematiku vyučoval sice absolvent pedagogické školy, ale třeba jenom vzdálenějšího oboru. Takže děkuji. Poprosím pana ministra potom o vyjádření k těm mateřským školám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, pan ministr si zaznamenává. Nyní má slovo pan senátor Jaroslav Větrovský. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane ministře, dámy a pánové, já na to mám názor trochu odlišný. Jsem absolventem pedagogické fakulty, jsem z učitelské rodiny, krátce jsem působil jako řadový učitel, krátce jsem působil jako ředitel školy, než jsem se stal komunálním politikem.

Krásnou větu tady řeknu Honza Grulich: S § 9 nesouhlasím a podpořím ho. Já jsem si dovolil citovat. Musím říct, že já s § 9 nesouhlasím a nepodpořím ho. Já jsem sám sebe nedokázal přesvědčit o tom, abych ten § 9 a) podpořil. Tvrdím, že odborníci do škol v každém případě patří, nepochybně, nicméně domnívám se, že ti odborníci tam i dnes jsou. Já se domnívám, že tam i dnes jsou ti odborníci v praxi! Proto ten paragraf, proto to ustanovení pokládám za nadbytečné.

Dále se domnívám, že bychom měli v tom zákoně o pedagogických pracovníci diferencovat mezi učitelem na střední odborné škole a učitelem na druhém stupni základní školy. Já si myslím, že tady jde o dvě úplně rozdílná povolání. Domnívám se, že pokud ten § 9 a) zůstane tak, jak je, tak jsme trochu rezignovali na oborové didaktiky, metodiky jednotlivých předmětů, protože zkrátka na druhém stupni základní školy jde o úplně jiný typ vyučování, úplně jiný typ pedagogické činnosti než na střední odborné škole.

Ještě jednou říkám, že nemám vůbec nic proti tomu, aby odborníci na středních odborných školách vyučovali. Oni tam už dnes jsou. A normálně tam vyučují.

Proto tedy, pokud dospějeme, věřím, že dospějeme, do podrobné rozpravy, načtu pozměňovací návrh, kde by tedy § 9 a), ten mýtický paragraf, byl vypuštěn. Zároveň si myslím, že pokud dojde k přijetí či nepřijetí tohoto zákona v jakékoli podobě, tak se nestane celkem nic závažného. Já si totiž myslím, že na našich školách jsou velmi moudří ředitelé škol, kteří jsou v té první linii školství a kteří jsou pro mne zárukou toho, že zvítězí zdravý rozum, ať ten § 9 a) platit bude či platit nebude.

Padalo tady mnoho nebo jistě ještě padne o kvalitě pedagogických fakult. Já jsem přesvědčen o tom, že to zas s tou kvalitou není tak špatné, že to není tak hrozné. Svědčí to o tom, že o ty absolventy, kteří vystudují pedagogické fakulty, tak je přeci zájem. V mnoha oborech. Neznám žádného, který by se neuplatnil. Pokud tedy jde i mimo obor, jde i mimo pedagogickou fakultu, zkrátka ti lidé jsou úspěšní.

Na závěr mi dovolte, abych všem učitelům poděkoval za to, jakým způsobem působí teď v té nelehké době. Musím říct, že to mám víceméně doma v obýváku, vidím, co to znamená, co to obnáší. Pro mě jsou to hrdinové. Já bych jim za to chtěl všem moc a moc poděkovat. Děkuji za pozornost a děkuji za to, že jste vyslechli můj antagonistický pohled na tuto věc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní o to přednostní právo požádal pan místopředseda Jiří Růžička. Pane místopředsedo, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové. Zvláště ti, kteří byli přihlášeni přede mnou, těm se omlouvám, ale chci reagovat na pana senátora Větrovského, proto jsem si teď vzal to přednostní právo.

Nebudu říkat, s čím souhlasím, s čím nesouhlasím, řeknu na začátek hned jednu věc, že tu novelu zákona o pedagogických pracovnících podpořím. Kdyby bylo na mně, tak bych ji podpořil a schválil hned tak, jak to navrhl výbor zdravotní. Už bych ji vůbec nevracel do sněmovny.

Já se teď pokusím vysvětlit, proč ji podpořím. Podpořím ji především proto, že to považuji za významný posun vpřed. Tady si dovolím malou exkurzi do historie.

Zákon o pedagogických pracovnících, který jaksi uváděl do praxe povinné pedagogické vzdělání pro lidi na školách, vstoupil na světlo světa v roce 2004. S tím, že od roku 2005 by měli mít všichni pedagogické vzdělání, ti lidé, kteří chtějí učit na školách. Samozřejmě, ta situace byla katastrofální, v té době tisíce a tisíce učitelů to pedagogické vzdělání neměly, tak se ta účinnost odložila o 5 let. Za 5 let, v roce 2010, se zjistilo, že se situace příliš neposunula, že pořád těch lidí, kteří nemají pedagogické vzdělání, na našich školách působí hodně. Posunulo se to o dalších 5 let. V roce 2015 za ministrování pana Chládka, tedy sociální demokracie, která měla velmi dobré kontakty a pořád má s odboráři, bylo rozhodnuto, že to skutečně vstoupí v platnost definitivně. Jenže problém byl v tom, že to nebylo tak úplně možné, protože pořád to byly více než desetitisíce lidí, kteří na těch školách působili. A to pedagogické vzdělání neměli. Tak se udělalo několik výjimek. Udělalo se několik výjimek. Já to tady říkám proto, že jsem s tím měl jako ředitel školy v té době poměrně hodně problémů. Kdybych si sestavil desítku nejlepších učitelů u sebe na škole, s jistou neskromností říkám, že to nebyla žádná mizerná škola, není ani dneska, z těch 10 nejlepších učitelů 6 jich nemělo pedagogické vzdělání.

Jak se rozhodovali? Jak už tady naznačil pan ředitel Grulich... Tedy „ředitel“, senátor Grulich. Někteří z té školy odešli. Prostě sebrali se, zavřeli dveře a řekli, že odcházejí. K velké lítosti mojí i k velké lítosti studentů. S některými jsme se dohodli na nějakých výjimkách, které byly možné, ať už proto, že byli dostatečně staří, aby je někdo vyhnal na nějaké doškolování, s některými, protože jsem je považoval za mimořádné odborníky, někteří, ale hodně málo, dva, se rozhodli, že budou to pedagogické minimum studovat. To bylo před několika lety. Dodneška to nedodělali, protože odtamtud přicházeli naprosto zničení, měli pocit, že tam chodí, protože musí, ne, že se něco potřebného pro sebe dozvídají, ať už tedy z didaktiky nebo z pedagogiky, což já tedy považuji za hrozné zjištění, zvlášť u lidí, kteří byli skvělí a jsou pořád skvělí kantoři a rádi by se vzdělávali. To byl takový malý exkurz do historie.

A teď, proč ten návrh zákona podpořím. Rozhodně nemohu souhlasit ani s panem ministrem, ani s panem profesorem Drahošem, že touhle změnou zákona řešíme především nedostatek učitelů, který existuje. To by bylo málo a bylo by to velice smutné, protože na to by měl mít stát pravděpodobně úplně jiné nástroje, jiné páky.

Ať už to je plat nebo ať to jsou podmínky, ať to jsou počty dětí ve třídách a tak dále. Nikdo mě jistě nebude podezřívat z toho, že bych byl nějaký velký příznivec současné vlády, ale musím říci, že to, co se změnilo v oblasti platů za poslední léta, je významný krok kupředu a skutečně se to i na počtech lidí, kteří jsou ve školách a kteří neprchají houfně, nepochybně projevilo.

Kdybychom tím chtěli nahrazovat to, že nemáme dost lidí ve školách, tak by to bylo smutné i v tom, že nám chybí především učitelé v některých oborech. To jsou především přírodovědné obory, matematika, fyzika, chemie. O informatice ani nemluvím. Proč, na to si jistě dokážete odpovědět sami. Bylo by velmi bláhové se domnívat, že před školou se povalují davy těchto odborníků a čekají na příležitost, až do školy budou moci jít a až je ředitel přijme, až začnou učit.

Hlavní důvod, proč to podpořím, a hlavní přínos vidím v tom, že ve školách budou moci působit vysokoškolsky vzdělaní odborníci z různých oborů. Především mám na mysli, pan senátor Větrovský o tom také mluvil, že je rozdíl mezi základní školou, 2. stupněm a střední školou, ale já teď mluvím konkrétně o situaci na středních školách. Přibývá čím dál tím víc v kurikulu jednotlivých škol odborných předmětů, postavených na nějakých mezioborových vztazích. Přibývá čím dál tím víc celoročních projektů, přesahujících jednotlivé obory a jednotlivé předměty. Na gymnáziích je převážná část studia ve vyšších ročnících založena na studiu volitelných předmětů. Volitelných předmětů naprosto různého zaměření, které si stanoví škola a které škola nabídne studentům. Studenti si je vybírají. Tady vzdělávání na pedagogických fakultách nepomůže a nemůže to ani nijak nahradit. Může to nahradit jedině moderní vzdělávání, o kterém už mluvil pan senátor Grulich, ve kterém bude spojeno to didaktické, pedagogické, odborné. To je přesně místo pro odborníky, kteří třeba nemají pedagogické vzdělávání.

Možná že byste mi mohli položit otázku, proč si tedy nedodělají pedagogické minimum, zjednodušeně řečeno... Prostě proto, že to pedagogické minimum, jak jsem o tom už mluvil, nereflektuje jejich potřebu. Ale ti, o kterých jsem mluvil, tam chodí proto, že musí, ne proto, že by jim to něco příliš nového přinášelo a dávalo. To říkám s velkou odpovědností a trošku to říkám i s jistým uzarděním, protože jsem mluvil s mnoha děkany pedagogických fakult, kteří by rádi posunuli kurikulum svých fakult někam k modernějšímu pojetí, ale zatím se to příliš nedaří.

V tomto okamžiku si nemohu odpustit jednu poznámku, která se týká toho, co tady vzniklo před několika lety, ne tak dávno, a jmenovalo se to Učitel naživo. To přesně bylo studium právě pro lidi z praxe, pro odborníky, kteří se chtěli stát učiteli. Možná vám to přijde divné, ale zažil jsem lékařku, která chtěla učit, přihlásila se do projektu Učitel naživo, chtěla učit na středních školách. Zažil jsem fyzika vzděláním, který chtěl také učit, přihlásil se do toho. A mohl bych mluvit dále. Tento projekt především vycházel z toho, že se tam spojuje moderní pojetí didaktiky, pedagogiky a hlavně hodně praxe. Praxe je postavena na tom, že ti lidé, když jakoby studují pedagogické minimum nebo toho Učitele naživo, tráví ne desítky, ale stovky hodin s tím mentorem, který je vede a učí je. To je mimochodem asi ten největší rozdíl, o kterém už tady také byla řeč, s tím Estonskem, Finskem a tak dále, kde studenti i normální pedagogické fakulty během studia mají každý rok stovky hodin praxe, stovky hodin stráví na školách, zatímco u nás je to pár malinkých desítek hodin.

Další přínos, který vidím v novele zákona o pedagogických pracovnících je, že tady se počítá se zavedením institutu adaptačního období začínajících učitelů, ať už po pedagogické fakultě nebo těch, kteří nejsou odborníky a třeba jen studují právě pedagogické minimum. To je něco, co je velice důležité, co je nesmírně podstatné, co jsem se pokoušel i na své škole zavést, že jsem těm nejlepším učitelům řekl: Já ti snížím úvazek o jednu hodinu, nahradím ti to osobním příplatkem a ty budeš chodit na hospitace a pomáhat začínajícím mladým, protože oni to neměli. To tato novela zákona o pedagogických pracovnících zavádí, tento institut, já jsem za to nesmírně rád.

V poslední době se o tom strhla debata. Na jedné straně šermuje zbraněmi jako devalvace učitelského povolání, soumrak českého školství a tak dále. To je trošku zbytečně vzrušená debata. Já bych si troufl říci, že je to takřka bouře ve sklenici vody. Buďte si jisti, že neexistuje ředitel, který by na škole nechtěl mít lidi, kteří budou učit dobře, s chutí, rádi. Každý ředitel si to přeje nepochybně. Podezřívat ředitele z toho, že bude zaměstnávat svoje známé, nebo si myslet, že absolvent vysoké školy textilní se bude ucházet o místo učitele biologie na základní škole, je prostě bláhovost a nesmysl. Tak to samozřejmě není. Nehrozí v žádném případě, když novelu zákona přijmeme, že do škol vtrhnou neschopní, odborně vzdělaní laici, kteří zničí české školství. Přijdou tam, možná tam zůstanou bez nějakých výjimek, kterými se obchází současná dikce zákona, lidé, kteří chtějí učit, lidé, kteří k žákům mají vztah, lidé, kteří dokážou žákům něco dát. To bude přínosné samozřejmě nejen pro školu, pro ředitele, ale především pro žáky a možná pro celou naši mladou generaci.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo. Teď má slovo pan senátor Karel Zitterbart. Prosím, pojďte, pane senátore, k řečništi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Zitterbart:  Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, rád bych obrátil vaši pozornost k § 18 a) navrhovaného zákona. Nově je zde definován mezi pedagogickými pracovníky tzv. školský logoped. Pokusím se vysvětlit, jak to s logopedií je a proč si myslím, že v § 18 a) bychom měli zpřesnit předkládanou terminologii.

Chce-li být člověk odborníkem na poruchu řeči, komunikace, studuje magisterský studijní program na pedagogické fakultě, jehož ukončením je mimo jiné státní závěrečná zkouška z logopedie a surdopedie. Poté se může vydat dvěma směry. Buď se vydá směrem zdravotnickým a stane se tzv. klinickým logopedem. To je nelékařský zdravotnický pracovník, musí absolvovat postgraduální vzdělávání a včetně povinné praxe do doby, než do tohoto oboru může být zařazen, doba jeho vzdělávání do atestace je 36 měsíců.

Stává se klinickým logopedem, tj. odborníkem na prevenci, diagnostiku, edukaci, reedukaci, rehabilitaci v oblasti řečové komunikace. Je nutno zdůraznit, že nejen u dětí, ale i u dospělých. Má-li smlouvu se zdravotní pojišťovnou, pak jsou jeho úkony hrazeny v rámci veřejného zdravotního pojištění.

Jak je to s absolventy pedagogických fakult, kteří rovněž skládají onu státní závěrečnou zkoušku z logopedie a surdopedie a chtějí dále působit ve školství?

Podle definice i v nám předkládaném zákoně mají získat osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga, podtrhuji speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie. Tito lidé jsou velmi důležití. V současné době působí v resortu školství na poradenských pozicích v oněch tzv. SPC a PPP, tedy pedagogicko-psychologických poradnách a speciálních pedagogických centrech. Kromě těchto míst působí také jako speciální pedagogové buď v běžných základních školách, nebo speciálních školách. Velmi si vážím obou těchto profesí, jak speciálních pedagogů, tak klinických logopedů. Jejich pomáhající role je klíčová a jsou to odborníci, kteří by se měli vzájemně podporovat a doplňovat tak, aby jejich společné úsilí v péči o lidi vyžadující podporu řeči bylo co nejefektivnější.

Chtěl bych avizovat, že v podrobné rozpravě načtu návrh, který zpřesní ono názvosloví v předkládaném zákoně, v § 18 a) tak, aby byla zcela zřejmá kompetence odborníků v oblasti logopedie. Jak jsem vysvětlil, v oboru logopedie směrem do zdravotnické, medicínské oblasti působí klinický logoped. V resortu školství hovoříme o speciálním pedagogovi zaměřeném na vady řeči. Projednávaný návrh zákona by měl tuto skutečnost jednoznačně zohlednit, což v tuto chvíli nečiní. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkujeme, pane senátore. Prosím Tomáše Třetinu. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Třetina:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, jsem kantor, národkář a jsem na to patřičně hrdý. Sleduji a obdivuji to, co naši kantoři a učitelé za poslední rok zvládli. Patří jim hluboká úcta a mé osobní poděkování.

Většina z nich každý den vysílá, vymýšlí různé metody, scénky, materiály, aby studenty zaujali, aby se žáci něco naučili. Začali ve většině všichni distančně vysílat a provedli tím digitalizaci školství.

Každá rodina díky kantorům bude nakonec s odstupem času na toto období vzpomínat s úsměvem a bude si říkat: Jo, to bylo tehdy, když byl covid! Kantoři mají můj velký obdiv. Nejen díky lékařům a zdravotníkům, ale i díky nim tato země nakonec tuto krizi zvládne. Samozřejmě velké poděkování patří i rodičům, kteří jsou taktéž ve většině báječní.

Dnes budeme rozhodovat mj. i o tom, zda na 2. stupni umožníme učit neaprobovaným bez patřičného pedagogického vzdělání.

Uvědomuji si, že nedostatek učitelů je letitým problémem, který naše společnost dlouho neřešila. Přesto s podporou tohoto kroku mám velký problém, považuji jej v podstatě za extrémní.

Učit, dámy a pánové, nemůže každý. Když stavíte dům, nejprve si ho odborně necháte narýsovat, nakreslit, vymyslíte všechny nutné věci, kde bude voda, elektřina, topení, ten či onen pokoj. Až máte všechno připravené, pozvete si skvělé zedníky. Avšak nechali byste nakreslit dům právě tohoto šikovného zedníka? Určitě se ho zeptáte na názor. Ale rýsovat bude vzdělaný odborník. Obdobně je to u kantořiny.

Máme vysoké školy. Proč? Protože chceme zabránit škodám, které nevědomky může nepedagog dělat. Nejde přeci jen o to, co vyučujeme, ale také jak to vyučujeme. Proto nesmíme rezignovat na kvalitní pedagogické vzdělávání. Jistě, dočasně můžeme tragický nedostatek učitelů řešit zapojením odborníků, ale je nezbytné je zavázat a poskytnout jim doplňkové pedagogické vzdělání. Zjednodušme, zpřehledněme dostupnost pedagogického minima, rozšiřme nabídku pro ty, kteří chtějí učit. Ale nevolme pohodlné řešení, protože se nám v budoucnu může vymstít. Nesmí to být řešením navždy.

Cílem naopak musí být významné zkvalitnění pedagogických škol, které budou následně do terénu vysílat odborně zdatné, pedagogicky vyškolené kantory, kteří budou požívat vysoký společenský kredit.

V úvodu jsem zmínil poděkování učitelům, proto zároveň považuji za minimální slušnost všem pedagogům jasně a nahlas poděkovat. Jejich mimořádné nasazení předznamenává důležitou změnu školství, po níž se již léta volá.

Proto si vás dovolím vyzvat, milí kolegové, prostřednictvím paní předsedající, k podpoře deklaratorního usnesení, které máte na svých lavicích. Senát Parlamentu ČR vyjadřuje poděkování všem učitelům, kteří navzdory obtížím vzniklým v souvislosti s opatřeními proti pandemii covid-19 udržují kvalitu našeho vzdělávání na nejvyšší možné úrovni. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Takže ještě jednou, už pan senátor přečetl návrh usnesení, poděkování všem učitelům. Pak se k tomu můžeme ještě případně, pokud bude potřeba, vrátit v podrobné rozpravě. Nyní máme v pořadí pana senátora Miroslava Adámka. Pane senátore, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já možná trochu z jiného soudku. Zaznívalo tady, že základním, tím možná i stmelovacím kamenem v pedagogice, ve školství, je ředitel. Podepsal bych to, naprosto s tím souhlasím. Klademe na tyto osoby velké nároky, ale trošku mi uniká v té diskusi, jestli jim dáváme k tomu i kompetence. Tzn. chceme po nich, aby vedli týmy, aby měli určitou odbornost, aby to byli vizionáři, aby stmelovali kolektiv, protože i z výzkumů, které jsou, vyplývá, že v současné době už tak moc nezáleží na nějaké specializaci školství a specializaci škol, ale z výzkumu postoje rodičů ke vzdělávání v ČR a k učitelské profesi vyplynulo, že záleží hodně na klima školy. To si myslím, že hodně záleží na řediteli.

Já mám osobní zkušenost s panem místopředsedou Růžičkou, kdysi před lety on byl tím, kdo prosazoval zážitkovou pedagogiku ve formě hnutí Go a dalších. Já jsem měl tu čest se těchto věcí účastnit. Zanechalo to ve mně něco dodnes. Myslím si, že každý z nás vzpomíná na své dobré učitele, na špatné učitele. Ti nejpřísnější zrovna nebyli v daný okamžik ti, které jsme milovali, ale možná s postupem času na ně vzpomínáme nejvíce.

O co mi tady jde? Jde mi o to, jestli to, co tady bylo řečeno a s čím trochu mám, pane ministře, problém, je to, co tady zaznívalo, a to je 2. stupeň základní školy a střední školství. Jestli byste mi mohl jako laikovi, byť mám vystudovanou pedagogiku, ale nepracuji a necítím se v tomto směru odborníkem, jestli byste mi mohl vysvětlit, proč tam byly dány ty 2. stupně základních škol? U středního školství s tím nemám vůbec problém a to, co tady zaznělo, bych podepsal, ti odborníci tam patří a myslím si, že už v současné době tam jsou a i do budoucna bude jen dobře, když tam tito lidé budou, jak je to popisováno.

Ale prostě nerozumím 2. stupni základních škol, kde si opravdu myslím, že práce s dětmi musí být v jiném ranku.

Další mám otázku, co tady zaznívala, jestliže chceme odborníky, zaznívala tady velká kritika na dodatečné vzdělávání, které v současné chvíli tam bude muset být do tří let, jestli jde ruku v ruce i to, když říkáme, že chceme odborníky, jestli už jim teď nastavujeme nebo je nějaký plán na kvalitu vzdělávání, která tady byla nějakým způsobem zpochybněna, když to řeknu takhle.

Na druhou stranu, padalo tady, kolik jde uchazečů na pedagogické fakulty, kolik jich vystuduje, kolik zůstane v oboru. Já to vidím zase pozitivní v tom, jestliže se pedagogové uplatní i v jiných oborech, jsou to vysoce vzdělaní odborníci, kteří, je vidět, že i to vzdělávání, které máme, není úplně špatné, protože když se dokáží upíchnout v jiných oborech se svým vzděláním, já to naopak vidím jako pozitivní. Možná by ostatní mohli závidět.

Co se týká poslední věci, naprosto souhlasím se školními psychology a dalším, co tam bylo. Je vidět, že jste na ministerstvu udělali velký kus práce i s odměňováním, to je základ. Nicméně trošku mi tam chybělo, a to dlouhodobě, jestli se uvažuje o supervizi jako nějakém dalším doplňkovém nebo povinném kroku směrem k učitelům? Proč se na to ptám? Pracuji v sociálních službách, v sociálních službách je povinná supervize. Pro pracovníky ve školství toto není. Nicméně ti učitelé jsou dnes a denně vystavováni nárokům ze strany nás, rodičů, co všechno po nich chceme, jak chceme, aby pracovali se šikanou, jak chceme, aby odhalovali děti talentované, jak chceme, aby pomáhali dětem, kterým to ve škole moc nejde, tzv. inkluze a další. Ale jestli jim dáváme i odbornou pomoc a to, co by k tomu měli dostat. Tzn. aby měli i nějaký ventil, když to řeknu úplně takto lidově.

Moc se připojuji k poděkování, které tady zaznělo od pana senátora Třetiny. Děkuji za to, že to tady bylo načteno, že usnesení tady máme. Rád se k tomu připojím a omlouvám se možná za trošku jiný pohled, který jsem do toho dal zase ze zkušenosti, z jiné oblasti. Děkuji, jestli dostanu odpovědi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Věřím, že dostanete, pane kolego. Děkuji vám za vystoupení. Nyní předseda Miloš Vystrčil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, tady jsem si napsal, někde jsem to četl a věřím, že si to z nás tady všichni myslíme, že naše děti by měli učit ti nejlepší. Já se přiznám, že si nemyslím, že k tomu děláme ty správné kroky. Já si myslím, že v poslední době hrozí školství takové tři rány, které obdrží a které jen velmi obtížně bude zvládat, pokud s tím něco neuděláme.

U té první, já to tady jen zopakuji, možná z trochu jiného pohledu už tady mluvil pan kolega, ctěný senátor Michael Canov, a to je, jak někdo začal upravovat osnovy tak, aby například vypadly Newtonovy zákony nebo rozdíl mezi sloučeninou a prvkem nebo rozdíl mezi planetou a hvězdou a tak podobně. S tím, že to, co tady Michael Canov neříkal a co řeknu já, je, že ten problém, se mi zdá, je v tom, že ti, co o tom rozhodují, netuší, kdo to je pedagog a co znamená učit. Protože když vy, pane ministře, například učíte zákon setrvačnosti, tak to není o tom, že to těleso setrvává v klidu nebo v pohybu a tak dále, to je o tom, že vy říkáte, že tak se chovají i jiné systémy. Dokonce i živé systémy, že i takový Senát je takový tanker. Když s ním chcete pohnout, že je to možné udělat dvěma způsoby. První, že dáte prudkou a přesně mířenou ránu, pak hrozí, že se to celé rozpadne, nebo tlačíte postupně a pomalu a tím měníte směr. A ono to není na první pohled moc vidět. To by měl umět pedagog, protože se to učí na té pedagogické fakultě. On se tam učí učit. Já jsem se tam učil učit, prosím, pane první místopředsedo, opravdu, prosím, já jsem se tam učil poznávat zejména na 2. stupni základní školy, jestli mladý člověk je nebo není doma týraný, jestli má nějakou vadu a nedá se mu pomoci ve smyslu například, že je dyslektik nebo dysgrafik. Já jsem se tam učil poznávat vlastnosti a povahové rysy dětí, abych věděl, jak k nim potom mám v rámci individuálního vzdělávání přistupovat. To všechno jsem se na přírodovědecké fakultě, a na tyto věci jsme chodili na pedagogickou fakultu, učil. Já jsem se tam učil, jaké jsou Komenského zásady, které se mají při vyučování používat, přiměřenost, názornost, systematičnost, postupnost. Protože například členové vlády toto neví, zasazují školství druhý úder, že nepřiměřeně, nesystematicky, nepředvídatelně mění pravidla. To je proti všem zásadám výuky. Tím pádem děti a studenti neví, na čem jsou.

Tzn. první úder, vyjímáme z osnov věci, které nám dávají informaci o tom, jak funguje svět. Jak funguje svět! Ne, jak funguje zákon setrvačnosti. Druhá věc, my vnášíme do systému chaos a říkáme: Budou maturity, nebudou, z toho jo, z toho ne, a tak dále. Děláme všechny ty věci, co by dobrý pedagog dělat neměl.

Teď k tomu, co tady máme dneska, to je ten zákon o pedagogických pracovnících. A potom ten oslavovaný § 9 a).

Já jsem tady slyšel asi dva odpůrce § 9 a), já jsem třetí. Ani jeden z nich neřekl, že se bojí toho, že by přišel někdo do školy, kdo by ji chtěl devastovat, kdo by jí chtěl ublížit, kdo by něco neuměl. Nikdo to neřekl. Přesto obhájci § 9 a) to všichni použili jako důvod, proč by tomu tak nemělo být. Pokud bych hledal systémové nebezpečí, které hrozí, tak mi, prosím, řekněte, proč by Miloš Vystrčil chodil studovat pedagogickou fakultu, když chce být učitelem, když si může vystudovat odbornou fyziku nebo odbornou matiku a následně půjde učit? Dodělá si pedagogické minimum nebo pedagogické vzdělávání. Proč by lidé měli chodit studovat na učitele, když to půjde potom udělat jinak a učitelem na základě výběru ředitele, když budu dobrý a schopný, mohu být, aniž bych pedagogickou fakultu studoval, aniž bych se v těch věcech, které jsou základem toho, co má učitel dělat, tzn. dobře učit, studoval dopředu, ale můžu si to doplnit potom, až se rozhodnu, až si vystuduji něco jiného a zjistím, že možná by bylo lepší učit, tak tedy půjdu učit a dodělám si to... Mám na to tři roky. To je přece bezvadné. Ale budou nás potom učit ti nejlepší? Budou? Já jsem přesvědčen, že nebudou, protože ti nejlepší vědí, že chtějí učit, studují to, jak se učí, jak se má učit, a pak učí. Někteří odejdou.

Druhý mýtus. Máme málo učitelů. My nemáme málo učitelů, my máme málo učitelů ve školách. Jinak jsem pochopil, že 50 % absolventů pedagogických fakult neučí. My je nechceme vrátit do škol, ty, co neučí. My chceme najít jiné, co nestudovali pedagogické fakulty, a dostat je do škol. Těch 50 %, co neučí a mohli by učit, necháme být a nijak speciálně se na ně nezaměřujeme. Ale my je tady máme, oni mají vystudováno. To ale přece nevadí, tím se zabývat nebudeme.

Pak tady mám tu věc, o které už mluvil pan senátor Adámek, mluvil mi z duše, a to je, že 6 až 9 je něco úplně jiného než střední škola. A úplně něco jiného než gymnázium. Úplně něco jiného než gymnázium! A jakože na gymnáziu je odborník, jsou tam vybrané děti, těch s tou vadou, ti, co potřebují přístup, řekněme, toho typu pedagogického, je tam mnohem méně a poradí si. Ale pak je 6 až 9, kde tedy potřebujete být dobrý pedagog, kde to, co umíte s tím dítětem, jak ho motivujete, je mnohem důležitější kolikrát, jak umíte tu pedagogiku než to, jakým způsobem jste odborně vzdělán, jestli napíšete Schrödingerovu rovnici nebo nenapíšete. Je to podle mě zásadní věc. V žádném případě nemohu podpořit to, abychom pustili tímto způsobem tu pedagogiku na volno a řekli, že je možné udělat to, že každý, kdo je šikovný koho si ředitel vybere, může učit, říkali, že ten ředitel to přece dobře zváží. Já to připouštím, že ředitelé jsou za to odpovědní, ale potom se ptám: Dneska to dobře nezvažují? Dneska to nejsou schopně dobře zvážit? Potom, až to zavedeme, ten § 9 a), tak to budou schopni dobře zvážit? Jestli jsou to dobře schopni zvážit i dnes, tak to dobře zvažují i dnes. Kdybych já byl ředitel a vzal jsem někoho, kdo bude učit, samozřejmě bych se s ním domluvil, že bude studovat tu pedagogiku a že si to vystuduje. Nepotřebuji, abych měl v zákoně na to tři roky. Může se stát, že se zmýlím, ale pak jsem špatný ředitel, kterého nepřinutí. Pak jsem špatný ředitel. Když jsem vybral člověka, který mi slíbil, že půjde studovat pedagogiku, a pak ji nejde studovat. Protože jsem ho špatně odhadl a špatně jsem ho vybral. To je problém, který tady je. Říkat dnes těm, co nemají pedagogické vzdělání, že hrozí, že následně, když někdo přijde, kdo má pedagogické vzdělání a chce jít učit, že je nespravedlivé, že on by nemohl jít učit a šel by tam místo něj tenhle? To je špatně? Když učitelství je regulované povolání ze zákona? Regulované? To je špatně, když ještě někdo není právníkem, nemá vystudované právo a dělá v právnické kanceláři a přijde někdo, kdo je právníkem a má vystudované právo, tomu říct: Hele, tak si to běž dodělat, rychle nebo začni studovat, nebo já vezmu toho, kdo má to právo vystudované. To se prostě nedá nic dělat. Jestli mám nevyučeného kuchaře, který se chce nechat vyučit kuchařem, následně přijde vyučený kuchař, řekne, já chci tam jít vařit, a je to státní zaměstnanec, kdyby to někde bylo, tak je to špatně? Nebo jak to tedy máme? Nebo to jsme v nějaké volné soutěži v případě výuky? Jestli jsme, tak to potom musí být všechno soukromé školství a nemůžeme mít státní školství a nemůžeme mít garantovaný systém vzdělávací. Jinak to takhle nejde. Nerozumím tomu a nemohu se s tímto smířit, s tímto přístupem, neznamená to, vůbec to neznamená, že si nemyslím, že by někteří vysokoškolsky vzdělaní lidé nemohli dobře učit. Naopak. Také jich znám spoustu, kteří dobře učí. Ale dodělali si pedagogické minimum a normálně učí a jsou úplně v pohodě a nic se neděje. Funguje to.

Takže tolik ode mě, co jsem chtěl k tomu říci. Já za sebe se omlouvám, ale přes to všechno, co zaznělo, jsem přesvědčen, že, a to jsem slyšel v kuloárech, tady to nezaznělo, nemůže být jako důvod toho, že je potřeba, aby odborníci s magisterským vzděláním, kteří nemají pedagogické vzdělání, mohli nastoupit do škol, se souhlasem ředitele, to, že nejsme spokojeni s tím, jak jsou vystudovaní učitelé pedagogicky vzděláni. To nemůže být důvod. My nemůžeme tímto způsobem, přijetím § 9 a), rezignovat na to, že říkáme, že pedagogické fakulty nedostatečně nebo nesprávně vzdělávají. To je cesta do pekel. Tím jinými slovy říkáte, když to přeženu, zrušme pedagogické fakulty, zrušme pedagogické vzdělávání, vezměme ředitele osvícené, kteří budou vybírat ty vysokoškolsky vzdělané a oni nám to potom odučí a tam budou učit jenom to pedagogické vyučování a vzdělávání následně. Vždyť podle mě ten systém nevede k tomu, že se zvýší kvalita výuky. Ten systém vede k tomu, že se celkově ta výuka musí snížit. Jediná možnost, kdy by se mohla zvýšit, je, že v průměru vystudovaní pedagogové jsou horšími učiteli než v průměru nevystudovaní pedagogové. To je jediná možnost, kdy by se mohla ta výuka zvýšit. Jinak je to úplně postavené na hlavu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, pan ministr požádal o repliku. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za slovo. Pane předsedo, dlouhodobě oceňuji vždy váš přístup, který je založen na věcných, jasných, úderných argumentech, přestože jste vyjádřil své stanovisko k této novele, věřím, že oceníte tu repliku, reakci či snad polemiku z mé strany na vznesené dotazy, na které jste dal na stůl svůj pohled. Pokusím se o pohled někde podobný, někde však jiný.

Vím, že jste zdvihl téma, které nesouvisí s tímto, to jsou osnovy nebo chcete-li rámcové vzdělávací programy, a to je oblast informatiky, která v rámci malé revize byla zavedena a byla ni zvýšena časová dotace. Za tímto rozhodnutím si stojím a myslím si, že s ohledem na to, že ta oblast informatiky byla časově málo dotována, vzhledem k tomu, jaký význam dnes má, vzhledem k tomu, že 15 let nebyla revidována, bylo to namístě.

Co se týká těch změn, které samozřejmě kritizují všichni, jejichž oblastí se ta korekce dotkla, to rozhodně nejsou změny, které by byly motivovány snahou těmto oblastem vzdělávání uškodit. Mnohokrát se jednalo o věc, která prokazatelně je v rámci rámcových vzdělávacích programů duplikována, to znamená, že zmizela odsud, ještě neznamená, že tato oblast zmizela ze vzdělávání těchto žáků, a pokud se všichni ztotožňujeme, pevně věřím, že odborně všichni, nebo téměř všichni, ano, se Strategií 2030+, ta základní věc, která tam padla, je o redukci obsahu. To znamená, prosté přidání hodin ve prospěch informatiky by nebylo asi vhodné.

Ale ta zkušenost s touto malou revizí i včerejší reakce jednotlivých fyziků, občankářů a dalších, kteří dali všanc svůj pohled na věc, ale neřekli, kde tedy jinde redukovat, když základní zadání, a všichni se shodujeme, že je to přehlceno, kde tedy redukovat, nenavrhli to, já tedy jsem pojal myšlenku, která si myslím, že je správná, byť zřejmě politicky neotřelá, a to je na tom, že ta informatika má být posílena, na tom nemůže býti sporu a nemá býti sporu, to, že je to odpracováno a je to včetně podpůrných materiálů k dispozici, nedělali to kolegové úředníci, ale dělali to lidé, kteří se tím zabývali dlouhou dobu, jsou z pedagogických fakult, tato oblast má metodickou podporu, ale abych šel k tomu podstatnému. Redukce, ke které došlo, tak bych chtěl, aby ty jednotlivé skupiny si sedly, ale aby odstranily tu starou bolest, která vždy při revizích byla, že ta skupina si sesedla, že se bude redukovat, a ještě nějaké věci přidala. Takže to zadání bude, aby společně se pokusily navrhnout, pokud ty oblasti, a to nezpochybňuji, nejsem na to odborník, jsou nějakým způsobem, nebo to rozhodnutí o jejich redukci vnímají jako špatné, aby navrhly úpravy v oblastech svých, aby došlo k redukci učiva, aby tam tedy byly ty podstatné věci, a rozhodly o tom ony skupiny. Je to mimo tento zákon, ale tou věcí se zabývám a tuto věc chci dále řešit. Ale chtěl bych poprvé v životě dosáhnout výsledku, kdy ta odborná skupina přijde s návrhem, nejenom s kritikou.

Co se týká debaty o maturitách, kterou jste zmínil, ano, ta mediální přestřelka byla nešťastná. Co se týká konzistence mých výroků a jejich předvídatelnosti, tak si stojím za tím, že jsem vždycky komunikoval zcela jasně, že je to v kompetenci ministra školství, zcela jasně jsem komunikoval kdy, které rozhodnutí udělám a oznámím, a ty termíny jsem vždy splnil, je to dohledatelné.

Teď k té materii, o které se dnes tady bavíme, na kterou dle předpokladu mohou býti různé názory.

Vznesl jste několik dotazů a já se na ně pokusím odpovědět. Ten jeden byl založen na tom, proč by měli jít lidé na pedagogickou fakultu, když se tu nabízí díky tomuto zákonu, já říkám, sekundární cesta do vzdělávací soustavy. Odpověď je přece dána v tom, čím argumentují někteří z odpůrců, a to je, že studium na pedagogické fakultě jim přece dá mnohem víc než studium někde jinde a ta boční cesta.

Druhá věc je spojena s tím, že to přece není zkratka, že by si někdo udělal pětileté magisterské studium a následně tři roky doplňující pedagogické studium, kdyby za pět let mohl býti plnohodnotným magistrem ve vědách pedagogických. To, co jste naznačoval jako možnou zkratku, a to, proč by někteří lidé mohli tuto cestu volit místo toho primárního proudu, shoduji se s vámi, že pedagogické fakulty a fakulty vzdělávající učitele musí být a budou primárním proudem, protože pro to mají všechny předpoklady, proto do nich v posledních pěti letech jdou velmi silné finanční intervence z národních zdrojů i z evropských zdrojů právě proto, aby se posunuly v kvalitě vzdělávání, protože skutečně by nás měli učit ti nejlepší.

Máme málo učitelů ve školách. To jste řekl velmi správně, protože to odpovídá tomu, že někteří nenastupovali do té praxe, ta první věc, která to může změnit, je atraktivita povolání. Děkuji, že tady padlo, že se v posledních třech, resp. čtyřech letech skutečně podařilo navýšit ty prostředky. Kdybych měl jenom vytáhnout tarifní ohodnocení začínajícího učitele z roku 2017, bylo to 22 620 Kč. Dnes je tarif 32 170 Kč, 42 % nárůstu v tarifu, k tomu je důležité dodat to, že jsem si na začátku svého mandátu vytyčil to, co tady také padlo, že ředitel musí do rukou dostat disponibilní prostředky na odměňování. Ta správná hranice udávaná literaturou je 80 na 20, my tento rok, pevně věřím, budeme na 81, 19. Díky tomu se zvedly průměrné nadtarifní složky platu včetně tedy zavedení příplatků, ze 4 000 na 10 600, společně s tím 42% růstem tarifu to je to, co přináší atraktivitu v učitelském povolání, je potřeba v tom pokračovat. A to pokračování je spojeno i s tím pozměňujícím návrhem, který byl načten ve sněmovně, který tu tabulku dává do zákona, byť je to legislativně standardní krok, tak, jak jsem řekl, nesouhlas ministerstva školství byl dán tím, že to bylo legislativně špatně ukotveno. Ale abych byl úplně férový, byť mi tady za to bylo děkováno, tak jsme udělali náběhové kroky, ten pozměňující návrh je z dílny Pirátů a já jim za to děkuji.

Padlo tady, že máme málo učitelů ve školách a nic se nedělá pro jejich přilákání. To, co jsem teď řekl, o zvýšení atraktivity, je krok pro to, aby se mohli vrátit zpátky do škol, aby to bylo pro ně zajímavé, jsem velmi rád, že jsem zaznamenal, je to anekdotické, nikoliv, že bych na to měl data a statistiku, že se začali někteří učitelé z té praxe vracet, samozřejmě vnímám i tu situaci, kdy v tuto chvíli s ohledem na vývoj ekonomiky pravděpodobně ten počet lidí, kteří se budou vracet zpátky do škol, poroste.

Není to v žádném střetu s tím, co jste vy říkal, protože dnes ten ředitel musí vzít toho pedagoga, a to, co mu tady dáváme, je možnost volby. Dnes může vzít na výjimku jenom, pokud se mu tam nepřihlásí někdo s tím pedagogickým vzděláním. Bylo by příliš laciné, kdybych tady zopakoval to, že i pan poslanec Volný, okolo kterého je teď v Poslanecké sněmovně nebo bude teď plexisklo, je také vystudovaným učitelem, protože by to bylo laciné. Já jsem to teď řekl, na druhou stranu máte mimo sektor spoustu učitelů, kteří by se mohli vrátit, a určitě by byli přínosem. Ale pojďme věřit tomu řediteli. Když tomu řediteli nakládáme obrovskou zodpovědnost za chod celé školy, dokonce kvůli zřizovatelům i řadu věcí, které by měl nést zřizovatel, má obrovskou odpovědnost, dnes rozhoduje o zařazení těch lidí, které tam má, my mu tady dáváme nějakou překážku. Má-li zodpovědnost, má ji mít plnou. Ale chápu, že se v tom nemusíme shodnout, z mého pohledu to opravdu není nějaké prolomení regulovaného povolání, protože samozřejmě že je to koncipováno na druhý stupeň a střední školy, což byla další vaše otázka. To základní, to, co je neprolomitelné, je samozřejmě ten stupeň první. Ta elementaristika, tam máte 200% pravdu v tom, že to je hodně o pedagogicko-psychologických záležitostech, tam tento průlom nebyl. Co se týká druhého stupně, co se týká středních škol, tam si myslím, že to je namístě, ostatně to je i ten důvod, proč je to v této novele těch všeobecných předmětů uvedeno takto. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Teď se přihlásil s přednostním právem pan senátor Nytra. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Nebudu hovořit k tomuto zákonu, ale mám procedurální návrh, abychom si odsouhlasili, že budeme jednat a hlasovat i po 19. hodině i po 21. hodině, zároveň bych chtěl požádat, abyste, paní předsedající, odhlásil nás pro toto hlasování. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Spustím znělku a odhlásím vás.

Nevím, jestli někdo přichází, kolegové. Došlo k odhlášení, tak se, prosím, zaregistrujte. Mezitím vysvětlím drobné nedorozumění. Byl zde dotaz mimo řečniště, zda se to týkalo dneška nebo i zítřka.

Rozuměl jsem tomu, že to je návrh pro dnešní den. Správně se znovu hlásíte do rozpravy, protože odhlášením dochází k vynulování pořadníku nebo zásobníku řečníků.

Myslím, že jsme pomalu se shromáždili. Pro příchozí, budeme hlasovat o procedurálním návrhu, že budeme dnes jednat po 19. a 21. hodině, bude-li třeba, a to včetně hlasování. Doplnil jsem to, na poslední chvíli jsem vybral zatáčku. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 60, kvórum 22, pro 37, proti dva. Návrh byl přijat.

Děkuji. My můžeme pokračovat v rozpravě, do které je nyní přihlášen pan senátor Bek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, milí přátelé. Ani já v sobě nedokáži rozdmýchat nadšení pro tuto novelu zákona o pedagogických pracovnících. Možná je to tím, že stárnu a že jsem v posledních 15 letech mohl poměrně zblízka sledovat to, jak fungují pedagogické fakulty, jak se univerzity pokoušejí reformovat či nereformovat studium učitelství na různých fakultách, a účastnil se jako rektor řady debat o tomto tématu.

Tak jenom s mírným údivem sleduji vyhrocenost té debaty, ve které se samozřejmě mírně úsměvně střídají apokalyptické vize naprostého úpadku českého školství či úpadku prestiže učitelské profese v důsledku jednoho paragrafu, stejně tak jako mesianistické utopie, které předpokládají, že tím jedním paragrafem vstoupí do českého školství zástupy neopotřebovaných, nadšených amatérů, kteří zachrání kvalitu českého školství.

Dovolím si skromně připojit svůj expertní soud, § 9 a) se v horizontu několika let nestane vůbec nic. Pokusím se to vysvětlit. Tím vůbec nechci říct, že by se nedělo vůbec nic, myslím si, že jedna špatná věc se už stala.

A to je, že se prohloubila frustrace pedagogických fakult a dalších fakult, které vzdělávají učitele. To už se v tuto chvíli stalo. Já tomu nejsem rád. Musím říct, že mám jisté pochopení pro ty emoce, které ovládají komunitu mých univerzitních kolegů. Ta frustrace může souviset s tím, že v posledních letech se změnilo postavení učitelských programů na univerzitách v tom, že nejsou, tak jako jiné studijní programy, součástí univerzitních autonomie a univerzity by si mohly dělat v oblasti učitelství, co chtějí. Naopak ministerstvo školství si v roce 2016 v novele vysokoškolského zákona prosadilo, že učitelství, stejně jako medicína, bude regulovanou profesí ve smyslu zákona a ministerstvo školství bude uznávací autoritou, která bude regulovat to, jak vypadají učitelské studijní programy. Takže všechny učitelské studijní programy na univerzitách v posledních letech prošly reakreditací, restrukturalizací tak, aby vyhověly požadavkům ministerstva školství, který je i v očích řady zástupců pedagogických fakult velmi konzervativní, rigidní a neumožňuje inovace těch studijních programů. Tam jsou možná kořeny té frustrace, protože na jedné straně teď tato novela říká s jistou nadsázkou, že ke vstupu do té profese není třeba ničeho, zatímco chce-li univerzita provozovat program učitelství, musí splnit standard, o kterém si řada z nás myslí, že není dobrý. Ale je platný a od toho přijetí se nezměnil. Ten standard předepisuje, kolik hodin, kolik kreditů, kolik různých typů předmětů musí ten program obsahovat. V podstatě konzervuje stav, kdy učitelem v tomto smyslu se může stát jenom ten, kdo absolvuje pětileté studium bakalářské a navazující magisterské. To napětí mezi tou rozvolněnou novelou a tou rigidní regulací studijních programů je možná vysvětlením pro část těch emocí, které dnes můžeme vnímat v tom prostředí.

Ale proč si myslím, že se nestane vůbec nic? Zaprvé proto, že se tou úpravou neděje nic jiného, než že se umožní přijmout absolventy jiných magisterských programů, kteří jsou pak nahnáni do toho doplňujícího pedagogického studia na pedagogických fakultách, které trvá čtyři semestry, je placené a stojí málo, kolem 30 tisíc korun, to znamená, že pedagogické fakulty na ně nedostávají ani tolik kolik na běžné studijní programy. Za málo peněz pořídíte samozřejmě málo muziky, protože 30 tisíc za čtyři semestry je úplně směšná částka.

Druhý důvod je možná podstatnější. Protože už nejsem úplně mlád a dlouho jsem pracoval v oblasti školství, jsem si jistý tím, že málokdy fungují osamocená opatření k nápravě problémů. Abychom dosáhli změny k lepšímu, zpravidla musíme v tom systému učinit nějakou sadu provázaných změn, které spolu souvisí. Já se pokusím ty nejdůležitější, podle mého názoru nejdůležitější, vyjmenovat.

Já si myslím, že opravdu potřebujeme vážnou debatu o cestách profesní přípravy učitelů, to je zcela legitimní téma. Sám jsem zastáncem rozvolnění proti tomu současnému stavu. Dnes se může stát člověk učitelem absolvováním toho pětiletého 3+2 roky učitelského programu, může se stát učitelem, když absolvuje jiný magisterský program neučitelský a pak si dodělá bakaláře učitelství, anebo si může dodělat to doplňující pedagogické studium. Kupodivu v těch cestách chybí to, co bych já považoval za nejlogičtější a nejlepší cestu rozšíření okruhu uchazečů, to je cesta, která funguje v řadě zemí, to je to, že absolventi bakalářských programů neučitelských mohou vstoupit do navazujících magisterských programů, v některých zemích intenzivních jednoletých, a doplnit si tu pedagogickou kvalifikaci. Nemusí se po jiném magistrovi vracet na začátek a stát se znovu bakaláři, ale absolvují například bakalářské studium fyziky a chemie a pak si dodělají magistra učitelství v této aprobaci. To bych považoval za logičtější cestu, jak rozšiřovat ten zájem, protože ne každý v těch 19 letech ví, že bude chtít být učitelem. Mnozí studenti tu studijní cestu dneska hledají hodně komplikovaně. Nechci zabíhat do detailů, mnoho studentů se rozhoduje o svém budoucím oboru až na vysoké škole. Proto na většině anglosaských univerzit si ani nemusí vybírat v prvním ročníku žádný obor studia, studují nějakou širokou oblast. Teprve v průběhu studia se rozhodnou, čím chtějí být.

Já myslím, že potřebujeme vážnou debatu o tomto tématu. Myslím si, že ta současná podoba studia učitelství na univerzitách je zbytečně rigidní, zčásti zásluhou konzervativní, zčásti učitelské veřejnosti na pedagogických fakultách, nepochybně, ale zčásti také díky rigidní regulaci, která odráží podle mě názory spíše minulosti než budoucnosti ve vzdělávání učitelů.

Pak bychom museli vyřešit problém motivace lidí k tomu, aby se stali učiteli po absolvování toho učitelského programu. Já si neodpustím přeci jenom poznámku k tomu, jak je to s tím nedostatkem učitelů. O málokteré oblasti víme tak málo, jako je školství, z hlediska spolehlivých statistik. Neexistuje matrika žáků, neexistuje matrika učitelů, občas se konají nějaké průzkumy, ve kterých ředitele referují o tom, jaké mají složení učitelstva, ale na rozdíl od vysokých škol neexistuje žádná spolehlivá statistika, která by umožňovala analyzovat jak to, co se děje s těmi žáky, jak putují tím systémem, tak jak vypadá ten učitelský sbor z hlediska kvalifikace, věku, délky, zkušenosti a dalších parametrů. Celá ta debata přeci jenom je založena na relativně měkkých datech. Nepochybně existují velké regionální rozdíly, které jsou možná tím, co nás pálí nejvíc. To je velmi podobná situace jako u medicíny. V některých centrech je naprostý nadbytek specialistů, zatímco v řadě oblastí České republiky je nedostatek. Pediatři jsou modelový případ, který má pan profesor Dušek velmi rád ve svých statistikách.

Cesta z toho, podle návrhu, který jsme předkládali v minulosti ministerstvům zdravotnictví i školství, může být v tom, že by stát společně se samosprávami, ať už krajskými či obecními, vytvořil stipendijní systém, kde by bylo možné to, že za modelově desetitisícové měsíční stipendium, což je pro mnoho studentů cesta, jak skutečně studovat a nepracovat v supermarketech, by se zavázali, že po absolvování nějaký rok budou pracovat na místě, které si sami nevyberou. Bylo by to dobrovolné. Tento návrh byl na stole před několika roky. Podle mě například takovými nástroji lze dokrývat část těch disparit, které nebezpečně postihují samozřejmě kvalitu jak škol, tak lékařské péče v některých regionech.

Podle mého názoru pak musíme vážně debatovat znovu kariérní systém v oblasti školství. My všichni asi si vzpomínáme, že na konci funkčního období minulé vlády zhavaroval pokus prosadit kariérní systém, který byl odmítnut učitelskou veřejností, tak to je, a politickou reprezentací. Ale to téma kariérního systému prostě nepadá s tím jedním nepovedeným pokusem. Podle mého soudu, když rozvolňujeme požadavky na vstupu do té profese, měli bychom hodně přemýšlet o tom, jak nastavíme kariérní systém z hlediska dalšího vzdělávání učitelů, zvyšování kvalifikace, tak jak je tomu běžně v medicíně, jakým způsobem nastavit nějaký kariérní žebříček. V různých zemích je to různě, já jsem se teď díval na případ Rakouska. Tam mají podobný marasmus jako my a toužebně vyhlížejí například k Singapuru, kde mají systém, kde učitel prochází během svého života pěti kvalifikačními stupni ve třech různých trecích, jeden je učitelský, jeden je manažerský a ten třetí je pro specialisty v oblasti odborné výuky.

Ale je tam jasně popsáno, jakým způsobem postupuje v tom žebříčku ten učitel. S tím mu samozřejmě roste plat, zodpovědnost, míra samostatnosti a podobné věci. Myslím si, že i to patří k pořádku v tak masové profesi, jakou je učitelství. To je masová profese. Podle mého soudu nelze spoléhat na to, že takhle rozsáhlý systém bude pouze manažersky řízen jednoúrovňovou strukturou vedení ředitelů. V takových masových systémech je nějaký typ kariérního žebříčku docela racionálním způsobem. Koneckonců na vysokých školách odjakživa existuje, nikoho to nepřekvapuje a vnáší to do věci pořádek. Ale samozřejmě to je složité téma. Vím, že to je na dlouhou debatu, ale bez toho se ten stav té profese bude těžko zlepšovat, přestože je to nepopulární téma mezi řadou učitelů po zkušenosti z toho roku 2017. S tím podle mého soudu musí souviset systém odměňování, který podle mého soudu, i po těch finančních zlepšeních a úpravách a navázání na průměrné mzdy, trpí jedním obrovským patologickým nedostatkem. A to je to, že je v zásadě postaven na letech odsloužených. Protože nemáme ten žebříček kariérní, nezbývá, než lidi lépe platit za to, že to dělají dlouho. Ne, že to dělají lépe, ale za to, že to dělají dlouho. Dokud neopustíme tenhle systém nebo ho nezkombinujeme alespoň s nějakým jiným, můžeme těžko očekávat, že ta profese bude atraktivní pro lidi, kteří do ní přicházejí. Protože takhle mají tu perspektivu, že se tedy doberou, teď nevím, kolik je tam ta vrchní hranice, po nějaké desítce let teprve platu, který se výrazně liší od toho nástupního, což by ten systém toho kariérního žebříčku mohl dělat rychleji pro ty, kteří se budou dále vzdělávat a prokáží vyšší míru třeba kreativity v té profesi.

Promiňte mi ten delší exkurz. Já jenom se domnívám, že ten jeden paragraf v zásadě nezmění nic na nedostatcích, kterými profesor Drahoš uváděl tu debatu. To jsou disparity ve školství, nerovnosti, celá řada problémů kvality, ale myslím si, že to úspěšné řešení nebude jedna drobná změna. To musí být aspoň několik změn, které jsou spolu provázány. Pak máme šanci, že se ta věc pohne kupředu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Další v pořadí je přihlášena paní senátorka Horská. Prosím, paní předsedkyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miluše Horská:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, ani já nejsem šťastná z této novely. Ty důvody, které tady padají, proč bychom ji měli přijmout, jsou samozřejmě vážné. Ale i mně dovolte, abych poděkovala našim pedagogům na všech stupních škol, na všech úrovních, od těch nejmenších až po ty vysokoškolské, především ty, kteří mají doma svoje děti taky na distanční výuce a sami musí vysílat a těm svým se nemůžou věnovat, ale dovolte mi také, abych poděkovala rodičům, kteří se stali už rok pedagogy.

Jaké mají vzdělání naši rodiče? Na jaký předmět jsou odborníci? Na angličtinu, na fyziku... Ale protože každá krize je i příležitost, tak se mi zdá, že by tento stav mohl přinést dlouhodobě zlepšení vztahů školy a rodiny, protože s tím si myslím, že u nás v Čechách máme dlouhodobě také problémy. Smekám pomyslný klobouk ale i před speciálními pedagogy, kteří učí děti, které potřebují podporu. Jestli jste měli někdy možnost komunikovat s takovými dětmi, víte, že distančně vzdělávat i třeba autisty nebo děti těžce mentálně postižené je taky mistrovský výkon. Takže jedno velké poděkování, připojím se i k tomu děkovnému usnesení.

Teď tedy několik poznámek k oněm pedagogickým pracovníkům. Je to můj pohled na výchozí pozice s našimi pedagogy, které jsem sebrala z dat, která jsou dostupná, ale je to i moje praxe pedagogická. Jak už tady zaznělo, máme vysoké procento absolventů pedagogických fakult, kteří opouštějí profesní dráhu ještě před jejím zahájením. To moje číslo podle SC&C je ještě vyšší, z roku 2017 je to dokonce 60 %, anebo v prvních letech, kdy začínají jako učitelé. Tohle je tedy, jak zaznělo, dost zásadní problém českého školství, který mně by jako třeba ministrovi školství, kdybych byla, nedal spát.

Naši učitelé patří k nejstarším v rámci zemí OECD a mezi roky 2006 až 2016 výrazně klesl počet učitelů ve věku do 35 let. Doposud se stále nedaří generační výměna. Počet učitelů, kteří každoročně odcházejí do důchodu, by mohl být nahrazen absolventy pedagogických fakult, pokud by ovšem nastoupili do praxe a setrvali v ní.

My si tady teď říkáme, včetně pana ministra, co s tím uděláme. Jeden z těch zakopaných psů už asi není ve financích, protože ty se opravdu radikálně zvedly. Je veliká naděje i díky této novele, že už to nebude dehonestující plat učitele, jako jsme byli zvyklí, ale bude to důstojný plat, který by měl přilákat mladé absolventy, aby uživili své rodiny, ale asi to bude spíše v tom vzdělávání na pedagogických fakultách, jak tady docela podrobně hovořil pan emeritní rektor.

Které pedagogické fakulty asi zřejmě nepřipravují mladé lidi na tak náročnou profesi, aby byli skutečně dobře připraveni? Nebo jsou tu mladí studenti opravdu připravováni na určité stresové prostředí, které škola přináší? Na problémové děti? Vždyť vzpomeňme ty debaty o inkluzi coby téměř nemravném slovu. Na komunikaci s rodiči, kteří mají dneska četná přání, představy, mnohdy nereálné. S vedením školy atd. Jistě by pomohla i delší pedagogická praxe, aby si mladí mohli ten terén jaksi osahat.

Pokud se podíváme na hlavní směry vzdělávací politiky, která už zde také byla zmíněna, 2030+, jedním z problémů, na který zde poukazujeme je úprava přípravného profesního vzdělávání tak, aby připravilo absolventy na zvyšující se nároky profese. Doslova zde stojí: „Schází efektivní podpora začínajících učitelů, která by jim pomohla zvládnout úvodní období v profesi. Zhruba třetina z nich zvažuje odchod ze školství. Jen 10 % začínajících uvádí, že na jejich škole je efektivní systém uvádění do praxe.“

Pokud vím, výzkumů, a to už tady také zaznělo, na toto téma není mnoho, ale nějaké máme. Víme, že přípravné vzdělávání učitelů je nevybavuje dostatečnými znalostmi, dovednostmi k výkonu profese. Jsou konfrontováni se závažným rozporem mezi jejich idealistickými motivacemi k výkonu profese a realitou. Pouze malá skupina projde kvalitním procesem uvádění do praxe.

Existují osobní a kontextové faktory ovlivňující odchod úspěšných učitelů. Struktury ve škole a zavedené praktiky je demotivují, oni tak přicházejí o entusiasmus působit v profesi kreativně. Vedení školy často nemá prostor efektivně je podporovat. Kolegyně, kolegové, asi se sluší připomenout i to, že jsme to byli mi tady v Senátu, kteří jsme brojili proti připravenému kariérnímu řádu. Podle nás byl tehdy připraven špatně. Tak jsme ho nepřijali vůbec. Možná bychom tady už dneska nějaký inovovaný měli a teď tady pláčeme trošku nad rozlitým mlékem.

Mezi důležité příčiny odchodů z profese u začínajících učitelů patří také pocity nízké self-efficacy, tedy stav, kdy učitel přestává věřit ve svoji schopnost žáky motivovat a něco je naučit. Je to tedy jistá účinnost. Sice víme, že některé školy mají propracovaný vlastní systém uvádění začínajících učitelů do praxe, ale šetření, třeba z TALIS 2014 ukazují, že ve školách v ČR stále není adaptační období běžné a že až 62 % učitelů působících ve školách, které nenabízí formální zaškolovací program.

To, co zde dnes máme na stole, musíme řešit, protože nám nefunguje systém přípravy učitelů. My to tady velmi dobře víme a já se chystám tuto novelu podpořit. Mám důvěru v ředitele škol, že si vyberou dobré nepedagogy a že by to mělo fungovat. Také se mi chce věřit tomu, že odborníci v jiných profesích, kteří po určitých letech praxe zestárnou, zmoudří, mají touhu své vědomosti předávat.

Já si myslím, že o tyhle odborníky půjde a ty dobří ředitelé dostanou na své školy a bude to celkově obohacením. Já bych byla velmi ráda, jako pedagožka, ředitelka školy, abychom řešili právě ten systém s mladými kantory. Za co si myslím, že bychom se měli ve veřejném prostoru omluvit za posledních 30 let, je, že nevedeme celospolečenskou debatu o důležitosti lidí, kteří společně s rodiči dlouhodobě ovlivňují, motivují a připravují na život a především k dalšímu vzdělání mladou generaci. Potom bychom možná nemuseli smutně nebo závistivě pohlížet do jiných zemí, protože my jsme přece potomci Jana Ámose Komenského.

Kolegyně, kolegové, ráda bych zmínila ještě jedno důležité téma, které tady dnes zaznělo a které tento zákon přináší. Je to sice zakotvení nových, v některých případech staronových profesí mezi stávající pedagogické pracovníky, školního speciálního pedagoga, školního psychologa, sociálního pedagoga a v neposlední řadě školského logopeda. Tyto odborníky ve školství velmi potřebujeme, pomáhají zlepšit kvalitu vzdělávání, pomáhají maximálně rozvinout potenciál mnohých žáků, kteří potřebují menší či větší podporu ve vzdělávání. I to povede k tomu, že ten vzdělávací proces ve školách bude zvládnut, když tam budeme mít tyto odborníky.

Ráda bych však teď reagovala na navržený pozměňující návrh kolegy, senátora Zitterbarta, který se zabývá školských logopedem a usiluje o jeho přejmenování. Minulý týden na zdravotním výboru bylo navrženo dokonce jeho úplné vyřazení ze zákona. Tento pozměňující návrh neprošel a pan zpravodaj nám zde dnes vysvětlil, proč to tak bylo. Já jsem tomu velice ráda.

Proč potřebujeme tuto profesi školského logopeda na školách, je, myslím, naprosto zřejmé. Tedy jen velmi stručně, vzděláváme tam děti s mentálním, tělesným, smyslovým postižením. Prosím, já nemluvím jen o běžných školách, ale v tomto případě i o školách speciálních. Vzděláváme děti s odlišným mateřským jazykem, vzděláváme děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Vzděláváme také děti s poruchou autistického spektra. A to všechno dnes jsou děti, které potřebují v hlavním vzdělávacím proudu podporu řeči.

To vše nám ukládá školská legislativa a týká se to nejen žáků ve školách, ale i dětí ve školách mateřských, studentů na školách středních. Každodenní práce s dítětem ve školském zařízení tak umožňuje pravidelnost, dostupnost a intenzitu logopedické péče.

Kdo tedy má tuto péči ve školském prostředí, záměrně zdůrazňuji ve školském prostředí, zajišťovat? Tedy onu nápravu poruch vady řeči a výslovnosti, která může být od jednoho písmenka přes několik písmen až po nemluvnost. Kdo by tedy měl šířit speciálně pedagogickou disciplínu? Kdo by tedy měl učit výchovu ke správné řeči?

Zákon o pedagogických pracovnících navrhuje pozici školského logopeda a pan kolega senátor tak přináší název speciální pedagog se zaměřením na práci se žáky s vadami řeči. Zdůvodňuje to skutečností, že profese označená jako logoped by měla působit pouze v resortu zdravotnictví. Toto označení, které pan senátor navrhuje, ale dneska funguje. My bychom se neposunuli ani o centimetr dál. Takže nechává status quo. Já si dovoluji zde citovat z odůvodnění jeho návrhu, tak abych nezasvěcenému posluchači, nezběhlému v rozdílech mezi klinickým a školským logopedem, přiblížila, oč tu běží. Cituji tedy z návrhu: „Logopedové jsou absolventi pregraduálního studia oboru speciální pedagogiky, přičemž povinné jsou státní závěrečné zkoušky z logopedie a surdopedie. Já doplňuji studia na pedagogických fakultách.“ Už to je protimluv, když dle autora návrhu se logopedem stává absolvováním studia na pedagogické fakultě a potom dále ve svém návrhu odmítá, aby tedy tímto logopedem, tím školským logopedem, byl.

Pokračuji v citaci z návrhu: „Chce-li však být klinickým logopedem, tj. zdravotnickým pracovníkem, musí absolvovat postgraduální vzdělávání, mimo jiné povinný akreditovaný kvalifikační kurz na lékařských fakultách a dále složit atestaci.“

Podotýkám, že jde o medicínský tradiční zúžený pohled na logopeda coby odborníka zabývajícího se primárně patologií, narušením a defekty.

Naproti tomu školský logoped, a o to zde kráčí, musí absolvovat stejné postgraduální studium logopedie na pedagogické fakultě, následně specializační studium v předepsaném rozsahu, definované zákonem. Pak může působit jako školský logoped. A, jak název napovídá, v resortu školství. Žádným způsobem tedy nezasahuje do resortu zdravotnického. Nezpochybňuje kompetence ani erudici klinického logopeda, není oprávněn poskytovat zdravotní péči hrazenou ze zdravotní pojišťovny. O to si myslím, že tady nejvíce asi jde.

Dovolte mi použít podobnou paralelu u profese psycholog. Školní psycholog opět působí v resortu školství, klinický psycholog, podobně jako klinický logoped, je nelékařský zdravotní pracovník působící ve zdravotnictví. Pro veřejnost je naprosto srozumitelné, čím se tento odborník zabývá.

Nemohu nezmínit ještě jednu z věcí, která se objevuje také v odůvodnění zmíněného návrhu. Hovoří se zde o potřebě spolupráce mezi odborníky obou resortů, o tom, jak by se měli vzájemné doplňovat a podporovat, aby společné úsilí bylo co nejefektivnější. Víte, kolegyně, kolegové, bylo by to spíše úsměvné, kdyby to nebylo smutné. Resort školství usiluje o spolupráci dlouhodobě. Snaha o zavedení této profese trvá už dlouhých 12 let. Logopedická péče je ve školství poskytována desítky let, historicky dokonce 70 let. Poslední dva roky se o to, o čem zde pan kolega hovoří ve své důvodové zprávě, o té spolupráci, o to se pokoušela meziresortní odborná skupina složená ze zástupců obou stran. Množství času a energie, které mnoho lidí věnovalo tomuto úsilí o domluvu, kompromis a možnou spolupráci, bohužel bez elementární snahy protistrany, tedy klinických logopedů, se domluvit, bez jakéhokoliv výsledku, to mně vyvolává trpký úsměv. Hlavním problémem této nedohody bylo použití slov logoped, logopedický, logopedie ve školství. Proto když čtu o potřebě spolupráce, můj úsměv, jak jsem pravila, je víceméně hořký.

Školská logopedie je tedy disciplínou speciálně pedagogickou, je realizována ve školských zařízeních. Předložená legislativní úprava jasně definuje nepodkročitelné kvalifikační požadavky, které musí školský logoped splnit. Označení profese jako školský logoped zcela jasně vymezuje působnost pouze na školská zařízení. Narušená komunikační schopnost a logopedické obtíže nemohou být prezentovány výhradně jako nemoc, kterou je nutno léčit pouze zdravotnickými prostředky a prostřednictvím zdravotníků. Jedná se o všeprostupující každodenní zátěž na dítě či dospívajícího a jeho rodinu. S ohledem i na statistiky ÚZIS se jedná především o věkovou skupinu předškolního a školního věku.

Stejně tak nejsou striktně vyčleňováni jako pacienti např. početné skupiny žáků ADHD se specifickými poruchami učení apod. Bylo by to v rozporu s mezinárodními úmluvami jak v resortu školství, tak zdravotnictví.

Kolegyně, kolegové, dovolte mi na závěr citovat stanovisko odborníků z Ústavu speciálně pedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří dlouhodobě připravují logopedy, z nichž někteří odcházejí působit do resortu zdravotnictví a někteří do resortu školství.

Obsah činnosti školského logopeda rozhodně není směšován s náplní lékařů a klinických logopedů, neboť se nejedná o zdravotnickou profesi. Školský logoped není oprávněn poskytovat logopedickou péči ve zdravotnictví. Logoped v ČR je cca 70 let systémově realizován v rámci resortu školství, zdravotnictví, aktuálně také na ministerstvu práce a sociálních věcí. Nezavádí se nic nového.

Proto, prosím, zachovejme v zákoně o pedagogických pracovnících školského logopeda tak, aby všem bylo z názvu okamžitě zřejmé, co dělá a kde působí.

Zároveň žádám, abyste nepodpořili návrh pana senátora Zitterbarta. Děkuji za pozornost a omlouvám se za tu délku.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. My jsme se mezitím vystřídali. Další do rozpravy, do obecné rozpravy, je pan Miroslav Plevný, pan senátor. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Plevný:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři. Ve svém vystoupení se nebudu věnovat otázkám, které zde diskutovali moji předřečníci, chci se věnovat z hlediska této novely v podstatě ryze technické záležitosti, která by však podle mého názoru do budoucna mohla přerůst ve vážnější problém.

Jde o stejnou připomínku, kterou jsem již vznesl na jednání výboru Senátu a která se týká technického nedostatku původního zákona o pedagogických pracovnících, který se přenáší do současně projednávané novely tohoto zákona. Pan ministr sice s mou připomínkou na jednání výboru souhlasil s tím, že bude muset v budoucnu ji řešit a že ji momentálně vyřeší odpovídající formulací výkladu tohoto zákona. Nejsem si však jist, zda je možné výkladem ministerstva zhojit odlišný text zákona. O co jde?

V textu zákona o pedagogických pracovnících i v textu současné novely se na více místech objevuje formulace definující získání odborné kvalifikace učitele prvního a druhého stupně ZŠ i učitele všeobecně vzdělávacích předmětů SŠ. Tato formulace zkráceně zní: Učitel získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním, získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd.

Má připomínka se týká té skutečnosti, že od platnosti novely zákona o vysokých školách v roce 2016 žádné vysokoškolské studijní programy v oblasti pedagogických věd neexistují. Máme studijní programy v oblasti vzdělávání učitelství.

Před platností novely z roku 2016 zákon oblasti studijních programů konkrétně nedefinoval. Nicméně od roku 2016 máme jednotlivé studijní programy jednoznačně zákonem zařazené do konkrétních oblastí vzdělávání. Kromě původních dobíhajících studijních programů tedy žádný nový studijní program v oblasti pedagogických věd nemůže existovat.

Obávám se, že logickým dovozením těchto zákonných formulací by se mohlo stát, že absolventi nově akreditovaných studijních programů v oblasti vzdělávání učitelství nebudou podle zákona o pedagogických pracovnících kvalifikováni pro výkon učitele. Zatím se to pravděpodobně netýká absolventů dobíhajících studijních programů, které byly akreditovány podle pravidel zákona o vysokých školách před platností novely z roku 2016. Nicméně absolventů podle nově akreditovaných studijních programů spadajících do oblasti vzdělávání učitelství se to již jistě týká. Byl bych skutečně nerad, aby se někdy v budoucnu kolem této záležitosti řešily soudní spory, týkající se uznávání či neuznávání kvalifikací učitele.

Pane ministře, záležitost jsem komunikoval s vaším náměstkem, panem doktorem Dolečkem, nabídl jsem zpracování technického pozměňovacího návrhu za podmínky, že budu mít podpůrné stanovisko MŠMT. Vzhledem k tomu, že se s největší pravděpodobností tento zákon stejně bude vracet do sněmovny, s pozměňovacím návrhem, který zde máme předložen, který by měl mít vaši podporu, tak by se procedurálně nic nezdrželo a mnou zmíněný problém mohl být takto zhojen.

Vzhledem k tomu, že pan náměstek byl toho názoru, že mnou navrhovaná úprava zákona o pedagogických pracovnících není nezbytně nutná, tak jsem od přípravy tohoto pozměňovacího návrhu upustil, a to i přesto, že pan náměstek podle mého názoru nepřesně argumentoval tím, že, cituji: Zákon o vysokých školách ve znění před novelou z roku 2016, která zavádí oblasti vzdělávání, hovoří o oblastech, nicméně s ohledem na další úpravu se nejedná o terminus technicus, ale o obecný pojem, který není třeba vykládat legislativně striktně. Text zákona o pedagogických pracovnících požaduje vysokoškolské vzdělávání v oblasti pedagogických věd, což je pojem, který není explicitně zákonem upraven. Konec citace.

Jak jsem již zmiňoval, tohle je ovšem argument, který byl platný před aplikací novely vysokoškolského zákona z roku 2016. Pan náměstek to tam i přímo zmínil. Dovoluji si tvrdit, že nyní platné znění zákona o vysokých školách naopak explicitně definuje již zmíněné oblasti vzdělávání. Já se musím kolegům a kolegyním omluvit za to, že zdůrazňuji tuto zdánlivě odbornou drobnost. Ale opakuji, že jako bývalý děkan fakulty, který byl primárně zodpovědný za akreditace na fakultě, mám dojem, že z těchto zákonných formulací by mohlo vyplynout, že absolventi nově akreditovaných studijních programů v oblasti vzdělávání učitelství nebudou moci být považováni za kvalifikované podle zákona č. 563/2004, o pedagogických pracovnících, a tím nemyslím de facto, ale de iure.

Vážený pane ministře, rád bych zde proto od vás slyšel ubezpečení, že lze tento problém z pohledu ministerstva prozatím zhojit výkladem, především že se nápravě tohoto nekonformního stavu bude ministerstvo věnovat a v brzké době dojde k nápravě nesprávných formulací v tomto zákoně a možná i v některých dalších.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Josef Klement. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Josef Klement:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Děkuji moc panu ministrovi za předložení návrhu změn v zákoně o pedagogických pracovnících. My jsme to podrobně rozebírali na školském výboru, ten pozměňovací návrh, který je spíše technického charakteru, jsme tam sestavili a předali předsedovi, panu Drahošovi, kterého jistě všichni dobře znáte.

Jenom ve stručnosti a v krátkosti, souhlasím s ukotvením mzdy, odměny pro pedagogické pracovníky. Tím se setřásáme z toho, aby tato kapitola byla politikum pro budoucí senátory, budoucí poslance atd. Úmyslně jsem to nazval odměnou, protože tímto bych chtěl všem pedagogům poděkovat, děkuji za ten pozměňovací návrh pana senátora Třetiny, ke kterému se samozřejmě taky připojuji.

Jsem v našem městě radní pro školství, vždycky když máme školskou radu, chtěl bych i touto cestou poděkovat rodičům. Říkám učitelům: Vy musíte nazývat rodiče svými kolegy. Protože těmi teď oni opravdu v této době jsou.

Souhlasím s § 9 a), který rozšiřuje okruh potenciálních pedagogů. To „potenciálních pedagogů“ podtrhuji, protože ať je to na řediteli školy, který není žádný hlupák, vytváří si svůj pedagogický sbor, ať si vybere třeba technika, který si dodělá, nutně dodělá pedagogické minimum, zase neobjevujeme žádnou Atlantidu, žádnou novotu. Já jsem začal studovat techniku v Brně ještě v minulém režimu. Tento institut tu byl, myslím si, že etabloval spoustu dobrých odborníků, kteří dokážou předat znalosti a dokážou pedagogicky vzdělávat, ač nemají konkrétní pedagogickou školu, ale dodělali si toto pedagogické minimum. Reflexí by měli být studenti, kteří potom v budoucnu určitě vzpomínají na tyto pedagogy jako kvalitní učitele.

Chtěl bych ale otevřít v tuto chvíli ještě jedno téma. Já jsem před několika měsíci společně s krajským radním pro školství se stal prodlouženou rukou předsedy Senátu, pana Miloše Vystrčila, zajeli jsme do dětského domova s darem ochranných pomůcek v podobě respirátorů. Bavili jsme se tam s pedagogickými pracovníky, kteří samozřejmě kromě činností vyplývajících z jejich poslání, starost o děti s nařízenou ústavní výchovou, musí plnit i náročnou online výuku. Prakticky si to představme tak, že jeden tento pedagogický pracovník má na starosti 8 dětí, které studují na základní škole, na střední škole, na odborné škole, musí se jim věnovat.

Samozřejmě to podtrhuje všechno: služby těchto pedagogických pracovníků v tom výchovném ústavu, kde se potýkají i s karanténou a dalšími povinnostmi. Takže představme si to, že děti, studenti nazývají samozřejmě tyto pedagogické pracovníky tetami, mají 8 děti na starosti a potom ještě odpoledne se musí věnovat svým dětem. To jsme trošku ještě v jiném levelu než rodiče, kteří chodí do své práce a ještě se musí starat o své děti.

Já bych prostřednictvím pana ministra chtěl vyzvat MŠMT a vůbec vás, pane ministře, jestli by šlo navýšit alokované finanční prostředky pro tyto dětské domovy a pokrýt deficit nadúvazkových hodin. Nebude to žádný ohromný balík, ale tito lidé opravdu dělají maximum pro to, aby tyto děti, které jsou umístěné do těchto ústavů, neztratily kontakt se vzděláním. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Holeček. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Holeček:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové, kteří jste zde ještě vydrželi. Předpokládám, že jste buď učiteli, kteří ještě nemluvili, nebo jste už i takoví, kteří jste tak znaveni, že už nevstanete z těchto lavic, já bych jenom chtěl říci, navázat na mého předřečníka, který, když hovořil poprvé, říkal, že dokáže hovořit 45 minut, já dokážu i 90, protože jsem jako bývalý učitel odučil i dvouhodinovky. Ale nebojte se, budu stručný a zcela určitě nebudu vůbec akademický.

Jenom vám v několika větách chci říci, proč tento zákon podpořím.

Víte, ono se říkalo, že pedagogická práce a učitelství není povolání, ale poslání. Bylo to takové trochu klišé, ale já jsem se za těch několik desítek let praxe ve školství přesvědčil o tom, že tomu tak skutečně je. Ono tak úplně nezáleží na tom, jakou má člověk, který učí, školu. Ono tak úplně nezáleží na tom, jakou má pedagogickou praxi. Ono tak úplně nezáleží na tom, jestli je odborně erudovaný. Hodně nebo méně. Ono hodně záleží na tom, jak má člověk rád děti a jak rád učí. Mohu vám říci, ze své praxe, že děti vám spíše odpustí, že jste třeba odborně v něčem slabší, že třeba učíte předmět, na který nemáte aprobaci. To je v dnešních školách velké procento učitelů. Ale oni vám neodpustí, když je nemáte rád, oni vám neodpustí, když zjistí, že vy jako pedagog je tak úplně nezajímáte.

Jen tak pro zajímavost vám řeknu, že jsem se ve své pedagogické praxi seznámil s několika pedagogy nebo pedagožkami, kteří mi řekli, že nemají rádi děti, protože je děti unavují a znervózňují. Toto vám děti nikdy neodpustí. Po mnoha letech, kdy se s vámi potkají, znova opakuji, oni vám odpustí, že jste je možná naučil trošku méně z biologie nebo z fyziky, nebo že jste nebyl tak obratný tělocvikář, protože jste neměl ten tělocvik vystudovaný. Ale oni na vás vzpomínají jako na člověka, který je měl rád.

Proto docela vítám tento zákon, který tak trošku rozvolňuje to, o čem jsem mluvil, který se snaží nebo pomůže tomu, že se do škol dostanou i lidé, kteří nemají pedagogické vzdělání, nic proti němu, ano, pedagog by měl mít pedagogické vzdělání. Ale v dnešní době školy jsou na tom tak, že berou spíše a rády ty lidi, kteří mají děti rádi, než když učitele nemají a čekají někde na vystudovaného pedagoga.

Víte, do školství chodili ještě za mého času i lidé, kteří třeba zjistili teprve ve věku pozdním nebo když vykonávali povolání, které je tak úplně nezajímalo, že když jezdí s dětmi na tábory, když učí v nějakých kroužcích v domech dětí a mládeže, že to učení je baví, proto do těch škol šli. Někdy tam šli a dobře věděli, že tam nejsou tak úplně skvělé finanční podmínky. U učení a ve školách skutečně vydrželi jenom ti, o kterých jsem tady řekl na začátku, že to nepovažovali za povolání, ale že v tom brali i nějaké poslání.

Asi tímto skončím. Budu tento návrh zákona podporovat. Budu rád, když se do škol, samozřejmě za určitých podmínek, které v tomto zákoně jsou, dostane třeba i jen pár lidí, kteří budou rádi učit a kteří budou rádi vzdělávat naše budoucí generace. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je nikoliv zpravodaj tentokrát, ale senátor, pan Jiří Drahoš. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych jen rád krátce reagoval na některé příspěvky.

Ten, který se týkal materie velmi přímo, s nímž nemohu souhlasit, je směrem, prostřednictvím pana předsedajícího, k panu předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. On tady bohužel není... Zmínil, že tady zaznívají nějaké názory, snad názory na devastaci, na ty termíny, které vám také chodí určitě emailem. Apokalypsa, trojský kůň atd. Konstatuji, že nikdo, já ani kolega Růžička, ani nikdo jiný tady neřekl, že tyto termíny a toto označení novely zákona o pedagogických pracovnících, zejména § 9 a), zaznívá tady. Vůči tomu bych se velmi vyhradil.

Pokud bude zájem, mohu přeposlat komukoli z vás, včetně pana předsedy, emaily, které jsem dostával, texty, které jsem dostával a dostávám. Jde opravdu o slova degradace, tragédie, apokalypsa, trojský kůň... Těmi se to jenom hemží. Čili to je jedna poznámka.

Druhá poznámka také reaguje na to, co říkal pan předseda, ale je to obecnější. On se zamýšlel nad tím, kolik si myslíme, že přijde lidí, nejenom na základě případně přijaté novely tohoto zákona. Z kontaktu s terénem, s řediteli a nejenom s nimi vidím, vidíme to všichni, že pocovidová doba, nebo doufám, že přijde, ale současná doba mění strukturu zaměstnání, mění velmi silně situaci na pracovním trhu.

A že řada schopných lidí, kteří si připadají po těch několika letech v jednom zaměstnání, ještě navíc v té situaci, ve které se ocitli, docela vyhořelí, jsou schopni, jsou kvalifikovaní, by určitě mohla být pro tu učitelskou sféru posilou. Čili to je...

Myslím jinak, že pan ministr odpověděl panu předsedovi Senátu dostatečně. Já bych se rád ještě zmínil o pár věcech: velmi jsem ocenil rozbor, a plně se pod něj podepisuji, situace s názvem školský logoped, který tady přednesla paní kolegyně Horská. Plně ho podepisuji. Jen bych snad připomněl směrem ke kolegovi Zitterbartovi, že název školský logoped či školská logopedie, jak jsem si dohledával, je pojem, užívaný v § 9 vyhlášky 317/2005 Sb., nebo vyhláška č. 72/2005 Sb. Chci tím říct, že to je tradičně užívaný pojem. Kdybych chtěl věc odlehčit, kolega Zitterbart tady, myslím, není, aha, je, pardon, omlouvám se, kdybych chtěl, pane kolego, věc trochu odlehčit, v souvislosti s vaším návrhem na přejmenování školského logopeda na speciálního pedagoga se zaměřením na práci s žáky s vadami řeči... Napadá mě takové to klasické rčení: Vzděláním je logoped, pracuje jako logoped, tak to asi bude logoped. Není to úplně fér, uznávám, mimochodem, on tady není pan předseda Nytra, ale já jsem kdysi jako bývalý... Byl jsem členem mládežnického hasičského oddílu v rodném Jablunkově, během té debaty mě napadlo, jestli by bylo i v tomto smyslu legální používat slovo „dobrovolný hasič“, protože existuje dobrovolný hasič a existuje hasič, profesionál, vzdělaný, mající za sebou školy, školení. Ten dobrovolný nemá to potřebné vzdělání. Teď zase s jistou nadsázkou jsem si říkal, jestli bychom neměli dobrovolným hasičům říkat třeba „speciální pracovník se zaměřením na práci s technikou umožňující hašení požárů“. Opět se omlouvám kolegovi Zitterbartovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Není to zlehčování, ale přece jenom ta definice logopeda i ta lingvistická mi nepřijde šťastná. Jinak znovu, já se hlavně podepisuji pod to, co tady padlo od paní kolegyně Horské.

Ještě, zase asi prostřednictvím pana předsedajícího, k nepřítomnému kolegovi Canovovi... Já bych chtěl doplnit pana ministra nebo spíš jenom připomenout, že nejde o žádné snižování platů učitelů, ale o postupné navyšování. Nicméně podle dohody ne v jednom roce, ale rozložené na dva roky. Čili je tam přechodné ustanovení na rok 2022, takže nejde o žádné snižování platů učitelů z platového základu 1,08 na 1,05.

K panu kolegovi Větrovskému. Respektuji jeho názor na § 9 a), byť s ním vřele nesouhlasím, jenom si myslím, že pokud vyškrtneme, kdybych připustil, vyškrtneme § 9 a), vyřadíme z toho i ty střední technické školy, o kterých on tady mluvil velmi pochvalně. Na ten druhý stupeň už tady také reagoval pan ministr. Kolegyně, kolegové, musím říct, že se stále častěji při debatách s lidmi z terénu, řediteli základních škol, teď budu mluvit o základních školách, ne o středních, setkávám s tím, že tak jako máme prvostupňaře takzvané, to jsou učitelé, kteří mají kvalifikaci pro první stupeň, která je velmi specifická, stále častěji slyším od ředitelů hlas, že by potřebovali taky ty druhostupňaře, daleko průřezovější, ne specialisty na jednu věc. Ale dneska máme učit v souvislostech, mimochodem, padlo tady několikrát jméno Komenský. Učme méně, abychom naučili více. To říkal Jan Ámos Komenský, když se tady vedla trochu vášnivá debata o redukci rámcových vzdělávacích programů.

Na tom druhém stupni je taky požadavek na učitele, kteří budou mít daleko širší rozhled. Často slyším, a to je právě směrem k panu kolegovi Větrovskému, prostřednictvím pana předsedajícího, že ředitelé říkají: Lidé z praxe, kteří přijdou, mají životní zkušenosti taktéž. Jsou na ten druhý stupeň velmi dobře použitelní. Vidím, že kolega Větrovský kroutí hlavou. Vím, že ho asi nepřesvědčím. Jenom cituji, co jsem ne slyšel, ale co slýchám.

Jinak si nemyslím, že by bylo fér srovnávání s právníky nebo se zedníky, za sebe, když mi přijde někdo opravovat stoupačku, nebude pro mě rozhodující, kdy a jak složil učňovskou zkoušku, ale jestli to umí nebo ne. To je jenom poznámka na okraj.

Bylo by toho asi povícero, já bych možná jenom, nevím, jestli je tady paní kolegyně Vítková, ona tady řekla, že... Je taky členkou vzdělávacího výboru. Řekla, že souhlasí s tím, abychom odsouhlasili tu verzi, teď z toho nebylo jasné kterou. Takže, paní kolegyně Vítková, možná to pak bude moct potvrdit, hlasovala na výboru jednoznačně také pro to, abychom schválili sněmovní verzi, doplněnou pozměňovacím návrhem výboru. Čili to jenom aby nebyla mýlka. Jinak v tuto chvíli všechno. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, děkuji vám. Vzkážu kolegovi Vystrčilovi, kolegovi Canovovi, až přijdou, tak jim řeknu váš vzkaz. Co se týká kolegy Zitterbarta, ten ho slyšel. Jinak doufám, že my všichni, kteří tady jsme díky praxi, jsme v Senátu použitelní. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy bude Lumír Kantor. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Dobrý den, to bude krátké. Mě vždycky baví, musím říct, že občas si to tak hledám, když máme nějaké téma, jako třeba dnešní, tak jsem si našel první zasedání Senátu v roce 1920, bod číslo 8, hned na prvním zasedání. Dotaz stran zadržování výslužného učitelům v ČSSR.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, s dovolením, poprosím, jestli by tam na té recepci mohl být zjednán klid. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Téma učitelů a jejich bohulibého poslání je náplní našeho jednání Senátu už od toho roku 1920. Mimo ty přestávky, kdy Senát nefungoval.

Chtěl jsem ale... Mě zaujal pan senátor Bek tou vizí toho, že se vlastně nic nestane. Vzpomněl jsem si, že v roce 2017 jsme tady řešili...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, já se omlouvám, ale tam doopravdy je nějaký hlučný kroužek. Ono to sem přichází přímo do ucha, že vás skoro neslyším. Poprosím o klid.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Já tam na ně vlétnu, jestli můžu...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Můžete pokračovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Nějaký flákanec... Tehdy v roce 2017 jsme řešili zákon číslo, myslím, 96, o nelékařských povoláních, a to hlavně kvůli tomu, to byla ta věc první, aby sestry měly vzdělávání 4+1 a měly ho... Mělo to pomoct tomu, aby se počet zdravotních sester zvýšil. Očekávalo se od toho mnoho, vzpomínám si na pana ministra Ludvíka, který o tom mluvil, že mu to rozhodně musíme schválit, někdy v květnu, v dubnu, aby od září mohly ty sestry nastoupit, a potom se stane něco skvělého. Já jsem se nedávno ptal, třeba před dvěma lety, nebo třemi, kolik lidí v tom programu je. Bylo mi sděleno, že to bylo v podstatě na prstech jedné ruky. Já bych si přál, přál bych i panu ministrovi a nám všem, aby ten efekt byl větší, doufám, že to tak bude.

Ještě jsem se chtěl zmínit o jedné důležité věci, a to je ten školní logoped.

Já v tom vidím velkou paralelu, v tom, co se teď děje, ty změny názvů. Klinický logoped kontra školní logoped. To je podobná situace jako například klinický psycholog a ti další psychologové. Prostě aby se neblokovalo vzdělávání tak, že pak zjistíme, že nemáme logopedy téměř ani ty klinické, ani jakékoli jiné. Takže já plně podpořím školní logopedii, to jsem chtěl říci.

Také si myslím, že i tato těžká doba přináší velmi těžké okamžiky pro naše děti. Ale to se skloňuje ve všech pádech. Mimo jiné i prokázaný negativní vliv ploché obrazovky na výuku hlavně v nižších výukových ročnících povede k tomu, že bude větší počet dětí, které jsou postiženy vadou řeči. Čím dříve se to podchytí ve školách, tím lépe. Jenom doufám, že vzdělávání, které je tam pečlivě vyjmenováno, nebude nijak devalvováno zase některými soukromými univerzitami, které budou mít katedry speciální pedagogiky a budou chrlit pedagogy, kteří třeba nejsou úplně tak speciální. Doufám, že kamenné univerzity se k tomu postaví čelem a budou produkovat kvalitní školní logopedy. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Adéla Šípová, máte slovo. Jinak ten hlouček, který tam byl, nebyl hlouček hlučící, ale byl to pan senátor telefonující.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Dobrý večer. Pokud dneska skončíme, tak se zítra budu učit se svou dcerou fyziku. Nemám na to vůbec žádné vzdělání, nemám z toho ani radost, ale věřím, že to zvládneme. Já bych vám jen nabídla svůj laický pohled, protože vychovávám pět dětí, z čehož nejmladší dcera chodí do 3. třídy, nejstarší letos maturuje, takže znám veškeré neduhy našeho školství, si myslím. Zároveň mám nějaké zkušenosti i se zakládáním škol, když jsem se svými kamarádkami založila nějakou školu. Myslím si, že naše školství je zatíženo mnoha problémy.

Moje děti vystřídaly veřejné, soukromé i církevní školy, stále ještě studují. Já si osobně myslím, ze své vlastní zkušenosti jsem dospěla k takovému názoru, že dobrý učitel není ani tak záležitostí odborné přípravy ve školách, ale je to věcí talentu. Jsou to často lidé, kteří to dělají z nějakého přesvědčení. Podle mě je to určitý druh umění. Já bych byla ráda, třeba se stává, že někteří lidé se vrhnou na nějakou jinou dráhu, začnou pracovat v jiném oboru a později dostanou touhu své znalosti a zkušenosti předat a učit. Já bych byla ráda, kdybychom těmto lidem, kteří jsou nesmírným obohacením pro školství, abychom jim neházeli právě nějaké takové překážky na jejich cestě k tomu, aby svým pohledem naše děti mohli začít učit. Jsou velice cenní. Myslím si, že zrovna třeba v oblasti výuky jazyků, umím si představit v IT oblasti, že tam zrovna mohou být právě tito lidé, kteří třeba z pohledu zákona nemají ty předpoklady, je škoda o ně přicházet, když zájem mají. Jsem ráda, když se ředitelům v tomto uleví a budou moci rozšířit své řady o lidi, kteří by jinak nemohli učit. Podle mě je to odpovědností zejména ředitele.

Já bych si jen dovolila trochu postesknout, protože si myslím, že ředitelé v současné době jsou nesmírně zatíženi administrativními záležitostmi, které jim zabraňují dělat to, co já si od dobrého ředitele představuji, to je to, že ředitel by podle mého názoru měl být k dispozici pro učitele, aby jim pomáhal zdokonalovat své dovednosti a učit lépe. Aby byl takový učitel učitelů. Já si myslím, že v současné situaci to prostě nejde, protože tito ředitelé jsou neskutečně zatíženi administrativou. Učitelům právě chybí psychická opora, kterou ke kvalitnímu výkonu své práce potřebují. Takže bych jen ráda zdůraznila, že si myslím, že dobrý učitel je svým způsobem z mého pohledu umělec v zásadě. Myslím si, že je škoda tomu házet klacky pod nohy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším, kdo se přihlásil do obecné rozpravy, je paní senátorka Alena Dernerová. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já se jen chci krátce vyjádřit k profesi školního logopeda. Říkala jsem si, že je to takové nekontroverzní téma a docela to u nás vede k diskusi, zdali ano, nebo ne. Já říkám, že ano. Problém ale je v tom, že se někteří začínají obávat toho, že tito školští logopedové se budou potom chtít přesunout do placené sféry nebo fungovat jako kliničtí logopedové. Já na toto říkám, že si myslím, že je to asi špatný názor, protože klinický logoped má úplně jiný druh vzdělání a spadá pod rank zdravotnictví. Kdežto ten školní je pod školstvím. Jako takový by nemohl být placen ze zdravotního pojištění. Jestli je to tak, pane ministře? Protože dohady tady jsou a možná by bylo dobré se jen k tomu vyjádřit, to byla obava mnohých, kteří by pro to třeba zvedli ruku a mají obavu, že by se vměšovali do klinických ti školští logopedi.

Jinak pro mě školský logoped je dobře, protože dětí, které mají poruchy tvorby řeči, strašně přibývá. Pravdou je, že když přijde malé dítě, tak ho samozřejmě pošlu ke klinickému logopedovi, který dítě vyšetří a začne s ním pracovat. Když se blíží potom věk školní, takovéto dítě může být částečně nebo úplně předáno mnohdy do péče školského logopeda, protože i děti, které nechodí ke klinickému logopedovi a priori, ale jdou do školy, špatně hovoří, ten školský logoped s nimi může začít pracovat, když se jedná o nějakou menší vadu řeči. Takže za mě říkám, že školský logoped za mě všemi deseti. Jen bych poprosila vyvrátit to, že by mohli tito ingerovat do sféry zdravotnické. To si myslím, že je problém, který mnohé trápí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Karel Zitterbart. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Zitterbart:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegové, školský logoped nebo pedagog zaměřený na děti s vadami řeči. Já jsem ve své řeči, myslím, velmi dobře vysvětlil ten rozdíl mezi pregraduálním akademickým vzděláním, mezi těmi akreditovanými studijními programy na pedagogických fakultách, a profesním vzděláváním následným, probíhajícím jak na pedagogických fakultách nebo v případě klinických logopedů ve spolupráci s lékařskými fakultami.

Prostřednictvím pana předsedajícího, já připodepisuji to, co říkala paní senátorka Dernerová. My potřebujeme obě tyto profese jako sůl. Já jsem dětský praktik, registruji 1200 dětí, setkávám se s dětmi, které mají jedno písmenko špatně, a setkávám se s dětmi, které mají těžké neurokognitivní poruchy. Víte, kdo v tom nemá pořádek mezi těmi dvěma „trochu rozdílnými“ logopedy? Rodiče. Proto já si přeji to zpřesnění, protože ten, kdo nemá pořádek v tom, jak to vlastně je a jaké jsou kompetence jedněch i druhých, jsou rodiče. Myslím si, že probíhá-li vzdělání na pedagogických fakultách, to akademické, není důvod, proč by se ta skupina působící ve školství měla stydět za označení „speciální pedagog“.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Dalším, kdo je přihlášený do obecné rozpravy, je Patrik Kunčar. Pane senátore, máte slovo. Vidím, že přišla paní senátorka Vítková. Měl jsem vám něco vzkázat od pana profesora Drahoše, ale už si nepamatuji, co to bylo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem bedlivě poslouchal tuto diskusi, zazněla tady spousta věcí, které poměrně pregnantně analyzují situaci ve školství. Ale to, co tady nezaznělo, a to, co já vnímám už delší dobu, je to, že velkým problémem našeho školství je nedostatek žáků a příliš velké množství škol. To, aby se rušily některé školy, zejména střední školy a případně některé nekvalitní vysoké školy, na to nemá nikdo odvahu. Takže tento zákon, který tady projednáváme, ano, možná přispěje ke zlepšení některých věcí, ale chybí mi tady odvaha. To, aby se zvedla kvalita výuky, je potřeba říznout také do počtu škol, aby nám narostla kvalita absolventů, protože dnes je situace taková, že nikdo nevyhodí svého studenta, protože by se připravil o peníze. Tyto poznatky mám od spousty pedagogů, kteří jsou nešťastní a jsou demotivovaní ve své práci, protože musí učit i studenty, kteří o výuku absolutně nemají zájem.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným je Mikuláš Bek. Máte slovo, pane senátore. Poprosím pana senátora Canova, jestli by, mým prostřednictvím, mám pro vás vzkaz, abyste zašel za profesorem Drahošem, on vám něco řekne.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych chtěl, pane předsedající, vaším prostřednictvím poděkovat kolegyni Šípové za to přirovnání učitele k umělci. Myslím, že to míří k substanci naší dnešní debaty. Jak se stane člověk umělcem typu houslového virtuosa? Má talent, který je včas objeven. Pak deset let nesnesitelně dře na svém řemesle. Prokáže-li vůli, odhodlání, píli a talent, pak zazáří. Často říkávají muzikanti, že 90 % je to řemeslo a pak tam musí přibýt kousek toho talentu.

Dnešní debata je o tom, co je řemeslo učitele. Já za své dlouhé působení na různých univerzitách dobře vím, že kvalita řemesla je velmi proměnlivá a že i ve vysokoškolském prostředí strašně často podceňujeme to, co je standard učitelského řemesla. Moje zkušenost je taková, že jsou veliké kulturní rozdíly v tom, jak se řemeslo pojímá mezi různými zeměmi. Myslím si, že je to důležité přirovnání, to nás vede k tomu, vážit, kde je to řemeslo a co je v tom ten talent, který je samozřejmě strašně důležitý. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, zatím předposledním přihlášeným je paní senátorka Jaromíra Vítková. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla vysvětlit, že jsem dobu, kdy jsem byla tady vyzvána, byla v přísálí a řešila jsem velmi nepříjemný telefon s maminkou z Prahy 9, která má tři děti ve věku školák a dva předškoláci nebo tedy předškolák a ještě mladší dítě. Kdyby to bylo možné, ráda bych vám to tady pustila na mikrofon, možná že bychom věděli, jaká je realita. Bylo to velice nepříjemné, tudíž jsem nemohla paní říci po dvou větách, že s ní nebudu komunikovat.

Co se týká mého vyjádření k hlasování, to bylo asi špatně z mé strany formulováno. Já jsem podpořila výborový návrh a to podpořím i v této chvíli při hlavním hlasování.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, paní senátorko. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Leopold Sulovský.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jsem se přihlásil, protože po proběhlé rozpravě mám přichystaný pozměňovací návrh. Týká se školského logopeda.

Šlo mi o to, v první řadě odstranění dvojkolejnosti, zejména nekompetentnosti v péči o děti, aby se předešlo riziku trvalých negativních následků na zdraví dětí. Problémy řeči jsou vázané na neurovývojové poruchy, vývojová dysfázie, řečová dyspraxie, poruchy autistického spektra, ADHD a tak. Smysluplná péče vyžaduje kvalifikovaný přístup prostřednictvím klinického logopeda. V případě foniatrie dětské neurologie a tak dále. Šlo mi o to, že kdybych měl dítě, které má tři roky a mělo tyto problémy, i když je to kapacitně, jak se zdá v některých krajích, špatné, třeba se na to čeká půl roku, ale určitě toho půl roku počkám a půjdu k odborníkovi, protože školský logoped, jak už tady bylo řečeno, chápal bych to spíše, že je to skutečně pracovník školy pověřený na vady řeči dětí, takhle bych spíš přijal tento název.

Ale na základě proběhlé rozpravy jsem se rozhodl, že pozměňovací návrh podávat nebudu, to jsem akorát chtěl říci a děkuji za slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Teď už posledním přihlášeným je pan senátor Michael Canov. Já se musím tedy pozitivně ohodnotit, že jsem dnes ještě nevystupoval ani k tomuto zákonu, ani k tomu o potravinách, takže se rozmýšlím, jestli to mám ještě natáhnout. Horník ještě nemluvil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já chci vaším prostřednictvím, pane předsedající, teď promluvit s Jiřím Oberfalzerem, i když tu není. Třeba mě někde slyší. Pak chci promluvit s panem ministrem a chci promluvit s panem předsedou školského výboru Drahošem. To je pořád to snažení, jak ten školský výbor nenápadně stáhl to 1,08 na 1,05.

Když tu vystupoval Jiří Oberfalzer, tak o tom mluvil, že je třeba, aby vznikl pozměňovák k pozměňováku. Jak jsem to viděl já, tak jste mu to oba slíbili. Teď se zase dozvídám, že ne. Tzn. já vás vyzývám k tomu, abyste svůj slib splnili, aby se tam objevilo 1,08. Pokud se tak nestane, pozměňovák k pozměňováku, u tohoto, pokud to půjde do debaty u tohoto bodu, navrhuji neschválit, aby ti učitelé měli 1,08. Nevidím důvod, proč by jim měl Senát na příští rok snížit platy o 3 %. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. A protože pan ministr byl vyzván a kýval, že vystoupí, má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji ještě jednou. Nevím, jestli to zaniklo, já už jsem na to jednou reagoval. Ještě jednou a přehledně, doufám, a srozumitelně.

Ano, ta úprava z 1,08 koeficientu na 1,05 se týká přechodové fáze a vychází z toho, že zákon jsem já předložil na vládu v květnu 2019 a pozměňující návrh pirátský, který tuto tabulku a doprovodné věci tam dával, byl zpracován před rokem a půl. Vycházel z nějaké predikce průměrné mzdy, než se to překlopí v tu tabulku. Ten nápočtový koeficient počítal s 1,08 a zvýšení průměrné mzdy po korekci po roce a půl je nižší. Tzn. dochází k této technické úpravě, která zachovává to, co bylo predikováno, ten postupný náběh. To není žádné, jak jsem říkal už ve svém jednom příspěvku, není to ani technická chyba, má to tak být, ale je to předjednáno s předkladatelem a je to aktualizace toho čísla. Není to žádné okrádání nikoho nebo nějaké temné síly nebo podraz nebo něco takového. Je to prostě technická úprava, která reaguje na prodlení, ke kterému došlo ve sněmovně. Ten nárůst takto stejně směřuje k té tabulce. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Raduan Nwelati.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, než se vyjádřím k návrhu zákona, o kterém budu hlasovat, tímto vystoupením bych, vaším prostřednictvím, jen zareagoval na pana profesora Drahoše, který tady několikrát zmínil nepřítomné senátory. Když tady senátor není v sále, neznamená, že tu diskusi nesleduje.

Já si pamatuji na začátku pandemie, kdy tady naopak bylo doporučeno, aby člověk nebyl v sále, aby to sledoval, dokonce jsme tu pouštěli delší, déle jsme čekali, aby stihli přijít. To neznamená, že když tady člověk není, že to nesleduje. To jen na úvod.

Co se týká toho zákona, tak já ho samozřejmě podpořím, myslím, že je to správně. Podpořím ho s pozměňovacími návrhy, které tady padly. Ještě chci poděkovat panu senátoru Grulichovi za doprovodné usnesení, také ho podpořím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já jen doplním, že jsem všem vzkaz od profesora Drahoše vyřídil mimo zatím nepřítomného kolegy Vystrčila, ten to určitě sleduje jinde. Určitě si to s panem profesorem spolu vyříkají. A protože se nikdo nehlásí, rychle ukončím obecnou rozpravu. S úspěchem. Ptám se navrhovatele, zdali se chce ještě vyjádřit k proběhlé rozpravě? Ano, určitě, máte, pane ministře, slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji. Těch dotazů ve vystoupeních bylo hodně. Pevně doufám, že ty z těch hlavních oblastí jsem si zaznamenal, chci na to reagovat. Předem bych chtěl poděkovat i přes některé nesouhlasné názory, jako vždy zde, za kultivovanou debatu, která tady proběhla. To téma učitelské, jak se podíváte, není to jen o platech, je vždy košaté. Dnes to mělo v podstatě všechny esence, které to může mít v té věcné rovině. Názor na to nebude jednoznačný.

Jeden postřeh z doby covidové. Na každé opatření v době, kterou nikdo z nás nezažil, jsou reakce i v oblasti školství. Buď 52/48 na procenta nebo 48/52. Největšího rozdílu jsme dosáhli při nějakém opatření, kdy to bylo 55 na 45. Takže školství je téma vždy štěpné. Názory se mohou různit. Přesto otázky, které tu padly, byly velmi zajímavé a velmi rád na ně odpovím. Nebo minimálně budu reagovat na některé nepoložené otázky, ale argumenty, které tady také zazněly.

Rozhodně se shodneme hned v tom prvním vystoupení. Já bych panu senátoru Grulichovi chtěl za to poděkovat, protože to v podstatě shrnul a pojmenoval problémy, které tady jsou 20 let. I jeho rozpolcení, jestli podpořit nebo nepodpořit tento směr, je pochopitelné. Zmínil věci, které se týkají přidávání peněz. Já jsem tady na to reagoval už jednou, že skutečně 42 % v tarifní složce se zvedlo a jeden z nástrojů, tam jsem skutečně rád, že se to podařilo, i přes velmi vyhrocenou debatu s odbory v posledních dvou letech, skutečně konzistentně tři roky jdeme za tím cílem, aby ředitel školy byl ten, kdo má v rukou nadtarifní složky platu a mohl s nimi řídit tu školu. A nebyly to nuzné nadtarifní složky, ale aby to skutečně byl objem, se kterým se manažersky škola řídit dá.

Souhlasím plně s tím, co zaznělo, že ředitel školy má být, bylo to tady opakovaně a vždy z jiného úhlu, ale to bylo k tomu stejnému, ředitel školy je člověk, který je zodpovědný za výběr lidí, měl by být skutečně tím, kdo má dostatek času vést školu z pohledu pedagogického, aby následně mohl peníze použít pro ocenění těch, kteří si to skutečně zaslouží.

S tím souvisí vzdělávání ředitelů. Nejen výběr, ale i vzdělávání. Tady, myslím, mám dobrou zprávu, protože chceme společně s Národním pedagogickým institutem a Ředitelem naživo skutečně posunout kvalitativní vzdělávání ředitelů tak, aby dostávali moderní vzdělávání, užitečné vzdělávání.

Minimálně třikrát zde zaznělo, že ředitelé škol jsou administrativně zatíženi. Je to pravda. Smutnou pravdou je, že MŠMT se již před mým nástupem pokoušelo udělat si analýzu a nezatěžovat ředitele škol. Ale při analýze se zjistilo, že většina nových administrativních zátěží nepochází z pera MŠMT, ale tu od zřizovatele, tu od hygieny, tu z jiné strany. Takže je to záležitost, na kterou reagovalo MŠMT navýšením prostředků na nepedagogické činnosti právě proto, aby bylo možné ulevit ředitelům. Ale proces musí být delší a musí v sobě zahrnovat i to, co ve Strategii 2030+ nazýváme středním článkem podpory, který jsme ztratili před 15 lety. Já tomu schválně neříkám střední článek řízení, ale podpory. A zároveň jsou k debatě a k řešení různé varianty odbřemenění ředitelů škol. Ať už prostřednictvím debaty, v případě větších škol, o něčem, jako je technický ředitel. V případě menších škol přenesením některých věcí zpět na zřizovatele, protože bohužel zase se nám to vyvinulo tak, že někteří zřizovatelé přenášejí na ředitele škol, samostatné školy, i věci, které by na ně rozhodně přenášet neměli. Je to organizace výběrových řízení a další věci, které mohou probíhat na vyšší úrovni. Tzn. ubezpečuji vás, že to je nejen ve Strategii 2030+, ale i na té implementační kartě, která jasně říká, kdo je za to zodpovědný a jak činnost poběží v následujících letech. Já pevně věřím, že se tady posuneme kupředu.

Zmínil jste pregraduální vzdělávání. I zde jsme zahájili debatu nejen s pedagogickými fakultami a fakultami vzdělávajícími učitelem, ale i s dalšími odborníky na tom, jak dále posunout pregraduální vzdělávání k větší kvalitě. Protože nebo přestože jsme nainvestovali jako stát evropské a národní prostředky do pedagogických fakult, došlo tam zajisté k pozitivním změnám, ten progres může být větší. Má pravdu i Mikuláš Bek, který tady zmiňoval kroky předchozích ministrů, ať už pana ministra Chládka, tak ministra Štecha, které rozhodně směřovaly jiným směrem, než směřuji já s předkladem tohoto zákona. Ano, MŠMT jako regulátor musí vést debatu, jak kontinuálně zlepšovat podobu regulované profese, tzn. není ani potřeba revize nebo zlepšení pregraduálního vzdělávání, to je ve spolupráci s pedagogickými fakultami, protože pokud jsem měl možnost setkat se s řediteli škol, rozhodně nechválili absolventy pedagogických fakult. Ne kvůli absolventům jako takovým, ale vzhledem k tomu, jakou kvalifikaci a praxi častokrát získali v rámci svého studia. Tzn. je tam co zlepšovat, na druhou stranu se i díky těmto prostředkům na pedagogických fakultách a fakultách vzdělávajících učitele udála řada pozitivních změn, na které má smysl navazovat.

Paní senátorka Vítková zmínila úpravu ZUŠ a VOŠ jako u pozměňovacího návrhu. Mohu ji ubezpečit, že jsem mluvil o základních uměleckých školách a vyšších odborných školách právě proto, že tam to normování probíhá jinak, tabulka a změna, pozměňovací návrh v oblasti odměňování, by se jich dotkla. Mateřské školy nebylo třeba vyzdvihovat, protože ty již jsou ošetřeny v té tabulce a těch se ten legislativní nedostatek netýkal, nedotkl, ale rozhodně nejsou ochuzeny. Takže i tam je to v pořádku a pro mateřské školy a jejich pedagogické pracovníky ta tabulka samozřejmě platí také.

Mohu se jen připojit k poděkování učitelům. Pokud jste tady zmínili doprovodné usnesení, tak bych si dovolil navrhnout možná zpřesnění nejen na učitele, ale i na všechny pedagogické a nepedagogické pracovníky, protože samozřejmě škola, padlo to také, funguje díky klimatu na škole, a to zahrnuje všechny tyto pracovníky. Ať už jsou to asistenti pedagoga, ať jsou to učitelé, ať jsou to vychovatelé, ať jsou to i nepedagogičtí pracovníci. Ale jen návrh do diskuse na zpřesnění doprovodného usnesení.

Co se týká doplňujícího pedagogického studia, v roce 2019 byl stanoven standard a uvědomujeme si jako ministerstvo, že pokud zde říkáme, že přes toto studium má dojít k doplnění toho chybějícího, předpokládáme, že ta základní odbornost, když přichází odborník z praxe, tam bude, byly stanoveny standardy doplňujícího pedagogického studia. Mohu vás všechny ubezpečit, že ministerstvo je nejen stanovilo, ale i díky akreditacím, které probíhají na ministerstvu, a redukci na dlouhé kurzy se bude do budoucna ještě více věnovat hlídání kvality doplňujícího pedagogického studia jako klíčové komponenty pro to, aby mechanismus sekundárního zdroje, tedy přísunu odborníků z praxe nebo lidí s magisterským vzděláním nepedagogického charakteru, aby přicházeli a byli kvalitně vybaveni doplňujícím pedagogickým studiem.

Kompetenci ředitelům dáváme zcela jednoznačně, ale už jsem tady zmiňoval, že podpora v této chvíli a do dalších let spočívá na těch třech pilířích. Tak ještě jednou. Zvýšení nadtarifních složek, posílení prostředků na nepedagogickou činnost a fungující střední článek podpory.

To pak umožní to, co tady také bylo zmiňováno panem senátorem Adámkem, to znamená supervize, uvolnění času ředitele k hospitaci, k tomu, aby správně zacílili další vzdělávání pedagogických pracovník. V těch doplňujících činnostech je klíčové a souhlasím s tím, že objevují nové výzvy před pedagogy, právě proto se bavíme o pozicích, jako je metodik prevence, školní psycholog a samozřejmě ta debata, která dnes tady proběhla, byla i o školním logopedovi. Já se k tomu následně vyjádřím.

Co se týká poznámky o oblasti vzdělávání, pedagogických věd, respektive oblasti pedagogických věd, jak je propsána do zákona, zde na mikrofon skutečně po debatě s legislativou ministerstva, tam vzhledem k tomu, co tím zákonodárce zamýšlel, vzhledem k tomu, co je uvedeno v důvodových zprávách, mohu ubezpečit, že tam ten problém není. Zároveň mí kolegové v tuto chvíli, aby to bylo úplně jednoznačné, tak k tomu vydají stanovisko. O tom, jestli je potřeba případná nebo jestli by prospěla do budoucna zákonná úprava, tak se legislativní odbor ministerstva školství pokusí domluvit s vládní legislativou, respektive třeba s Legislativní radou vlády nebo s odborníky z vysokých škol, tak abychom měli 100% jistotu. To zde slibuji na mikrofon.

Zároveň k tomu školnímu logopedovi. Mám tady nachystaný podklad, ze kterého bych mohl citovat dlouze nebo krátce, já možná to shrnu do dvou oblastí. Rozhodně to není tak, že by školní logoped měl fušovat do řemesla klinickému logopedovi, rozhodně to není potřeba vnímat tak, že by tam mohlo dojít k vlomení nebo k nějakému financování z těch zdrojů, ale v té druhé rovině si dovolím poznámku, že ta debata o tom, jestli se někdo může jmenovat školní logoped, mi opravdu přijde malicherná. Je to takový souboj o knoflík, je to knoflíková válka, ale na té druhé straně není ta skupina, která by šla po klinických logopedech, je to opravdu jednostranná knoflíková válka. Myslím, že je zbytečná. Ta orientace je jasná. Školní psycholog, školní logoped.

Pokud bych se dostal k tomu, jakým způsobem se ve světové literatuře toto popisuje, tak by to opravdu odpovídalo relevantnímu pojmu školský logoped nebo logoped ve školství. I v klinickém resortu by ta profese mohla být nazývána logoped ve zdravotnictví. To znamená, prosím, neveďme válku o slovíčko logoped. To, že je klinický a školský, to jednoznačně rozlišuje.

Cílem té specifikace školské struktury není nahradit, říkám to znovu záměrně na mikrofon, dobře fungující systém zdravotnictví s klinickými logopedy, foniatry, neurology atd., ale souběžně zajistit a doplnit efektivnější dostupnost péče, propojenost se vzděláváním, podílet se tak na zajištění komplexní péče o toho jedince, který má narušenou komunikační schopnost. To si myslím, že je zájem obou stran. Nemusíme se tu hádat o názvosloví.

Přemýšlím, jestli jsem na něco zapomněl, což bezpochyby ano, ale z těch základních věcí doufám, že ne. Kdyby, tak jsem připraven se ještě vyjádřit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane ministře. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Michael Canov?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Já si přeji jenom vystoupit k tomu, že tedy, aby se, pokud se dostane na pozměňovací návrhy do podrobné debaty, aby se o bodu č. 3 hlasovalo zvlášť. Protože když se ten bod č. 3 nepřijme, tak se nesníží učitelům platová základna na 1,05, ale budou ji mít 1,08, jak bylo původně předloženo do Senátu ze sněmovny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Jedná se o bod 3 pozměňovacího návrhu školského výboru, je to tak? Abychom to upřesnili pro stenozáznam. Dále se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zdravotnictví, pan senátor Tomáš Fiala? Pravděpodobně si nepřeje vystoupit. Tím pádem není ani zač děkovat. Prosím tedy pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě, případně zaujal stanoviska. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Kolegyně a kolegové, v obecné rozpravě vystoupilo celkem 22 senátorek a senátorů, 5 z nich dvakrát. Je vidět, že o tento bod byl velký zájem. Do těch 22 jsem nezapočítal kolegu Nytru, který vystoupil s procedurálním návrhem hlasování a jednání po 19. a 21. hodině. Vzhledem k tomu, že byly avizovány tři pozměňovací návrhy kromě toho výborového, poprosím pana předsedu, aby otevřel podrobnou debatu?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Neotevřu, protože tady máme dva výbory, které navrhly zákon schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Možná ale zpravodaji vyhoví hlasováním Senát. Předtím, než budeme hlasovat o návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak vás svolám.

V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 31, budeme hlasovat o návrhu schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku. A potom věta Jiřího Oberfalzera, kdo je neutrální, nedělá nic.

Takže v tuto chvíli, hlasování č. 61, kvórum 33, pro 12, návrh na schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nebyl schválen. Otevírám podrobnou rozpravu.

První se přihlásila Renata Chmelová? Není tomu tak. První se přihlásil Jiří Drahoš, ale vypadá to, že pan senátor Větrovský má přednost? Nemá, nevyužívá. Prosím, pane zpravodaji, Senát vám vyhověl. Máte slovo jako první v podrobné rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Kolegyně a kolegové, pane předsedo, já už jsem avizoval ještě jeden technický pozměňovací návrh, ryze technický, máte ho před sebou. Musím konstatovat, že kdybychom byli bývali na tu drobnost, ale důležitou, počet let započitatelné praxe, přišli o dva dny dříve, tak by to bylo součástí výborového pozměňovacího návrhu. Takže návrh:

„V článku 1 bodu 93 v § 23c a v bodu 94 v § 23b odstavci 4 ve sloupci počet let započitatelné praxe číslo 24 nahradit číslem 25.“

Odůvodnění té změny tam máte, smyslem toho je opravit nejasně stanovenou věkovou hranici mezi nejvyššími platovými stupni nově nastavených platových tarifů, čili jde o formální úpravu a nemá věcný dopad na koncepci návrhu ani vyčíslené finanční náklady. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Větrovský. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím načíst avizovaný pozměňovací návrh, který jsem podepsal já s mým ctěným kolegou Petrem Víchou.

Jedná se o pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů.

„1) V článku 1 bod 30 vypustit. Následující body 31-94 označit jako body 30-93.

2) V článku 1 bodu 64 v § 22 odstavec 7 slova „§ 9 a) odstavec 2 až 4“ vypustit.

3) V článku 1 bodu 76 slova „a § 9 a)“ vypustit.

Jedná se o vypuštění mýtického § 9 a), který mění způsob uznávání kvalifikace pedagogických pracovníků.“

Přestože jsem realistou, věřím v podporu a předem za ni děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Prosím pana senátora Karla Zitterbarta.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Karel Zitterbart:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolím si načíst pozměňovací návrhy senátorů Karla Zitterbarta a Marka Hilšera k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů.

„1) V článku 1 bodu 3 v § 2 odstavec 2 písmene e) slova „školský logoped“ nahradit slovy „speciální pedagog se zaměřením na práci se žáky s vadami řeči“.

2) V článku 1 bodu 45 v nadpisu § 18a slova „školský logoped“ nahradit slovy „speciální pedagog se zaměřením na práci se žáky s vadami řeči“.

3) V článku 1 bodu 45 v úvodní části ustanovení § 18a slova „školský logoped“ nahradit slovy „speciální pedagog se zaměřením na práci se žáky s vadami řeči“.“

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji. A protože se nikdo další do podrobné rozpravy už nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Ptám se negarančních zpravodajů, zda se někdo z nich k podrobné rozpravě chce vyjádřit? Není tomu tak. Prosím, pan senátor Canov?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  U bodu číslo 3, s tím 1,05, aby se hlasovalo zvlášť.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ano, děkuji, to je jasné. Vnímám to a pamatuji si to. Ale nyní prosím garančního zpravodaje, aby jednak shrnul obsah podrobné rozpravy a navrhl nám proceduru k hlasování. Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, navrhuji následující hlasovací proceduru. Nejprve hlasovat o pozměňovacím návrhu výborovém s tím, že na žádost pana senátora Canova bychom o bodě 3 měli hlasovat zvlášť. Prosím? Ano, poté hlasovat pozměňovací návrhy senátorů Jaroslava Větrovského a Petra Víchy. Nakonec hlasovat pozměňovací, pardon... Omlouvám se, pane předsedo. Ještě výborový návrh rozdělený s tím separátním bodem 3. Druhý pozměňovací návrh Drahoš, Goláň s tou technickou změnou v tabulce, 24 na 25. Třetí pozměňovací návrh kolegů Větrovského a Víchy. A jako čtvrtý pozměňovací návrh kolegů Zitterbarta a Hilšera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobře. Já děkuji. Jinak na závěr se přihlásil s faktickou poznámkou ještě pan senátor Nytra, že upozorňuje, že poté, co projdeme jednotlivé návrhy, případně uvidíme, jak dopadne celkové hlasování, tak bychom tedy hlasovali ještě potom o doprovodném usnesení ve znění, jak ho načetl a přednesl pan senátor Třetina. Dobře, takže já nyní spustím znělku. Potom, předpokládám, pane zpravodaji, že zůstanete tady a budete vždycky říkat, o čem hlasujeme. Zopakujete to a následně já spustím hlasování a uděláme to tak. Spouštím znělku.

Takže, pane zpravodaji, řekněte, o čem budeme hlasovat. Zároveň řekněte svoje stanovisko a já potom požádám o stanovisko pana ministra. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Takže jako první budeme hlasovat pozměňovací návrh vzdělávacího výboru a budeme hlasovat dohromady body 1, 2 a 4. Je to každému jasné?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Je to každému jasné. Stanovisko? (Jiří Drahoš: Doporučuji.) Stanovisko, pane ministře? (Robert Plaga: Doporučující.) Dobře, spouštím hlasování. Prosím vás o vyjádření vašeho názoru teď. Ano, zvedne ruku, tlačítko ANO. Ne, zvedne ruku, tlačítko NE.

Aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, při hlasování č. 62 pro 58, návrh byl schválen. Prosím dále, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Další hlasování, taktéž pozměňovací návrh školského výboru, budeme hlasovat o bodě 3, platová základna podle § 23 odstavce 3 b) atd. je 1,05násobek průměrné mzdy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Není potřeba číst, myslím, že jste byl velmi podrobný a vysvětlil jste. Pane zpravodaji stanovisko? (Jiří Drahoš: Doporučuji.) Pane navrhovateli? (Robert Plaga: Doporučuji též, je to probráno i s navrhovatelem.) Děkuji. Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO, zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, při hlasování č. 63 pro 60, návrh byl schválen. Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Jako třetí budeme hlasovat pozměňovací návrhy senátorů Jaroslava Větrovského a Petra Víchy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Mám pocit, že jste říkal, že prvně ještě budete vy s panem Goláněm?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, ano, velmi se omlouvám, přehodil jsem to pořadí papírů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Stačí se omluvit, nemusíte velmi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, omlouvám se. Hlasujeme pozměňovací návrh senátorů Drahoše a Goláně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Prosím o stanovisko, pane zpravodaji? (Jiří Drahoš: Doporučuji.) Pane ministře? (Robert Plaga: Doporučující.) Dobře. Děkuji. Spouštím hlasování. Prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko, hádejte které, NE a zvedněte ruku.

Kvórum 33, hlasování č. 64, pro 61, návrh byl schválen.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, teď konečně pozměňovací návrh senátorů Jaroslava Větrovského a Petra Víchy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže, pane zpravodaji, stanovisko? (Jiří Drahoš: Negativní.) Překvapivě. Pane navrhovateli? (Robert Plaga: Rovněž nedoporučující.) Nedoporučující. Takže všem je jasné. Spouštím hlasování. Prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuální kvórum 33, při hlasování č. 65 pro 9, návrh nebyl schválen.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  A konečně pozměňovací návrh kolegů Zitterbarta a Hilšera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Prosím stanovisko? (Jiří Drahoš: Negativní.) Negativní. Pane navrhovateli? (Robert Plaga: Nedoporučující.) Nedoporučující. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuální kvórum 33, při hlasování č. 66 pro 8, návrh nebyl schválen.

Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Nyní nám zbývá ještě hlasovat o návrhu zákona jako celku a o návrhu, o tom, že ho vracíme do Poslanecké sněmovny s přijatými pozměňovacími návrhy. (Poznámky z pléna.) To bude až potom! Děkuji za omluvu. Omluvil se, ale ne velmi. Takže ještě jednou, prosím vás, budeme hlasovat o navrácení do Poslanecké sněmovny návrhu zákona ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro? Tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuální kvórum 33, při hlasování č. 67 pro 61, schváleno.

A nyní poprosím o návrhy na zdůvodnitele. Drahoš, Růžička, Grulich?

Takže páni senátoři, Drahoš, Růžička, Grulich. Má ještě někdo nějaký další návrh? Nemá, je nám to jasné. Hlasujeme o pověření obhajovat naše změny v Poslanecké sněmovně. Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, při hlasování č. 68 pro 63, pánové byli schváleni.

Nyní přicházíme k doprovodnému usnesení. Doprovodné usnesení načetl Tomáš Třetina, zní: Senát vyjadřuje poděkování všem učitelům, kteří navzdory obtížím vzniklým v souvislosti s opatřením proti pandemii covid-19 udržují kvalitu našeho vzdělávání na nejvyšší možné úrovni. Prosím, jestli můžeme hlasovat. Nemá nikdo nic? Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku. Ruce můžete střídat...

Při hlasování č. 69, při kvóru 33 pro 64. Návrh, doprovodné usnesení, byl schválen. Blahopřeji navrhovateli. Děkuji všem za odvedenou práci.

Dostáváme se k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 57

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Prosím pana ministra, aby nám tento senátní tisk č. 57 představil, věřím, že bude úsporný, stručný, názorný a předvídatelný. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolím si předložit jednoduchý návrh. Pevně doufám, že budu rychlý, stručný a jasný.

Je to o změně názvu dvou veřejných a jedné státní vysoké školy. V souladu s § 5 odst. 1, § 95 odst. 1 zákona o vysokých školách je tu podnět ke změnám názvů ze strany dotčených veřejných vysokých škol. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno mění název na Veterinární univerzita Brno, Janáčkova akademie múzických umění v Brně mění název na Janáčkova akademie múzických umění a státní část zastupuje Univerzita obrany v Brně, která mění svůj název na Univerzitu obrany. V obou zmíněných případech jde o návrat ke starší podobě názvu, v případě Univerzity obrany lze navíc poukázat na fakt, že jedna ze tří fakult a také vysokoškolský ústav sídlí jinde než v Brně. V případě Veterinární a farmaceutické univerzity došlo k přesunu Farmaceutické fakulty na Masarykovu univerzitu, a tak Veterinární a farmaceutická univerzita již nadále nebude realizovat vzdělávání v jiných než veterinárních oborech, proto je nezbytné urychleně provést změnu názvu, který je v současné době zavádějící. Toť vše, co je v tomto zákoně. Prosím o jeho podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 57/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Michael Canov. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení máte jako senátní tisk č. 57/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Drahoš. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane profesore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Pan ministr všechno důležité řekl. Vzdělávací výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR přijmout tento zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi mě a pověřuje taktéž mě, abych s tím usnesením seznámil předsedu Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane zpravodaji, stolek zpravodajů znáte, můžete sledovat návrhy, sledovat diskuse, zaujímat stanoviska. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Michael Canov? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, pane ministře, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Ústavně-právní výbor také doporučil tento návrh zákona schválit tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Kromě Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity všechny školy měly uvedeno vysoké sídlo. Ostravská univerzita to má jakoby vepředu. Slezská univerzita i třeba v Opavě, ta už to má i vzadu. Když to ministerstvu nevadí, ani panu ministrovi, co je z Brna, že se školy za Brno stydí, nemáme námitek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám. Pan ministr se hlásí s tím, že chce vystoupit. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za povolení. Ano, v úvodu jsem neřekl, že toto předkládám, přestože jsem z Brna, ale rád bych řekl, že jako bývalý náměstek pro vysoké školy, vědu a výzkum si dovolím respektovat akademické svobody a rozhodnutí akademických senátů jednotlivých veřejných vysokých škol, v případě té státní tedy rozhodnutí zřizovatele, to je jediná reakce.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo. Můžeme otevřít obecnou rozpravu, ve které už pan ministr promluvil, protože může mluvit kdykoliv. Obecnou rozpravu uzavírám a máme tady jediný návrh, a to návrh na schválení.

Spustím znělku.

V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvórum 32. Ptám se, nezeptal jsem se, nechce se zpravodaj i navrhovatel vyjádřit? Děkuji. Nechtějí. Můžeme začít hlasovat. Spouštím hlasování a prosím o vaše vyjádření. Kdo je pro přijetí návrhu zákona, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Nyní se dostávám do problému s pořadem a podklady, prosím organizační výbor o pomoc.

Aktuálně je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum 32, hlasování č. 70, pro 57, návrh zákona byl schválen...

Pane ministře, děkuji vám za to, že jste s námi strávil takový dlouhý čas a přeji vám hodně úspěchů. Jinak tedy, to je všechno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji vám a přeji hezký večer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. (Senátoři si ujasňují pořadí dalšího bodu.) Další tisk, kterým budeme pokračovat, je tisk senátní č. 55.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 55

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh nám přednese pan poslanec Zdeněk Ondráček, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pan Zdeněk Ondráček přichází, vítám ho mezi námi, prosím, aby zaujal místo u řečniště a seznámil nás s návrhem zákona. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Zdeněk Ondráček:  Hezký večer, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Za skupinu poslanců před vás předstupuji s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Vezmu to velmi ve stručnosti vzhledem k pokročilé době. Podstatou tohoto návrhu je v této pandemické situaci umožnit, aby jediná organizace, a to Správa státních a hmotných rezerv mohla po ukončení nouzového stavu po dobu šesti měsíců ještě nakupovat mimo zákon o zadávání veřejných zakázek, aby tak naplnila potřebné sklady státních hmotných rezerv pro případ, že by přišla nějaká, ať už v pořadí třetí, čtvrtá, pátá nebo nevím jaká, kolikátá vlna pandemie teď je. Takže to je podstatou toho zákona. Vedli jsme diskusi, jestli to lze řešit i podle stávajícího zákona, podle stávajících výjimek.

Když se podíváte pod návrh, kdo je pod tím podepsán, je to předseda výboru pro bezpečnost a tři místopředsedové výboru pro bezpečnost, kteří jsme vedli společnou diskusi s ředitelem Správy státních hmotných rezerv a ministerstvem pro místní rozvoj, kde jsme nakonec dospěli k závěru, že ta možnost tady není. Na základě toho nám pomohlo ministerstvo pro místní rozvoj zpracovat pozměňovací návrh, který zde vy máte před sebou. To je v podstatě vše. Ještě mohu říci úplně na závěr, že návrh se hlasoval v Poslanecké sněmovně v tzv. zkráceném řízení podle § 90, odst. 2 jednacího řádu. Vyslovilo pro něj podporu 61 poslankyň a poslanců. My jedeme v omezeném režimu. Nikdo nebyl proti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane poslanče, pane navrhovateli. Návrh zákona projednal VHZD, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 55/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Strnad. Senátní tisk také projednal ÚPV. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 55/3, zpravodajem výboru byl určen senátor Pavel Kárník. Návrh zákona projednala Stálá komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů Finanční správy. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 55/4, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lukáš Wagenknecht. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 55/1, zpravodajem výboru je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore, seznamte nás se zpravodajskou zprávou. Pan senátor Lukáš Wagenknecht má slovo, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedo, zkusím být stručný a úsporný. Vážený pane poslanče, kolegyně kolegové, co se týká garančního výboru, my jsme tento bod projednali, usnesení máte v příloze. Velice krátce, schválili jsme pozměňovací návrh, který pak okomentuji ještě, pokud bude obecná rozprava.

Jen k samotnému průběhu, byl tam primárně návrh na zamítnutí zákona, který prošel pět na pět, takže vlastně neprošel tento návrh. Nicméně pro to, abychom nějakou formou udělali kvalitní opravu toho, co tady máme, tak jsme připravili i pozměňovací návrh, který nakonec prošel.

Velice krátce k jeho obsahu, nebudu ho číst. Obsahem je, že pokud by vůbec taková výjimka měla projít, jsou v návrhu nějaké pojistky toho, aby primárně byl ošetřen střet zájmů u takového typu schvalování bez veřejných zakázek podle zákona, aby tam byly ošetřeny dodávky od dodavatelů, kteří mají nějakou kvalifikaci, aby se nedělo, co se děje v poslední době. Také pak o tom krátce promluvím v obecné rozpravě. Aby samotné zadání schválila vláda a pak i vítězného dodavatele aby také schválila vláda. Velice krátce, návrh tady je. V tuto chvíli dál asi číst nebudu, jestli stačí takhle, tak to je za mě vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane zpravodaji, za úsporné přednesení vaší zpravodajské zprávy. Posaďte se ke stolku zpravodajů a poslouchejte a zaznamenávejte si případné další návrhy. Po skončení rozpravy k nim můžete zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD, pan senátor Jaromír Strnad? Blíží se k nám, takže přeje. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, náš VHZD se tímto návrhem zákona na svém zasedání dne 10. 3. také zabýval. K tomuto návrhu zákona proběhla poměrně velká diskuse. Diskutovalo se hlavně o nadbytečnosti tohoto zákona. Nakonec se ale výbor rozhodl využít projednávání tohoto návrhu zákona k přijetí pozměňovacích návrhů, kterými by se zrušila změna, která se do zákona o zadávání veřejných zakázek dostala díky pozměňovacímu návrhu zákona ve sněmovně v rámci schválení souvisejícího zákona k zákonu o odpadech.

Jedná se tedy o povinnost dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentální odpovědnost zadávání a inovací. Již v době projednávání zákona o odpadech byla většina senátorů a senátorek proti této změně. Senát přijal pozměňovací návrh, který tuto změnu ruší. Bohužel sněmovna náš návrh přehlasovala, ale to hlavně dle mého názoru z toho důvodu, že Senát požadoval odložení účinnosti zákona o odpadech o jeden rok.

Výbor zmiňovaný pozměňovací návrh schválil poměrně jednoznačně. A to z toho důvodu, že tento pozměňovací návrh výrazně podpořil zástupce ministerstva pro místní rozvoj, který se jednání výboru účastnil. Podporu tomuto pozměňovacímu návrhu vyjádřilo i ministerstvo pro místní rozvoj písemně. O tom vás budu informovat v obecné rozpravě.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením VHZD.

VHZD

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, senátor Pavel Kárník? Přeje, prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Kárník:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane poslanče, ÚPV se sešel na 10. schůzi 10. března, aby se vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon 136/2016, o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Po úvodním slově poslance Ondráčka a zprávě zpravodaje a po rozpravě a posouzení všech skutečností jsme došli k závěru, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh zákona zamítnout, určuje zpravodajem výboru k projednání návrhu na schůzi Senátu senátora Pavla Kárníka a pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů Finanční správy, pan senátor Lukáš Wagenknecht? Přeje, prosím, pane zpravodaji dvojnásobný.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Já se omlouvám, jenom uvedu, já tady nejsem dvakrát zpravodajem stejného textu. U nás na stálé komisi to měl jiný kolega, ale není senátorem, proto to tady za něj říkám já, aby to nebylo, že dvakrát zpravodajuji jednu věc.

Velice krátce, opět nebudu číst formality. Naše stálá komise probrala tento bod, bylo to po bodu, který se týkal dodávky antigenních testů, které vybíralo ministerstvo vnitra, který byl opravdu zábavný. Opět krátce v obecné rozpravě okomentuji.

Za nás komise poukazuje na to, že jsou jiné nástroje možné k využívání zadávání v nějakém mimořádném režimu, minimálně § 63 odst. 5 zákona, tzv. jednací řízení bez uveřejnění. Dále konstatuje, že je znepokojena aktuální praxí při výběru dodavatelů v krizovém stavu. Dále konstatuje, že reflektuje i poznámky našeho legislativního odboru, který bych tady chtěl pochválit za jeho komentáře, pana doktora, minimálně v kontextu možného problematického sporu s evropskou legislativou. Doplním, že toto ale ze strany MMR nevnímá jako problém ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavní závěr toho je, že komise doporučuje zamítnout tento návrh zákona.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane zpravodaji, jste dvojnásobný zpravodaj a můžete říkat, co chcete. Potom je tady dotaz, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, můžeme otevřít obecnou rozpravu, prosím. Pan senátor Petr Vícha jako první, prosím. Pane starosto.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové, v tuto pozdní hodinu vystupuji před vámi s určitou prosbou. Myslím si, že je jasné, že ten zákon dobrý není, že je zbytný, že i bez něj lze zadávat. K tomu dospěl i ÚPV a komise. Přesto vás prosím, abyste pro zamítnutí tohoto zákona nehlasovali, protože možná je zbytný, ale nemyslím si, že by to škodilo, kdybychom jej propustili dál. Ale chtěli bychom, hospodářský výbor to vyjádřil ve svém usnesení, využít této příležitosti, že tady máme teď zákon o zadávání zakázek a naplnit tu vůli, kterou jsme naprostou většinou vyjádřili na konci loňského roku při schvalování balíčku zákonů o odpadech.

Tehdy sem přišly čtyři odpadové zákony a jeden z nich, konkrétně senátní tisk č. 322, zákon, kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, obsahoval v Poslanecké sněmovně schválený přílepek, kterým, aniž by to prošlo předtím legislativním procesem, schválili změnu tzv. odpovědného zadávání zakázek.

Konstatuji, že už tehdy k tomu byly výrazné výhrady, a to jak Svazu měst a obcí, tak MMR. My jsme tady naprostou většinou schválili, že to vypustíme z toho zákona. Vzhledem k tomu, že jsme schválili také odklad celého odpadového balíčku o rok, tak nás Poslanecká sněmovna přehlasovala. Podotýkám, že zákon o zadávání zakázek obsahuje odpovědné zadávání zakázek již dnes, je to možnost. Ale tam se to dostalo přílepkem do paragrafu, který to nařizuje, a to i u zakázek malého rozsahu. U všech zakázek. To způsobuje obcím, krajům, ale i všem ostatním veřejným zadavatelům velké potíže, protože každá zakázka je samozřejmě naprosto jiného charakteru a naprosto jinak by se u ní měly charakterizovat podmínky odpovědného zadávání.

Já vás prosím, abychom nehlasovali, abychom to skousli, tu zbytečnost novely, abychom nehlasovali pro zamítnutí a abychom toho tentokrát využili pro dobrou věc a opravili zákon ve smyslu usnesení hospodářského výboru. Poslaly nám k tomu teď i stanoviska jak MMR, tak opět Svaz měst a obcí. Myslím si, že by to bylo ku prospěchu věci.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Další přihlášený je pan senátor Pavel Kárník. Zeptám se pana senátora Větrovského, jestli chce přednostní právo? Chce. Omlouvám se, prosím, pane předsedo, jinak pan senátor Vícha řekl, že je zbytný, ale mohl by se hodit. Tak, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já se omlouvám všem, které nechávám čekat, ale já zneužiji teď svého přednostního práva, protože logicky chci navázat na Petra Víchu. Všem se omlouvám, kteří musí počkat, nedělám to rád.

Já bych chtěl jen seznámit se stanoviskem Svazu měst a obcí, který právě podporuje pozměňovací návrh, který byl přijat hospodářským výborem, kde je konstatováno, že Svaz měst a obcí, který zastupuje města a obce, tedy významné veřejné zadavatele, se hned v počátku vymezil proti přijetí pozměňovacího návrhu, kterým se mění právě zákon o zadávání veřejných zakázek. Dle názoru svazu právní úprava ve znění k 31. 12. 2021 umožňovala cíle pořízení společensky odpovědného zadávání dosáhnout prostřednictvím stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, případně i prostřednictvím hodnotících kritérií. Nová povinnost dle názoru svazu vede k nutnosti vypracovávat složité zadávací podmínky u veřejných zakázek, a to i, jak řekl kolega Vícha, u veřejných zakázek malého rozsahu, což je velmi zásadní. Svaz konstatuje, že od uplynutí účinnosti zákona sice uplynula zatím krátká doba, tudíž není úplně možno přesně zhodnotit působení nového ustanovení. Nicméně nadále považuje doplnění § 6 o povinnost dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovace za nešťastné.

Děkuji za pozornost a prosím o podporu návrhu, který přijal hospodářský výbor. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Kárník. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Kárník:  Ještě jednou dobrý večer. Já bych si dovolil vyjádřit pochybnost k potřebě podobné úpravy. Chci uvést několik časových údajů a legislativních připomínek.

Zákon má dočasně rozšířit obecné výjimky zákona o novou výjimku, § 29 písm. u). Jde-li o pořízení státních hmotných rezerv podle zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu ochrany bezpečnostních zájmů ČR v souvislosti se šířením koronaviru, pokud současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

V rámci projednávání v Poslanecké sněmovně v úvodním slově řekl pan poslanec Ondráček, že osnova je poslaneckou reakcí na sněmovní tisk č. 862, předkládaný vládou již 11. 5. 2020, tedy více než před 10 měsíci. Ten byl vyřazen z jednání 48. schůze Poslanecké sněmovny a následně vláda 15. 2. 2021 rozhodla o jeho zpětvzetí. Skupina poslanců předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně dne 23. 6. 2020. Současně navrhla, aby sněmovna s předlohou vyslovila souhlas již v 1. čtení. Ta tak učinila, ovšem až na své 79. schůzi dne 29. 1. 2021.

K iniciativě poslanců ke kompatibilitě s právem EU vypracoval Parlamentní institut stanovisko, ve kterém konstatoval, že navržená úprava není zcela slučitelná s právem EU. Vláda ve svém stanovisku pochybuje o nezbytnosti navrhované úpravy, upozorňuje na nesystematičnost a vyjadřuje i pochybnosti o slučitelnosti s právem EU. Gesční ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se hlasování zdržela.

Již první z obecných výjimek zákona o zadávání veřejných zakázek, již výše zmíněný § 29 písm. a) říká, že pokud by provedení zadávacího řízení ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů ČR a současně nelze učinit taková opatření, která by provedení zadávacích řízení umožňovala, lze tedy mít důvodně za to, že situace, kterou poslanci navrženým zákonem řeší, je touto výjimkou beze zbytku pokryta. Výjimka obecně upravuje případy ohrožující ochranu základních bezpečnostních zájmů ČR, tedy i případy ochrany bezpečnostních zájmů ČR v souvislosti se šířením koronaviru.

Další z obecných výjimek zákona o zadávání veřejných zakázek pokrývá případy, kdy jde o zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření, stanovených jinými právními předpisy. Není zřejmé, proč by mezi odkazovanými jinými právními předpisy nebyl myslitelný také zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Dále legislativa upozorňuje na nesoulad s právem EU, neboť zákon o zadávání veřejných zakázek nelze zužovat. Okruh výjimek nelze rozšiřovat. Výčet výjimek v těchto směrnicích je uzavřený, členské státy nejsou oprávněny stanovit pro svou potřebu výjimky další. Evropská komise taktéž považuje stávající nástroje za dostatečné pro zajištění pružné reakce zadavatelů k mimořádné situaci související s krizí covid-19. Právní úprava nepředstavuje ani systematické řešení. Je činěna zhruba na dobu půl roku s výslovným uvedením jednoho typu viru, tzn. postrádá obecnost. Na základě všech těchto uvedených skutečností doporučuje ÚPV návrh zákona zamítnout.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore, jste další na řadě, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající. Já bych doplnil kolegu, on tady hodně věcí už řekl. Jenom za mě, my jsme to opravdu probírali do velkého detailu a já bych jen řekl, co se tady děje v tuto chvíli. Chápu motivace, které tady máme, aby se, dejme tomu, v rámci pandemie lépe a efektivněji nakupovalo. Nicméně pan kolega, senátor Bek, tady sice není, ale řekl výbornou věc na jednání naší senátní komise. Ta pandemie tady není nějaká novinka, už jsme v ní rok a budeme ještě nějaký možná další půlrok fungovat. A to, že se nakupují státní hmotné rezervy, je věc, která je běžná, měla by fungovat standardně. My se s tím stavem musíme naučit žít. Dělat z toho výjimky je podle mého názoru velké riziko.

Riziko, zmíním proč. Zmíním teď už tři zakázky, které byly mediálně komunikované v posledních dnech. Jednu probíráme na naší komisi. Asi jste také už všichni zaregistrovali nákupy antigenních testů ministerstvem vnitra, které teď šetří několik útvarů policie. Myslím, že i centrální, dílčí. V tomto nouzovém stavu je největší problém to, že důvěra občanů v to, že stát, který řeší tak zásadní věci, se chová, jak se chová, snižuje jakoukoli další důvěru občanů v to, že peníze, které se z peněz daňových poplatníků tady utrácí, jsou utraceny hospodárně a efektivně.

Já nepůjdu do velkého detailu, půjdu k samotné zakázce. Po prvním jednání naší komise máme velké otazníky, jak to vlastně celé probíhalo. Jednoduše. Byla vybrána firma, jejíž jednatelkou je paní, která je, myslím, že odbornice na catering, firma nikdy neprodávala antigenní testy obecně v takovémto rozsahu. Před několika lety ještě byla v offshore, vykazuje negativní hospodářský výsledek rok zpátky a dva roky zpátky nulová čísla ve svých závěrkách.

A takováto de facto prázdná schránková firma dodává stamilionové zakázky kvůli tomu, že to bylo vysoutěženo během několika dnů. V nouzovém režimu. My tento obdobný nouzový režim tady zavádíme do další instituce.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane senátore, já vás přeruším, prosím kolegy a kolegyně, aby případně odešli jednat interně mimo jednací sál. Prosím, pokračujte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Bylo komunikováno, že státní hmotné rezervy jsou dobrým zadavatelem, chyby nedělají. Já to nechci rozporovat, nicméně právě v tom kontextu antigenních testů nebyla vybrána druhá v pořadí, firma Chironax, já to tady řeknu. Nicméně nám bylo sděleno, že tato firma nebyla vybrána právě proto, že je nebezpečná a je riziková ze strany resortu ministerstva vnitra. Koho vybraly státní hmotné rezervy na dodání respirátorů? Úplně náhodou firmu Chironax. Takže tady jednotlivé resorty si navzájem vylučují dodavatele s tím, že jsou rizikoví. Pro někoho ano, pro někoho ne. Toto asi bude pokračovat dál.

Velice krátce, měli jsme tu dnes dlouhé povídání, zkusil jsem si jen udělat nějakou rešerši nových zakázek. Nadpis z dnešního dne, iRozhlas.cz, 15:27. Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, zadání kritizuje Babiš, specifikace na nákup testů do škol. Jde o zakázku na další nákup antigenních testů do škol v řádu milionů. V tuto chvíli už pan premiér kritizuje to, jak to v tuto chvíli někdo vypisuje. Opět v nouzovém režimu. Takže my jsme vlastně ještě ani nevypsali a už se tady hádá pan premiér s ministry, jak to špatně dělají. Jak to dopadne? Úplně stejně. My s tímto postupem tady máme, že víme, že státní hmotné rezervy tady dodávají offshorovým firmám, ministerstvo vnitra dodává asi během osmi dnů, my jsme říkali ten pojem, já ho nechci opakovat, nějaké tetě, zkrátka nějaké odbornici na catering jí dá zakázku za stamiliony korun a my toto chceme připustit? Já se omlouvám, ale to opravdu nechceme podle mého názoru připustit. Máme standardní mechanismy, zákon umožňuje v případě časové tísně vybrat dodavatele, ale musí to odůvodnit.

Mnoho z vás jsou tady starostové nebo jste vedli jiné velké instituce, sami víte, jak ten zákon je přísný, jak s tím musíte bojovat. Proč bychom toto vypouštěli? Z mého pohledu u takto velkých objemů zakázek, které se dělají překotně, abychom minimálně základní principy, hospodárnost, efektivitu a účelnost výdajů, abychom je zajistili. Podle mě je to nepřípustné, je nemorální vůbec takto postupovat dál. Za mě bych proto velice prosil a podporoval zamítnutí toho zákona jako celku, protože to je opravdu zrůdnost, řeknu to úplně na rovinu.

V této chvíli, v těchto zkušenostech tímto směrem jít je de facto korupce, která bude následovat, bude pokračovat dál a budeme přicházet o stovky milionů korun. Nebudou peníze na nic po příštích volbách, ta příští vláda bude mít peklo, aby vůbec tady něco zachránila z rozpočtu, který je teď úplně vykradený. My tady budeme připouštět, aby si jeden rezort vyhazoval stovky milionů do offshore, státní hmotné rezervy, další tady bude asi zase nějaká debata, jestli tato firma, tamta firma. My na to budeme jenom koukat. Chápu asi motivy, které byly vedeny tím, aby to bylo rychlé, i to se dá zvládnout, pokud to bude možné.

Druhá věc ještě za mě, není jasné, jak je definice v zákoně navržena, že to bude používáno pouze pro zdravotní nákupy. Je to v souvislosti s covidem, ale pro bezpečnostní krizi, která by měla být nějakou formou ošetřena. Nikdo mi nezaručí, že se kvůli tomu nebude kupovat řepková bionafta do státních hmotných rezerv. Pouze to zjednodušuji, ale pro to pochopení samotné.

Nicméně kdyby tady náhodou opravdu byl zájem takovýto korupční zákon přijmout, doufám, že ne, a to se omlouvám panu předkladateli, protože on bojoval proti korupci dlouhá léta, tak to určitě bude vnímat, že je to špatně v konstelaci toho, co se tady děje, tak jsme připravili pozměňovací návrh, jak jsem říkal, který aspoň nějaké základní principy vnáší do tohoto netransparentního procesu. Nebude možné tyto zakázky schvalovat ve střetu zájmů. Nebude možné zakázky dávat firmám, které jsou z offshore a nemají zkušenosti a tak dále. Ten text je probraný, je to nějaká možná varianta, ale já pro ni neholduji, protože si myslím, že principiálně bychom říkali: Pojďme uvolňovat stavidla stamilionů korun na další půlrok.

Co bych ještě doplnil k tomu samotnému textu. I on sám podle mě, jak je to napsané, není úplně moc kvalitní. Co se týkalo reakcí MMR, které tady dnes není, překvapila mě ta jejich reakce. My jsme tady řešili střety zájmů, evidenci skutečných majitelů, jestli si to dobře pamatujete, bojovali jsme, aby se zákon upravil tak, aby bylo odhalováno. To jim vlastně nevadilo, tohle se jim také líbí. Já mám úplně z toho celého pocit, že tady musíme jen zadávat za půl roku miliardy korun, aby to teklo a tak dále. Takže jen říkám za mě, určitě budu pro zamítnutí zákona. Kdyby náhodou neprošlo, tak je tady pozměňovací návrh garančního výboru.

Ještě bych se krátce vyjádřil k tomu, co tady máme ještě z hospodářského výboru. Chápu vaše motivy. Ten přílepek je špatná věc, pojďme to zhojit. Ale zkušenost, kterou máme, už to jednou zamítli. Vím, že každá snaha dobrá, ale to riziko, že to zamítnou znovu, je velké. Kvůli tomu bych se nevzdával toho, abychom dali najevo, že korupční zákony by Senát zkrátka podle mého názoru schvalovat neměl. Nejsem člověk, který by byl moc kritický v nějakých oblastech, ale v této oblasti se tomu dlouho věnuji, nejsem sám, už to ustřihnu, mám být ticho, prosím o podporu zamítnutí zákona, případně potom ten pozměňovací návrh.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan senátor Zdeněk Nytra. On má přednostní právo pořád, teď tady není, takže další na řadě je paní senátorka Adéla Šípová, prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Já vás také důrazně prosím o zamítnutí tohoto zákona, protože opravdu není potřeba. Já jsem tři roky dělala administrace veřejných zakázek a skutečně není potřeba. Myslím si, že pan poslanec s právním vzděláním to ví nebo by měl vědět, protože opravdu máme v zákoně dostatečné mechanismy k tomu, abychom mohli nakupovat i v dobách krize. Pokud bychom ho přijali, otevřeme opravdu stavidla. Bude možné koupit cokoli, od kohokoli, za jakoukoli cenu a bez možnosti kontroly ze strany ÚOHS.

Já sama ještě k tomu přílepku, který se tady rozebírá. Já si myslím, že tento je trošku argumentací k tomu... Byla a jsem stále zastáncem odpovědného zadávání. Zrovna touto cestou si nemyslím, že bychom měli umožnit otevřít tu bezednou studnu. Takže prosím o zamítnutí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní senátorko, omlouvám se panu Nytrovi, který nechtěl přednostní právo, takže další na řadě je pan senátor Miroslav Adámek. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové, jenom úplně krátce. My jsme to podrobně rozebírali na komisi. On to tady shrnul pan kolega, senátor Wagenknecht. Já s ním naprosto souhlasím. Já jsem se na komisi zdržel, chci vysvětlit proč. Protože jsem zvažoval ty hodnoty, jestli hospodářský výbor nebo to, co tady bylo řečeno. Máme to každý z nás na miskách vah. Naprosto souhlasím, co bylo řečeno, že máme určité principy, které jsou brzdou. Principy i na komisi byly to, co jsme rozebírali, zmiňované ministerstvo vnitra a zadávání zakázek na antigenní testy a další, kde jsme se tomu věnovali. Věnujeme se dalším věcem.

Ale v tuto chvíli vás chci poprosit pro schválení toho hospodářského výboru, protože to teď u mě nějakým způsobem aspoň drobně převažuje, pro to, abychom odstranili tento s prominutím nesmysl, který tam je. Protože, rozebírali jsme to i u potravinového zákona. Prostě zadávání veřejných zakázek nejsou jednoduchá. Setkáváte se s tím mnozí z vás, viz jeden příklad za všechny, byť z jiné oblasti, ale kdy starosta zadá opravení školky, v dobré víře, chce reference od firmy na stavbu škole a úředník mu to shodí, protože měl chtít reference na stavbu veřejné prospěšnosti. Já se ptám, opravdu má školka stejné parametry jako stavba veřejné prospěšnosti? Těchto případů bychom každý z nás našli několik. Takže chci poprosit schválení toho hospodáře. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Další pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, dobrý večer, vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Většina toho už tady byla řečena, včera touto dobou projednávaný zahrádkářský zákon byl hrozně důležitý a potřebný zákon ve srovnání s tímto zákonem, protože jsou další dva odstavce toho paragrafu, které naprosto umožňují to, co se chce realizovat tímto.

Chtěl bych upozornit, že ten zákon byl do sněmovny předložen někdy v půli loňského roku. Od září jedeme na vlně a dnes je 18. března a dostává se nám na projednávání, takže je opravdu hodně potřebný, to je druhý důvod.

Třetí věc, která s tím rámcově souvisí, my jsme tady diskutovali s panem ministrem průmyslu a obchodu i dopravy a vicepremiérem o státních hmotných rezervách, o nákupech, tuším, někdy v listopadu nebo v prosinci, kdy já jsem ho upozornil, že státní hmotné rezervy od března v registru smluv nemají ani jednu smlouvu na nákup ochranných pomůcek. Přitom v televizi vidíme každý den nebo minimálně každý týden, jak se vybavují a tak dále na řešení covidu. Pan ministr slíbil, že se na to určitě podívá, reakce nula.

To všechno jsou argumenty pro to ten zákon zamítnout. Mně by se. Přiznám se, je to v podstatě nesmysl, vytáhnout ty čtyři paragrafy, které tam jsou, nebo ty 4 body a vložit tam ty 2 body pana senátora Strnada, ale takhle se snad Senátu nebude chovat. Takže s vědomím toho, že ten zákon je špatný, tak ho pojďme vylepšit tím, že podpoříme pozměňovací návrh hospodářského výboru. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit? Pan navrhovatel se chce vyjádřit a my se mezitím vystřídáme. Vy se, pane navrhovateli, zatím vyjádřete.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Zdeněk Ondráček:  Děkuji. Já úplně ve zkratce, protože vidím, že je 21 hodin a jednáte dlouho, já si dovolím akorát reagovat na tu časovou osu, proč to trvalo tak dlouho. Protože, bylo to zmíněno, pan senátor Kárník o tom hovoří, jak to přišlo, kdy to bylo, proč to vázla atd. Ano, já jsem na jednáních výboru i stálé komise říkal, že jsem členem ústředního krizového štábu od toho loňského jara. Možná by někdy nebylo špatné, kdybyste to viděli, to jednání. Ono v mnohém to člověku otevře oči, jak to v tomhle státě funguje. Někdy to je spíš na pobrečení, ale je to prostě všechno překotné. Je to překotné, je to divoké. Když vidíte, jak se vyvíjely ceny na jaře, respirátorů nebo ochranných roušek, tak to byly desítky procent denně. Tam to lítalo nahoru, dolů. Prostě říct, že to nakupíte za ty nejlacinější peníze, nebylo v tu chvíli, protože celý svět v tu chvíli chtěl ochranné pracovní pomůcky. On je v podstatě chce stále, akorát se to vyvíjí. Přecházíme na FFP2, popřípadě FFP3. Čeští výrobci se zapojili, což je samozřejmě správně, ale když to přišlo, to jarní období, tak jsme na to tím způsobem reagovali v tom výboru. Ten materiál jsme předložili a zpracovali za pomoci při tom trojstranném jednání, MPO, Správa státních hmotných rezerv a Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, který k tomu má nejblíže, protože dostáváme pravidelné zápisy z jednání ústředního krizového štábu. Dva členové výboru jsme členy ústředního krizového štábu, takže máme možnost to sledovat v přímém přenosu.

Ale nastala situace, kdy samozřejmě měsíc vlády, než k tomu zpracovala stanovisko a přišlo to období, kdy se první vlna ukončila. V podstatě všichni jsme se radovali, že to máme nějakým způsobem za sebou. Přišly parlamentní, vládní a jiné prázdniny a všichni jsme asi čekali, že to bude v pořádku a že se nic nestane. Bohužel nestalo se tak. Přišla ta podzimní vlna, kdy vláda okamžitě musela zase začít jednat. Jednala tak, že samozřejmě vyhlásila nouzový stav, kterým bohužel žijeme už asi pátým měsícem nebo kolikátým, čtvrtým určitě. V tu chvíli si uvědomila, že nic takového nepotřebuje, protože jede podle toho nouzového stavu. Jenže blíží se doba, kdy stále častěji v Poslanecké sněmovně říkáme, konec nouzového stavu, je potřeba začít dělat něco jiného, protože se vám, milá vládo, nedaří tu pandemii nějakým způsobem brzdit.

Prošel i vámi tady pandemický zákon a myslím, že jste ho vraceli nám a u nás byl nějakým způsobem kolegy přehlasován, je teď v účinnosti, který v podstatě může nahradit ve většině ten nouzový stav. My o prodloužení stavu máme znovu jednat příští týden. Ještě nevíme, jestli to bude ve čtvrtek, nebo v pátek. Vidíte, že dneska je čtvrtek a my nevíme, co budeme dělat ještě příští týden, protože vše je překotné a my jenom ty informace získáváme, poměrně nepřehledné, častokrát i třeba jenom hodinu dvě před jednáním Poslanecké sněmovny.

Na základě toho ta vláda si uvědomila, že je potřeba tedy nějakým způsobem tu problematiku vyřešit a hledala, jestli bude předkládat svůj vlastní návrh. Nakonec v rámci nějaké politické dohody, protože pod tím materiálem jsme podepsáni čtyři zástupci politických klubů, byla vytvořena nějaká dohoda s vládou, že použijí tento náš materiál, tento tisk jako nosič. V podstatě tím, že tam byla ta dohoda mezi Správou státních hmotných rezerv a ministerstvem pro místní rozvoj a kolegové a kolegyně, kteří se účastnili těch jednání výborů i stálé komise, slyšeli vyjádření pana Hofmana, což je pracovník ministerstva pro místní rozvoj, který říkal, že tam ten problém s tím evropským právem a těmi ostatními věcmi prostě není. A že oni ho vnímají tak, jako že je to prostě jistota pro to, aby Správa státních hmotných mohla nakupovat.

Problémy, které zmiňoval pan kolega, senátor Wagenknecht, jsou problémy, my je také vnímáme, ale jsou to věci, které jdou za ministerstvem vnitra, za ministerstvem zdravotnictví. Já bych byl velmi rád, kdybychom ty nákupy centralizovali a právě aby probíhaly přes Správu státních hmotných rezerv. Nemůžeme říct, že neexistují kontrolní mechanismy. Máme kontrolní mechanismu, jak MPO, tak NKÚ. My jsme jednali několikrát i s NKÚ, který v rámci své kontrolní činnosti se na tyto věci zaměří.

Samozřejmě jsou i ty věci v rámci trestního práva, o kterých hovořil pan senátor Wagenknecht. Ano, i orgány činné v trestním řízení se jednotlivými zakázkami mohou zabývat. Je to správně. Je to správně. Ale také je potřeba říci, že když přijdeme s nějakou nebo přijde vláda s nějakou potřebou udělat nějaký nákup, ten nákup je potřeba udělat v řádu, když ne hodin, tak několika dní, tak jako se nakupovaly třeba ty antigenní testy neinvazní pro žáky ZŠ nebo teď do těch podniků. Jsou to objemy zakázek v milionech. Ta letadla mezi ČR a nejčastěji Čínou, kde se to nakupuje, prostě létají permanentně. Je tahle situace.

Takže já samozřejmě vnímám vaše výhrady, které k tomu jsou, k těm pozměňovacím návrhům, které jsme zmínili, já jsem dnes měl možnost na výboru pro bezpečnost hovořit se třemi kolegy spolupředkladateli, čtvrtý ještě stále marodí s covidem, takže jsem je s tím seznámil, s těmi jednáními, kterých jsem se účastnil v minulém týdnu a v úterý na stálé komisi. V podstatě seznámil jsem je s těmi dvěma pozměňovacími návrhy, které jsem zatím znal, které zatím jsou. To znamená, řekněme, ty odpady a ten od pana kolegy Wagenknechta. S těmi odpady, vzhledem k tomu, že s nimi vyjádřilo nějakou podporu i ministerstvo pro místní rozvoj, byť to vnímáme, a vnímáte to i vy, kolegové, že to přílepek je, já za sebe a za předkladatele říkám, že s tím problém nemám, protože to je věc, která asi je správná. Nejsem ten člověk, který dělá tuto problematiku, takže dám na radu odborníků v této věci. Já, když mně ministerstvo pro místní rozvoj i veřejně zde na těch jednáních říkalo, že ano, a dávalo tomu tu podporu, tak klidně dám tu podporu i v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně v případě, že by to tam doputovalo. Ovšem s tím druhým návrhem pana kolegy Wagenknechta, ten problém tam je, protože když si přečtete ten jeho proces, který by byl, to zadávání veřejných zakázek v podstatě posune v řádech několika dalších dní, protože to už nevyhlašuje Správa státních hmotných rezerv, ale vláda ČR.

Takže jenom úplně v tom závěru, abyste také znali moje stanovisko k vašim pozměňovacím návrhům. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli se k obecné rozpravě chtějí vyjádřit zpravodajové další, tedy pan senátor Strnad? Nechce. Ano, já vás vidím, ale neviděl jsem žádný signál. Pan senátor Kárník? Nechce také. Tak prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby se k té právě proběhlé rozpravě vyjádřil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Budu opět časově úsporný, protože je hodně hodin. Vystoupilo 7 kolegů senátorů, z čehož byla jedna kolegyně senátorka. V průběhu debaty proběhla podpora pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Dále tady byla podpora na zamítnutí zákona jednoho kolegy senátora, vlastně dvou. Pak tady ze strany pana předkladatele tedy bylo komunikováno, co by podpořil on sám, co by nepodpořil. Jenom já krátce dodám k tomu nepodpoření návrhu garančního výboru, ano, je to zpoždění možná o jeden den. V řádu miliard korun si myslím, že to možná za to stojí. Tak to jenom za mě.

Nicméně věcně tedy padly dvakrát návrhy na zamítnutí, z komise a z výboru. Potom máme tady dva pozměňovací návrhy, můžeme asi nejdřív hlasovat o zamítnutí zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, přesně tak. Je to, jak jste uvedl. Budeme hlasovat. Nemáme návrh na schválení. Nemáme. Pardon, to jsou rady, jak zastrčit kartu. Máme pouze návrh na zamítnutí. Já spustím znělku.

Ještě předtím, než budeme hlasovat, je tady žádost na reset. Prosím, vytáhněte svoje karty.

Chviličku ještě vyčkáme. Pro ty pozdě příchozí jenom oznamuji, že jsme resetovali, tak si, prosím, vytáhněte kartu a znovu zasuňte. Budeme hlasovat nyní o návrhu zamítnout tento zákon. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku, spouštím hlasování a stiskne ruku... Tedy „stiskne“, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 71 se ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 39, proti byli 2. Návrh byl přijat. Návrh, tak jak nám byl předložen, byl zamítnut. My ještě budeme... Tak, my ještě... (Jeden z kolegů: Pověření zpravodaje ještě.) Ano, prosím, pane senátore?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Co se týká pověření do sněmovny pro obhajobu toho zamítnutí, navrhl bych sebe a kolegu Kárníka, jestli nevadí? Protože my jsme měli tento návrh stejný. Teď nějaký třetí odvážný senátor, kdo by nám ještě pomohl? Nikdo tady nevystupoval negativně, nevím, kdo by se chtěl přihlásit k tomu to jít obhájit? Kolegyně Šípová! Výborně. Tak jo, děkujeme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, takže máme paní senátorku Šípovou, pana senátora Kárníka, pana senátora Wagenknechta jako ty, kteří náš postoj, naše rozhodnutí budou obhajovat v Poslanecké sněmovně. (Jeden z kolegů: A pořadí?) Prosím? Pořadí: Wagenknecht, Kárník, Šípová. Pardon, bez jmen, titulů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Ano, dáma poslední.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Takže o tom budeme hlasovat. Nebudu spouštět znělku, spustím rovnou hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 72 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu poslanci, že mezi nás přišel.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Václava Lásky a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství

Tisk č. 58

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh senátního návrhu zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 58. Prosím, aby ho uvedl pan senátor Václav Láska.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, přicházím před vás s návrhem novely, která je obsahově velmi, velmi krátká a stručná. O to složitější je její odůvodnění. Obsahově je to o tom, že ze zákona o umělém přerušení těhotenství navrhujeme vypustit § 10 zákona, který hovoří o tom, že umělé přerušení těhotenství se neprovede cizinkám, které v České ještě socialistické republice, jak je dikce toho zákona, se zdržují pouze přechodně. V práci znamená toto ustanovení, že někteří lékaři cizinkám, občankám EU, zákrok provádějí, protože mají za to, že tady má přednost evropské právo a dikce tohoto paragrafu je v rozporu s evropským právem, část lékařů zákroky odmítá provést s tím, že se vystavují nebezpečí trestního stíhání.

Česká lékařská komora doporučuje lékařům a svým členům zákroky umělého přerušení těhotenství na cizinkách neprovádět, aby se nevystavili trestnímu stíhání. My jsme v reakci na to připravili tuto novelu, která to problematické ustanovení, které vystavuje české lékaře riziku tohoto trestního postihu, navrhli vypustit, aby bylo zřejmé a jednoznačné, že tento zákrok se i cizinkám, které se tu zdržují přechodně, provádět může.

Důvodová zpráva má asi 15 stránek, protože jsem se snažil reagovat hned na první dobrou na všechny námitky a dotazy, které k tomu jsou. Já si v tuto chvíli nejsem jist, jestli je třeba tuto diskusi rozpoutávat už při prvním čtení, takže v tuto chvíli své úvodní slovo ukončím. Pokud se ukáže v následné diskusi, že je to třeba, tak jsem k tomu připraven.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pan senátor Láska ukončil své úvodní krátké slovo. Konstatuji, že organizací výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Romana Krause. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tady bylo stručně řečeno, co je účelem tohoto návrhu senátního návrhu o změně zákona o umělém přerušení těhotenství.

Hlavním problémem je, že to je zákon starý z roku 1987, ten zavdal proud různých interpretací, jak bylo řečeno.

Dle platné právní úpravy je stanoveno, že umělé přerušení těhotenství se neprovádí cizinkám, které se v ČR zdržují pouze přechodně kromě výjimek, které jsou popsané z ministerstva zdravotnictví, nicméně naším vstupem do EU došlo k další interpretaci, jestli tedy občanky EU jsou tímto zákonem postiženy a tím nařízením o přechodném pobytu, nebo ne. Byly zde různé interpretace, ať už ze strany právníků fakultních nemocnic, České lékařské komory, stejně tak zástupce ombudsmanky svého času. Proto tedy skupina senátorů v čele s panem senátorem Láskou připravila Senátu návrh o změně zákona. Já jenom požádám o to, jestli by tento návrh změny senátního návrhu zákona o umělém přerušení těhotenství mohl být přikázán zdravotnímu výboru.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí paní senátorka Šárka Jelínková. Prosím, paní předsedkyně klubu KDU-ČSL.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezký večer, pane předsedající, vážený pane kolego, kolego předkladateli, kolegyně, kolegové, já budu také velmi stručná vzhledem k pokročilé době. Podávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. Velmi stručně mé odůvodnění. Poslouchala jsem samozřejmě překladatele i zpravodaje tohoto tisku, přesto se domnívám, že se nacházíme v době pandemické, kdy naše zdravotnictví bojuje o každý život každého člověka doslova do posledního výdechu. Zdravotníci jsou přehlceni, pomáhají si navzájem na odděleních, chodí na JIP. Ani to světlo na konci tunelu, ve kterém bychom mohli vidět, že už třeba bude i větší část našeho obyvatelstva proočkována a že se jim trošku uleví, věřte, že určitě si naši zdravotníci, kteří znají tu realitu, neplánují žádnou letní dovolenou, protože nastane další zatížení zdravotnického systému, protože je potřeba řešit dlouhodobě odkládané zdravotnické úkony atd.

Je potřeba se zaměřit na prevenci. Navzdory tomu, co tady říkali kolegové, myslím si, dle mého názoru, je to i názor našeho klubu, jde o rozšíření nebo takové nějaké zlegalizování toho okruhu cizinek, který by, když to řeknu jednoduše, využíval naše zdravotnictví, myslím si, že v této době to není zákon, kterým bychom se chtěli zabývat. Takže navrhuji zamítnutí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nevidím nikoho. Rozpravu končím. Ptám se pana senátora Lásky jako navrhovatele, chce-li se vyjádřit?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Jenom velmi krátce. Oba myslíme na zájmy českých lékařů. Už dneska lékaři například v Moravskoslezském kraji tyto zákroky provádějí. Provádějí je s tím rizikem, že můžou za to být trestně stíháni. Takže myslím si, že i v zájmu českých lékařů a pro jejich ochranu je třeba, aby tento zákon byl přijat. Co se týká té doby, kdy by nabyl účinnosti, myslím, že všichni známe, jak složitá a dlouhá je cesta senátních návrhů zákonů. Pokud dnes to přikážeme do druhého čtení, tak když nabudeme účinnosti v půli příštího roku, tak to budu považovat za velký úspěch. Ten argument, tím, že bychom teď ohrozili lékaře nějakým zatížením, ten prostě není na místě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím pana senátora Krause jako zpravodaje pro 1. čtení, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Roman Kraus:  V proběhlé rozpravě vystoupil jednak navrhovatel za skupinu senátorů, pan senátor Václav Láska, jednak vystoupil zpravodaj určený. Byly podány dva návrhy. První návrh postoupit, přikázat tento návrh senátního návrhu změny zákona zdravotnímu výboru, tedy propustit ho do 2. čtení, druhý návrh byl zamítnout.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, protože nebyl podán návrh vrátit k dopracování, tak jako druhý je v pořadí hlasování návrh zamítnout. Teprve potom by se hlasovalo o dalším postupu. Takže návrh paní senátorky Šárky Jelínkové zamítnout tady padl. My přistoupíme k hlasování, ovšem po znělce.

Prosím, klid. Teď budeme hlasovat o návrhu paní senátorky Šárky Jelínkové, tento návrh zákona zamítnout. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 73 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 14, proti bylo 27. Návrh nebyl přijat.

Můžeme hlasovat o přikázání tohoto zákona. OV navrhl, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro zdravotnictví, dále aby návrh projednal ÚPV. Je to tak v pořádku, pane zpravodaji? Ano. Takže to je další věc, o které nyní budeme hlasovat. Garanční výbor zdravotnický a dále ÚPV.

Spouštím hlasování, už to je bez znělky. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a také zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 74 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 47, proti byli 4. Návrh byl přijat.

Ptám se, jestli má někdo ještě nějaký jiný návrh? Vidím, že ne, končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu senátorovi Láskovi i panu senátorovi Krausovi.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, což je Zpráva o peticích doručených Senátu PČR... Je to zpráva o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2020. Obdrželi jsme ho jako senátní tisk č. 43. Jednací řád Senátu ve svém § 119a předpokládá, že vláda předkládá nejméně jednou ročně zprávu o přejímání závazků... (Jeden ze senátorů upozorňuje, že tento zákon již byl projednán.) To není on... Tady jsem měl špatné noty, omlouvám se. Ještě jednou... Teď v tom mám zmatek. Teď jsou petice, ne? Teď jste mi to, pane Knotku, vyhodil. To byly jiné desky a jiný obsah. Já tady mám dvakrát legislativní závazky a ani jednou petice. Chviličku počkáme... Já tady nemám prezidiálku, ale mám tady i tu zprávu. To jsou legislativní závazky, ty nechci... Nemám prezidiálku. Musíme vytisknout prezidiálku. Abychom se nezdržovali, než organizační oddělení vytiskne prezidiálku k tomuto bodu, tak bych navrhl změnu programu, že bychom nejprve projednali to usnesení Senátu k Pravidlům spolufinancování ESF+ pro plánovací období 2021 až 2027. Je to možné? (Jan Horník: Musíme hlasovat.) Já vím, že musíme hlasovat. Jenom se vizuálně ptám. O tom budeme hlasovat, že změníme program. Nejprve projednáme ten bod, který je pro nás číslo 31. Kdo s tímto souhlasí, spouštím hlasování, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 75 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme přistoupit k tomuto bodu, kterým je, ještě jednou opakuji,

 

Návrh usnesení Senátu k Pravidlům spolufinancování ESF+ pro plánovací období 2021 - 2027

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Návrh usnesení nám byl rozdán na lavice. Projednávání tohoto návrhu jsme odročili. Všichni si na to pamatujeme. Poprosím paní senátorku Šárku Jelínkovou jako navrhovatelku, aby se ujala úvodního slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Děkuji, že vás tady ještě zůstalo tolik i na projednávání tohoto bodu. Jak už řekl pan předsedající, vracíme se k bodu, který už byl odročen. Ale který se na té 6. schůzi pléna Senátu jmenoval Návrh usnesení k převodu finančních prostředků z ESF+ pro plánovací období 2021 až 2027.

Jak asi většina z vás zaznamenala, to usnesení jsme teď přejmenovali, protože jedna část toho usnesení, kterým jsme chtěli vyzvat vládu, aby nepřeváděla již tak snížené finanční prostředky z ESF+ do Fondu soudržnosti, tak to už nastalo. Na dalším jednání vlády po tom našem odročení tohoto bodu.

Nicméně ještě další část toho usnesení, která tam byla i v tom původním, je pořád ještě ve hře. Vláda by se právě měla ještě vyjádřit i k Pravidlům spolufinancování tohoto ESF+ pro případné příjemce těchto dotací. Tento bod je stále aktuální, proto bych vás chtěla požádat o to, abychom se tímto bodem taky zabývali. Já vám k tomu aspoň řeknu, pokusím se stručně, aby to nebylo jenom takové povídání a plakání nad rozlitým mlékem, i nějaká čísla.

Ve stávajícím programovém období 2014 až 2020 byla míra spolufinancování pro projekty nestátních neziskových organizací zajišťujících veřejně prospěšnou činnost stanovena na 0 procent. Došlo k odstranění výjimky, která umožňovala ve čtyřech definovaných... Byla tam výjimka ve čtyřech definovaných oblastech, podpora nebo ochrana osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob, sociální služby a aktivity sociálního začleňování, aktivity v oblasti vzdělávání, aktivity sociálních a hospodářských partnerů v oblasti sociálního dialogu. Měly tehdy nulový vlastní podíl příjemce.

Odklon od tohoto nastavení pro nadcházející období 2021 až 2027 nebyl ze strany ministerstva financí nějak podrobněji vysvětlen. Nestátní neziskové organizace, resp. subjekty poskytující veřejně prospěšnou činnost jsou například: obecně prospěšné společnosti, spolky, ústavy, církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, které svými aktivitami významně přispívají k naplňování cílů politiky a specifických cílů ESF.

Na základě dostupných dat se tyto organizace podílely na čerpání např. Operačního programu Zaměstnanost 2014 až 2020 ve výši 22 procent. Z celkového počtu 8415 příjemců bylo 3893 příjemců z řad nestátních neziskových organizací. Tyto organizace poskytují veřejně prospěšné služby a činnosti, které sám stát ani podnikatelská sféra nejsou schopny zajistit. Umí reagovat a reagují na slepá místa v systému služeb nebo doplňují omezenou a nedostatečnou nabídku služeb poskytovaných veřejným sektorem. Řeší závažné sociální problémy, jejichž prohlubování by s sebou přineslo další sociální propad cílových skupin a negativní ekonomický dopad na veřejné finance.

Požadavek na spoluúčast ve výši 5 %, resp. i 10 %, by vyloučil z možnosti čerpání většinu subjektů poskytujících veřejně prospěšnou činnost, a to nejen těch menších a středních.

V této souvislosti je nutné připomenout, že navzdory cílům, které stanovila státní politika vůči nestátním neziskovým organizacím na období 2015 až 2020, se dlouhodobě nedaří a podíl ve státních neziskových organizacích na čerpání fondu EU zvýšit, se nedaří tento jejich podíl zvýšit.

V programovém období 2014 až 2020 dokonce poklesl a pohybuje se pod 2 % z celkového objemu prostředků.

Kladení jakýchkoli dalších překážek pro realizaci veřejně prospěšných projektů příjemci z řad nestátních neziskových organizací je tak v rozporu se schválenými prioritami vlády ČR a je pro stát nevýhodné jak z hlediska ekonomického, tak i z hlediska dosahování jeho cílů a realizace priorit.

Navrženým spolufinancováním by tak došlo k výraznému poklesu schopnosti subjektů poskytujících veřejně prospěšnou činnost, čerpat prostředky z ESF, žádat a potřebné služby zajistit. To v konečném důsledku povede k zásadní redukci dostupnosti a kvality služeb pro nejohroženější obyvatele ČR a prohloubení sociálních problémů ve společnosti, jejichž řešení bude stát českou společnost nemalé finanční prostředky a investice.

Na základě stávajících zkušeností lze tedy očekávat, že ministerstvem financí navržená míra spolufinancování bude představovat překážku především pro malé a střední, nejen pro ně, jak už jsem říkala, které řeší praktické problémy různých ohrožených skupin české společnosti na lokální a komunitní úrovni.

Z výzkumu i firemního dárcovství ČR z roku 2018 tedy, novější nemáme, realizovaném na vzorku 8000 podnikatelských subjektů, vyplývá, že některé veřejně prospěšné oblasti nemohou spoléhat na firemní ani ne soukromé zdroje, protože jde o oblasti, které nejsou vnímány... Které jsou veřejností vnímány negativně nebo přinejmenším rozporuplně. Typickým příkladem je i podpora Romů, řešení problému bezdomovců, provoz azylových domů či podpora boje proti závislostem, pomoc osobám propuštěným z výkonu trestu a další sociální oblasti.

Na podporu těchto aktivit nelze logicky využívat ani veřejné sbírky.

Například z dotazníkového šetření mezi příjemci Operačního programu Zaměstnanost k nastavení spolufinancování pro období 2021 až 2027, které uspořádalo ministerstvo práce a sociálních věcí, už v červenci 2019, vyplynulo, že tyto organizace, které tvořily nejvyšší procento respondentů tohoto výzkumu, 44 procent, uvedly, že nemají kde získat prostředky na spolufinancování. Varianta bez spolufinancování je v podstatě jedinou akceptovatelnou možností realizace projektu v příštím období.

Zvlášť v současné době, kdy můžeme očekávat celkové zhoršení socioekonomické situace v souvislosti s dopady pandemie covid-19, které povede nejenom ke snížení soukromého dárcovství, ale také ke snížení financování z řad veřejnoprávních subjektů, i rozpočty územně samosprávných celků, by navržený podíl spolufinancování u příjemců z definovaných subjektů měl za následek výpadek veřejně prospěšných služeb a činností na pomoc nejohroženějším skupinám obyvatelstva, které tento typ příjemců dlouhodobě zajišťuje, ve svém důsledku by byl kontraproduktivní, neboť stát by musel tyto činnosti zajistit ze svých zdrojů.

Nutno podotknout, chci tady říci i názor ministerstva financí, které neakceptovalo tyto zásadní připomínky, od většiny připomínkových míst, včetně ministerstva práce a sociálních věcí, k pravidlům spolufinancování s tím, že, a teď cituji ministerstvo financí, právě s ohledem na omezené finanční možnosti příjemců z řad veřejně prospěšných subjektů poskytujících sociální služby, byla do návrhu pravidel zapracována možnost řídícího orgánu rozhodnout o snížení minimálního podílu příjemce v případě, že se jedná o nezbytné celospolečensky přínosné aktivity, u kterých se očekává nízká absorpční kapacita a které by jinak musel financovat stát.

Přesto si myslím, že stávající, a nejenom já tedy, stávající formulace není zcela jednoznačná. Pojem nezbytné, společensky přínosné aktivity není v materiálu nějak specifikován. Dále není zřejmé, jak by proces rozhodování o snížení míry financování měl v praxi probíhat. Navíc po vyhlášení výzvy již nelze míru spolufinancování příjemcům měnit.

Jde nám tedy o to, aby například i rozhodnutí řídícího orgánu o snížení míry spolufinancování příjemců nebylo třeba i zpětně zpochybňováno ze strany některých subjektů.

Z výše uvedených důvodů vás chci tedy požádat o podporu usnesení, které bylo projednáno na výboru pro sociální politiku dne 9. 3., bylo zde jednohlasně schváleno, tím tedy vyzýváme vládu, aby rozhodla o přepracování Pravidel pro spolufinancování pro plánovací období 2021 až 2027, tak jak tomu bylo v minulém plánovacím období.

Pokusila jsem se být stručná, i když jsem příliš nebyla. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Byla jste i velmi rychlá, paní senátorko, že se máte posadit ke stolku zpravodajů, je vám jasné. Nyní prosím zpravodaje VEU, který také přijal usnesení, jež jsme obdrželi na lavice, pana senátora Mikuláše Beka, o krátké slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, VEU se touto věcí zabýval na své schůzi 10. března. Naší ambicí nebylo vstupovat do návrhu toho usnesení, ale zorientovat se v přesunech alokací finančních prostředků v různých evropských schématech.

Za tím účelem jsme vyslechli zástupce MPSV, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí. Tu informaci jsme vzali prostě na vědomí. Já ji jenom velmi stručně shrnu.

V rámci toho přesunu 10% mezi sociálním fondem a Fondem soudržnosti dochází k tomu, že ve dvou operačních programech, Zaměstnanost+ a Jan Ámos Komenský, ubude v každém asi 4,5 miliardy korun, což ale vzhledem k tomu, že v tom období 2021 až 2027 ČR bude čerpat kromě standardní kohezní politiky nové nástroje, bude několikanásobně kompenzováno na té celkové úrovni. To samozřejmě neznamená, že se ty peníze dostanou tam, kde sociální výbor ty peníze by rád viděl, takže ten přesun na té nejvyšší úrovni bezprostředně neovlivňuje ty alokace. Zástupci ministerstev rovněž inzerovali, že během léta by měla proběhnout nějaká finální revize těch alokací v operačních programech právě s ohledem na to, jak se vyvine jednání o těch nových nástrojích, především toho nástroje pro obnovu a oživení, o němž jsme tady vydatně debatovali. Tolik má zpráva o průběhu toho jednání. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Organizační výbor přikázal tento materiál k projednání výboru pro sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi na lavice. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Adámek, kterému předávám slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane místopředsedo. Já úplně krátce, protože paní překladatelka to krásně všechno shrnula, takže 14. usnesením z 9. schůze, konané dne 9. 3., k Pravidlům spolufinancování ESF+ pro plánovací období 2021 až 2027. Po zprávě, po vystoupení senátorky Šárky Jelínkové, zástupců MPSV, MPO a ministerstva pro místní rozvoj výbor:

I. projednal návrh Pravidel spolufinancování Evropského sociálního fondu,

II. doporučuje Senátu PČR přijmout usnesení, které je přílohou tohoto usnesení,

III. určuje zpravodajku, sice paní senátorku Šárku Jelínkovou, ale ona je tady v pozici navrhovatele, takže mě,

IV. pověřuje místopředsedu výboru Senátu Jiřího Voseckého, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil i vy ke stolku zpravodajů. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se paní senátorky Jelínkové, jestli ještě něco chce dodat? Nechce. Pan senátor Mikuláš Bek? Také ne. Pan senátor Miroslav Adámek? Také ne.

Můžeme přistoupit k hlasování a budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Adámek. Máme ho v písemných podkladech, je to usnesení, které má 5 bodů. 5 bodů, ve kterých děkujeme, zdůrazňujeme, jsme znepokojeni, vyzýváme vládu a pověřujeme předsedu Senátu. Spustím znělku.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení Senátu PČR k Pravidlům spolufinancování ESF pro plánovací období 2021 až 2027, hlasuje pro, já spouštím hlasování, zvedne ruku zároveň. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 76 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení Senátu byl přijat. Já končím projednávání tohoto bodu.

(Šárka Jelínková: Děkuji kolegovi.) Také děkujeme.

Můžeme přistoupit k poslednímu bodu, kterým je

 

Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2020, Výroční zpráva o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přehled ostatních podání a dotazů za rok 2020 a Výroční zpráva za rok 2020 pro mediální oblast

Tisk č. 45

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Zprávu jsme obdrželi spolu s usnesením výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako senátní tisk č. 45. Přednesením zprávy byl pověřen pan senátor Jiří Drahoš, kterého nyní prosím o seznámení se zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Drahoš:  Hezký pozdní večer. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já to vezmu stručně. Jde vlastně o tři zprávy ze 17. usnesení našeho výboru. Zpráva o peticích, Výroční zpráva o podávání informací a Výroční zpráva pro mediální oblast. Všechno za rok 2020. Výbor po debatě a úvodním slovu atd. schvaluje zprávu o peticích. Bere na vědomí výroční zprávu o podávání informací, bere na vědomí výroční zprávu pro mediální oblast. Zatřetí, doporučuje Senátu vzít příslušné zprávy na vědomí. Začtvrté, určuje zpravodajem pro jednání senátního tisku mě. Zapáté mě taktéž pověřil, abych toto usnesení předložil předsedovi s tím, aby na nejbližší schůzi byl zařazen tento bod s dlouhým názvem. Pane předsedající, já myslím, že to je všechno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já jsem ty dlouhé názvy už přečetl. Prosím, abyste, pane senátore, zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. Tu rozpravu právě teď otevírám. Vidím, že se do ní jako první hlásí... Nehlásí, pan senátor už chtěl hlasovat. Ještě jsem nevyzval. Rozprava je otevřena. Ptám se, jestli se do ní někdo hlásí? Nikdo se nehlásí. Takže rozpravu zároveň končím. Pan senátor Drahoš nebude hodnotit průběh rozpravy. Jenom předneseme návrh usnesení a my přistoupíme k hlasování. To usnesení tady jasně bylo řečeno. To je to, které máme k dispozici. Je tam, že schvalujeme, bereme na vědomí, doporučujeme. O tom budeme právě teď hlasovat. Nebudu asi už spouštět znělku. Zato spustím hlasování. Kdo s tímto usnesením souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

(Z pléna: Bude znělka?) Říkám, že nespouštím, protože jediný, kdo odešel, je pan senátor Horník, a toho jsem viděl přicházet. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Tak v tomto hlasování č. 77 se ze 53 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu a jako včera končím i projednávání nebo jednání této schůze. Dneska o hodinu dříve než včera, přesto vám děkuji. Přeji příjemný zbytek večera a dobré cesty domů. Pokud jedete domů.

(Jednání ukončeno v 21.49 hodin.)