Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 19.11.2020

(3. den schůze – 19.11.2020)

(Jednání opět zahájeno v 9.01 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dámy a pánové, vítám vás na pokračování druhé schůze Senátu. Aktuálně je již zaregistrováno 41 senátorek a senátorů. Z dnešního jednání se omlouvají tito senátorky a senátoři: Jaromír Strnad, Hynek Hanza, Marek Hilšer, Renata Chmelová, Alena Dernerová, z dopoledního jednání se omlouvají senátoři Jan Horník, Miroslav Plevný, Miroslav Balatka a Tomáš Jirsa. Prosím vás, abyste se, kdo tak ještě neučinil, nyní zaregistrovali svými identifikační kartami. Připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Návrh na změnu a doplnění pořadu pokračování druhé schůze Senátu vám byl rozdán na lavice. Nyní v souladu s usnesením OV navrhuji doplnit jako první body dnešního jednání body, které souvisí s první účastí nově zvolených senátorů, kteří se nemohli zúčastnit ustavující schůze minulý týden. Jedná se o body, bod č. 17, Zpráva MIV o výsledku zkoumání, zda byli jednotliví senátoři platně zvoleni, bod č. 18 je Slib senátorů, bod č. 19, Změny v orgánech Senátu, bod č. 20, Změna zasedacího pořádku. Dále navrhuji zařadit senátní tisk č. 1, což je zákon o veřejném zdravotním pojištění. V rozdaném pořadu se jedná o bod č. 23. A také senátní tisk č. 2, což je školský zákon, v pořadu pokračování schůze je to bod č. 24.

Pět našich výborů zřídilo podvýbory a žádá o vyslovení souhlasu s jejich zřízením, proto navrhuji zařadit jako poslední bod schůze vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů. Je to ve vašem pořadu, který máte, bod č. 32.

Dále tu máme žádost senátorky Renaty Chmelové o vyřazení senátního tisku č. 312, což je bod č. 30, z důvodu její nepřítomnosti jako navrhovatelky.

Nyní se ptám, zda má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Hlásí se pan senátor Růžička, prosím, pane 1. místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré ráno, dámy a pánové, navrhuji rozšířit program našeho jednání o bod, který se jmenuje Aktuální situace v Radě České televize, po událostech v minulém týdnu to považujeme za důležité, protože nezávislost médií je jednoznačně z našeho pohledu ohrožována. Bez nezávislosti médií se těžko můžeme pohybovat v rovině demokracie. Paní Svoboda a slečna Demokracie jsou zvyklé na okopávání kotníků, ale v poslední době to začíná bolet. Navrhuji zařadit tedy tento bod s názvem Aktuální situace v Radě ČT jako 21. bod našeho jednání.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, opakuji, že je tady návrh na zařazení bodu Aktuální situace v Radě ČT. Návrh na projednání je po projednání bodu Změna zasedacího pořádku, to znamená, po projednání bodu č. 20 by následoval bod Aktuální situace v Radě ČT, pokud toto zařazení schválíme. Má ještě někdo nějaký další návrh? Pokud nemá, rozpravu končím. Nyní je potřeba domluvit si hlasovací proceduru. To znamená, ptám se, zda někdo chce o některé z těch změn pořadu jednání hlasovat samostatně? Není tomu tak. To znamená, poté, co spustím znělku a ona skončí, zahájím hlasování, budeme hlasovat o návrhu pořadu pokračování druhé schůze Senátu ve čtvrtek 19. listopadu 2020 v té podobě, jak jste to všichni obdrželi na lavice, plus tam bude zařazen ještě za bod č. 20, Změna zasedacího pořádku, bod Aktuální situace v Radě ČT. Spustím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Hlasujeme o pořadu pokračování druhé schůze tak, jak byl přednesen, včetně doplnění, které přednesl pan senátor Růžička. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně přítomno 64, kvórum 33, pro 64. Návrh pořadu jednání byl schválen. Hlasování č. 63.

My můžeme přistoupit k prvnímu bodu dnešního jednání, což je

 

Zpráva Mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byli jednotliví senátoři platně zvoleni

Uděluji slovo předsedovi MIV Petru Víchovi a žádám ho, aby nás informoval o závěrech jednání výboru. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, přeji krásný den. Dovoluji si vás informovat, že MIV přijal na své 2. schůzi konané dne 19. listopadu 2020 usnesení č. 4, s jehož obsahem vás nyní seznámím.

Čtvrté usnesení z 2. schůze konané dne 19. listopadu 2020, k ověření platnosti mandátu.

Výbor

I. ověřil platnost volby senátorů zvolených ve druhém kole voleb dne 9. a 10. října 2020 ve volebních obvodech č. 57 – Vyškov a č. 69 – Frýdek-Místek; ověření proběhlo v souladu s § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů,

II. doporučuje Senátu PČR přijmout zjištění MIV, kterým se potvrzuje, že není překážek, aby senátor Karel Zitterbart a senátorka Helena Pešatová složili ústavou předepsaný slib,

III. pověřuje předsedu výboru Petra Víchu seznámit s tímto usnesením Senát PČR.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane předsedo. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Logicky se do rozpravy nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Budeme hlasovat o předneseném usnesení, prosím pana předsedu, aby nám ho přednesl.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji. Návrh usnesení Senátu zní:

Senát bere na vědomí usnesení mandátového a imunitního výboru č. 4 ze dne 19. listopadu 2020 k ověření platnosti volby senátorky Heleny Pešatové a senátora Karla Zitterbarta zvolených ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky v říjnu 2020. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji. Pouštím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33. Přistoupíme k hlasování o návrhu, jak jej přednesl pan senátor Petr Vícha. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, pro 63, návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je bod

 

Slib senátorů

A my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě jednou, dobré ráno. Jak už bylo řečeno, přistoupíme k dalšímu bodu naší schůze, kterým je Slib senátorů. Podle článku 23 Ústavy České republiky skládá senátor slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní. V souladu s jednacím řádem tak učiní pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Složení slibu poté senátor stvrdí svým podpisem. V této souvislosti připomínám ještě článek 25 ústavy, který upravuje zánik mandátu, stanoví, že mandát zaniká mimo jiné odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou. Vlastní akt slibu proběhne takto: Nejmladší senátorka, paní Adéla Šípová, přednese ústavou přednesený slib, senátor Karel Zitterbart, který byl zvolen ve volebním obvodu č. 57, senátorka Helena Pešatová, která byla zvolena senátorkou ve volebním obvodu č. 69, jej složí do rukou předsedy Senátu. Poté svůj slib stvrdí podpisem. Nyní vás prosím, abyste všichni povstali, zároveň prosím paní senátorku Adélu Šípovou, aby předstoupila k řečnickému pultu a přečetla slib daný ústavou.

Senátorka Adéla Šípová:  Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Senátní obvod č. 57 – Vyškov, pan senátor Karel Zitterbart.

Senátorka Adéla Šípová:  Senátní obvod č. 69 – Frýdek-Místek, paní senátorka Helena Pešatová.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Mohu konstatovat, že senátorský slib složili senátorka Helena Pešatová a senátor Karel Zitterbart bez výhrad. Dovolte, abych jim poblahopřál ke zvolení, od tohoto okamžiku jsou oba právoplatnými členy Senátu Parlamentu ČR. Gratuluji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu místopředsedovi za zástup a bodem č. 3 jsou

 

Změny v orgánech Senátu

Nyní rozhodneme o zařazení senátorky Heleny Pešatové a senátora Karla Zitterbarta do orgánů Senátu. Dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás seznámil s návrhy, které vzešly z jednání senátorských klubů. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si vás informovat, že volební komise obdržela ve lhůtě stanovené volebním řádem Senátu návrhy klubu Starostové a nezávislí na zvolení senátorky Heleny Pešatové do výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a návrh na zvolení senátora Karla Zitterbarta do výboru pro zdravotnictví. Konstatuji, že v obou případech je třeba měnit, resp. zvýšit počet členů v těchto senátních výborech, a to v případě výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na 10 členů a v případě výboru pro zdravotnictví na 8 členů. Volební komise přijala na své 2. schůzi dne 19. listopadu 2020 usnesení č. 3 a usnesení č. 4, s jejichž obsahem vás nyní seznámím.

Třetí usnesení z 2. schůze konané dne 19. listopadu 2020 k návrhům na změny ve složení orgánů v Senátu.

Komise

I. navrhuje v souladu s článkem 4 bod 7 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu změnit počet členů v orgánech Senátu takto: výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí 10 členů, výbor pro zdravotnictví 8 členů,

II. pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil Senát.

A čtvrté usnesení z 2. schůze konané dne 19. listopadu 2020 k návrhům na změny ve složení orgánů v Senátu.

Komise

I. navrhuje v souladu s článkem 4 bod 6 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu zvolit senátorku Helenu Pešatovou členkou výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí,

II. navrhuje v souladu s článkem 4 bod 6 volebního řádu zvolit senátora Karla Zitterbarta členem výboru pro zdravotnictví,

III. pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem.

Připomínám, že senátoru, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Senát na návrh volební komise většinovým způsobem. Jakékoli změny v ústavních orgánech Senátu lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Navrhuji jménem volební komise, aby Senát hlasoval o zvolení do orgánů v Senátu aklamací většinovým způsobem. Děkuji za pozornost a vracím slovo panu předsedajícímu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, pane předsedo, otevírám rozpravu ke dvěma návrhům na usnesení, které nám pan předseda Jan Tecl přednesl. Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám a před hlasováním nás opět svolám.

V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35, máme před sebou dvě hlasování. První hlasování bude o tom, zda souhlasíme s tím, že se mění počet členů ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na deset a ve výboru pro zdravotnictví na osm. Spouštím hlasování a ptám se: Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže v sále aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35, pro hlasovalo 65, to znamená, počet členů výboru byl změněn na 10 a 8.

A druhé hlasování je o tom, že volíme členem výboru pro zdravotnictví senátora Karla Zitterbarta a členkou výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Helenu Pešatovou. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Přítomno 68, kvórum 35, pro 65, návrh byl schválen. Takže oběma senátorům blahopřeji.

Tím jsme ukončili tento bod jednání a můžeme přistoupit k dalšímu, kterým je

 

Změna zasedacího pořádku

Podle § 51 jednacího řádu je to tak, že každému senátorovi v jednacím sále Senátu je vyhrazeno stálé senátorské křeslo. Navrhuji, aby senátorka Helena Pešatová usedla vedle senátora Davida Smoljaka a senátor Karel Zitterbart usedl vedle senátorky Aleny Dernerové. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Protože uběhl velmi krátký okamžik, nevšiml jsem si, že by někdo odešel, tak si dovolím hned hlasovat. Návrh na usnesení je, že schvalujeme změnu zasedacího pořádku, tak jak jsem ji přednesl.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Přítomno 68, kvórum 35, pro 65, změna zasedacího pořádku byla schválena.

My můžeme tento bod ukončit a přistupujeme k dalšímu bodu, nově zařazenému, který se nazývá

 

Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v Radě České televize

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se touto situací zabývala a přijala usnesení, které máme na svých stolech. Prosím paní senátorku Miroslavu Němcovou, jako navrhovatelku tohoto bodu, aby se ujala úvodního slova. Prosím, paní senátorko, máte slovo. (Miroslava Němcová si upřesňuje formální postup.)

Teď vystupuje paní senátorka jako navrhovatelka toho bodu. To znamená, seznámí nás s tím bodem, vysvětlí, o co se jedná, případně přednese i návrh na usnesení. A následně, předpokládám, že zvolíme zpravodaje.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, omlouvám se za tohle upřesnění si jenom formálního postupu, bylo to z důvodu, abych opravdu dodržela to jednání ve formátu, v jakém se předpokládá.

Na úvod bych chtěla říci tolik, děkuji vám za to, že jste svým hlasováním zařadili tento bod na program našeho dnešního jednání. Myslím, že to je výrazem toho, že si všichni jako senátoři uvědomujeme, že aktuální situace, k níž došlo v Radě ČT, si vyžaduje toho, abychom se touto situací zabývali, řekli k ní své stanovisko, případně tedy přijali usnesení, na kterém se shodneme. Dodala bych, že včera se sešla k tomuto bodu Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, také se sešel zkráceně školský výbor, omlouvám se za to zkrácení, ale projednávali tento materiál také a dospěli k identickým usnesením.

Dovolte mi, abych vás seznámila s průběhem toho jednání, tedy ranního jednání Stálé komise pro sdělovací prostředky. Děkuji nejprve panu senátoru Václavu Chaloupkovi, že na toto jednání přizval také právní experty, protože to nám usnadnilo se zorientovat v některých aspektech těch událostí, o nichž jsme se bavili. Pro zkrácení řeknu, že hlavním spouštěčem nebo hlavním momentem, hlavním důvodem bylo to, že 11. listopadu tohoto roku zasedla Rada ČT a během svého jednání odvolala dozorčí komisi. Dozorčí komise je pomocný orgán rady, který ona si sama volí. Pak existují zákonné důvody, podle nichž může tento orgán odvolat. Ústředním bodem jednání tehdejšího zasedání Rady ČT toho 11. listopadu byl problém, který se týkal ostravského televizního studia. Kdybych to měla říct hodně zjednodušeně, řeknu, v Ostravě stojí dům, který vlastní ČT, a pod ním jsou pozemky, které nevlastní ČT. Ty pozemky vlastnili soukromí vlastníci, nabídli je k odkupu, byla stanovena odhadní cena milion korun, ale vlastníci požadovali 1,5 milionu. Dodám, že celkový rozpočet ČT, roční rozpočet, se pohybuje plus minus 7 miliard korun. To uvádím jenom proto, abyste si mohli porovnat onu sumu výdajů za případný odkup pozemku. A určitě nemusím zdůvodňovat, jak je strategicky důležité vlastnit pozemky pod vlastní budovou. Tam bohužel hrozilo to, že ten termín, do kdy bude možné ty pozemky odkoupit, se nestihne, protože ten uplynul de facto včera a 11. listopadu Rada ČT nebo lépe řečeno větší část jejích členů, většina této rady odmítla tento odkup, čímž by způsobila opravdu velký problém v provozování ostravského studia. Měla všechny informace k tomu, aby věděla, že tento postup znepříjemní nejenom situaci vedení, managementu ČT, ale celkově ohrozí vysílání z ostravského studia. Ty informace, měla informace o tom, že hrozí termín uplynutí možnosti odkupu, měla také. Přesto se část členů rady sešla na takovém neveřejném jednání, kde se dohodla, bez vědomí ostatních členů rady, na tom, že se pokusí dozorčí komisi odvolat. Já bych tady v tuto chvíli ráda odcitovala možnosti, jak lze dozorčí komisi odvolat. Raději to přečtu, abych nezpůsobila nějaký omyl.

„Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí podle zákona přiměřeně § 6 odstavec 1 a 2 zákona o České televizi: Člena dozorčí komise lze odvolat jen

a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce,

b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce.“

Nic takového Rada ČT členům nevytkla a byli odvoláni. Dalším problémem, který je, že byli odvoláni jako celek, jako celá komise, pětičlenný útvar, přičemž opět zákon stanoví, že pokud se tak má stát, odvolání má být řádně zdůvodněno a mají být odvoláváni podle jednotlivých členů. Toto jsme probírali včera s právními experty na Stálé komisi pro sdělovací prostředky. Bylo nám potvrzeno, že jejich názorem je, že to byl protiprávní postup ze strany Rady ČT, která takto rozhodla.

Jenom pro takové dokreslení, pro ilustraci toho, z mého pohledu, subjektivního pohledu, nekompetentního jednání těch členů rady, kteří 11. listopadu odmítli koupit onen pozemek, dodám, že včera se rada sešla znovu, týden uplynul mezi odmítnutím a včera, ten pozemek byl koupen. Čímž říkám, že je to dobře, protože byl zachráněn ten strategický budoucí vývoj normálního vysílání ČT z Ostravy, ale svědčí to o nekompetenci členů Rady ČT, kteří s vědomím všech informací a všech rizik rozhodnou jeden týden ne a druhý týden ano. Velmi mě to mrzí, chci z tohoto místa poděkovat těm členům rady, kteří neztratili hlavu, chovali se věcně a racionálně.

Protože nemám ráda, když se všichni hodí do jednoho pytle a řekne se zjednodušeně: Rada ČT udělala nebo neudělala. Byli tam takoví, kteří to neudělali, a byli tam takoví, kteří to udělali. Takže těm, kteří se nepřipojili k odvolávání z pochybných nebo bez zdůvodnění a podle našeho názoru protiprávně, chci poděkovat.

Je ještě třeba dodat, že mě zneklidňuje několik věcí. Proto si myslím, že je dobře, že tento bod byl zařazen na dnešní jednání. Kdo sleduje výstupy Rady ČT, minimálně od jara letošního roku, kdy byla dovolena část nových členů, ty volí Poslanecká sněmovna, objevily se nápady, které si myslím, že v normální demokratické společnosti přehlíženy být nemají. Tím mám na mysli např. návrh jednoho z členů, pana Matochy, možná se k němu připojili i další z Rady ČT, o tom, že by měly být vedeny nějaké seznamy redaktorů či komentátorů, moderátorů ČT, na které chodí nejvíce stížností, takový black list, nebo já nevím, jak to mám nazvat. Když někdo začne vytvářet na někoho seznamy, začne se mi dělat špatně. Vím, že je to celé z gruntu špatně. To je z mého pohledu jeden varovný signál, celkové počínání té rady bych spíše, poslouchám si ty některé audiovizuální, mám přístup k tomu si poslechnout jednání Rady ČT, tak mám dojem, že je to spíše namířeno směrem destruktivním než nějakou konstruktivní snahou o to hlídat jak rozpočet ČT, tedy hospodaření, tak také objektivitu a vyváženost jejího vysílání, což je jeden ze základních předpokladů fungování veřejnoprávního média.

Obávám se, že to nejde dobrým směrem. Tyto výtky jsem měla jako tehdejší poslankyně, když jsem byla členkou volebního výboru, volební výbor pořádal veřejná slyšení, na nichž, myslím, že se jich tehdy i pan senátor Smoljak zúčastňoval, teď nechci upřít, byli tam určitě ještě další, tak se omlouvám těm, které nejmenuji. Ale na těchto veřejných slyšeních se představovali uchazeči o funkci jak v Radě ČT, Českého rozhlasu, těch uchazečů na místa v ČT, na šest míst bylo, myslím, 82, jestli se nepletu. Samozřejmě, že každý z nás, členů volebního výboru, tehdy má svá subjektivní kritéria, svá hodnocení, podle nichž si dělá poznámky a potom doporučuje členům volebního výboru nebo členům své politické strany, členům svého klubu poslaneckého ten konkrétní výběr. Musím přiznat, že jsem prohrála, že ten můj výběr neuspěl, to se stává. Není na tom nic nenormálního, v žádném případě bych to neoznačila za něco nedemokratického. Prostě někdo se svou představou prohraje, je přehlasován. Ale domnívám se, že ten dosavadní vývoj v ČT nejde správným směrem, myslím si, že můžeme mluvit i o ohrožení kvalitního nezávislého, svobodného plnění úkolů veřejnoprávního média. Mou obavou je, zda už během toho tlaku, který každý z nás, když si to umíme představit, že se na nás zesiluje tlak, tak nějak korigujeme své jednání. Někdo z nás se začne bát, někdo začne být opatrnější, někdo si řekne, teď to nebudu dělat, protože by mi to asi přitížilo. Jinými slovy, obávám se takové autocenzury, která může nastat a která rozhodně není žádoucí. Vyšší stupeň a horší a nebezpečnější stupeň už je potom takový stupeň, který bychom nazvali cenzurou, kdy už to není jenom taková ta vnitřní obava a vnitřní nějaké sebeomezení, ale že už je to potom nějaký systémový krok, který jde proti svobodě slova a proti demokratickému fungování, nejenom veřejnoprávního média, ale společnosti jako celku.

Tolik asi já ze své strany bych potřebovala říct na úvod, abych vám zdůvodnila, proč si myslím, že je zapotřebí se dnes tímto bodem zabývat. Chtěla bych poděkovat za vstřícnost vedení Senátu, který vyslyšel ty výzvy jednotlivých senátorů, senátorek a umožnil projednání na dnešní schůzi. Myslím, že je to takové gesto, které si poděkování zaslouží.

Jinak bych vás ještě měla seznámit s tím, že jsem zpravodajkou Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, která, jak už jsem řekla, tento bod včera ráno projednala, přijala usnesení. Teď se, prosím, zeptám, jestli je ta správná chvíle, kdy mám usnesení přečíst?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Bude předčítat zpravodaj, což bude pan senátor Drahoš.

Senátorka Miroslava Němcová:  Výborně, děkuji, tak tolik mé slovo na úvod. Děkuji všem, kteří spolupracovali a pomohli vytvořit usnesení, kteří se touto věcí zabývali. Věřím, že to, že se Senát dnes touto otázkou zabývá, vysílá signál pro veřejnost a pro všechny zúčastněné, že nám není lhostejné to, jak budou fungovat svobodná média ve svobodné společnosti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní navrhovatelko, posaďte se ke stolku zpravodajů. Problematikou se na základě podkladů, které připravila komise pro sdělovací prostředky, zabýval VVVK, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno na lavice. Zpravodajem byl určen pan senátor Jiří Drahoš. Prosím pana senátora a předsedu VVVK, pana senátora Drahoše, aby se ujal slova.

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. V tuto chvíli pouze přečtu 7. usnesení z 2. schůze VVVK k aktuální situaci v České televizi. Po úvodním slovu a odůvodnění předsedou výboru, senátorem Jiřím Drahošem, a po rozpravě

výbor

I. seznámil se se 4. usnesením Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky ze dne 18. listopadu 2020 k aktuální situaci v Radě ČT, se kterým se ztotožňuje,

II. doporučuje Senátu PČR schválit návrh usnesení Senátu PČR, který je přílohou tohoto usnesení,

III. určuje zpravodajem výboru pro projednání bodu Aktuální situace v Radě ČT na schůzi Senátu mne,

IV. pověřuje mne také, abych s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Nyní tedy aktuální návrh usnesení Senátu PČR k aktuální situaci v Radě ČT.

Senát PČR

I. konstatuje, že Rada ČT odvolala dozorčí komisi, způsob tohoto odvolání nebyl v souladu se zákonem o ČT,

II. žádá volební výbor Poslanecké sněmovny, aby se na své nejbližší schůzi těmito pochybeními ze strany Rady ČT zabýval,

III. pověřuje předsedu Senátu zaslat toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny a jeho prostřednictvím poslancům Poslanecké sněmovny.

To je vše, pane předsedo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se jako první hlásí Šárka Jelínková, předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych se stručně vyjádřila k tomuto projednávanému tématu. Na úvod samozřejmě se chci přidat k tomu, co tady již zaznělo, co bylo i předmětem jednání Stálé komise pro sdělovací prostředky i výboru školského, teď si dovolím toto zjednodušení a zrušení. K tomu se přidávám. Samozřejmě bedlivě pozoruji a sleduji to, jestli nezávislost a nestrannost a ovlivňování veřejných médií není porušováno, jestli nejsou i pomalými kroky vedeny útoky na veřejnoprávnost médií. Nicméně co se týká konkrétně odvolání dozorčí komise Radou ČT, připomeňme si z historie, že se nejedná o ojedinělou situaci. Již v roce 2010, dne 9. 6., Rada ČT odvolala celou dozorčí komisi. Tehdy nebylo zpochybňováno, zda to je v souladu se zákonem či není. Myslím si, že mnoho dnešních zákonů je stanoveno tak, že umožňují i vícerý výklad, nejenom pouze jednotný.

Já bych navrhovala, nebudu to více prodlužovat, ale navrhovala bych za Senát u tohoto usnesení výboru pro vzdělávání, vědu a, ať to nemusím všechno říkat celé, v bodě I., že Senát Parlamentu ČR konstatuje, že Rada ČT odvolala dozorčí komisi, domnívá se, že způsob tohoto odvolání nebyl v souladu se zákonem o České televizi. Prosila bych o zvážení tohoto, abychom jako Senát se nepustili, jestli víme dostatečně, že je ten výklad zákona jednoznačný, abychom tímto usnesením náhodou nezasáhli do tohoto. Vím, že dalším, takovým vedlejším usnesením bylo, že zákon o České televizi a Českém rozhlasu by stál ještě nějakou revizi, s tím plně souhlasím. Možná je potřeba se zaměřit právě na tyto nejasné aspekty. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan místopředseda... Ten se vzdává přednostního práva, to znamená, dalším přednášeným je pan senátor David Smoljak. Připraví se pan senátor Tomáš Třetina. Prosím.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych rád uvedl celou věc do kontextu, protože tady nejde o to, nebo jenom o to, že Rada ČT podle názoru právních expertů rozhodla v nesouladu se zákonem o ČT, to je samozřejmě vážné, ale ten kontext, tady nejde jenom o nějaké právní pochybení, které se dá napravit a všechno bude v pořádku. Kontext je takový, že rada o tom rozhodla jednak bez zákonných důvodů, bez jakéhokoliv upozornění, ani to neměla na programu, a udělala tak v předvečer schvalování rozpočtu ČT na příští rok, kde ta dozorčí komise hraje klíčovou úlohu. To je právě ten orgán, který má financování ČT zkoumat, má přístup do všech ekonomických materiálů. Rada chce na příštím zasedání rozhodovat o rozpočtu a těsně předtím rozpustí ten jediný odborný orgán, který to je schopen posoudit. Ten kontext je velice závažný a svědčí o tom, že rozhodnutí nemohlo být vedeno dobrými úmysly, protože nedává žádný smysl.

Ten příběh nezačal minulý týden tím podivným rozhodnutím Rady ČT, nezačal dokonce ani volbou této rady, o které vyšlo najevo, že hlavní kvalifikační předpoklad pro volbu radních nebyla jejich kompetence, nebyla jejich odbornost. Z uniklého mailu předsedy volební komise vyšlo najevo, že hlavním kritériem byla jejich oddanost hnutí ANO a jejich negativní postoj vůči řediteli ČT. To bylo jediné kritérium, které se rozeslalo u profilů všech kandidátů, aby se podle toho poslanci rozhodli při volbě. Ten příběh dokonce nezačal ani tímhle mailem. Popravdě řečeno, ten příběh začal už v 90. letech, kdy se rozhodovalo o odstátnění té původní komunistické Československé televize, kdy se velmi vážně uvažovalo o tom, že by se přijal ten německý model, to znamená, že kontrolní orgán by nevolili poslanci, ale volily by si ho občanské organizace a instituce, tak jako to je v Německu už od války, a tudíž ta kontrola té veřejnosti byla zabezpečená. Tenkrát převážilo rozhodnutí, že občanské organizace a instituce se budou teprve transformovat, nevíme, které zaniknou, jakou roli budou přesně hrát v tom transformačním procesu, takže se to rozhodnutí odložilo a svěřilo se to do rukou Poslanecké sněmovny, tehdy jediné komory, druhá ještě nebyla.

Od té doby se váže ten neustálý střet politické moci s tím zájmem veřejnosti. Podle mého názoru si poslanci zvykli na to, že televize je jejich. Zvykla si na to vláda, moc dobře si pamatujeme na úvahy Václava Klause, který od začátku zpochybňoval samou existenci veřejnoprávní televize a tvrdil, že to je nesmysl, že se má taková instituce buď privatizovat, nebo skutečně zestátnit. Pamatujeme si na ty úvahy o vládní vlnce.

Pak si pamatujeme ten obrovský střet mezi Českou televizí a Milošem Zemanem, tehdy předsedou vlády, kdy reportáže, které poukazovaly na jeho cestu do Bamberku, podivnou, vyvolaly jeho obrovskou nenávist vůči této instituci. Od té doby se datuje ten jeho nepřátelský vztah. Stejně tak jako nepřátelský vztah extrémních politických uskupení, tehdy typu republikána, pana Sládka. To je tradice, která přetrvává dodnes. Ta extrémní uskupení mají vůči ČT naprosto zásadní odpor a neustále usilují o její zrušení nebo nějakou marginalizaci.

Je až s podivem, jak se v tom zájmy těch suverénů moci a těch extrémních uskupení potkávají. To má tradici skutečně od začátku a přetrvává to dodnes. Čili tohle je ten vlastní kontext té věci. Já bych byl rád, kdybychom ho vnímali a nebrali celou tu věc jenom jako nějaké právní pochybení, které se může stát, můžou na to být různé právní názory. Ne, to je skládanka. Tohle je pouze jeden z jejích bodů. Další body jsou v příštím roce, dovolba pěti členů rady. My vidíme, že se tady zformovala už silná opozice vůči současné tváři ČT, takže je otázka, jestli se podaří tu veřejnou službu do voleb zachovat v její současné podobě, nebo zda dojde k nějaké, zásadní dramatické změně, která by úplně proměnila tu veřejnou službu v televizi, jakou známe třeba z Polska nebo Maďarska, kde už přestala fungovat veřejná služba. Z těch původně veřejnoprávních institucí se stala čistě vládní média, jejichž hlavní úkol je chválit vládu a kritizovat opozici. Myslím si, že je to něco, co zákonodárci nesmí dopustit. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a poprosím pan senátora Třetinu. Připraví se pan senátor Drahoš.

Senátor Tomáš Třetina:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. V posledních dnech všichni sledujeme vývoj v ČT. Stejně tak se dozvídáme o podivných okolnostech, které provázejí jednání Rady ČT. Z dostupných informací je zjevné, že Rada ČT odvolala dozorčí komisi. Tato skutečnost má dva aspekty. Tím prvním je naprostá nevhodnost tohoto kroku v době, kdy se finalizuje návrh rozpočtu pro rok 2021 a současně se uzavírá rok letošní. Radě ČT bude tak chybět odborné zázemí pro kontrolu financování a vedení ČT, partner ke konzultacím.

Druhý aspekt je nepoměrně závažnější. Z dostupných informací se jeví, že dozorčí komise byla odvolána protiprávně a v rozporu s dobrými mravy. Za naprosto nevhodné považuji, že rozhodnutí o odvolání dozorčí komise nebylo předem avizováno v programu jednání Rady ČT. Členové dozorčí komise se ke schválenému rozhodnutí nemohli přesně vyjádřit. Pochybnosti vyvolává také hlasování, které proběhlo prostřednictvím elektronických médií, nikoliv za přítomnosti hlasujících radních. To jednací řád Rady ČT, podle mých informací, nepřipouští.

Pokud zde byly porušeny dobré mravy, následující body již popisují konflikt se zákonem 483/1991, o České televizi, ve znění pozdější předpisů. Dikce zákona je naprosto jednoznačná, když v § 8 odstavce 3, hovořím v singuláru, nepřipouští odvolání dozorčí komise jako celku, jak k tomu došlo. Rozhodnutí Rady ČT je v tomto smyslu, podle mého názoru, protizákonné.

Členství v dozorčí komisi je funkcí veřejnou, proto zákon přesně vymezuje okolnosti, za nichž může být člen dozorčí komise odvolán, respektive vztahuje naň úměrně § 6 odstavce 1 a 2 zákona o ČT. To znamená, že člena dozorčí komise lze odvolat pouze v případě, jestliže přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce nebo narušil závažným způsobem důstojnost funkce nebo se dopustil takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce. Nic takového Rada ČT jednotlivým členům dozorčí komise nevytkla. V tomto ohledu tedy jednala Rada ČT také protizákonně.

Skutečnost, že Rada ČT nepracuje tak, jak zákonodárce požaduje, napovídá i to, že ohlásil svou rezignaci k 20. listopadu 2020 předseda Rady ČT, pan René Kühn, a místopředseda rady, pan Jaroslav Dědič, kteří svou rezignaci zdůvodňují slabou podporou v radě a minulém jednání rady, kdy tato odvolala dozorčí komisi.

Rada tak ztrácí své vedení a současně musí v příštím týdnu zvolit novou dozorčí komisi.

Vážené kolegyně a kolegové, prostřednictvím předsedajícího, dostupné informace zavdávají důvod k závažným obavám ze snahy ovlivňovat nezávislost ČT ze strany samotné Rady ČT. S ohledem na to, že pouze Poslanecká sněmovna je oprávněna odvolávat členy Rady ČT, dovoluji si navrhnout další usnesení, a to III., kdy Senát vyzývá Poslaneckou sněmovnu, aby v případě potvrzení porušení zákona o České televizi členy Rady ČT zvážila odvolání těch členů Rady ČT, kteří se protizákonného jednání dopustili. Děkuji za vaši pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Jenom technicky připomínám, že pokud chcete podat návrh na usnesení, tak ho musíte podat v písemné podobě a podepsat. Musí být k dispozici všem senátorkám a senátorům. Zatím máte dostatek času, protože rozprava pořád probíhá. Prosím pana senátora Drahoše. Připraví se pan senátor Oberfalzer.

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji za slovo, dámy a pánové, při pohledu na situaci kolem ČT se skutečně není třeba schovávat za žádná mírná slova. Situace začíná být velmi kritickou. Po 20 letech ČT opět čelí útoku na svou svobodu a nezávislost, byť se tentokrát tato akce neděje přímým „nepřátelským převzetím“, ale takzvanou salámovou metodou, právě ze strany současné Rady ČT. Ta, zejména po doplnění o nově zvolené členy, alespoň mně spíše připomíná něco jako inkviziční tribunál než objektivní dozorčí orgán, který by měl napomáhat k lepšímu řízení ČT. Vše vygradovalo, jak už tady padlo několikrát, minulý týden, kdy rada překvapivě a zcela nesmyslně odvolala dozorčí komisi. Nechci se k těm podrobnostem vyjadřovat, už to tady padlo a kolega, senátor Třetina, to také zmínil. Včera jsme se tady dozvěděli, že kvůli této kauze rezignovali na svoji funkci předseda a místopředseda rady, což jenom podtrhuje vážnost celé situace.

Pro mě je velmi zarážející to, že místo toho, aby se radní snažili nějak vysvětlit svůj postup, míním tím racionálně vysvětlit, jen napadají své kritiky, urážejí je a celou věc dále eskalují. Já se obávám, že jde o určitý lakmusový test toho, kam až si mohou dovolit zajít. Asi není žádným tajemstvím, že jejich dlouhodobým cílem je odvolání generálního ředitele a nastavení nových podmínek fungování ČT.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jako člověk, který prožil významnou část svého života v minulém režimu, bych opravdu nechtěl znovu zažít situaci, aby ČT byla hlásnou troubou politiků, kteří jsou zrovna u moci, aby se její redaktoři museli bát kohokoli věcně kritizovat. Právě nezávislost a svoboda vyjadřování je hlavní devizou veřejnoprávních médií v demokratické společnosti. Já bych svůj příspěvek uzavřel citací slov Tomáše Garrigue Masaryka jako určitý vzkaz členům Rady ČT. „Jen ať jsou spory, ale ať se bojuje s rozumem a poctivě.“ Obávám se, že oni toho schopni nejsou, nebo většina.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji a poprosím pana senátora a místopředsedu Senátu Jiřího Oberfalzera. Dalším připraveným je Václav Chaloupek.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ono to trvalo poměrně dlouho, než se vedoucí, vládní hnutí ANO odvolalo k těmto krokům a rozhodlo se, že bude likvidovat tuto platformu, která z hlediska velikosti a všeobecných souvislostí je dneska prakticky poslední půdou nějakého nezávislého hodnocení politického dění v republice. Nemusíme se s ním vždy ztotožňovat, ale je to poslední médium, které není vlastněno soukromým kapitálem, když ponechám stranou různé internetové zpravodajské servery, publicistické, které nemají stále ještě takový vliv na širokou veřejnost jako právě televize. Je to jediná televize, která není vlastněna soukromým vlastníkem. Je financována koncesionáři.

Rada ČT má za úkol zastupovat zájmy koncesionářů, má za úkol dohlížet na to, aby ČT plnila zákonem stanovené funkce, což je samozřejmě objektivní zpravodajství, vyvážené, je to ovšem také péče o kulturní odkaz, úloha v interpretaci historie, vysílání pro menšiny atd. Já vždycky, když se bavíme o televizi, přesněji řečeno, když v politických kruzích nastane debata o televizi, upozorňuji na to, že politici mají na mysli jedinou její funkci, a to je zpravodajství a publicistika. Všechno ostatní abstrahují, zapomínají, že televize má dětský kanál, zapomínají, že Česká televize produkuje dramatickou tvorbu, publicisticko-dramatické pořady, připomenu České století, velice záslužný počin. Ale například jste si jistě všimli, že k nedávnému 350letému výročí úmrtí Jana Amose Komenského ČT odvysílala několik pořadů, které dokreslují význam této osobnosti, a to nikdy žádná soukromá televize dělat nebude, protože to nebude přinášet možnost prodeje významného množství reklamy v přímé souvislosti s těmito pořady. To je ten důvod, proč existuje ČT, aby mohla dělat věci nekomerční. Na to má právě koncesionářské poplatky. Upozorňuji, že už se asi, teď mě opravte, myslím, 11 let nezvýšily, takže vzhledem k všeobecné inflaci rozhodně není ČT rozmazlována, ale ze strany soukromých subjektů je samozřejmě obtížné sledovat, že má v podstatě zákonem zaručený příjem převyšující 7 miliard korun. Ale tady je to vysvětlení, na co ty peníze má. To má právě ta rada kontrolovat, jestli ty peníze používá v souladu s tím účelem, což je společenský cíl.

Chci tedy připomenout, že když se bavíme o televizi, vždycky si dejme pozor na to, kdo o ní mluví a co jediné ho v té televizi zajímá, jak se tam o něm mluví. Nevybíravá kritika na adresu některých pořadů, některých přímo redaktorů, což je skoro na úrovni vyhrožování, zaznívá už řadu let ze strany našeho premiéra nebo předsedů některých extremistických stran, které neustále volají po eliminaci těchto názorů a postojů.

Dovolba rady, která proběhla, vyslala první výsadek do té rady, jehož cílem je likvidace této nezávislosti. Je třeba si to jasně říct. Pod heslem zefektivnění ekonomického fungování zde proběhlo něco nehorázného. Naprosto v rozporu se zákonem odvolaná dozorčí komise. Naprostá neschopnost vyhodnotit význam nákupu pozemku, který leží pod ostravskou budovou ČT, čili v podstatě rozhodnutí, které by mohlo mít za cíl dílčí likvidaci tohoto významného studia, které zajišťuje regionální diverzitu ČT zpravodajsky, ale i v oborech tvůrčí tvorby, což je pochopitelně nesmírně významné i pro region a pro autory tam žijící.

Slyšeli jsme, že příští rok bude dovolba dalších členů rady. Čili může být osud zpečetěn. Není jistě možno tvrdit, že současný generální ředitel je jediný možný generální ředitel ČT, ale nechť se o tom diskutuje a nechť se, prosím, vystaví případné konkurenci jiných uchazečů.

Ale hodnoťme objektivně činnost ČT pod jeho vedením. Připomínám, že přišel po řediteli Janečkovi, sklady byly prázdné, ČT skoro rok vysílala archivy, protože nebylo nic vyrobeno. Teď chci připomenout, a nebudu zdržovat žádným výčtem, ale připomeňme si, co ČT natočila všechno od té doby, kolik vyrobila pořadů a kolik vytvořila významných dramatických děl, případně kinematografických děl.

Nechť se samozřejmě posuzuje každý vedoucí pracovník objektivně, ale objektivně... Tady jde o jedinou věc. Prostřednictvím generálního ředitele zalepit ústa novinářům, zpravodajům a komentátorům ČT. To je hlavní cíl.

Myslím si, že bude-li se skrývat za nějaké podružné finanční otázky, nesmíme se nechat splést. A protože jsme platforma, která se může svobodně vyjadřovat, je naší povinností na toto hlasitě upozornit českou veřejnost, aby si uvědomila, co se tady děje, že se tady krade významná část její svobody, její nezávislosti.

V tomto kontextu chci poděkovat všem, kteří iniciovali toto jednání a podpořím návrh usnesení. Myslím si, že návrh paní kolegyně Jelínkové, vložit, domnívá se, do té první věty návrhu usnesení, není nutné, protože skutečně zde byl citován zákon v tomto smyslu. Je evidentní, že ten rozpor tam je, čili nenechával bych si tam nějaká zadní vrátka pro interpretaci. Je to evidentní, že rada televize nemůže odvolat celou dozorčí komisi. To jenom můj názor. Podpořím návrh usnesení, tak jak byl zformulován komisí a vzdělávacím výborem. Předem vás žádám, abyste tak učinili také. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Václav Chaloupek a připraví se paní senátorka Jitka Chalánková. My se vystřídáme.

Senátor Václav Chaloupek:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Chtěl bych pouze doplnit to, co tady bylo řečeno přede mnou. Musím v naprosté většině souhlasit s tím, co řekli všichni ti, kteří už se přihlásili o slovo. Něco dokonce řekli i za mě. Pouze bych chtěl doplnit zaprvé pana místopředsedu Oberfalzera, že ono ani nejde o ČT jako takovou, jako o redakci zpravodajství a publicistiky. Česká televize si může vysílat Cirkus Humberto, může si vysílat jakékoliv pořady, to radě vadit nebude. Tady neustále všechny připomínky, které jsou, jsou k práci redaktorů a k samotnému zaměření publicistiky a zpravodajství.

Pro vás, kteří jste se ptali, jak dalece máme ověřené údaje... Na včerejší komisi jsme pozvali dva odborníky, jednak pana doktora Kučeru z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, pak především paní Hanu Marvanovou, která je spolutvůrkyní zákona o ČT. Ta nám podala vysvětlení, tak, jak to ona chápe a jak to bylo zamýšleno a jak by to mělo být. Naprosto vyloučila, že by mohlo být nějakým způsobem legalizováno to, co udělala Rada ČT při odvolávání.

Potom další věc, kterou jsem jenom chtěl upřesnit, malinko, byl nákup pozemků pro ostravské studio, protože tam pravděpodobně vedení ČT, v domnění, že potřebuje podporu, požádalo radu o to, aby schválila nákup pozemků, přestože to nepotřebovalo. Rada musí schvalovat prodej pozemků ČT, nikoliv jejich nákup. Rozhodnutí rady bylo v podstatě zbytečné a mohla ČT nakoupit pozemky bez toho, aby to nějakým způsobem Rada ČT zpochybňovala. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátoru Chaloupkovi. Další přihlášenou do diskuse je paní senátorka Chalánková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Chalánková:  Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Budu krátká. Chtěla bych říci, že si zde připadám, možná skoro jako bychom byli u soudu. Ráda bych řekla, že v takovém případě se říká: „Budiž slyšena druhá strana.“ Pokud by takové nějaké jednání bylo, byla bych velice ráda, kdybychom mohli také slyšet argumenty druhé strany, na ty naše.

Pokud se týká zákona o ČT, tam bych především upozornila na povinnost ze zákona o ČT, aby její vysílání bylo vyvážené. To ostatní tady už všechno zaznělo. Neříkám, že není, ale je možná dobré se k tomuto pojmu opakovaně vracet.

Pokud se týká zodpovědnosti vůči koncesionářům, to jsou právě ti poplatníci, kteří ji platí, tak si myslím, že by mělo být v zájmu ČT jako instituce samotné být velmi transparentní vůči těm, kteří ji platí, tzn. vůči svým koncesionářům. Možná, protože zde zaznělo, že by možná bylo dobré se podívat také na zákony, které se týkají ČT, event. některé inovovat, to tady zaznělo, tak si myslím, že by bylo dobré se věnovat také tomu, že ČT v současné době není povinna zveřejňovat smlouvy v registru smluv, nepodléhá kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu a vzhledem k tomu, že také se tenčí zásoby, které jsou vytvořeny z poplatků koncesionářů ve fondu koncesionářských poplatků a hrozí zhoršení hospodářské situace v ČT, možná změní tento fondový způsob, to je takový můj návrh, na každoroční zúčtování k 31. 12. toho daného roku, jak se řádně účtuje. Děkuji za slovo. To je z mé strany v tuto chvíli všechno.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce Chalánkové. Prosím pana senátora Smoljaka, který je přihlášen do rozpravy.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Krátce bych jenom k té transparentnosti a vyváženosti podotkl, že právě nedostatek transparentnosti bylo to, co právní experti vyjádřili jako další velké a dlouhodobé pochybení rady, že její rozhodnutí jsou dlouhodobě netransparentní a málo zdůvodněná. Ano, transparentnost tam opravdu, opravdu chybí.

K vyváženosti bych možná jenom podotkl, protože je to častý argument, který ze strany kritiků vysílání ČT zaznívá, že tam chybí to, co oni jsou zvyklí nacházet na svých oblíbených dezinformačních webech, tak bych jenom podotkl, že právě zákon o ČT jasně uvádí, že informace, které šíří, musí být podložené a ověřené. Proto tam nemohou být obsahy dezinformačních serverů, ČT je šířit nemůže. Ale původně jsem chtěl zasadit tu věc do kontextu mezinárodního a informovat vás, že na adresu naší komise pro sdělovací prostředky včera dorazil dopis od Evropské federace novinářů, jenom odcituji krátce, co nám Evropská federace novinářů vzkazuje. Ona je to tedy kopie dopisů, které oni posílají předsedovi vlády. Píše se tam: Během pandemie se ukázalo, že svobodná, nezávislá, pluralitní a profesionální média jsou pro společnost a pro občany klíčová. Jakožto zástupce Evropské federace novinářů a také jako člena správní rady Evropského centra pro svobodu tisku a médií více než kdy jindy chápeme potřebu většího dialogu mezi občany, politiky a novináři, jakož i potřebu posílit mediální gramotnost, aby bylo zajištěno dodržování svobody tisku. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že bohužel v posledních letech, a znovu nedávno, jsme mohli pozorovat vážné ohrožení svobody a plurality médií a také nezávislosti médií veřejné služby v ČR, což znamená přímé ohrožení demokratického systému.

Píše prezident Evropské federace novinářů. Na závěr nabízí panu premiérovi: „Rád bych s vámi o těchto otázkách vedl diskuzi, která by vedla k návrhu opatření, jež je třeba přijmout. Tímto vám nabízíme online debatu o těchto tématech.“ Doufáme, že tato nabídka padne na úrodnou půdu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi za doplnění a s právem přednosti je nyní na řadě pan senátor Oberfalzer.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, já jenom krátký dovětek. Česká televize, ale to jsou všechny zpravodajské programy, i soukromých televizí, povinny dodržovat objektivitu a vyváženost. Jsou to mimochodem důvody mnohých žalob, případně pokut ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která tyto věci má sledovat. Ta je nad radami těch médií. Velmi často jsou o tom soudní spory, protože se televize brání. Objektivita je samozřejmě skutečné postižení podstaty věci, o které televize referuje. Vyváženost je, zda jsou slyšeny i druhé strany sporu.

Dokonce bych řekl, že to někdy televize přehánějí, že v zájmu vyváženosti upozorňují na prohřešky jiných subjektů, než kterých se daná reportáž týká, aby bylo divákovi jasné, že, s odpuštěním, teď to zlehčuji, kradou všichni. Když teď krade tenhle, zase v minulosti kradl tento. Velmi často je takto připomínána Občanská demokratická strana se svými starými prohřešky, aby redaktoři nenazlobili příliš tu současnou moc.

Vidíme snahu, dokonce bych řekl, až přehnanou vyváženost v obsazování diskuzních pořadů, kde jsou zastupovány marginální strany, které ale drží tuto vládu při moci, takže dostávají podle mého soudu větší prostor, než jim přináleží, aby se moc nenazlobila. Čili v takové jemné rovině se tady už jakési zastrašování odehrává, protože je cítit, že Česká televize je v této věci opatrná a snaží se, aby nenazlobila mocipány.

Nicméně pokud jde o případnou naši výzvu v Poslanecké sněmovně, pokud bychom ji schválili, aby odvolala ty členy rady, kteří se prohřešili, tohle si, prosím, ověřme, jestli skutečně zákon umožňuje odvolávat jednotlivé členy rady. Já si tím teď nejsem jistý. Zcela jistě odvolává radu jako celek, pokud neschválí výroční zprávu dvakrát po sobě. Tímhle si nejsem jistý, tak jenom abychom nenavrhovali něco, co není v intencích zákona.

Jinak si myslím, že to zpochybňování, znovu opakuji, to, že se domníváme, že způsob odvolání nebyl v souladu se zákonem, že není nutné, že je to úplně evidentní z dikce i bez ohledu na odborníky. Protože zde citovaný text zákona jasně hovoří o tom, že nemůže být odvolávána rada jako celek. Přinejmenším v tomto bodě, když už pomineme důvody k odvolání neuvedené, v tomto bodě došlo k rozporu se zákonem. Myslím si, že se nemusíme obávat to konstatovat. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další přihlášený do rozpravy je pan senátor Čunek. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Nevím, zda všichni, ale mnozí z nás máme zkušenost, že to, co je špatné, tzn. korupce, spojování se lidí, kteří chtějí rychle vydělat, tak Česká televize vždycky tyto lidi lákala. Zaprvé je tam ohromný rozpočet. Známe z minulosti případy, kdy režiséři byli zároveň scenáristy pod různými pseudonymy, platili si honoráře dvakrát apod. Mnoho těch věcí se vyčistilo, odhalilo. Zároveň prostředí televize je hlavně politickým kolbištěm, ačkoli by být nemělo.

Když se podívám, kolik lidí ovlivňuje vysílání, tzn. co se bude vysílat, hlavně na které nešvary se bude upozorňovat, zda tedy to, že někdo ukradl mléko v samoobsluze, se nehrálo dva měsíce, zatímco když někdo ukradne několik miliard, tak to se přejde pouze malou zmínkou. To jsou všechno věci, o kterých víme, že zájem o veřejný prostor, a hlavně televizní prostor, ten je z tohoto pohledu ohromný.

Proti těmto lidem, kteří tuto chuť mají, pokud stojí pouze lidé s tím, že jsou poctiví a snaží se dosáhnout toho, aby v těchto institucích na místech významných pro vysílání a pro určování směru zpravodajství atd. stáli lidé objektivní, nezkorumpovaní atd., tahají za dost krátký konec provazu, protože kolem sebe mají, nemyslím jenom tu pražskou, ale celou českou byznysovou úroveň, která hájí také své zájmy. Proto všichni víme, že to prostředí je výbušné, je problematické. Pokud se do tohoto zasáhne, zvlášť tam, kde se dějí nepravosti, tak ti lidé nejsou ohroženi jenom tím, že třeba budou muset dělat jinou práci, ale jsou ohroženi také tím, že pokud se na to přijde a poukáže se na ně správně, budou trestněprávně popotahováni při řešení, mohou být odsouzeni atd.

To znamená, ti, kteří chtějí dělat v České televizi a v jejím hospodaření nepravosti, a také v jejím vysílání, mají daleko větší zájem na tom, aby se věci neměnily, aby se na ně nepřišlo a tak podobně. Tento případ je naštěstí poměrně ne tak složitý, protože nitě nejdou kdoví kam. Já jsem se podíval na to, že precedens, to už bylo řečeno také, precedens rada udělala už 9. 6. 2010, kdy stejným způsobem odvolala dozorčí komisi. To znamená, také to bylo en bloc. Já jsem dokonce našel nejenom přepis, ale také poslech, tzn. můžeme si poslechnout, jak k tomu došlo, jak se tam členové rady hádají apod. V té době to nikdo asi nenapadl, protože možná neměli, řekněme, buď zájem, nebo takové právní povědomí. Ale mě zajímá hlavně ten důvod, pro který to dnes udělali. Ten důvod je, že dozorčí komise špatným způsobem komunikovala ve věci nákupu pozemků.

My máme chuť velmi často mluvit o velkých ideálech, o tom, jak je někdo báječný, co se týká jeho nezávislosti apod. Ale ona to je taky zcela normální práce. Nejenom my, ale hlavně také lidé kolem nás jsou posuzováni, zda v práci dělají chyby nebo nedělají. Pokud tady udělali chybu, a to by se mělo zvlášť sdělit, jestli tady ta chyba je nebo není, pro kterou opakovaně byli radou napomínáni, a nerespektovali to, pak byli po zásluze odvoláni. Nesouvisí to až tak s tím, jestli se o nich domníváme, zda jsou většími či menšími demokraty.

Já jsem přesvědčen, že dnes nemáme z tohoto pohledu všechny informace. Já bych z pozice Senátu byl skutečně zdrženlivější, protože většinou tam, kde stojí celý ten dav, strašně rychle ovládaný právě těmi velkými možnostmi, které televize má, nakonec o tom svědčí i ten dopis, že okamžitě z Bruselu někdo reaguje... Samozřejmě dle mého názoru vůbec nemusí vědět až tolik o tom, co se skutečně stalo, ani se tím zřejmě zásadně nezabývali, ale mluví o ohrožení demokracie.

Pro mě je důležité to, že tady někdo udělal chybu, ta chyba je z mého pohledu evidentní. Senát, pokud by chtěl, tak by měl přes své orgány a své možnosti tuto situaci skutečně vyjasnit a oddělit ty věci. Ano, možná tady byla nějaká právní chyba v tom odvolání, možná to odvolání mohli udělat jinak, ale zda je pravdivý ten základ, to znamená, ono se říká, kdo je věrný v malém, je věrný ve velkém, tzn. nemůžeme říct, že televize má miliardový rozpočet, a proto nějakých 2,5 milionu, nebo kolik, ono to je vlastně jedno. To si myslím, že je chyba.

Takže pojmenovat: Máme chybu. Zda tu chybu skutečně ti lidé udělali. Pak teprve bych ty hodnotící, další soudy asi vynášel v rámci usnesení. Takže já osobně bych se spíše přimlouval za to, protože nás to všechny zajímá, abychom tuto situaci ne tak rychle jako dnes, poměrně bez přípravy, měli jsme na to každý chvilku... Já jsem se ráno dozvěděl, že bychom tu situaci měli probírat, takže informace také nemůžeme mít všechny, takže bych nás všechny vyzval k tomu, abychom se k té věci ještě vrátili a nedělali závěrečné soudy dnes. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Další přihlášený do rozpravy s přednostním právem je pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Omlouvám se panu senátorovi Smoljakovi, že jsem ho předběhl. Někdo tady zapomněl brýle. Jo, dobře.

Já bych, pane předsedající, s vaším dovolením, k panu senátoru Čunkovi doplnil některé informace, které jsem si ověřil včera. Rada České televize měla informace o tom předmětném nákupu toho pozemku od dozorčí komise minimálně 2 měsíce dopředu. Takže není pravdou, že by dozorčí komise v tomto směru udělala nějakou chybu. Je velice zvláštní, že minulý týden na základě doporučení dozorčí komise rada tuto dozorčí komisi odvolala. Včera, den před uplynutím předkupního práva, na stejné doporučení stejné dozorčí komise, byť už odvolané, nákup toho pozemku schválila.

Já se nedomnívám, že tady dělá kopance dozorčí komise, i když pochopitelně nějakou chybu udělat mohla, na druhou stranu jsem přesvědčený o tom, že tady Rada ČT nepostupovala správně. Nechci domýšlet důvody, o těch tady bylo řečeno dost. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další přihlášený je pan senátor Smoljak. Prosím, pane senátore.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Nejdřív malá poznámka. Evropská federace novinářů nesídlí v Bruselu, ale v Německu, nemá s Bruselem nic společného.

A teď odpověď na otázku, jestli zákon umožňuje odvolání těch radních. Já, jelikož připravuji novelu zákona o České televizi, tam poměrně ty paragrafy znám. Tak můžu jenom odcitovat, že § 6 v bodě 2 říká, že „Poslanecká sněmovna člena rady odvolá, přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce stanovené v § 5.“ Kde je mj. řečeno, že „pokud vystupuje nebo působí v prospěch politických hnutí, občanských sdružení nebo jiných skupinových zájmů,“ což myslím, že už teď by se dalo velmi úspěšně argumentovat, že tomu tak v některých případech je. „Nebo naruší-li závažným způsobem důstojnost funkce členy rady, nebo dopustí-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost a nestrannost při výkonu funkce člena rady.“

Pak jsou tam ještě další ustanovení, ale tato ustanovení to umožňují jednotlivě. Pak je tam ještě paragraf, který umožňuje odvolat radu jako celek. To je ta známá souvislost s tím opakovaným neschválením té Výroční zprávy České televize.

Ale umožňuje to, já, i když jsem v tom velmi zdrženlivý a nejsem příznivcem toho, aby Poslanecká sněmovna do té rady mohla v průběhu výkonu jejího mandátu takhle zásadně ingerovat, tak si myslím, že návrh, který nám byl předložen, který říká, že v případě potvrzení porušení zákona vyzýváme Poslaneckou sněmovnu, aby zvážila odvolání, si myslím, že přípustné asi je.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, s přednostním právem nyní vystoupí pan senátor Oberfalzer.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já děkuji panu kolegovi Smoljakovi, v mezičase už jsem si to stihl tady s legislativou ověřit, že skutečně ta možnost je, takže beru zpět své vyjádřené pochybnosti. Myslím si, že toto doplnění návrhu usnesení můžeme učinit. Jenom připomínám, že tím neděláme nic jiného, než že vyzýváme naši partnerskou komoru, která má tu kompetenci, aby to zvážila. Čili my zde neprovádíme nějaký soud na pranýři, ale ten důvod, aby se nad tím zamyslela a zvážila případně i takovýto krok, zde rozhodně je a nic víc nežádáme.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, tak to je přesně, není to naše právo, vyzýváme jenom partnerskou instituci. Pan senátor Čunek je další přihlášený do rozpravy.

Senátor Jiří Čunek:  Milé kolegyně, kolegové, myslím, že nejvíc, co mi v tuto chvíli vadí, je, že i náš právní řád, nemluvím ani o soudech, zná věci, které jsou nezbytné, musí se dělat v nějakém zvláštním režimu, my jsme v tzv. nouzovém stavu, z nějakých důvodů. De facto s ohledem na náš věk jsme to každý už zažili, prostě když přijde povodeň a voda nám stoupá nad kolena, asi není na co čekat a musíme jednat hned.

V tuto chvíli se mi ale zdá naprosto neférové, abychom my, někteří, kteří se dozvíme o tomto jednání de facto až dneska ráno, nemáme žádný podklad k tomuto jednání, není slyšena právě i ta druhá strana, zařadíme na toto jednání tak důležitou věc, která se dotýká svobody a nezávislosti České televize. Kdyby možná došlo k tomu, že se řekne, opravdu bychom to probrat měli, udělejme to jako poslední bod jednání... Do té doby o přestávce budete mít možnost získat všechny informace, ještě někdo zasedne apod., kdo má zájem, tak se tam jděte podívat, tak pak bych tomu rozuměl.

Ale v tuto chvíli tady ta zbytečná neprodlenost přesně splňuje znaky právě manipulace, že mnozí z nás tady, kteří nemají všechny informace, jak vidíte, já jsem se některé snažil ověřit, tzn. že to rozhodnutí už určitý precedent má, ale nemusí to být samozřejmě správně, ale zcela jistě nesprávné je, když víme, že se máme sejít i příští týden a můžeme ten bod zařadit za týden, abychom tak neprodleně tyto věci dělali. Tím pádem se můžeme dopustit pochopitelně velké chyby a také velké nespravedlnosti. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak to byl názor pana senátora Čunka, prosím nyní o vyjádření příspěvku pana senátora Faktora.

Senátor Ladislav Faktor:  Dámy a pánové, musím říct, že celá tahle diskuze jenom dokládá chatrnost právní subjektivity České televize.

To je dáno zákonodárstvím, které pochází původem z roku 1991. Já jsem tou dobou byl účasten jako aktivní v médiích samozřejmě, takže jsem tu věc velice poctivě prožíval. Jedná se opravdu o to, že my bychom neměli mít právo na tomto fóru tímto způsobem ingerovat, protože ČT je právní subjekt, tedy měl by být právní subjekt, který je nezávislý. Je zřízený, tímto, už jenom tím, že my na půdě zákonodárného sboru probíráme jejich vnitřní věci, ingerujeme přece jenom způsobem, který není správný podle mého názoru. To taky dokládá status quo, protože veřejnoprávnost a objektivita, nezávislost, vyváženost, to jsou termíny, které jsou všechny abstraktní. Nikdy nemůže být nic úplně vyváženo, to víme všichni dobře, takže bych se přimlouval za to, abychom se opravdu spíš pokusili o změnu zákonodárnosti, abychom vytvořili návrh na nový zákon o České televizi.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Předpokládám, že na to odpoví pan senátor Smoljak.

Senátor David Smoljak:  S tím závěrem rozhodně souhlasím. K tomu předchozímu bych rád řekl, že Rada ČT je instituce, jejíž rozhodnutí jsou ze správního hlediska nepřezkoumatelná. Tam je skutečně jenom ta Poslanecká sněmovna, která Radu ČT volí a může ji odvolat, žádný jiný orgán tady nemá k té radě vztah. To je taky trochu nedostatek zákona, že je tady instituce, jejíž rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná. To si myslím, že by se v tom příštím zákoně také mělo opravit, ale my nemůžeme vyzvat nikoho jiného než Poslaneckou sněmovnu. Vyzvat ji, aby v případě, že zjistí, že došlo k porušení zákona, konala, si myslím, že je zcela legitimní.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy? Vidím, že nikdo další se nehlásí, a proto se ptám paní navrhovatelky, jestli má zájem se vyjádřit k rozpravě? Ano, prosím, paní senátorko.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo. Vážený pane první místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se pokusila v maximální možné stručnosti shrnout tu rozpravu, která tady zazněla, a doříct případně některé argumenty, které si myslím, že by ještě mohly na tomto fóru nebo měly zaznít.

Paní senátorka Šárka Jelínková zmínila to, že souhlasí s tou argumentací komise a školského výboru. Připomněla obdobnou situaci z roku 2010, kdy byla odvolána dozorčí komise, na to bych chtěla tedy říci, že jsme si vědomi závažnosti toho usnesení, proto byli požádáni právní experti, aby nám dali stanovisko k tomu, zda ten návrh usnesení ve smyslu, že bylo porušeno právo, a tedy postupovala Rada ČT protiprávně, abychom měli lidově řečeno „vyfutrované“ a abychom opravdu vystihli to, co se děje.

Pan senátor Smoljak připomněl to, že dozorčí komise byla odvolána v předvečer schvalování rozpočtu ČT na příští rok, což je důležitý argument, který bychom měli mít na paměti, protože podíváte-li se na zápisy nebo poslechnete si jednání Rady ČT, ještě například v září letošního roku tam zaznívalo od těch nově zvolených radních to, že dozorčí komise pracuje správně a že v žádném případě neshledávají nějaký zjevný problém a rozhodně by nebylo možno ji odvolávat v kritické době, kterou nasměrovali k závěru roku, k době, kdy tedy se rozhoduje o těch finančních otázkách a je potřeba pro radu mít ten odborný orgán, který by jí mohl v tom být nápomocný.

Pan senátor Třetina právě zdůraznil to, co jsem teď zmínila, tedy odvolávání dozorčí komise v té finální fázi přípravy rozpočtu. Zdůraznil a citoval právní předpisy o tom, zda bylo konáno tedy v souladu s právem nebo nebylo konáno v souladu s právem. Zmínil také ten důležitý moment, tedy včerejší odstoupení předsedy Rady ČT, Reného Kühna, a místopředsedy, pana Dědiče, což jsou určitě momenty, které říkají, že se rada dostala do velmi složité situace. Asi to napětí tam narůstá.

Děkuji také panu senátorovi a předsedovi školského výboru Jiřímu Drahošovi, o tom, jak bychom měli myslet na to, zda destrukce je správným nástrojem k tomu, abychom docílili lepšího fungování, v tomto případě lepšího fungování ČT.

Pan místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer zmínil to, že radní ČT zastupují zájmy koncesionářů, také tu známou věc, že politiky zajímá zejména zpravodajství a publicistika. V podstatě asi se nám může stát, že přehlížíme tu tvorbu a aktivitu, činnost ČT jako celku, která vysílá pro celé spektrum věkových společenských skupin. Určitě každý z nás... Já například kanál Art a podobně velmi oceňuji.

Byla zde také od pana místopředsedy Jiřího Oberfalzera zmíněné ty výhrůžky redaktorům ze strany pana premiéra. Já bych dodala, že se jim jich dostalo i ze strany pana prezidenta, a to jistě není něco, co by prospělo fungování veřejnoprávního média. Ta povinnost objektivity a vyváženosti, kterou zdůraznil, je jedním ze zákonných kritérií pro fungování veřejnoprávních médií.

Pan předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky, pan senátor Václav Chaloupek, tady upřesnil to, že jsme skutečně na své jednání včerejší komise pozvali paní doktorku Hanu Marvanovou, pana doktora Kučeru, který je z Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku. Tito dva experti nám pomáhali s vytvořením usnesení.

Paní senátorka Chalánková podtrhla tedy tu povinnost vyváženosti a také transparentnost v ČT. K tomu je asi potřeba říci, že je to Poslanecká sněmovna, která každoročně má schvalovat, ale bohužel tam dochází k vleklým odkladům, ale má schvalovat každoroční zprávu o hospodaření ČT, to je první materiál, a potom o činnosti ČT, to je druhý materiál. Vzpomínám si na to poslední projednávání, kdy na volebním výboru právě zpráva o hospodaření ČT byla projednávána několik hodin, řekla bych odstavec za odstavcem, a mě v tu chvíli, ne, že by mi to vadilo, to si myslím, že je správné a má se rozebrat hospodaření a má se zjistit, jestli je to tam dobře nebo jestli je to tam špatně, a máme klást otázky Radě ČT, která se z toho má zpovídat, ale vadil mi ten přístup některých členů volebního výboru, kteří takhle tvrdě probírali detailně hospodaření ČT, zatímco hospodaření Českého rozhlasu je nechalo úplně chladným, což jsem si já musela vysvětlit tak, že Český rozhlas tak jaksi v jejich zájmu není, že už tam mají tak nějak tu situaci zabezpečenou, aby jim více vyhovovala, ale v ČT ještě svého cíle nedosáhli. To je jenom na okraj toho, jak se projednává nebo neprojednává ta zpráva o hospodaření. Nikdo přece z nás nemůže říci, že by si nepřál, aby to hospodaření bylo řádné, aby bylo zkoumáno, aby bylo podrobeno nějakému kritickému pohledu a byly vyvozeny závěry, to v žádném případě by nikdo jistě nepožadoval.

Panu senátorovi Smoljakovi děkuji za to, že tady připomněl, že jsme se včera zabývali na té Stálé komisi pro sdělovací prostředky netransparentností rozhodování během jednání Rady ČT. Upozorňují na to některé odborné novinářské kruhy a lze to vztáhnout právě na to odvolávání dozorčí komise jako celku, kde žádné důvody toho odvolání sděleny nebyly, čili evidentně všichni bychom měli požadovat tu transparentnost jako jeden z důležitých aspektů fungování.

K panu senátorovi Čunkovi, nemyslím si, že naše jednání hned teď je, tak jak on řekl, jestli jsem si to napsala špatně, omlouvám se, naprosto neférové. To si nemyslím. Jsem přesvědčena, že tak jako zákonodárné sbory postupují ve své agendě podle toho, co si dlouhodobě naplánují, nebo podle toho, jak přichází legislativa a je jim dána k projednání, zároveň tyto zákonodárné sbory, tedy Parlament České republiky jako celek, ať už sněmovna nebo Senát, reagují na ty aktuální věci. Reagujeme na ně okamžitě. Nevím, jestli máte své zástupce nebo nemáte své zástupce, jak v té Stálé komisi pro stálé sdělovací prostředky nebo potom ve školském výboru, který, jak říkám, se touto věcí také zabýval. Ale nemyslím si, že zde byla snaha někoho neinformovat nebo někoho zaskočit nebo někoho překvapit tím, že s tímto tématem přicházíme nyní.

Dokonce si myslím, že řada těch, jejichž tématem média nejsou, jejichž tématem není sledování mediální scény, ale zabývají se ekonomikou, zemědělstvím nebo školstvím, jakýmikoli jinými tématy, tak jsem přesvědčena, že sledují denně zprávy, vyhodnocují si je, analyzují. Neznamená to, že jsou bez jakýchkoliv informací a nemají ponětí o tom, co se v České republice děje. Tolik asi k této výtce.

Bylo to tady tedy už zmíněno, myslím, některými z vás, když zazněla výtka ze strany pana senátora Čunka o tom, že Rada ČT jednala dobře, ale z mého pohledu právě na tom odvolání dozorčí komise, bylo to tady připomenuto, se ukazuje její selhání v tom, že jeden týden rozhodne pro zrušení koupě nebo nenakoupení toho pozemku a druhý týden pro koupení, což neznamená tedy, že by byla chyba na straně dozorčí komise, která dala nějaký podklad a doporučila tu koupi, ale je ta chyba evidentně na straně Rady ČT, která jednou řekla, že ten podklad ji vede k tomu, aby to odmítla, podruhé ji ten stejný podklad vede k tomu, aby to koupila. Tak tolik můj pohled na věc.

Pan senátor Nytra tohle připomněl, že rada měla informace od dozorčí komise včas, v předstihu 2 měsíců, mohla si zvážit, zda to jsou relevantní, nerelevantní, dobré, špatné podklady, dožádat si jejich doplnění apod.

Pan senátor Faktor zdůraznil tu změnu zákona o České televizi. My jsme včera na té stálé komisi, protože jsme nechtěli rozšiřovat její jednání do nějaké bezbřehosti, chtěli jsme se zabývat touto aktuální věcí a nějak ji posunout, ale zároveň na konci našeho jednání zaznělo, že bychom si určili jako další práci pro nás přípravu novely zákona o České televizi, takže tato myšlenka tam zazněla. Věřím, že se promítne do nějakého konkrétního harmonogramu.

Ještě se dívám, abych na někoho nezapomněla, doufám, že jsem se snažila nějak vypořádat s tím, co tady zaznělo. Asi to jsou všechny poznámky, pokud se nemýlím, tak jsem si poznamenala každého vystupujícího. Všem vám děkuji, kteří jste se této rozpravy zúčastnili, protože každý z těch postřehů dává tu skládačku úplnější, takže jsem vám vděčná, že jste se do této rozpravy zapojili. Tolik pro tuto chvíli z mé strany.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní senátorce Němcové, která v tuto chvíli vystoupila jako navrhovatelka a vyjádřila se k proběhlé rozpravě. Nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátoru Jiřímu Drahošovi, aby se k té proběhlé rozpravě vyjádřil, pokud vím, byly tam nějaké návrhy na doplnění, úpravu usnesení, tak nás seznámil, jak budeme postupovat dále.

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, konstatuji, že v bohaté rozpravě vystoupili dvě paní senátorky a osm pánů senátorů, z těch někteří vícekrát. Já bych jen si dovolil prostřednictvím pana předsedající připomenout panu kolegovi Čunkovi, že včera zasedala jak stálá komise, tak vzdělávací výbor. V obou těchto orgánech má klub KDU-ČSL své zástupce, takže v tom nejhorším případě by mohli také své kolegy informovat, ale předpokládám, že vzhledem k té době, máme zasedání, jak tady padlo, skoro každý týden, takže bych se pídil především sám po těchto informacích. To vzkaz od předsedy vzdělávacího výboru.

Jinak tady máme jenom jeden písemný návrh pana kolegy Třetiny na doplnění návrhu usnesení Senátu k aktuální situaci. Vy jste ho dostali na lavice. Pan kolega Třetina navrhuje bod 3 stávající přesunout jako bod 4 logicky. v novém bodě 3, čtu stručně, vyzývá Poslaneckou sněmovnu, aby v případě potvrzení porušení zákona o České televizi členy Rady ČT zvážila odvolání těch členů Rady ČT, kteří se protizákonného jednání dopustili. Už tady padlo, že právně je to možné, že to je jediná možnost z naší strany, na koho apelovat v případě rozhodnutí Rady ČT.

Takže, pane předsedající, navrhoval bych, pokud bude souhlas, nejprve hlasovat o tom doplňujícím návrhu pana senátora Tomáše Třetiny. Poté o návrhu usnesení jako celku, neboť jiný písemný návrh nepadl.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já to musím vzít na sebe, protože paní senátorka Jelínková se ptala, zda má dát písemný návrh, zda je potřeba, aby speciálně jako písemný návrh předkládala to, domnívá se, že způsob tohoto odvolání nebyl v souladu s zákonem, já jsem jako předsedající řekl, že to není potřeba, protože tyto doplňky jsme většinou jako speciální písemné návrhy nepodávali, protože to bylo doplnění nějakého již před námi položeného textu, takže poprosím pana zpravodaje, případně i ctěné plénum, zda by nebylo možné i tento návrh vzít jako pozměňovací a také ho vzít v úvahu při tom hlasování, s tím, že dle mého názoru, a to říkám navíc, omlouvám se za to, on docela koresponduje s tím návrhem pana senátora Třetiny, jestli si rozumíme. Čili ony do sebe zapadají, ty dva návrhy. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu předsedovi za to doplnění, jak to proběhlo. Promiňte, pane senátore, ještě s technickou poznámkou pan předseda klubu STAN Petr Holeček.

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, protože právě teď probíhá tisková konference, která je poměrně velmi důležitá, protože se jedná o podání ústavní stížnosti, požádali mě kolegové napříč politickým spektrem, kteří se zúčastní této tiskové konference, zda bychom si nemohli dát 15minutovou přestávku, než ta tisková konference skončí, protože oni samozřejmě by velice rádi byli přítomni hlasování o tak důležitém bodě. Takže bych vás prosil o to, abyste nechal hlasovat o tom, že bychom začali v 11:00. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Je to jasné. Až pan senátor Drahoš upřesní, jak budeme hlasovat, před hlasováním bychom vyhlásili 15minutovou přestávku.

Senátor Jiří Drahoš:  Ano. S tím návrhem pana předsedy a návrhem paní kolegyně Jelínkové nemám problém. Já jsem vycházel z toho, že písemně nic nepřišlo, čili odtud můj návrh hlasování. Jinak pokud se dohodneme, ale znovu navrhuji tedy, abychom hlasovali také o pozměňovacím návrhu paní kolegyně Jelínkové. Ten přišel jako první, takže bychom hlasovali jako první o něm. Jako druhý bod hlasování by pak byl návrh pana kolegy Třetiny. Nakonec bychom hlasovali o usnesení jako o celku.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Myslím, že tomu rozumíme. Ještě pan senátor Čunek s technickou poznámkou?

Senátor Jiří Čunek:  Já jsem ve svém vystoupení avizoval, že mým záměrem je, že by bylo lépe kvůli shromáždění všech informací odložit ten bod, a proto dávám procedurální návrh, abychom hlasovali o tom, že dále jednat o tomto bodě, i hlasovat, budeme na příštím zasedání, jak jsem se dozvěděl, to je 16. prosince. Ale nevím, jestli je možné to dát tak, že na příštím zasedání pléna Senátu, protože bude zřejmě i dříve.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  V tomto případě je možný návrh na odročení. Takže pokud podáváte návrh na odročení, pak bychom o tom hlasovali. Tak. Takže ještě to upřesním. Než uděláme případně přestávku, tak budeme hlasovat o návrhu pan senátora Čunka na odročení tohoto bodu... Pardon, ne předtím. Až po té přestávce. Ale budeme o tom hlasovat. Takže v tomto okamžiku vyhlašuji přestávku do 11:05 hodin. Potom budeme hlasovat tak, jak už jsem naznačil.

(Jednání přerušeno v 10.51 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.05 hodin.)

Dámy a pánové, budeme pokračovat po přestávce. Provede nás pak tím hlasováním pan zpravodaj, pan senátor Drahoš. Shrnuji, že je tady postupně několik návrhů... Jednak je tady několik návrhů, jednak na odročení, to bude první věc, o které budeme hlasovat, pak o drobné úpravě ze strany paní senátorky Jelínkové, potom o doplnění jednoho bodu ze strany pana senátora Třetiny. To jsou ty změny. Pak budeme také hlasovat, pan senátor Drahoš to ještě bude potom upřesňovat. Paní senátorka Jelínková se hlásí.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážené paní předsedající, kolegyně, kolegové, omlouvám se a dovoluji si udělat ještě malinkou změnu v mém návrhu. Přece jenom ten pojem má za to, možná i určitě, domnívá se, že tento způsob odvolání nebyl v souladu se zákonem ČT, možná je trošku vágní, dovoluji si opravit to slovo „domnívá se“ za „má za to“, že způsob odvolání nebyl v souladu se zákonem o ČT. Omlouvám se, že tedy ještě měním takhle za pochodu návrh usnesení a děkuji, že budete akceptovat tento návrh a budete ho brát už jako konečný z mé strany. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za upřesnění, které jistě registruje i pan senátor Drahoš. Předtím, než budeme hlasovat, spustím znělku.

Ještě předtím si musím upřesnit jednu věc. Pan senátor Čunek navrhuje odročení, ale je třeba také říct, dokdy.

Senátor Jiří Čunek:  Řekl jsem, že jsem byl informován, že 16. 12. má být plénum Senátu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Řekl bych to asi trošku ještě jinak. Není jisté, jak to bude, jestli bude skutečně 16. prosince...

Senátor Jiří Čunek:  A může být termín příští schůze?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, může, do příští schůze pléna Senátu. Návrh na odročení do jednání příští schůze Senátu.

Senátor Jiří Drahoš:  Dámy a pánové, slyšeli jsme, o čem hlasujeme, čili návrh na odročení do příštího zasedání pléna Senátu podává kolega Čunek. Prosím pana předsedajícího, aby spustil hlasování.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s odročením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 68 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 8, proti bylo 43, návrh nebyl přijat.

Budeme pokračovat dalším hlasováním.

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, další hlasování je o návrhu paní senátorky Šárky Jelínkové, která vsunuje do bodu I, přečtu: „Konstatuje, že Rada ČT odvolala dozorčí komisi a má za to, že způsob tohoto odvolání nebyl v souladu se zákonem o České televizi.“ Je to každému jasné, o čem hlasuje, takže, pane předsedající, prosím.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Myslím, že ano, upřesňovala to i paní senátorka Jelínková. Nebudu už pouštět znělku. Spouštím hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 69 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 48, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Můžeme postoupit k dalšímu hlasování.

Senátor Jiří Drahoš:  Třetí hlasování je tedy o návrhu, který máte před sebou, návrhu kolegy Třetiny, který navrhuje doplnit nový bod III, kde „Senát vyzývá Poslaneckou sněmovnu, aby v případě potvrzení porušení zákona o ČT členy Rady ČT zvážila odvolání těch členů Rady ČT, kteří se protizákonného jednání dopustili“. Myslím, že je to jednoduché.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji. Zase nebudu spouštět znělku, pouštím rovnou hlasování. Kdo souhlasí s tímto doplněním, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE, prosím.

V tomto hlasování č. 70 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 49, proti byli dva. Návrh byl přijat.

Přistoupíme k závěrečnému hlasování.

Senátor Jiří Drahoš:  Poslední hlasování je k návrhu usnesení Senátu parlamentu k aktuální situaci v Radě ČT jako celku. Jen upozorňuji, že je vám všem jasné, že jsme odhlasovali nový bod III, tedy původní bod III, pověření předsedy Senátu, by byl bod IV. Je to asi každému jasné?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, hlasování je, myslím, jasně vysvětleno, proto spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 71 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 58, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní navrhovatelce i panu zpravodaji a my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Můžeme přikročit k projednávání dalšího bodu našeho schváleného pořadu, kterým je senátní tisk č. 337. Jde o

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní

Tisk č. 337

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 337 a uvede jej paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím ji o její vystoupení. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych vám představila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní. Když dovolíte, budu už jenom hovořit o zákonu o daních z příjmů.

Návrh představuje zaprvé naplnění požadavku na rozšíření institutu paušální daně, který je jedním z bodů programového prohlášení vlády, souvisí to i s realizací plánu systémového snížení administrativní zátěže podnikatelů na období 2019 – 2022, ve kterém vláda schválila projekt paušální daně. Vedle novely zákona o daních z příjmů obsahuje novely zákonů v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění, živnostenského zákona, zákona o nemocenském pojištění a zákona o rozpočtovém určení daní.

Současný systém stanovení daně paušální částkou není příliš využívaný, ten, co je zakotven v zákoně o daních z příjmů. Dnes ho využívá zhruba asi kolem 50 lidí v republice, čili to je pro mě de facto mrtvý institut. Proto ho nahrazujeme tímto koncepčním režimem, který je k poplatníkům, k OSVČ, mnohem vstřícnější. Návrh směřuje na vybranou skupinu poplatníků daně z příjmu fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, u nichž je odůvodnitelné významné snížení administrativního režimu nebo administrativní náročnosti. Co je podstatné, jsou kritéria. Do paušálního režimu mohou vstoupit pouze poplatníci s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti nepřevyšující jeden milion korun, tudíž kteří nejsou plátci DPH. Jsem velice ráda, že Poslanecká sněmovna nakonec schválila milion korun, to byl původní návrh ministerstva financí, v rámci jednání v koalici, na vládě to bylo změněno, sníženo na 800 000 Kč, ale nakonec jsme aktivně podpořili pozměňovací návrh z dílny pana poslance Skopečka zpátky na milion korun, což dává smysl, 800 000 Kč smysl nedávalo. Milion je částka, která právě odpovídá povinnému vstupu do plátcovství DPH, a tedy s tím spojenými povinnými evidencemi, kterým se stejně plátce už nevyhne. Do té doby, než se stane plátcem, je logické, že je správné ho od všech administrativních povinností tohoto typu odbřemenit.

Paušalizovaná bude nejen daň z příjmů, ale veřejná pojistná, to znamená, jak sociální, tak zdravotní. Je to nastaveno tak, že poplatník, který vstoupí do režimu paušální daně, zaplatí jednou částkou daň, sociální i zdravotní, pošle tuto částku Finanční správě, která ji potom rozdistribuuje, tím pro něho veškeré povinnosti končí.

V rámci debat, když jsme to zpracovávali, částka sestává... Řeknu vám teď přesnou částku. V důvodové zprávě máte ještě původní, ale protože se propočet odvíjí od růstu nominálních mezd, které budou pro příští rok nižší, než se původně odhadovalo, konečná definitivní částka měsíční platby v roce 2021 je 5 469 Kč, zahrnuje zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, rovnu minimálnímu vyměřovacímu základu OSVČ, zvýšené o 15 %. To je proto, aby měli, lidově řečeno, lepší důchody, tzn. sociál nebude minimální, ale zvýšený o 15 %. Pro 21 je to výše 2 976 Kč. Záloha na pojistné na veřejné zdravotní pojištění je rovna měsíčnímu minimálnímu vyměřovacímu základu OSVČ, pro 21 to bude 2 393 Kč, záloha na dani z příjmů, která bude pevně daná, ve výši 100 Kč. Proto sečteno, podtrženo 5 469 Kč měsíčně pro rok 2021.

Ten, kdo se rozhodne přejít na tuto paušální daň a splňuje podmínky příjmu do jednoho milionu korun, bude platit tuto částku, tím pádem nemusí podávat daňové přiznání, nehrozí mu daňová kontrola, odpadají mu další daňové evidence, které si vede a které mu třeba uvede někdo, komu za to platí, což si myslím, že už si ani neumím představit větší zjednodušení administrativní zátěže pro tyto nejmenší živnostníky a OSVČ.

Podle předpokladů a propočtů ministerstva financí, máte to určitě v podkladech, počítáme nebo odhadujeme, že by k paušální dani se mohlo přihlásit zhruba nějakých 125 000, 130 000 lidí z celkového počtu, myslím, tzv. živnostníků nebo OSVČ, kteří mají jenom příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kterých dnes odhadujeme na 400 až 500 000, je jich milion, ale tam už potom jsou lidé, kteří mají příjmy ty i ty, tzn. jak třeba ze závislé kombinované, tak ze samostatné výdělečné činnosti, takže odhadujeme z těchto lidí, že by pravděpodobně se nějakých 125, 130 000 lidí přihlásilo.

Jsou to převážně ti, co platí daně. Protože, a to je potřeba si tady rovnou otevřeně říct, proto já jsem samozřejmě odmítla na půdě Poslanecké sněmovny veškeré pozměňovací návrhy typu, abychom tam umožnili tu či onu odečitatelnou položku odečíst, to možné není. Buď, nebo. Je to volba, není to povinnost. Každý má právo volby. Jestliže se rozhodne osoba samostatně výdělečně činná přejít na tento systém, já vím z různých průzkumů, které jsme dělali, které dělala Hospodářská komora a další asociace, že zájem skutečně je, tak se potom rozhodují pro to, zbavit se veškeré zátěže, platit tuto platbu. Ale už samozřejmě potom není možné jít tou cestou, že si uplatňuji různé odečitatelné položky, protože tam už těžko to potom můžete nějakým způsobem bez jakéhokoli dokládání zadministrovat.

Víme, že celá řada podnikatelů tohoto typu neplatí zcela legálně daně, protože uplatní odečitatelné položky, uplatní slevy a dostanou se tím pádem do přeplatku nebo do daňového bonusu na děti, takže ti to pravděpodobně nevyužití. Ale kdo se rozhodne využít této paušální daně, samozřejmě to nese s sebou tyto benefity.

My jsme o tom velmi včera debatovali na hospodářském výboru, určitě se ještě k tomu dostaneme, takže nebudu teď předbíhat. Chtěla bych říct, že paušální daň, že legislativa je samozřejmě nezbytná pro to, aby mohla být realizována. My ji chce spustit od 1. ledna, ale upřímně, nejsložitější je propojení všech těch systémů, propojení Finanční správy, myslím teď v IT linii, s Českou správou sociálního zabezpečení, se zdravotními pojišťovnami. My na tom samozřejmě pracujeme už delší dobu. S tím, že počítáme i s tím, že možná půl roku bude takové meziobdobí, které nepocítí poplatníci, kdy se to bude trošku dotvářet. Ale spustíme to od 1. ledna, pokud projde legislativa, věřím, že ano.

Myslím si, že by to mohl být takový hezký základ k tomu, tento projekt, tento, já tomu říkám pilot, na určitém menším vzorku poplatníků, protože nějakých 125 000 až 130 000 lidí není až takové množství, na kterém by se právě toto všechno mohlo vychytat. Protože ono propojit naprosto odlišné IT systémy, které jsou nekompatibilní, pracují na naprosto jiných systémech, je to nejtěžší na tom projektu. Pokud se to podaří, já věřím, že ano, tak na tom může potom do budoucna třeba nějaká příští vláda stavět integrovaný systém správy daní a jít touto cestou. Já si myslím, že propojení těchto systémů k sobě patří. Právě by přineslo úsporu jak v úřednících, tak ve správě, tak v odbourání byrokratické zátěže.

Já si pamatuji ze své bývalé praxe ve Finanční správě, mluvila jsem o tom včera i na hospodářském výboru Senátu, jak se vytvářelo kdysi jednotné inkasní místo. Možná si to někdo taky pamatuje. Skončilo to s velkou slávou a s velkou pompou jen u té legislativy. Ten megalomanský projekt zhavaroval právě na tom, že se nedotáhlo IT, pak se musel v roce 2014 v tichosti odpískat.

Takže já si myslím, že toto je reálný cíl, reálný plán, pomůže to těm nejmenším, těm, kteří jsou i s ohledem třeba na krizi teď docela postiženi. Odbourá to, že se skutečně budou moci věnovat svému podnikání a může to být dobrý start a dobrý základ pro budoucí pokračování propojování těchto systémů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, prosím, posaďte se u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk 337/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec. Prosím ho o jeho zprávu.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí, vážené kolegyně senátorky a kolegové senátoři. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako garanční výbor projednal tento senátní tisk 337 na včerejším zasedání. Usnesením ze včerejšího dne výbor

I. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Vladislava Vilímce,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Předesílám, že ten pozměňovací návrh se netýká vlastní materie té paušální daně, ale poněvadž samotné zavedení té paušální daně vyžaduje novelizaci několika zákonů, ať už se to týká zákonů, především toho základního, daně z příjmů, ale i dalších zákonů, o zdravotním pojištění, nemocenském pojištění, důchodovém pojištění apod., ale také i zákonu o rozpočtovém určení daní, protože institut paušální daně stávající zákon o rozpočtovém určení daní vůbec nezná. Takže to byla vynucená novelizace zákona o rozpočtovém určení daní.

Výbor doporučuje využít této příležitosti a odstranit nelogičnosti, které se dostaly do rozpočtového určení daní v souvislosti s tzv. sdílením daně z příjmu fyzických osob, placených daňovými poplatníky v roce 2016. Podotýkám, že to byla tehdy iniciativa ctěného jednoho pana senátora, když tak o tom budu mluvit až detailněji v rozpravě. Samotný ten návrh zákona, jak došel z Poslanecké sněmovny, v zásadě ještě tu nelogičnost zavedení té paušální daně v rozpočtovém určení daní rozšiřuje. Takže je ta správná chvíle, aby se skutečně Senát pokusil tuto nelogičnost opravit.

Ta oprava způsobí přínos pro samosprávy zhruba ve výši 500 – 700 mil. Kč, podle toho, jaké bude inkaso daní. Ale ten hlavní důvod, proč se to musí udělat, je zpřehlednit ten systém rozpočtového určení daní, protože ten je od roku 2017 skutečně velmi nepřehledný. Takže to je pozměňovací návrh, který jsme přijali. Paní ministryně se k tomuto návrhu určitě vyjádří. Předesílám, že na výboru souhlasila s tímto návrhem.

Pokud se týká samotné paušální daně, je to nový institut. Předpokládám, že je na to Finanční správa připravená, že od 1. ledna bude připravena a že budou všechny systémy fungovat. Ta výhoda toho je, že daňový poplatník nemusí podávat daňové přiznání. Dokonce mu návrh zákona výslovně neukládá ani vedení účetnictví. Dokonce ani nějakou daňovou evidenci. Samotné zhodnocení splnění podmínky pro vstup do paušálního režimu je zodpovědností poplatníka.

Ještě bych snad řekl, že paní ministryně byla hodně podrobná, ale snad ještě dvě věci. Ano, týká se to výhradně těch osob samostatně výdělečně činných, které mají příjmy z činnosti samostatně výdělečné činné. Mimo to mohou mít ještě příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu. A pak ostatní příjmy nesmí přesahovat 15 000 Kč. Pokud toto ten poplatník splní a přihlásí se do paušálního režimu, skutečně může tento institut využít. To je jenom na doplnění informace paní ministryně.

A snad ještě jednu poznámku. Samotný senátní tisk obsahuje takový malý, utajený přílepek, který se vůbec paušální daně netýká. Ale týká se zákona o kompenzacích. Z iniciativy poslance Jana Volného totiž tímto zákonem došlo k rozšíření definice daňového rezidenta pro účely zákona č. 159, o kompenzačním bonusu.

Součástí této změny je i nová lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus pro nově dotčené subjekty. Protože ten původní zákon vztahuje rezidenty pouze na Českou republiku, ta iniciativa pana poslance Volného to rozšiřuje na celý prostor Evropské unie. Na základě toho tedy tento návrh zákona, ten senátní tisk obsahuje dělenou účinnost. To znamená, samotná paušální daň a všechny návazné změny by vešly v účinnost, pokud budou schváleny, 1. ledna 2021. Pouze tento jediný takový skrytý malý přílepek, ale nechci to tady kritizovat, ten by vešel v účinnost, myslím, že to je 5. dnem následujícím po vyhlášení zákona.

Tak to jenom jsem potřeboval doplnit tu informaci paní ministryně. Jinak to je k mé zpravodajské zprávě všechno. K tomu pozměňovacímu návrhu se ještě dostanu asi v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, posaďte se, prosím. Nyní se táži, zda někdo navrhuje, abychom se podle § 107 jednacího řádu tímto návrhem nezabývali? Nevidím takový podnět, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do ní se přihlásil pan senátor Goláň. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dostáváme tady z dílny další zákon, tzv. populistický zákon, protože tento zákon bude zase způsobovat výpadek příjmů. Musíme si uvědomit, že bude způsobovat výpadek příjmů sdílených daní, o které tady často jako municipality bojujete. Ale co je pro mě jakýmsi způsobem podivné, nikde není řečeno, jakým způsobem se bude kontrolovat, zda ten, kdo si vybral paušální daň, překročil 1 milion čímkoliv. Tím, že ten poplatník nepovede žádnou evidenci, tak nemá správce daně z čeho zjistit, zda už dávno nemá obrat a příjmy 2 miliony.

Další věcí, která bude vytvářet nepříjemný tlak na zaměstnanost, je to, že někteří zaměstnavatelé se budou snažit tlačit své zaměstnance do švarcsystému. Protože při příjmech 50 až 80 000, kde je to nejvýhodnější, je odvod zaměstnavatele poměrně vysoký. Takže lze předpokládat, že šedá ekonomika v podobě švarcsystému, to je quazi šedá ekonomika, se tady bude rozšiřovat i díky tomuto zákonu.

Co už tady paní ministryně vysvětlila, co se mi nelíbí na tom zákoně, je, že je skutečně jen pro omezený okruh poplatníků. Navíc diskriminuje ty, samozřejmě si mohou vybrat, kteří mají děti, protože ta paušální daň, zaokrouhleně 5500 Kč/měsíčně je pro všechny stejná, bez ohledu na to, jestli máte vyživované tři, čtyři děti, je to pořád pro každého poplatníky, tedy i pro toho, který žádné děti nemá. Ano, ona to tu zmínila, že debata o tom byla, že tyto slevy se jakýmsi způsobem vyčlenily, nebo se tím nezabývali, protože je to volba.

Z mého pohledu jsou tam dvě hlediska. Výpadek daní v době, kdy jakýmsi způsobem naše rozpočty a veřejné finance jsou rozvráceny. Druhá věc je ta nekontrolovatelnost aplikace tohoto zákona. Nikdo si nemůže myslet, že zrovna já bych nechtěl snižovat daně a nechtěl snižovat jakýmsi způsobem vedení účetnictví a toho všeho pro podnikatele.

Nicméně z hlediska veřejných financí, jak municipálních, tak státního rozpočtu, si myslím, že to není zrovna šťastné opatření. Protože ten přínos, který to bude mít, nebude takový.

Dále bych chtěl podpořit ten pozměňovací návrh, který tady už byl avizován. Také bych chtěl upozornit paní ministryni, že v roce 2014, kdy rušili takzvané jednotné inkasní místo, to už byli u vlády oni, to jednotné inkasní místo bylo dlouhodobě legislativně připraveno. Místo toho, aby na tom pracovali, v podstatě jednoduše, když něco neumíme, tak to zrušíme... Místo toho tady zavádějí nějakého pokusného králíka, na kterém si chtějí vyzkoušet, zda by to fungovalo.

Já si myslím, že kde je vůle, tam jsou i výsledky. Tady ta vůle nebyla, najednou se vrací k něčemu, co už někdo dávno vymyslel. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, je to určitě nabídka, kterou, uvidíme, jestli samostatně výdělečné osoby využijí nebo nevyužijí. Jestli to bude těch 130 000 osob nebo nebude, to uvidíme. Má své ale, to souhlasím. Já chci osvětlit jenom ten pozměňovací návrh. Ten se vrací k tomu, co je logické.

Totiž podle rozpočtového určení daní, nechci teď tady dělat nějakou přednášku o tomto docela složitém systému, podle rozpočtového určení daní se samosprávy, ať již obce a kraje, podílejí souhrnně ve výši 32,5 %, když to sečteme, 23,58 % obce a 8,92 % kraje, tak je to 32,5 %, jednotně na výnosu všech daní sdílených. DPH, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na srážkové dani z příjmů fyzických osob, pouze toliko v jediném jednom případě na dani, která je vybírána na základě daňového přiznání na dani z příjmů fyzických osob. Ten propočet není z celého inkasa proti samosprávě, ale pouze ze 60 % toho inkasa.

Vzniklo to již trochu v roce 2000, ale pak ještě hlavně v roce 2016. Já se nechci vracet k minulosti. Původce této změny byl tehdy veden asi dobrými úmysly, ale šťastný krok to nebyl. Já jsem s tím nikdy nesouhlasil. Máme teď jedinečnou příležitost to odstranit, protože pokud by se podřadila pod tento nelogický režim paušální daň, tak by to bylo ještě komplikovanější.

Ten návrh vede k tomu, aby i v případě té daně, která se týká také zavedení institutu paušální daně, daně placené daňovými poplatníky, aby se ten podíl 32,5 % souhrnně vypočítával z celého inkasa. Protože argument, proč by to mělo být jinak, to vzniklo jenom tak, že se svého času odstranila takzvaná motivace na této dani v rámci rozpočtového určení daní. Ale těch 30 % si potichu tehdy stát stáhl do svého státního rozpočtu. Tak to vzniklo. K tomu přidal ještě původních 10 %.

Dneska není skutečně jeden argument pro to, aby to dále takto fungovalo. Navíc tou paušální daní tu nelogičnost ještě rozšiřujeme o tento institut. Takže to je ten návrh, který přinese něco samosprávám. Zhruba těch půl miliardy korun, jak já říkám, ministerstvo financí je optimističtější, 700 milionů. Samozřejmě i kdyby se vybralo jako v roce 2019 necelých deset miliard, tak by to byla možná miliarda pro samosprávy, ale uvidíme, jak to všechno bude.

Hlavní důvod je nastavení systému a zpřehlednění rozpočtového určení daní, které je naprosto nepochopitelné, tak jak funguje v současné době. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, nyní prosím pana senátora Víchu.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Učiním jen pár poznámek.

Těžko se mi hovoří v tuto chvíli proti podnikatelům, protože probíhají jejich decimace všemi těmi vládními opatřeními v souvislosti s koronavirem. Je mi jasné, že to mají těžké. Přesto původně do Poslanecké sněmovny šel návrh, aby paušální daň byla uplatněna do hranice příjmů, tuším, 800 000 Kč. V Poslanecké sněmovně se to upravilo na 1 000 000 Kč.

Je mi to přirovnání možná hloupé, ale myslím, že všichni zaměstnanci zbystří, když uvidí, že do hranice jednoho milionu příjmů, a teď nehovořím o nákladech, to je samozřejmě věcí toho podnikatele, zda se rozhodne to uplatnit, nebo neuplatnit, ale ta daň činí 100 Kč/měsíčně, čili 1200 Kč/rok, což je, viděl jsem některé analýzy, až 130krát méně, než platí zaměstnanec při stejných příjmech. Já se nechci podnikatelů dotknout. Mají to těžší, jsou zodpovědní sami za svou činnost, jasně, ale to srovnání tady bohužel je.

Druhou věc už tady zmínil odborník na slovo vzatý, kolega Goláň, a upozorňovala na to i legislativa, evidence příjmů. Nemusí vést evidenci příjmů, jak tedy bude vědět, že má, nebo nemá ten milion, do kterého to může nebo nemůže uplatnit.

A teď dvě stručné otázky na paní ministryni.

Zda se tedy v souvislosti s tím srovnáním daně pro podnikatele a zaměstnance neobává přesunu některých lidí do švarcsystému. A ta druhá, kolik úředníků bude ušetřeno ve státní správě, když to ti podnikatelé budou mít jednodušší. Budou to mít jednodušší i finanční úřady, předpokládám, že alespoň tam by měla být nějaká úspora. Oceňuji odpovědi na tyto dotazy. Samozřejmě ten návrh hospodářského výboru je mi velmi sympatický. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Já bych prostřednictvím pana předsedajícího panu Víchovi chtěl vysvětlit, co už tady řekla paní ministryně. Ten milion je logický kvůli registraci k DPH. To znamená, že pokud někdo není registrován k DPH, nemusí vést evidenci kvůli DPH, v tom okamžiku chápu, proč ta hranice byla na ten jeden milion, že se to kryje, má to technický význam.

Druhou věc bych mu chtěl vysvětlit, že příjmy u podnikatelů jsou skutečně úplně něco jiného než příjmy u zaměstnance. Protože takový podnikatel může mít 80 – 90 % nákladů. To znamená, že mu z toho jednoho milionu zbude sto tisíc. Takže to si myslím, že tady se srovnává nesrovnatelné.

Jinak třetí věc, znovu říkám, podporuji tu změnu RUD. To si myslím, že je zásadní věc, takže budu hlasovat pro ten pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Wagenknechta.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající. Já budu velice stručný. Obecně samozřejmě tyto návrhy vlády kvituji, je to dobrá věc takhle zjednodušit administrativu podnikatelům, nicméně se chci zeptat paní ministryně. My jsme teď ve velice citlivé situaci, kdy máme hodně velký problém pro podnikatele, aby vůbec přežili a ty daně mohli platit, třeba i paušální. Jak já jsem se koukal na ta čísla, ono to pomáhá relativně těm, kteří mají větší příjmy.

Řeknu příklad. Dneska podnikatel, který bude mít opravdu reálné příjmy, tržby v řádu 35 000 Kč/měsíčně, jak to pomůže jemu... Já vám tady chci říct jednu věc, pomůže to podle mě těm, kteří mají vyšší příjmy, nad 50 000 Kč a více, měsíčně. Což nechci tady nikoho v tuto chvíli obírat na těch právech platit paušální daň. Ale za mě opět to je návrh, který úplně nepomáhá těm nejmenším. Pokud paní ministryně má nějaká jiná opatření, která toto řeší, co navrhuje těm nejmenším, kdyby nám je tady mohla sdělit. Byl bych velice rád.

Také velice krátce zareaguji na pana kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, předsedu Víchu. Ano, je to opravdu o tržbách, ale podnikatelé platí mnoho jiných daní, které třeba zaměstnanci neplatí. Dneska podnikat, máte mnoho jiné daňové zátěže, která vám spadá do těch vašich procesů. Nebudu je tady vyjmenovávat, ale třeba silniční daň. Pokud máte nákladní automobil atd. Tu běžný zaměstnanec neplatí. Takže je to velice těžké srovnávat. Já tomu rozumím, ale srovnávat daňové zatížení zaměstnanců a zaměstnavatelů u těch podnikatelů je velice těžké.

Jenom ještě jednou požádám paní ministryni, jestli máte nějaké opatření pro ty nejmenší, pro ty malé hospodské na vesnicích, kteří už dneska jsou zavření a krachují, jestli i těm nějakou formou chcete pomoct. Nebo třeba touto formou to už řešíte, budu moc rád. Dneska tito lidé platí relativně tuto daň skoro ve stejné částce nebo menší. Díky.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Pavera.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji za slovo, hezký dobrý den, pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové. Také budu jenom stručný. Já už jsem to říkal i na jednání hospodářského výboru, kdy jsem poděkoval paní ministryni a ministerstvu financí, že naslouchají odborným institucím, jako je Hospodářská komora. Že naslouchali i živnostníkům a podnikatelům a také opozičním politikům, kteří upozorňovali na to, že je hodně byrokracie právě naloženo na malé podnikatele na vesnicích i samozřejmě ve městech. Na ty, které poskytují základní služby, jako je kadeřnictví, masáže apod.

Myslím si, že je dobře, že se ta částka zvýšila na 1 milion Kč, což už se avizovalo i tady v Senátu, že se ta částka měla zvýšit na úroveň, kdy se začíná odvádět po 1 milionu Kč DPH. Takže děkuji a chválím ministerstvo, že dobře naslouchá. Doufám, že paní ministryně bude naslouchat dál, jak slíbila.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Já budu už velmi stručný, paní ministryně. Chtěl jsem vás požádat, abyste zapracovali na kompenzačním bonusu pro OSVČ, které mají souběh pomocí. Protože ti, kteří mají pět, šest zaměstnanců a berou Antivirus, tak se nedostanou na kompenzační bonus. Jinak chci avizovat, že pro tento zákon samozřejmě budu hlasovat ve znění pozměňovacího návrhu, byť jsem k němu měl výhrady. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, tak ji uzavírám a poprosím paní ministryni, aby ji zhodnotila, pokud možno odpověděla na vznesené dotazy.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já si jenom vezmu poznámky, abych na něco nezapomněla.

Pane senátore Goláni, dneska jsem vám moc nerozuměla. Na jedné straně dneska říkáte, že v tom nevidíte až takovou pomoc, na druhé straně říkáte, že jsme měli dotáhnout jednotné inkasní místo. Zaplaťpánbůh, že se to v tom 2014 zrušilo. To by byl kolaps, absolutní kolaps.

Věřte, že o tom něco vím, že provázat IT systémy Finanční správy, která se už konečně pohnula, zbavila se vendor locku po třiceti letech a směřuje k nějakému cíli, s MPSV, který je naopak v obrovských problémech v IT, to jste nakonec viděli v přímém přenosu, s několika zdravotními pojišťovnami, to je to nejsložitější. Věřím, že to jako daňový poradce oceňujete, že oceňujete i to, že ti lidé ušetří i za tyto služby. Protože pro ně třeba nějaká tisícovka nebo patnáct set nebo dva tisíce je hodně peněz.

Takže já říkám, dali jsme si reálný cíl. Není to jenom o té legislativě, tu samozřejmě potřebujeme, ta vytváří základ, ale je to o tom dotáhnout to, aby to neskončilo zase tak, jak to skončilo. Já vám říkám otevřeně, není to v silách na těchto systémech postavit... Finanční správa dnes je v situaci, kdy už by toho byla schopna, protože se zbavila toho vendor locku. V lednu chceme spustit online finanční úřad, to je absolutně můj prioritní projekt, na kterém pracujeme. Do toho rychle doděláváme paušální daň, která půl roku pojede v nějakém provozu, ale tak, aby to nepocítili poplatníci, v nějakém takovém provizoriu, což je samozřejmě dáno tím provázáním s těmi dalšími IT systémy. Do toho doděláváme registr hráčů na hazardu, což považuji za velice důležité, aby nám lidi na dávkách nechodili hrát do kasin. Už jsme spustili v září projekt, teď to konečně dotáhneme.

Možná mi řeknete, že vás to nezajímá. Ano, máte pravdu, nezajímá, to je náš problém, ale věřte tomu, že toto je důležité, abychom v tomto menším měřítku... To není žádný pokusný králík, to je reálný cíl, který reálně dotáhneme. Ne žádný vzdušný zámek, který skončí tiskovou konferencí po schválení legislativy. Tak bych to asi vysvětlila.

Poplatník si musí hlídat výši příjmu, to nakonec bez ohledu na paušální daň už přece léta platí. To vy víte jako daňový poradce, že jestliže přesáhne milion, je to jeho zákonná povinnost pod sankcemi, aby se zaregistroval jako plátce DPH.

Samozřejmě teď je vypnuté EET, to byla jedna z variant, ale samozřejmě jsou to bankovní účty, které se kontrolují. Dá se to z kontrolních hlášení dopátrat atd. Ale já se domnívám, že si to prioritně ten poplatník hlídá sám, že přejde. Pokud by přešel uprostřed roku, ten dotaz jsem dostala včera v hospodářském výboru, tak dojede ten rok. Třeba se mu to stane v polovině roku, dojede ten rok paušální daní, pak samozřejmě musí podat přiznání, stává se plátcem a stává se tedy klasickým poplatníkem. Takže to jenom na vysvětlenou.

Co se týče švarcsystému, několikrát to tu zaznělo. Víte, dneska odpoledne se bude hlasovat pravděpodobně balíček, jestli se to stihne. Když ne, tak se to dokončí zítra. Víte, že poměrně velkou podporu tam má návrh Andreje Babiše jako poslance na zrušení tzv. superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daní z příjmů, pro zaměstnance 15 a 23. To už je 1. krok. Oba budou mít 15 %. Jak OSVČ, tak zaměstnanec. To už je první krok. Samozřejmě namítnete mi, že je tam pořád velká částka odvodů, vyšší než u toho podnikatele, ale to tak je.

Víte, já si myslím, že tato krize, nechci teď použít žádné, ani bohužel, ani bohudík, bez hodnocení, tato krize ukázala, jak práce načerno a všechny tyto systémy jsou velmi snadno zranitelné. Protože ti lidé, kteří se pohybovali v této šedé zóně, v podstatě nedosáhli na nic. To nejsou tedy ti typičtí švarcaři, ale třeba ti, co pracovali v celé řadě oblastí, v cestovním ruchu, načerno. Tak na ně nedostali ani Antivirus ani kompenzační bonus atd. Take to možná i povede k zamyšlení, že to není úplně dobrá věc, když se právě takováto nedejbože krize stane.

Ten švarcsystém, já si myslím, že to srovnání daní je ten jeden správný krok.

Pak výpadek příjmů. Já vám to řeknu úplně přesně. Způsobený paušální daní. Výpadek příjmů teď při té variantě milion, pokud byla ta varianta 800 tisíc, tak dokonce to bylo pozitivní, ale teď je to samozřejmě mírně negativní. Celkový dopad je minus 177 milionů korun ročně, z toho dopad na státního rozpočet je 99 milionů, dopad na rozpočet obcí je 49 milionů a dopad na rozpočet krajů je 18 milionů. Na rozpočet zdravotních pojišťoven, ještě pro vaši informaci, je minus 11 milionů. Pro sociál je to plusové, protože je tam plus těch 15 %.

Nicméně ten návrh, se kterým přišel pan senátor Vilímec, je to váš pozměňovací návrh, že, na změnu RUD, já ho podpořím, podporuji ho tady na plénu, podpořila jsem ho včera na hospodářském výboru, podpořím ho i na plénu Poslanecké sněmovny a budu navrhovat, aby se hlasovalo ve znění tohoto pozměňovacího návrhu. Je to skutečně technikálie, já jsem si to nechala včera ještě experty ministerstva financí, kteří mají i tu historickou paměť, vysvětlit. Je to technikálie, která tam prostě přežívá dlouhá léta, je to jakási míra nespravedlnosti při rozdělování, když se to nerozděluje z těch 100 %, ale ze 60 % a tak dále, takže je to skutečně nelogická technická věc. Dobře, chcete to narovnat v tuto chvíli, my dokonce, jako ministerstvo financí, kdyby byl otevřen RUD, tak bychom i tuto věc navrhli narovnat. Přinese to podle našich propočtů plus do těch rozpočtů asi, ono se to velice těžko počítá, ale mí experti ministerstva financí to odhadují až na plus 700 milionů. Takže může to být něco mezi půl miliardou a 700 miliony, to dávám proti tomu propadu. Takže bude to plusové ve finále, jenom abychom tedy věděli, o čem mluvíme, úplně přesně v číslech.

Tak, úředníci, toto, prosím vás, tento návrh paušální daně nepovede k redukci úředníků, tam se v podstatě nic moc nemění, ale chci vám říci, že za ministerstvo financí v rozpočtu 2020 jsem snížila 1200 úředníků, jenom resort ministerstva financí, v souvislosti s rušením daně z nabytí nemovitých věcí, pro kterou jste tady hlasovali také, v průběhu teď už příštího roku přesně co půl roku snížíme celkem až 500 úředníků, jak ta agenda bude dobíhat, protože ona samozřejmě neskočila ze dne na den na nulu, takže tam dobíhá, dovyřizovává se agenda, takže snížím na Finanční správě až 500 úředníků.

Co se týká lidí, protože ten dotaz také dostávám, tak si ho teď položím a sama si odpovím hned, co se týká úředníků, kteří dělají EET, ti v podstatě od jara procesují kompenzační bonus. Zprocesovali na jaře téměř milion žádosti za 23 miliard, teď procesují podzimní kompenzační bonus, kromě toho 236 zhruba, možná už je to trochu více, jich pracuje už v první linii na trasování po celé republice pro krajské hygienické stanice. Takže věřte, že skutečně si tam nohy na Finanční správě neokopávají a že to velmi, velmi sledujeme. S tímto opatřením nepočítáme s žádným snížením, ale samozřejmě s těmi dalšími ano. Jak bude nabíhat digitalizace, to je ta cesta správným směrem, digitalizace, rušení agend, hledání agend, které jsou nadbytečné. To se ale netýká jenom ministerstva financí, to se týká všech resortů. Já prostě bych velmi ráda, zvažuji to velmi intenzivně, protože tlačím na resorty každý rok, teď je samozřejmě složitá doba, mluvila jsem o tom s vámi posledně, vzhledem ke krizi, tlačíme na to, ale myslím si, že celá řada resortů to bezezbytku v těch minulých letech nevyužila.

Teď k otázce pana senátora Wagenknechta. No, pane senátore, je to volba. To není, jestli bohatý, chudý, který má menší příjmy, je logické, že je to volba, takže to pravděpodobně zvolí ten, a mezi námi, do milionu příjmů to zase nejsou žádné extra vysokopříjmové OSVČ, to si řekněme otevřeně. Navíc potvrzuji slova pana senátora Goláně, řekl to naprosto přesně, oni samozřejmě mají k tomu výdaje. Ty výdaje mohou být skutečně třeba až 80, 90 %, to záleží na typu podnikání. Někdo využívá výdajový paušál atd., to už samozřejmě bychom byli v trošku jiné debatě, takže nemůžeme se bavit o tom, že to je jejich příjem, který jim zůstane. Z toho vznikne nějaký základ daně, zaplatí z toho potom daň, ale někdy skutečně to, co jim zůstane, nemusí být vůbec žádná velká částka. Je logické, že to využijí ti, kteří tu daň platí. Tak si řeknou, zbavím se administrativy, než ti, kteří, a těch je absolutní většina, pane senátore, kteří zcela legálně čerpají přeplatky, protože tato daň není nijak fiskálně zajímavá dlouhodobě, daň z příjmu fyzických osob, ono se to v letech konjunktury trochu zlepšovalo, ale většinou tam právě díky velkým slevám, velkým odečitatelným položkám, celé řadě daňových výjimek dosáhnou spíš tito lidé než na zaplacení daně na přeplatek, nebo dokonce na daňový bonus, což je takový speciální, spravuje to Finanční správa, je to něco mezi dávkou... Sice to dělá Finanční správa, ale vedli jsme o to roky spory, co to vlastně přesně je.

Takže já bych jenom chtěla upřesnit, pane senátore, to není žádný speciální výsledek, toto není žádný daňový benefit, to je odstranění administrativní náročnosti. To je ten účel tohoto institutu. Zredukovat pro ty nejmenší, pro ty, kteří potřebují se věnovat právě té výdělečné činnosti, zredukovat pro ně administrativy. Cílí to na ty nejmenší. Cílí to na ty nejmenší, protože ti dnes platí minimum sociální a zdravotní pojistného, dokonce v tom režimu paušální daně jim ještě to minimum toho sociálního navyšujeme zhruba o těch 15 %, což je nějaká pětistovka.

Ona se na toto téma realizovala takzvaná citlivostní analýza, ta ukázala, že i z této skupiny se přihlásí poměrně významná skupina osob. Bylo to asi přes 30 %. Takže já si myslím naopak, že to cílí na ty nejmenší. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní navrhovatelko, nyní poprosím o vystoupení garančního zpravodaje.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, v obecné rozpravě, pokud jsem dobře počítal, vystoupilo 5 senátorů, pane senátor Goláň opakovaně. Žádný návrh, ani na schválení, ani na zamítnutí, nebyl podán. Byl podán pouze výborový návrh na vrácení tohoto návrhu zákona s pozměňovacím návrhem, který přijal výbor pro hospodářství, dopravu a zemědělství.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Tudíž můžeme otevřít obecnou rozpravu, což činím bez odkladu. Do ní se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Pane zpravodaji, bereme ty pozměňovací návrhy jako podané, protože jsou součástí usnesení hospodářského výboru. Tak se vás jenom zeptám, jak o nich budeme hlasovat? Potom paní ministryně, co jim říká.

Senátor Vladislav Vilímec:  Teď budeme hlasovat, poněvadž jiný návrh není, o pozměňovacím návrhu garančního hospodářského výboru. Pokud projde, budeme hlasovat o vrácení návrhu s tímto pozměňovacím návrhem.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano. Ale já jsem se vás spíš tázal, jestli budeme hlasovat o těch pozměňovacích návrzích jako o celku?

Senátor Vladislav Vilímec:  Jako o celku, poněvadž jsou spojené.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. V tom případě prosím paní ministryni o její stanovisko? (Ministryně: Souhlasné.) Stanovisko souhlasné. A pan zpravodaj? (Zpravodaj: Souhlasné.) Předpokládám také. V tom případě svolám kolegy.

V sále je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum je 36. Spouštím hlasování. Hlasujeme o pozměňovacích návrzích hospodářského výboru jako celku. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 72, při kvóru 37, pro 69, návrh byl přijat. My nyní v souladu s jednacím řádem pověříme kolegy, kteří budou náš postoj obhajovat v Poslanecké sněmovně. Předpokládám, že to bude pan předseda Vilímec? Ano, kývá. Máme další návrhy? Pan senátor Goláň. Rozhlížím se, ještě třetí osobu? Tohle si nachystáme. Pak to uděláme... Máme ještě třetí jméno? Pan senátor Wagenknecht. Ale nyní budeme hlasovat o vrácení tohoto návrhu ve znění pozměňovacích návrhů Poslanecké sněmovně. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

V sále je 72 senátorek a senátorů, kvórum je 37, hlasování č. 73, pro 69, návrh byl přijat.

Slyšeli jsme návrhy na tři senátory, kteří nás zastoupí v Poslanecké sněmovně. Zopakuji, pan senátor Vilímec, pan senátor Goláň a pan senátor Wagenknecht. Nějaké jiné návrhy, protinávrhy? Ne. Nechám tedy hlasovat o těchto třech. Kdo je pro? Stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 74, kvórum 37, pro 68, návrh byl přijat. Mohu tedy ukončit tento bod. Děkujeme paní ministryni.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Za přednesení i za vstřícnost k našim pozměňovacím návrhům. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu. Já předám řízení kolegovi.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, přeji krásné pravé poledne.

Dalším bodem je

 

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí

Tisk č. 280

Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odstavec 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedkyně Národní rozpočtové rady, paní Evy Zamrazilové, na našem jednání. O tomto návrhu budeme jednat, a proto nejdříve spustím znělku, protože někteří kolegové odešli.

Nikdo nepřišel, můžu konstatovat, že aktuálně máme přítomno 72 senátorek a senátorů, kvórum je tedy 37. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 75, souhlas s účastí paní Zamrazilové na našem jednání, tento návrh byl schválen při kvóru 37, pro bylo 64, proti nebyl nikdo. Takže návrh byl přijat, a proto vítám tady u nás paní předsedkyni Národní rozpočtové rady, paní Evu Zamrazilovou. Paní předsedkyně, máte slovo. Můžete tady rovnou.

Eva Zamrazilová:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Velice děkuji za pozvání a možnost přiblížit tu zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zde v Senátu. Je to naše již třetí zpráva v pořadí. Já jsem si dovolila vám tady vytvořit takové stručné podklady, které máte před sebou, abych to své sdělení podpořila alespoň nějakou faktickou dokumentací, nějakým nástinem.

Takže právě, i když je to tedy ta třetí zpráva, tak si dovolím říci takové základní údaje, informace, proč tu zprávu vůbec vytváříme, proč ji vypracováváme... Prostě proto, že nám to ukládá zákon 23/2017, o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V parlamentu ty zprávy dosud nebyly projednávány, ačkoliv jsou právě určeny pro parlament, ale pravidelně je projednává rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Zde dostáváme od tohoto výboru také doporučení, jak pokračovat dále, co jim tam v té zprávě chybí, co nepovažují za třeba úplně nejšťastnější. My se snažíme veškerá doporučení, která nám odborníci z rozpočtového výboru dají, právě zapracovávat do těch dalších zpráv. O tom je i tato zpráva, ta tedy obsahuje nějaké připomínky, které jsme dostali od rozpočtového výboru.

Taky často bývám dotazována... Prognóza na 50 let. Jednak to není klasická prognóza, je to jenom projekce, která ukazuje, jak by se ty veřejné finance vyvíjely v příštích desetiletích, kdyby trvalo současné nastavení na té příjmové straně, to znamená hlavně daňové nastavení, také na té straně výdajů, a to podle současně platné legislativy. Těch 50 let, ještě k tomu asi tolik, že ty dlouhodobé udržitelnosti, když zpracovává zprávu Evropská komise nebo European Fiscal Board, což je nějaká obdoba naší rady na evropské úrovni, oni také jdou na horizont minimálně 50 let. I ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává své zprávy o udržitelnosti důchodového systému na takto dlouhodobém horizontu. Ono je to hodně dáno demografickým vývojem. My jsme původně chtěli ten horizont udělat kratší, ale právě při zpracovávání té první zprávy jsme zjistili, že demografické tendence, o kterých tady budu za chviličku hovořit, se nám začínají teď hodně rychle měnit. Zhruba v horizontu nějakých 10, 15 let, pokud bychom tu zprávu ukončili třeba v roce 2030 nebo 2035, tak bychom ten příběh nechali takový jako nezodpovězený, nedokončený. Potom by naši nástupci nebo ještě i my bychom dostali kritiku za to, proč jsme neukázali na to, co jsme museli vidět už někdy v tom roce 2018, že nastane, dejme tomu, ve 30. letech. Tolik tedy úvodem.

Na těch obrázcích na straně 2, na tom horním obrázku, se snažíme ukázat, že ta fiskální politika byla ve většině předchozích let procyklická. Co to znamená? Já se to pokusím nějak jednoduše vysvětlit. Jde o to, že hospodářská politika by měla být proticyklická. V dobrých časech nedávat politice zbytečné fiskální stimuly, které by měly být na pořadu dne v horších časech. Ono se to podle odborné praxe měří takzvaným strukturálním saldem, což je současně jeden z těch hlavních závazných ukazatelů pravidel rozpočtové odpovědnosti.

On je to odborný koncept, ale jednoduše lze říci, že když ekonomika je zhruba na svém dlouhodobém průměrném výkonu, to znamená, v našem případě české ekonomiky někde poroste tempem mezi dvěma, třemi procenty, dvě a půl procenta zhruba, tak by veřejné finance měly být vyrovnané. Pokud v těchto letech, kdy ten výkon je zhruba na svém dlouhodobém průměru, finance vyrovnané nejsou, jsou v deficitu, tak to znamená, že ekonomika si strukturálně na své výdaje není schopna vydělat na příjmové straně. A tím vzniká ten strukturální deficit.

Bohužel, to byl ten příběh české ekonomiky v posledních několika letech, ty výdaje byly nastavené tak, že si na ně ekonomika ani v tom průměrném roce, dejme tomu, nevydělá. Byli jsme tady v lepších časech, nyní, když přišly časy horší, tak si musíme masivně půjčovat. To je tedy to dědictví fiskální politiky z předchozích let, ačkoli to zadlužení bylo opticky stabilizované, přesto do ekonomiky šly veřejné peníze v nadměrném rozsahu. Samozřejmě, že chápu, že z nějakého toho sociálního pohledu i z těch dalších hledisek byly ty argumenty neprůstřelné. Kdo by nepřál přilepšení důchodcům, učitelům, sociálně slabým rodinám. Ale ta ekonomika si na to v tom svém průměrném stavu v zásadě nevydělá.

A teď k delšímu pohledu. Tím jádrem je demografická prognóza, respektive projekce, o které jsem mluvila. Myslím, že všichni z vás už o stárnutí populace slyšeli už dost. Já se omezím na úplně základní sdělení. Ten počet lidí nad 65 let bude rychle růst. V souvislosti s tím, jsou tam, myslím, dána i čísla, jak ten konkrétní růst bude vypadat v příštích desetiletích, v souvislosti s tím se naprosto nutně bude zhoršovat poměr mezi počtem obyvatel v práceschopném věku a počtem obyvatel nad 65 let. To znamená, populace, která má nárok na starobní důchod. Ten základní přelom nastane na počátku 30. let, kdy vznikne nárok na starobní důchod silným populačním ročníkům ze 70. let. Už za 10 let nebudou na jednoho starobního důchodce připadat tři práceschopní lidé, jako je tomu dnes, ale jenom přibližně 2,5. Postupně se dostane tento poměr ještě i pod 2 osoby na práceschopném věku na jednoho důchodce. Tady chci ještě poznamenat, že ten důchodový systém byl v deficitu po velkou většinu z uplynulých 25 let. Dohromady vygeneroval deficit asi 300 miliard korun, který se do roku 2021 prohloubí na 400 miliard korun. Ty peníze se samozřejmě propisují do dluhu, takže bohužel musíme říci, že na důchody jsme si s výjimkou několika málo předchozích let museli půjčovat. V budoucnu to bude ještě horší.

Máme různé scénáře, tak jak jsme byli požádáni rozpočtovým výborem, ale všechny ukazují, jak už jsem říkala, že ten poměr pracující vůči důchodcům se zhorší z dnešního čísla 3 na 2. Bude se zhoršovat ještě do roku 2060. Pak už by měl nastat obrat k lepšímu. Tady makroekonomicky jsme se odráželi od předpokladu, že ekonomika bude dále konvergovat a poroste zhruba průměrným tempem kolem 2 %. V souladu s tou konvergenční teorií jsme počítali i s tím, že bude stoupat podíl mezd na hrubém domácím produktu. Je to docela realistická verze, spíše možná mírně optimistická, protože ty příjmy, mzdy a situace na trhu práce je jedna ze základních oblastí, která se poté promítá do příjmové strany veřejných financí.

Teď se dostávám k jádru věci, a tím je důchodový systém. Samozřejmě, že jsme tam počítali v té zprávě i s tím, že ve stárnoucí populaci budou růst nároky na zdravotnictví, sociální péči a další související výdaje. Je to v té zprávě obsaženo, jistě máte tu zprávu ve svých materiálech. Současně zdravotnictví bude věnována velká pozornost v letošní zprávě roku 2020, opět, protože nás o to ne požádal, ale protože je to požadavek rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Nicméně ten základní problém veřejných financí se jmenuje důchodový systém. To není žádná novinka, jinak by tu nebyla už několikátá důchodová komise, že... Deficity se budou prohlubovat už za 20 let na nějaká 2,5 % HDP, posléze více než 3 %, přibližme si to v dnešních cenách. 2,5 % je nějakých 150 miliard korun a 3 % už udělají zhruba 200 miliard korun v těch dnešních cenách. Samozřejmě my se posuneme poměrně jinam. Částečnou úlevou pro důchodový systém by bylo svázání věku odchodu do důchodu s délkou dožití, tak, jak to ukládá ministerstvu práce a sociálních věcí novelizovaný zákon o důchodovém pojištění. V září 2019 ministerstvo práce a sociálních věcí tuto úpravu nenavrhlo, ačkoli z jejich zprávy o stavu důchodového systému, s ohledem na demografický vývoj, jasně vyplynulo, že aby byl dodržen ten koncept čtvrtina života v důchodu, musely by 80. ročníky odcházet v 66 letech, 90. pak v 67 letech. Není to žádné drama, zákon navíc obsahuje řadu pojistek, ten novelizovaný zákon. Ostatně i to nám bylo, jak jsem téměř s jistotou očekávala, i to bylo předmětem doporučení té zprávy OECD, která, myslím, včera byla nějakým způsobem oficiálně, alespoň částečně, zveřejněna ministerstvem práce a sociálních věcí.

Další realitou je to, to jsem měla zmínit asi už u té demografické prognózy, že i kdyby se odteď začalo rodit ne 1,7, ale 2,4 dítěte na jednu ženu, stejně se to nedá dohnat dříve než za 25 až 30 let, což tam v těch obrázcích je také hezky vidět. Takže to řešení je opravdu dlouhodobé, ale na těch příštích 25 až 30 let na tohle spoléhat nemůžeme. Je jasné, že deficity, o kterých jsem hovořila, se budou propisovat a kumulovat do dluhu. Zase jsme tady vypracovali scénáře. Tam jsou vidět takové barevné plochy. Modrá plocha ukazuje, že i kdyby se z dluhu neplatil žádný úrok, čemuž možná věří ti zastánci moderní monetární teorie v současné době, ale asi to není úplně realistické, tak stejně by ta dluhová brzda ve výši těch 55 % byla prolomena asi za 25 let.

Kdyby se platil v průměru stejný úrok, jako platí ministerstvo financí dnes, což jsou zhruba dvě procenta, tak by se ta dluhová brzda prolomila v roce 2043. Je to tedy o čtyři roky dříve, než byla ta zpráva z roku 2019. Červená plocha ukazuje na to, kam by se dluh mohl dostat, kdyby se podle těch minulých mezinárodních zkušeností úroková sazba zvyšovala podle rizikové prémie, která by nám reagovala potom na prolomení dluhové brzdy někdy potom v momentě, kdy se to stane.

Tohle by bylo z mé strany všechno k té zprávě, prosím. Ale ještě jsem si pro vás dovolila vytvořit speciálně poslední dva grafy nebo slidy, které reagují na to, co se stalo od vydání zprávy v červnu. Protože nyní máme listopad, skončili jsme, tu zprávu jsme vydali v červnu a od té doby se stala spousta věcí, bohužel, ne pro ty veřejné finance příliš příznivých.

Odrážíme se tady od toho, že samo ministerstvo financí čeká ve střednědobém výhledu, který je součástí rozpočtové dokumentace, zadlužení pro rok 2023 ve výši 43 % HDP. To je důsledkem nejenom novelizace zákona, kterou jste zde laskavě drtivou většinou zamítli, bohužel prošel poté 101 následně, ale i dalšího prolomení této novelizace, protože místo čtyřprocentního deficitu, který byl předmětem novely, státní rozpočet počítá se 4,5. Pokud projde superhrubá mzda ve výši 15 a 23 %, budeme mít napřesrok šestiprocentní strukturální deficit. To se logicky musí promítnout do výše zadlužení. Ministerstvo financí předložilo konsolidační strategii. Tam předpokládá, že se té dluhové brzdě pouze přiblížíme, lidově řečeno, lízneme ji zespoda, my ovšem čekáme, že... Naše výpočty jsou méně optimistické, jsou na tom dolním slidu na straně 4, myslíme si, že dluhová brzda by byla prolomena v roce 2026, nejdéle 2027.

A teď poslední sdělení. Pokud se podíváme na dlouhodobý vývoj, my jsme zatím dělali jako Úřad Národní rozpočtové rady projekce pouze na ty scénáře, které, a teď moc prosím o vaši pozornost na ten poslední obrázek, tam je modrá linie dlouhodobého zadlužení, to je základní scénář té zprávy, o němž jsem hovořila. Nad ním je oranžová linka. Ta ukazuje, jak by vypadalo zadlužení dlouhodobě, kdyby platily limity podle novelizovaného zákona, k tomu jednoprocentnímu deficitu jsme se vrátili v roce 2027, tak jak to mělo být. Nad oranžovou linkou je šedivá linka, ta ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby platily tyto prolomené limity, novela zákona, a letos byl schodek 500 miliard Kč. Čili zase malinkatý posun nahoru. Ale je vidět na obrázku oranžové a šedivé čáry, rozdíl je v tom, že se deficit zvýšil, povolený, ze 300 na 500, čili je vidět, že i na tu relativně malou změnu těch 200 miliard Kč v jednom roce celková dluhová trajektorie reaguje. Tady s ohledem na to, co se děje nyní, je tam ta krátká červená čára, která končí v roce 2027, ale lze předpokládat, že další trajektorie té linie bude dodržovat, kopírovat linie předtím, ty linie modré, oranžové a šedivé, čili tady není důvod, proč čekat nějaký zlom.

Kladu si otázky... Bude tu za pět let stát můj nástupce a snažit se bránit dluhovou brzdu? Nejspíš ano. Jak bude možné udržet strukturální deficit na jednom procentu, když podle současné konsolidační strategie ministerstva financí skočíme rovnýma nohama do reality 30. let, do reality stárnoucí populace. A poslední. Kdy se na to stárnutí populace začneme připravovat? Pořád tady slyšíme, že v mezinárodním hodnocení jsme čtvrtí nebo pátí nejlepší v zadlužení, ale ve zprávách, o kterých se tak často nehovoří a které mají dlouhodobé, mezinárodní instituce vytvářejí dlouhodobé zprávy o připravenosti na stárnutí populace, a tam jsme, prosím pěkně, čtvrtí nejhorší. To nejsou nějaké výmysly rozpočtové rady. To jsou sdělení mezinárodních institucí.

Tady bych skončila, poděkovala bych vám moc za to, že jste mě tak dlouho poslouchali, budu se těšit, jestli se mě na něco zeptáte, velmi ráda odpovím. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní předsedkyně, velmi rádi jsme si vás vyslechli. Můžete zaujmout místo u stolku zpravodajů. Budeme se zabývat dnes tímto ne nejlepším sdělením, které jste nám tady prezentovala. Garančním a zároveň jediným výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 280/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Vilímec, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Tuto v pořadí již třetí zprávu Národní rozpočtové rady garanční výbor projednal 4. listopadu a svým 226. usnesením doporučil Senátu Parlamentu ČR tuto zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vzít na vědomí, zároveň k tomu přijmout doprovodné usnesení a vyzvat vládu ČR, aby činila potřebné kroky k dodržení zákonné hranice dluhové brzdy, a zabránila tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí s negativním dopadem na budoucí vývoj ekonomiky a životní úroveň občanů. To je usnesení našeho garančního výboru.

Dámy a pánové, lepší den jsme si nemohli zvolit, je to neplánované, protože dnes odpoledne nebo ve večerních hodinách bude hlasován daňový balíček, mimo jiné bude hlasováno i o pozměňovacích návrzích pana předsedy vlády coby poslance, nejen ke zrušení superhrubé mzdy, ale zároveň k novelizaci pravidel rozpočtové odpovědnosti, to nějak mediální veřejnosti uniklo, tzn. další rozvolnění rozpočtové disciplíny. My jsme celkem nedávno projednávali senátní tisk, který předložila vláda, nikoliv Národní rozpočtová rada, senátní tisk, který se nazývá Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na léta 2021 až 2023 a Konvergenční program ČR. V souvislosti s tehdejším projednáním Senát v rámci doprovodného usnesení důrazně upozornil ministerstvo financí, aby s velkou pozorností přistupovalo ke klíčovým zjištěním Národní rozpočtové rady obsažené v červnové zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

A nyní tedy projednáváme tu samotnou zprávu. Jak jsme slyšeli z úst paní předsedkyně, ta zpráva není optimistická. Výsledky té padesátileté projekce jsou pesimističtější než ty, které jsou obsaženy v loňské zprávě. Tato nová zpráva již vznikala v období jarní pandemie. Z dlouhodobého hlediska se odhaduje v takových zprávách od nějakých dočasných efektů nebo od hospodářského cyklu, ten dopad pandemie na ekonomiku je tak obrovský, že je také zahrnut do celkové projekce.

Zpráva uvádí, že pokud budou zachovány, teď mluvím o té červnové zprávě, nikoliv to, co ještě prezentovala aktuálně paní předsedkyně. Ze zprávy červnové vyplývá, že pokud budou zachovány současné daňové a výdajové politiky, dojde již v roce 2043 k překročení hranice tzv. dluhové brzdy na 55 % HDP. K tomuto prolomení tak dojde o čtyři roky dříve, než předpokládala ta druhá loňská zpráva. Možná je vhodné uvést, že v takovém případě musí podle zákona vláda schválit a předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu, který vede k dlouhodobě udržitelnému stavu financí. Veřejné instituce s výjimkou naštěstí územních samosprávních celků, zdravotních pojišťoven a státních fondů nesmí po období, kdy výše dluhu bude činit 55 % HDP, přijímat žádné nové závazky ze smluv s výjimkou závazků spolufinancovaných z rozpočtu EU.

To není žádná legrace, byť samozřejmě původně zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti měl být mnohem přísnější. Je tam obecné klišé, takže si to vždycky někdo vyloží po svém, ale v některých bodech to není žádná legrace.

Ten horizont roku 2043 se zdá být jako sice hodně vzdálený, je to přece jenom ještě delší doba, ale počítejme, že s každou novou zprávou se bude zkracovat období, kdy by k tomuto prolomení mohlo dojít. To znamená, ta příští zpráva, kdybych si chtěl zavěštit, bude varovat, že pokud se nezmění výdajové a daňové politiky, k tomu prolomení dojde už v roce 2030. Myslím si, že nebudu daleko od pravdy.

Zpráva také uvádí, to už je hodně velká projekce, těch 50 let, že podíl dluhů v sektoru veřejných institucí na HDP by se mohl na konci 50letého horizontu projekce dostat až na neuvěřitelných 298 % HDP. Fiskální politika, jak uvádí zpráva, je ve většině případů procyklická, není tedy správně využívána stabilizační funkce veřejných financí, v dobrých časech, v dobrých dobách se nevytváří rezervy na špatné časy, které nastaly dříve, než jsme si mysleli, v souvislosti s dopady pandemie covid-19. Ekonomika je sice společenskovědní disciplínou, nejde o zákonitosti působení fyzikálních veličin, ale přesto nelze ignorovat fatální dopady rizika postupujícího rozvratu veřejných financí na ekonomiku i životní úroveň občanů. Můžeme argumentovat pumpováním peněz do ekonomiky, já už to slovo úplně nesnáším. Určitě by nikdy neměl to slovo vyslovit ministr financí. To je paradox. Mě paní ministryně financí neustále pobízí k pumpování peněz do ekonomiky, čili k dalšímu zadlužování, když to zjednodušeně řeknu.

Ano, pokud dnes projde zrušení superhrubé mzdy v návrhu pana předsedy vlády a zároveň k úpravě pravidel rozpočtové odpovědnosti a k rozvolnění disciplíny rozpočtové, bude prolomen i ten čtyřprocentní limit a v příštím roce ten strukturální deficit bude činit 6 %.

Jak uvedla paní předsedkyně, aktuálně jsme sice snad pátou nejlepší zemí v EU, co se týká dluhů, ale dlouhodobá udržitelnost je hodnocena jako čtvrtá nejhorší. Protože jsem jeden z pamětníků, tak jsem se podíval na vývoj zejména mandatorních výdajů státního rozpočtu. Pamatuji si, že ještě v roce 2008 činily výdaje státního rozpočtu, mluvilo se plus minus jeden bilion korun, to si pamatuji z Poslanecké sněmovny. Když se podíváte na další léta, v dalších šesti letech, až do roku 2013, nepřekračovaly 1,2 bilionu, poté šly ještě nějakým přiměřeným tempem nahoru, od roku 2017 šly významně nahoru, počínaje minulým rokem již nekontrolovatelně. O letošním roce vůbec nemluvím. V minulém roce činily výdaje státního rozpočtu bilion a půl, v letošním roce 1,8 bilionu. V příštím roce také 1,8 bilionu. Zatím. Mám pocit, že bude ještě také státní rozpočet, pokud bude vůbec schválen v té podobě, jak byl předložen, nulový. A bude to za chvilku dva biliony, ty výdaje. Když se podíváte na státní rozpočet, jen ty mandatorní výdaje v příštím roce jsou plánovány bez čtyř miliard na částku jeden bilion korun. Teď už neplatí jako v roce 2008, že celkové výdaje státního rozpočtu, to je bilion, teď platí, že mandatorní výdaje, zákonem nastavené výdaje, které se musí splnit, a to říkám ještě bez kvazimandatorních výdajů, činí jeden bilion korun. To jenom, abychom si tu částku představili, zapamatovali.

Kde zůstala při obrovské výši běžných mandatorních výdajů, tak kde zůstala ta tolikrát opakovaná mantra, to tvrzení, že se musíme do prosperity proinvestovat? Spíše pravdu, a říkal bych to, i kdyby tady byla paní ministryně financí. Paní předsedkyně Zamrazilová kdesi uvedla, že se tímto tempem vývoje běžných výdajů do budoucnosti spíše definitivně prodlužíme.

Ke konci zprávy jenom uvedu, že jste vedle vzetí na vědomí navrhli i doprovodné usnesení. Musíme na to upozorňovat. Nemáme možnost to blokovat, neprojednáváme státní rozpočet, to projednává naše partnerská dolní komora, ale musíme apelovat, musíme vyzývat a musíme se proti tomu bouřit. Jsem skutečně přesvědčen, že pokud se bude takto pokračovat, dojde k rozvratu veřejných financí se vším všudy. Dnes se tomu každý, ne každý, ministerstvo financí, pardon, pan předseda se rád usmívá, že naopak musíme dávat více peněz do ekonomiky, ale ono nás to dožene. Před deseti lety byla ta situace mnohem jednodušší, než je teď. Za deset let už bude nezvladatelná.

Měli bychom si to zapamatovat, měli bychom, každý senátor, senátorka, o tom mluvit, protože to je jediné, co můžeme, podobně jako paní předsedkyně, také nemá jinou možnost blokovat něco, pouze o tom může mluvit. Snažme se využít autority horní komory, abychom vládě se vší důrazností dali najevo, že takto postupovat nemůže. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane zpravodaji, otevírám rozpravu. Prvním přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer, máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, milí kolegové. Chtěl jsem poděkovat paní předsedkyni, že k nám přišla s tak pedagogicky dobře zpracovaným materiálem, na němž je vidět to, co jsme právě teď slyšeli z úst pana předsedy výboru hospodářského, a sice rozvrat veřejných financí, pokud nebudeme nic dělat. Chtěl jsem poděkovat za doprovodné usnesení, které připravil výbor, a to usnesení má moji naprostou podporu.

Také souhlasím s tím, že musíme apelovat. Apelovat na zdravý rozum a na určitou udržitelnost.

Budu mít dvě otázky na paní předsedkyni, ale než je řeknu, dovolte mi dvě obecné poznámky.

Důchodový systém. Zapsal jsem si, jak varující byla slova paní předsedkyně ve věci demografické projekce, kdy si skutečně musíme vyřešit základní problém, kdy se začneme připravovat na stárnutí populace v České republice. Pokud přijde obrat k lepšímu v roce 2060, hlásím, že bychom mohli v těchto věcech něco začít dělat dnes, dříve, než bude pozdě. Jinak se budeme chovat neodpovědně a to, co jsme tady dnes slyšeli, že platí rozpočtová odpovědnost, tak bychom mohli začít brzy nahrazovat rozpočtovou neodpovědností, protože ten výraz snad bude přesněji pojmenovávat to, jakým způsobem se vláda a vládní strany staví k našemu společnému rozpočtu.

Včera zasedal výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Byla to pro nás příležitost, abychom si ověřili, do jaké míry ty otřesy, které vidíme, dohady o tom, jak opět budeme investovat a pumpovat peníze do naší ekonomiky, jak se také odrážejí z hlediska výdajů na obranu. Odpověď byla, ten rámec, politický rámec, je stále zpochybňovaný některými politickými stranami, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejenom na naši obranyschopnost, ale také na naše národní hospodářství. Protože celá řada těch investic je těsně provázaná s firmami a podniky v naší společnosti.

My se někdy chováme, jako kdyby svět okolo nás nebyl. Jako bychom chtěli být mírumilovní a chtěli bychom zapomenout, že svět je také obýván šelmami a predátory. Jako kdybychom chtěli chodit kolem klece s tygrem a tvářit se, že budeme všichni vegetariáni a že tomu tygrovi to vysvětlíme za jednacím stolem. Jenom připomínám pro úplnost, že jeden z posledních údajů o výdajích na zbrojení v Ruské federaci dosahoval téměř 4 %. Pokud jsou má čísla přesná, bylo to 3,9. Jak žalostně vedle toho vypadá naše úsilí o modernizaci armády, která by měla být připravena na šoky a útoky, a to nejenom během pandemie, jak jsme viděli v případě kybernetických útoků na zdravotní zařízení, která zajišťují základní péči o naše občany. Skutečně nežijeme v bezpečném světě. A pokud budeme zkoušet tygra v kleci přesvědčit o tom, že má spolu s námi být vegetariánem, já bych řekl – hodně štěstí, ale tohle není strategie a tohle není politika.

Proto bych chtěl mít teď dvě otázky na paní předsedkyni. Jaký typ doporučení by dala, když vidíme, že se pomalu formují politické síly a formace do příštích voleb sněmovny. Celá řada vládnoucích stran mívá před volbami tendenci dávat dárky. Viděli jsme to ostatně i před těmi volbami malými, které právě nedávno končily. Dárky před volbami dostávají tu úředníci, tam senioři, možná že dostali příspěvek na dopravu, který dneska už nemohou využít prostě proto, že jsou odsouzeni k tomu být doma zavřeni.

Mě by zajímalo, jak byste formulovala doporučení, ne pro politickou stranu, která má strach, možná legitimní, že přijde o voliče, že je vyplaší. Ale jaké doporučení byste měla pro toho, komu leží na srdci blaho naší země, zájem občanů napříč politickým spektrem a napříč generacemi? Protože vymíráme.

Co byste dala jako doporučení, abychom měli zdravé veřejné finance, abychom obstáli ve světě, kde jsou nejenom býložravci a vegetariáni, ale také šelmy masožravé a další? Co byste doporučila, aby politické strany vzaly za své, bez ohledu na to, že by tím mohly vyplašit voliče. Co je potřeba, abychom brali jako otázku celonárodního konsensu. Pokud byste měla nějaké doporučení, mě by ještě zajímalo, abyste nám více rozvedla, jak si stojíme, a to je moje druhá otázka, v rámci Evropské unie.

Ta srovnání přece už dneska existují. Nejenom se zeměmi v rámci monetární unie, ale se zeměmi EU jako takovými. Jak rychle se budeme vynořovat. Ty grafy výborně ukazují, jak citlivé je toto období na to, do jaké míry se zadlužíme. Ty náklady porostou o to rychleji ve chvíli, kdy podceníme vážnost situace. Jak rychle se budeme vynořovat z tohoto zvláštního období, kdy potřebujeme zvládnout mimořádně složitou krizi pandemie. Jak to udělat, aby z této krize zdravotní nebyla krize sociální, nebyla krize rozpočtová, nebyla krize rozvratu veřejných financí.

Náš pan premiér někde říkal, že jsme „best in covid“. Jak to udělat, abychom byli „best after covid“? Abychom viděli na konec tunelu... Ty vaše modely to napovídají.

Takže dvě otázky. První, doporučení před volbami, jak se chovat odpovědně, abychom nerozdali a nevypumpovali ještě víc, než je potřeba. A pamatovali na ty, kteří jsou ohroženi a kteří potřebují pomoc. Zadruhé, jak to udělat, abychom se vynořili z této trajektorie ve zdraví, s dostatkem vzduchu v plicích a v plné formě, abychom mohli plavat dál. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Zdeněk Hraba. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo.

Já bych měl otázku vůči paní předsedkyni. Chtěl bych se zeptat. Všechny ty grafy pracují se strukturální složkou deficitu, tedy se saldem, které nezohledňuje, řekněme, tu cyklickou složku ekonomiky. Pracují tyto grafy s nějakým desetiletým, zhruba, cyklem, tedy tou sinusoidou? Protože ten 6% strukturální deficit, tak, jak je psán na rok 2021, určitě nebude 6 %, protože ekonomika se nesporně propadne díky té cyklické složce ještě mnohem dramatičtěji.

Já jsem chtěl podtrhnout slova pana předsedy Vilímce, který se vyjádřil ve směru odmítání nějakých, řekněme, zhoubných až keynesiánských teorií, teď se zadlužíme, hodně se zadlužíme, ono se nám to možná v budoucnu vrátí. S tím já tedy zásadně nesouhlasím, protože to „možná“ je opravdu velmi nepravděpodobné. Takže já mám jenom tuto drobnou otázku, jestli by mi na ni paní předsedkyně mohla odpovědět. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným s přednostním právem je pan senátor Jaroslav Větrovský. Pane senátore, nechcete přednostní právo, už se ani nehlásíte? Takže pan Tomáš Goláň. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. My s paní předsedkyní si pamatujeme bitvu v Poslanecké sněmovně, kdy jsme se snažili, aby nebyla rozvolňována opatření, která vedou k tomu, o čem se tady dneska bavíme. Bitva byla prohrána, nicméně asi se ctí. Ale co je důležité, my tady pláčeme na nesprávném hrobě, protože rozpočet tvoří Poslanecká sněmovna. Myslím si, že usnesení, které k tomu přijmeme, by mělo být jasným vzkazem sněmovně, aby se začala těmito věcmi zabývat.

Když opomenu veškeré teorie a věci, tak se podíváme na jednoduchá čísla. Na začátku roku 2020 jsme měli zadlužení hrubého domácího produktu v poměru 30,8 %. My jsme tady slyšeli, že v roce 2026 se můžeme dostat na dluhovou brzdu 55 %. To je samozřejmě nárůst pouze o 24 procentních bodů, ale v celkovém je to o 79 %. Během šesti, sedmi let nám vzroste zadlužení celkově o 79 %. Tady je třeba se dívat na ten absolutní objem. To je něco naprosto nevídaného.

Ten rozvrat, jakým způsobem vláda nastavila, vede k tomu, že pokud jsme udrželi celkový objem zadlužení do roku 2019 na výši 30,8 %, za celá období našich rozpočtů, a najednou za 7 let to navýšíme o 80 %, 79 %, já jsem si to teď počítal, to je něco naprosto nevídaného. To jsou tak absolutně obrovské částky, které během velmi krátkého úseku narostou do celkového zadlužení jenom za 7 let. To je pro mě velmi alarmující.

Samozřejmě ty grafy jsou také alarmující, to je jasné. Ale pro mě je naprosto alarmující částka 80 % zvýšení zadlužení za 7 let, když od začátku jsme byli na 30,8 %. Mohli jsme se holedbat, ano, mít dobré ratingy, právě díky těm 30,8 %, ale dneska se řítíme do situace, kdy se musí evidentně světové ekonomické organizace začít zabývat i tím prudkým nárůstem. Právě to slovo je prudký. Protože jestli jsem dobře počítal, 55 % minus 30,8 je 24,2 procentních bodů, což je v absolutním čísle nárůst o 79 %, nebo 78,6 %.

Já se ještě vrátím k důchodům. Já jsem měl tu čest být třikrát přítomen v tzv. komisi pro spravedlivé důchody. Já jsem strašně rád, že paní Zamrazilová to tady zmínila, protože jsem vůbec neporozuměl smyslu a účelu, k čemu ta komise měla sloužit. Již od začátku se okamžitě vyloučily debaty o tzv. druhém pilíři, o oddělení důchodového účtu. To jsou věci, které všechny důchodové systémy, které jsou schopny jakýmsi způsobem udržet na jakési racionální výši důchody, berou jako samozřejmé. Tyto věci byly okamžitě z celé diskuze vyčleněny. Pouze akademici začali mluvit o tom, jak se snažit srovnat důchody žen a mužů. Nic proti tomu, ale to je systémově velmi málo.

Vím, že politik chce dělat věci, které se naplní za jeho volební období, ale to je strašně krátkozraká politika, protože ten, kdo začne dělat důchodovou reformu, tak ta se projeví nejdříve za 30 let. Do toho se nikomu nechce, protože kdo by dělal něco, za co neslízne smetanu. Ale pokud se najde někdo, kdo do tohoto konečně sáhne a začne řešit věci systémově a začne se opravdu zabývat nejenom demografickým vývojem, ale vývojem financí ve skloubení na dopad důchodů, tak si musí uvědomit, že kdybychom tu reformu dělali před 20 lety, bylo pozdě. Bylo prostě pozdě.

Tohle nikdo nechce slyšet, nikdo nechce vidět, a hlavně to nikdo vůbec nechce dělat. Protože, jak tady již zaznělo, mohli bychom ztratit voliče. Ale naši voliči nejsou hloupí. Naši voliči, pokud jim věci vysvětlíme, pochopí, že odpovědnost je to, co chtějí po politicích. Ne krátkodobý efekt. Z mého pohledu děkuji za tu poznámku i o těch důchodových komisích, kolikátá už... Jsou to jenom jakési vývěsní štíty, snahy ministerstva, zůstává to pouze u štítu, ale vstup pod tím štítem je hluboce uzavřený. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane místopředsedo. Já bych si dovolil také jednu otázku na autoritu v oboru, na osobnost paní předsedkyně, v tom smyslu, já už jsem jí to avizoval na jednání hospodářského výboru, tady zaznělo, že na důchodovou reformu už je pozdě, že před 30 lety na ni byl čas. Já bych se tady chtěl zmínit o oblasti, která je mi blízká, ve které se pohybuji téměř celý život. Bojím se, aby záhy tato oblast ještě existovala, právě poté, co hospodaříme tak, jak hospodaříme.

Já bych se chtěl zeptat paní předsedkyně na to, jaký byste měla názor, protože já se pohybuji v oblasti sportovní, děsím se toho, jakým způsobem se budou nadále sportovní aktivity a vůbec volnočasové aktivity třeba dětí, mládeže financovat. Jaký názor máte na daňové asignace u takovéto aktivity, sportovní? Děkuji za odpověď.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, paní předsedkyně, také děkuji za ty informace a podklady, které jsme obdrželi. Já mám ještě také jeden doplňující dotaz. Jestli jste se zabývali podobně, byť to není úplně vaší náplní práce, tím, jak to vypadá s dlouhodobou udržitelností veřejných financí Evropské unie... Tzn. jinými slovy tím subjektem, na kterém jsme bytostně závislí. Případně když ne Evropskou unií, tak těmi nejdůležitějšími zeměmi, které diktují to, jak to v Evropské unii hospodářsky bude do budoucna vypadat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Já se táži, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu ukončuji. Paní navrhovatelko, paní předsedkyně, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Určitě ano, protože byly i dotazy. Můžete zůstat na místě nebo můžete jít k řečništi. Ano, to bude lepší.

Eva Zamrazilová:  Děkuji za ty dotazy, děkuji za reakce. Já se pokusím nějak postupně je tady zodpovědět.

Nejhorší oříšek mi dal asi pan senátor Fischer. To je hodně komplexní dotaz. Asi by to chtělo hodně promyšlené, ale zkusím říct, co mě takhle napadá na ten první moment. Teď bych s dovolením nechala úplně stranou důchody, tam bych se to snažila odkomunikovat co nejlépe, zvýšila věk odchodu do důchodu. Je to podle mě hodně o té komunikaci. Ten, kdo ten důchodový systém vyřeší, sice ztratí určitě v těchto volbách, dejme tomu, nebo v krátkém horizontu politicky ten mandát ztratí, ti lidé to jistě politicky odkašlou, ale měli by to být jacísi nositelé toho, že jednoho dne si na ně ten národ vzpomene a řekne: Ano, oni tu důchodovou reformu vyřešili. Je to o tom krátkodobém, dlouhodobém vidění světa, je to o tom, jestli je někdo politik nebo státník. Ale tím bych už to nechala.

Konkrétní rady, které dlouhodobě vidím, že se mi tady úplně nelíbí, tak určitě je to zapojení více žen do práce. Protože tady máme nejdelší mateřskou na celém světě, taky nejdražší. Myslím, že ten koronavirus přinesl příležitost, aspoň třeba těm ženám, které pracují v kancelářích, jsou to středoškolačky, vysokoškolačky, určitě je tady teď lepší možnost sladit práci s rodinou. Já se na tuto otázku, jak je kde dlouhá mateřská a kolik se dostává, vždycky jsem se ptala, kam jsem jela, dokud se ještě dalo cestovat. Šokovali mě třeba Belgičané nebo Francouzi, kde třeba ženy v Belgii jsou doma 3 měsíce. Jinak tu pozici ztratí. To je v tak obrovském kontrastu, to je takový kulturní rozdíl, jak k té otázce přistupujeme my...

Nikdo nikde neukázal, že děti ve Francii nebo v Belgii jsou méně zdravé, nebo naopak naše děti jsou psychicky odolnější, fyzicky zdravější a studijně na lepší výši, i když jsou s nimi matky doma třeba tři, čtyři roky oproti těm třem, čtyřem měsícům ve vyspělé Evropě. Neříkám samozřejmě hned, asi by měla být nějaká plynulost, ale určitě velký tlak na zaměstnavatele, aby matkám umožňovali práci z domova, home office atd. Prostě měnit klima ve společnosti. Pánové, tam si troufám, je to hodně o vás. Zapojit se do rodiny, nevyžadovat teplé večeře, omlouvám se. Všechno souvisí se vším, to fakt jinak nejde.

Systém vzdělání. Tady se pořád mluví o nějakých koncepcích, o všem možném. Já si myslím, že by úplně stačilo, kdyby se opravdu věnovalo více dětem, vnutilo se jim technické vzdělávání, především matematika, bez ohledu na to, že se to ani dětem ani rodičům nelíbí. Myslím si, že hodně by se tím dalo vyřešit. Teď mně nějak hlavou proběhlo, že se na to po první světové válce soustředilo Německo, právě na tyto technické věci, a to jim potom přineslo velký hospodářský rozmach. Byť samozřejmě tady ty konotace jsou spíš celkově negativní.

A pak samozřejmě zdůrazňovat vlastní zodpovědnost. Všichni, co se tady děje, teď bych řekla, že to nové ministerstvo práce a sociálních věcí, tam to úplně až dosahuje do krajnosti, tady už nikdo nehovoří o vlastní zodpovědnosti. Tady jsou prostě nároky, ta sociální síť podle mého názoru je určena k tomu, a je to hodně nepopulární, že i při nejvyšší možné snaze není člověk se schopen sám důstojně uživit, ať už ze zdravotních důvodů, fyzických, psychických, či z jakýchkoli jiných nešťastných okolností, tak potom by mu stát měl dávat peníze. Takhle to bylo na začátku 90. let, proto se mi to období také líbilo, proto jsem uvítala přechod k tržní ekonomice.

Ale to, že si dneska každý myslí, že mu stát musí pomoci i v té koronavirové krizi... Za týden po tom, co byla první opatření, už vám někam telefonují lidi, že nemají krmivo pro králíky a musí zavřít slepičí chov nebo něco. Ti lidé nemají rezervy ani na 14 dní. To je také špatně. Finanční gramotnost je také důležitá. Rezervy by tady měly být. Já chápu, že když stát zavře nějaký podnik, že kompenzace je na místě. Ale myslím si, že vlastní aktivita je tady opravdu velmi nízká. Máme tady pořád spoustu volných pracovních míst. Neříkám, že vysokoškolák by měl jít někam sklízet okurky, ale jestliže tady máme číšníky, kteří jsou na ošetřovném nebo na nějakém bonusu nebo na čem, přitom nelze sklízet brambory, protože tady nejsou Ukrajinci, tak je v té společnosti prostě něco špatně. To jsou ty nepopulární věci, se kterými bych určitě nedošla ani na první stupínek v těch volbách.

Samozřejmě u těch konkrétních věcí, já nevím, kdo se mě na to tady ptal. Bylo velmi nešťastné zrušit daň z nabytí nemovitosti, omlouvám se, zbytečně se tím rozpočet připravil o peníze. Jízdné pro seniory. Stejně nemají kam jezdit, proč se to nezruší, když jim každý doporučuje, že mají být doma. Omlouvám se, ale i ti učitelé by podle mého názoru mohli ještě nějakou dobu počkat. Mohlo by se to přidání rozložit třeba do dvou, do tří let. Nakonec je to nejdynamičtější přidání učitelům za posledních asi 30 let.

Valorizační schéma důchodů. Jenom pro vaši informaci. To, že letos budou důchody zvyšovány o 39 miliard korun, jde komplet plně na vrub těm nadměrným valorizacím ministerstva práce a sociálních věcí z let 2019, 2018 a 2020. Kdyby byly bývaly ty valorizace dle běžného schématu, pak se na důchody dávalo o 39 miliard korun méně pro rok 2021. O to by byl samozřejmě nižší také deficit. Tam je ta dynamika, že se neustále propisují ty peníze dál a dál, včetně toho valorizačního schématu.

Ano, strukturální celkový deficit. Jak jsem se to tady snažila jednoduše vysvětlit, tak teď ještě jednodušeji. V roce 2023 bychom měli být někde na tom průměrném výkonu zpátky. Někde na tom potenciálu. Takže jestliže tam je plánovaný deficit buď -5, nebo -4, ten strukturální, stejně to samé číslo bude ten deficit celkový. -5 je ten případ, kdyby prošel daňový balík, včetně té superhrubé mzdy, tak by to bylo -5. Kdyby se to nepodařilo prosadit ministerstvu, nebo tedy panu premiérovi, tak by to byly -4. I tak je to hodně.

Čímž se dostávám k těm ostatním zemím. Já jsem rozeslala takový strukturovaný dotazník všem svým kolegům ve fiskálních radách v Evropě. Se čtyřmi typy dotazů.

Odkaz na legislativu, abychom si ji prostudovali a probrali a měli jasno v tom, když paní ministryně říká, že ten náš zákon je vlastně špatný a že pustila do sněmovny toho závodního koně, vyšel ten kulhavý velbloud, tak jestli doopravdy máme ten zákon... A že ona nemůže použít ty general escape clauses, já tohle dávám teď našim lidem k důkladnému prostudování, jestli to pravda je nebo pravda není. To je dlouhodobá a složitá věc a je to hodně technické.

Druhá věc. Ptala jsem se jich, jestli byl měněn zákon v jejich zemi. Zatím mi přišlo 12 odpovědí, nikde zákon měněn nebyl, tzn. to rozvolnění, které tady bylo v dubnu. Všechny ty země vystačují s tou general escape close z té Evropské komise a použijí ji tedy pro rok 2020 i pro rok 2021. Stačí jim to. Já se domnívám, že i nám by to stačilo.

Další moje otázka byla, jak vypadá jejich střednědobý výhled, co se týká toho strukturálního deficitu. Někteří v tom zatím nemají jasno, ale Italové budou mít zhruba stejnou situaci jako my. Pokud by nebyla přijata ta superhrubá mzda, tak by měli být někde na minus třech asi za tři roky. Je to plus minus naše situace, ale spíš Italové jsou na tom lépe. Němci, červená nula v roce 2022, 2023. Rakušané někde kolem jeden a půl v roce 2022, jeden a čtvrt v roce 2023. Finové...

Já si nejsem schopná teď vybavit všechny ty odpovědi, ale zatím mi to připadá tak, že opravdu u nás ten dlouhodobý dopad bude velmi nadprůměrný. Ostatně o tom zde hovořil i pan senátor, když ukazoval na navýšení toho dluhu. Tady bych si ještě dovolila vaší pozornosti připomenout jedno číslo. V tom samotném střednědobém rozpočtovém výhledu, který je součástí rozpočtové dokumentace k tomu státnímu rozpočtu, tam je napsáno nebo vyčísleno, že v roce 2021 a 2020 dohromady stoupne státní dluh o 800 mld. Kč za 2 roky. Z těch 1600. Protože státní dluh byl ke konci roku 2019 přesně 1600 a ke konci 2021 bude zhruba 2,5, čili něco přes 800 mld. Kč. Polovina za 2 roky! To všechno se bude financovat na finančních trzích a záleží to na jejich ochotě dále ty naše cenné papíry nakupovat.

Asignace na sport. Mrzí mě to, ale celkově moc pro ty asignace nejsem. Já jsem spíš pro ty dary, které můžeme všichni dávat tam, kam chceme, odečítáme si je od daní. Podniky také. Ostatně, upřímně řečeno, ve sportu hodně peněz také nebylo použito jaksi zcela transparentním způsobem. V poslední době to též vidíme, že ten ušlechtilý záměr někdy jaksi není tak úplně dodržen. Tohle by z mojí strany bylo všechno a mockrát děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji a na závěr vystoupí zpravodaj garančního výboru, pan Vladislav Vilímec. Máte slovo, pane zpravodaji.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, pouze shrnu, kdo vystoupil. V rozpravě vystoupilo 5 senátorů, pan senátor Fischer, pan senátor Hraba, Goláň, Větrovský a Vystrčil.

A pak na závěr vystoupila paní předsedkyně. Já s ní v mnohém ve většině případů souhlasím, s výjimkou té daně z nabytí nemovitých věcí. Je dobře, že ta daň byla zrušena, protože šlo o nemorální daň. I v tom letošním roce, že byla zrušena.

Jinak nebyl podán žádný jiný návrh, než ten návrh, který existuje z usnesení hospodářského výboru, takže budeme hlasovat, poté, až skončí rozprava podrobná, budeme hlasovat pouze o návrhu hospodářského výboru. Pokud ještě někdo nepodá další návrh.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, pane zpravodaji. Je tomu přesně tak. A protože jste to avizoval už na začátku, přistoupím k sezvání kolegyň a kolegů. Svolám je znělkou.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, konkrétně o usnesení ke zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Už nikdo nepřichází, můžeme spustit a přistoupit k hlasování, které zahajuji. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomu návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 76, schválit návrh, bylo při kvóru 34, pro 60, proti nebyl nikdo. Já vám děkuji. Tímto konstatuji, že jsme ukončili tento bod. Děkuji paní navrhovatelce a zároveň i zpravodaji.

Všem ostatním přeji dobrou chuť a dovolím si zahájit přerušené jednání ve 14:15 hodin, abychom to měli zaokrouhlené.

(Jednání přerušeno v 13.12 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.16 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, já si dovolím zahájit naši druhou schůzi Senátu po polední přestávce, neboť máme 14:16 hodin. Zároveň na začátku, než začneme jednat, si vás dovolím všechny odhlásit. Poprosím vás, abyste nazpět přihlásili, abychom věděli, zda jsme schopni hlasovat a jednat nyní po přestávce. Vypadá to, že ano, protože právě je již registrováno 31 senátorek a senátorů. Předpokládám, že další se postupně budou registrovat, jak budou přicházet.

Já jsem to odhlášení provedl proto, že jsme byli požádáni, také jsme ještě něco již slíbili, o změnu programu. To znamená, já to budu komentovat, pokud někteří máte program pokračování druhé schůze Senátu ve čtvrtek 19. listopadu 2020 před sebou, tak mě případně můžete kontrolovat.

První věc, kterou nezměníme, je, že v Poslanecké sněmovně probíhá pořád živá debata o prodloužení nouzového stavu. Je logické, že pan ministr zdravotnictví Jan Blatný tam musí být přítomen. To znamená, můj první návrh je, aby jeho bod, což je senátní tisk č. 1, byl zařazen na konec dnešního jednání. Na konec dnešního jednání by byl zařazen senátní tisk č. 1, současný bod 24. Další návrh spočívá v tom, že bychom měli naplnit některé sliby, které jsme dali před přerušením této schůze minulý týden, a to je, že jsme panu ministrovi zemědělství Tomanovi slíbili, že prvním bodem odpoledního jednání, což je právě nyní, máme to taky v programu, bude senátní tisk č. K 060/12. Dneska to máme jako bod č. 28. To znamená, opakuji, že nyní bychom jako o prvním bodu jednali o senátním tisku č. K 060/12, což je současný bod 28 v tom programu, který máme k dispozici.

Dále jsem tady dostal prosbu, abychom jako druhý tisk, po tisku pana ministra Tomana, probrali senátní tisk ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, což jsou senátní tisky č. K 067/12 a K 068/12. Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. To si tedy dovolím navrhnout jako druhý bod odpoledního jednání.

Dále navrhuji, abychom potom probrali postupně všechny body pana ministra školství Plagy, což jsou postupně senátní tisky č. 2, senátní tisk K 073/12 a senátní tisk 074/12. Následně bychom probrali senátní tisky, které jsou našimi tisky, je to senátní tisk č. 271, což je Výroční zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, senátní tisk č. 299, Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské, a senátní tisk, kterým je Vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů.

A po nich by následoval pan ministr Blatný, jak už jsem avizoval, s tím, že pokud by se ukázalo, že může i dříve, tak bychom to ještě potom operativně změnili. To znamená, pro ty, co přišli později, dvě zprávy. První je... Všechny jsem vás odhlásil, tzn. pokud přicházíte do svých lavic, tak se podívejte, jestli vedle vaší kartičky svítí modrá dioda. Pokud ne, tak je potřeba se znovu přihlásit vytažením karty a zasunutím karty zpět. Druhá věc, kterou tady sděluji a o které budeme hlasovat poté, co vás svolám, je o změně pořadí projednávaných bodů v dnešním jednání.

A to tak, že začínáme... Budu teď říkat už jen arabská čísla u tisků, jak je máme dnes v programu. Začínáme bodem 28, ministr Toman, pokračujeme bodem 29, ministr Havlíček, dále pokračujeme body 25, 26, 27, všechno ministr Plaga, následně bod 30, Výroční zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, 31, Miluše Horská, 32, podvýbory, na konci 24, Jan Blatný. Je všem jasné, o čem budeme hlasovat? Je. Spouštím znělku.

Ještě jednou před hlasováním upozorňuji, že kdo přišel nyní, je odhlášen, tzn. podívejte se znovu, zda jste všichni přihlášeni. Pokud nikoliv, učiňte tak vysunutím a zasunutím karty. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29, spouštím hlasování o souhlasu se změnou pořadí projednávaných bodů, tak jak jsem je přednesl. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum 30, při hlasování č. 77, pro 58, změna pořadí projednávaných bodů byla schválena.

Nyní mohu poprosit a pozvat pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby nám představil senátní tisk č. K 060/12, což je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie "od zemědělce ke spotřebiteli" pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy

Tisk EU č. K 060/12

Pane ministře, vítejte v českém Senátu. Mikrofon je váš. Dočasně.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den. Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Dočasně si půjčuji mikrofon, čestně vrátím.

Jsem velmi rád, že Senát se zabývá a věnuje pozornost Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, jsem rád, že mohu tady říct pár vět k této strategii. Strategie byla spolu s rámcovou pozicí vypracovanou ministerstvem zemědělství a schválenou výborem pro EU na vládní úrovni představena v rámci jak ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak ve výboru pro evropské záležitosti. Jsem velmi potěšen, že usnesení přijaté na zmíněných jednáních obou výborů v klíčových oblastech plně koresponduje s postojem resortu ministerstva zemědělství a vlády. Plně si uvědomuji potřebu ochrany životního prostředí a roli společné zemědělské politiky při plnění tohoto cíle. Stanovené cíle Komise však vnímám jako velmi ambiciózní a velmi obtížně splnitelné, zejména je pro mě zklamáním, že navržení těchto cílů nepředcházela ze strany Komise žádná analýza dopadu na zemědělský a potravinářský sektor a ohrožení konkurenceschopnosti těchto sektorů. Musím konstatovat, že Komise ani za půl roku od předložení strategie žádnou analýzu dopadu neposkytla, a proto ji na každém jednání ministrů zemědělství po Evropské komisi požaduji. Mezi nejvíce ambiciózní cíle patří např. omezit používání pesticidů a antimikrobik o 50 %, používání hnojiv o 20 % nebo zvýšit plochy ekologického zemědělství na 25 %. Jenom pro příklad, proč to říkám, je, že v ČR v letech 2008 až 2018 došlo již ke snížení spotřeby antimikrobik o 50 %, za období do roku 2018 došlo v ČR ke snížení pesticidů o 27 %, přičemž v jiných státech, jako je např. Francie, došlo k nárůstu používání o 39 %, v Rakousku o 53 %, a když řeknu extrém Kypr, o 94 %. Rovněž ve využívání hnojiv jsme pod průměrem EU. Z prvotních analýz však vyplývá, že plnění těchto cílů bude mít negativní vliv na produkci v EU a povede ke snížení zemědělské produkce a snížení potravinové soběstačnosti, a to až v řádu desítek procent. Naší prioritou je tak při stanovování konkrétních cílů pro jednotlivé členské státy zohlednění jejich výchozí pozice a dosavadního úsilí vynaložené k ochraně životního prostředí. Hlavní břemeno případného snižování vstupu do zemědělství by mělo ležet na státech, které mají hodnoty vstupů na hektar nad průměrem EU. Nechci, aby stanovené cíle vedly k ohrožení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů, a to i vůči ostatním aktérům na globálním trhu. Komise navíc předložila strategii po dvou letech projednávání reformy společné zemědělské politiky po roce 2020 a v době, kdy členské státy již mají přípravu svých strategických plánů budoucí společné zemědělské politiky v pokročilé fázi rozpracovanosti, je tak velmi obtížné zapracovat nyní specifická doporučení, která Komise pro členské státy teprve do budoucna nastaví.

Chtěl bych vás závěrem ujistit, že při přípravě strategického plánu společné zemědělské politiky bude naší maximální snahou zohlednit usnesení, které bylo přijato Senátem Parlamentu ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane ministře, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 060/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Náš výbor pro evropské záležitosti se zabýval tímto materiálem 8. září tohoto roku, od té doby samozřejmě už uplynulo mnoho vody v našich řekách, nicméně přijali jsme usnesení ke sdělení Komise Evropského parlamentu, když to zkrátím, od „zemědělce ke spotřebiteli“, na 26. schůzi. Bylo to 200. usnesení k senátnímu tisku č. K 060/12. Po úvodní řeči ředitele odboru pro vztahy s EU ministerstva zemědělství, pana Miloše Pinkase, a s přihlédnutím ke stanovisku výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zpravodajské zprávě mé, senátora Petra Orla, a po rozpravě jsme přijali následující usnesení, resp. doporučení, nebo usnesení, které doporučuje plénu Senátu přijmout usnesení ve smyslu našeho doporučení. Pan ministr nás seznámil dostatečně podrobně s tímto materiálem, takže bych se omezil pouze na přečtení toho našeho usnesení a okomentování doporučení.

I. V bodě 1 vyjadřujeme podporu pro evropský potravinový systém, aby byl odolný, udržitelný, produkoval bezpečné a cenově dostupné potraviny a měl minimální dopad na životní prostředí a klima. To je samozřejmě cíl, který nejde vnímat jinak než pozitivně. Je nanejvýš potřebné a vhodné, aby EU v tomto smyslu směřovala společnou zemědělskou politiku a současně chránila evropský trh před potravinami ze třetích zemí, kde neplatí obdobně přísná opatření ve vztahu k ochraně životního prostředí či podmínky welfare v chovu hospodářských zvířat.

II. V souladu s pozicí vlády považujeme navržené cíle Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ za velmi ambiciózní a podporujeme požadavek vlády, aby Komise předložila důkladné posouzení dopadu navržených cílů na celoevropskou unii i na jednotlivé členské státy. A to také ve srovnání s variantou pokračovat v zemědělství stejně jako dosud. To je něco navíc, co vláda nechtěla. My bychom chtěli, aby Komise vyhodnotila, pakliže budeme pokračovat v tom trendu, který je, co se týká aplikace pesticidů, anorganických hnojiv či antimikrobiálních látek, jaký by byl dopad na životní prostředí, úrodnost půdy, biodiverzitu apod.

To je věc, na které by měly samozřejmě participovat i členské státy. Při vědomí toho, co říkal tady pan ministr, že my nejsme ani zdaleka na špici, co se týká aplikace jak pesticidů, tak anorganických hnojů.

III. Jsme toho názoru, že by při plnění navržených cílů měly být zohledněny rozdílné podmínky v jednotlivých členských státech a jejich dosavadní úsilí v této oblasti. To je opět v souladu s pozicí vlády ČR. Je potřeba zohlednit přírodní podmínky v jednotlivých státech, jejich dosavadní úsilí v té oblasti a, jak už jsem řekl, brát v úvahu také současné množství aplikace, ať už pesticidů, hnojiv, případně těch antimikrobiálních látek.

Je to samozřejmě také rozdílné z toho důvodu, že každá evropská země, nebo ne každá, ale jsou samozřejmě rozdílné druhy hospodářských rostlin, které jsou pěstované na jihu, něco jiného je u nás, něco jiného je samozřejmě v severských zemích. Od toho se také odvíjí agrotechnika a další záležitosti.

IV. Považujeme za důležité promítat priority Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ do obchodních dohod Evropské unie se třetími zeměmi. To je bezesporu jedna ze zásadních věcí, tím také chránit evropský trh před dovozem třeba ne vždy produkovaných potravin, tak, jak to máme my nastavené ve svých podmínkách.

V. Žádá vládu, aby v připravovaném českém vnitrostátním strategickém plánu společné zemědělské politiky byla vytvořena taková dotační pravidla, která budou respektovat cíle nové společné zemědělské politiky a přispějí k jejich udržitelnému zemědělskému hospodaření u nás. Před 14 dny, myslím, že byl dán do nějakého resortního řízení náš Národní strategický plán společné zemědělské politiky. Myslím si, že to je velmi důležitý dokument, takže uvidíme. Já jsem neměl zatím čas se s ním seznámit, ale v každém případě je společná zemědělská národní na světě a je v připomínkovém řízení.

Ještě na závěr tolik, společná zemědělská politika je nejstarší a vůbec zřejmě nejkontroverznější politikou evropského společenství. Všichni víme, že u nás máme také nemálo problémů, je to částečně o lobbingu, malí, velcí, horské oblasti versus nížiny, takže není to jednoduché. Je potřeba zůstat nohama na zemi. Tak já doufám, že se nám společná zemědělská politika bude vyvíjet k udržitelnému zemědělství. Protože víme, že máme problémy se znečištěním spodní vody, máme problémy s erozí, máme problémy s biodiverzitou.

To doporučení, které tady máte, je v souladu s tím, co jsme přijali v Senátu k Zelenému údělu Evropy. A také v souladu, jak jsme to v tom září projednávali najednou, ke strategii k biodiverzitě Evropské unie, protože s biodiverzitou nejde pohnout bez hospodaření v zemědělství, v krajině, v lesnictví. To je ode mě zatím vše. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane zpravodaji, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se uvedenými materiály zabýval. Já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Petr Šilar? Přeje si vystoupit, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedo, pane ministře. Chtěl bych vás seznámit krátce s návrhem usnesení, které přijal náš výbor k tomuto materiálu, jehož jsem byl zpravodajem. Připomínám, že jsme tento dokument projednávali 11. srpna 2020, takže skutečně už možná není v některých věcech aktuální. Ale myslím si, i přesto bych chtěl říci, že ne tak obšírně, jako to udělali kolegové z evropského výboru, kteří to mají jako svůj chléb, tyto evropské tisky, tak my jsme projednali tento tisk také velmi zevrubně. Došli jsme k jednoznačnému usnesení, doporučit výboru pro záležitosti EU vzít tento dokument na vědomí. S tím, že vyjadřujeme souhlas se stanoviskem vlády ČR. Snažili jsme se to zestručnit asi v té podobě, aby navrhovaná plošná opatření nebyla závazná dřív, než bude známá její konkrétnější podoba.

To je to, co říkal pan ministr, a to, co říkal kolega Orel. Tady jde o to, že Komise Evropského parlamentu si stanovila velmi ambiciózní cíle, ale nejsou u nich vůbec udělané analýzy, nejsou u nich udělané nějaké konkrétní záchytné pevné body.

Já bych si dovolil jenom říct jeden příklad. To je třeba otázka v procentickém vyjádření. Cíl do roku 2030. Předložit legislativní rámec pro udržitelný potravinový systém do konce roku 2023. Snížit používání pesticidů o 50 %. Snížit používání hnojiv alespoň o 20 %. A takhle dál a dál.

Nikde není napsané, z jakého základu se ta procenta budou počítat. Vůbec není nikde jasné, jestli to je z celoevropského průměru, z váženého průměru nebo z té spotřeby, která je u těch hnojiv nebo u těch pesticidů z pohledu celé Evropské unie nebo z pohledu jednotlivých států potřeba.

Protože my jako Česká republika právě ty ambiciózní cíle, když se řekne o 50 % snížit pesticidy, když víme, že třeba ve spotřebě pesticidů a podle našeho akčního plánu, který je platný, jsme, já nevím, na kolikátém místě, ale máme spotřebu v kilogramech pesticidů na hektar 1,9... Takové státy jako Belgie, Itálie - 8 kg a více. To samé je se spotřebou umělých hnojiv. Není to možné dělit jenom v procentickém podílu, ale je to o spotřebě živin, z hlediska plodin a výnosů, kde my máme spotřebu umělých hnojiv na výši 128 kg/ha. Jsou státy s daleko intenzivnějším zemědělstvím, Irsko, Lucembursko, Belgie, které mají 200, 300 i 500 kg živin na hektar. Čili jsou to takové trošku vzdušné zámky.

Z toho důvodu, to usnesení, bych rád, abychom schválili v té podobě, co přednesl kolega Orel. S tím, že my navrhujeme z výboru skutečně, aby navrhovaná plošná opatření nebyla závazná dřív, než bude známá její konkrétnější podoba. To je z mé strany jako zpravodaje výboru zatím vše. Díky.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  I vám děkuji, pane senátore, protože tím jsou zpravodajové vyčerpáni, otevírám rozpravu. V rozpravě se jako první hlásí pan předseda výboru Mikuláš Bek. Prosím, pane předsedo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi jenom dvě stručné poznámky, abych nezdržoval chod dnešního jednání. Zaprvé bych rád podpořil to výborové stanovisko k tomuto tisku. Zadruhé bych chtěl upozornit na jednu nekonzistentnost v české evropské politice, která může panu ministrovi mírně ztěžovat jeho obhajobu oprávněných českých zájmů v této oblasti. Podívejme se pro srovnání na postoj ČR ke klimatickým cílům. V prvním kroku je to stejné. V obou případech ČR usiluje o to, aby se ta procenta, o která se sníží použití pesticidů nebo CO2, týkala celé EU, aby se přihlíželo k zájmům a situaci jednotlivých zemí. Ale ve druhém kroku je ta situace právě opačná. Zatímco tady usilujeme o to, aby ti, kteří používají pesticidy méně, snižovali jejich použití méně než ti, kteří jich produkují a používají hodně, u skleníkových plynů usilujeme o pravý opak. Tam usilujeme o to, aby ti, kteří je produkují na hlavu nejvíce, což jsme my, nemuseli snižovat tolik jako ty země, které jich produkují výrazně méně. Bojím se, že to nám naši evropští partneři prohlédnou, tuto taktiku. Myslím si, že by bylo dobře se na to připravit. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Petr Štěpánek. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Já považuji tuto schůzi za takovou první pracovní, když odhlédnu od toho, že ta první byla volební, prakticky tady máme dva zákony, které se bezprostředně dotýkají zemědělců. Jeden byl zákaz klecových chovů, který výrazně omezil naši konkurenceschopnost po roce 27, je před námi další opatření, které se nás dotkne, a to je, že omezíme zemědělcům, aby mohli hnojit a používat ochranné prostředky. Ono samozřejmě to zní hezky, omezit chemizaci zemědělství, ale my bez té chemie se neobejdeme ani v zemědělství, ani v našem životě. Vezměme si léky například. Tady bych upozornil na to, jak vznikl ten dokument. Vytrhnu z kontextu. Pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy. Spravedlivé. To bych chtěl vypíchnout. Cílem je, mimo jiné, vyšší příjmy výrobcům. Když jim znemožníme, aby efektivně hospodařili, nevidím, že je vůbec možné, aby měli vyšší příjmy. Aspoň v regionu, ze kterého pocházím, jednoznačně můžu říct, že zemědělství je ve výborné kondici. Velice si vážím všech zemědělců, kteří jsou ochotni i při těch útocích, které na ně leckdy jsou, i nadále tu těžkou práci dělat. Je potřeba si uvědomit, že pracují 365 dní v roce. To ne každé odvětví takhle má.

Já bych si dovolil navázat nejen na pana ministra nebo na pana kolegu Šilara. Pojďme si říct, jak to v té Evropě vypadá. Na hektar pesticidy používá Belgie v množství 8 kg, Itálie 7,7 kg, Slovensko 6,5, ČR, jak již zaznělo, 1,9. My jsme hluboko pod těmi 50 %. U hnojiv je průměr 218 kg čisté látky na hektar. Česká republika má 129 kg. Například Irsko 511, Belgie 287, Švýcarsko, kde se domnívám, že životní prostředí je velkou prioritou, 200 kg na hektar.

Tady bych velice apeloval na pana ministra, aby v Radě Evropské unie buď vyjednal výjimku, nebo, ještě lépe, abychom se v této otázce stali vzory pro Evropskou unii, kam by měla dospět, ale rozhodně aby nám to, co už jsme dávno pochopili, jak se má hospodařit s chemickými látkami v zemědělství, tak aby nám to ještě omezovali a prakticky nám znemožňovali efektivní hospodaření.

Řeknu vám ještě jednu věc. Kdybychom úplně vynechali například fungicidy v bramborách, žádnou bramboru nevypěstujeme nebo nám velmi rychle shnije, protože plíseň se například bez síry nebo mědi nedá udělat, aby nehnila. To samé v obilninách. Tam, když nezabráníme například houbovým chorobám, dokonce pak ty obilniny můžou být až toxické. Pojďme si uvědomit, že tohle je v našem zájmu, abychom efektivně a samozřejmě citlivě používali chemii, aby nám neubližovala, ale aby nám pomáhala. Tady ještě jednou znovu apel na pana ministra. V Radě jednoznačně buď vyjednejte výjimku, což by bylo úplně nejlepší, anebo ať potom je tedy to slovo „spravedlivé“ nastaveno tak, že skutečně vyjdeme z průměrů, které dneska jsou. Ty potom snížíme o těch 50 %. My vlastně nemusíme dělat nic, protože my už jsme to dávno splnili. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. A protože se do rozpravy už nikdo jiný nehlásí, rozpravu končím s tím, že tady máme návrh na usnesení. Než budeme hlasovat, tak se zeptám pana navrhovatele, jestli chce vystoupit? Nechce. Poprosím pana zpravodaje, aby zhodnotil proběhlou rozpravu, případně nás seznámil s postupem při hlasování. Nebo s návrhem postupu při hlasování.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji za slovo, pane předsedo. V rozpravě vystoupili dva senátoři, máte to v živé paměti. Já jsem to také řekl v tom svém slově, i když jsem tu zpravodajskou zprávu nijak neprezentoval, jenom to naše doporučení. Je skutečností, že ČR určitě není na špici, co se týká aplikace pesticidů, anorganických hnojiv, ani těch antimikrobiálních látek. Na druhé straně víme všichni, že máme znečištěné spodní vody, víme všichni, že máme obrovské problémy s erozí vodní, větrnou, takže to jsou věci, které trápí... Já si také strašně vážím práce zemědělců. Já jsem s řadou z nich ve velmi úzkém kontaktu. Máme pouze usnesení výborové, a o tom bych nechal hlasoval.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, je nám to všem jasné. Teď spustím znělku, abych vás svolal.

V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Zahajuji hlasování o návrhu usnesení, které sestavil výbor pro záležitosti Evropské unie. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Přítomno 64, kvórum 33, pro 58, usnesení bylo schváleno hlasováním č. 78. Já vám, pane ministře, děkuji. Děkuji také zpravodaji.

My se nyní dostáváme k senátním tiskům č. K 067/12 a K 068/12. Navrhovatelem je pan ministr průmyslu a obchod a ministr dopravy a vicepremiér Karel Havlíček, který nás seznámí s materiálem

 

Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému a Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu

Tisk EU č. K 067/12

Tisk EU č. K 068/12

Prosím, pane ministře, máte slovo. Vítejte v českém Senátu.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedo, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych pouze stručně představil tyto dva evropské tisky.

Jeden je zaměřen na integraci energetického systému, následně sdělím naši pozici, druhý na vodíkovou strategii, opět pro klimaticky neutrální Evropu. Ta strategie nebo ty strategie, ale začněme nejdříve tou energetickou, jsou či je v souladu zcela se Zelenou dohodou pro Evropu, která má z Evropy udělat klimaticky neutrální kontinent, a to do roku 2050, přičemž integrace energetického systému má klíčový význam pro dosažení těchto cílů. Česká republika se k tomu přihlásila.

Strategie je postavena na několika pilířích, stále hovořím o té strategii energetického systému, přičemž první je založen na takzvané energetické účinnosti, chceme-li úsporách, a to maximálně efektivně využít dostupných zdrojů, ať už za pomoci větší oběhovosti celého procesu, nebo s důrazem na využití tepla vzniklého při výrobě elektřiny nebo z průmyslových procesů apod.

Ten úplně primární nástroj, dekarbonizace, stále říkám pozici Evropy, Evropské unie, pak ukážu naši pozici, je považována elektrifikace, to není žádné překvapení. V souvislosti s tím počítá Komise s růstem podílu elektřiny, což myslím, že je zajímavé, na konečné spotřebě z dnešních 23 na 30 % do roku 2030 a 50 % do roku 2050.

Přičemž ten nárůst by se měl projevit především v sektoru dopravy, to znamená elektrifikace dopravy, v sektoru budov, zejména na té účinnosti, to znamená energeticky účinné budovy. Pochopitelně i na základě toho byla založena takzvaná iniciativa Renovační vlna.

Kromě elektrifikace ale bude hrát, opět říkám pozici Evropy, je to, myslím, důležité sdělení pro nás, důležitou roli plynárenství. Robustní plynárenská soustava s velkými možnostmi pro skladování energie pomůže energetickému systému s velkým podílem energie z nestabilních obnovitelných zdrojů. Zvláštní roli v Evropě bude hrát, nebo podle této evropské strategie, vodík, který má poměrně velký potenciál jako bezemisní palivo, ale i třeba pro skladování většího množství energie.

Teď tedy pozice České republiky. V naší rámcové pozici naše země uvádí, že elektrifikace spotřeby energie v sektorech, kde je to technicky možné, zároveň nákladově dělatelné, efektivní, je vhodnou příležitostí pro naplnění této neutrality. Zavádění elektrifikace snižuje jednoznačně emise skleníkových plynů a vede ke stimulaci celé ekonomiky.

Já to řeknu trochu česky, abych tady jenom nečetl přesně definované podklady. V současné době na té elektřině jsme závislí s ohledem na uhlí z 50 %. Co se týká vytápění poté, protože to je hned zatím, tak tam je to až z 60 %. Jinými slovy 60 % všech zdrojů dneska na vytápění, zejména ty centrální soustavy, jsou závislé na uhlí. Čili pro nás ta cesta, která je nastavena, je samozřejmě cestou nezbytně nutnou. My musíme dekarbonizovat, snižujeme podíl uhlí. Teď se můžeme bavit, jak bude nastaven nejenom uhelnou komisí, ale možná ještě důležitější trhem přes emisní povolenky, ten jízdní řád odchodu od uhlí a přeměny zdrojů z těch klasických fosilních čili uhelných paliv na další, ale co je zcela zjevné, nemine nás, my tomu říkáme tranzitní doba, a to je zejména v tom vytápění plyn. Takže bych to zrekapituloval. Elektřina je jasná, dekarbonizujeme a přecházíme k nízkoemisní elektrické energii založené na jádru, založené na obnovitelných zdrojích. Připusťme, jistě, na dojezdu toho uhlí v následující generaci. Co se týká vytápění, tam nás čeká obrovská výzva v následujících 10, 15 letech. Možná to bude ještě rychlejší. A to je převlečení, transformace, chceme-li, českého vytápění nebo teplárenství, to je ještě lepší termín, z uhlí na plyn, na biomasu a na spalování odpadu. Přičemž ten plyn bude sehrávat v následujících 10, 15 letech zcela klíčovou roli. Fakticky říkám, že to je v souladu s tím, co vytyčuje Evropská unie. Vodíková strategie je s ohledem na Komisi velmi sledované téma, čili to je ta druhá strategie, kterou bych chtěl představit. Komise do své vize, nastíněné v takzvané vodíkové strategii, počítá s tím, že do roku 2050, myslím si, že je to zajímavé číslo, by vodík mohl zvýšit svůj podíl na energetickém trhu mixu z nynějších 2 % na 14 %, přičemž do roku 2030 by jeho vyšší využití mohlo přispět k dosažení navrhovaného cíle snížení emisí vůči roku 1990 o těch toliko diskutovaných 55 %. Vodíková strategie, teď se na to díváme z úhlu pohledu té Evropské unie stále, rozděluje rozvoj trhu s čistým vodíkem do 3 částí nebo do 3 fází, a to fáze do roku 2024, následně 2025-30, následně 2031-50. Co se týká celkových investic do této oblasti, takzvaně do obnovitelného vodíku, tam do roku 2050 Evropská komise počítá s investicemi ve výši 180-470 miliard eur, to je poměrně vysoká částka na relativně nový typ nebo nový energetický zdroj.

Pozice České republiky vizionářská a inovativní nepochybně je, jsme trochu samozřejmě více při zemi s ohledem na ty podíly, které by u nás mohl vodík činit, nicméně dokonce na ministerstvu průmyslu a obchodu jsme na to založili samostatnou skupinu, máme osobu, která zodpovídá za rozvoj, monitoring, komunikaci a vzájemné sdílení všeho, co se týká vodíku a jeho využití v rámci České republiky, dává dohromady univerzity, dává dohromady výzkumáky, zajímavé firmy, inovativní firmy, startupy atd. Nastavili jsme naši strategii na 3 pilířích, a to je na výrobě vodíku, logicky na spotřebě vodíku a na vodíkových technologiích. Tady je docela silná pozice Česká republiky, protože jsme technicky orientovanou zemí, máme celou řadu vysoce inovativních pracovišť, výzkumáků, univerzit. Je šance toto rozvíjet možná velmi zajímavě i s ohledem na potencionální potom mezinárodní spolupráci, chceme-li export těchto technologií. Přičemž chceme se soustředit i na jiné oblasti výroby nízkoemisního vodíku, což by mohly být v budoucnosti atomové elektrárny nebo využití zemního plynu a biometanu se zachycením a uložením, zpracováváním vzniklého CO2, případně nějaká pyrolýza a tak dále.

Co se týká spotřeby vodíku, tam chceme najít technologie, kde využití vodíku dává od začátku nějaký logický ekonomický smysl, například na dálkovou nákladní a městskou autobusovou dopravu nebo náhradu takzvaného šedého vodíku v chemické výrobě. V oblasti technologií plánujeme, jak už jsem zmiňoval, zapojení do technologických vodíkových řetězců. Velmi dobře to má třeba propracováno Německo, mluvil jsem i s panem ministerstvem hospodářství Německa. Myslím si, že je velká šance napojit se na jejich platformy. Myslím si, že by to pro nás mohlo být zajímavé jak z oblasti know-how, tak i z oblasti financování těchto projektů.

Čili dovolte, abych na závěr poděkoval senátnímu výboru pro hospodářství, zemědělství, dopravu a rovněž výboru pro záležitosti Evropské unie. Myslím si, že to jsou všechno zajímavé koncepce. Určitě stojí za to o nich diskutovat. Mockrát děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane předkladateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. K 067/12/02 a K 068/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou, o které vím, že měla údajně 15 stránek. Prosím.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Nebojte se, nebudu ji celou citovat. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já bych především chtěl poděkovat panu ministrovi za opravdu podrobné seznámení se s tou projednávanou problematikou. V červenci tohoto roku dorazila do Senátu dvojice evropských tisků označených jako K 067/12 a K 068/12. Po 4 měsících se jimi zabýváme na plénu. Příprava a formulace doporučení pro usnesení Senátu nebyla zas tak moc jednoduchá, protože v meziobdobí nám Evropská komise zaslala dalších 13 tisků, více či méně souvisejících s projednávanou problematikou. Poslední z nich dokonce minulý týden. To byl i ten důvod, proč moje zpráva musela být tak obsáhlá. Proto bylo potřeba návrh usnesení korigovat i s ohledem na zmíněné tisky, přestože se jimi výbor Evropské unie, tím pádem ani Senát, přímo nezabýval. Poslední z těchto korekcí učinil výbor pro evropské záležitosti na své včerejší schůzi.

První projednávaný tisk, K 067/12, se týká integrace energetických systémů, druhý, K 068/12, pak energetického využití vodíku, jak nám ostatně i řekl pan ministr.

Oba tisky spadají do kategorie dokumentů zabývajících se různými aspekty klimatické změny. Evropská unie je velice aktivním aktérem boje proti klimatické změně a zastáncem snižování emisních plynů a dalších látek do atmosféry, způsobujících tzv. skleníkový efekt, přičemž za hlavní problém jsou považovány emise oxidu uhličitého, tedy CO2. Na celkovém množství těchto emisí se ale nejvíce podílí Čína, to je 27 %, poté USA 15 % a teprve pak státy EU 10 %. Více jak 10 let se touto problematikou zabývá i náš Senát, a to právě prostřednictvím tzv. evropských tisků.

Výbor pro záležitosti EU jich za tu dobu vybral k projednání téměř šest desítek a přijal k nim doporučení, se kterým se pak svým usnesením ztotožnilo i plénum Senátu. Tato doporučení výboru pro evropské záležitosti a následná usnesení Senátu byla vždy konzistentní a střízlivá, na jedné straně akceptovala důležitost problematiky a na druhou stranu zohledňovala i každodenní realitu a aktuální potřeby naší společnosti.

Ne jinak je tomu i v tomto návrhu, který je předchozími postoji výboru pro evropské záležitosti i pléna Senátu taktéž plně konzistentní. Zároveň je ale tento návrh v souladu s příslušnými usneseními sněmovního evropského výboru rámcovými pozicemi vlády a stanoviskem dožádaného hospodářského výboru našeho Senátu.

Zakončil bych citací našeho předního odborníka na problematiku o klimatu, kterým je Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezinárodním panelu pro změnu klimatu IPCC. V poslední listopadové české mutaci National Geographic v článku Skeptici a alternisté nadávají na jednu z otázek redaktora. Odpověděl: Svět teď hledá reálné řešení, hlavně aby nebolelo a bylo rychlé. S tím nemám problém, že se rychlá řešení hledat nemusela, ale byl bych rád, kdyby to byla domyšlená řešení do všech důsledků. I když slavná Greta Thunbergová říká, že musíme panikařit, s tím nesouhlasím. Panika není dobrý rádce, veškerá opatření je třeba dobře připravit, a když říkám dobře připravit, myslím tím i vyslechnout ekonomy, sociology, politiky, vodohospodáře, lesáky i zemědělce, každý má do toho co promluvit a nakonec se musí rozhodnout. Jako bychom se ale rozhodnout najednou báli. Bojíme se, volím politiky proto, aby rozhodovali a za svá rozhodnutí přijali odpovědnost. Mám ale velký problém s rychlými rozhodnutími, která se nedomyslí do konce. Jde o složitou problematiku, tématiku a je snadné z ní udělat novinářskou zkratku. Přitom můžeme snadno zapomenout na důležité věci.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro záležitosti EU, které máte k dispozici. Výbor pro záležitosti EU ve svém 9. usnesení z 2. schůze konané dne 18. listopadu 2020 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, Strategie EU pro integraci energetického systému, senátní tisk č. K 067/12, a Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu, senátní tisk č. K 068/12. Po úvodní informaci Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu s přihlédnutím ke stanovisku výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zpravodajské zprávě Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor

I. přijímá ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, Strategie EU pro integraci energetického systému, ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu, doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, Strategie EU pro integraci energetického systému a ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR Jaroslava Doubravu a pověřuje předsedu výboru Mikoláše Beka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Vážené kolegyně a kolegové, to doporučení, které je součástí usnesení našeho výboru, máte všichni k dispozici, myslím, že ho nemusím předčítat, že ho znáte, poprosím vás tedy o schválení nebo přijetí návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU, ve znění, jak jsem vám přečetl.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu. Skutečně to usnesení máme všichni k dispozici, takže všichni jsme se s tím mohli seznámit. Vedle výboru pro záležitosti EU se tiskem zabýval i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Miroslav Balatka? Nepřeje, nebude hovořit, a proto v tomto okamžiku otevírám rozpravu. Do ní se jako první hlásí pan senátor Mikuláš Bek, prosím, pane senátore.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Část toho usnesení, které máme na stole, vyvolala i na našem výboru poměrně obsáhlou diskusi. Některé body usnesení byly odhlasovány poměrně těsnou většinou. Nechci dnešní jednání protahovat tím, že bych otevřel debatu o jaderné energetice, takže pominu ty body, které se toho týkají, přestože jsem sám relativně skeptický ke spoléhání na tak technicky bezpečnostně a finančně náročný zdroj, ale chtěl bych upozornit na bod 8 toho usnesení, se kterým, musím říct, mám velký problém. Zdá se mi, že by vyjadřoval příliš hlubokou skepsi českého Senátu ke klimatickým cílům, které procházejí v celosvětovém měřítku v tuto chvíli jistou revizí.

Snad jste zaznamenali, že v posledních týdnech Čína změnila své cíle a do roku 2060 deklarovala úsilí o dosažení klimatické neutrality. Spojené státy pravděpodobně, pokud nastoupí do úřadu Joe Biden, změní své závazky v této oblasti a Spojené království, přestože vystupuje z EU, právě dnes ohlásilo, že posune omezení pro automobily s tradičním pohonem na benzín nebo naftu z roku 2035 na rok 2030. To dělá konzervativní britská vláda, kterou zřejmě nelze podezřívat z nějakého levicového utopismu.

Takže já bych se sám za sebe domníval, že je lépe si neuzavírat vrátka před přiznáním změn v pohledu nejen české, ale i světové politické reprezentace na klimatické cíle a případná omezení, která z nich vyplynou. Takže bych chtěl navrhnout, abychom o bodu 8 hlasovali zvlášť. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je nám to jasné, pan zpravodaj to jistě zaznamenal, že budeme případně hlasovat o bodu 8 zvlášť. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Ladislav Kos. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jenom pár slov k té vodíkové strategii. Jak tady řekl už můj kolega, výroba vodíku a manipulace s ním a jeho spotřeba je velice rizikovou záležitostí. Navíc elektrolýza, o které se tady uvažuje, je z energetického hlediska velice nevýhodným procesem, proto se i velká většina vodíku v současné době vyrábí parním reformingem zemního plynu, kde metan reaguje s vodní parou na vodík a kysličník uhličitý. Takže tou elektrolýzou se vyrábí opravdu minimum.

Ten plán mi připadá příliš ambiciózní. Jak jsem se tady dočetl, v letech 2020-2024 by se měly v EU instalovat elektrolýzy pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů ve výši 1 milion tun. Při specifické váze vodíku je to ohromná porce. Já jsem se chtěl zeptat ministra, první moje otázka, jestli v těch letech 2020-2024 se nějaké elektrolýzy připravují i v České republice.

Pak bych chtěl snad okomentovat bod č. 10. Pro mě je takový dost těžce přijatelný, kde se říká, aby byl vodík vyrobený z jaderných zdrojů využíván a podporován stejně jako vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů energie. Tam pak budeme mít na každé vodíkové lahvi nálepku „vyrobeno z uhlí“, „vyrobeno parním reformingem“, „vyrobeno z atomové energie“ apod. Trošku se tam ten původní smysl té výroby vodíku z ekologických zdrojů rozplizává. Byť chápu, že zejména Česká republika má tu tendenci zařadit výrobu energie z jádra jako výrobu ekologickou. Nedávám ale návrh na hlasování bodu č. 10 zvlášť.

Mám pak ještě poslední otázku na pana ministra. Protože se spíš razila cesta ukládání energie do baterií, tady zase slyšíme velice ambiciózní plán, v roce 2030, výroba 10 mil. tun vodíku. Tak se chci zeptat, kam ta cesta směřuje. Jestli spíše k vodíku, spíše k bateriím, k obojímu nebo k čemu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další přihlášený do rozpravy je pan senátor Fischer. Pan senátor Doubrava jistě zaznamenal, že nenavrhujete, pane senátore Kosi, žádnou změnu, jiné hlasování, ale že to byl jenom spíš dotaz na pana ministra, který jistě odpoví. Pane senátore Fischere, prosím, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, pane vicepremiére, dámy a pánové. Téma, o kterém mluvíme, tedy Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, Strategie EU pro integraci energetického systému a Vodíková strategie, je nesmírně zajímavé, protože nás přenáší do velmi důležitých technologických výzev. Je dobře, že jsme ho vzali do programu našeho Senátu a že se těmto strategickým otázkám věnujeme.

Mně ale u toho chybí otázka energetické bezpečnosti. Proč o tom mluvím? Protože přece jen otázka energetické suverenity nebo samostatnosti nebo získávání zdrojů, a teď cituji bezpečnostní strategii z roku 2015, bez toho, že bychom zvyšovali závislost na těch, na kterých už dneska závislí jsme, konec citace, je z mého pohledu klíčová.

Pasáž, o které mluvím, je zhruba okolo 70. paragrafu té bezpečnostní strategie. Ukazuje, že nejenom spotřeba energie, ale také dovoz energie vytváří vazby, které bychom si měli hlídat. A teď, proč o tom mluvím? Včera zasedal výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost a více než hodinu analyzoval bezpečnostní otázky tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech.

Je to téma mimořádně citlivé, mimořádně aktuální. Ani nebudu chtít po panu ministrovi, aby odpovídal v detailech, protože ta věc ještě probíhá. Ale chci jenom upozornit, že téma bezpečnosti naší země probíhá i z pohledu energetiky podle siločar, podle toho, na kom chceme a budeme závislí, a na tom, od koho se chceme naopak odpoutávat. Země, jako je Čína, před chvilkou ji tady kolega jmenoval, nebo Rusko, totiž vytvářejí výborné příklady geopolitiky v nakládání s energií. Jednak z hlediska dodavatelských vztahů, jednak z hlediska např. některých licencí nebo závazků, které s tím souvisejí. Takže proč o tom mluvím? Protože je výsostnou prioritou pro občany České republiky, aby energetický sektor u nás byl robustní, stabilní, pokud možno suverénní, nebyl závislý na vztazích, které nás podřizují státům, u nichž tyto firmy jsou vlastně státní. Mluvím o Rosatomu, o firmě CGN z Číny a o dalších.

Proto jenom, pane ministře, vás chci vyzvat k tomu, abyste se nebál zapracovat všechny bezpečnostní aspekty tak, jak je pracovní skupina pro bezpečnost doporučila. V Senátu jsme se tomu věnovali včera. Vyzvali jsme pana premiéra, aby nás v plné míře informoval a budeme se tomu věnovat i v prosinci. Máte naši podporu v hledání úspor v energetice. Máte naši podporu v hledání nových technologií pro získávání energie, ale budeme vás hlídat jako ostříži, abyste nezačal zvyšovat závislost České republiky, možná z krátkodobě velmi srozumitelných důvodů, na dlouhodobě velmi nebezpečných závazcích, které by oslabily bezpečnost, nejenom energetickou bezpečnost, ale bezpečnost občanů České republiky. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Vidím, že se nikdo další do rozpravy nehlásí, proto rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit a odpovědět na některé dotazy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Dobrý den ještě jednou, děkuji za všechny dotazy. Na některé vím odpověď rovnou, některé ještě dozjistím a dám vám pochopitelně odpověď.

Začnu tou výzvou pana senátora Fischera. Tu lze v zásadě podepsat. Všechno to, co jste říkal, ve smyslu toho, že je třeba při budování energetických zdrojů, záměrně říkám zdrojů, nejen jaderných zdrojů, ale obecně, že musíme dbát na bezpečnostní prvky nejen toho technologického, ale i toho geopolitického charakteru. Souhlas. Je to nepochybně jedno z kritérií i například v rámci výběru jaderné elektrárny, respektive nového jaderného bloku. Jsou tam kritéria ekonomická, technologická i bezpečnostní. Ta bezpečnostní kritéria celkem jasně definovaly naše bezpečnostní složky. To se dneska zapracovává do zadávací dokumentace. Celá ta diskuze je o tom, kdy se mají bezpečnostní kritéria takzvaně zakcelerovat. Jestli ze začátku, v průběhu tendru, na konci tendru atd. Myslím si, že podstatné je to, že bezpečnostní požadavky jsou.

Je ale důležité říct jednu věc, a ono to zaznělo ve vašem příspěvku, že se na to musíme dívat z úhlu pohledu celé energetiky. Někdy to dává dojem, že takový ten největší čert tady může číhat v rámci výstavby nového jaderného bloku. Troufám si tvrdit, že to je relativně menší závislost. Ta větší, která tady vzniká, nevzniká u nás, vzniká v Německu, např. na plynu. Jestliže se i v Německu odchází od uhlí, což chápeme, už méně chápeme, že odchází od jádra, ale je to jejich rozhodnutí, tak v tuto chvíli Německo nahrazuje svoje dodávky, své energetické zdroje, logicky plynem. Už mnoho jiných cest nemá. Plus samozřejmě obnovitelnými zdroji.

V rámci plynu je to cesta jasná. Je to cesta prostřednictvím Nord Stream 1, 2. Jedná se o ruský zemní plyn a je to dlouhodobá záležitost. Takže je třeba vnímat i tu závislost plynu. Paradoxně ta závislost na dodávkách plynu může vytvořit větší geopolitickou vazbu než třeba dodávka jaderného paliva, které je možné v zásadě kdykoli změnit a kdykoli vyměnit. I když je pravda, že třeba těch dodavatelů také není mnoho.

Ale stojí za to i připomenout tolik tady diskutované, a v zásadě asi správně diskutované, nové obnovitelné zdroje. Podívejme se, jak tady vyrostly obnovitelné zdroje v tom podvodu století v roce 2009/2010. Co umožnila tehdy Poslanecká sněmovna. Protože to nebyla ani chyba vlády, ta už věděla, že teče do bot. Ale to, že nás budou stát fotovoltaické elektrárny 600 miliard Kč, je věc jedna. To, že si to rozdělí pár set nebo tisíc firem, je věc druhá. To, že se jim vyplácejí neuvěřitelné částky, jenom z rozpočtu MPO to dělá ročně 28 miliard Kč, přičemž máme 2,6 % těchto zdrojů, to je spíše, řekněme, k pláči.

Ale zajímavé je ještě si uvědomit u toho jednu věc, proč to tenkrát šlo mj. dolů, protože se sem dodávaly čínské panely. Ty panely tenkrát západoevropské atd. byly vystřídány za čínské dodavatele. I to byl jeden z důvodů, proč to natolik kleslo a proč to v tu chvíli bylo velmi zajímavé. Když už jsme u té diskutované elektromobility, a před chvílí jsme si řekli, že to je jedna z cest energetiky budoucnosti, tak se opět podívejme, jak např. čínští investoři investují v Evropě do tzv. Gigafactory, do těch velkých fabrik na výrobu elektrobaterií.

Stojí za zmínku, že vůbec největší Gigafactory, která vzniká v Evropě, v srdci automobilového průmyslu, což je Německo, s násobně větší kapacitou než třeba v Gigafactory Elona Muska ve Spojených státech, je s čínským investorem, německo-čínský investor. Čili já jenom říkám, že je třeba vidět provázanost toho globálního světa ze všech úhlů pohledu a že takzvaný tradiční zdroj jaderný, který dneska může být vázán třeba na to Rusko, Čínu atd., není jediný, kde je třeba respektovat nebo vzít v potaz všechny plusy a minusy. Hovořím o těch ostatních zdrojích.

Já se přesunu ještě k těm dalším otázkám. Ukládání do baterií, to je trend České republiky. My v tom vodíku, jakkoli to bereme jako inovativní produkt, produkt zajímavý a určitě stojí zato o něm nejen diskutovat, ale dávat do něj i další investice, tak si nemyslíme, že to je úplně to, co Českou republiku vyvede z toho energetického gapu, kdy odstavíme uhlí. To není šance. My si musíme skutečně vsadit na obnovitelné jádro. Vodík a plyn nám to nenahradí v nějaké vyšší míře. Ale stojí zato do toho investovat v nějakém menším podílu.

Ta elektrolýza 2020-2024, to nevím, prosím pěkně, z hlavy teď, ale zjistím to a dám vám samozřejmě vědět. Je to věc, kterou musím zjistit u kolegů. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, prosím pana senátora Doubravu jako zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážené kolegyně a kolegové, jak víte, v rozpravě vystoupili 3 senátoři. Kolega Bek navrhl hlasování o bodu 8 jako samostatné hlasování. Kolega Kos položil otázku na pana ministra k výrobě vodíku. Dále hovořil k bodu 10, ale nenavrhl samostatné hlasování. Kolega Fischer jako třetí mluvil k otázce energetické bezpečnosti a bezpečnosti státu. To je shrnutí rozpravy k tomuto bodu.

Pokud jde o hlasování, navrhuji, samozřejmě tak, jak byl položen návrh na hlasování 8, abychom o tomto bodu hlasovali a pak o usnesení jako celku.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, dobře, budeme tedy nejprve hlasovat o bodu č. 8, jestli má být součástí toho usnesení. Jestli tomu správně rozumím, protože tam jsou dvě negace za sebou, tak abychom tomu správně rozuměli. Pak bychom hlasovali o usnesení jako celku. Já spustím znělku.

Nyní budeme hlasovat o bodu č. 8, usnesení výboru pro evropské záležitosti. Prosím. Spouštím hlasování. Je nás přítomno 66 a kvórum je 34. Kdo souhlasí s tím, aby zůstalo, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. (Jaroslav Doubrava se hlásí o slovo.) Prosím, pan senátor...

Senátor Jaroslav Doubrava:  Pane předsedající, já mám pocit, že ne všichni věděli, o čem hlasují.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobře, takže navrhujete, aby to bylo zmatečné hlasování, aby se o tom hlasovalo znovu. Proto jsem se předtím ujišťoval, že budeme hlasovat o tom, jestli ten bod tam má zůstat nebo nemá. Já jsem to, myslím, řekl jasně, ale asi ne všichni dostatečně dobře poslouchali. Prosím, abyste se odhlásili. Tak, už jsme znovu přihlášeni.

V současné chvíli je přihlášeno 65 senátorek a senátorů. Budeme hlasovat o tom, jestli bod č. 8 má zůstat v tom usnesení. Přestože jsem to předtím říkal, teď to opakuji ještě jednou. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tam zůstal, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 80 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 34, proti bylo 26. Takže ten návrh nebyl přijat.

My můžeme postoupit k hlasování o celém usnesení. Spouštím hlasování, hlasujeme o tom celkovém usnesení, tak, jak nám ho předložil výbor pro evropské záležitosti. Bez

bodu č. 8 samozřejmě. Kdo s tím souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 81 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 58, proti byl 1. Návrh byl přijat. Ano, tlumočím vaše poděkování, protože nebyl slyšet mikrofon. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Na shledanou, pane ministře.

My můžeme pokračovat dalším bodem.

Tím dalším bodem je senátní tisk č. 2, původně to byl bod 25, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 2

Ještě než dám slovo panu ministrovi, tady máme jednu věc, na kterou je třeba upozornit, také ji budeme muset odhlasovat. Jedná se o to, že předseda vlády svými dopisy z 9. listopadu 2020 požádal jménem vlády Senát, aby projednal návrh zákona, kterým se mění tento zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdější předpisů, a další souvisejících zákony, a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1998 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákona ve čtvrtek 12. listopadu ve zkráceném jednání podle § 99 odstavce 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. My teď podle § 118 odstavce 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání. Je to jasné, o čem teď hlasujeme? Jestli jsme přijali to, že to projednáváme ve zkráceném jednání, aby nebyly nějaké nejasnosti. Takže pokud je to jasné, spustím hlasování. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tím, že to projednáváme ve zkráceném jednání, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 82 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. My je můžeme právě v tom zkráceném jednání projednat.

Tím pádem přistoupíme k projednávání zákona, který už jsem citoval. My jsme tento návrh zákona obdrželi jako senátní tisk č. 2. Prosím nyní pana ministra Roberta Plagu, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, stojím před vámi, předkládám legislativní návrh, který reaguje na situaci vyvolanou pandemií covid-19. Tento návrh upravuje pravidla pro vzdělávání na vysokých školách v případě vyhlášení krizového nebo mimořádného opatření, které by omezilo osobní přítomnost studentů.

Pokud se vrátím v čase, stál jsem před vámi v době jarní covidové pandemie s tím ad hoc zákonem, který upravoval podmínky fungování vysokých škol právě tváří v tvář té jarní pandemii. Tento zákon, samozřejmě jeho trvanlivost, pokud to mohu takto říct, je do 31. 12. letošního roku.

To, co před vámi nyní leží, je text, který se snaží, stejně jako jsem to učinil a také v Senátu vysvětloval, dostat do standardního zákona školského, v tomto případě vysokoškolského, standard těch situací, které mohou nastat, a způsoby fungování ne omezené časově, ale vymezené věcně. Cílem tohoto zákona je zajistit, aby byla výuka omezena v co nejmenším rozsahu, a aby tak vysoké školy mohly i za mimořádných situací vykonávat svoji hlavní funkci, tedy je to v případě vyhlášení krizového nebo mimořádného opatření. Tedy jedeme buď podle krizového zákona, nebo mimořádné opatření může vypadávat ministerstvo zdravotnictví.

Na základě dosavadních zkušeností lze bohužel předpokládat, že k omezení běžného režimu vysokoškolského vzdělávání může docházet opakovaně. Pokud to vezmu, že to rozhodné datum je konec tohoto roku, samozřejmě v té jarní části doznívající druhé vlny, pevně věřím, i tam budou režimová opatření. Ten návrh se snaží předejít legislativním úpravám ad hoc, jak jsem před chvilkou říkal, snaží se nastavit pravidla nejen pro tu aktuální krizovou situaci, která je vyvolaná šířením onemocnění covid-19, ale rovněž pro jiné krizové či mimořádné situace v budoucnosti, ať už by se jednalo o epidemie, živelní pohromy nebo jiná nebezpečí.

Návrh upravuje stávající znění zákona o vysokých školách tak, aby vysoké školy mohly za určitých podmínek využít pravidla odlišná od stávající právní úpravy, zároveň vymezuje podmínky, kdy je možné tato zvláštní pravidla použít a využít. To znamená, je tam vysoká míra ochrany proti zneužití těch institutů, které dále v tom zákoně se objevují.

Znovu říkám, jedná se pouze o ty situace vyhlášení krizového vyhlášení podle krizového zákona nebo nařízení mimořádných opatření podle zákona zvláštního. Zároveň také je třeba, aby příslušné ministerstvo, to znamená ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v případě veřejných vysokých škol, respektive ministerstvo vnitra či ministerstvo obrany, v případě státních vysokých škol, rozhodlo o možnosti využít zvláštní režim, aby určilo, kterých vysokých škol se tato možnost týká. Ministerstvo rovněž může, pokud tato úprava projde, určit lhůtu platnosti tohoto zvláštního režimu. Návrh vymezuje oblasti, ve kterých je možné se odchýlit od těchto standardních pravidel, v tomto ohledu navazuje na zákon 188/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů, jehož platnost končí právě zmiňovaného posledního prosince letošního roku. Jde tedy zejména o úpravu podmínek přijetí ke studiu včetně termínu či kritérií pro vyhodnocení přijímacího řízení, prodloužení lhůty pro prokázání splnění podmínky dosažení předchozího vzdělávání, navrhuje se 90 dnů, úpravu délky akademického roku v případě nutnosti či využití distančního způsobu komunikace při výuce, kontrole studia či zkouškách, a to včetně zkoušky státní. Vzhledem k naléhavosti řešení aktuální situace byl návrh předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ve stavu legislativní nouze a byl projednán sněmovnou ve zkráceném jednání s vynecháním prvního čtení. Poslanecká sněmovna návrh minulý čtvrtek 12. 11. schválila. Dovolím si vás po tomto zdůvodnění a následné diskusi požádat o podporu tohoto návrhu. Jeho znění bylo konzultováno a připravováno ve spolupráci s vysokými školami a následné připomínky v tom širším kontextu, tedy vysokých škol či České konference rektorů, byly také zhmotněny do toho finálního textu, takže předpokládám, že by mohl být bezrozporný. Samozřejmě předem děkuji za to, nerad využívám zrychlených řízení, ale v tomto případě je to věc, která dává smysl s ohledem na ten ad hoc zákon, který končí ke konci roku. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, za úvodní slovo. Konstatuji, že návrhem zákona se zabýval ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 2/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Michael Canov. Garančním výborem pak organizační výbor určil výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení máme jako senátní tisk č. 2/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Drahoš. Já ho prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, řečnický pultík je vám k dispozici.

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pan ministr mi ušetřil zasazování návrhu tohoto zákona do kontextu, takže oceňuji, že tentokrát ministerstvo připravilo novelu, která není jen dalším dočasným opatřením, ale nabízí přece jenom dlouhodobější řešení.

Všechny tři články té novely jsou navázány na platnost mimořádných opatření, která jsou vyhlašována podle krizového zákona a umožňují, jak už tady pan ministr taky zmínil, i podrobněji vysokým školám upravit přijetí ke studiu, modifikovat akademický rok a zejména využívat jak při výuce, tak při zkouškách online nástroje. Obsahově novelu považuji za bezproblémovou a jsem rád, že oproti té jarní zmíněné dočasné právní úpravě došlo také k jejímu zjednodušení. Stejně tak bych chtěl ocenit pana ministra a ministerstvo za to, že tu novelu nebo ten návrh probrali důkladně s reprezentacemi vysokých škol. Univerzity také, na rozdíl od té předchozí novely, dostanou možnost nakládat s volbami do svých správních orgánů podle svých možností, to jest i elektronicky, k čemuž se ostatně podle zpráv, které mám, mnohé z nich chystají už teď. Další pozitivní novinkou je vložení věty o možnosti využívat distanční výuku i bezprostředně po skončení mimořádných opatření. To vidím jako velmi vhodné pro situace, pokud by do konce semestru někde zbývalo jenom několik týdnů a nějaký obor by se rozhodl dokončit svoji výuku v online režimu.

V závěru bych shrnul, že předkládaná novela byla prodiskutována s dotčenými aktéry, jako taková z mého pohledu neobsahuje žádné problematické pasáže. Navíc není, jako velká část ostatní koronavirové legislativy, zaměřena jen na současnou krizovou situaci, ale snaží se dát obecný právní rámec i pro situace v budoucnu, při nichž by z jakýchkoliv důvodů nebylo možné vykonávat na vysokých školách prezenční výuku. Doporučuji tedy ke schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zároveň přeji vysokým školám, aby podle ní v budoucnu musely postupovat co nejméně často. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů a sledujte rozpravu. Už se ani nemusím ptát, vidím pana senátora Michaela Canova, že si přeje vystoupit k tomuto návrhu zákona. Prosím, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ústavně-právní výbor na doporučení zpravodaje schválil všemi svými hlasy tento návrh zákona. Nicméně bylo to až po určité debatě, kdy nelze nezmínit tu věc, že způsob přijímání takovéhoto zákona v legislativní nouzi byl špatný. Ministerstvo školství mělo na to půl roku, aby obdobnou novelu připravilo včas. Neudělalo to, udělalo to na poslední chvíli. Tak se postupovat nemá. O tom jsme se bavili na ústavně-právním výboru, bohužel v nepřítomnosti pana ministra. Také se pak u takovéto novely projevují nedostatky, mimořádně kriticky. V této novele byla naše legislativa.

Já jenom odcituji: „Je třeba zásadní nedostatek postoupeného návrhu zákona spatřovat v absenci jakýchkoliv hmotněprávních limitů pro rozhodování ministerstva, zda a v jakém rozsahu vysoké škole umožní či neumožní měnit pravidla během hry. Jinými slovy, správní uvážení je v tomto případě naprosto neomezené, což vyvolává problém i pro případný soudní přezkum takovéhoto rozhodnutí, jak výstižně uvedla ve svém stanovisku k návrhu zákona předsedkyně Legislativní rady vlády.“ Konstatuje naše legislativa.

To jsou ale právě důsledky toho, že se takovéto zákony přijímají na poslední chvíli. Přitom se jedná o novelu vysokoškolského zákona, ne jak to je v letošním v roce, v tom jarním zákoně, který byl mimořádný zákon pro mimořádnou situaci. Přesto z důvodu naléhavosti, že v roce 2021 je nutno obdobný zákon mít, neboť jistota, že nás koronavirus opustí, není, tak ústavně-právní výbor rozhodl, jak rozhodl. To znamená, doporučuje všemi hlasy ke schválení. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Já se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem tohoto zákona se nezabývat? Nikdo takový není. Otevírám obecnou rozpravu, prosím. Do obecné rozpravy se hlásí jako první pan senátor Miroslav Plevný. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Plevný:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Chtěl bych zde krátce vyslovit svůj názor na předkládanou novelu o vysokých školách. Jako vysokoškolský učitel a bývalý děkan fakulty plně rozumím důvodům, které k předložení této novely vedly. Jedná se podle mého názoru o ryze pragmatická opatření, která vysoké školy v současné době potřebují, ale která je vhodné začlenit do zákona trvale i proto, aby byly jasné postupy v případě obdobných situací v budoucnu, jakkoliv si je určitě všichni nepřejeme. Jsem rád, že navrhované změny byly projednány s příslušnými grémii vysokých škol, což jsem si nezávisle potvrdil i po své linii na naší univerzitě. Z uvedených důvodů doporučuji uvedenou novelu, i přes již dnes uvedené výhrady, týkající se přijímání novely v nouzovém režimu, schválit v předloženém znění. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho dalšího nevidím. Proto obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit buď ke zprávám zpravodajů, nebo k poznámce v obecné rozpravě.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Velmi krátce k té věcné části. Vím, že bylo diskutováno na ústavně-právním výboru. Já jsem zdůvodňoval ten návrh mírou té flexibility právě proto, že to je univerzální návrh. Kdyby byl pouze covidový, tak bych se bavil o větším zacílení. Takto mám za to, že dává flexibilitu, která ale je podle mého názoru dostatečně přezkoumatelná, ale je to samozřejmě věc k diskusi. To, co bych tady rád vypíchl, řekl jsem to v tom úvodu a ještě jednou, samozřejmě ani mě osobně netěší ten zrychlený způsob, nebylo to úplně půl roku, který jsme na to měli, ale samozřejmě mohlo to být dříve. Vždycky všechno může být dříve. Takže tuto výhradu beru, vynasnažím se a společně se vynasnažme všichni, aby ta pandemická situace odezněla a mohl jsem do Senátu přijít s řádným návrhem, na který bude spoustu času. Za tu shovívavost k návrhu z hlediska časového děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Asi bychom si všichni přáli, abychom neřešili zákony v legislativní nouzi. Ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Michael Canov? Nepřeje. Prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Pane senátore, prosím.

Senátor Jiří Drahoš:  V obecné rozpravě vystoupil jeden senátor, pan kolega Plevný, s podporou této novely. Konstatuji, že jsou zde usnesení dvou výborů. Obě doporučují přijmout nebo schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Máme jenom jediný návrh, a tím je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tom po znělce budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o tom schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 83 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodajovi Drahošovi. Pana ministra ještě za chviličku uslyšíme, protože bude v následujících bodech zastupovat pana premiéra.

Tím následujícím bodem je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Roční strategie pro udržitelný růst 2021

Tisk EU č. K 073/12

Materiály jsme obdrželi jako senátní tisky K 073/12 a K 073/12/01. Prosím pana ministra Roberta Plagu, který dnes zastupuje předsedu vlády, aby nás s těmito materiály seznámil.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, z pověření a v zastoupení předsedy vlády si vám dovolím představit Roční strategii pro udržitelný růst 2021, kterou zveřejnila Evropská komise 17. září. Dokument byl zveřejněn dříve oproti zavedené praxi z důvodu úzkého propojení strategie právě s tou facilitou na podporu oživení a odolnosti, chcete-li tedy Fond obnovy a rozvoje. Její zveřejnění tak letos neslouží pouze jako formální zahájení dalšího cyklu evropského semestru, nýbrž v není Evropská komise stanovuje pokyny pro přípravu plánu na podporu oživení a odolnosti, který za Českou republiku koordinuje ministerstvu průmyslu a obchodu.

Mezi hlavní zásady patří ekologická transformace, digitální transformace, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita. Evropskými stěžejními iniciativami mají být například podpora čistých technologií a obnovitelných zdrojů, zlepšení energetické účinnosti, zlepšení přístupu k rychlým širokopásmovým službám, digitalizace státní správy nebo podpora inovací ve vazbě na dovednosti a kvalifikace.

Rámcovou pozici vypracoval Úřad vlády České republiky. Česká republika v obecné rovině strategii vítá a akceptuje propojení RRF s evropským semestrem. Bude však dle této pozici nezbytné vyjasnit dopady aktuálních změn v průběhu evropského semestru. Týká se to zejména přezkumu provádění hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jsou také zakotveny ve smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud se jedná o priority pro členské nebo jednotlivé členské státy, Česká republika nepodporuje ambici cíleného zdvojnásobení procenta renovací budov. S ohledem na odlišný stav fondů budov a aktuální výši renovation rate v jednotlivých členských státech by mohlo být takové navýšení příliš ambiciózní s potenciálně významnými negativními ekonomickými dopady nebo v nesouladu s principy 3E.

Česká republika zastává rezervovaný postoj také ke způsobu vykazování výdajů z RRF na klimatická opatření, přestože povinný podíl financí na klimatická opatření akceptuje Česká republika, je potřeba zde zařadit i některé další oblasti. Například výdaje na podporu oběhového hospodářství nebo zelenou infrastrukturu. Sdělení by mělo také v oblasti spravedlnosti klást větší důraz na demografické změny a aktivní stárnutí. Při provádění opatření by měl být vždy zohledněn stav veřejných financí i ekonomický cyklus národní ekonomiky.

Na závěr mi dovolte uvést, že i přes některé výhrady Česká republika strategii jako takovou vítá a akceptuje nezbytnost zelené transformace za využití vhodného mixu příslušných zdrojů. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se opět posadil ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Výbor pro záležitosti Evropské unie přijal usnesení, které máme jako senátní tisk K 073/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Mikuláš Bek. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Pan ministr poměrně detailně referoval o obsahu toho dokumentu. Já bych chtěl podtrhnout několik momentů.

Tentokrát má evropský semestr, což je proces koordinace hospodářských politik členských států, odlišnou podobu v tom, že v jeho rámci neproběhne jen ten obvyklý rituál těch vzájemných konzultací a výměny dokumentů, ale budou nastaveny podmínky pro čerpání toho mimořádného finančního nástroje, který se jmenuje Next Generation EU, nástroje, který ke standardnímu víceletému finančnímu rámci přidává, pokud počítáme granty i půjčky, nějakých odhadem 750 miliard eur na to příští období. Jeho podstatnou součástí je facilita na podporu odolnosti a zotavení. V rámci tohoto evropského semestru dojde k nastavení podmínek pro čerpání jednotlivých členských zemí vzhledem k tomuto finančnímu balíku. Proto je tentokrát celý ten proces o řád zajímavější a důležitější.

Ten dokument, který teď máme na stole, je sám o sobě jistě zajímavý, ale ještě mnohem zajímavější je to, co bude následovat, což bude předložení národního plánu obnovy českou vládou a jeho negociace. Ten dokument, který máte k dispozici, je provázen ještě dvěma pracovními dokumenty Komise, které poskytují takovou detailní technickou informaci o tom, jak ty národní plány obnovy mají vypadat.

Náš výbor se tímto tiskem zabýval na své druhé schůzi 18. listopadu a přijal k tomu dokumentu doporučení pro usnesení Senátu, které bych vám rád představil a okomentoval.

I. Navrhujeme, aby to usnesení znělo tak, že Senát bere na vědomí toto sdělení Komise.

II. Podporuje pozici vlády.

III. (A tam to začíná být pro pana ministra zajímavé...) Vyzývá vládu, aby v národním plánu obnovy více akcentovala investice do oblasti vzdělávání.

Dovolte mi, abych se u tohoto bodu krátce zastavil. Ten souvisí s tím, že ten dokument na straně vlády už je připravován. Pan premiér ho představoval v Bruselu v říjnu tohoto roku. Ta verze, kterou tam představoval, se nazývá východiska národního plánu obnovy. Na připomínkování toho dokumentu měli někteří aktéři poměrně málo času a očividně ta raná verze nebyla výsledkem žádného širokého konsensu ani mezi resorty, jednotlivými ministerstvy, ani mezi jednotlivými stakeholdery, přestože se k tomu vyjadřoval například Svaz průmyslu a podobní aktéři. Náš výbor se dlouhodobě zastává investic do vzdělávání a výzkumu z evropských zdrojů. V tomto případě jsme vyjádřili podporu stanovisku ministerstva školství, které v připomínkovém řízení žádalo, aby ta alokace do oblasti vzdělávání byla zvýšena z 20 na přibližně 30 miliard korun v přepočtu, což považujeme z řady důvodů za rozumné. Dobře víte, že ta oblast vzdělávání, podobně jako zdravotnictví, byla touto krizí do jisté míry nachytána na švestkách, pokud jde o připravenost na digitalizaci a vzdálený přístup k různým službám. Považujeme ten požadavek ministerstva školství za více než odůvodněný.

IV. Žádáme vládu o předložení předběžného návrhu národního plánu obnovy k projednání na půdě Senátu.

To považujeme za nesmírně důležité, protože Evropská komise v těch svých dokumentech samozřejmě předpokládá, že vlády konzultují jednak národní parlamenty, a jednak samozřejmě celý široký okruh těch dotčených subjektů. V případě rané verze se to nestalo, byli jsme ujištěni paní státní tajemnicí, že dostaneme k dispozici tu ranou verzi. Pokud jde o pokročilejší verzi, zatím se zdá, že celý ten proces bude probíhat ve velkém spěchu, ale přesto si myslím, že je strašně důležité, aby byly parlamenty informovány. Jenom pro vaši informaci podobný požadavek vznesl také evropský výbor Poslanecké sněmovny. Ten bod IV. má duhou odrážku, kde žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení a o dalším vývoji průběhu evropského semestru v tomto roce.

V. Senát pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi, což je tradiční závěrečná klauzule evropských tisků.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu, kterou právě otevírám. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, jak vidím, obecnou rozpravu zároveň končím. Pan ministr se asi nebude k ničemu vyjadřovat? Přece jenom. K té obsáhlé zprávě výboru.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji. Nechci to samozřejmě zdržovat, ale v reakci na to, co tady zaznělo, ano, stanovisko ministerstva školství k tomuto dokumentu, byť v tuto chvíli zastupuji premiéra, tím, že jsem tady, mohu říct, že stanovisko ministerstva školství je v souladu se senátním doporučením, protože samozřejmě co se týká posílení investic do vzdělávání, tato doba ukázala, že záležitosti vnější konektivity škol, vnitřní konektivity škol a samozřejmě také digitálního vzdělávání, vybavení nejenom škol, ale i rodin a přístupu vůbec k moderním technologiím je věc, která by mohla české školství někam dál posunout. Nezapomenu také na to, že jsme v rámci Fondu obnovy a rozvoje dali požadavek jako ministerstvo školství také na prostředky na vyrovnávání sociálních nerovností, protože Česká republika dlouhodobě, a svědčí o tom všechny strategie včetně čerstvě schválené, v říjnu, Strategie 2030+, má velký problém s rozdílným přístupem ke vzdělání a s rozdílnou kvalitou škol v té soustavě.

Samozřejmě to se zrcadlí i v tom socioekonomickém statutu žáků a v tom, jakých met mohou dosáhnout ve vzdělávacím systému. Distanční vzdělávání, je to holý fakt, pouze na tyto věci poukázalo, ty nůžky se mohou v případě déletrvajících problémů s distančním vzděláváním u dětí ze sociálně nepodnětného prostředí rozšiřovat. Proto pozice ministerstva školství je opravdu souladná s vaším doporučením, resp. s doporučením výboru, je potřeba, aby peníze, které mají být do Fondu obnovy a mají být rozvojové, aby skutečně v oblasti vzdělávání jako v té nejlepší investici do budoucnosti zohledněny byly. Takže vám za to děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Přeje si ještě se vyjádřit pan senátor Bek? Nepřeje. Vzhledem k tomu, co pan ministr řekl, že nám děkuje za usnesení a za doporučení, se nám bude lépe hlasovat. Budeme hlasovat o usnesení, které bylo usnesením výboru pro evropské záležitosti, tak jak jsme se s ním seznámili a jak ho podrobně popsal ve své zpravodajské zprávě pan senátor Mikuláš Bek. Spustím znělku nejprve.

Budeme hlasovat o usnesení, které bylo usnesením výboru pro evropské záležitosti, tak jak nám bylo předloženo. Spouštím hlasování. Kdo s tímto usnesením souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Někteří běží. Už jsme v momentu, kdy ti, kteří nesouhlasí, zvednou ruku a stisknou tlačítko NE, ještě to stihnete, pánové.

Mohu konstatovat, že vhlasování č. 84 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat dalším bodem, na který se ve vedení schůze vystřídáme.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dalším bodem, vážené kolegyně a kolegové, je

 

Návrh doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů

Tisk EU č. J 074/12

Senátní tisk č. 074/12. Materiál jste obdrželi jako senátní tisky č. J 074/12 a J 074/12/01. Opět prosím pana ministra Roberta Plagu, který i u tohoto bodu zastupuje předsedu vlády, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dnes potřetí. Z pověření a v zastoupení předsedy vlády si vám dovoluji představit Návrh doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů, který Evropská komise zveřejnila 7. října 2020, který má tvořit základní strategický rámec EU týkající se Romů do roku 2030.

Cílem návrhu je především podpora rovnosti a sociálního a ekonomického začlenění romské menšiny. Odvětvové cíle pokrývají základní socioekonomické oblasti, tedy vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péči nebo bydlení. Mimo to jsou popsána také východiska pro boj s anticikanismem a pro aktivizaci romské populace při implementaci a evaluaci navrhovaných opatření. Rámcovou pozici k tomuto návrhu doporučení zpracoval Úřad vlády. ČR v obecné rovině souhlasí s tím, že je potřeba obnovit a posílit závazek k zajištění rovnosti Romů, protože celkový pokrok v oblasti integrace Romů je za posledních 10 let spíše omezený. Česká republika akceptuje, že se doporučení nově vedle čtyř socioekonomických oblastí zaměřuje rovněž na tři horizontální cíle, jejichž cílem je předcházet diskriminaci. Tento přístup je v souladu s národními postupy. Připravovaná strategie romské integrace je na období 2021-2030. Je s ním v souladu. Česká republika rovněž dlouhodobě usiluje o vyšší participaci Romů na tvorbě a realizaci veřejných politik a na veřejném životě. Česká republika při začleňování Romů využívá jak cílené politiky zaměřené explicitně, nikoliv však exkluzivně na Romy, tak zahrnutí romské integrace do obecných strategií a politik v relevantních oblastech.

Česká republika upozorňuje na několik základních problematických oblastí, které bude v rámci projednávání doporučení nezbytné vyjasnit. Jedná se zejména o sledování a sběr statistických dat ohledně situace Romů, kdy je z pohledu ČR samozřejmě nepřípustné a nelegální určovat a sledovat ze strany státu příslušnost k etnicitě. Jakékoliv případné indikátory je tak nutné stavět na již existující práci s daty, např. založené na národnosti, jež je sdělována na dobrovolné bázi. Některé cíle stanovené ve sdělení jsou mimoto dle ČR velmi ambiciózní a v horizontu deseti let těžko dosažitelné, např. pro oblast snižování chudoby. ČR bude proto požadovat vyjasnění otázky cílů a její vazby na indikátory a výkonové ukazatele.

Na závěr bych rád zmínil, že i přes určité problematické oblasti ČR předložené iniciativy vítá a zastává názor, že zlepšení postavení Romů v ČR i v rámci EU jako celku vyžaduje další koordinovaný přístup a spolupráci všech členských států evropských institucí s reflektováním specifického postavení Romů v jednotlivých zemích. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane ministře, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. J 074/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Dušek:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Náš výbor se tímto materiálem zabýval na své 2. schůzi, která se konala včera v odpoledních hodinách. Chci říct, že se jedná o doporučení, což je nezávazný právní akt, ale tato nezávaznost neznamená absenci právního významu, takže je dobré skutečně brát tento návrh a naše doporučení vážně.

Při té formulaci jsme vycházeli z toho, že pokud si přečtete doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů, zjistíte, že mezi členskými státy EU jsou obrovské rozdíly, mnohá uvedená doporučení jsou tak trošku mimo českou realitu. Navíc jsou dle našeho názoru trošku na štíru s principem subsidiarity. Zvláště pak sběr dat, navrhovaný sběr dat naráží na zákonnost a faktickou realizovatelnost.

Náš výbor pro záležitosti EU tudíž přijal návrh, který zní: Senát Parlamentu ČR připomíná, že jakékoliv veřejné podněcování k násilí a nenávisti na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, sexuální orientace, zdravotního postižení, původu nebo národnostního či etnického původu je podle Ústavy ČR nepřípustné. Je toho názoru, že realizace opatření na podporu rovnosti a předcházení diskriminaci musí vycházet z reálné situace v jednotlivých členských státech a zvláště na místní úrovni. Zdůrazňuje, že navržený evropský přístup je v souladu s přístupem ČR, upozorňuje však na právní limity navrhovaného sledování a sběru statistických dat ohledně situace Romů, jelikož podle článku 3 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Další body už jsou takové ty klasické deklaratorní. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. Rozpravu nyní otevírám. Písemně se nikdo nepřihlásil. První přihlášený do rozpravy je pan senátor Čunek, připraví se pan senátor Jaroslav Doubrava. Pane senátore Čunku, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  (Zpočátku hovoří mimo mikrofon.) A to materii vlastní, která z mého pohledu, věřím, že z pohledu většiny z vás, je nastavena úplně nesmyslně. Zaprvé je nastavena pro státy, např. je tam požadavek, aby Romové měli stejný přístup ke zdravotní péči apod., což u nás je realizováno již desítky let, materiál se nás tolik netýká, ale hlavně cíle, které jsou tam, aby do roku 2030, uvedu jen dva, je těch nesmyslných za sebou v řadě hodně, ale ten, kdo psal tuto zprávu, si oblíbil polovinu a dvojnásobek, takže řekl, že do roku 2030 je cílem snížit počet diskriminovaných Romů, ale zároveň do roku 2030 se má zvýšit dvojnásobek Romů, kteří to ohlásí, tzn. na dvojnásobek do roku 2030. Vy se smějete, ale právě bohužel je to pravda, ve zprávě to je. Naším cílem je zdvojnásobit počet hlášení o tom, že někdo je diskriminován. Celý materiál ale ani jednou nemluví o tom, jakým způsobem by Evropa měla postupovat, že stejně jako nás každého, tak naše děti se snažíme vést k odpovědnosti a k práci, i je musíme vést k odpovědnosti za svůj život a ne pouze sdělovat deklaratorní cíle, které nemají logiku, ale hlavně nenaznačit žádný směr, a hlavně kritéria, která jsou tam, k tomu cíli skutečně nevedou. Když se podíváte na to, co se v Evropě děje, Evropa z pohledu posouzení skutečných kroků, které přes veškerou, řekněme, moji kritiku ČR by mohla mít také, že děláme málo, přesto děláme proti mnohým evropským zemím strašně moc. Protože oni milují schvalování dlouhodobých deklarací, které nikam nevedou. Materiál je skutečně z tohoto pohledu smutný a jsem rád, že na výboru byla přijata změna, kterou tady předložil pan senátor coby zpravodaj výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní má slovo pan senátor Jaroslav Doubrava a připraví se paní senátorka Adéla Šípová.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážené kolegyně a kolegové. Především bych chtěl ocenit zprávu kolegy Duška, neměl to se zpracováním jednoduché, ale jsem přesvědčen o tom, že materiál nevychází ze znalostí nejenom našich poměrů, ale poměrů mezi romskou komunitou vůbec.

Pane ministře, chtěl bych se vás zeptat, jakým způsobem by chtěla vláda přimět Romy k tomu, aby se živili ze své práce a ne ze sociálních dávek, které jim mnohdy dávají podstatně větší pohodlí života než lidi, kteří pracují?

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní má slovo paní senátorka Adéla Šípová a připraví se pan senátor, pan předseda Mikuláš Bek.

Senátorka Adéla Šípová:  Chtěla bych zdůraznit, že to, jak se tady hovoří o dětech, naše děti jsou i ty romské děti. Jsou to české děti a musíme se o ně postarat. Jsem ráda, že je tady pan ministr školství, hovoří zde o koordinovaném přístupu, ale z toho materiálu, který nám byl předložen, se domnívám, že je to určitý odtažitý přístup, který mě osobně se velice dotýká a mrzí mě to.

Pan ministr mluvil o rozdílnosti ve vzdělávání v předchozím příspěvku, mluvil o rozdílnosti, která vyplývá ze sociálně znevýhodněných oblastí, ve kterých děti žijí. Sám řekl, že nejlepší investice do budoucnosti je investice do vzdělávání. Z toho důvodu si myslím, že je potřeba se na to podívat i v této souvislosti s tím, co teď projednáváme. Pan Čunek řekl, že rovný přístup k péči, resp. myslím si, že naznačil, že Romové u nás rovný přístup k péči mají. Domnívám se, že tomu tak není. Vyrůstala jsem na Kladensku, dospívala jsem na Kladensku, vzdělávala jsem se na Kladensku, ale do kontaktu s romskou komunitou jsem se nedostala. Dostala jsem se do kontaktu s nimi až v souvislosti s prací a bohužel až v souvislosti s obhajobami ex offo. Nicméně nemyslím si, že to je právě vina toho, že někdo se narodí s nějakou barvou pleti. Až poté, co jsem se seznámila v práci s realitou, jsem začala přemýšlet o tom, kde ten problém je. Ten problém je skutečně už na počátku, a to ve školství. Kladno je stiženo degradovaným školstvím. Jsou školy, kde Romové nejsou vůbec, a pak jsou školy, kde jich je naopak příliš mnoho.

Ptám se pana ministra, co v této věci ministerstvo školství může udělat tak, aby naplnilo cíle, ke kterým jsme vedeni. Tak, abychom skutečně to, co říká, že nejlepší investice do budoucnosti je investice do dětí, abychom to dělali.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko, nyní má slovo pan senátor Mikuláš Bek a připraví se opět pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Pan ministr má dnes skutečně štěstí, že zastupuje pana premiéra. Nepoložím mu žádnou jednoduchou otázku, jak vyřešit romskou problematiku, spíše jenom takovou poznámku.

Když jsem studoval podklady, tu vládní pozici, trochu tuším, jak ty vládní pozice na resortech vznikají, tak jsem si všiml, že se tam vláda chlubí tím, že ministerstvo školství dává na stipendia pro romské studenty ročně 7 milionů korun, což při porovnání s objemem sta milionů korun, které dává na stipendia jenom moje univerzita, mi nepřišlo jako mnoho. Určitě to není celá částka a různí poskytovatelé možná dávají další prostředky, ale zdá se mi, že je to téma, které by stálo za soustavnou pozornost.

Před pár lety jsem na nějaké vzdělávací konferenci v Brně byl svědkem vystoupení jednoho romského studenta jednoho elitního brněnského gymnázia, který tam vysvětloval, že jemu to úspěšné studium umožnilo to, že jedna nadace mu našla tichou místnost s pracovním stolem, kde se mohl učit, že to rozhodlo o jeho vzdělávací dráze. Tak se mi zdá, že prostředky, když se dobře nasměrují, mohou mít pozoruhodný efekt, ale určitě by stálo za to stipendijní politiku tohoto typu promyslet a pokusit se ji lépe nastavit a možná i trochu zvětšit ten objem prostředků, protože je to určitě dobrá investice. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní hovoří pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Prostřednictvím paní předsedající bych vzkázal paní kolegyni, že jsem nic takového ani nemyslel, ani nenaznačil, a to neironizuji, protože na rozdíl od mnoha kolegů, kteří neměli možnost v této oblasti pracovat, tak jsem v ní pracoval poměrně mnoho let. Myslím si, že i ty výsledky jsou vidět. To mé přesvědčení spočívá v tom, že pokud necháme romské děti v bytech jedno-, dvoupokojových, kde je sedm lidí, ten nejenom ony, ale žádné jiné děti by nebyly schopny se tam učit. Mimo jiné už ve druhé třídě, možná ani v první, nemají nikoho většinou doma, kdo by jim byl vůbec schopen s látkou poradit. Proto tady musí nastoupit stát, samozřejmě s předškolním vzděláváním, s donucovacími prostředky, protože v celém materiálu je pouze obsaženo to, co by stát měl, plus ty, dovolím si říct, celkem hloupé cíle. Ale stát by měl vytvořit podmínky pro tyto děti, také tím, že donutí rodiče, aby plnili své základní zákonné povinnosti.

To se týká všech rodičů, bez ohledu na barvu pleti či národnost atd., že budou pomáhat vzdělání svým dětem, nebudou jim v tom bránit. Jedna cesta, velmi efektivní, je, aby tyto děti nastupovaly do předškolního vzdělání nejlépe o dva roky dříve, pokud to lze, aby se naučily vůbec česky. Potom, aby všechny úkoly, které mají, zvládaly ve škole. Škola jim to umožnila. Mnozí z nás si pamatují takzvané družiny. Tam se chodilo, když oba dva rodiče byli zaměstnaní, děti z družiny odcházely třeba ve čtyři hodiny. Totéž se dá praktikovat u těchto dětí. Už jsme to zkusili a výsledky jsou enormní, protože pochopitelně průměrná inteligence Romů je stejná jako průměrná inteligence ostatního národa, jenom nemají žádnou jinou příležitost.

Ale těmi deklaracemi, které jsme se tady mohli dočíst, a těmi cíli míříme úplně někam jinam. Tedy Evropa míří úplně někam jinam. Ale hlavně ne k vyřešení. Ono to bolí. Donutit vlastní děti, to každý z nás ví, dělat věci, které se jim dělat nechtějí, donutit mnohdy sami sebe, abychom dělali věci, které dělat máme, měli odpovědnost za svůj život, to není tak jednoduché. K tomu stát musí pomoci. Ale to, na co poukazuji, je, že nejenom náš stát, ale Evropa se stále domnívá, že jenom nabídkou dojde k tomu, že někdo tu velkou nabídku uchopí a změní se. Ale tak to nefunguje. V životě žádného z nás to tak nefunguje. V životě žádného národa to tak nemůže fungovat. Máme svá práva a máme své povinnosti. To jsou věci, na které zapomínáme. U těchto materiálů bychom je přešli bez povšimnutí. Nechali bychom to tak, protože když si to opravdu přečte člověk, který o té problematice něco ví, mávne nad tím rukou a řekne, že to je nesmysl. Jenomže právě proto se tato situace v Evropě neřeší. Chápu, že jsou státy, které díky velkému procentuálnímu zastoupení vyloučených skupin to mají těžké, ale v takové situaci Česká republika ještě není, a proto může udělat podstatně víc než ti, kteří zůstali jenom u proklamací.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, myslím, že paní senátorka Šípová vaši obsáhlou řeč vnímala, ale současně se domnívám, že byla určena i ostatním senátorům. Mým prostřednictvím jsem to takto sdělila. Nyní máme dalšího přihlášeného do rozpravy. To je Alena Dernerová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, všechny zdravím. Já bych se jenom chtěla vyjádřit ke zdravotní péči. Já jsem praktikující dětský neurolog, to víte všichni. Musím říct, že se věnuji svým pacientům, naprosto jedno, ať je jakékoli národnosti, cizinec, Čech, Rom, je to jedno. Pravdou je, že často dochází k insuficientní péči ze strany právě těch Romů, i když v podstatě mají různé podpůrné programy, mají asistenty, mnohdy ani přesto do té ordinace nedorazí. Takže ta péče, chtěla jsem to říci, je všem možná, všem je dána, mají rovný přístup, není v tom žádný rozdíl. Nepozoruji to absolutně, ve své ordinaci se věnuji naprosto všem. Jenom ti, kteří nechtějí přijít, nepřijdou, i přesto, že je tam nějaká asistence.

Navíc se dá říci, že my jsme takovou jednou z vyloučených lokalit v rámci České republiky. Neřeší tuhle situaci stále nikdo, jenom se o tom hovoří, proklamuje se a nic. Já jsem ta, která jezdí opakovaně do Chanova, který máme za rohem, chodím do komunitního centra. Já jsem v kontaktu s panem Nebesařem, má takové hezké jméno, je to takový zlatý člověk, ten se skutečně těm dětem věnuje. Je tam polyfunkční centrum, kde se mohou děti vzdělávat a mohou se i něčím vyučit, ať už zahradníkem, truhlářem apod. Ten zájem byl malý, teď trošku stoupl.

Chodím opakovaně do školy v Chanově. Já si myslím, že tam ti učitelé dělají maximální možnou věc. Chodím se dívat i do škol, kde funguje integrace a asistenti ve třídách. Já to mám z Mostu naprosto zažité a nemyslím si, že by tam docházelo k nějaké zásadní diskriminaci. Vždycky se najde nějaký problém. Ale nemyslím si, i přesto, že ten MUS je tak zatížen, že bychom se těm dětem, těm rodinám nevěnovali.

Co se týká návštěv komunitního centra, paní, která se tam těm dětem věnuje, říká, že oni dělají s nimi úkoly a do 5. třídy jsou schopni děti ovlivnit. Ale od 6. třídy výš už převládá vliv rodiny, která mnohdy opravdu nemá zájem, aby se děti vzdělávaly. Takže zůstávají i přes snahu té společnosti někde na okraji. Bohužel často chybí i ten vzor přímo z té romské komunity. Protože když se podaří někomu dosáhnout vysokoškolského vzdělávání, středoškolského, já, pokud takové dítě mám v ordinaci, nebo chodím do toho komunitního centra, tak je v tom podporuji, aby šly na školu, studovaly, tak se potom do té romské komunity často nevrací.

Takže si myslím, že tady by byly dobré ty pozitivní vzory právě od nich. Nemůžeme si sypat popel na hlavu jako česká společnost. Já si myslím, že toho děláme hodně s ohledem třeba na jiné státy, o kterých mluvil Jirka Čunek. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji paní senátorce a přihlášený je pan předseda výboru Zbyněk Linhart. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zbyněk Linhart:  Hezké odpoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já jsem ani moc vystupovat nechtěl, ale nedá mi to. Když čtu, nebo jenom přelétnu, ty materiály, to je stejné u těchto 30 stránek a podobné další, nebo když někdy se mi dostanou do ruky výstupy různých komisí, subkomisí, agentury atd., ani to nemůžu číst. Protože to je 20 let jedno a to samé. Přitom by stačilo aspoň malou část toho, co tak teoreticky hezky píšeme, vlastně dělat. A to jsou třeba dvě věci, asi základ. Základ je práce a děti a mládež.

Musím říct, že my, město, které má 15 %, jak vy říkáte tady v Praze, Romů, jsme zaměstnávali třeba až 60 lidí. Já jsem s nimi před 30 lety začínal u technických služeb a dodnes se spolu potkáváme. Až na to, že oni nakonec chtějí pracovat, mají někdy specifické přístupy, ale s tím se musí počítat, oni chtějí pracovat, potkávají mě po městě a říkají: „Dej mi nějakou práci, já nechci sedět jenom doma.“ Ale nám úřad práce nedává už 60, ani 50, ani 40, nám dá 5 míst. Ti ostatní jsou schopní a jsou ochotní pracovat, akorát že stát je radši nechá sedět doma na sociálních dávkách. Oni v zásadě nechtějí.

Já nevím, proč tu máme různé úřady, instituce, strategie, já nevím, co všechno, když neděláme ani to minimum. To znamená práce pro lidi, kteří chtějí pracovat. Takže jim radši dáváme sociální dávky.

Druhá věc jsou děti. Jelikož máme ve městě zhruba 15 % Romů, tzn. na základní škole už je to čtvrtina, snažíme se dlouhodobě dělat věci velmi dobře, vstřícně, také když byly problémy na Šluknovsku, jestli si pamatujete, v roce 2011, myslím, všechny ty demonstrace, tak u nás nic takového nebylo. Naopak nám tam pak vozili delegace, americké velvyslance, britské velvyslance a další velvyslance, aby se pochlubili tím, jak to z Prahy řídí. Což v zásadě není vůbec pravda. My bychom potřebovali i v těch věcech pomoct.

Ale moc pomoci se nedočkáme. Když se snažíme dělat ty věci nějak inovativně a dobře, tak se dočkáme toho, že na nás vlétne ombudsmanka a několik let nás tam trápí. K tomu jim asistuje Česká školní inspekce. To tedy musím říct, že posledního rok a půl přestalo, ale když už pomoct, tak potřebujeme opravdovou pomoc. Ne jenom proklamaci, nejenom aktivistům, kteří tam iniciují ty nepořádky a zmar práce jak učitelů, tak těch lidí, kteří se věnují volnočasovým aktivitám, těm dětem ze sociálně vyloučeného prostředí.

Takže by stačilo jenom ty věci občas dělat. Je to práce a výchova. Stačí, kdyby stát tomu nepřekážel. Kdyby, když už utrácí velké peníze za hromady úředníků a hromady agentur a pomocníků, kdyby to dal radši opravdu na to, co je potřeba, v zásadě obcím, protože nikdo jiný to neudělá. S obcemi na tom opravdu spolupracovat. Brát je jako partnery a dělat opravdu aspoň tu práci a vzdělávání a výchovu mladých. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní se s přednostním právem přihlásil pan senátor Jan Horník. Po něm se připraví pan senátor Jiří Dušek.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. V podstatě bych navázal asi na to, co řekl těsně můj předřečník, a což bych také podepsal. Musím předeslat, že jsem vyrůstal v cikánské čtvrti jako dítě po válce. Mimo jiné jsem měl dokonce 2 roky romského poradce. Já jsem možná řekl slovo „cikán“. Ale je to proto, že třeba zrovna tenhle můj poradce mi říkal: „Pane senátore, až budeme spolupracovat, nepoužívejte přede mnou slovo Rom. Já nejsem Rom, já jsem cikán a jsem na to hrdý.“ Takže já jsem trošku navyklý říkat cikán. Takhle to bylo i v mém mládí, když jsem v té cikánské čtvrti vyrůstal.

Když jsem měl dva roky onoho romského poradce, využíval jsem vládní program z Úřadu vlády. Pochopil jsem, že ta naše podstata je úplně někde jinde, než se nám snaží i v rámci Evropy, tu Angličané, tu Němci, radit, jak bychom to měli dělat. Pak pochopíte, že i oni mají problémové skupiny, akorát že se nejmenují Romové. Jsou to jiné problémové skupiny.

Když pak zjistíte, a jezdíte skrz město Jáchymov každý den dvakrát, třikrát, vy tam vidíte na náměstí od malých dětí až po tu nejstarší generaci, dědeček, babička, jak vysedávají na tom náměstí, někde vytáhnou staré křeslo. Vlastně už ty děti odmalička vidí, že oni jsou v tom sociálním systému schopní přežívat a že nemusí chodit ani nikam do práce, tak je to něco odstrašujícího.

Já jsem měl možnost navštívit mnoho rodin v těchto vyloučených lokalitách. Jáchymov má asi 2000 obyvatel, 2800 obyvatel, nějakých 600 až 800 je Romů. Takže, dejme tomu, že to může být čtvrtina. Nápad trestné činnosti je přes 80 % z romské části obyvatelstva. Já si kladu vždycky otázku, proč ten nápad je? Ano, ono tam chybí to vzdělání. On to řekl někdo z mých předřečníků tady. Musí se začít od malých dětí. To udělala svého času Amerika. Bohužel, v těch rodinách oni mají zajeté koleje. Když ty malé děti vidí, že střední generace a ten dědeček s babičkou taky do práce nechodili, to už je 30 let, to si vezměte, že to jsou dneska děti, kterým bylo 5 let, když přišla revoluce, a je jim 35... Oni zjistili, že ten systém je schopen přenést je přes tu dobu, že pracovat ani nemusí. To je to špatné, tady chybí ta výchova. Může to začít jenom od těch malých.

Někdo tady mluvil o té předškolské výchově, tam se musí začít. Ale pak se to musí podvázat také nějakými podmínkami. Ty podmínky jsou třeba v sociálních dávkách. Čili když bude dítě chodit do školy nebo na předškolní výchovu, budeš dostávat i peníze na zbytek rodiny. Jestli se jenom bude dávat a jenom hrozit prstem, tak to nemůže nikdy fungovat.

Já jsem v Jáchymově založil kroužek romské mládeže, nějakých 30 dětí. Nedovedete si představit, jak ty děti byly vděčné, jak fungovaly. Jen, abyste věděli, proč jsme to založili. Protože Lázně Jáchymov si stěžovaly, že jim tam romské děti dělají nepořádek apod. Tak my jsme je stáhli do kulturního domu, lázně na to malinkou přispěly nějakou korunou. Nakonec vyrazili na soutěž do Brna. Čili jsou tyto možnosti, jsou příklady, ale je to od malých dětí.

Všechno ostatní, jestli chcete začít s dětmi v 7. třídě, že by měly jít na střední školu, podle mě je pozdě. Ony mají jiné návyky, ony mají jiné vzory, ony vidí, že to jinak funguje. Je zapotřebí začít od malých dětí. Já bych vás, pane ministře, chtěl požádat, abychom začínali od těch skutečně nejmenších capartů. Ale to také nějakým způsobem podmínit. To znamená, aby skutečně ti rodiče potom i ty děti k tomu vedli. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji panu místopředsedovi. Nyní je přihlášen pan senátor Jiří Dušek a po něm se připraví pan senátor Jan Sobotka. Pane senátore Dušku, máte slovo. Můžete od toho stolku, nebo můžete k řečništi, co je vám milejší.

Senátor Jiří Dušek:  Kolegyně, kolegové, já bych nerad diskutoval strategii integrace Romů, protože s tím nemám žádné zkušenosti. Ale chci upozornit, že v tom materiálu je ještě jiná ožehavá věc. To je sledování a sběr statistických dat ohledně situace Romů. Což si myslím, že je na hraně ústavnosti. Možná dokonce i protiústavní. Už jen takovou malou poznámku, že podle posledního sčítání lidu v roce 2011 se k romské národnosti přihlásilo o něco víc než 13 000 lidí. Ve skutečnosti jich je 10x, možná 20x více. Takže abychom si i na tohle dali pozor, že sběr dat o konkrétních skupinách obyvatel, nevím, jestli si vůbec můžeme dovolit. Tak to je jen taková poznámka na okraj za mě.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji za konkrétní poznámku. Teď má slovo pan senátor Jan Sobotka, prosím.

Senátor Jan Sobotka:  Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře. Já bych jenom využil této chvilky, mám podobný příspěvek jako pan místopředseda Horník. Ale protože v mém regionu na Trutnovsku se vyskytuje tento problém a byl jsem opakovaně atakován, tak bych jenom využil přítomnosti pana ministra a ve zkratce řekl tu situaci, že ve městě Úpice, kde došlo k velkému nárůstu romské komunity, která obsadila centrum, došlo tam asi k 30% nárůstu trestné činnosti, tak ta romská komunita zlikvidovala i školství.

Tzn. tak, jak tady je řečeno, oni nemají z rodiny potřebu chodit do školy. Rodina je neposílá do školy. Opravdu mi bylo sděleno, je to tak, že řešíme generaci analfabetů. To znamená, že jsou to úplně nevzdělané děti, protože do školy vůbec nechodí. Ještě k tomu tu školu, kam chodí normální děti, úplně paralyzují. Takže jsou lokality, kde romská komunita likviduje i normální základní školství.

Pokud nepřijeme opatření, vazbu, nadávky, aby ty děti musely chodit alespoň do té školy, vytváříme generaci Romů analfabetů. Je to dlouhodobý problém. Tak to jsem chtěl jenom říci, děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, ještě je další přihlášený senátor, respektive paní senátorka se přihlásila. Paní senátorko Šípová, prosím, máte slovo. Prosím.

Senátorka Adéla Šípová:  Jenom velice krátce. Já si myslím, že my mrháme lidským potenciálem a že to je velká škoda. My ty problémy budeme muset vyřešit. Nevidím důvod k tomu, abychom se tady pozastavovali nad tím, že někdo sedí někde na gauči, to není podstatné. Ale je potřeba těm lidem pomoct. Je to ekonomická hodnota, kterou my mrháme, pokud se na ty děti nezaměřujeme.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji paní senátorce. Nyní se táži pana ministra, jestli se chce vyjádřit k rozpravě? Jistě také odpoví na položené otázky, myslím, pana senátora Doubravy a paní senátorky Šípové. Děkuji.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za slovo. Samozřejmě že ta pozice, kde jsem tady v zastoupení pana premiéra, je pozice vlády ČR. Ale otázky na mě vznesené se týkaly oblasti školství, tak na ně odpovím.

Co se týká Mikuláše Beka, který upozorňoval na stipendia pro Romy, není to pouze pro vysokoškolské studenty, ale jsou to celková stipendia, tak právě proto, že jsem... Nebo vezmu to více zeširoka. V pozici ministra školství můžete buď, když se podíváte na jakoukoli iniciativu, která v neziskovém sektoru funguje, tak se na ni můžete podívat buď jako na konkurenční a snažit se ve státním aparátu udělat duplikovaný systém, který buď funguje, nebo nefunguje, nebo to můžete brát jako výborný doplněk a synergii, kterou z toho vytěžíte.

Já jsem zastáncem druhé cesty. Vůbec nemám problém s tím, když pak na sociálních sítích, nebo kdekoliv jinde, slyším, jak je možné, že... Teď si doplňte jakoukoli neziskovou organizaci nebo dobrovolnické sdružení, jako je třeba Česko.Digital, se kterým od jara spolupracujeme, těm školám takto pomáhají. Kdo chce, dohledá si informaci, že pomoc je koordinována, že souvisí i s tím, že Národní pedagogický institut, naše přímo řízená organizace, dělá něco.

Česko.Digital, protože je to efektivní, dělá něco dalšího. Ale Člověk v tísni třeba dělá tu terénní práci přímo v rodinách. Dohromady, když k tomu ještě přihodíte 1,3 mld. Kč na počítače pro učitele a do zápůjčního fondu, ten problém postupně řešíte spojenými silami. Jsem zastánce tohoto modelu, v tom konkrétním příkladě, o kterém se bavíme.

Samozřejmě že na stipendia, do stipendijních fondů vysokých škol ministerstvo dává spoustu peněz. Když jsou univerzity lucidnější než ty druhé, tak k tomu ještě přidávají peníze ze své činnosti. Což je případ Masarykovy univerzity v Brně, ale nejenom Masarykovy univerzity v Brně. A ten objem peněz je vysoký. Ale zpátky k tomu, co jsme nakousli, a to je problém teď Romů.

Problémem toho dotačního programu na ministerstvo, nebyl to jediný takový dotační program, bylo, že nebyl čerpán, nikoli že by byl problém někde jinde. Když nečerpáte, můžete samozřejmě automaticky říct, není dostatek Romů, kteří by ho čerpali. Nebo se můžete zamyslet a přijít na to, zeptat se právě třeba v tom fungujícím neziskovém systému, takový pokyn jsem svému náměstkovi dal, aby se pobavil o tom, co jim funguje, jak jim funguje terénní práce, v podstatě jsme se poučili, aby ty věci začaly hrát dohromady.

Takže ano, vím o tom, ten nástroj nebyl úplně funkčním. Mým cílem není vykazovat pouze nástroj, abych někde řekl, že 7 mil. Kč je alokováno někam. Chci, aby ty peníze funkčně pomáhaly tam, kde mají. Pokud jich bude víc a pokud to bude pomáhat větší skupině lidí, tím odpovídám na otázky, které tady padly z širokého pléna.

Takže ano, na tom pracujeme, cílem je opravdu funkční nástroj. Ale ťukl jsem téma, které je důležité, které v podstatě spojuje tu debatu tady, která byla různorodá. Samozřejmě že na jedné straně je cílená podpora státu, ta musí být, je to tak správně, dostupná. Na druhé straně je to o terénní práci, práci s individuální rodinou, jednotlivci, o práci učitelů, to neudělá žádný ministr školství, dokonce, při vší úctě, ani žádný senátor. Jenom v případě, že jako sám, osoba, jde do té rodiny, má ten dopad. Na druhé straně musí být motivace.

Není to ani černé, ani bílé. Je to o tom, že musíte mít z pohledu státu, tu pozici státu tady řešíme, je to o nějakém nabídkovém modelu, o podpoře. Z té druhé strany je to o terénní práci, samozřejmě to, že někdo tu podanou ruku chce vzít. Tolik, možná je to nepopulární pozice, ale myslím si, že hodně odpovídá reálu. Byť v tuto chvíli jsem oba tábory, které se tady chvilku přely, nepotěšil, protože jsem dal zapravdu každému z nich. Takže možná vyvolám debatu, která bude následovat. Ale to podstatné, protože jste se ptali mě jako ministra školství...

Ve vřavě covidové byla schválena Strategie 2030+. Tak jako na jaře tohoto roku v 1. vlně zaniklo to, že po dvouleté práci mých kolegů na změně financování regionálního školství si to sedlo, nebudu říkat jak, ale sedlo si to velmi dobře, bez problémů, což je odpracováno opravdu v těch posledních dvou letech. Díky tomu, že se o rok posunul náběh té reformy, tak to takhle dopadlo. To je vklad do kvality vzdělávání ihned poté, co se vrátíme k více prezenčnímu vzdělávání než distančnímu. Zároveň ve Strategii 2030+ je popsána situace vyrovnávání sociálních nerovností. Je holou pravdou, zvýrazněnou korona krizí, že máme regiony nebo oblasti, kde je přístup k vzdělávání horší. Díky třeba tomu, že jsme do školského zákona dali ad hoc normativ, a díky tomu, že je to skvěle popsáno v té strategii, nejen v té strategii, ale i v implementační kartě, existují a jedna z prvních pěti periodit pro další tři roky je skutečně vyrovnávání sociálních nerovností. Není to jenom o Romech, ale je to obecně o dětech ze sociálně nepodnětného prostředí, protože tam ten progres a ta přidaná hodnota a výměna, že dáte tu podporu a vrátí se to celé zemi, je poměrně vysoká.

Tzn. jsou i konkrétní opatření, která budou cílit na vzdělávání pedagogů, pomoc pedagogům v konkrétních oblastech a zvýšení dostupnosti předškolní a školní péče pro všechny, Romy nevyjímaje. To je podle mého názoru systém, který by mohl být reálnou praktickou odpovědí na ty strategie, respektive na ty pozice, které tady dnes projednáváme. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji panu ministrovi. Vidím, že nikdo se již do rozpravy nehlásí, takže odpovědi asi uspokojily. Já tedy uzavírám rozpravu. Myslím, že pan ministr se teď už nebude chtít vyjádřit, ale poprosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jiří Dušek:  Kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupilo 9 senátorek a senátorů, 2 dokonce dvakrát. A protože nezaznělo nic jiného než doporučení, které vyšlo z výboru pro EU, tak bych si vás dovolil požádat o jeho podporu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji, nyní můžeme přistoupit k hlasování. Já spustím fanfáru, protože debata byla delší.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl pan senátor Jiří Dušek. Tedy to je usnesení výboru pro záležitosti EU k návrhu doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů. V sále je nyní přítomno 67 senátorů, kvórum je 34. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 85 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 vyslovilo pro 52, proti bylo 0, návrh byl přijat. Návrh usnesení, jak už jsem řekla, byl přijat a my děkujeme panu ministrovi a zpravodaji. Na shledanou, pane ministře.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2019

Tisk č. 271

Senátní tisk č. 271. Projednávání tohoto bodu jsme odročili na 26. schůzi Senátu. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se z dnešní schůze omluvil. Za předkladatele tady máme pana místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Solského. Navrhuji proto, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Solského na našem jednání.

Nebudu teď tedy spouštět fanfáru, ale konstatuji, že aktuálně je přítomno v sále 65 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 33. Zahajuji hlasování, prosím, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 86 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 vyslovilo pro 57, proti bylo 0. Návrh byl přijat.

Tuto zprávu jsme obdrželi jako senátní tisk č. 271. Prosím tedy pana místopředsedu, aby nás s výroční zprávou seznámil. Prosím, pane místopředsedo.

Petr Solský:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi tedy, abych omluvil našeho pana předsedu a v jeho zastoupení představil zprávu o činnosti úřadu za rok 2019. Jak už jsem tady zmiňoval v září před některými z vás, našemu úřadu je svěřena oblast celkově ve čtyřech oblastech, tedy oblast ochrany hospodářské soutěže, dozor nad zadáváním veřejných zakázek, dohled nad zneužitím významné tržní síly a rovněž fungujeme jako centrální monitorovací a koordinační orgán pro oblast veřejné podpory.

Na úvod bych stručně zmínil několik statistických údajů. Úřad má za rok 2019 v průměru 235 zaměstnanců, nebo měl, z toho 155 zaměstnanců ve služebních poměru. Celkem úřad provedl 5600 procesních úkonů, vydal přes 1854 rozhodnutí, zahájil 673 správních řízení a uložil celkové pokuty soutěžitelům nebo zadavatelům veřejných zakázek ve výši 560 milionů korun. To je tedy stručně v kostce.

Teď bych se zmínil jednotlivě o těch čtyřech oblastech, které jsou naší klíčovou činností a působností.

Začal bych tedy oblastí hospodářské soutěže, což je ta naše nejdelší a tradiční oblast působnosti. V této oblasti se náš úřad dlouhodobě zaměřuje na zakázané dohody typu „bid rigging“, tedy kartely ve veřejných zakázkách. Stručně řečeno, jde tedy o postihování zakázaných dohod mezi uchazeči o veřejné zakázky. I v roce 2019 jsme v této oblasti aktivně působili, provedli jsme přes 20 místních šetření. Většina z devíti vydaných kartelových rozhodnutí byla právě o potrestání nedovoleného bid riggingu v oblasti veřejných zakázek, tedy zakázaných dohod mezi uchazeči o veřejné zakázky. V té oblasti hospodářské soutěže jako takové jsme celkově vydali 59 prvostupňových rozhodnutí, vedli 53 správních řízení a uložili pokuty v prvním stupni ve výši 107 milionů korun a ve druhém stupni ve výši 338 milionů korun. Jak jsem už zmínil, provedli jsme rovněž 20 neohlášených místních šetření, při kterých jsme zajišťovali důkazy v prostorách soutěžitelů.

Co se týká druhé oblasti, tedy dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, v této oblasti se náš úřad koncentroval právě na maximální rychlost rozhodování, samozřejmě za zaručení všech procesních a kvalitativních práv a záruk uchazečů v řízeních. Tedy v první instanci jsme rozhodovali v průměru ve 30 dnech a druhý stupeň rozkladový našeho úřadu rozhodoval v průměru v 54 dnech správního řízení. Celkově jsme v té oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek v 354 zahájených správních řízeních vydali téměř 1700 věcných a procesních rozhodnutí, přičemž dvě třetiny řízení, které jsme vedli, byly zahájeny na návrh uchazečů. Jedna třetina těch správních řízení, které jsme vedli, byla vedena z moci úřední. Došlo tedy k mírnému poklesu podaných návrhů ze strany uchazečů, ale na druhé straně jsme zahájili více správních řízení ex offo, včetně řízení právě na základě námi provedených správních kontrol. Ve 1999 výrocích náš úřad uložil zadavateli nápravné opatření nebo pokutu. Výše těch pokut byla celkově v oblasti veřejných zakázek přes 11 milionů korun. Ten počet pokut byl podobný jako v tom předchozím roce, ale výše uložených pokut vzrostla téměř o 44 procent.

Co se týká tedy úspěšnosti našeho rozhodování u správních soudů, z těch 739 rozhodnutí úřadu v prvním a ve druhém stupni v oblasti veřejných zakázek se nám podařilo uhájit celkově téměř 98 % našich rozhodnutí. Pouze 2 % rozhodnutí úřadu byla zrušena správními soudy.

Co se týká agendy významné tržní síly, shodou okolností v roce 2019 to bylo 10 let, co byl přijat zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. V této oblasti má tedy úřad působnost jako dozorový orgán právě nad dodržováním tohoto zákona ze strany obchodních řetězců. My jsme v té oblasti byli v roce 2019 také aktivní, vydali jsme několik důležitých rozhodnutí, a to jak ta, která rozhodovala a obsahovala poměrně významné pokuty, tak rovněž rozhodnutí, která obsahovala závazky, kdy tedy ty řetězce nějakou dobrovolnou formou odškodňovaly své dodavatele a zavazovaly se k nápravě toho nedovoleného stavu. Z těch pokut v této oblasti bych zmínil pokutu 164 milionů korun pro společnost REWE a pokutu 46 milionů pro řetězec MAKRO Cash & Carry. Celkově jsme se tedy snažili zejména o to dosáhnout vyvážené dodavatelsko-odběratelské vztahy právě v tom nastavení mezi těmi dodavateli, potravináři a obchodními řetězci.

Co se týká té poslední oblasti, kterou bych tady rád zmínil v tom vystoupení, to je oblast veřejné podpory. Rok 2019 proběhl ve znamení hodnocení efektivity dosavadních pravidel Unie pro veřejnou podporu. Tady jsme se aktivně zapojili do konzultací. Oblast veřejné podpory nabyla na důležitosti zejména v letošním roce, kdy úřad jako koordinační orgán právě s těmi jednotlivými resorty v oblasti covidových podpůrných programů spolupracuje na notifikacích a schvalování těchto jednotlivých covidových podpůrných programů právě u Evropské komise.

Co se týká té oblasti veřejné podpory, rovněž fungujeme jako centrální koordinační orgán právě při podávání notifikací pro veřejnou podporu, ať už jsou to velké státní podniky typu Česká pošta, případně oblast energetiky, kterou jste zde dneska již také odpoledne zmiňovali, tam je celá řada rozhodnutí Evropské komise o veřejné podpoře právě pro ty obnovitelné zdroje.

To je ve stručnosti k činnosti našeho úřadu. Ta brožura vám byla asi dána k dispozici, snažili jsme se ji v letošním roce pojmout tak, aby byla čtená. Je tam i obsažen výčet takových asi nejzajímavějších případů, které náš úřad v této oblasti řešil, takže jsem samozřejmě připraven odpovědět na vaše případné dotazy, které se naší agendy týkají.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo. Prosím, posaďte se zde ke stolku. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 271/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Kratochvíle, ale, jak víme, tak mu skončil mandát. Se zprávou nás proto seznámí pan senátor Jaroslav Větrovský. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že pan předkladatel mi velmi ulehčil tu úlohu suplujícího zpravodaje, protože tady Výroční zprávu o činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2019 velmi detailně představil, takže já nebudu opakovat a nebudu zdržovat. Pouze vás seznámím s 204. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 21. července 2020, kterým tedy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vzít na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na rok 2019. Dále si dovolím pouze předeslat, že na programu Senátu již výroční zpráva byla, a to tedy na 26. schůzi, konané dne 20. srpna 2020, kde bylo přijato usnesení č. 490, ve kterém Senát odročil projednávání do příští schůze Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval případnou rozpravu a zaznamenával případné návrhy, k nimž se pak můžete vyjádřit. Nyní otevírám rozpravu. Ano, první přihlášený je pan senátor Michael Canov. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane zástupce úřadu, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já se teď obracím na vás na všechny, především na nové senátorky a senátory. Jak už tady bylo řečeno, zpráva měla být přednesena na jedné z minulých schůzí ještě ve starém složení. Senát odmítl se touto zprávou zabývat, protože sem nepřišel pan předseda úřadu osobně. Nyní nepřišel též, znovu. To, že bude v úřadu končit, nemění nic na tom, že stále k dnešnímu dni v tom úřadě je. Naši kolegové senátoři, také když proběhly volby, které buď prohráli, nebo už v nich nekandidovali a končili mandát, tak také přišli na poslední schůzi. Tak to je v každém zaměstnání, kdy je člověk na svém místě do posledního dne, co je. Toto považuji od pana předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů za výraz pohrdání Senátem a neuvěřitelné drzosti. V jiných aktivitách je pan předseda do poslední chvíle aktivní, například Libereckému kraji napařil pokutu v rekordní výši, přesahující pokuty v součtu celého roku. Teď sem opět nepřišel. Nezlobte se na mě, já za sebe budu hlasovat proti tomu to vzít byť jen na vědomí, protože to považuji, znovu to opakuji, od pana stále ještě úřadujícího předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za neobyčejnou drzost a pohrdání Senátem. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. My se teď vystřídáme ve vedení schůze.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ještě dovětek? Prosím.

Senátor Michael Canov:  Takže dávám návrh na... Teď nevím, jak to formulovat. Nevzetí na vědomí? Dávám návrh na nevzetí na vědomí.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  To se zrealizuje tak, že nebude vzato na vědomí. Ale beru to jako výzvu kolegům, aby nepodpořili to hlasování. Do rozpravy se nikdo další nehlásí, proto ji končím. Pane navrhovateli, pane místopředsedo, chcete se vyjádřit?

Ne, rozumím. Pane zpravodaji?

Senátor Jaroslav Větrovský:  V obecné rozpravě vystoupil jeden senátor. Asi bychom měli hlasovat o návrhu výborovém, který zní: „Vzít zprávu na vědomí.“ Každý, nechť se zachová podle svého uvážení.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, děkuji. Spustím znělku.

V sále je momentálně registrováno 66 senátorek a senátorů. Kvórum je 33. Budeme hlasovat o výborovém návrhu vzít na vědomí. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 87, kvórum 34, pro 25, návrh nebyl přijat. Tím ukončujeme projednávání tohoto bodu. Děkujeme panu místopředsedovi za jeho účast a loučíme se s ním.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, a to je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 299

Tento návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 299. Návrh uvede navrhovatelka, paní senátorka Horská. Prosím, paní kolegyně.

Senátorka Miluše Horská:  Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Předstupuji před vás s informací o mém návrhu zákona...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Kolegové, prosím vás, utišme se. Chovejme se slušně. Slovo má paní senátorka Horská.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji. Předstupuji před vás s informací o mém návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Jak jsem vám již sdělila, nechci měnit ani přidávat státní svátky, ale mířím na zavedení nového významného dne. 24. červen. Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Důvody, které mě vedly k tomuto kroku, jsou jednak to, že mě v této věci oslovili sami přeživší včetně přeživších z Ležáků. Společně s nimi cítím, že ostatní obce a sídla nemáme tak silně v povědomí jako Lidice. Přitom i tam se bestiálně vraždilo. Na tyto vesnice a sídla s podobným osudem se dosud vzpomíná pouze na regionální či lokální úrovni, což bych chtěla touto novelou změnit. Dále vidím, že obecně klesá zájem o historii, že chceme více žít přítomností a že nevidíme, že právě z historie bychom se měli poučit, ale také ji poznat. Z toho, co se odehrálo v obcích jako Lidice, Ležáky, ale například Vařákovy Paseky, Zákřov, Javoříčko nebo Leskovice, bychom měli jasně vyvodit to, že se nic podobného nesmí opakovat. V neposlední řadě mě k podání novely vedla i osobní zkušenost. Ležáky pravidelně navštěvuji, jsem v úzkém kontaktu například s Jarmilou Doležalovou, je to dcera jedné ze dvou sester Šťulíkových, které jako děti jediné přežily ležáckou tragédii, ale také s dalšími. Podporuji tam různé vzdělávací a osvětové aktivity včetně výstav a školských projektů.

Na 24. červen cílím proto, že obec Ležáky byla vypálena právě v tento den roku 1942 v rámci odvetných opatření za atentát na Heydricha. Jde patrně o druhou nejvíce známou obec, a proto jsem usoudila, že bychom měli symbolicky v tento den vzpomenout i na další místa, která se stala obětí nacistické brutality. Za mou iniciativu se také postavil jednak ředitel ÚSTR, Zdeněk Hazdra, také ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, profesor Miroslav Vaněk. Jejich podpůrné dopisy jsem vám již zaslala.

Ještě mi dovolte pár informací. Šlo by o 16. významný den, tedy pouze o pracovní den. Účinnost navrhuji co nejdříve, konkrétně na 1. leden 2021, ale uvidíme, jaký osud této novely bude. Spolu s návrhem senátního návrhu zákona je žádána Poslanecká sněmovna o takzvané zrychlené projednání, tedy jeho schválení již v prvém čtení podle § 90 odstavce 2 sněmovního jednacího řádu.

Kolegyně, kolegové, apeluji na vás s ohledem na to, že připomínat si zmíněné události formou zákonem stanoveného významného dne uctí opomíjené oběti a napomůže k udržování lepšího povědomí o rozsahu a o podobě násilností, jimž byla česká společnost v průběhu druhé světové války vystavena. Ubývá nám pamětníků, přímých účastníků i rodinných příslušníků, kultivace naší historické paměti je proto již hlavně na dalších generacích, tedy i na nás. Beru to proto i jako svůj krok k tomuto procesu. Jak se asi dozvíte od paní zpravodajky, je k této mé iniciativě i kladné stanovisko výboru, což mě samozřejmě velmi těší. Chci vás proto, milé kolegyně, kolegové, požádat o podporu tohoto mého návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní navrhovatelko. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako výbor garanční a jediný. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jaromíra Vítková. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk 299/1. Nyní prosím paní senátorku, aby vystoupila se svou zpravodajskou zprávou.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři. Návrh zákona senátorky Horské, který nám byl představen, navrhuje zavést jako významný den 24. červen, a to jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V současné době kalendář obsahuje 15 významných dnů. Oficiálně si připomínáme pouze obec Lidice formou významného dne, a to 10. června. Vyhlazení obce Lidice. Druhá nejznámější obec s tragickou událostí jsou Ležáky. Byla vypálena 24. června 1942. Jak bylo řečeno, podobný osud zasáhl i více obcí a osad. Bohužel k násilí docházelo i v dalších místech na našem území a během celé druhé světové války. Důležité je vzpomínat a připomínat mladé generaci tyto události, které velice ovlivnily historický vývoj celé země. Uctít oběti a připomínat si dobu, ve které žili naši předkové, je velice důležitou součástí naší kultury. Proto stanovení významného dne 24. června jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace je důležitý symbolický akt, který podporuji.

Tento tisk byl předložen Senátu dne 3. srpna letošního roku. Senát zařadil tisk na svou schůzi, a to 26. Projednal jej 20. srpna a přikázal tisk výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako výboru garančnímu. Výbor tisk projednal 13. října letošního roku. Jak bylo sděleno, jednání se zúčastnil osobně pan magistr Hazdra, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, a jeho stanovisko bylo doporučující, stejně tak jako písemné stanovisko Ústavu pro soudobé dějiny.

Výbor tisk projednal a přijal následující usnesení:

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh senátního zákona,

II. určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátorku Jaromíru Vítkovou,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Horník, prosím.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní předkladatelko, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, v podstatě zopakuji to, co jsem asi tady řekl při prvním čtení. Mě hrozně moc mrzí, že předkladatelé, nebo paní předkladatelka se soustředila pouze na některé obce, které byly samozřejmě drasticky vyhlazeny, ale když jsem se na to ptal, údajně historici říkali, že se jednalo o okupaci. Já jenom chci upozornit, že jsme zažili další okupaci, já osobně a asi většina z vás 21. srpna roku 1968, která končila až teprve příchodem 17. listopadu a pak těch pořádků, které vznikly... Když se teprve podařilo panu Kocábovi a dalším sovětskou armádu odsud z Československa a z České republiky potom dostat pryč. Samozřejmě... Počkám, až si to pánové dopovídají.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Kolegové, prosím vás, opravdu ustupte někam do kuloárů se svými debatami. Prosím, pane místopředsedo, pokračujte.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. Těch křivd ale ve skutečnosti bylo o hodně více. To byly křivdy, které byly spáchané na celých sídlech v rámci takzvané kolektivizace, kdy byly rodiny nuceny opustit svá sídla. To bylo už úplně jedno, jestli to bylo z důvodu výstavby fabriky nebo z důvodu nějaké stavby přehrady apod. Úmyslně nezmiňuji vysídlení německého obyvatelstva, to je přece jenom trochu asi něco jiného. Chci jenom upozornit předkladatele, měli jsme tady dvě okupace, jedna byla ta okupace německá, ta druhá potom byla okupace Sovětským svazem a spřátelených armád, paradoxně dokonce těch, kteří prohráli druhou světovou válku, o které tady teď mluvíme, kteří nás znova okupovali. Pamatuji si je velmi dobře, jejich auta s bílými čárami, s modrými přilbami, jeli na Karlovarsko přes Krušné hory. Tyto spřátelené armády nás okupovaly. Bylo to skutečně až do 17. listopadu 1989 a ještě chvíli poté. Já si dovolím tady historikům trochu oponovat v tom smyslu, okupace jako okupace. Naštěstí to neskončilo tím, že vyvražďovali v tom pravém slova smyslu a vypalovali ty obce, ale tak jak strádali někteří obyvatelé těch původních sídel, bylo to o trochu menší strádání, ale bylo to taky. Mě právě mrzí, že jsme to nebyli schopni uchopit do jednoho významného dne, ale... To jsem potřeboval říct. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní prosím paní senátorku Vítkovou.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Danou problematikou jsme se zabývali na výboru pro vzdělávání také. Tato oblast padla, že je třeba řešit i problematiku tohoto období. Nicméně názor historiků je, že tyto věci se nemají slučovat. Toto je vyloženě oblast a období druhé světové války, kdežto zmiňovaná problematika je samozřejmě také tragická, také je potřeba ji uchopit, ale mimo tuto záležitost. Shodl se na tom jak výbor, tak i pan ředitel Hazdra. Nebo, lépe řečeno, pan ředitel toto zdůvodňoval.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Hlásí se paní senátorka Horská.

Senátorka Miluše Horská:  Mě možná mrzí, že pan místopředseda Horník nepřišel na ten výbor, protože já ty historiky jsem tam zvala kvůli němu. Když jsme to projednávali tady v prvním čtení, tak se zmínil zase k tématu vysídlování obcí, také závažného tématu, teď připomíná další závažná témata. Já myslím, že to je všechno v pořádku, ale každá ta kapitola si zasluhuje to své. Je opravdu potřeba se na to podívat s historiky, potom to zasadit do toho kontextu, který my jsme tedy zodpovědně udělali a řídili jsme se těmi pravidly, aby to bylo v pořádku. Takže já myslím, že nic nebrání komukoli z nás tady zkusit odpracovat jiné téma. Myslím, že ho všichni rádi podpoříme, protože těch bílých míst naší historie je poměrně dost. Pokud tu historii neznáme, já s tím souhlasím, tak pak se nám těžko žije v přítomnosti a bude se žít i hůř těm budoucím generacím. Takže já to podtrhuji, ale tady jsme se takto nechali vést a takto jsme vám to předložili. Znovu poprosím o podporu, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Ještě jednou pan senátor Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já tento významný den vůbec nezpochybňuji, ale prostřednictvím pana předsedajícího se ohrazuji proti tomu, že údajně byli historici pozváni na můj popud a že já jsem se toho nezúčastnil. Zaprvé jsem o tom ani nevěděl. Že to bylo konkrétně kvůli mně, to si myslím, že nebylo, protože jinak byste mě, paní předsedkyně sociálního výboru, na to asi upozornila. Já bych se určitě dostavil. Takže to je všechno, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Já doufám, že tuto výměnu ukončíme... Ale ne, doufal jsem marně. Paní senátorko.

Senátorka Miluše Horská:  Jenom technická. Projednával to výbor, takže když někdo sleduje tisk, který chce měnit, předpokládám, že si to dosleduje. To bylo, aby se ty informace dostaly tam, kam mají.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Zejména pro nové senátory to beru jako školení v procedurách. Protože se nikdo další nehlásí, tuto rozpravu, současně s její naučnou částí, končím. Poprosím paní navrhovatelku. Pane kolego, prosím, už to nechte... To si řeknete později. Prosím paní navrhovatelku, zda chce se vyjádřit k rozpravě? Ne. Paní zpravodajku?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Nehlásila se ještě paní kolegyně?

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ne, já jsem rozpravu uzavřel, když tam nebyl nikdo. Tak se omlouvám paní kolegyni Němcové, ale bylo to už po čase. Paní zpravodajko?

Senátorka Jaromíra Vítková:  V proběhlé diskuzi vystoupili tři řečníci, z toho dva dvakrát.

Vzhledem k tomu, že nepadl žádný jiný návrh, tak bych doplnila ještě usnesení, které v této chvíli je obdobné jako usnesení výboru, o bod, kdy Senát navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila souhlas již k prvnímu čtení. Dále bod III zaprvé pověřuje předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním, postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání, a v bodě III odst. 2 senátory, které musíme navrhnout, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Spustím znělku.

Ještě se zeptám, paní senátorko, navrhujete, abychom hlasovali o tom usnesení jako o celku? To by znamenalo, že bychom museli doplnit jména, ale legislativa naznačuje, že ne... Dobře, takže v tom případě se toho ujmu a budeme hlasovat o jednotlivých bodech, čili prvním bodem bude naše vyjádření k návrhu schválit tento návrh zákona. Spouštím hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO, kdo je proti, stiskněte tlačítko NE, v obou případech zvedněte ruku.

V sále je 67 senátorek a senátorů, kvórum 34. Hlasování č. 88, pro 60, návrh byl přijat.

Nyní budeme tedy hlasovat o návrhu Poslanecké sněmovny, aby projednala tento návrh již v prvním čtení. Spouštím hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO, zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování č. 89, při kvóru 34, pro 60. Návrh byl přijat.

Nyní tedy k pověření. Máte nějaké návrhy, paní navrhovatelko, zpravodajko? Předpokládám, že vy sama, paní zpravodajka a třetí osobu? Promiňte, koho ukazujete? Osvědčilo se nám mít raději tři lidi, takže je zde někdo, kdo by se toho ujal? Není, tak to nebudeme samozřejmě dále vymáhat. V tom případě budeme pověřovat senátorky Horskou a Vítkovou, aby tento návrh odůvodnily v Poslanecké sněmovně. Spouštím hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 90, kvórum 34, pro 57. Návrh byl přijat. Gratuluji, paní kolegyně.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Chci moc poděkovat.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Můžeme ukončit tento bod a přistoupit k dalšímu, kterým je, doufám, že se nepletu,

 

Vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů

V § 42 odst. 1 se uvádí, že každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo soubor otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Usnesení výborů, které zřídily své podvýbory, vám byla rozdána na lavice. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ve svém usnesení č. 4 ze dne 11. listopadu 2020 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením podvýboru pro sport, promiňte, výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Prosím pana senátora Drahoše, aby nás s tímto usnesením seznámil, ale pan senátor se omluvil. Takže seznámí nás někdo jiný? Potřebujeme seznámit? V podstatě jsem to přečetl. Dobře. Poděkujeme výboru pro vzdělávání a nyní s dovolením výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve svém usnesení č. 4 ze dne 11. listopadu 2020 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením podvýboru pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém a ochranu soukromí tohoto výboru. Poprosím pana předsedu výboru, pana senátora Fischera, aby nás s tímto usnesením seznámil, je-li k tomu co dodat.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milí kolegové. Náš výbor, tedy výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 1. schůzi 11. listopadu přijal 4. usnesení, jímž zřídil podvýbor pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém a ochranu soukromí. Výbor se rozhodl zřídit tento podvýbor, přijal usnesení, v němž volil členy podvýboru, a sice Raduana Nwelatiho, Jiřího Voseckého, Václava Lásku, Zdeňka Nytru, Patrika Kunčara, Miroslava Adámka a Petra Štěpánka, předsedou zvolil pana senátora Raduana Nwelatiho. Zároveň jsme schválili statut podvýboru, který, jak název napovídá, se bude věnovat vnitřní bezpečnosti. Začali jsme již pracovat na organickém rozdělení kompetencí a plánů akcí, těšíme se na to, že vznik tohoto podvýboru pomůže právě s agendou vnitřní bezpečnosti, integrovaného záchranného systému a ochrany soukromí, aby se jí Senát mohl věnovat ve větším detailu. Tolik snad obecně. Děkujeme za podporu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Upozorňuji průběžně senátory, že mají všechny tyto podklady na stole včetně zaměření příslušných podvýborů. Pokračujeme. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve svém usnesení č. 4 ze dne 11. listopadu 2020 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením podvýboru pro regiony v transformaci tohoto výboru. Prosím pana senátora Zbyňka Linharta, aby nás s tímto usnesením seznámil, chce-li?

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na svém jednání 11. listopadu přijal usnesení č. 4, kterým rozhodl zřídit podvýbor pro regiony v transformaci, zvolil členy podvýboru, a to senátory Miroslava Balatku, Jiřího Cieńciału, Hynka Hanzu, Marka Hilšera, Jana Horníka, Zbyňka Linharta, Herberta Paveru, Miroslava Plevného, Přemysla Rabase, Petra Víchu. Zvolil předsedou tohoto podvýboru senátora Miroslava Balatku a schválil statut tohoto podvýboru. Jenom bych mohl doplnit, že s panem předsedou podvýboru jsme se právě domlouvali na první schůzi, která by měla proběhnout 9. prosince, a zahájit tak činnost tohoto podvýboru. Tolik za mě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo, prosím další podvýbor, a sice výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve svých usneseních č. 5 a 6 ze dne 11. listopadu 2020 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením podvýboru pro energetiku a dopravu a podvýboru pro zemědělství výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Prosím pana senátora Vladislava Vilímce, aby nás s těmito usneseními seznámil.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Na první schůzi výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal 5. a 6. usnesení, jak jste již uvedl. Pátým usnesením zřídil podvýbor pro energetiku a dopravu, zvolil ve veřejném hlasování předsedkyní podvýboru senátorku Hanu Žákovou, schválil statut podvýboru, který je přílohou tohoto usnesení. Podvýbor se bude zabývat problematikou vyplývající z názvu, tzn. energetikou a dopravou.

Přijal také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, přijal také na první schůzi 6. usnesení, kterým zřídil podvýbor pro zemědělství, zvolil ve veřejném hlasování předsedou podvýboru senátora Petra Šilara a schválil statut podvýboru, který je přílohou tohoto usnesení.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. A konečně... Organizační výbor ve svém usnesení č. 4 ze dne 13. listopadu 2020 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením podvýboru pro státní vyznamenání organizačního výboru. Prosím pana místopředsedu Růžičku, aby nás s tímto usnesením seznámil.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Vážené paní senátorky, páni senátoři. Rád bych vás požádal o souhlas s návrhem na řízení podvýboru organizačního výboru pro státní vyznamenání a volbu jeho členů.

Organizační výbor

I. zřizuje podle § 42 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu podvýbor organizačního výboru pro státní vyznamenání,

II. stanoví počet členů podvýboru na 11, s tím, že podvýbor bude mít za klub ODS a TOP 4 členy, Starostové a nezávislí 3 členové, KDU-ČSL a nezávislí 3 členové, ProRegion jeden člen,

III. doporučuje Senátu vyslovit se zřízením podvýboru souhlas,

IV. volí členy podvýboru tyto senátorky a senátory: Miroslavu Němcovou, Jiřího Oberfalzera, Jana Tecla, Miloše Vystrčila, Jiřího Drahoše, Jana Horníka, Jiřího Růžičku, Miluši Horskou, Lumíra Kantora, Jitku Seitlovou, Miroslava Adámka,

V. volí předsedou podvýboru předsedu Senátu Miloše Vystrčila,

VI. pověřuje místopředsedu Senátu Jiřího Růžičku, aby tento návrh přednesl a odůvodnil na schůzi Senátu,

VII. ukládá podvýboru organizačního výboru pro státní vyznamenání předložit organizačnímu výboru svůj statut v termínu do 31. ledna 2021.

Děkuji za případnou podporu při zřízení tohoto podvýboru.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane místopředsedo, otevírám rozpravu k tomuto návrhu, ke všem návrhům, které zde zazněly. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Můžeme přistoupit k hlasování. Spustím znělku. Přečtu vám usnesení.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení. Senát souhlasí se zřízením podvýboru pro energetiku a dopravu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, podvýboru pro regiony v transformaci výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, podvýboru pro sport výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, podvýboru pro státní vyznamenání organizačního výboru, podvýboru pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém a ochranu soukromí výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a podvýboru pro zemědělství výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Spouštím hlasování. V sále je 66 senátorek a senátorů, kvórum 34. Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO, kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 91, kvórum 34, pro 60, návrh byl přijat. Ukončuji tedy projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 1

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 1. Poprosím pana ministra zdravotnictví Jana Blatného, kterého mezi námi vítám, aby nás s návrhem seznámil. Prosím, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde představil operativně připravený návrh zákona, jímž se stanoví právní rámec pro úhradu tzv. point of care antigenních testů prováděných za účelem stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. Tento návrh je předkládán s ohledem na mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, která stanoví vybraným poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb povinnost provádět preventivní vyšetření pomocí těchto testů u svých zaměstnanců a pacientů, resp. klientů.

Vzhledem k množství testů, které mají být na základě přijatých mimořádných opatření pořízeny a distribuovány poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb, je nezbytné nastavit efektivní způsob úhradového mechanismu. S ohledem na potřebu rychlého řešení se jako nejvhodnější jeví přímá úhrada distributorovi, který antigenní testy nakoupí a následně distribuuje.

Je proto navrhováno, aby do ustanovení § 17 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění byl pro účely úhrady doplněn případ, kdy zdravotní pojišťovna na základě uzavřené smlouvy s osobou oprávněnou k distribuci zdravotnických prostředků hradí této osobě antigenní testy a jejich distribuci za účelem zajištění nároku pojištěnců. Jako samozřejmost pro úhradu daných testů vnímám splnění potřebných parametrů, ať už se to týká jejich certifikace či citlivosti.

V této souvislosti je vhodné upozornit na to, že provádění daných testů je již nyní hrazenou službou na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění, který mezi hrazené služby řadí vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním nemocem. Pokud by tedy například poskytovatelé sociálních služeb v rámci co nejrychlejší reakce na opatření proti zmíněnému viru sami nakoupili testy splňující příslušné parametry, měli by jim být ze strany zdravotních pojišťoven příslušné testy uhrazeny. Předložený návrh zákona je tedy opravdu pouze o nastavení takového způsobu úhradového mechanismu, který bude z hlediska zajištění proplacení množství testů, které se mají provést, co nejefektivnější. Jsem si vědom komplikované situace u některých poskytovatelů sociálních služeb, kteří dosud neměli zkušenost s vykazováním zdravotním pojišťovnám. Vzhledem k tomu, že test je dodáván za účelem provedení zdravotní péče, je ale řádné vykázání odpovídajícího výkonu nezbytné, jinak by totiž z prostředků veřejného zdravotního pojištění nemohl být uhrazen.

Zjednodušení běžného vykazování jsme intenzivně řešili se zdravotními pojišťovnami, obdržel jsem příslib spočívající v ad hoc řešení. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR zřídí pro tyto poskytovatele, kteří nemohou vykazovat standardní cestou, na svých stránkách webové rozhraní, jehož prostřednictvím bude možno provedení testů jednoduše vykázat. Tato funkcionalita by měla být k dispozici během několika dnů a po jejím spuštění ji mohou dotčení poskytovatelé využít i pro testy, které byly provedeny dosud, tedy zpětně. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny rovněž přislíbily zajištění obdobného řešení, nicméně v současné době zkoumají technickou připravenost svých informačních systémů.

V případě, kdy by elektronický postup u některé z nich nebyl možný, budou akceptovat i zvyklý papírový doklad na předepsaném tiskopise, na který jsou zvyklí. V případě jakýchkoli problémů je poté možné obracet se přímo na danou zdravotní pojišťovnu.

Navržená právní úprava sama přímo nemá dopady do veřejných rozpočtů, neboť pouze technicky upravuje mechanismus úhrady za zajištění antigenních testů a jejich distribuce. Dopad do systému veřejného zdravotního pojištění pak plyne ze samotné potřeby zajištění antigenních testů pro účely naplnění mimořádného opatření k předcházení šíření onemocnění koronavirem u vybraných poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb.

Návrh byl již posouzen třemi senátními výbory, a to výborem ústavně-právním, sociálním a zdravotním. Z projednávání návrhu těmito výbory lze shrnout, že výbor ústavně-právní přijal k návrhu souhlasné stanovisko, ostatní výbory k návrhu žádné stanovisko nepřijaly.

Na závěr mi dovolte zdůraznit, že předložený návrh nemůže být omezen pouze na dobu nouzového stavu, neboť vykázání provedeného testu, následně konečně i zaúčtování s distributorem a faktická úhrada, proběhne s téměř stoprocentní jistotou až po ukončení nouzového stavu. Tedy omezení nouzovým stavem by neumožnilo úhradu antigenních testů navrhovaným způsobem vůbec provést.

Na tomto místě je vhodné zmínit, že dané testování vyplývá z mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a tedy neodvisí od nouzového stavu vyhlášeného podle krizového zákona.

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, řešení nastalé situace je nezbytné přijmout co nejdříve, neboť mimořádná opatření k testování klientů a zaměstnanců jsou již účinná. Proto se také navrhuje přijmout tento zákon ve stavu legislativní nouze. Dovoluji si vás tedy zdvořile požádat o podporu tohoto materiálu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro sociální politiku, záznam z jednání byl rozdán jako senátní tisk č. 1/3. Zpravodajkou byla stanovena senátorka Jitka Chalánková. Senátní tisk projednal také ústavně-právní výbor. Přijal k tisku usnesení, které máte jako senátní tisk č. 1/2, zpravodajem výboru je určen senátor Tomáš Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví. Záznam z jednání byl rozdán jako senátní tisk č. 1/1 a zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Kantor. Toho tedy prosím o jeho zpravodajskou zprávu.

Senátor Lumír Kantor:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Po úvodu pana ministra, který byl poměrně výrazně podrobný, si dovolím k celé věci promluvit jenom už ohledně legislativního procesu. Návrh zákona předložila sněmovně vláda dne 9. listopadu. Potom bylo rozhodnuto, že to bude projednáno ve zkráceném jednání, s vynecháním 1. čtení, a byl přikázán návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Ten to projednal, vedla se podrobná rozprava a bylo doporučeno s vládním návrhem zákona vyslovit souhlas. Sněmovna 12. listopadu shledala důvody pro projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání a návrh zákona projednala. To vše se odehrálo 12. listopadu 2020, kdy nebyly podány žádné pozměňovací návrhy. V 3. čtení pak bylo schváleno.

Z přítomných 90 poslanců pro návrh zákona hlasovalo 66 poslanců, proti byl 1. Náš výbor projednal tuto materii, v podstatě s tím výsledkem, že bylo přijato usnesení. Byl proveden záznam z toho, že výbor v bodě 1 nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o návrhu předložený návrh zákona schválit, ze 6 přítomných senátorů hlasovali 3 pro, 1 byl proti a 2 se zdrželi. Takže návrh nebyl schválen. Zpravodajem výboru jsem byl určen já a předseda výboru Roman Kraus byl pověřen, aby záznam o hlasování předložil předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní senátorka Chalánková? Prosím.

Senátorka Jitka Chalánková:  Ano, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dovolte, abych vás seznámila se záznamem z 2. schůze senátního výboru pro sociální politiku, konané dne 18. listopadu 2020. K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako senátní tisk č. 1.

Po úvodním slově zástupce předkladatele, pana doktora Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví, po zpravodajské zprávě senátorky Jitky Chalánkové a po rozpravě výbor

I. nepřijal žádné usnesení; při hlasování o návrhu předložený návrh zákona zamítnout, z 9 senátorů hlasoval pro 1, 0 proti a 8 se zdrželo, návrh nebyl schválen,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Jitku Chalánkovou, tedy mě,

III. pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby tento záznam předložila předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Také pana senátora Goláně se ptám, zda chce vystoupit. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající, za slovo. Ústavně-právní výbor projednal na své 2. schůzi tento senátní tisk č. 1. Zjistili jsme, že tento senátní tisk je v souladu s platnou legislativou i s ústavním pořádkem České republiky. Toto jsme konzultovali i s naším legislativním odborem.

Tato materie je zaměřená pouze na novelizaci jednoho paragrafu, jednoho písmene, jen dodám, písmene e) v § 17. Umožňuje dvě varianty. Buď si poskytovatelé služby, kteří jsou nuceni mimořádným opatřením provádět plošné testování sami zažádají u zdravotních pojišťoven o proplacení, nebo tento zákon umožňuje i druhou možnost. Že v rámci distributora, který bude centrálně placený ze zdravotního pojištění, si zažádají zdarma o antigenní testy. Nic víc v tom zákoně není.

Z hlediska omezení účinnosti je tento zákon omezen tím mimořádným opatřením. To znamená, že v okamžiku, kdy mimořádné opatření přestane platit, přestává platit v podstatě i toto ustanovení. Může být aktivováno znovu při každém dalším mimořádném opatření.

Takže ústavně-právní výbor přijal následující usnesení.

Výbor

I. doporučuje Senátu PČR návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Goláně,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107, aby se Senát tímto návrhem nezabýval? Nevidím takový návrh, a proto otevírám obecnou rozpravu, do níž se hlásí senátor Zbyněk Linhart.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já bych měl jenom jednu poznámku, respektive tři otázky v jedné. Pokud tomu dobře rozumím, ten nákup, distribuce, to už probíhá v těchto dnech. Nebo to už běží. Což ale není podstatné možná pro tu otázku. Já bych se chtěl zeptat: Je už jasné, kdo dělá ten centrální nákup, která firma ty testy dodává? V tom případě zadruhé, jestli víme jako stát, když nakupujeme tímto způsobem, kdo je vlastníkem té společnosti? Potom bych měl dotaz, jaký je to objem peněz? Teď v této době, případně, co se předpokládá, ještě případně další nákupy. Tak jen, abychom měli představu, o jaké finance jde. Tak bych poprosil o odpovědi. Předsedajícího bych poprosil, aby ještě před ukončením obecné rozpravy pan ministr mohl odpovědět, abychom se případně mohli do rozpravy ještě přihlásit.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, rozumím vašemu přání, pane kolego. Počkáme, jestli zazní nějaké další dotazy, poprosíme pana ministra, aby před ukončením rozpravy... Chtěl? Tak prosím, může, samozřejmě.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji za dotaz. Distribuce v současné době už probíhá a začala probíhat na základě právní úpravy, která byla provedena ad hoc, která předpokládala, že se museli na smluvních podmínkách dohodnout všichni partneři, což byly všechny pojišťovny, nejenom Všeobecná zdravotní, ale i všechny ostatní, a distributor, plus ten, kdo první várku testů dodával.

Právě proto, že to byla procedura, která byla velice složitá, byla sice provedena legálně, ale způsobem, který vedl k poměrně výraznému zpoždění, koneckonců je to i medializováno poměrně hodně, tak je, toto je výsledek této snahy, potřeba upravit to nějakou formou, která zamezí těmto zdržením, která mohou v principu ohrožovat i zdraví osob do budoucna. To je meritum tohoto zákona, tak, jak byl připraven.

Když se zvažovalo, kdo by měl být, nebo spíše, kdo by mohl být distributorem v současné době, na doporučení všech zdravotních pojišťoven právě z toho důvodu, že nemůžeme a nechceme prioritizovat klienty jakékoli zdravotní pojišťovny, byla zvolena společnost Avenier. Ta jako jediná má z minulosti vysoutěženy smlouvy o spolupráci a o distribuci se všemi zdravotními pojišťovnami. Já samozřejmě vím, že se jedná o společnost, která má určitou historii, toto rozhodnutí může být nějakým způsobem zpochybňováno, ale vězte, že důvod je pouze ten, o kterém jsem mluvil. A že do budoucna je možno, ta norma, o které se nyní bavíme, to umožňuje, vysoutěžit případně jiného distributora. Umožňuje také, a tak se i stane, zapojení jakýchkoli dalších dodavatelů těchto testů. Tím se dostávám i ke konci vaší otázky.

V současné době v České republice byly takto nakoupeny zhruba 2 miliony testů. Předpokládá se celkový počet, který by pravděpodobně mohl dosáhnout až hodnot kolem 10 milionů testů. Jedná se ale o horizont spíše měsíců a delší doby. Jak jsem řekl, tam je větší počet dodavatelů, kteří se do toho budou zapojovat. Cena jednoho testu se v současné době pohybuje kolem 120 Kč. Z toho lze odvodit, o jaké finanční částky se jedná.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane navrhovateli, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan kolega Adámek.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Jsem moc rád, že my jsme se včera na sociálním výboru věnovali podrobně této problematice z toho odborného hlediska. Děkuji i za odpovědi panu ministrovi, které jsme včera deklarovali, upozorňovali jsme ho na určité nesrovnalosti, které tam jsou. Ale ta odpověď mě uspokojila jenom částečně. A hned vysvětlím proč.

V té důvodové zprávě bylo řečeno a nějakým způsobem deklarováno, že jde především o rychlost dodání testů směrem k poskytovatelům sociálních služeb. V současné chvíli, dneska jsem si to ještě ověřoval, nejsou zazásobeni ještě všichni poskytovatelé sociálních služeb. To znamená, již je tam určité prodlení, takže by mě zajímalo, pane ministře, jestli si tuhle situaci nějakým způsobem vyhodnocujete, hlídáte a kdy případně máte konečné datum, kdy by všichni poskytovatelé měli být zazásobeni a plnit si ty povinnosti, které jim byly uložené. To znamená, od určitého data jsou povinni testovat v určitém časovém horizontu.

Potom v rámci důvodové zprávy a toho, jak to bylo podáno, prioritou bylo snížení administrativní zátěže. Protože pokud by to mělo být všechno přeneseno na poskytovatele, tzn. nákup testů i případné následné testování, tak by to bylo logisticky složité.

My jsme pomohli poskytovatelům tím, že jsme jim testy dodali. Nicméně nepomohli jsme jim v tom, že oni jsou povinni nějakým způsobem vykazovat směrem ke zdravotním pojišťovnám úkony, tzn. ty stěry, abych byl konkrétní. To je i v případech, kdy se poskytovatel domluví se svým smluvním závodním lékařem, jiným zdravotnickým zařízením, které souhlasí s tím, že ty stěry bude podávat. Nemůže to vykazovat to zdravotnické zařízení, ten smluvní lékař, ale musí to vykazovat ten poskytovatel.

Jsou určití poskytovatelé, kteří jsou na toto zvyklí. Jsou to většinou poskytovatelé pobytových zařízení, kteří mají registrovanou zdravotní službu. Někde je to i u poskytovatelů terénních služeb. Ale pak je velká část i poskytovatelů terénních služeb, kteří nemají registrovanou zdravotní službu. Tohle jim působí komplikace. Pokud bych to měl shrnout, tak to jsou náklady za pořízení softwaru, kde musí vytvořit určitou datovou stopu, se kterou by měli komunikovat k té smluvní pojišťovně. Pak je samozřejmě i několik smluvních pojišťoven, nejen VZP, ale všechny ostatní, jak směrem k zaměstnancům, tak směrem ke klientům. Tzn. je tam náročnost nejenom finanční, personální, ale i časová.

Připadá mi to nepřiměřené vzhledem k tomu, v jaké situaci jsou poskytovatelé terénních služeb, co se týká i přetíženosti zaměstnanců a dalších. Samozřejmě nechci tady polemizovat nad těmi usneseními, které z mého pohledu nad těmi povinnostmi určitých druhů poskytovatelů, které z mého pohledu vznikaly salámovou metodou, já se omlouvám za to slovo. Ale v pátek třicátého vyšly určité druhy sociálních služeb a povinnost testování u klientů, v pondělí už to bylo jinak. Byl rozšířený okruh služeb a povinnost testování u klientů zaměstnanců. V úterý čtvrtého jsme se dozvěděli, že jsou tam další služby.

Já si myslím, že tomu jsme se mohli vyhnout, protože máme určitou zkušenost i z jara. Určitá ministerstva, např. ministerstvo práce a sociálních věcí vám v tomto, pane ministře, mohlo určitě pomoci, aby tohle nevznikalo, takovéto chaotické schvalování. To znamená, k té rozšířené... Ta moje otázka, kterou na vás mám, tak vy jste tady řekl, že VZP vytvoří určité webové rozhraní, aby to bylo zjednodušeno pro poskytovatele. Za to vyřízení moc děkuji. U ostatních pojišťoven to bude nějaká zjednodušená, možná papírová forma, nebo budou zkoumat nějaké svoje možnosti. Zároveň se ptám, proč to nejde přes toho smluvního lékaře, který by to hlásil a nějakým způsobem těm pojišťovnám vykazoval za toho poskytovatele, když už ten lékař nebo to zdravotní zařízení má s tím zkušenosti, má veškeré podklady k tomu a je zvyklý s těmi pojišťovnami komunikovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Pane ministře, chcete reagovat? Prosím.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, postupně se budu snažit odpovědět na vaše důležité dotazy. Ta distribuce probíhá ve dvou kolech. V prvním kole byla takzvaně zavezena zařízení sociální péče, ty různé domovy apod. To kolo bylo ukončeno minulý pátek, jestli se nepletu. To znamená, všechny domovy dostaly dostatek testů v této době. Včera začalo to kolo druhé, kdy jsou zaváženy i ty ostatní, které nejsou přímo institucemi, patří tam i ti terénní poskytovatelé apod. Takže ano, máte pravdu, ještě to není dokončeno, ale uvědomme si, že se jedná o velice vysoký počet zařízení, je potřeba tu distribuci zajistit tak, aby byla logisticky zvladatelná.

Co se týká nákupu a administrativy, ve chvíli, kdy opravdu, tak, jak jste i vy sám řekl, kdybychom to nechali přímo na těch, kdo budou tu službu konzumovat, tak by to bylo nejenom zdlouhavé, ale zejména by to mohlo vést k určitým diskrepancím, zpožděním, nesrovnalostem, což by znevýhodňovalo klienty a zaměstnance těch zařízení, která by nebyla schopná reagovat dostatečně rychle.

Co se týká vykazování, budu opět opakovat to, co jste řekl. Všeobecná zdravotní pojišťovna to řeší velice rychle, během několika dnů, úpravou toho svého webového portálu. To znamená, není třeba mít žádný vlastní software, není potřeba do toho investovat další finanční prostředky. Ostatní pojišťovny buď v době, která je krátká, udělají totéž, toto je informace, kterou mám k dnešnímu dni, nebo pokud nebudou schopny toto udělat, budou akceptovat obyčejný papírový formulář. Zde opět nevznikají žádné vícenáklady, které by byly spojené s pořizováním zvláštního softwaru a tak podobně.

Požadavek, který na to vykazování je, je dán samotným principem úhrady zdravotní péče, která bohužel bez vykázání není možná. Vy jste sám zmínil, že zdaleka ne všechny tyto služby mají svého vlastního poskytovatele zdravotní péče. Mají často různé praktické lékaře a jiné smluvně zajištěné kolegy. Vzhledem k tomu, že praktičtí lékaři jako lékaři první linie jsou už v současné době poměrně výrazně zatíženi svými úkoly, včetně testování symptomatických osob, s největší pravděpodobností bude tato zátěž výhledově i narůstat, protože je snahou, aby to byli právě praktičtí lékaři, kteří budou výhledově provádět i třeba to antigenní testování symptomatických osob, případně různé sentinelové testování, tak si myslíme, že je výhodnější, aby to opravdu bylo vykazováno těmi, kdo přímo... (Ozvala se navigace v mobilním telefonu pana senátora.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkujeme, pane kolego, za přímý přenos. Ale pan ministr asi dokončí slova.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Já na Bezovou nepůjdu...

Takže si myslíme, že je vhodné to udělat tímto způsobem. Jsme si vědomi toho, že je to určitá zátěž na personál, ale je snahou a záměrem, aby to bylo uděláno tak, aby to bylo zvládnutelné. Věříme, že to bude spíše přínosem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, s přednostním právem se hlásí pan senátor Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já mám jenom dotaz, protože jsem nezaslechl odpověď na jednu z otázek, kterou tady položil kolega Zbyněk Linhart. Já jsem také čekal, nebo chtěl jsem se původně na to zeptat. Ta firma, která tady byla jmenována, která má se všemi zdravotními pojišťovnami sepsanou smlouvu, tak kdo je jejím vlastníkem? Tu strukturu... Jestli víme, komu ta firma patří?

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Podle mých informací, a opravte mě, je-li to špatně, se jedná o firmu, která je, myslím, navázána na strukturu skupiny AGEL. Jedná se o soukromé zařízení. Znovu říkám, že ten důvod, proč bylo vybráno, byl ten, že má stávající smlouvu. Ve chvíli, kdy bychom chtěli soutěžit všechny další pojišťovny, aspoň toto je informace, kterou jsem obdržel, tak by došlo k takovému zdržení, které by nebylo akceptovatelné.

Ten problém s distribucí a s tím, jestli tato firma má nebo nemá dále pokračovat v distribuci, se ale netýká pouze těchto testů. Toto je firma, která v současné době distribuuje řadu dalších věcí všem pojišťovnám. Včetně, myslím, vakcín a dalších záležitostí. Takže z pohledu ministerstva zdravotnictví je to jenom zkopírování standardního postupu. Je samozřejmě v pořádku zabývat se tím, jakým způsobem toto bude ošetřeno do budoucna. Ale nevidím přímou souvislost mezi distribucí těchto antigenních testů a touto konkrétní firmou. My jsme jenom využili situaci tak, jak je v současné době nastavena.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře, za odpovězenou otázku. Nyní prosím dalšího přihlášeného do rozpravy, pana senátora Tomáše Fialu. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Fiala:  Děkuji, dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jsem v takovém vnitřně choulostivém ambivalentním postavení, protože to, co mě zrazuje od toho souhlasu, je přímá úhrada vybrané firmě. Ono nejde jenom o ty testy, je tam i překvapivě vysoká úhrada za logistiku např. v tomhle případě, půjde o miliony testů rozvezených.

To, co mě spíš jaksi nabádá k tomu být pro, je to, co říkal pan kolega Adámek. Já jsem to diskutoval s právníky Asociací nemocnic, České lékařské komory, ti s tím nemají problém. Já vycházím z nemocnice, ve zdravotnictví s tím v podstatě také není problém. Problém mají právě ta sociální zařízení. Ona jsou smluvní a nesmluvní, některá.

Ta nesmluvní to nějakým způsobem trochu nechtějí, trochu nemůžou, ale především neumějí vykázat. Já jsem to s nimi diskutoval. S tím mají tu starost, takže stejně jsem tohle svoje stanovisko, takové to malinké plus, deklaroval včera na zdravotním výboru, kde jsem nakonec tedy byl pro. Ale asi tak 60:40. Děkuji za vyslechnutí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Jitka Chalánková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dovolte, abych se také vyjádřila k tomuto návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Je škodou, že tato novela neprošla také hodnocením dopadu regulace, možná bychom mnohem více věděli o různých úskalích, které takovouto novelu mohou doprovázet. Můžeme si připadat jako lidé nebo senátoři nebo politici, kteří mají za úkol zvednout ruku pro státní rozpočet, aniž by věděli, co v něm je. Bylo nám vysvětleno, že bylo nutné využít, aplikovat mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví směrem k vybraným poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb. Tímto způsobem byla připravena novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tedy tato novelizace § 17.

Stát tedy nařizuje svým nařízením, ale chtěla bych upozornit, že v těchto krizových zákonech v oblasti ochrany veřejného zdraví se hovoří pouze o pojmu poskytovatel zdravotní péče. Distributor poskytovatelem zdravotní péče v žádném případě není. Pokud stát něco nařizuje, jsem pro to, aby stát také zaplatil toto, co nařizuje. Domnívám se, že tento způsob, kdy ingeruje do pojistných plánů zdravotních pojišťoven, může zakládat i jistý precedens, ke kterému se ještě vyjádřím.

Distribuce je metoda nebo úkol v celé té škále mezi výrobcem, distributorem, lékárnou, poskytovatelem zdravotní péče, která má za úkol za určitých podmínek rozvézt zboží. To je jediné, co my od této distribuce můžeme očekávat. Rozvézt, v tomto případě jsem hledala i prováděcí předpis, který by mi řekl, jak se všechno bude vyvíjet, nicméně žádné zmocnění nebylo nalezeno. Takže my jako senátoři máme v ruce a před sebou ke schválení pouze a jen tento odstavec e) tohoto paragrafu 17.

Distributor tedy toto zboží nakoupí, co s ním už udělá, je poměrně nejisté, možná ho alespoň rozveze. To je tak všechno, co ten distributor má za úkol. Vůbec nevíme, jak ty testy budou dál hodnoceny, kdo je bude aplikovat, kdo ručí za kvalitu těchto testů, kdo je vyhodnotí, kdo a jak je zaplatí. Což všechno je hlídáno při standardním postupu, kdy je samozřejmě možnost kontroly a revize úhrad. To bych mohla více rozvinout dopodrobna, ale myslím si, že to není na tomto místě potřebné.

Já bych se přimlouvala jednak za rovná pravidla, nebo alespoň nějaká pravidla. Nikoliv, abychom přijímali nebo udělovali takzvaný bianco šek. Tady hrozí, že se může stát tímto způsobem, že dojde až k vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven a budou chybět peníze na léčbu jiných závažných nemocí. Přímo v tomto vládním návrhu se také píše v bodě 5, že tato navržená právní úprava nese korupční rizika. Já se jenom krátce k tomu zmíním. Zdravotní pojišťovny nejsou schopny ověřit maximální cenu jednoho testu 120 Kč bez DPH, protože kontrolní mechanismy jsou nastaveny na koncového klienta, tak, jak jsem již říkala, nikoli na předchozí distribuci.

Zkrátím svůj závěr a návrh. Vzhledem k tomu, že tuto oblast možná také trošku znám. Navrhovaný zákon považuji za zcela nadbytečný. V oblasti zdravotnictví, sociálních služeb existuje funkční dostačující systém distribuce či zásobování léčivy a zdravotnickým materiálem, k čemuž předmětné testy, testovací sady plně odpovídají. Zásobování se děje denně a ve značné šíři položek i počtech balení bez problémů. Není důvod, proč by testovací sady nemohly být dodávány naprosto standardně. Navíc na trhu existuje větší počet schválených testů, a moment konkurence může mít tím pádem i příznivé ekonomické důsledky. V žádném případě, to už jenom tak na okraj, v žádném případě si nepřeji, aby nebyl dostatek těchto testů pro všechny, co potřebují tyto testy. Nicméně to všechno, co jsem řekla již před tímto svým závěrem, mě vede k návrhu na zamítnutí předložené novely zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já se pro jistotu zeptám. Čili dáváte návrh zamítnout tento návrh zákona, ano? Dalším přihlášeným, ano, pan ministr, vy můžete kdykoliv, pane ministře. Takže máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji za tento podnět. Pokud se týká, paní senátorko, vykazování v nesmluvních zařízeních, tam jsem už, myslím, odpověď dal. To znamená, snažíme se maximálně vyjít vstříc tomu, aby toto vykazování, které jinak může být složité, bylo zjednodušeno na míru maximální. Upozorňuji jenom na to, že poskytovatel zdravotní péče, jinými slovy zdravotní pojišťovny, podle současných nastavení nemůže být vlastníkem, ani tím, kdo nakupuje léky nebo zdravotnické prostředky, kromě výjimek upravených zákonnou normou. V současné době se jedná o povinné vakcíny. Teď v tomto návrhu například o tyto testy.

Ve všech ostatních případech je poskytovatel zdravotní péče pouze tím, kdo provádí úhradu této péče, která je vykázána, případně i úhradu zdravotních prostředků, které jsou vykázány. Pojišťovna sama o sobě bez změny platných předpisů nemůže nakoupit třeba antigenní testy nebo jakýkoliv jiný lék. Máte jistě pravdu, že čistě teoreticky lze vyčerpat finanční prostředky třeba nákupem stovek milionů takových testů, to se jistě stát může, ale to je vis maior. Z principu jistě můžeme říci, že budeme-li se snažit, můžeme všechny rezervy zdravotních pojišťoven spotřebovat na současnou koronavirovou krizi. Věřím, že se to nestane, věřím, že to není záměrem.

Jenom upozorňuji na to, že toto systémově ošetřuje národní testovací strategie, která se v současné době aktualizuje, která by měla být v řádu nějakého týdne k dispozici a která poměrně jasně řekne, za jakých okolností a jaké testy se mají použít. Podotknu zde i jednu poměrně podstatnou věc, že použití antigenních testů je o řády levnější než například použití PCR testů, kde v současné době, kdy provádíme asi 30 tisíc testů denně, jeden test v ceně kolem 2 tisíc korun, si každý může spočítat, že za měsíc se blížíme sumě, která je v miliardách.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane ministře, prosím vás... Poprosím kolegyně, kolegy a ty, kteří jsou v předsálí, o klid.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji. Zákon nepovažuji za nadbytečný. Jedná se totiž v jiném případě o zátěž, kterou vy jste sama zmínila. Ano, je pravda, že by si každý mohl sám za sebe tento test objednat a zajistit si jeho distribuci, ale ve chvíli, kdy jedním slovem říkáme, já tomu věřím a rozumím, že pro většinu těchto zařízení, zejména těch nesmluvních, je problém ten test i jen vykázat, potom si úplně neumím představit, jak velkou zátěží by bylo pro ně všechno to, zařídit si jeho distribuci, objednání, logistiku a všechno ostatní. Takže z pohledu celkové nebo globální distribuce se jednalo nebo jedná o snahu zajistit plynulý průběh tohoto zásobování pro všechny bez výjimek. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane ministře, za reakci. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Miroslav Adámek. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, vy jste ve svém projevu, děkuji vám za ty odpovědi, řekl, že účelem bylo i nezatížit praktické lékaře, na které mohou být i do budoucna vrženy povinnosti s dalším testováním. Já bych chtěl jenom uvést na pravou míru to, že v tom usnesení a v těch povinnostech k tomu testování je, že poskytovatel, pokud nemá své zdravotnické pracovníky, tak si je může buď přijmout na dohodu o provedení práce, nebo je stanovena povinnost smluvním lékařům toto testování provést. Takže my se na ně můžeme obracet už v tuto chvíli. Mně šlo opravdu o to, proč je to necháno na těch poskytovatelích, to vykázání těch nesmluvních, jak vy říkáte, a to i s ohledem na to, pokud by toto právní ustanovení mělo platit i do budoucna a měli bychom to znovu aplikovat a znovu dostávat ty poskytovatele do této situace, tak je to opravdu nekonformní. Já se přimlouvám a znovu budu možná lépe formulovat ten svůj dotaz. Moc děkuji za to vyjednávání s těmi pojišťovnami, ale znovu apeluji na to, jestli by nešlo ustanovit i to, pokud se ten poskytovatel domluví se svým smluvním lékařem, aby to mohl za toho poskytovatele vykazovat ten smluvní lékař jako další z možností. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Teď by další měl vystoupit pan senátor Lukáš Wagenknecht, ale protože není na svém místě, já si s dovolením dovolím požádat pana Jiřího Čunka, aby pokračoval v obecné rozpravě. Pan Wagenknecht přijde po něm.

Senátor Jiří Čunek:  Dobrý den, pane ministře. Já mám jediný krátký dotaz. Jak nám zaručíte, že tento zvláštní průlom do pojištění, chápu, že vláda už udělala své rozhodnutí svým usnesením, teď ho chcete legitimizovat, ale že to nebudete opakovat, tento způsob... Tady si myslím, že, nebo aspoň na výborech i na klubu jsem vnímal tu obavu lidí, kteří se tím hlouběji zabývali, obavu, že tento způsob nákupu není příliš transparentní, ale aby to nebyla Pandořina skříňka, že si takto vláda ulehčí cestu k hašení požárů, které má ještě před sebou. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jako laik v oblasti zdravotnictví se zeptám pana ministra na věc, kterou bych rád pochopil z toho mého laického pohledu. Jak jsem pochopil, tady kolegové mě upozornili, dáváme vám takový bianco šek na ten budoucí stav. Já bych se zeptal na dvě věci. Co by se stalo, kdyby náhodou plénum toto nepřijalo, ten váš zákon, jaké budou pak reálné dopady toho, co oproti současnému stavu by se nestalo, ať víme, ať se můžeme rozhodovat. A druhá věc, je to moje téma dlouhodobé. Zeptám se, ta zakázka, jak chápu, byla nějakou formou zadána, vy jste u toho nebyl, což chápu samozřejmě, nicméně jestli jste řešili i nějaké střety zájmů případně osob, které byly v té dané době třeba v těch funkcích? Já teď nechci tady to jméno, ale asi ho budu jmenovat, já jsem našel v těch firmách, které tam jsou v těch strukturách, pana Maďara. Myslím, že to byl v té době nějaký člověk na té úrovni státní správy, který měl na starosti tyto věci, tak jestli i v těchto případech, v těch krizových, já to řeknu na rovinu, je to o to horší, kdyby se to nějakou formou, ten střet zájmů, zneužil. Takže bych byl velice rád, kdybyste to měli podchycené, řešili. Relativně ten dopad je asi nulový, ale přece jenom jsme velice citliví na to, že to jsou peníze daňových poplatníků v době nouzového stavu, takže bych byl rád za tyto odpovědi. Díky moc.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Pan ministr hned odpoví, máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji. Já se pokusím odpovědět na všechny ty otázky.

O jakýsi průlom, jak jste řekl, pane senátore, se v principu jedná. Ano, máte pravdu, je to jakási změna, která je provedená konkrétně s cílem na tento jeden zdravotnický prostředek, aby bylo možno ho distribuovat, tak jak jsem řekl, a s tím souvisí otázka i vašeho kolegy, co se stane, když se to nestane.

V současné době je díky tomu, že se, a trvalo to opravdu dva týdny, podepsala smlouva, která umožnila distribuci těch stávajících testů. V případě, že tato norma přijata nebude, potom při každé potřebě jakéhokoliv dokoupení bude nutno jednat znovu, všichni ti partneři, kteří tam jsou, budou muset se znovu shodnout na všem, což se může, ale nemusí podařit. Dokonce i ten model, tak jak je nastaven teď, může potom být nějakým způsobem, a to je jistě legitimní, zpochybněn a může být mnohý, chce se mi říct až nekonečný způsob různých řešení, které mohou být spojeny s různými průtahy.

Co by mě na tom mrzelo nejvíc, je, že bychom nebyli schopni zajistit, aby se všechny zdravotní pojišťovny chovaly nějakým srovnatelným způsobem. To potom vidím já jako riziko, které by mohlo vést ke znevýhodnění klientů těch pojišťoven, které by nemohly nebo nechtěly z nějakého důvodu k té dohodě přistoupit.

Střet zájmů, bavíte-li se o společnosti Avenier, ta jména samozřejmě já taky znám, vazby jsou různé, stačí si otevřít veřejně přístupné informace. Jenom bych rád zdůraznil, že to není problém tohoto zákona, není to problém těchto testů. Je to problém, který je zřejmě z minulosti, kdy došlo k tomu, že tato společnost jako jediná má smlouvu se všemi pojišťovnami a zajišťuje jim distribuci. Takže my jsme ji použili jako vehikulum, které nám umožní tu distribuci provést, nezabývali jsme se tím, jestli je to dobře nebo špatně, protože v současné době je tento status quo používán i za jiných okolností. Takže tento pohled jsme na to neaplikovali. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Lumír Kantor. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Lumír Kantor:  Já bych si dovolil odtud... Já jsem se jenom chtěl, mě k tomu dovedla ta debata, je to drobnost v podstatě, ale teď v pátek v naší vojenské nemocnici bylo 6 amerických zdravotníků. Z té debaty vyplynula zajímavá věc, že opravdu ty Spojené státy, právě s ohledem na tu cenu těch POC testů antigenních, se orientují u těchto plošných, velkých testování na podobné testy, jako jsme začali užívat my. To je jedna věc.

Potom jsem se chtěl zeptat, jaká je, jestli byste nám to mohl říct, cena toho jednoho. Já to řeknu z důvodu toho jednoho testu, protože já jsem shodou okolností teď do našeho olomouckého Klokánku kupoval antigenní testy od firmy Abbott. Ty jsou za 190 Kč včetně DPH. Takže by mě zajímalo, tak jak to mám na té faktuře, 190 korun za kus... To je jedna. A potom ještě, pane ministře, by mě zajímalo, protože jsem nesledoval možná až tak bedlivě tu debatu mediální, kdo podepisoval tu smlouvu... Jestli už jste to byl vy ve funkci, nebo někdo předtím? To bych se rád zeptal.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Pan ministr bude hned reagovat, máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji. Ministerstvo zdravotnictví se nevkládalo do cenových jednání o tomto zdravotnickém prostředku, nicméně je známo, že když si koupíte tento test v maloobchodním prodeji, tak se bude cena pohybovat mezi 160 a asi 200 korunami. Pochopitelně když ho koupíte ve velkém množství, tak je tam množstevní rabat, to je samo o sobě, ale do tohoto se ministerstvo nevkládalo.

Pokud se týká smluv, ten postup byl takový, že uzavřeli napřed, trvalo to opravdu téměř týden, o tomto konkrétním testu smlouvy všechny zdravotní pojišťovny s distributorem. My jsme k tomu dodávali jakési expertní právní stanovisko, protože zejména svazové pojišťovny se chtěly, já tomu úplně rozumím, ujistit, že když budou takto postupovat, že budou postupovat zákonným způsobem, byť se jedná o výjimečný postup, a takto to i deklarovaly. Jinými slovy, explicitně řekly, že to dělají jako výjimku, protože jsou si vědomy, že nebezpečí z prodlení by ohrozilo jejich klienty, ale rovněž tak dopředu deklarovaly, že podruhé to už dělat nebudou. Následně, jakmile bylo podepsáno, proběhl, alespoň podle mých informací, které mám o náměstka VZP, pana Šmehlíka, informaci o tom, že následně distributor podepsal smlouvu s dodavatelem, což v případě těchto testů byla společnost Abbott.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře. Paní Šárka Jelínková jako předsedkyně klubu KDU-ČSL se vzdává přednostního práva, a proto vystoupí pan Lukáš Wagenknecht. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Poděkuji za reakci panu ministrovi. Já jsem ji pochopil, ale úplně se mi trochu nelíbí... Asi už nebudu chtít zpětnou vazbu, ale říkáte, že zkrátka tady jsou nějaké procesy nákupu, které jsou v nějaké možné vazbě střetu zájmů, které jsou pro mě docela významné i v tuto chvíli, kterou máme, toho nouzového stavu, není to předmětem toho zákona. Na druhou stranu v tom chcete pokračovat jako vláda dál. Kdybyste ještě zareagoval, jestli fakt v tom dál pokračovat budete. Já bych logicky chápal, pokud tam nějaký takový problém je, tak to přesoutěžím, třeba za měsíc, dva, tři. Až tahle dodávka bude dorealizovaná. Ale pokud by v tom chtěla vláda pokračovat i s tímhle dodavatelem, připadá mi to bizarní a de facto mi to připadá i nehorázné, co tady slyším. Nic proti vám, pane ministře, ale jsme v nouzovém stavu, kdy mnoho lidí tady krachuje, nemáme peníze, mají problém přežít. Mně to, já se omlouvám, pane ministře, ale začíná čím dál tím více doznívat, že ten nouzový stav je zneužíván. Mně se to velice nelíbí. Já to nechci generalizovat, nechci, aby to vyznělo, abych pak byl jako pan ministr, váš kolega mi řekl, že jsem Milouš Jakeš kvůli tomu, ale aby to vyznělo, ať to tady padne nahlas, pokud opravdu to problém je, já vás jenom prosím, ať to řešíte. Pokud opravdu máte podezření na střet zájmů kohokoliv v takhle velkých částkách, já vás prosím, tak to přesoutěžte v nějakém čase, až to bude možné. Pokud máte dodávku teď zajištěnou, dobře, dodejte ji do konce s tím, že je chyba, najdete viníka, ale jestli ten zákon umožní v tom nastalém systému pokračovat dál s tou firmou, o které se tady bavíme, já jsem chtěl se zdržet, ale spíš se kloním k tomu, že to nepodpořím, protože my přece nebudeme brát odpovědnost za něco, co má takovéto dopady. To snad ani nemyslíte vážně jako vláda? Já se omlouvám, to je nehoráznost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Nyní tedy vystoupí už avizovaná paní senátorka Šárka Jelínková, předsedkyně klubu KDU-ČSL. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám především takový dotaz na pana ministra, neboť celý tento systém testování a využití testů je právě postaven na tom, aby byl přehled o všech těch testovaných. My máme mnoho poskytovatelů sociálních služeb, kteří nemají smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami, tudíž nejsou vázáni nějakou povinností hlásit své výkony pojišťovnám. Jak chcete při tomto systému dohledávat využití těch jednotlivých testů? Tak bych chtěla odpověď na tuto otázku.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, paní senátorko. Pan ministr odpoví opět ihned, takže to je nejlepší možnost, jak se všechno dozvíme. Děkujeme.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji moc. Já jenom se přece jenom krátce vrátím i k té předchozí otázce. To, koho si vysoutěží pojišťovny, je otázkou pojišťoven. Ten zákon, prosím, neřeší, že to musí být a priori s tímto konkrétním distributorem. Ten zákon jenom ošetřuje, že bude provedena úhrada distributorům, ale neříká, že to bude společnost A, nebo společnost B. Jenom abychom to věděli. Takže toto je náš vstup do toho, ale jistě mohu skrze správní radu, kde máme své členy, navrhnout tento postup, to je naprosto legitimní, já s vámi úplně souhlasím, nemohu to ovlivnit 100%, mohu to navrhnout, v tom nevidím problém, ale jenom upozorňuji, že tento zákon neříká, že se bude všechno prodávat skrze Avenier na věky věků a nikdy jinak. Takže tak to není. Jenom to upravuji takhle, protože tomu vašemu úplně rozumím. To, co jste říkal, si samozřejmě vůbec neberu osobně. Tady je potřeba si to prodiskutovat, to jsou důležité věci samozřejmě, hospodaříme s veřejnými financemi.

Pokud se týká dotazu paní senátorky, ano, je to tak. My jsme dokonce teď zjistili, protože nám přišly už první údaje z těch domovů seniorů, zdá se, že promořenost nebo pozitivita je zhruba kolem 14 %, ale právě nás překvapila relativně nízká čísla, která byla do toho ISIN hlášena, v souvislosti s testy, které jsme tam zaslali. Zjistili jsme, že někteří z těch poskytovatelů si to tedy vykládají tak, že to nemusí hlásit, takže z tohoto důvodu je připravováno upravené mimořádné opatření ministerstva, které to tedy bude nějakým způsobem ukládat tak, aby to bylo proveditelné, protože na dostatečném protestování závisí celý osud té epidemie. Ve chvíli, kdy bychom neměli dostatečné informace o pozitivních i negativních testech, tak to ovlivní téměř všechno, i naše vlastní hodnocení té epidemie. Zatím se to neděje, ale je to samozřejmě věc, kterou je potřeba zařídit. Musíme mít tyto informace, jinak by to samozřejmě nedávalo smysl, i když na druhou stranu je potřeba říci a ocenit všechny ty domovy seniorů, protože se podařilo, aby téměř všichni uvnitř těch vlastních domovů uměli odselektovat ty nakažené od zdravých a nedošlo k tomu, čeho jsme se všichni obávali, že se těmito osobami přetíží zdravotní systém. K tomu naštěstí nedošlo. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Jsme pořád v obecné rozpravě a dalším přihlášeným, s přednostním právem, je pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já mám jenom dva procedurální návrhy, protože čas se naklání, takže navrhuji, abychom hlasovali o tom, že budeme jednat a hlasovat i po 19. hodině, to je první návrh. A potom upozorňuji, že až skončí obecná rozprava, za náš klub budu žádat o 10minutovou přestávku na poradu klubu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, pane senátore. Zaregistroval jsem. A protože o tom návrhu procedurálním se hlasuje okamžitě, to znamená, abychom po 19. hodině mohli jednat i hlasovat, proto sezvu kolegyně a kolegy znělkou.

Tak ještě pro ty, kteří byli venku, budeme hlasovat o tom, abychom mohli jednat a hlasovat ještě po 19. hodině. K tomu spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Aktuálně bylo přítomno 62 senátorek a senátorů, hlasování č. 92, jednalo se o procedurální návrh hlasování a jednání po 19. hodině. Pro bylo 59, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen. Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, mě ta večerní debata začala zajímat a najednou se mi propojují věci, které tady řešíme od začátku pandemie. Chudák pan ministr, ale vybral si to sám, teď od nás uslyší velmi tvrdou kritiku.

Váš předchůdce odešel po schůzce na Vyšehradě a my dodnes nevíme, kdo tam s ním byl. V rámci správy věcí veřejných, pane ministře, jste členem vlády, která nevysvětlila, o čem se jednalo v hospodě, která měla být zavřená, s aktéry, jejichž identitu neznáme. Možná se jednalo zrovna o testy. Možná se jednalo o něco úplně jiného. První vysvětlení vašeho předchůdce bylo, že se jednalo o pobytu nebo působení vojenských lékařů v naší zemi. Jako člověk, který připravoval usnesení Senátu pro schválení pobytu ozbrojených sil, hlásím, že jsem od počátku tomu nevěřil, ale nikdy jsem to neřekl veřejně, protože jsme zemí v krizi, pandemické krizi, musíme chránit ty nejzranitelnější, tedy seniory. Dát jim testy. Ale to víme už půl roku.

Pokud tady máme schvalovat text zákona, který někteří z nás už označili, že ukazuje na střet zájmů, tak bych tedy řekl: Bacha, to je velmi vážná věc. Minulý týden jsme se dozvěděli, že Česká obchodní inspekce nezachytila zatím jediný vadný respirátor v naší zemi, přestože na evropské úrovni má za povinnost věci, které se u nás prodávají bez atestu, tedy mimo normy, okamžitě hlásit do společného evropského prostoru s názvem RAPEX, aby zůstal zachráněn a uchován společný jednotný trh. Naše země nefunguje, ČOI tam nenahlásila ani jeden respirátor se zfalšovaným certifikátem.

Dnes jsme tady měli mluvit o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale jeho představitel nepřišel, už po několikáté. Přitom naše země potřebuje, aby regulace fungovala i během krize, možná právě během krize! Abychom věděli, co se děje v hospodě na Vyšehradě za zavřenými dveřmi, o čem se tam vlastně jednalo... Na to máme právo, je to naše povinnost. Parlamentní kontrola znamená, že nám vláda vysvětlí, co dělá. I za zavřenými dveřmi. Vy jste přijal funkci a přijal jste odpovědnost, ale my máme taky odpovědnost. Přísahali jsme na ústavu. Tady už nejde jenom o zdraví těch nejzranitelnějších. Zaplať pánbůh za ty testy, že se o ně staráte. Tady jde o prosperitu naší země, o vládu práva, o to, že máme premiéra ve velmi vážném konfliktu zájmu. Nyní, že máme schválit zákon, který ukazuje úplně stejným směrem.

Dnes jsme tady jednali o dlouhodobé prosperitě České republiky. Naše veřejné finance se hroutí. Rozpočtová odpovědnost se mění v rozpočtovou neodpovědnost. Mám za to, že se tady jedná o mnohem větší a vážnější téma, než se na začátku našeho jednání zdálo. Vy, pane ministře, v tom jste nevinně, ale nezlobte se na nás, už jste součástí hry, ve které nesete velmi vážnou odpovědnost. My vám ji budeme připomínat. Pokud budeme dneska hlasovat proti, tak se nemůžete divit, protože my už půl roku tady slyšíme od představitelů vlády, že to bude dobré, že máme vydržet. Dnes jsme slyšeli od předsedkyně rady vlády pro rozpočtovou odpovědnost, jak na tom budeme za 50 let. Ta naše rozhodnutí, včetně těch chyb, budou mít svoje náklady. Ty budou platit naše děti. Měli bychom na ně myslet.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným... Ne, pan ministr. Ano, máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Na Vyšehradě jsem nebyl, ani pivo jsem si nedal, takže vám neumím na toto odpovědět, ale jakkoliv jsem zde dnes poprvé, tak mě to všechno, co tady slyším, naplňuje obrovským uspokojením a klidem, protože Senát evidentně je tím, čím má být. Je tím, který hlídá, aby se nestalo, co se stát nemá. Já vám za to děkuji a nesmírně si toho vážím a jsem rád, že můžeme tuto diskusi tady vést.

To, co já pro to mohu udělat, snažím se to udělat za ty necelé tři týdny, co jsem i s cestou ve funkci, je to, řekl jsem to na začátku, že chci, aby rozhodování, která se týkají současné situace, kterou určitě můžeme považovat za krizovou, nebyla jenom na úřednících ministerstva. Kromě auditní skupiny, jejíž jména, až na jednoho člověka, už byla ustanovena, můj sekretariát připravuje žádosti o účast všem, kteří byli tak hodní a svolili se svojí účastí, se připravuje i něco, co pracovně nazývám poradní skupina nebo rada ministra v této oblasti. Není to konkurence žádným stávajícím tělesům, ani krizovému štábu, ani něčemu jinému. Je to něco, co má na pravidelné bázi být informováno o tom, co jsou data, která získáváme jak ze systému PES, tak ze všech ostatních, protože je to právě ÚZIS, já jsem na ÚZIS poměrně hodně pyšný, který získává všechna data o současné situaci. Paradoxně tato data potom v médiích každý interpretuje trochu jinak, ale nejsou to média, přes která bychom měli komunikovat. Takže tato všechna data budou na pravidelné bázi zhruba jednou týdně představována tomuto tělesu, kde chci, aby byli zástupci všech parlamentních stran, aby tam byli zástupci obou dvou zdravotních výborů i zástupci profesních organizací, od Hospodářské komory, Svazu průmyslu, České lékařské komory a dalších. Předpokládám, že se bude jednat o zhruba dvaceti- až pětadvacetičlenný orgán, který bude ten, který dostane tuto informaci jako první. Já jsem řekl mnohokrát, že PES není nic, co jako robotický systém bude říkat, co máme dělat, ale že to je zdroj informací, základní, ale ne jediný, který následně bude použit pro provedení rozhodnutí. Chtěl bych, aby tato rozhodnutí byla prováděna, dokud se epidemie nezbavíme, optimálně každý pátek, předtím, to znamená čtvrtek nebo pátek, aby bylo toto těleso informováno.

Nebude na něm, aby to rozhodl, protože to je politická zodpovědnost ministerstva a případně vlády, já nechci snímat tuto zodpovědnost z vlády nebo z ministerstva, ale bude to instituce, která bude o všem vědět. Možná, že nedojde k úplnému konsensu, ale nikdo nebude moci říct, že o daných věcech nebyl informován. Beru to jako svůj přínos k tomu, co vy jste velice správně řekl a s čím já mohu než souhlasit.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane ministře, dalším s přednostním právem přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane předsedo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Jednak chci ocenit pana ministra, jak průběžně reaguje, nelze mu upřít zájem o to, aby věci fungovaly, proto, prosím, pane ministře, od nás ta vyjádření, která tady říkal např. pan senátor Wagenknecht nebo pan senátor Fischer, berte asi v tom smyslu, abyste si dal pozor, jestli náhodou dnes tady nepředkládáte vyšehradský zákon nebo Lex Vyšehrad, protože to je to, na co se tady ptáme, protože tím zákonem se dnes děje to, že kromě toho, že si zdravotnická zařízení mohou antigenní testy objednat, pak je využít a pak si je nechat proplatit od zdravotní pojišťovny, nyní dochází k tomu, že tady vzniká druhá cesta, jednodušší, a to je taková, že je přímo mohou brát od distributorů, kteří mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, které s nimi nějak uzavřeli. Takže si dejte pozor, abyste tady neprosazoval Lex Vyšehrad, který může mít ještě za sebou jiné úmysly než jenom to, abychom pomáhali těm, co jsou nemocní, např. covidem-19.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane předsedo. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Miroslav Adámek. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji vám, pane předsedající, pane ministře. Budu jen velmi krátce reagovat. Moc děkuji paní senátorce Jelínkové za formulaci toho dotazu, který padal i včera na sociálním výboru, tam to pro pana náměstka bylo nové, trošku k tomu i říkal, že si propojuje určité informace, které se k němu dostávali, to je o tom nevykazování případně, nebo když se neposkytovatel rozhodne nevykázat, protože nechce uzavírat smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

Prosím pěkně, ještě jednou chci poprosit, tato všechna upozornění na ty problémy z praxe neměla sloužit k tomu, já doufám, že jsem to špatně pochopil, že vydáte další usnesení a povinnost, tzn. přenesete něco zase dalšího příkazem na poskytovatele. Ti poskytovatelé vám to budou všichni rádi vykazovat. Ale vytvořte jim pro to podmínky. Podmínka není příkaz. Mnozí poskytovatelé už od srpna testují své zaměstnance, klienty, trasují, v Olomouckém kraji jsme průměrně za tři testování teď během tří týdnů na pěti procentech, tzn. podchytáváme. To, že se to v nějakém zařízení rozvětví, může se to stát, je potřeba si vyhodnocovat, proč to tam bylo. Přistoupili jste k plošnému testování, ale proto jsem to říkal, že jste měli víc dostat informací i od ministerstva práce a sociálních věcí, které si mělo mapovat tu situaci, vyhodnocovat to, jak je ochráněna ta nejzranitelnější skupina seniorů a dalších, o které se staráme. Ne ve všech zařízeních je to stejné. Tak, prosím pěkně, přistupujme i k tomu, že to není jenom o příkazech. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Pan ministr bude reagovat, máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji. Jenom pro informaci, abychom se ještě vrátili k tomu původnímu. Požadavek na tento zákon primárně nebyl politický, jednalo se o požadavek, který vznikl při jednání právníků zdravotních pojišťoven a právníků ministerstva zdravotnictví. Aspoň na té své části jsou tam lidé, kterým opravdu věřím, takže nemám podezření, že se jedná o něco nekalého. Rozumím vašim obavám. Jenom vám říkám svůj názor, že opravdu na svou čest nemám toto podezření.

Když jsem mluvil o tom mimořádném opatření, to mimořádné opatření určitě není žádným bičem na kohokoliv, ale bez tohoto mimořádného opatření nebude spuštěn přístup těchto zařízení do vykazovacího systému, takže ho musíme vydat, bohužel bude vydáno jako mimořádné, nebo bohužel... Prostě bude vydáno jako mimořádné opatření, bez něho se ta zařízení do systému nedostanou. Tak to je a souhlasím s vámi, že spolupráce s MPSV je klíčová. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Roman Kraus. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já jen několik informací k tomu, co tady řešíme.

Firma Avenier je firma, která kdysi před mnoha lety vyhrála výběrové řízení na distribuci vakcín, protože vakcíny se vozí přímo lékařům praktickým, specialistům, ti, kdo očkují, má to složitou logistiku, protože se to převáží v různém stupni chlazení.

Jinak firma Avenier nemá žádnou speciální smlouvu s pojišťovnami, že ona pro ně cosi distribuuje, to mají normálně jako velkodistributoři v ČR, kteří zásobují lékárny, ať už jsou to lékárny malé nebo lékárny nemocniční. Když si kdokoli objedná nějakou věc, tedy zdravotnický prostředek, tak ji normálně může nakoupit buď přímo v lékárně, nebo od těchto velkodistributorů. Takže to jsem jenom chtěl říct, ta firma Avenier, ona samozřejmě distribuuje i jiné věci, ale tam se účastní výběrových zařízení, tak jako ostatní velkodistributoři na zásobování.

Pokud se říká, že pojišťovny se domluvily a vyžádaly si v podstatě tuto změnu nebo tento zákon, aby jim umožnil legálně věci zaplatit přímo distributorovi, je to pravda. Ale pojišťovny začaly spolu jednat ve chvíli, kdy jim bylo všem řečeno, že firma Avenier nakoupila testovací testy antigenní od firmy Abbott. Oni to musí zaplatit a najdou cestu, jak to udělají. Takže historie kroků je takováto.

Dovolím si to říct, protože ještě pracuji jako ředitel zdravotního úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, takže toto přesně vím, že to není, že jedna paní povídala.

To naše rozhodování ve zdravotním výboru bylo velmi obtížné proto, že my samozřejmě nechceme být ti, co zabrání testování v těchto domovech seniorů, ve zdravotních, sociálních ústavech, rozhodně ne. Také jsme byli ti, kteří už minimálně tři měsíce říkali, že se to má dělat, že je potřeba chránit ty staré, že je potřeba testovat pravidelně, nejlépe denně, zaměstnance těchto zařízení nebo případně ty agentury, které poskytují domácí péči, i tyto zaměstnance, ať už to jsou neziskové nebo jiné organizace, tak jak to dělají např. ve Švédsku. To jenom má poznámka k některým procesním věcem tohoto případu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Máte slovo, pane senátore, můžete samozřejmě, to víte, že ano. Jenom zapneme řečniště.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  On chtěl reagovat pan ministr, ale já budu velice stručný. Už se k tomu tématu opravdu naposledy vrátím, chápu, že tady máme debatu o systému nějakou formou distribuce, nicméně velice krátce, za mě, co tady už padlo. Pochopil jsem, že 21. října byla schůzka v Riu, kafe, večer, koukám, dodatek byl podepsán 6. 11., který tady v tuto chvíli řešíme, ty smlouvy. Nemůžeme tady někoho obviňovat, ale máme velké pochybnosti... Jinak velice děkuji panu ministrovi za konstruktivní debatu, protože v hodně věcech se s ním neshodnu. To, co říkal dnes ve sněmovně, mě docela děsilo, ale tady jsem velice rád, že to probíhá korektně. Požádal bych možná, protože asi není čas na nějaké doprovodné usnesení, pojďme toto řešit reálně na půdě Senátu, máme k tomu různé orgány. Já, nebo kolegové ze zdravotního výboru, máme tady komisi pro dohled nad veřejnými prostředky, bych vás chtěl požádat, pokud máte nějakou tu auditní skupinu, jak jste říkal, kdybyste nás s tím mohl průběžně seznamovat, ať na to dohlédneme, aby se to řešilo transparentně a otevřeně. Protože pokud ty věci nebudou debatovány veřejně, ta důvěra tady nebude, minimálně na půdě pléna Senátu, ale v celé společnosti. Jestli bych vás mohl požádat veřejně, rádi vás pozveme, nechceme vás zdržovat moc dlouho, ale jak jsem pochopil, máte dohled nad zdravotními pojišťovnami obecně, minimálně nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Pokud sám říkáte, že máte pochybnosti, tak byste asi měl konat, možná už konáte, ale pokud je tady jakákoliv pochybnost v době nouzového stavu, nevím, kolik je tam ta částka, jestli to jsou stovky milionů, miliardy, nevím, to přece nemůžeme akceptovat nikdo z nás... Tak vás chci jenom o to požádat, pozveme vás velice rádi, když to máte už nějakou formou zauditováno, budeme moc rádi, když to uvidíme. Pokud tam ty pochybnosti budou, tak proč v tom pokračovat dál... Myslím si, že nouzový stav by neměl sloužit k tomu, aby se dělaly takovéto věci, podle mého názoru. Mimo jiných věcí, jak říkám, se kterými třeba s vámi nesouhlasím obecně, co se tady děje v maloobchodu. Ale v tomto případě, když víme, že to je problematické, proč v tom pokračovat dál... Pak se s kolegy ze zdravotního výboru spojím, můžeme to dát na jeden nebo druhý orgán, ale byl bych rád za vaši v tomto případě otevřenost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pan ministr by také ještě reagoval v rámci obecné rozpravy. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji. Pokud se týká té auditní skupiny, ta je primárně zřízena zejména kvůli tomu, abychom se poučili z toho, jakým způsobem byla epidemiologická situace řízena v minulosti. Nejedná se o auditní skupinu třeba pojišťoven nebo něčeho takového, ale toto tam bude samozřejmě za vzato. Sám bych jenom trošku změnil to, co vy jste řekl, já sám zatím jsem necítil pochybnosti, ale vnímám, že vy je cítíte, takže je to něco, na co samozřejmě je potřeba reagovat.

Potom, jenom proto, že u toho, jakým způsobem se domlouvala distribuce testů, jsem už byl, tak já jenom, podle mně dostupných informací, ty se o něco liší oproti tomu, co řekl pan senátor Kraus. Společnost opravdu, tak mně to bylo prezentováno pojišťovnami, ano, kvůli vakcínám, ale mají s ní smlouvu všechny pojišťovny, zatímco s ostatními distributory, tam se ty smluvní podmínky mohou lišit. Toto byl výběr pojišťoven, které řekly, že s tímto distributorem mají všichni smlouvu a že toto je ten důvod.

Jinak firma Avenier to nenakoupila předem, napřed bylo potřeba, aby se sladily pojišťovny, které se zaručily tomu distributoru, že když to koupí, tak mu to potom zaplatí, protože jinak by nedošlo k nákupu od výrobce. Postup byl takový, že napřed došlo ke vzniku, aspoň tak mě o tom informovaly pojišťovny, smlouvy mezi distributorem a pojišťovnami, která upravovala, jakým způsobem to bude uhrazeno, že bude použita zálohová platba, aby právě nedošlo k tomu, že to bude převedeno na jednotlivé odběratele a že ti potom budou muset z pojišťoven peníze dolovat, protože všichni víme, za jak dlouho dojde k vyúčtování zdravotní péče. Toto byl požadavek, který vznikl, jakmile došlo k podepsání této smlouvy, to trvalo tu nejdelší dobu, teprve následně byla uzavírána smlouva mezi distributorem a výrobcem, potažmo dodavatelem, teprve potom on to od něj koupil. To trvalo asi dva dny. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane ministře. Ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Pravda je, že reagoval na každý bod. Nechce, děkuji. Táži se, zdali si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní senátorka Jitka Chalánková? Ano, přeje, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za všechno, přihlásím se až v podrobné, se svým návrhem na usnesení, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit k obecné rozpravě zpravodaj ústavně-právního výboru? Pan senátor Goláň tu není? Nepřejete si, děkuji. Pak se chci zeptat, zdali si přeje vystoupit pan senátor Lumír Kantor jako garanční výbor? Máte slovo, pane senátore.

Senátor Lumír Kantor:  Už bych ani nechtěl moc, ale jako garanční zpravodaj si dovolím konstatovat, ale nevím, potřeboval bych asi pana profesora matematiky... Já se to pokusím sečíst sám. Bylo 13 senátorů, 13 senátorů vystupovalo v diskusi, z toho dva senátoři vystupovali třikrát, takže dohromady je to 17 vystoupení v této debatě. Zatím padl jeden jediný návrh, tedy návrh na zamítnutí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ještě, pane zpravodaji, máme tady návrh schválit. Ústavně-právní výbor.

Senátor Lumír Kantor:  Ano, schválit. Z debaty vyplynul jeden návrh na zamítnutí, jinak tady byl návrh schválit.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Že by se nejdříve hlasovalo o ústavně-právním návrhu a potom o zamítnutí... Nicméně byl tady požadavek na desetiminutovou přestávku pro klub ODS, čili v 19:10 hodin. Říkám to správně? Ne, 19:05 hodin. Ano? Takže přerušuji tento bod.

(Jednání přerušeno v 18.54 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 19.04 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dámy a pánové, uplynulo 10 minut, kolegyně, kolegové. To znamená, my pokračujeme v projednávaném bodu, tzn. v projednávání zákona, kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění a změna a doplnění některých souvisejících zákonů. Proběhlo jak závěrečné vystoupení pana ministra, který, protože průběžně diskutoval, už závěrečné slovo neměl, následně proběhlo ještě zhodnocení diskuze a rozpravy panem zpravodajem. S tím, že v tuto chvíli, jak řekl pan zpravodaj, tady máme dva návrhy. Návrh ústavně-právního výboru na schválení zákona, ve znění, které nám přišlo z Poslanecké sněmovny. Potom tady máme návrh na zamítnutí tohoto zákona. Žádné další návrhy tady nemáme, to znamená, já ještě jednou pro jistotu spustím znělku.

V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 31. Než budeme hlasovat o návrhu na schválení, vím, že to je velmi formální, ale přece jen se zeptám pana ministra na stanovisko. Pane ministře, vaše stanovisko na návrh ke schválení? (Ministr: Souhlasné.) Souhlasné. Návrh... Tak já se ptám. My jsme tady jako, rozumíte... Prosím, což bude zajímavější, stanovisko pana zpravodaje. Stanovisko pana zpravodaje? (Zpravodaj: Přemýšlím.) Jsem taky zvědavý, pane zpravodaji. (Zpravodaj: Neutrální.) Neutrální. To byl garanční zpravodaj. Negaranční zpravodajové? Pan senátor Goláň? (Tomáš Goláň: Neutrální.) Neutrální. Ještě je tady nějaký další zpravodaj? Není. Je! Paní senátorka Chalánková. (Jitka Chalánková: Neutrální až mírně negativní.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  My se tady nepohybujeme v intervalu 0, 1, ale v intervalu 0, nebo 1.

Takže budeme hlasovat o návrhu zákon schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Aktuálně přítomno 61, kvórum 31. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Přítomno 61, kvórum 31, pro 4, návrh na schválení nebyl schválen.

To znamená, nyní přistoupíme k návrhu zákona na zamítnutí. Spouštím hlasování. Kdo je pro zamítnutí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí, tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum 31. Pro zamítnutí 36. Návrh na zamítnutí byl schválen. To znamená, je potřeba nyní určit ty, co půjdou zdůvodnit tento návrh do Poslanecké sněmovny. Jako první se hlásí paní Jitka Chalánková, jako druhý pan senátor Lumír Kantor. A jako třetí pan senátor Lukáš Wagenknecht? Výborně, máme to i podle abecedy. Prosím vás, budeme hlasovat o tom, že Senát souhlasí s tím, aby odůvodnění našeho stanoviska k zákonu, který vracíme do Poslanecké sněmovny na zamítnutí, přednesli v Poslanecké sněmovně Jitka Chalánková, nebo Lumír Kantor, nebo Lukáš Wagenknecht, v tomto pořadí. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Vysíláme statečné ženy a muže... Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Přítomno 60, kvórum 31, pro 61. Návrh byl schválen. Já vám velmi všem, Jitko, Lumíre a Lukáši, blahopřeji. A nebylo to k svátku.

Prosím vás, tím máme za sebou tenhle bod, je vyčerpán. To znamená, já vám, pane ministře, děkuji. Ještě jednou velmi děkuji za ten vstřícný přístup, jak jste přistoupil k obhajobě celého zákona. Velmi si toho ceníme a těšíme se na další spolupráci.

V tuto chvíli nekončím jednání, protože ještě je mojí povinností, s vámi se loučím a děkuji. Ještě předtím, než skončím toto jednání, upozorňuji, že jednání budeme mít pravděpodobně 16., ještě pravděpodobněji 17. prosince. 16. prosince se, prosím, projednává ve sněmovně rozpočet. Může se ukázat, a to bychom asi měli respektovat, že tím pádem nebudou moci ministři kvůli projednávání rozpočtu přijít sem do Senátu. Tzn. že my možná buď zkusíme na 16. 12. odpoledne zařadit body, kde není potřeba vládní představitel, potom bychom jednali 16. odpoledne a 17. 12. Pokud se to nepodaří nebo těch bodů bude velmi málo, tak by se jednalo až od 17. 12. Včas se dozvíte, jak to bude. Počítejte, prosím, s tím, že se bude jednat případně i 18. 12., protože je to také jedna z možností, která je poměrně pravděpodobná.

Takže tolik ještě ode mě informace. A to už je opravdu všechno, všem vám děkuji za účast a končím dnešní schůzi. Díky moc.

(Jednání ukončeno v 19.11 hodin.)