Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 12.08.2020

(1. den schůze – 12.08.2020)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 26. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh organizačního výboru podle § 49 odstavce 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se ustanovení zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve zněních pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána dne 27. července 2020. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Jiří Oberfalzer, Petr Vícha, Pavel Štohl, Václav Hampl, Jaroslav Malý, Ivo Bárek, Miroslav Antl, Jiří Dušek, Jiří Cieńciała. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. Takže je aktuálně přítomno, respektive registrováno 56, kvórum 29. Nyní tedy podle § 56 odstavce 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 26. schůze Senátu byli senátoři Pavel Karpíšek a Zdeňka Hamousová. Zdeňka Hamousová taky kývá, souhlasí. Má někde připomínky k tomuto návrhu nebo návrhy na doplnění, rozšíření? Není tomu tak, takže spustím znělku a poté přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 26. schůze Senátu byli senátoři Pavel Karpíšek a Zdeňka Hamousová. Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo souhlasí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně je přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvórum 36, hlasování č. 1, pro 70 přítomných senátorů, návrh byl přijat. Konstatuji, že ověřovateli této schůze byli určeni senátoři Pavel Karpíšek a Zdeňka Hamousová.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 26. schůze Senátu. Upravený návrh vám byl rozdán na lavice, tak si ho, prosím, vezměte před sebe. Jak tam můžete vidět, jednání, pokud pořad schválíme, zahájíme projednáním senátního tisku č. 297. Ministr obrany požádal o doplnění senátního tisku č. 195, kterým je Návrh na vyslání vojsk do Mali, Nigeru a Čadu, a to na druhé místo. Na třetí místo včera navrhl organizační výbor doplnit bod Návrh usnesení Senátu k situaci po prezidentských volbách v Bělorusku, je tam napsán kurzivou. A poté bychom projednali Výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu a případně některé další senátní návrhy, a to tím způsobem, abychom dnešní schůzi přerušili nejpozději ve 12:15 hodin. Body, které neprojednáme, bychom potom projednali, prosím, dávejte pozor, příští čtvrtek, do kdy bychom schůzi přerušili, a to tak, že by ve čtvrtek 20. srpna schůze začínala ve 14 hodin. To znamená, ještě jednou opakuji, dnešní plán je takový, prosím, při hlasování s tím nějak i počítejte, že bychom projednávali body tak, abychom skončili rozumně i s ukončenými body nejpozději ve 12:15 hodin. Z pořadu schůze navrhuji... Skončili, resp. přerušili schůzi, pardon, nikoli skončili. Přerušili schůzi ve 12:15 hodin, do čtvrtka 20. srpna do 14:00.

Z pořadu schůze navrhuji vyřadit na žádost předkladatele mezinárodní smlouvu, senátní tisk č. 264, máte přeškrtnuté, u bodu č. 5, a dále senátní tisky č. K 045/12 a K 046/12, jelikož je výbor pro záležitosti Evropské unie vzal na vědomí. Je to bod č. 6. Rovněž jsou přeškrtnuty v tom návrhu, který máte k dispozici. Také navrhuji vyřadit Volbu člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, protože prezident republiky nepředložil kandidáta.

Dále jsou tady body k zařazení. Je návrh na zařazení bodu: 1. čtení novely zákona o státních svátcích, který je předložený místopředsedkyní Senátu Miluší Horskou, máme ho pod číslem 11 v tom doplněném návrhu. Dále navrhuji zařadit Volbu kandidáta na předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů, což je bod č. 12 v tom předloženém podkladu. Dále navrhuji zařadit bod na uspořádání veřejného slyšení: Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma Střet zájmů a dotační politika. To je bod senátora Zdeňka Nytry a dalších, je to bod č. 13. Podkladový materiál jste obdrželi na stoly. Dále navrhuji zařadit Návrh usnesení Senátu k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření pro další období, předložený výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Opět materiál máte na svých lavicích. Dále organizační výbor ještě navrhuje zařadit Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za rok 2019. Všechno jsou to body 11 až 15. To znamená, to jsou návrhy, které navrhuji zařadit na základě usnesení organizačního výboru. Nyní se ptám, zda má někdo další návrhy. Už vidím, že se hlásí pan senátor Láska. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, navrhuji zařadit ještě jeden bod, a to Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma Kontrolní postupy Finanční správy. Podkladové materiály máte na svých lavicích. Navrhuji ho zařadit za senátní tisk 296, to znamená Volba kandidáta na předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Ještě jednou zopakuji návrh. Je tady návrh na zařazení bodu Návrh na uspořádání veřejného slyšení na téma Kontrolní postupy Finanční správy. Je návrh, aby ten bod byl projednán za bod č. 12, tak jak to máme dneska v podkladovém materiálu, který máme před sebou, je to tak? Děkuji. Je ještě nějaký další návrh na doplnění nebo rozšíření programu? Není tomu tak. Ptám se nyní, zda navrhujete, zda někdo požaduje, abychom o návrhu pana senátora Lásky hlasovali zvlášť, anebo zda je možné hlasovat o celém návrhu programu s tím, že tento bod tam bude zařazen tak, jak navrhl pan senátor Láska? Nikdo se nehlásí, to znamená, beru to tak, že všichni souhlasí s tím, že budeme hlasovat o doplněném a upraveném návrhu pořadu 26. schůze Senátu s úpravou, kterou přednesl pan senátor Láska. To znamená, že podle toho podkladu, který máme před sebou, za bod č. 12, to znamená za senátní tisk č. 296, bude zařazen návrh na schválení pořádání veřejného slyšení na téma Kontrolní postupy Finanční správy. Všichni víme, o čem budeme hlasovat? Takže já spouštím znělku.

Než zahájím hlasování, opakuji, že hlasujeme o doplněném a upraveném návrhu pořadu 26. schůze Senátu, tak jak nám byl předložen, s tím, že doplnění, které tam doplňujeme, bylo předneseno panem senátorem Láskou.

Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně je přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvórum 36, pro 69, doplněný návrh upraveného návrhu pořadu jednání byl schválen.

Máme za sebou úvod a můžeme začít projednávání prvního bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy

Tisk č. 297

Vítám paní ministryni financí a vicepremiérku Alenu Schillerovou v českém Senátu, poté, až se připraví, tak ji prosím, aby se ujala slova a návrh zákona nám představila. Prosím, paní vicepremiérko, máte slovo...

Jinak technicky, než začne mluvit paní vicepremiérka, prosím, všichni jste to pochopili, máte před sebou mikrofony, do kterých teď mluvit nebudete. Jsou připraveny na odpoledne, budete mluvit normálně od řečniště stejně jako nyní paní vicepremiérka. Prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy.

Návrh je poměrně jednoduchý, spočívá ve zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a zároveň tedy v navazujících úpravách zákona o dani z příjmů, v důsledku čehož dojde ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému. K faktickému zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, ve znění přechodných ustanovení, dojde zpětně k 31. březnu 2020. Z takto rozhodného dne vyplývají následující důsledky.

Daňové povinnosti, u kterých lhůta pro podání daňového přiznání uplynula v tento rozhodný den nebo později, zaniknou ze zákona. Jedná se tedy o nabytí vlastnického práva k těm nemovitým věcem, u nichž provedení vkladu do katastru nemovitostí došlo v prosinci roku 2019 a později, nebo pokud nemovitá věc není evidovaná v katastru nemovitostí, tak k nabytí vlastnického práva došlo v prosinci 2019 a později.

V současné době je účinný generální pardon ministryně financí, tedy můj, takže poplatníci, kteří ze zrušení budou benefitovat, již dnes daň z nabytí nemovitých věcí nemuseli platit. Pokud ji ale přesto zaplatili, někdy občas takový e-mail dostanu, bude jim vrácena standardním postupem pro vrácení vratitelného přeplatku v momentě, kdy zákon bude účinný, tzn. pak budou moci podat žádost, běží lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku.

Jako přínos zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se předpokládá růst investic do nemovitých věcí z důvodu snížení pořizovacích nákladů, což doufáme, že povede k oživení trhu s nemovitými věcmi, a navýšení příjmů státu z ostatních daní. Samozřejmě, že dopad fiskální je v průměru, letos to bude kolem 10 mld. Kč, záleží, kdy dojde, už vlastně počítáme s tím termínem k 31. březnu, ale v běžném roce je to zhruba plus minus 13 mld. Kč, nicméně část peněz, které lidé získají navíc, tak se vrátí tím, že je utratí, vrátí se to multiplikací na DPH, na dalších daních.

Samozřejmě chci připomenout, že daň z nabytí nemovitých věcí je jedna velká daňová výjimka. Je to daň, kterou dnes platí v podstatě fyzické osoby, platí ji občané, právnické osoby dnes zcela legálním způsobem tuto daň obejdou tím, že si převedou obchodní podíl. Roky jsme se zaobírali tím, jak to vyřešit, a vždycky jsme narazili na ústavou daná určitá omezení, takže to bylo neřešitelné, roky je prolobována výjimka v tomto zákoně developery, že pokud se to týká novostaveb, tak tam je osvobození ze zákona, takže de facto jenom občan, který si koupí stavbu, která není novostavbou nebo pozemek, tuto daň platí.

Je pravdou, že jsem se vždycky bránila tomu, aby tato daň byla zrušena, protože výpadek 13 mld. Kč nebyl zanedbatelný, nicméně jsme v době hluboké hospodářské recese a oživení a poskytnutí určité likvidity občanům je tady namístě.

Co se týká souvisejících změn zákona o daních z příjmů, přijetím pozměňovacího návrhu Poslaneckou sněmovnou došlo ke změně vládního návrhu v části týkající se navrženého zrušení odpočtu úroků z úvěru na zajištění bytové potřeby. Navrhovala jsem, a vládou to tak prošlo, aby součástí této úpravy byl takový balíček, kde se zruší další z daňových výjimek, protože jich máme velké množství, a o každou, kterou navrhnu na zrušení, tak se svede obrovský boj, stejně tak jako o tuto. Navrhovala jsem, aby se zrušila možnost odečtu úroků z úvěru jako jakási výjimka, která je dnes v zákoně. Na vládě jsme se dohodli, že by to platilo od 1. ledna 2022, tzn. na všechny smlouvy o úvěru, uzavřené po 1. lednu 2022, tzn., že všechny smlouvy 25 let, 30 let by doběhly. V Poslanecké sněmovně, aniž tomu cokoliv nasvědčovalo, ale to je politická realita, prošel o jeden hlas opoziční pozměňovací návrh, který bohužel nebyl dokonalý, protože opoziční poslanec nevyužil možnosti, kterou běžně ministerstvo financí dělá a nabízí i opozičním poslancům, zpracování takového pozměňovacího návrhu, protože nechceme nikdy riskovat to, že nám projde nějaký technický nebo i legislativní nebo věcný paskvil, takže i když velice často vyslovím nesouhlas s takovým pozměňovacím návrhem, tak ho dost často, pokud o něj má zájem takovýto poslanec, připravujeme na ministerstvu financí, protože tam je expertní tým, který samozřejmě tu problematiku ovládá, což je logické, dělají to roky. Toto se tedy nestalo, nic nenasvědčovalo tomu, že pozměňovací návrh projde, protože on nebyl doporučen ani garančním rozpočtovým výborem, prošel nám tedy paskvil, neprovázaný na celé znění zákona, věcně snižuje tu částku zastropování odečtu úroků z 300 tisíc na 150 tisíc, ale má celou řadu legislativních nedostatků. Včera jsme o tom debatovali na hospodářském výboru, předpokládám, že o tom ještě bude řeč, tak nebudu teď předbíhat, abych zase neudělala nějakou procesní chybu z pohledu jednacího řádu Senátu, jak se mně občas podaří.

Samozřejmě rozumím tomu, že pokud by prošel návrh s těmito chybami, tak by to asi nebylo v pořádku, byli jsme připraveni to opravit v daňovém balíčku 21, který je teď po prvním čtení v Poslanecké sněmovně, ale chápu legitimní postoj, který včera prošel na hospodářském výboru, že je na místě. I když to tedy Senát, nebudu předjímat, ale je pravděpodobné, že to vrátí s ohledem na stanovisko hospodářského výboru, tak se lidé nemusí o nic bát, to bych chtěla zdůraznit, protože platí generální pardon ministryně financí, že do konce roku je odložena jakákoliv splatnost, povinnost podat daňové přiznání.

Takže i kdyby to hlasovala Poslanecká sněmovna v září, tak se těm lidem nic neděje, protože jsme v tom generálním pardonu. To bych chtěla ještě připomenout.

Druhou věcí, která v tomto minibalíčku je, je prodloužení časového testu pro daň z příjmů při prodeji nemovitých věcí. Dnes máme situaci v zákoně o dani z příjmů takovou, teď prosím, to, co teď řeknu, se netýká nemovitostí, kde má občan trvalé bydliště. Pokud máte trvalé bydliště v nějaké nemovitosti, tu nemovitost prodáte, časový test pro osvobození je dva roky. Děkuji, pane... My se tak na sebe koukáme, že to říkám dobře, dva roky... Ale pokud má občan jakoukoli další nemovitost, kde nemá trvalé bydliště, druhý, třetí, čtvrtý, pátý až třeba třístý byt, jsou i takoví, tak potom ten časový test je pět let. Pokud on po pěti letech tu nemovitost prodá, tak ten rozdíl mezi nabytím a tím, co získá po těch pěti letech, je osvobozen.

My jako vláda jsme navrhli prodloužit tento časový test na deset let. Od toho si slibujeme, že by se investiční byty mohly větší mírou dostat k občanům, kteří je opravdu chtějí na použití bydlení. Myslíme si, že časový test pěti let nemá žádné opodstatnění, takže deset let. Ale samozřejmě zase zdůrazňuji, týkalo by se to převodů po 1. lednu 2021, kdy je nastavena účinnost. Tzn. že všechny dosavadní nemovitosti, které dnes občané vlastní, pokud je získali před tímto dnem, tak by dojeli v tom režimu pětiletého testu. A až převody po 1. lednu 2021 by měly test desetiletý.

To je celé, takovýto jednoduchý minibalíček, ale myslím si, že velmi významný. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní ministryně. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 297/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené kolegyně a kolegové. Nejdříve přečtu usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k tomuto senátnímu tisku č. 297, tedy k návrhu zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy.

Výbor v rozpravě a úvodním slově předkladatelky Aleny Schillerové doporučuje Senátu PČR

I. vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru senátora Vladislava Vilímce a

III. předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

K samotné zpravodajské zprávě. Paní ministryně uvedla na úvod, platí to pouze na část toho návrhu zákona, že se jedná o poměrně jednoduchou změnu, platí to pouze o části týkající se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Ale k této změně, nebo k tomuto zrušení, jsou připojeny další tzv. související právní předpisy. Chci říci na úvod, že přímo věcně se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí nesouvisí.

Jedná se tedy o změny v novele zákona o dani z příjmů. Já jsem si dal tu práci, včera jsme o tom také debatovali na našem hospodářském výboru, spočítal jsem všechny novely, včetně publikovaných nálezů Ústavního soudu. Považte, že tato novela je 167. v řadě. A to jenom upozorňuji, že to určitě není jednoduchá norma. Novela zákona o dani z příjmů se týká jednak prodloužení toho časového testu, o kterém mluvila paní ministryně, tedy z pěti na deset let, pokud se jedná o nemovité věci, které neslouží k vlastnímu bydlení.

Když se tady mluvilo o těch dvou letech, tak si pamatuji dobu, kdy pro všechny nemovitosti byly dva roky, takže ono se to tak postupně navyšuje. Pak se jedná o velmi obtížnou a docela těžkou debatu i v Poslanecké sněmovně, o to, zda se smí i nadále odpočítat úroky z úvěru na bytové potřeby, nebo nesmí. Když se podíváte na stenozáznam z Poslanecké sněmovny, zjistíte, že této věci byla věnována daleko větší pozornost než samotnému zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.

Co se týká zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, chtěl to Senát v roce 2019. Určitě si to pamatujete, bylo to v tomto volebním období. Chtěly to poslanecké kluby ještě v minulém volebním období, jako poslanec jsem také takový návrh podával, takže po 28 letech se to, zdá se, povedlo. Tato daň bude zrušena. Ministerstvo financí, asi i v souvislosti se současnou krizí, rezignovalo na ten odpor, protože každý ministr financí, nejen současná paní ministryně, vždycky tvrdili, pozor, ale zrušení daně z nabytí nemovitých věcí znamená také výpadek 12 nebo 11 miliard korun. To znamená, jsem rád, že se podařilo přesvědčit ministerstvo financí, ministerstvo financí samo navrhlo toto zrušení. Je to historický okamžik, po 28 letech debat. Díval jsem se dnes ráno, jak v toku času ten původní zákon, ono se to jmenovalo jinak, o dani darovací... Bylo tam více věcí. Ze začátku ta procenta byla nastavena podle výše hodnoty převáděné nemovitosti. To bylo hned v tom roce 1992, od 4 %, až, já nevím, k poměrně vysoké částce, pak bylo léta 5 %. Pak v roce 2004 byla 3 %. Pak byla zase 4 %. A pak tím zákonným opatřením Senátu, v době, kdy byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, se tato daň z převodu nemovitých věcí změnila na daň z nabytí nemovitých věcí.

Znamenalo to, že pak po té další novele v roce 2016 tím poplatníkem byl nikoli prodávající, ale nabyvatel. Prodávající byl pouze ručitel. My jsme tady o tom diskutovali, že dochází k paradoxní situaci, kdy na hypotéku si někdo pořizuje nemovitost a vlastně si pak musí brát ještě další úvěr, pokud nemá vlastní peníze, aby mohl zaplatit ještě nesmyslnou daň z nabytí nemovitých věcí.

Nechci to ovšem rozebírat, jsem rád, že konečně tato daň s největší pravděpodobností bude zrušena. Kdybych si trošičku zavěštil, jsem přesvědčen, že pokud bude schválen pouze dnešní pozměňovací návrh toho hospodářského výboru, tak s pravděpodobností blížící se 100 % skutečně bude tato daň zrušena. Takže to považuji za pozitivní věc.

Co se týká té další části, v Poslanecké sněmovně bylo podáno 40 pozměňovacích návrhů. Neuvěřitelné množství. Některé návrhy se překrývaly, některé byly více propracovány, některé byly méně, nakonec uspěl pouze jediný poslanecký návrh. A to většinou jednoho hlasu. Byl to pozměňovací návrh pana poslance Vojtěcha Munzara na obnovení uznatelnosti úroků z úvěru na bytové potřeby ze základu daně na poloviční hodnotu a proti stávajícímu stavu, tedy do souhrnné výše 150 tisíc korun.

Je třeba vnímat tento návrh a rozhodnutí Poslanecké sněmovny, byť pro paní ministryni asi neočekávané, jako snahu o nalezení kompromisu, který významným způsobem usnadňuje cestu bezproblémovému dokončení legislativního procesu. Nechci tady provádět žádné hypotézy, nevím, jak by to dopadlo s legislativním procesem, kdyby Poslanecká sněmovna v podstatě zrušila možnost odpočtu úroků z úvěru na bytové potřeby, tak, jak navrhovala paní ministryně. Bylo by to velmi obtížné jak v Senátu, tak, myslím, i zpátky v Poslanecké sněmovně.

Ale nechci o tom debatovat. Ano, tento návrh nebyl úplně dopracován, ale ona to nebyla triviální věc. Včera jsme na výboru nebo po výboru diskutovali s paní ministryní, s legislativou ministerstva financí, s legislativou Senátu, které velmi děkuji, ukázalo se, že to fakt není triviální věc. A že bez podpory legislativy těžko kterýkoli poslanec může podat úplně bezvadně provázaný návrh zákona. Udělali jsme na hospodářském výboru všechno proto, a to se souhlasem nebo i s podporou ministerstva financí, všechno proto, abychom mohli předložit takový pozměňovací návrh, který odstraní veškeré legislativní nedostatky, které doputovaly z Poslanecké sněmovny v souvislosti s tím odpočtem úroků z hypoték nebo z úvěrů na bytové potřeby. Jsem rád, že se to povedlo. Myslím si, že v tomto ohledu výbor udělal dobrou práci, věřím, že pokud tento návrh bude schválen, tak že to usnadní cestu k bezproblémovému schválení i v Poslanecké sněmovně za podpory paní ministryně financí.

Takže chci říci, řekl jsem to dneska na tiskové konferenci, že tím v podstatě bych parafrázoval celkem s velkou jistotou známé rčení jednoho stařičkého krále z Pyšné princezny, z pohádky Pyšná princezna, že pokud toto schválíme, tak se daň ruší a odpočítávat úroky z hypoték do 150 tisíc se smí. To myslím, že je důležitá zpráva. Pokud se to povede, Senát určitě sehrál důležitou úlohu druhé komory, která dbá na to, aby návrhy vzešlé z Poslanecké sněmovny byly proveditelné, byly aplikovatelné, a snažit se ty ne úplně dokonalé návrhy opravovat. Takže to k mé zpravodajské zprávě.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu zpravodaji, že nám podrobně přiblížil historickou událost, ke které se hlasováním snad dobereme. Prosím ho, aby zaujal místo zpravodaje a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. To znamená, můžeme otevřít obecnou rozpravu. Takže já otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor Goláň. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl v prvé řadě, než budu vysvětlovat pozměňovací návrh, požádat o schválení pozměňovacího návrhu. Ve stručnosti bych chtěl říct, že kdybychom schválili tento zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak nebude funkční, protože tam zůstala ustanovení té novely bod 9, 12-16, které ruší možnosti uplatnění úroků. To znamená, že v jedné části říkáme, do 150 tisíc úroky můžeme uplatnit a v dalších, řekněme, šesti odstavcích ta ustanovení prováděcí, jak to provádět, tak ta by z toho vypadla. Je to dáno tím, co říkala paní ministryně, že poslanecký návrh jenom řešil výši, hranici, ale už ty další věci, které s tím zrušení souvisely, opomněl.

Vrátím se k dani z nabytí nemovitostí. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího panu Vilímcovi vzkázat, že ta daň se jmenovala, ta stará, trojdaň. Takzvaná daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Jinak ten postup, jak popsal historicky, skutečně můžu potvrdit ze své praxe, protože dělám to od roku 1993. Co bych chtěl zdůraznit, stáli jsme tady před rokem a nebyl jsem tady sám, kdo jsme říkali, že to je daň nemorální. Že je to daň nemorální z těch důvodů, že člověk si musí půjčovat ještě na daň, protože samozřejmě když kupuje nemovitost, všechny své prostředky dá do nemovitosti a zbytek doplňuje hypotékou, ale na daň z nabytí hypotéku nedostanete. Vím historicky, jak to vzniklo, ta novela v roce 2016. Bylo to dáno proto, že navrhovatel, tehdy ministerstvo financí, si uvědomil, že je lépe, aby tu daň platil ten, kdo nabyl nemovitost, protože když máte nemovitost, tak je to vymahatelné, můžete udělat exekuci, kdežto v případě takzvaných převodců, to znamená, když to platil ten prodávající, tak sice nabyvatel byl ručitelem, ale ten institut ručení není tak jistý, jako když vybíráte peníze přímo po tom poplatníkovi. Ona už takhle byla původně koncipována, protože se nazvala daň z nabytí, ale ten institut toho, že to platí nabyvatel, skutečně byl do toho zákona vsunut až v roce 2016. Už v té době jsem považoval tuhle situaci za naprosto nepřijatelnou. Jsem rád, že Senát loni chtěl zrušit své vlastní senátní zákonné opatření, bohužel víme všichni, jak to dopadlo, Poslanecká sněmovna to přehlasovala. Je tristní, že věci, které jsou dobré a které jsou i ze Senátu, dříve nemohly fungovat, tak najednou fungují až v době krize. Chtělo by se zavolat: Děkujeme za tu krizi. Samozřejmě, je to jenom v uvozovkách, protože za tu krizi určitě neděkujeme, ale najednou vidíme, že vše, co tady bylo už dříve konsensem napříč Senátem, najednou se dostává do praxe a dostává se do života. Když tady naposledy paní ministryně byla, tak jsme tady nastupovali jeden za druhým a chválili jsme ji, dneska ji nemáme za co pochválit, protože převzala to, co jsme tvrdili my před rokem. Celou svou řeč bych chtěl ukončit tím, že opravdu prosím, abychom schválili pozměňovací návrh, přijatý hospodářským výborem. Jenom tak bude tato novela funkční. Vím od paní ministryně nebo od jejích kolegů, že je podpora toho pozměňovacího návrhu i na ministerstvu, protože to není nic proti systému, ale je to skutečně jenom oprava, takže neměla by nastat situace, že tím, že přijmeme pozměňovací návrh, nějakým způsobem zkomplikujeme projednávání ve sněmovně, protože já si myslím, že na tom našem pozměňovacím návrhu bude napříč politickým spektrem Poslanecké sněmovny shoda. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Raduan Nwelati. Připraví se pan senátor Jiří Dienstbier, ale s přednostním právem koukám, že tady je pan senátor Horník. Takže omlouvám se panu Nwelatimu, je až za panem senátorem, místopředsedou Senátu Horníkem.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, kolegyně, kolegové, už zde bylo zmíněno, že tuto materii jsme probírali v roce 2016, je to skoro 4 roky. Já si pamatuji velmi dobře na tu debatu, jak paní ministryně bránila kroky ministerstva financí. Je mi smutno z toho, že už tehdy jsme mohli minimálně my v Senátu ukázat, že s tou nemravnou daní nesouhlasíme. Já jsem si vytáhl hlasování z té doby a v podstatě nás válcovala tehdy sociální demokracie, přidali čtyři hlasy kolegové z ANO a pak už to bylo jenom po dvou hlasech, takže tady se to schválilo v tom znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny. My jsme měli na našem výboru tehdy nakročeno na úpravu, kterou jsme dokonce schválili, ze 4 % aspoň na 3 %. Ani tuto nemravnost se nám nepodařilo v Senátu, sami mezi sebou, ponížit. Já, když jsem se podíval na ty, kdo hlasovali, dneska se mluví o tom, že tedy Senát bude hlasovat jinak, tak paradoxně x z nás, kteří tady sedí, budou hlasovat jinak, než tehdy hlasovali. Já se ptám, proč vždycky nepřemýšlíme svým způsobem nestranicky a nejednáme sami za sebe a podléháme sekretariátům těch stran nebo hnutí v té době, samozřejmě. To válcování tehdy bylo obrovské. V tom znění Poslanecké sněmovny to schválilo 29 kolegyň a kolegů. My jsme mohli ale už v té době odtížit kupujícím alespoň jedno procento. Za tu dobu, za ty 4 roky, jenom abychom si uvědomili, tak to činí necelých 50 miliard, které tento stát nemravně vybral na penězích, které byly řádně zdaněné našimi občany. A ten stát je zdanil znovu. Já jsem tomu rád. Za normálních okolností, když teď vidím ten půlbilionový schodek nebo tu možnost utrácet peníze, kdy ani nevíme, na bianco šeku 150 miliard, kde budou použity, já žasnu, jak vláda lehce rozdává peníze, kde může. Ke všemu ještě ne cíleně tam, kde by to bylo doopravdy zapotřebí, protože jsou takové administrativní a byrokratické překážky, že ani v tom covid programu se mnozí nenajdou a ty peníze využít nemůžou.

Nicméně se chci zeptat, kam to povede? Já samozřejmě pro zrušení této daně budu hlasovat, ale kam to všechno povede, jaké úlitby ještě budeme dělat mnohým? Je to všechno na úkor budoucích generací. Kdy to jednou splatíme? Uvědomujeme si to vůbec? Proč jsme už v tom roce 2016, kdy se nám dařilo relativně dobře...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, pane senátore, prosím, aby tam v předsálí se zase trošku ztišili. Já tam slyším zase nějaký hluk. Prosím.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane předsedo. Kde my najdeme finanční prostředky tak, abychom je mohli zase do toho rozpočtu nacpat, když v tom roce 2016 ekonomika byla na tom dobře, byla zdravá, i ty poslední roky, které následovaly, já jenom připomenu, že ta částka v roce 2015, která se na této dani vybrala, byla 11,2 miliardy. To znamená, jedno procento, o které jsme tehdy my tady žádali v jednom výboru, činilo 2,8 miliardy. Ani to tehdy nechtěla paní ministryně připustit, že by tyto peníze, nemravně vybrané, zůstaly občanům. Najednou se dozvídám, jak to bude hrozně úžasné, když naši občané nebudou muset tuto daň už platit. Ale to už by bylo bývalo úžasné tehdy! Je třeba si uvědomit, máme před volbami. A teď se rozdává. Chci poděkovat samozřejmě paní ministryni za tenhle dárek občanům. Ještě vzpomenu i ten rok 2016 z toho důvodu, že i kdybychom tady tehdy v Senátu byli tu daň zrušili, i když takovýto návrh nebyl připraven, stejně by nás Poslanecká sněmovna tehdy byla přehlasovala. Já doufám, že upravený zákon s pozměňovacím návrhem, který tady je připraven, Poslanecká sněmovna schválí, tato nemravná daň skončí někde v zapomnění, že paní ministryně, až k nám bude přicházet příště, se bude k jejím návrhům nebo k návrhům vlády stavět hodně podobně, jako my jsme tady tehdy, minimálně středopravice, na ní požadovali. Tuhle obrátku, tenhle veletoč, výjimečně ho vítám. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. A další je pan senátor Nwelati, připraví se pan senátor Dienstbier.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já zde vystupuji proto, že jsem právě před rokem zastupoval Senát při obhajobě našeho návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitosti. To je ten důvod, proč vystupuji dnes, protože jinak jsem rád, že konečně nemorální daň, která tady byla někdy v minulosti zavedena, bude zrušena. Jsem rád, že konečně, řeknu, vládní koalice, jak se říká, dostala rozum. Přistoupila na to, co Senát požadoval, to znamená, bude zrušena daň z nabytí nemovitosti. On už totiž ten název je takový docela zvláštní. Daň z nabytí nemovitosti. To znamená, že je to daň z toho, že jsem si něco chtěl pořídit. Pořizuji to z peněz, které jsem si už jednou zdanil, protože daň z příjmu jsem určitě zaplatil. Takže tam je vidět ta nesmyslnost této daně. Ještě jednou opakuji, jsem moc rád, že tato nemorální daň bude zrušena. Přestože tady můj předřečník říkal, že nebude paní ministryni nikdy děkovat proto, že přistoupila na to, co Senát požadoval, já jí poděkuji, protože pokud to bude mít za výsledek to, že ta daň bude zrušena, tak to je jenom správně. Zároveň bych chtěl poděkovat i panu poslanci Munzarovi, někdo tady může říkat, že ten jeho návrh pozměňovací nebyl úplně dokonalý, na druhou stranu kdyby on ho de facto nepředložil, kdyby neprošel, tak by nebylo možné odečítat jakékoliv úroky z úvěrů, z hypoték, protože to by z toho vypadlo úplně. Také bych chtěl poděkovat hospodářskému výboru, protože přišel na tu nedokonalost toho návrhu pozměňujícího, který byl do toho zákona schválen Poslaneckou sněmovnou, odstranil to. A věřím tomu, že v rámci dobré věci Poslanecká sněmovna ten náš pozměňovací návrh, pokud to tady přijmeme, pro který i budu hlasovat, tak ho přijme a bude to tímto vyřešeno. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Dienstbier, připraví se Ladislav Kos.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, tady jsme vyslechli teď několik vystoupení, kde se mluví o nemorální dani, nemravné dani apod. Přiznávám, že daně možná jsou obtížné, komu by se je chtělo platit? Ale v zásadě si nemyslím, že daně jsou nemravné, daně jsou potřebné, protože slouží k zajištění příjmů do veřejných rozpočtů, ze kterých se hradí různé veřejné služby a potřeby státu a společnosti. Já si nemyslím ani, že tato daň je nemravná. Možná je nerozumná. Já jsem dlouhodobě souhlasil s tím, že daň z převodu nemovitostí ani daň z nabytí nemovitosti, že by být nemusela. Mně na celé té věci vadí, že schvalujeme různé daňové předpisy, mluvil jsem už tady o tom v nedávné době několikrát, které snižují příjmy veřejných rozpočtů. Neřešíme, jak tyto příjmy nahradit. A zároveň všichni, když přijde nějaký návrh, podporujeme výdaje z veřejných rozpočtu. Ať už jsou to důchody, rodičovská, přídavky na děti, v podstatě cokoliv, co přijde, tak všichni se k tomu hlásí, že to chtějí podpořit. Ale pak zároveň všichni chtějí hlasovat pro snižování daní. Já si myslím, že to je dlouhodobě neudržitelné. Tady se bavíme o výpadku 13 miliard korun, pan premiér Babiš přišel s takovým plácnutím do vody, populistickým návrhem na to, že v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se zároveň sníží sazba. Lup, minus 90 miliard korun ze státního rozpočtu, plus minus podle toho, jak kdo počítá nějaké dodatečné efekty. To už jsme jenom u těchto dvou daní, kdyby se to tak zrealizovalo, více než 100 miliard v propadu příjmů veřejných rozpočtů. Já si doopravdy nemyslím, že toto je udržitelný přístup. Když se tady bavíme teď o zdanění nabytí nemovitosti, já bych neměl žádný problém s tím to zrušit, protože, jak jsem říkal, také to považuji za nerozumné, ale pojďme se v té souvislosti tedy bavit o dalších příjmech, pojďme se bavit o majetkových daních, protože ČR má mezi vyspělými zeměmi snad nejnižší nebo jedny z nejnižších majetkových daní. Bavme se tedy o tom, jak tento výpadek 13 miliard nahradíme. Jestliže někdo chce v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy snížit daňové sazby, to znamená výpadek 90 miliard korun, bavme se v té souvislosti ne o tom, že to uděláme, že lidem pomůžeme, jistě, lidi budou rádi, když budou na této dani platit méně, ale bavme se o tom zároveň, kde získáme dodatečné daňové příjmy. Jestli to bude bankovní daň nebo progresivní zdanění právnických osob nebo obecně nějaké jiné sazby daní, to už v tuto chvíli bych nechal jako otevřenou záležitost, na to můžeme mít různé postoje.

Já už jsem tady na minulých schůzích nehlasoval pro některé daňové zákony právě z těch důvodů, které jsem tady uváděl. Je to výpadek, který není nijak nahrazen. Ještě bych to chápal, kdyby to byly teď jednorázové věci v krizi, která vznikla v souvislosti s koronavirem, té ekonomické krizi, toho propadu HDP, ale to, co jsem zmiňoval, jsou věci, které jsou trvalé. To nejsou jednorázová opatření. To jsou trvalé výpadky příjmů z veřejných rozpočtů. Já jsem doopravdy zatím neslyšel nic věrohodného ani od premiéra, ale ani od paní ministryně financí, jak chce tyto výpadky nahradit. Takže já bych to rád slyšel. Bez toho nejsem ochoten hlasovat pro žádný daňový zákon, který snižuje příjmy veřejných rozpočtů. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným je pan senátor Ladislav Kos.

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, kolegyně, kolegové. Tak trochu jsem čekal, jak včera na výboru, tak i dneska tady v Senátu, že paní ministryně ve svém úvodním projevu řekne: Měli jste tady v Senátu před půl rokem pravdu, že jste navrhli tuto daň ke zrušení. Nakonec jsem pod tlakem vašich návrhů, pod tlakem opozice, pod tlakem veřejného mínění a pod tlakem blížících se voleb, tak přicházím se zrušením nebo s návrhem na zrušení této daně. Toto jsme bohužel neslyšeli a jsem skutečně překvapen postojem paní ministryně, jak toto zrušení hájí, protože jak tady říkal pan kolega Nwelati, i já jsem sledoval postup našeho senátního návrhu na zrušení daně, jak si vede v Poslanecké sněmovně. Paní ministryně v Poslanecké sněmovně vystoupila a komentovala ten návrh. Já jenom dva krátké úryvky z jejího projevu. 13,5 mld. Kč ze státního rozpočtu není málo a myslím si, že takhle salámovou metodou se porcovat státní rozpočet nedá. Druhý výrok si dovolím: V době, kdy pravicové vlády jsou u moci, tuto daň zvyšují, v době, kdy sedí v opozičních lavicích, porcují státní rozpočet a navrhují zrušení této daně.

Včera na hospodářském výboru jsem se ptal paní ministryně, co ji vedlo ke změně názorů, proč nebyla pro zrušení daně v době, kdy deficit státního rozpočtu byl v nízkých desítkách milionů loňský rok, miliard, pardon, a proč je pro zrušení této daně, když státní rozpočet míří někam k 500 mld. Kč. Na to jsem dostal odpověď, že je to ze dvou důvodů, že zrušení daně z nemovitostí rozhýbe trh s nemovitostmi a sníží ceny bytů, což zřejmě nenastává, nastává spíš opačná tendence, že prodávající vycítili, že kupující má tu úlitbu ve snížení daně z nemovitostí, o to se snaží cenu nemovitosti vyšroubovat. Druhý argument byl ten, že zůstane 13 miliard v kapsách občanů, ti, že 13 miliard utratí, tím, že rozhýbou naši ekonomiku. Tato úvaha by vedla k tomu, že pokud by vláda rozdělila třeba 100 miliard, víceméně, jak už tady bylo řečeno, návrh pana premiéra v souvislosti se zrušením mzdy, tak by to k tomu vedlo, možná, že by bylo nejlepší občanům rozdat další a další miliardy, tím by se naše ekonomika rozhýbala, kdybychom šli podle této úvahy. Samozřejmě jsem pro zrušení této daně, byl jsem pro to, když tady v Senátu jsme o tom hlasovali asi před tři čtvrtě rokem, takže o to mi nejde, ale jde mi o ten nekonzistentní postoj jak paní ministryně, tak i koalice, která vládne, mně to trošku, toto jednání, připomnělo takovou kritiku mého velice oblíbeného projevu, který přednesl Miloš Kopecký v roce 1988 na sjezdu českých spisovatelů. Dovolím si z něj citovat. Každý má právo na vývoj a je možné pochopit i věřit, že někdo dospěl k novému názoru. Dospěl-li, výborně, gratuluji mu, ale nemůže svůj nový názor, má-li dosti vkusu, šířit se stejnou mírou nadšení, jako svůj názor starý. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Slibuji, že dnes naposledy. Chtěl bych se ještě zastavit nad jednou částí novely, a to je prodloužení § 4 odst. 1 písm. b), prodloužení lhůty pro osvobození nad 10 let. Bavíme se tady o tom, že by zrušení daně z nabytí mělo rozhýbat trh s nemovitostmi, a toto, řekněme, opatření může částečně trh s nemovitostmi jakýmsi způsobem blokovat. Takže tohle jde systémově proti sobě.

Chtěl bych paní ministryni požádat, když hovoří o daňovém balíčku, který připravuje, aby tam zajistila pomocí snížení odpisových sazeb zkrácení odpisových lhůt, aby tam zajistila investování, aby tam skutečně začali podnikatelé utrácet. Protože jestli se tady bavíme o propadu daňových příjmů, je to samozřejmě dáno z velké části ekonomikou. Souhlasím s kolegou Dienstbierem, když tady mluvil o té dani z nemovitostí, nikoli nabytí nemovitostí, protože u nás jsou nemovitosti zdaněny podle rozlohy, nikoli podle hodnoty, možná se to někomu může líbit nebo ne, ale civilizovaný svět skutečně zdaňuje nemovitosti podle hodnoty, nikoli podle rozlohy, takže tam, i s kolegou, když se v práci bavíme, tak často si říkáme, toto je část, která u nás možná, byť nepopulárně, v budoucnu bude muset být nějakým způsobem řešena. Ale nárůst příjmů může být samozřejmě tím růstem ekonomiky. To je to nejdůležitější. Díky tomu, že nám ekonomika rostla a že hrubý domácí produkt rostl, rostly i daňové příjmy. Potřebujeme nastartovat opět ekonomiku a daňové příjmy, protože nemůžeme si namlouvat, že jsme ze všeho venku. Krize bude mít další zásadní dopad do září, kdy skutečně budou končit firmy, které byly jakýmsi způsobem udržovány programem Antivirus apod., byli udržováni zaměstnanci, kteří nakonec nebudou neudržitelní, protože ten výpadek příjmů je bez diskuse. Pokud chceme ekonomiku rozhýbat, potřebujeme rozhýbat spotřebu. Pokud chceme rozhýbat spotřebu, musíme v daňových zákonech změnit odpisové doby. Odpisová doba 50 let na nemovitost, když si ji dnes pořídím, tak se toho možná dožije můj nejstarší syn. Je naprosto tristní, protože žádným způsobem to nemotivuje podnikatele, aby do toho investoval, protože to jsou peníze. Vím, že je to možná na někoho příliš odborné, ale jsou to peníze, které jsou vydané a nejsou daňovým nákladem. Rozpouští se 50 let. To jsou nemovitosti typu správní budova, administrativní budova, apod. Další nemovitosti se odpisují 30 let. Stroje odepisujeme 8, některé 15 let. To jsou věci, které se musí změnit, protože pokud se změní odpisové sazby, což dělá vláda v době krize, ona nejenom škrtala, ale v době krize 2009 vláda skutečně zrychlila odpisy. Ale my potřebujeme zrychlit odpisy na automobily. Protože ať se nám to líbí nebo ne, nás táhne automobilový průmysl. Pokud odpisové sazby na automobily, a ještě třeba s dalšími výhodami, se změní, podnikatelé budou mít potřebu kupovat automobily a my zvedneme automobilový průmysl. Ale my potřebujeme stavět. Tak snižme odpisové sazby na stavby. Co je tady další? Jsou tady obrovské pohledávky z tzv. druhotné platební neschopnosti, paní ministryně, je třeba se zasadit o to, aby se vracelo DPH z nezaplacených pohledávek, protože tady už paní kolegyně Jelínková měla návrh tehdy na odložení platby DPH z nezaplacených faktur. Spousta faktur zůstane navždy nezaplacených. Navždy nevymahatelných. Ale to DPH je odvedeno a ten podnikatel, který má problémy s cash flow a se vším, odvedl daň z něčeho, co nikdy nedostane zpátky. Je třeba zrychlit odepisování pohledávek, protože je to ve výnosech, je to zdaněno, opět peníze nemáme. To jsou věci, které mi připadají mnohem systémovější než tady mluvit o tom, že z pěti let na deset let prodloužíme lhůtu pro osvobození. A je to také mnohem systémovější než zrušit daň z nabytí, protože ta nepatří do systému, ta tam vůbec nikdy neměla být. Prosím paní ministryni, aby se zamyslela nad tím, jak podnikatelům pomoci, pokud do nich nebudeme přímo nalévat peníze, což asi je velmi těžké, protože by to muselo probíhat plošně, tak jak probíhaly všechny pomoci, je třeba je individuálně motivovat. To si myslím, že je velký námět k diskusi, doufám, že tady v budoucnu budeme mít něco, co bude kopírovat tyto myšlenky. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. A my se vystřídáme.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedo, paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Mám jedinou otázku. Mluvíme o tom, že tato daň bude mít výpadek až 12 miliard Kč do státního rozpočtu. Všichni víme, že bychom chtěli v rámci pocovidové krize... Vláda tedy chce vydat 500 mld. Kč. Moje otázka je jediná. Myslím, že jsem v tom veřejném prostoru, a ani tady, nezaznamenal z úst vlády, a kdo je povolanější než paní ministryně financí k tomu, aby nám řekla, jaký vývoj tedy očekávají dále a kdy, či do jaké doby tyto půjčky, které stát dělá, tak by chtěl získat zpět. Jde totiž o to, jestli existuje nějaký horizont, abychom nezadlužili naše vnuky a děti nepatřičným způsobem, zda vláda vidí na konec této splátky. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy, nevidím, že by se někdo hlásil. Prosím, paní ministryně, jestli chce reagovat?

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo. Budu se snažit být stručná, protože vím, že nás tlačí čas.

Především bych chtěla poděkovat panu předsedovi Vilímcovi za velmi korektní vystoupení. Včera jsme si to absolvovali na hospodářském výboru. Jenom snad ve stručnosti. Mám pocit dokonce, říkala jsem to i včera, ale nestihla jsem to spočítat, že to bude možná i víc jak 160. novela zákona o dani z příjmů. Pracujeme na ministerstvu financí, už od dob, kdy jsem byla náměstkyně, na novém zákonu. Jsme poměrně ve vysokém stupni rozpracovanosti, ale protože jsme po věcném záměru zákona o účetnictví, tak jsem ještě před pandemií, myslím, že někdy na podzim, před koncem loňského roku, svolala experty ze Svazu komor a diskutovala s nimi, jak to zesouladit. Jednoznačně, myslím, že z toho existuje i tisková zpráva společná, jednoznačně jsem byla vyzvána k tomu, abychom sladili stejnou dobu účinnosti nového zákona o účetnictví, který potřebujeme a máme ho tady velmi dlouho, od roku 1993, s novým zákonem o dani z příjmů. Takže jenom tolik na vysvětlenou, proč pořád zatím novelizujeme.

Jenom ve stručnosti, proč jsem chtěla zrušit odečet úroků. Ono to tady úplně nebylo poptáváno, ale přece jenom cítím, že bych to měla říct. Když si někdo koupí byt nebo dům, musí hned zaplatit 4 % z ceny, takže on, když si koupí, mám tady takový modelový příklad, říkala jsem ho i včera, v podstatě nemovitou věc za 5 milionů, s hypotékou 4 miliony, hypotéka na 25 let, to jsme si našli, s úrokem 2,28 %, což je dnes dostupná nabídka na trhu, na dani z nabytí on hned platí 200 tisíc Kč, tzn. že de facto si kolikrát musí půjčit na tu daň. Ta daňová podpora v tomto modelovém příkladu činí 187 tisíc v průběhu 25 let. A teď, jak je to rozloženo.

Úrok v prvním roce činí 91 200 Kč, které lze odečíst od základu daně, v dalších letech je nižší, daňová podpora tak v prvním roce činí 13 600 Kč, celkem tedy na úrocích zaplatí v tomto modelovém příkladu 1 251 000 Kč, a tedy daňová podpora bude poskytnuta ve výši 180 tisíc, ale za 25 let. Takže co je lepší? Navíc, když někdo, mladá rodina, půjčí jí rodiče, nebo spořili, tak si nemůže uplatnit žádný odečet. Je to zase výjimka, kterou má jenom někdo. Takže to jenom, proč jsem to navrhovala, ale říkám, tak jak řekl pan předseda Vilímec, pokud bude předmětem pozměňovacího návrhu jenom tento pozměňovací návrh, jakože zatím to vypadá, nejenže ho podpořím tady, ale podpořím ho i, co budu moci, v Poslanecké sněmovně, protože samozřejmě víme o tom, že technicky byl pozměňovací návrh napsaný špatně, chtěli jsme to zhojit, pokud by to tady prošlo, ale rozumím tomu, že Senát těžko může zvednout ruku pro technicky nedokonalé znění, které způsobilo ten pozměňovací návrh od pana poslance Munzara. Tak to jenom na okraj.

Nejvíc se budu věnovat vystoupení pana místopředsedy Horníka, ještě tady zareaguji na pana senátora Kosa. Vůbec nic, ani čárku bych nezměnila Na žádném svém vyjádření. Ani tehdy, ani teď. Stojím si za tím, že pokud jsem ministryně financí, mám exekutivní zodpovědnost, tzn. že v době konjunktury jsme schodek měli plánovaný 40 mld. Kč, víte, že v těch letech jsme skončili buď v přebytku, nebo ve vyrovnaném rozpočtu, tak výpadek 13 mld. Kč, zdůrazňuji, a proto jste tady všichni tak klidní, že to je státní rozpočet jenom. To nejde ze sdílených daní, přičemž navážu pak ještě na některá další vystoupení, abych vysvětlila, že některé ty návrhy půjdou ze sdílených daní, my je připravené máme, takže jenom upozorňuji, že potom budeme se na tom muset podílet společně, protože stát samozřejmě nemá neomezené zdroje. Za tím si stojím, že to byly rozpočtové důvody. Přes 20 let, už jsem to možná říkala, pokud se opakuji, tak mi to promiňte, už jsem také starší osoba, před 20 let jsem učila externě na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Bavila jsem se o této dani s x různými experty, kteří se specializují na majetkové daně jak na brněnské fakultě, tak na pražské fakultě. Daň skutečně nemá opodstatnění, těžko se hledají pro ni argumenty. Navíc u nás je postavena tak, jako velká daňová výjimka, já, tak jak jsem to popisovala ve svém úvodním slovu, nebudu se opakovat, ale má ji přes polovinu zemí EU, ona někde je, někde není, jsou země, pro které znamená třeba mnohem větší přínos do rozpočtu. Ale teď jsme v úplně jiné situaci. My jsme v bezprecedentní krizi, srovnatelné s krizí 30. let minulého století, a potřebujeme podpořit ekonomiku. Potřebujeme do ní dát likviditu, potřebujeme dát lidem peníze. A jenom, když už o tom tady mluvíte, tak on to je příjem státního rozpočtu, ale to, co získá, se multiplikací, tím, že lidé to utratí, že 200 tisíc, co v tom modelovém příkladu, který jsem uvedla, oni získají a půjdou a koupí si něco do toho bytu nebo něco jiného, tak se projeví ve sdílených daních, na kterých ale budou participovat i municipality, takže jenom tak, abychom si řekli, jak ty věci stojí.

K tomu rozpočtu. Teď tady nechci otevírat rozpočtovou debatu. Určitě se ještě povede, my žádných 150 miliard Kč bianco šeků nemáme, pane místopředsedo.

Už jsem vysvětlovala několikrát, že dopad propadu příjmů my odhadujeme, nemáme ta přesná čísla. Včera jsem jednala s panem premiérem, čísla jsou velmi hrubá, odhadovali jsme to na nějakých 213 miliard, výdaje 246, k tomu 40miliardový schodek byl plánovaný, to je těch 500, v rezervě zůstalo po tom komplexním pozměňovacím návrhu pana premiéra v roli poslance asi 36 nebo 37 miliard, já ani nevím, jestli budou disponibilní, protože je může polknout větší propad příjmů. Bavme se úplně o tom, jak to je. Padaly tady různé dotazy, většinou na půdě Poslanecké sněmovny. Vy tam máte ve VPS 10 miliard na veřejný sektor. Na co je použijete? Už tehdy jsme připravovali dotační program pro zdravotníky a těch 10 miliard se dalo do zdravotnictví, nejenom do státních nemocnic, pane hejtmane, že ano, pane senátore Čunku, šlo to do všech nemocnic, 10 miliard. A to jsme předtím dali na záchranáře atd., čili tam ty peníze jdou. Další jsou připravené na podnikatelské programy, takže žádné, že nevíte, kam utrácíme. Nebo řekněte konkrétně, co se vám nelíbí. Co se vám z těch výdajů nelíbí? Co? To, že jsme dali zdravotníkům, to, že jsme navýšili platbu za státního pojištěnce, to, že jsme dali 22 miliard do OSVČ, malých s.r.o., teď začala vyplácet Finanční správa dohodáře, nakonec jsme tady o tom minule debatovali. Řekněte mi některý z těch příkladů a můžeme se o tom bavit, protože si myslím, že takový budete velmi těžko hledat.

Mezitím byl COVID – KULTURA atd., víte, že jsme tady sanovali různé festivaly, je toho celá řada, co mezitím nabíhalo, a ty věci se zpracovávaly, ty se zpracovávají na celé řadě resortů. Stojím si za tím jako ministryně financí a určitě asi vstoupím do dějin jako ministryně s největším schodkem, to už jsem s tím smířená, ale bude se mně s tím lépe žít, než by se mně žilo s tím, že jsme se na firmy a naše občany, lidově řečeno, nechci používat žádný hrubší výraz, že jsme jim nepomohli. Takže abych nepoužila lidový výraz žádný. To si myslím, že právě to poučení z té krize, let 8, 9, protože tam se právě zaškrtila ekonomika, zaškrtily se investice, a teď já tady nechci někoho dehonestovat, už jsme se o tom bavili xkrát, a vůbec tyto řeči typu, že tehdy se navrhla opatření na tři roky, vy jste je nechali v platnosti, navrhla se opatření na tři roky, zrušení různých věcí.

Ale navrhly se, bez toho aniž by se s tím počítalo ve střednědobých výdajových rámcích. Bylo to jenom „šméčko“, nic jiného. Kdyby to bývala akceptovala ta předchozí vláda, ne tato, ta minulá, předminulá, tak by začala s dírou, kterou měla k tomu ještě další, v tehdejších cenách, 40 miliard. My samozřejmě na konsolidaci veřejných financí, pane senátore Čunku, pracujeme. Víte, že prošel zákon, tady jste ho tedy nepodpořili, ale prošel zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kde počítáme se snižováním strukturálního salda zhruba o půl procentního bodu v následujících sedmi letech. Uvidíme teď, jak dopadne makroekonomická predikce na začátku září, kterou vydáme. Od toho odhadneme příjmy a budeme se bavit dál.

Ale představa, že schodek z 500 miliard, který teď máme schválený, dostaneme na 40 miliard, které jsou ve střednědobých rámcích, asi nikdo nečekáte. To bychom přesně udělali to, co se stalo před těmi x lety, při té minulé krizi. A to nebyla zdaleka ta krize tak devastující, tak těžká, tak složitá a tak plošná, jako je tato. Takže my na tom pracujeme. Jestli chcete aspoň takto stručnou odpověď... Rozhodně se nechystáme na zvyšování daní, protože to by bylo to nejhorší, co bychom teď podnikatelům udělali. Myslím teď plošných daní. Včera jsem o tom debatovala sáhodlouze s panem premiérem, bavili jsme se o zrušení superhrubé mzdy, o všech věcech. Budu o tom jednat s koaličním partnerem, protože to je důležité, než přistoupíme k nějakému názoru. Teď jde o to dostat peníze do ekonomiky. Ale rozpočet by bylo téma. Já jsem ochotna kdykoliv, když budete chtít, tak se o tom můžeme bavit, ale teď bych asi od toho odešla.

Zastavím se u pana senátora, pana místopředsedy Horníka. Vy jste tady, pane místopředsedo, zmiňoval to hlasování, já nevím, kdy to bylo, před dvěma nebo třemi roky, to je v pořádku, ale já jsem si nechala od svých kolegů poslat ještě jiné hlasování, u kterého jste také byl. To bylo hlasování, kdy se tato daň zvyšovala. Nezapomínejme na to, je to potřeba vykládat v kontextu. Tato daň měla nějaký vývoj. Vždycky tady byla, pak se v prosinci 2012 zvýšila na 4 % s účinností od 1. ledna 2013. Já vám připomenu, vy jste tu už byl, já vám zkusím připomenout, jak jste hlasoval.

Vrátila se tehdy pravicová vláda, tehdejší premiér Nečas a ministr financí Kalousek, ale to není teď už asi důležité, to všichni vědí, navrhli to zvýšení v rámci protikrizového balíčku. Přišlo to do Senátu. Nejprve se hlasovalo pro schválení znění ze sněmovny, to neprošlo, vy jste byl pro. Pak se hlasovalo o zamítnutí, a to prošlo, vy jste se zdržel. Což je fakticky to stejné, jako kdybyste byl proti. Takže je potřeba si to vždycky říct v tom historickém kontextu a podívat se na tu věc opravdu férově. Já jenom, když jste tady tu historii zmiňoval, tak jsem ji trošku ještě historicky vysvětlila z delšího časového horizontu.

Ještě možná malá zmínka k panu senátoru Goláňovi. Já s vámi souhlasím. Máme v tuto chvíli po 1. čtení daňový balíček do roku 2021. Tam ty odpisy nejsou, protože my jsme nebyli schopni se v tak krátkém časovém horizontu dohodnout se svazy, komorami a vydiskutovat si to i v rámci koalice. Nicméně ministerstvo financí má připraveno pozměňovací návrhy na všechny varianty, první, druhá, třetí, což by požadovaly samozřejmě svazy, abychom to zkrátili z pěti na dva roky. Je to poměrně dost zásadní dopad do veřejných rozpočtů, takže pokud to projde v Poslanecké sněmovně, tak se o to budeme muset podělit. Stát nemůže... V pondělí jsme poslali 13,4 miliardy, pane senátore Canove, už to mají kraje na účtech. Pohlídejte si to. Mají na to pět dnů, aby vám to převedli. To je moje velká srdcovka, takže proto to připomínám.

My se teď budeme domlouvat, určitě to uděláme na automobily, protože je potřeba podpořit tento průmysl. Teď budeme jednat... Já jsem včera jednala s panem vicepremiérem Havlíčkem, jestli to uděláme plošně, ale ten dopad je tam poměrně značný, anebo jestli vybereme některé oblasti. Určitě hodnotu majetku ze 40 tisíc budeme navrhovat na 80 tisíc, protože dobře víme, že to teď je potřeba. Teď je to jenom o tom, do jaké míry, a určitě to načteme do balíčku 2021 a bude to zpětně už za rok 2020, podle přechodných ustanovení. Takže s tím samozřejmě počítáme.

Co se týká vracení DPH z nezaplacených faktur, to je takový evergreen, už asi 25 let, co jsem pracovala... Ono se to pořád vrací. Já mám pořád stejnou odpověď. Nebráním se té debatě, jenom upozorňuji, že Evropská unie, je to harmonizovaná daň, vy to dobře víte, to umožňuje jenom u částky, tuším, do deseti tisíc. Pokud chceme, tak se o tom bavme, nebráním se, ale je potřeba opravdu připomenout podnikatelům, někdy jsou překvapeni, když jim to řeknu, že oni neušetří jenom to, že nezaplatí tu daň, ale nezískají ani odpočet. Takže je potřeba si říct, že budou mít faktury v jiném režimu do deseti tisíc, v jiném režimu nad deset tisíc a nepřijdou ani o ty odpočty.

Takže jestli se to bude chtít, já se nebráním, ale vždycky to na tomhle shořelo. Jenom to připomínám a děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, s přednostním právem pan místopředseda Horník, pan senátor Nwelati bude následovat.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, omlouvám se, že vystupuji podruhé, ale já jsem doopravdy tehdy pod tíhou ekonomické situace nějak hlasoval. Ta situace byla překonána. Ve vládě, ve které hnutí ANO bylo, od té doby, se dostalo do velmi komfortního ekonomického prostředí. Za tu dobu, co jste u vlády, tak jste v podstatě tento projednávaný zákon, který tady teď máme na stole, mohli de facto tu daň dávno zrušit. A přesto jste to neudělali. Senát se o to pokoušel. My jsme se pokoušeli o snížení, o to jedno hloupé procento.

Musím pochválit, že máte velmi zdatné spolupracovníky, protože ta rychlost, za kterou si vyhledali jednání Senátu v roce 2012, ta byla úžasná. Budu muset také u svých kolegů trochu zapracovat, aby byli rychlejší a aby mi rychle posílali vaše výroky, které padly třeba i na této půdě. Ale mám dojem, že to je zbytečné, my čekáme velkou návštěvu, že už to nemá význam. Já jenom se musím přiklonit hrozně moc k tomu, co tady řekl pan senátor Dienstbier.

Doopravdy, my jsme na Titaniku a vůbec si zřejmě neuvědomujeme, že se dávno potápí, tady v České republice se jede dechovka úplně naplno. Já z toho mám obrovskou obavu, ale pro zrušení této daně budu samozřejmě hlasovat, protože jsem to požadoval následující období, a bylo to před čtyřmi roky, v roce 2016. Jsem rád tomu, že jsem v roce 2012 hlasoval tak, jak jsem hlasoval v době krize. Díky tomu vy jste přebrali fungující ekonomiku, fungující Českou republiku. Jenom nevím, kam se teď ten Titanic dostane. Asi někam na dno a budou ho naše budoucí generace velmi těžko z toho dna vytahovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, pan senátor Nwelati má prostor.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já využiji toho, že tentokrát paní ministryně odpovídala ještě v rámci obecné rozpravy, a proto můžu zareagovat. Já bych chtěl jenom říci, paní ministryně tady dala ten modelový příklad, to byla jedna z věcí, která mě trošičku nadzvedla, když jsem se díval na zprávy. Byla tam tisková konference, kde paní ministryně uváděla příklad, který jsem já uváděl v Poslanecké sněmovně s těmi pěti miliony, kolik ušetří občan, pokud by se zrušila ta daň. Jako jedna z věcí na podporu toho nového návrhu, se kterým už přišla vláda.

Ale to jsem tady nechtěl říci. Já jenom, paní ministryně zmínila, co je lepší, ušetřit 200 tisíc z 5 milionů, anebo těch 180 tisíc zvýhodnění v daních... Já říkám, nejlepší je, aby občan mohl využít obojí dohromady. Tzn. i těch 200 tisíc, i těch 180, což tak nebude, protože ta částka se snížila ze 300 na 150, tzn. předpokládám, že to bude 200 tisíc a 90. Takže bude nejlepší, když budou moci využít obojí.

Proto ještě jednou děkuji panu poslanci Munzarovi, který umožní, aby bylo možné využít obojí, ne jenom zrušení daně z nemovitostí. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, s přednostním právem... Pane senátore Goláně, ještě vás zadržím, ještě pan místopředseda Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom telegraficky. Zaprvé, já bych tady zcela zopakoval vystoupení Jiřího Dienstbiera. Myslím si, že sice teď zachraňujeme ekonomiku, a je to správné, myslím si, že je lepší cesta proinvestovat se z krize, než dělat to, co se stalo zhruba před sedmi nebo osmi lety, kdy se tehdejší vláda chtěla proškrtat. Myslím si, že kolega Horník neměl vůbec pravdu. Říkal, že převzala, pokud vezmu, že ANO je ve vládě šest let, a to ho vůbec nebráním, aspoň tedy nějakým podílem je ve vládě, tak v té době, před těmi šesti lety, díky škrtům naše ekonomika byla na bubnu. To není potřeba rozebírat, to je uznané. Myslím si, že i dnes ti samí lidé v politice uznávají, že lepší je se proinvestovat, než se proškrtat.

Ale souhlasím s Jiřím Dienstbierem v tom, že je potřeba skutečně už také myslet na to, že ty peníze tady budou chybět. Já se obávám, a nechci být prognostik, ani vědma, že za několik let, až se třeba vymění vláda, přijde zase období, že se bude říkat, musí se škrtat. Bude se škrtat na tom, co bude hodně citlivé. To budou sociální služby, zdravotnictví a další. Proto opravdu já už jsem také velmi těžce zvedal ruku pro některá opatření, která byla přijata v době koronakrize a kompenzace.

Byl bych rád, kdyby se ty věci prověřily. Slyšel jsem, že už některé výpomoci musí příjemci vracet. Je dobře, že se to prověřuje, protože neměli bychom v době, kdy nás ohrožuje nějaké vnější nebezpečí, neměli bychom připustit určitou anarchii, že ti, kteří jsou drzí a dovolují si žádat i to, na co nemají nárok, že jim to projde. Bylo by to špatně a myslím si, že si to dovolit nemůžeme, protože peněz není nazbyt.

Ještě jednou říkám, obávám se, že za několik let se bude říkat, musíme dostat finance do rovnováhy a bude se škrtat tam, kde to bude ještě víc bolet, než to možná bolí dneska. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane místopředsedo, podle gestikulace se ke krátkému příspěvku chystá přihlášený pan senátor Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající za slovo, už jsem vás všechny dneska oslovil několikrát, takže se omlouvám, zkrátím to.

Paní ministryně, vy jste tady mluvila o snížení té odpisové sazby z pěti let do dvou let u automobilů. Ale oba víme, že to má z dlouhodobého hlediska nulový dopad do daní. Nulový, protože jen v tom roce, kdy zrychleně odepíšeme, ale ty další tři roky, o které zkrátíme, ty daně půjdou nahoru, zvýší se nám, protože to nerozkládáme do pěti let, ale rozkládáme to pouze do dvou let. Takže v té době, kdy potřebujeme zrychlit, potřebujeme investovat, je to ideální. Ano, dopad do rozpočtu to bude mít v těch dvou letech, kdy to zkrátíme, ale v těch dalších letech se naopak o tuhle částku daňové příjmy navýší. Takže to jsem chtěl opravit, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí, proto obecnou rozpravu končím. Paní ministryně už se vyjádřila dostatečně v předchozím příspěvku, takže prosím pana zpravodaje, pana senátora, aby se k obecné rozpravě vyjádřil.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové.

V obecné rozpravě vystoupilo podle mých záznamů sedm senátorů a vystoupila i paní ministryně, jako zástupce předkladatele. Alespoň tak, jak mám poznamenáno, nikdo z vystupujících nedal návrh ani na zamítnutí, ani na schválení senátního tisku č. 297, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Žádný návrh nepadl. Nechci shrnovat diskuzi, myslím si, že by bylo možná dobré někdy udělat takový seminář, ať už na půdě hospodářského výboru, nebo dokonce, nevím, pléna Senátu, o vývoji daňové legislativy a přístupu k rozpočtu apod., protože všechny ty soudy mají jednu velkou chybu. Ony nevycházejí z dobového kontextu.

Osobně jsem dokonce byl ekonomem jednoho státního podniku již před rokem 1990. Samozřejmě, že když se dnes podíváme na daňové zákony, daňové reformy z roku 1992, zjistíme, že daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, to poslední pásmo bylo až 47 %. Daň z příjmů právnických osob byla až 45 %. Když to dneska vytáhneme, tak to vypadá hrůzostrašně. Ale je třeba si uvědomit, že ještě do konce roku 1990 platily tehdy státní podniky ze zisku 75 %. Ona to nebyla daň, ale odvody ze zisku. A dokonce si pamatuji, že vždycky výrobně hospodářská jednotka, VHJ, jak se tvrdilo, prosadila dokonce i dodatkové odvody. Takže v podniku, kde jsem byl ekonomem, se hradilo dokonce 90 %.

Myslím si, že by bylo dobré to zasadit vždycky do nějakého dobového kontextu. Myslím si, že by to neškodilo, co se týká informovanosti, protože ty věci nejsou, jak na minulém jednání řekla paní ministryně v jiné souvislosti, ty nejsou ani černé, ani bílé. Nevím, jestli jsou černobílé, ony jsou hodně barevné, takže pojďme někdy uspořádat ten seminář, protože jinak se debata zatěžuje takovou tou reminiscencí a exkurzem do historie. Je to potřeba, ale myslím si, že je lépe tomu věnovat nějaký speciální seminář.

Pokud se týká vlastního návrhu zákona, s pozměňovacím návrhem hospodářského výboru vyslovila souhlas nebo podporu tomuto pozměňovacímu návrhu většina vystupujících. Pouze pan senátor Dienstbier prohlásil, doufám, že to mám dobře napsáno, protože ovládám trochu i těsnopis, že není ochoten hlasovat pro žádný daňový zákon, který by v této době snižoval příjmy veřejných rozpočtů.

Rozumím tomu, že samozřejmě vláda by měla předložit nějakou koncepci rozpočtové politiky. To byl jediný disonantní tón ve většině vystupujících, kteří, byť třeba s některými problémy, ale vyslovovali podporu tomuto vládnímu návrhu zákona, ve znění úpravy hospodářského výboru. Jinak žádný návrh, jak už jsem oznámil, na zamítnutí, ani schválení, nebyl podán.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je to přesně tak. Nepadl návrh na zamítnutí, ani nepadl návrh na schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Proto otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se nehlásí nikdo, ale máme pozměňovací návrh výborový. Tím, že se nikdo do podrobné rozpravy nehlásí, budeme, až přijde správná chvilka, hlasovat o pozměňovacím návrhu tak, jak ho máme k dispozici a jak ho připravil příslušný výbor... Ano, říkám, až přijde čas. Ten čas přichází, teď uzavírám podrobnou rozpravu. Paní ministryně se, myslím, už k tomu pozměňovacímu návrhu vyjádřila. Vyjádřila souhlasné stanovisko, za což je jistě třeba poděkovat. Pan senátor Vilímec se také asi nebude vyjadřovat. Vyjádřil se k tomu dostatečně. Pustím znělku.

Děkuji, jsme připraveni k hlasování o pozměňovacím, výborovém návrhu tak, jak nám byl představen a jak ho máme všichni k dispozici. Paní ministryně už se vyjádřila, pan zpravodaj se vyjádřil také.

Můžeme přistoupit k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 71 senátorů, aktuální kvórum je 36, spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování č. 3 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. My budeme teď hlasovat ještě o vrácení zákona ve znění pozměňovacího návrhu, budeme hlasovat o celku. Asi znělku nemusím pouštět, všichni jsme přítomni, takže při stejném kvóru jako předtím, to je 36, a přítomnosti 71 senátorek a senátorů spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 4 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 69, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Nyní v souladu s § 3 odstavce 2 zákona č. 300/2017 Sb., stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jím byl senátor Vladislav Vilímec. Souhlasí. Další návrhy zatím nemám. Koho byste si přál, pane senátore? Pan senátor Goláň? Kývá hlavou na souhlas. Ještě někdo třetí? Zvykli jsme si mít tady ještě náhradníka. Není třeba, zdá se, i paní ministryně si myslí, že to nebude potřeba, ale ještě padl návrh, pan senátor Nwelati. Každému je jasné, že ten pozměňovací návrh by měli obhajovat pan senátor Vilímec, pan senátor Goláň, případně pan senátor Nwelati. Budeme o tomto hlasovat. Zase nebudu spouštět znělku, spouštím hlasování. Opět při kvóru 36 a přítomnosti 71 senátorek a senátorů, můžeme zahájit hlasování teď. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

hlasování č. 5 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Já mohu ukončit projednávání tohoto bodu a poděkovat paní ministryni. Na shledanou, paní ministryně.

My můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu

Tisk č. 195

Tento senátní tisk č. 195 uvede ministr zahraničních věcí, Tomáš Petříček. Já ho prosím, aby zaujal místo u stolku a návrh nám představil. Garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisky č. 195/1 a 195/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Czernin. Teď ovšem vystoupí a představí návrh pan ministr Petříček.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, společně s ministrem obrany vám předkládám k projednání a ke schválení společný materiál obou našich resortů s názvem Návrh na působení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, který schválila vláda dne 27. ledna 2020, usnesením číslo 73. Vládní návrh vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit ČR, mezi ně patří boj proti terorismu, podíl na řešení krizí a snižování nelegální migrace, o kterých hovoří i programové prohlášení této vlády. Předmětem návrhu je působení sil a prostředků rezortu obrany v mezinárodním boji proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu v počtu do 60 osob ode dne schválení návrhu Parlamentem ČR, a to do 31. prosince 2022.

Připravené koaliční úkolové uskupení, takzvaný „task force“ evropských zemí Takuba, se skládá ze speciálních a podpůrných sil a je součástí protiteroristické operace Barkan vedené Francií k podpoře zejména Mali. Úkolem tohoto uskupení je poskytovat poradenství a asistenci jednotkám partnerského malijského praporu a společné vedení bojových aktivit v rámci celého spektra protiteroristických operací. Podporu malijské jednotky budou čeští vojáci zajišťovat spolu s francouzskými vojáky. Činnost uskupení Takuba bude vhodně navazovat i na výcvikové aktivity vojenské výcvikové mise Evropské unie v Mali, takzvané EUTM, jejímž silám aktuálně ČR velí a zvýší efektivitu mezinárodní podpory malijským ozbrojeným silám. Úkolové uskupení Takuba bude působit na východě Mali, při hranicích s Nigerem. K částečné přítomnosti na území Nigeru bude docházet v souvislosti s logistickými transporty a v případě nutnosti i přeshraničními operacemi při pronásledování teroristických skupin. V Čadu pak bude jednotlivci obsazovat místa na velitelství operace Barkan.

Summit Francie a zemí G5 Sahel, který proběhl 13. ledna letošního roku, potvrdil, že země G5 chtějí, aby Francie v oblasti působila vojensky i nadále. Požádali o podporu této přítomnosti dalšími mezinárodními silami. Zároveň uznali vznik úkolového uskupení Takuba a možnost tohoto uskupení operovat na obou stranách malijsko-nigerijské hranice. Vyslání a působení našich sil bude realizováno na základě oficiálního souhlasu dotčených států, které jsme již získali, a po schválení oběma komorami Parlamentu ČR. Co se týká finančních nákladů, náklady na celou dobu mise se odhadují minimálně na 598 milionů korun, budou hrazeny z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany.

Návrh na působení v uskupení Takuba posiluje celkové úsilí ČR na podporu a stabilizaci Mali a celého širšího regionu Sahel, vedle stávajícího vojenského zapojení ve výcvikové misi Evropské unie a také v působení, v misi OSN, MINUSMA, jsme nově otevřeli zastupitelský úřad v Bamaku a směřujeme také do regionu humanitární a stabilizační a rozvojovou pomoc. Tento přístup posiluje vztahy ČR nejen s evropskými zeměmi, zejména s Francií, ale právě i se státy afrického Sahelu. Vnímáme to jako naplňování jedné z priorit české zahraniční politiky.

Pane předsedající, dámy a pánové, v případě vašeho souhlasu a následně souhlasu Parlamentu České republiky, Poslanecké sněmovny ČR přispějeme do operace, která je klíčová pro bezpečnost Sahelu, potažmo širšího regionu západní Afriky, a tím i pro Evropu. Mezinárodní pomoc v boji proti terorismu v Sahelu pomáhá stabilizovat region, odkud proudí do Evropy tisíce nelegálních migrantů. Účast v operaci zároveň potvrdí naše odhodlání bojovat proti terorismu i v Africe, nejenom v oblastech, kde již působíme. Je také nedílnou součástí našeho podílu na mezinárodní i evropské bezpečnosti i projevem vůle k úzké politické a vojenské spolupráci s Francií jakožto klíčovým evropským partnerem se silnou rolí a pozicí v Africe. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku. Pana senátora Czernina už jsem uvedl, on nás seznámí se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. O tomto senátním tisku náš výbor zahraničí, obrana, bezpečnost jednal již 11. března tohoto roku. V té době ale ministerstvo obrany ještě nemělo zvací dopisy pro působení našich vojáků v Mali, Nigeru a Čadu, výbor tedy toto projednávání přerušil až do vyjádření souhlasu přijímacích zemí.

V pondělí 10. srpna výbor obdržel dopis ministerstva obrany, ve kterém nás ministerstvo informovalo o aktuálním vývoji a zároveň zaslalo obdržené zvací dopisy pro působení v Mali a Nigeru, stejně jako nótu Čadu, zaslanou Francií, kterou Čad potvrzuje souhlas s působením českého důstojníka na velitelství francouzské operace Barkan v Čadu. Z právního hlediska tedy již v cestě nic nestojí. Bezpečnost ČR je spjata s globální bezpečnostní situací. Eskalace bezpečnostních hrozeb v regionu Sahelu, kam Mali, Niger a Čad spadá, by ve svém důsledku znamenala ohrožení bezpečnosti v Evropě, a tedy i v ČR. Zhoršování situace v tomto regionu by jistě posílilo migrační tlaky směrem do Evropy. Je tedy v našem zájmu aktivně přispět k řešení krizových situací v Africe účastí v mezinárodních operacích. Věříme, že navrhované působení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany v Mali, Nigeru a Čadu je přínosným krokem ČR k bezpečnostní stabilizaci v oblasti Sahelu, který čelí teroristickým útokům militantních islamistických skupin a také etnickým konfliktům. ČR tak může přispět k bezpečnosti a zároveň posílit spolupráci se zeměmi regionu s důrazem na Mali, ale i na evropské partnery, zejména Francii. Náš výbor zahraničí, bezpečnost, obrana schválil své usnesení ze včerejška, a to bych vám teď přečetl.

Tedy usnesení k návrhu na působení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu. Po odůvodnění zástupce předkladatele, Martina Riegla, náměstka ministra obrany, Jaromíra Zůny, prvního zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR, a Martina Smolka, náměstka ministra zahraničních věcí, a po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR

1. vyslovit souhlas s působením sil a prostředků rezortu ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. prosince 2022 v celkovém počtu do 60 osob,

2. požádat vládu, aby každoročně informovala Senát PČR o působení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to vždy nejpozději do 30. června následujícího roku s tím, že poslední informace bude předložena 30. června 2023;

II. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Czernina.

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Já otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, milí kolegové. Hlasování, které nás čeká, je zásadní, protože budeme hlasovat o vyslání jednotek Armády ČR. Takovému vyslání je třeba, aby předcházela politická debata. Rád bych proto vás seznámil v sedmi bodech s tím, co jsme prošli při projednávání tohoto bodu za cestu v rámci našeho výboru. Jednu z těch otázek bych potom chtěl také položit panu ministrovi. Dopředu říkám, že tato otázka a toto vyslání má naši jasnou podporu, ale že by bylo chybou, kdybychom si nekladli i otázky širší, strategické a politické.

V tom území totiž už dnes naše jednotky působí jak v rámci OSN, to jsou síly MINUSMA, tak v rámci EUTM, jak zmiňoval pan ministr, tam dokonce náš pan generál František Ridzák v této výcvikové misi pod zodpovědností Evropské unie převzal nedávno velení. Mali je skutečně obrovská výzva, tak jako je obrovskou výzvou celá Afrika. Z Mali vycházejí destabilizační šoky do celého okolí, do Nigeru, Burkiny Faso, Beninu, Toga, Ghany, Pobřeží slonoviny a dalších. Takže nyní těch sedm bodů, které jsme probírali. A naznačím rovnou i to, s jakým výsledkem.

1. Korupce ve státní správě v Mali. Zasahuje všude, dokonce i do ozbrojených sil. Zajímalo nás, jakou strategii má ČR pro to, abychom proti sobě neměli padající, slábnoucí státní autority, ale abychom proti sobě měli skutečné partnery, kteří mají podobný cíl jako my.

2. Zajímalo nás, jak nejenom vojensky promýšlet celou intervenci, ale domýšlet dopady našeho působení i tam, kde je potřeba pomoci s rozvojovou pomocí, kde je potřeba nastavit pomoc s budováním institucí. Vojenská intervence může skončit, ale dlouhodobé angažmá v těchto zemích bude vyžadovat dlouhodobé úsilí i z naší strany. Zajímalo nás proto, jak ministerstvo zahraničí v těchto věcech přemýšlí. Nestačí tam vyslat vojáky, nestačí říci, že místní potřebují vyzbrojit. Je potřeba například být i po boku státním autoritám a hlídat, aby se naše pomoc nedostala do nepřátelských rukou.

3. Zajímalo nás, jak má ministerstvo promyšlenou například otázku diplomatického působení a kam má v plánu jmenovat velvyslance s širší působností pro celý region, protože dáváme mandát pro více zemí najednou a není možné, aby náš velvyslanec seděl třeba na druhém konci kontinentu, v případě, že tam dojde k nějakému zádrhelu.

4. Čím více tam bude jednotek, tím více bude přibývat džihádistů. Jakou strategii máme připravenu, jakou připravuje Francie? Zajímalo nás, jakým způsobem se do toho podívat i z hlediska širšího působení, protože se jedná o území, která jsou tak rozsáhlá, že to samy evropské státy nemohou zvládnout, musíme se koordinovat napříč.

5. Nakonec nás zajímalo, aby se naše jednotky a naši vojáci nestali trvalými náhradníky místních ozbrojených sil. Tady jsme diskutovali o naší zkušenosti z Afghánistánu, kde jsme pomáhali s budováním místních ozbrojených složek.

Než položím panu ministrovi otázku, tak nás také zajímalo, odkud sem přicházejí bojovníci, jestli je to ze Sýrie, z Libye nebo z dalších zemí, a jakým způsobem má Česká republika, Francie a další země ošetřeno, aby počet těch bojovníků nevzrůstal.

Nyní ta otázka. Jaké jsou podmínky, za kterých poznáme, že jsme tu naši misi skončili? Mluvíme o mandátu, který je časově omezený, ale zajímalo by nás, jestli v případě, že situace bude velmi vážná, za jakých podmínek se budeme rozhodovat případně pro nový mandát, co je kritérium, abychom mohli říci, že máme splněno? Toto vyslání máme zapsáno v kalendáři, je na omezenou dobu, mě by jenom zajímalo, jak pan ministr zahraničí vidí ten úkol, který je skutečně mnohem širší než jenom čistě militární, čistě vojenský. Jsem proto rád, že ho tady můžeme v tomto smyslu oslovit. Opakuji, toto rozhodnutí je naprosto zásadní, protože mluvíme o vyslání našich jednotek do území, kde už naši působí. Jejich poslání se bude ale měnit.

Proto je potřeba, abychom podrobili tuto věc zkoumání. Za náš výbor jenom hlásím, že jsme pro to vyslovili jasnou podporu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi za to, že nás seznámil s průběhem debaty v bezpečnostním výboru. A také známe už ze zpravodajské zprávy výsledek, jednoznačnou podporu. Do diskuze se žádný další senátor nehlásí, proto obecnou rozpravu končím. Pane ministře, máte potřebu se vyjádřit, prosím? Ano, prosím, mikrofon je váš.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi krátce reagovat na vystoupení pana předsedy Fischera. Samozřejmě jsme si vědomi, že působení našich ozbrojených sil v oblasti Sahelu, je nutné, aby bylo podpořeno dalšími nástroji, že musíme uplatňovat ucelený přístup ke stabilizaci celého regionu, který je dlouhodobě problematický. A právě bez pomoci mezinárodního společenství nelze očekávat, že místní instituce a místní ozbrojené složky situaci zvládnou.

Jenom doplním, že pokud se bavíme o působení mezinárodních teroristických sítí, ty se právě v posledních třech až čtyřech letech stále více přesouvají z oblasti Středního východu do oblasti Sahelu. Možný dopad další destabilizace celého regionu by byl i na dnešní době relativně stabilní africké státy, ať už se to týká států Guinejského zálivu, ale také států, jako je Senegal a další. Pro Českou republiku je zde i bytostný zájem, aby tyto státy zůstaly stabilní, protože jsou to i naši obchodní partneři. Ať už Ghana, ať už Senegal jsou velmi atraktivními trhy pro české podniky, pro české subjekty.

V případě našeho přístupu k řešení situace v Sahelu vycházíme samozřejmě z možností českého státu, které jsou dané jak finančními, tak lidskými zdroji. Vnímáme naše zapojení do mezinárodního úsilí jako příspěvek v rámci mezinárodního partnerství v boji proti mezinárodnímu terorismu. Ale také při naplňování strategií, které mají řešit problémy v místech, kde vznikají, např. s ohledem i na migraci. Cílem pro nás je přispět k budování místních kapacit při řešení jak bezpečnostních problémů, které vznikají působením skupin, které jsou napojené jak na Al-Káidu, tak na Islámský stát, ale také především prostřednictvím budování místních institucí. I z tohoto důvodu v loňském roce ministerstvo zahraničních věcí otevřelo zastupitelský úřad v Bamaku, v hlavním městě Mali.

Kromě vojenského působení chceme rozšířit i naše působení o diplomatický a politický dialog se státy regionu. A také posílit naši schopnost cíleně pomáhat v oblastech, jako je stabilizace, řešení humanitárních dopadů nestability v regionu, také v budování institucí, které by mohly zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj, což je dlouhodobě cíl České republiky a Evropské unie. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Ptám se, jestli pan senátor Czernin má potřebu se ještě vyjádřit jako zpravodaj? Nenutím, ptám se.

Senátor Tomáš Czernin:  Já bych pouze konstatoval, že v diskuzi vystoupil senátor Pavel Fischer, pan ministr zodpověděl jeho otázky, takže bych poprosil o vyjádření souhlasu s účastí našich vojáků v těchto afrických zemích. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane senátore, spustím znělku.

My můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, jak nám jej přednesl pan senátor Czernin jako zpravodaj garančního výboru. Jenom připomínám pro pořádek, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

Zahájím hlasování. Předtím připomenu, že aktuálně je přihlášeno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvórum té nadpoloviční většiny všech senátorů je v tomto případě 41.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 6 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 41 pro návrh vyslovilo 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem našeho pléna je

 

Návrh usnesení Senátu k situaci v Bělorusku po prezidentských volbách

Já bych poprosil pana senátora Marka Hilšera jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane senátore.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Rychle přečtu odůvodnění toho návrhu, protože nemáme moc času, tak abychom to stihli.

Senát PČR na zasedání ve dnech 22. – 23. 7. vyjádřil ve svém usnesení znepokojení nad nedodržováním principů právního státu a demokratické volby v průběhu prezidentské kampaně v Bělorusku. Režim prezidenta Lukašenka pronásledoval prezidentské kandidáty. Některé z nich uvěznil, jiným znemožnil kandidovat netransparentními postupy při uznávání podpisů. Prezidentské volby se uskutečnily tuto neděli a bez přítomnosti pozorovatelů OBSE.

Prezidentská kandidátka a favoritka voleb Tichanovskaja regulérnost voleb neuznala a podala stížnost k hlavní volební komisi. Bohužel podle dostupných zpráv byla z důvodů osobní bezpečnosti nucena uchýlit se do exilu v Litvě. Po vyhlášení výsledků voleb se rozpoutaly pokojné protesty, jichž se účastní tisíce občanů v Minsku, ale i v jiných městech Běloruska. Represivní složky na ně bohužel reagují nebývalým násilím. Občané jsou podle obrazových zpráv bezdůvodně napadáni policií a mnozí jsou zatýkáni. Jeden z demonstrantů údajně zemřel.

Protesty ani po třech dnech brutálních zásahů neslábnou a je otázka, zda nebudou ještě dále policejní akce sílit. To intenzivní násilí, zatýkání a pronásledování opozice bohužel potvrzují to, že prezident Lukašenko se asi nezastaví před ničím. Bylo by naivní očekávat, že se Lukašenkova diktatura po 26 letech vládnutí jen tak vzdá moci a umožní konání regulérních voleb. Ale právě proto bychom před zločiny, které páchá, neměli zavírat oči. Svoboda slova a svoboda shromažďování jsou univerzální lidská práva a jejich potlačování nesmí mít místo v žádné společnosti, natož v Evropě 21. století.

Sami jsme nesvobodu zažili a naše zkušenost nás dnes vede k větší vnímavosti k násilí a útlaku, které nyní v Bělorusku sledujeme. Chtěl bych vás proto požádat, abychom vyjádřili solidaritu se všemi Bělorusy, kteří touží po normálním, svobodném životě. Každé, i malé slovo, zastání může posílit jejich naději.

Někteří představitelé Evropské unie už vyjádřili nesouhlas a odsoudili násilí. Chtěl bych poděkovat i některým zástupcům české vlády, především panu ministrovi k tomu, že se k té záležitosti vyjádřil.

Proto věřím, že i Senát ČR by se měl k situaci v Bělorusku vyjádřit. Měli bychom podle mého názoru odmítnout porušování základních lidských práv, jako je svoboda slova a svoboda shromažďování. Požádejme, prosím, vládu, aby ve své zahraniční politice uskutečnila všechny možné kroky na podporu a dodržování lidských práv v Bělorusku. Proto předkládám usnesení, které máte před sebou. Jen abych ještě uvedl na pravou míru, organizační výbor dostal první znění usnesení. Během toho se ještě sešel výbor pro školství, vědu a také lidská práva, který tuto věc projednal.

Navrhl také usnesení, se kterým já se ztotožňuji. Toto usnesení máte nyní před sebou.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za to, že jste nás seznámil se svým návrhem. Předtím, než o něm budeme jednat, jednak budeme muset určit zpravodaje, ale předtím se ještě s procedurálním návrhem hlásí pan místopředseda Horník. Prosím, pane senátore.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Můj procedurální návrh zní, abychom tento bod našeho jednání dokončili. To znamená, abychom hlasovali a jednali i po 12:15 hodin, jak jsme si původně odsouhlasili. S tím, že další bod našeho pléna bude pokračovat jednáním 20. srpna od 14 hodin.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Než budeme hlasovat, spustím znělku.

Budeme teď po znělce hlasovat o procedurálním návrhu, jehož podstata spočívá v tom, že tento bod bychom měli dokončit celý. Po jeho dokončení přerušíme schůzi tohoto pléna do 20. srpna do 14 hodin, kdy bychom pokračovali. Každému je jasné, o čem hlasujeme. Upřesňuji, abychom jednali o tomto bodu a přijali i usnesení, teprve potom budeme přerušovat schůzi. Ano, formou hlasování, mi napovídá pan senátor Horník. U usnesení předpokládám, že to je samozřejmé.

Takže spouštím hlasování. Aktuálně je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 7 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Po ukončení projednávání tohoto bodu, po hlasování a přijetí usnesení, budeme přerušovat naši schůzi do čtvrtka 20. srpna do 14 hodin.

Teď bychom měli určit zpravodaje pro projednávání tohoto bodu. Navrhuji, aby jím byl senátor David Smoljak, kterého se zároveň ptám, jestli souhlasí? Ano, souhlasí, kývá hlavou, že souhlasí. Budeme o tomto návrhu, aby byl zpravodajem pan senátor Smoljak, hlasovat. Nebudu spouštět znělku, spustím hlasování. Při přítomnosti 69 senátorek a senátorů je kvórum 35. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 8 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Pan senátor Smoljak je zpravodajem tohoto bodu a může zaujmout své místo u stolku zpravodaje, protože se právě uvolnilo.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor a místopředseda Milan Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já to usnesení podpořím. Myslím si, že to usnesení je nutné, potřebné. Zdá se mi, že návrh pana kolegy Fischera je, řekl bych, přesnější. Ale co chci říci? Chci říci, že na tom usnesení považuji za velmi důležité, aby sankce, jak v oblasti individuální, tak vůči Bělorusku, byly sankce, které budou platit v celé Evropské unii.

Lukašenko si dělá, co chce, od roku 1996. Já si pamatuji, když jsme ještě v rámci mezinárodních struktur odborů řešili, že první, co udělal Lukašenko, když nastoupil k moci, bylo, že zlikvidoval demokratické a svobodné odbory a samozřejmě upevnil si moc ve všech složkách. Bohužel, Evropská unie postupně s tím, jak se Lukašenko sem tam občas odchýlil od Putina, respektive od Ruska, Evropská unie jakoby zvolňovala sankce, aniž došlo k nějakému velkému pokroku v Bělorusku. To, co se dneska děje, není žádným překvapením, je to setrvačný stav. Pochopitelně, čím víc demokratické síly, tak on ty represe bude zvyšovat, protože nebude chtít dovolit, aby se zopakovalo něco, co se stalo v jiných částech Evropy, včetně Ukrajiny.

Co mě přinutilo k vystoupení, je to, že jsem hodně dávno navštívil při řadě návštěv, které konám v mém regionu, jednu firmu. Budu ji dokonce jmenovat, Pacovské strojírny, kde tehdejší ředitel mě upozornil, že sankce je dobrá věc, ale sankce děravé jsou kontraproduktivní. Oni do období vyhlášení těch průmyslových sankcí vyváželi mj. do Běloruska zařízení pro zpracování mléka, malé pivovary a podobná zařízení. A protože respektovali sankce, deset let tam nic nedodávali, a když tam přijeli, tak se nestačili divit, co tam bylo investic, například z Itálie, ve stejné komoditě.

Takže proto jsem tady úvodem hovořil o tom, že když sankce, tak je potřeba sankce celoevropské. Moc bych tam nesázel na to, že si můžeme ještě my udělat vlastní sankce. Ano, udělejme si je, ale ony se většinou obrátí proti našim firmám. Protože pokud nefungují celoevropské nebo celosvětové sankce demokratických zemí, potom je to všechno kontraproduktivní. Slušně jednající země, jako v tomto případě, myslím si, byla Česká republika, na to doplatí. Jinak ta usnesení podporuji a myslím si, že Lukašenko je opravdu diktátor.

Znovu říkám, pamatuji si, když někteří naši kolegové v Bělorusku byli prvními oběťmi jeho teroru. A nebylo to jen v oblasti politické, společenské, ale bylo to i v oblasti fyzické. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane místopředsedo, další přihlášený do diskuze je pan senátor Pavel Fischer. A my se u předsednického stolku vystřídáme.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, děkuji za slovo. Pozměňovací návrh, který máte na stole před sebou, podávat nebudu. Dovedly mě k tomu rozhovory s vámi v sále. Ale to, co tam je psáno, platí a já to teď přeříkám jinými slovy.

Zaprvé, co se děje v Bělorusku.

My to nevíme. Nevíme, kolik je obětí, nevíme, kolik je raněných, lékaři o nich nesmějí mluvit. Nevíme, kolik je zadržených a vězněných, jenom tušíme, kolik je novinářů, kteří zmizeli beze stopy. To, co říkal pan místopředseda Milan Štěch, totiž bohužel platí i v současné době právě na situaci v odborech, protože v Bělorusku se začaly připravovat významné stávky, přičemž všichni, kteří je připravovali, i všichni, kteří se jich chtěli zúčastnit, jsou nyní v ohrožení, že přijdou o práci. A přitom právo na stávku, protestovat, sdružovat se v odborech je přece mezinárodními úmluvami zaručeno.

Proto chci ocenit, jak jednala vláda ČR, zejména jmenovitě pan ministr Petříček. Domnívám se, že musíme tuto agendu dostat do programu jednání EU. Nevyhýbat se dokonce ani přemýšlení o národních sankcích, které bychom v takovém zákoně, v našem právním systému, dokázali prosadit. Nakonec podezření, že by se proti demonstrantům skutečně používaly zbraně nebo některá opatření, která v rámci pořádkových sil mohou využívat a která jsou původem z naší země, ať už v rámci exportů nebo reexportů z jiných území, toto podezření je potřeba jasně osvětlit.

Jsem rád, že pan ministr se k tomu přihlásil. Původní usnesení má moji podporu a děkuji všem, kteří ho prosadili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, vystoupí pan 1. místopředseda Jiří Růžička.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré poledne, dámy a pánové. Dovolím si malou vzpomínku a z ní pak dospěji k nějakému závěru.

Když jsem viděl fotografie toho, co se odehrává v Bělorusku, když jsem viděl ty kordony ozbrojených sil, které postupují dost brutálně proti protestujícím, když jsem viděl lidi ležící na břiše obličejem k zemi a nad nimi ozbrojence, tak mně vytanula na mysli vzpomínka na leden 1989, známý Palachův týden. Přesně stejné obrázky jsem měl v mysli, nebyly v novinách, tenkrát se v novinách takové věci neobjevovaly, ale přesně to samé se odehrávalo tady také.

Mě se to velice osobně dotýkalo, té události jsem se pokoušel zúčastňovat také. Vím, že naprostá většina z nás si ten týden pamatuje. Pamatuje si ho velice dobře, ne všichni žili v Praze, proto to připomínám, že bychom na to měli pamatovat všichni. Dodneška mně běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, jak jeden den večer v televizních novinách četla hlasatelka jména těch, kteří byli při těch protestech zadrženi. To jsem si říkal, že tak nějak to muselo vypadat za heydrichiády, když se četla jména popravených. Přesně tak to probíhalo. I v této chvíli mně běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu.

Také si velice dobře vzpomínám na to, jak bylo důležité, že v pondělí 16. ledna, v té době se jednalo ve Vídni o dodržování helsinského usnesení o lidských právech, jak ostré kritice tehdejší ministr zahraničí Johanes byl tam podroben, jak byl vyzván, aby se i u nás dodržovala lidská práva, tak jak se vláda zavázala. Vzpomínám si, jak to bylo nesmírně důležité, přestože se to tady znovu neobjevovalo, ale samozřejmě přes různé kanály a přes různá média se to zase k nám dostalo. Vím, jak to bylo nesmírně důležité pro všechny, kteří se to dozvěděli. Proto považuji tu podporu za nesmírně důležitou.

Také si velice dobře uvědomuji, že tím lednem 1989 si velká část lidí v naší zemi uvědomila, že není všemu konec, že je třeba se vzepřít a je třeba za něčím jít. Že je třeba nevzdávat a nezůstávat v tom normalizačním vakuu, ve kterém jsme žili. V červnu 1989 přišlo Několik vět, přišly události v srpnu 1989. Ty protesty narůstaly, přes 28. říjen 1989, až tedy do toho 17. listopadu 1989. Říkám, připomínám to tady proto, že bych si přál, aby každý režim, který se chová tak, že potlačuje práva občanů, otevřeně bojuje proti svobodě, potlačuje práva svých občanů násilím se zbraní v ruce, aby dopadl tak, jako dopadl také.

Velice podporuji toto usnesení, moc dobře rozumím tomu, o čem mluvil pan senátor Fischer i pan senátor Štěch, že je velice důležité, aby podobně postupovala celá Evropská unie, protože jen takhle se to dotkne toho režimu, který v současné době v Bělorusku panuje. Doufám, tak, jako to bylo u nás, že i tam se může povést to, co je velice důležité, to, že totiž nikomu nerostou stromy do nebe.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, vystoupí pan senátor Jiří Drahoš.

Senátor Jiří Drahoš:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Důvodem, proč jsem se přihlásil do diskuze, bylo vznést apel na pana kolegu Fischera, aby zvážil stažení svého pozměňovacího návrhu. Těch důvodů by bylo více. Já to předkládané usnesení považuji za dostatečně jasné, sevřené. Jakkoliv rozumím některým bodům, které tam Pavel Fischer uvádí, myslím si, že to je věc, kterou Senát stejně bude sledovat, v pravou chvíli se může do věci vložit, kdybych to řekl cimrmanovsky.

Jinak velmi oceňuji to, co říkal pan kolega Štěch. Také oceňuji postoj ministerstva zahraničí, konkrétně pana ministra Petříčka. Čili své vystoupení tímto končím, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a vystoupí pan kolega Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já budu trochu kritičtější. Předně řeknu, já tomu rozumím. Budu hlasovat pro. Bělorusko je nám velmi blízké, běloruština a čeština jsou si velmi podobné, první běloruská bible byla tištěna v Čechách, všemu tomu rozumím. Na obranu toho, co řeknu nadále, řeknu, že jsem pravděpodobně, a nechci se chlubit, jediný, který zaměstnával jako svého asistenta tady v Senátu několik let jednoho z běloruských prezidentských kandidátů, který musel emigrovat. Pořád mám úzké vztahy s běloruskou opozicí.

Znovu říkám, pro tohle usnesení budu hlasovat, ale minule jsme přijímali usnesení o genocidě Arménů. Pak jsme přijímali usnesení o tom extradičním zákonu v Hongkongu. Trochu varuji do budoucna kolegy, všechny nás, před takovým tím aktivismem a inflací těch lidskoprávních usnesení ke světovým děním, protože ve světě se denně děje mnoho nespravedlností. Popravují se nevinní lidé. Je množství nedemokratických režimů, která porušují lidská práva. Znovu říkám, budu pro to usnesení hlasovat, ale do budoucna zvažujme všechna další usnesení, která mají napravovat mezinárodní křivdy, které se dějí každý den. Bohužel tedy, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nikdo další se do rozpravy nehlásí. Ptám se pana... Pan ministr se hlásí. Tak to já neviděl, tady to nemám. Pane ministře, řečniště je vaše.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi jenom krátce reagovat na některá témata, která byla v rozpravě vznesena.

Zaprvé, já bych chtěl podpořit návrh reakce Senátu na dění v Bělorusku. Česká diplomacie sledovala vývoj celé kampaně, která byla doprovázena omezováním prostoru pro opoziční kandidáty, zatýkáním opozičních kandidátů, represemi proti občanské společnosti. Vyvrcholilo to také tím, že nebyla připuštěna činnost mezinárodní pozorovací mise OBSE, která měla sledovat průběh voleb, což je v rozporu se závazky členských států této organizace.

V tomto směru jsme museli konstatovat, že jak průběh kampaně, tak průběh samotné volby byl nesvobodný, nedemokratický a neodpovídá standardům mezinárodních institucí, kterých je Bělorusko součástí.

Velmi krátce bych ještě chtěl doplnit, že Česká republika reagovala jak ústy pana premiéra Babiše, tak prohlášením ministerstva zahraničních věcí, toto téma, budeme prosazovat, aby se vzneslo také na půdě Evropské unie. Zde bych krátce reagoval na pana senátora Štěcha. My prioritně podporujeme, aby situaci v Bělorusku řešila Evropská unie kolektivně, ať už v případě, pokud budeme chtít využít ekonomických nástrojů v reakci na potlačování svobody projevu, potlačování základních svobod v návaznosti na volby či na další problematické otázky, které v Bělorusku v současné době jsou. Zde Česká republika prosazuje dlouhodobě také zavedení evropského lidskoprávního sankčního nástroje. Zatím se to nedaří, já myslím, že i zde je prostor pro parlamentáře při jednání s některými partnery z jiných členských států, abychom tento nástroj měli k dispozici, abychom mohli v takovýchto případech rychle reagovat na hrubé porušování lidských práv, zejména v Evropě, ale ve světě obecně.

V tomto směru budeme chtít, aby ještě tento týden zasedala Rada ministrů zahraničních věcí. Věřím, že na tom bude dnes shoda, že v pátek by formou videokonference mohlo proběhnout toto mimořádné zasedání, které by se právě vývoji situace v Bělorusku věnovalo, a věřím, že se nám podaří také prosadit společnou evropskou reakci na volby jako takové, ale především na to, co se odehrává od těchto voleb. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Táži se, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě pan navrhovatel? Nepřeje. Pan zpravodaj má slovo.

Senátor David Smoljak:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, než shrnu proběhlou debatu, tak jednou větou jenom krátce připomenu, že na toto téma Senát už jednal před 20 lety, už tehdy v debatě zaznělo jednoznačně, že v Bělorusku je situace taková, že opoziční představitelé jsou pronásledováni a beze stopy mizí. Proti účastníkům demonstrací zasahují jednotky zvláštního nasazení a zadržené surově bijí a bezdůvodně vězní, a že svoboda slova i shromažďování v této zemi prakticky neexistuje. Je z toho jasné, že to, co se teď děje v Bělorusku, není nějaký exces, ale je to trvalá podstata toho současného režimu.

A nyní k proběhlé debatě. Máme před sebou návrh jednoho usnesení, ke kterému nebyl předložen žádný pozměňovací návrh. V debatě vystoupilo pět senátorů, kteří návrh usnesení podpořili, jeden s výhradou, a vystoupil ministr zahraničí, který ho podpořil také. O tomto usnesení teď můžeme hlasovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám.

Byl vznesen požadavek na odhlášení a novou registraci. Prosím.

Tak. Počítadlo se ustálilo. Je nás přítomno 60, kvórum pro přijetí je 31. Návrh usnesení jste slyšeli, byl nám rozdán v písemné podobě.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 9, registrováno 65, pro návrh se kladně vyslovilo 63, návrh byl schválen a já vám děkuji. Děkuji navrhovateli i zpravodaji.

Teď si vás dovolím informovat, že se přerušuje jednání této schůze do 20. srpna, bude pokračovat 20. srpna ve 14.00 hodin. Prosím vás, abyste si odnesli všechny věci, nic tady nenechávali, z řady důvodů. Samozřejmě budeme pokračovat, kdo máte zájem, odpoledne při návštěvě ministra zahraničních věcí USA.

Dobrou chuť!

(Jednání přerušeno v 12.24 hodin.)