Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 17.03.2021

(1. den schůze – 17.03.2021)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 7. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh organizačního výboru podle § 49 odstavce 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána 26. února 2021. Z dnešní schůze se omluvil senátor Lumír Aschenbrenner, a to je zatím všem, co tady mám napsáno. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

V současné chvíli je registrováno 60 senátorek a senátorů. Nyní, podle § 56 odstavce 4, určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 7. schůze Senátu byli senátoři Josef Bazala a Jan Holásek. Nikdo nic nenamítá? Ptám se, jestli má někdo připomínky k mému návrhu? Není tomu tak, nejdříve spustím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 71 senátorek a senátorů a budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 7. schůze Senátu byli senátoři Josef Bazala a Jan Holásek. Spouštím hlasování č. 1. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo souhlasí, zvedne ruku a tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a tlačítko NE.

Hlasování č. 1, přítomno 75, kvórum 38, pro 74. Návrh byl schválen. Konstatuji, že ověřovateli byli určeni senátoři Josef Bazala a Jan Holásek.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 7. schůze Senátu. Návrh pořadu 7. schůze vám byl rozdán na lavice. S tím, že já, než k němu otevřu rozpravu, řeknu několik informací. Na první místo navrhuji zařadit senátní tisk č. 64, projednávaný v Poslanecké sněmovně v legislativní nouzi. Vzápětí rozhodneme o jeho projednání ve zkráceném jednání. Ministryně práce a sociálních věcí zastoupí také ministra vnitra, a proto jako bod č. 2 navrhuji tedy zařadit projednání tisku N 013/13 a N 014/13, aby to následovalo za sebou. Poté bychom projednali body ministryně financí, ministra průmyslu a obchodu a ministryně spravedlnosti. Na přesný čas, a to ve 12:50, navrhuji zařadit Volbu místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Jinými slovy pro předsedajícího upozorňuji, což by v té době měla být paní místopředsedkyně Seitlová, že ve 12:50 začne tato volba. Pokud bude nějaký bod rozjednán, jeho projednávání bude přerušeno. A pokračovalo by až po polední přestávce. Jako předposlední a poslední body ve středu navrhuje organizační výbor projednat Petici pro přijetí zahrádkářského zákona. To je bod č. 21. A případně i samotný zahrádkářský zákon. Což je bod č. 22.

Ještě tady mám jeden návrh, který jsem si osvojil po včerejší a dnešní konzultaci. Je to původně návrh pana senátora a předsedy školského výboru Drahoše, který po konzultaci s ministrem školství, já říkám, že si ten návrh osvojuji a tak vám ho tady přednáším jako návrh, je, aby body ministra školství, které teoreticky mohly být projednány dnes, jedná se o body s čísly 18 a 19, byly zařazeny pevně na zítřek po projednání bodů pana ministra zdravotnictví. Pevně na zítřek po projednání bodů pana ministra zdravotnictví.

Takže to je můj vložený návrh. Nyní ke čtvrtku. Na čtvrtek jako první bod navrhuje organizační výbor zařadit Návrh usnesení Senátu k situaci po vojenském převratu v Myanmaru. Je to bod č. 23. A poté body ministerstva zemědělství, což jsou body 24 a 25. Ve čtvrtek ve 14:00 hodin bychom projednali body ministra zdravotnictví, to jsou body 27 až 29, po nich by následovaly tedy body ministra školství.

Z pořadu schůze navrhuje organizační výbor vyřadit senátní tisky K 006/13, což je bod 16, N 011/13 a N 012/13, což je bod 17, a body ministra životního prostředí, což jsou tisky č. 341/12 a K 084/12. Jsou to tedy body 30 a 31. Pro úplnost ještě upozorňuji, že došlo k přejmenování odročeného bodu senátorky Šárky Jelínkové na Návrh usnesení Senátu k pravidlům... Ten nový název je Návrh usnesení Senátu k pravidlům spolufinancování ESF+ pro plánovací období 2021 až 2027. Jedná se o bod č. 35. To je všechno. K bodům ministra školství jsem už zpřesňující informaci podal. Ptám se, jestli má někdo nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Už se hlásí paní senátorka Šárka Jelínková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi zde přednést návrh našeho senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí, a to, abychom vyřadili z projednávání 7. schůze pléna Senátu bod, který máte pod číslem 32. Jedná se o senátní Návrh zákona o umělém ukončení těhotenství pro ženy z ciziny. Odůvodnění jednou větou. Přetíženost zdravotního systému pro naše občany nejen v době pandemické, ale předpokládaná přetíženost zdravotního systému i po ukončení pandemie, kdy budeme řešit následné hospitalizace a odkládané úkony. Potřebujeme, aby naše zdravotnictví se zaměřovalo především na naše občany. Takže máme návrh vyřazení ze 7. schůze Senátu, tento bod. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Hraba. Prosím.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Já bych navrhoval vyřadit bod, který je v programu uveden pod č. 33, a to je mnou navržená novela trestního zákoníku, ze dvou důvodů. Určitě je to materie, která si zaslouží větší a delší diskusi, já sám jsem chtěl, ale bohužel pandemická doba mi v tom brání, uspořádat širší kolokvium, které by se tomu problému věnovalo. Druhá věc je, že věci, které počkají, prostě počkat mohou. Teď budeme řešit a měli bychom řešit jenom ty důležité věci. Sám to říkám ctěným kolegům poslancům a poslankyním, že věci, které počkají, by řešit se neměly. Tímto bych se měl řídit i já. Proto bych si dovolil navrhnout vyřadit tento bod z programu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Václav Láska. Prosím, pane předsedo.

Senátor Václav Láska:  Děkuji. Jenom krátce. Je strašná škoda, že ten návrh klubu KDU-ČSL nebyl přednesen na organizačním výboru, kde jsme si o něm mohli promluvit, takhle nečekaně na plénu mi to nepřijde úplně férové. K tomu samostatnému odůvodnění, já ho sice chápu, ale to je odůvodnění případně pro to ten zákon neschválit, nikoliv ho nezařadit na plénum. Mně tam chybí v tom návrhu odůvodnění, proč by neměl být zařazen na dnešní plénum. Prosím, aby na tom programu pléna ten návrh zůstal.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Zkusme vystupovat v rámci schvalování pořadu maximálně procedurálně. S tím, že samozřejmě chápu, že je potřeba někdy něco k tomu říct dalšího, ale zkusme být maximálně procedurální. Prosím, pane senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové. Nezpochybňuji ten návrh paní senátorky Jelínkové. Na druhou stranu bych chtěl navrhnout, aby se o těch jednotlivých dvou návrzích hlasovalo samostatně. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Jestli se nikdo další do rozpravy k pořadu jednání nehlásí, tak tady máme tři návrhy na změny. První, pokud budete souhlasit, kdybychom zvlášť hlasovali, jedná se pouze o změnu pořadí projednávání bodů, týká se to bodů ministra školství, tzn. to bych zahrnul potom do toho celkového hlasování, protože se mi to nezdá jako věcná změna. A pak tady máme dvě věci, které bychom hlasovali odděleně a rozhodovali o nich zvlášť samostatnými hlasováními, tzn. jednak je to návrh na vyřazení bodu č. 32, to je návrh senátního návrhu zákona senátora Václava Lásky vyřadit z programu, a potom návrh pana senátora Hraby vyřadit senátní tisk č. 199/19 z programu, což je návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Hraby. Takže jsem řekl, o čem budeme hlasovat, přestože jsme tady zřejmě všichni, raději všechny ještě svolám.

V sále je aktuálně přítomno 77 senátorek a senátorů, kvórum je 39. Nyní budeme hlasovat o návrhu paní senátorky Šárky Jelínkové, vyřadit z dnešního pořadu jednání senátní tisk č. 58, stávající bod č. 32. Čili hlasujeme o návrhu vyřadit. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 2 přítomno 79, kvórum 40, návrh nebyl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana senátora Zdeňka Hraby, vyřadit z dnešního programu jednání senátní tisk č. 199/12. Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 3 aktuálně přítomno 80, kvórum 41, pro 78, návrh byl při hlasování č. 3 schválen.

To znamená, nyní nám zbývá ještě hlasovat o pořadu jednání jako celku, tzn. budeme hlasovat o návrhu na pořad jednání v té podobě, že zůstává zařazen senátní tisk č. 58, návrh senátního návrhu zákona senátora Václava Lásky, a mění se pořadí projednávání bodu ministra školství, které jsou zařazeny za body ministra zdravotnictví, a je vyřazen senátní tisk č. 199/12, návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Hraby.

Takže nyní o tom hlasujeme, o takto upraveném pořadu jednání. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro? Tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti? Tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 4 pro 80, návrh byl schválen. Děkuji vám.

Můžeme postoupit dál, protože jsme vyčerpali všechny návrhy na změny programu. Musím nyní konstatovat, že předseda vlády svým dopisem ze dne 2. března 2021 požádal jménem vlády Senát, abychom projednali senátní tisk č. 64 ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu.

Poslanecká sněmovna projednala tento návrh zákona 10. března ve zkráceném jednání podle svého § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle § 118 odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme návrh zákona ve zkráceném jednání.

Jsme tady všichni, tzn. nebudu spouštět znělku, spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácené jednání, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je přítomno 80 senátorek a senátorů, kvórum 41. Při hlasování č. 5 pro 76, návrh byl schválen a zkrácené jednání bylo schváleno.

Vítám tady paní ministryni práce a sociálních věcí, paní ministryni Maláčovou.

Začneme projednávat

 

Návrh zákona o některých dalších úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s epidemií COVID-19 a o změně některých dalších zákonů

Tisk č. 64

Tento návrh máme jako senátní tisk č. 64. Prosím paní ministryni, aby nám návrh uvedla. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Vzhledem k tomu, že se jedná spíše o technickou úpravu v tomto případě, tak s vámi chci pouze velmi stručně projednat hlavní principy návrhu.

Jedná se o tzv. překlopení dávek, konkrétně se jedná o překlopení dávek z I. do II. čtvrtletí letošního roku. Je to návrh zákona, který postupem času za ten poslední rok projednáváme spolu již potřetí. Cílem návrhu je především omezení kontaktů na úřadech práce. Snažíme se tímto návrhem odlehčit jak zaměstnancům, tak klientům úřadů práce. Cílem je omezení kontaktů právě v té pravidelné agendě. Konkrétně se jedná o překlopení přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a zvýšeného příspěvku na péči. Občané tak nebudou muset dokládat např. potvrzení o příjmech nebo přehled nákladů za bydlení a dávky jim budou vypláceny stejně jako v I. čtvrtletí. Zdůrazňuji ale, že překlopení se netýká nových žádostí. Tedy lidé, kteří se nově ocitli v nouzi, mohou i nadále podat novou žádost o přiznání dávek.

Co se týká nákladů na státní rozpočet, přijetí tohoto návrhu nebude mít žádný dopad na státní rozpočet.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím vás o podporu této novely zákona. Velmi děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, paní navrhovatelko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 64/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení máte jako senátní tisk č. 64/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Rostislav Koštial. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou, pane senátore, prosím.

Senátor Rostislav Koštial:  Pane předsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Již tady bylo řečeno, o čem budeme jednat. Je to skutečně technická záležitost, kterou už potřetí upgradujeme, takže vás seznámím pouze s usnesením našeho výboru pro 13. funkční období.

Výbor pro sociální politiku, 15. usnesení z 9. schůze konané dne 16. 3. 2021, k návrhu zákona o některých dalších úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s epidemií covid-19 a o změně některých dalších zákonů, senátní tisk č. 64. Po odůvodnění zástupce předkladatele Mgr. Kateřiny Jirkové, náměstkyně pro řízení sekce podpory rodiny ministerstva práce a sociální politiky, zpravodajské zprávě senátora Rostislava Koštiala a po rozpravě výbor doporučuje

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Rostislava Koštiala,

III. pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já vám děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se potom po skončení rozpravy můžete vyjádřit nebo i zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit náhradní zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Goláň? Přestože je náhradník, tak si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavně-právní výbor probral taky tuto materii. V této materii je čistý přílepek, kdy se jedná sice o jakési zneužití stavu legislativní nouze, nicméně ho podporujeme, jsme rádi, že k této situaci dochází. Týká se to převodu databází České správy sociálního zabezpečení na ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to materie z roku 2017, která se tímto ruší, protože se osvědčila ta situace tak, jak je. Takže byť je tam jakýsi přílepek, ústavně-právní výbor všemi členy ústavně-právního výboru podal návrh schválit ve znění postupném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže mohu otevřít rozpravu. Kdo se do rozpravy hlásí? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Tím pádem se jenom dívám na zpravodaje a navrhovatele. Není tomu tak. Nechtějí vystoupit, jak jsem pochopil z jejich gestikulace. Máme tady jenom jediný návrh, a to je návrh na schválení ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny, takže než budeme hlasovat, spustím znělku.

V sále je přítomno 77 senátorek a senátorů, kvórum 39. Zahajuji hlasování o návrhu schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně přítomno 77 senátorek a senátorů, kvórum 39, hlasování č. 6, pro 70, návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny. Já vám, paní ministryně, blahopřeji. A teď se pustíte do bodu pana místopředsedy vlády Hamáčka.

 

Balíček na ochranu kritické infrastruktury

Tisk EU č. N 013/13

Tisk EU č. N 014/13

Tak já vás prosím, abyste nám balíček představila, prosím, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo. Já tu mám, protože jsem zastupující, zastupuji právě pana prvního místopředsedu vlády, pana vicepremiéra Hamáčka, mám tu velmi dlouhá úvodní slova, takže je přečtu, tak abych vše důležité zmínila.

Cílem tohoto předloženého návrhu směrnice je zvýšit odolnost subjektů, vyjadřuji se teď k senátnímu tisku č. 13, které jsou v členských státech základní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci vnitřního trhu, a to v následujících odvětvích: energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktura finančního trhu, zdravotnictví, pitná voda, odpadní voda, digitální infrastruktura, veřejná správa a vesmír.

Podle návrhu směrnice by měly členské státy zajistit, aby provozovatelé základních služeb přijali vhodná a přiměřená technická a organizační opatření k zajištění odolnosti těchto služeb, včetně opatření nezbytných předcházení incidentům a hlášení případných incidentů, a to bez zbytečného odkladu. Uvedená opatření by měla složit rovněž k zajištění přiměřené fyzické ochrany citlivých oblastí, zařízení a dalších infrastruktur, k odolání, zmírnění a zotavení se z následků mimořádných událostí nebo také k zajištění odpovídajících řízení bezpečnosti zaměstnanců.

V zájmu zajištění konzistentního přístupu by měl každý členský stát přijmout národní strategii, ve které vymezí cíle a příslušná politická a regulační opatření. Každý členský stát by měl podle návrhu směrnice také určit jednotné kontaktní místo, které by zajišťovalo přeshraniční spolupráci s relevantními orgány v jiných členských státech a se zřízenou skupinou pro strategickou spolupráci a výměnu informací.

Česká republika chápe snahu Evropské komise reflektovat narůstající výzvy spojené s ochranou kritických subjektů. Nesouhlasíme však s navrhovanou formou právního nástroje, neboť aktivity v oblasti ochrany kritické infrastruktury na evropské úrovni by měly vycházet z přístupu založeného na dobrovolné spolupráci. Návrh směrnice je podle našeho názoru porušením principu subsidiarity a proporcionality a nerespektuje primární kompetence národních států v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Zvyšování odolnosti kritických subjektů vůči narušení se totiž týká oblasti vnitřní bezpečnosti a civilní ochrany, kde je harmonizace podle unijních pravidel vyloučena.

Přijetí návrhu směrnice bude mít dopady na český právní řád a přinese nutně změny různých relevantních vnitrostátních právních předpisů dotýkajících se jednotlivých odvětví. Největší změny lze očekávat u zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.

V souvislosti s přijetím návrhu směrnice lze očekávat finanční dopady na příslušné orgány státní správy, na které se budou vztahovat povinnosti, jako například zpracovávání hodnocení rizik, přijetí národní strategie, provádění kontrol nebo vymáhání nápravy zjištěných nedostatků. Přijetí návrhu směrnice s sebou přinese finanční náklady také pro soukromý sektor, a to zejména pro subjekty se zvláštním evropským významem, které budou podléhat zvláštnímu dozoru. Konkrétní výši finančních dopadů však nelze v současné době předjímat.

Závěrem bych vás chtěla informovat, že 17. února tohoto roku přijal Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny k návrhu směrnice usnesení č. 417, jímž vzal návrh směrnice na vědomí, podpořil rámcovou pozici České republiky k návrhu směrnice, zároveň doporučil přehodnotit, zda finanční a administrativní náklady odpovídají přiměřeně cílům zvýšení odolnosti kritických subjektů. Návrh směrnice byl dále projednán 10. března, též Výborem pro záležitosti Evropské unie Senátu, který souhlasil s výtkami a připomínkami, které k návrhu směrnice vláda vznesla. A zejména zdůraznil, že v České republice by přijetím směrnice v navrhované podobě došlo k podstatnému nárůstu počtu regulovaných subjektů, s tím, že míra významnosti těchto subjektů by se přitom z bezpečnostního hlediska do značné míry lišila. Z tohoto důvodu výbor připomenul, že z pohledu České republiky je proto nutné k regulaci fyzické i kybernetické bezpečnosti přistupovat s důrazem na zásady proporcionality a subsidiarity, a to zejména zohledněním toho, jaké dopady na fungování státu a potřeby společnosti by tyto incidenty u určitého subjektu mohly způsobit.

A teď, jestli, pane předsedo, dovolíte, tak bych ještě přečetla úvodní slovo k tomu druhému tisku.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ano, dovolím. Já jsem zapomněl, že nemáte oči vzadu.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické společnosti v EU a o zrušení směrnice 2016/11/48, který Evropská komise zveřejnila 16. prosince minulého roku jako součást takzvaného kybernetického balíčku, má podstatným způsobem změnit stávající směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii z roku 2016.

Nyní budou probíhat jednání mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem o kompromisním znění textu, jejichž délka se odhaduje zhruba na 2 roky, tak jak je to běžné. Komise navrhuje podstatně více harmonizovat právní předpisy a přístupy členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti, jak již jsem koneckonců zmínila. V některých aspektech může být větší harmonizace prospěšná. Někde však Komise státům poskytuje příliš nízkou flexibilitu. Vedle revize stávajících nástrojů k zajištění kybernetické bezpečnosti, jako jsou povinnosti regulovaných subjektů přijmout bezpečnostní opatření a hlásit incidenty, Komise navrhuje zavést také nové nástroje, jako například koordinované zveřejňování zranitelností, národní plány reakce na kybernetické krize, evropskou síť styčných organizací k reakci na kybernetické krize a také koordinované analýzy rizik bezpečnosti dodavatelských řetězců v kritických sektorech. Koneckonců také povinné použití evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti.

Jednou z podstatných navržených změn je nový způsob identifikování regulovaných osob. Na místo určování regulovaných subjektů na národní úrovni se má uplatnit jednotné kritérium velikosti subjektů. V České republice by tím došlo k podstatnému nárůstu počtu regulovaných subjektů. Míra významnosti těchto subjektů z bezpečnostního hlediska by se přitom do značné míry lišila. Z pohledu České republiky je proto nutné k regulaci kybernetické bezpečnosti, podle navrhované směrnice, přistupovat s důrazem opět na zásady proporcionality a subsidiarity, a to zejména zohledněním toho, jaké dopady na fungování státu a potřeby společnosti by kybernetický incident u určitého subjektu mohl způsobit.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, prosím tedy o podporu těchto znění a vládní pozice. Velmi děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní ministryně. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 013/13/02 a N 014/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Nytra, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou, kterou za něj z velké části řekla paní ministryně, tak jsem zvědavý, co nám poví.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážení paní senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní ministryně. Na úvod musím poděkovat paní ministryni, protože v podstatě nemám o čem hovořit. V té věcné rovině pan ministr vnitra, který je garant za tyto dva tisky, to připravil paní ministryni excelentně. Výbor pro evropské záležitosti oba dva tisky projednal na své 7. schůzi konané dne 10. března a hlasováním se potom v podstatě ztotožnil se stanoviskem vlády k těmto dvěma dokumentům. Já bych z toho upozornil jenom pouze na jednu věc, kdy v podstatě nejzásadnější výtky vlády zpochybňují soulad některých těch ustanovení se zásadou subsidiarity, protože Komise tato nařízení schovala pod oblast posílení stability vnitřního trhu. My jsme naopak přesvědčeni, že toto se, oba dva tisky se týkají národní a vnitrostátní bezpečnosti. Tato oblast je plně v kompetenci jednotlivých členských států Evropské unie.

Ale ani já, jako zpravodaj, jsem nenavrhoval přijmout odůvodněné stanovisko, protože tady není podpora ze strany dalších členských států, i když i nemalá část těchto států má stejné připomínky k těmto návrhům nařízení. Takže v podstatě výbor pro evropské záležitosti projednal a přijal usnesení, které máte v písemné podobě. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také, pane senátore, děkuji. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen pan předseda zahraničního výboru Pavel Fischer. Prosím, pane předsedo. Buďte zdráv.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, kolegové a kolegyně, chtěl jsem podpořit vůbec skutečnost, že o tomto bodu dnes můžeme vést rozpravu. Je to totiž velmi důležitá věc, která se netýká pouze trhu a vnitřního trhu v Evropské unii, tak jak řekl můj předřečník, v tom ho naprosto podporuji, týká se především bezpečnosti. Bezpečnosti a suverenity. Bezpečnosti, suverenity a ochrany těch nejdůležitějších dat a informací o každém občanovi svobodných zemí.

Když vystoupíme z toho, co nám Evropská komise v tomto smyslu napsala, co se tady navrhuje za opatření, které by platilo pro všechny země Evropské unie, a je to tak dobře, protože míra naší propojenosti je dnes taková, že musíme dbát na bezpečnost, stačí, abychom se podívali na rozsah ohrožení, v jakém dnes se nacházíme. Jsme uprostřed pandemie, mimořádně složité krize. Naše systémy byly napadeny, systémy nemocnic. I proto jsme doporučovali, aby se i menší nemocnice zařadily do té kritické infrastruktury, protože nebyly dostatečně chráněny. A také systémy například centrální administrativy. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mohlo vyprávět.

Jsme skutečně ve velmi složité situaci, ve které každý takový útok může mít i dalekosáhlé politické dopady. Vezměme si například útok na důchodový systém, co by znamenal, a podobně. Mluvím o tom proto, že minulý rok došlo snad k největšímu průlomu z hlediska kybernetické společnosti do jedné z texaských firem, vyrábějící software jménem SolarWinds. Dodnes není úplně zřejmé, v jakém rozsahu ten útok přinesl škody, ale víme, že mezi klienty této firmy byla celá řada společností i u nás. V Americe mezi ně patřily ty nejdůležitější instituce země. Ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničí, ochrana nebo úřad bdící nad nukleární bezpečností apod. Dodnes se vlastně vyhodnocuje, co se stalo. Proto jsem chtěl povzbudit vládu, aby v tomto smyslu konala, aby se nebála tvrdých a jasných rozhodnutí, které před námi stojí, například ochrany zabezpečení sítí 5G nebo cloudových úložišť, která zůstávají doposud stranou pozornosti, protože pokud zůstáváme takto závislí na datových tocích, například do cloudových úložišť, musíme také řádně hlídat, v souladu s naším právním řadem, informace, které tam proudí. Čili jen tak dále. Kybernetická bezpečnost není luxus. Když se podíváme navíc do pravidelných zpráv NKÚ, vidíme, že náš kontrolní úřad, náš účetní dvůr, právě na zabezpečení software nebo počítači našich úřadů klade už mnoho let velmi vážné varování, že nejsme schopni účelně, hospodárně zabezpečit to nejdůležitější, co se týká právě počítačových sítí nebo nejrůznějších smluv s počítačovými dodavateli a subdodavateli. Proto jsem chtěl vládu povzbudit, apelovat na ni, aby rozhodně to nebrala jenom jako věc, kterou nám někdo nařizuje z Evropské unie, je to v zájmu občanů České republiky, abychom budovali bezpečnou infrastrukturu i v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože se jedná o zájem občanů České republiky. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Mikuláš Bek a připraví se pan senátor Žaloudík.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, obsahově navážu na kolegu Fischera. Já se, stejně jako na výboru, zdržím podpory usnesení, které vyjadřuje podporu vládní pozici, která je založena na argumentaci subsidiaritou. Já bych takovou argumentaci chápal, kdybych viděl, že vláda v této oblasti podniká sama efektivní a účinné kroky k ochraně kritické infrastruktury. Místo toho vidím, jak jsou napadány obrovské nemocnice, jako se to stalo ve Fakultní nemocnici v Brně, a v posledních dnech jsme byli svědky ohrožení zdravotní péče v některých soukromých klinikách i tak banálním rizikem, jako je neschopnost včas uplatnit záplaty na Microsoft Exchange Serveru. Já se domnívám, že ta situace v České republice není dobrá. Z tohoto hlediska je mi trochu jedno, jestli ten tlak na vyšší bezpečnost přijde z evropské úrovně, nebo od vlády, ale od vlády jsem zatím dostatečně účinné kroky neviděl. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Zatím poslední, pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane profesore.

Senátor Jan Žaloudík:  Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já zajisté nejsem expertem na ochranu ani pánskou, ani jinou, ale chtěl bych jenom tady poznamenat k těm 5G sítím, a činím tak už dlouho, kde jsem členem řadu let, ve stálé komisi pro sdělovací prostředky, že abychom mohli bojovat proti fake news a chránit se, musíme znát ty news, abychom věděli, co je ten fake.

Takže po vzoru kolegy onehdy z římského Senátu, který říkal: Ostatně soudím, že Kartágo a tak, bych řekl... Ostatně soudím, že bychom měli už konečně mít nějakou relevantní pořádnou informaci o rozvoji 5G sítí, abychom to nezachytávali z billboardů. Takhle když jedu, tak to na mě vždycky vypadne někde při silnici, fajn, ale určitě to má mnoho aspektů jako všechno. V současné době to má aspekty jednak ty technologické, možná zdravotní, možná různé sociální a v konektivitě, to určitě, možná ekonomické a určitě bezpečnostní, jak tady bylo naznačeno. Prosil jsem opakovaně na stálé komisi, aby někdo odpovědný přišel a řekl nám, jaký je současný stav rozvoje 5G sítí v ČR ve všech těchto aspektech, případně kontrola nad nimi a případně s perspektivou rok, dva, tři, čtyři, říká se, že jde o revoluci, ale abych věděl, ke které revoluční straně se mám přiklonit a po kom střílet, potřebujeme informace. Nemám je, vy je možná máte, ale chtěl bych je mít také, a myslím si, že komise minimálně pro sdělovací prostředky by si to zasloužila. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně. Dovolím si reagovat na vystoupení pana předsedy výboru Beka, protože ona ta argumentace subsidiaritou není sama o sobě. V podstatě v Lisabonské smlouvě, resp. ve všech dokumentech, je jasně napsáno, že národní a vnitřní bezpečnost je opravdu záležitost jednotlivých členských států. V tomto nařízení může dojít k jedné věci, že bude nařízeno členským státům předávat citlivé informace bez řádného zdůvodnění, která se týkají opravdu kritické infrastruktury a některých dalších citlivých dokumentů mimo území této republiky bez zajištění jejich zneužití, resp. prevence proti jejich zneužití. Naprosto souhlasím s panem senátorem Fischerem, že toto je oblast, které se ČR musí věnovat. Předpokládám, že když vláda projednala tyto návrhy, tak si z toho vzala ty správné věci, které potřebujeme. Naprosto nezpochybňuji to, co tady bylo řečeno o napadení jednotlivých států, resp. subjektů v rámci ČR, ale domnívám se, že když někdo vymyslí a docela složitou procedurou přijme určitá pravidla, že by se ta pravidla měla dodržovat. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Do rozpravy se nikdo další nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Táži se předkladatelky, zda se nechce... To je škoda, panu vicepremiérovi vyřiďte, že tady na něj dnes čekalo zaokrouhleno na jednotky 99 procent senátorek a senátorů. Ptám se pana zpravodaje?

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. V diskusi vystoupili tři senátoři, nezazněl žádný jiný návrh než ten, který je obsažen v usnesení výboru pro evropské záležitosti. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji. Než budeme hlasovat, spustím znělku.

Aktuálně je přihlášeno 76 senátorek a senátorů, kvórum 39. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl a schválil výbor pro záležitosti EU. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO, zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 7, kvórum 39, pro 65, návrh byl schválen. Konstatuji, že paní ministryně byla stoprocentně úspěšná. Byli jsme tady v 99procentním zastoupení.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, což je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273. ze dne 16. dubna 2020

Tisk č. 3

Vítám paní ministryni financí, také jí přeji dobrý den a prosím ji, aby nám představila svůj vládní návrh. Prosím, paní ministryně, máte slovo a velkou konkurenci předchozí paní ministryně, stoprocentní úspěšnost. Podle ústavy soutěž politických stran. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Dobrý den. To se málokdy stane, že přijdu do parlamentu a hned se mi spraví nálada. Děkuji za milé přivítání, ráda vás vidím, myslím to opravdu upřímně. Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych odůvodnila vládní návrh, kterým se Senátu předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o Mezinárodní finanční korporaci.

Předkládaný materiál vyplývá z dubnového usnesení Rady guvernérů o změně Dohody o IFC, která přestavuje zakládající dokument této instituce patřící do skupiny Světové banky a stanovuje zásady jeho fungování. V Dohodě o IFC došlo ke zvýšení minimální hlasovací síly potřebné pro budoucí schválení navýšení kapitálu, z 80 na 85 %. Přijetí uvedené změny dohody má povahu změny mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie vyslovující souhlas obou komor parlamentu. Změna dohody nevyžaduje úpravu vnitrostátních právních předpisů ČR, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je ČR vázána, a je v souladu s právem EU. Přijetí změny nemá dopad na státní rozpočet.

Česká republika podpořila změnu dohody 19. září 2018 prostřednictvím hlasování v Radě guvernérů, a to na základě usnesení vlády č. 578 ze dne 12. září 2018. V rámci IFC již změna dohody vstoupila v platnost dne 16. dubna 2020 schválením příslušné rezoluce. Jedná se tak o aplikaci této změny do českého právního řádu. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní navrhovatelko, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 3/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Balatka. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 3/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Herbert Pavera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Paní ministryně ve svém vystoupení řekla řadu věcí, které jsem měl připravené i já. Jenom pro informaci bych vám chtěl uvést, že ta Mezinárodní finanční korporace jakožto člen skupiny Světové banky se zaměřuje na podporu soukromého sektoru v rozvojových a transformujících se ekonomikách s omezeným přístupem ke kapitálu a podporuje formou dlouhodobých úvěrů a minoritních kapitálových vkladů. To jenom, abyste věděli, o co se jedná přesně v této organizaci.

Jinak jako zpravodaj tohoto tisku jsem povinen vás seznámit s usnesením, které přijal hospodářský, zemědělský a dopravní výbor. Je to 22. usnesení z 5. schůze konané dne 20. ledna 2021 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273 ze dne 16. dubna 2020, senátní tisk č. 3.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Lenky Dupákové, náměstkyně ministryně financí, po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273 ze dne 16. dubna 2020,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane zpravodaji a pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku a sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout případně stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Miroslav Balatka? Přeje si vystoupit? Nepřeje si vystoupit. Děkuji vám a otevírám tedy rozpravu k tomuto bodu.

Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám.

Máme tady jediný návrh na to, abychom dali souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci. Předtím, než o tom budeme hlasovat, se zeptám paní navrhovatelky, jestli chce něco? Nechce, není k čemu. Pustím znělku.

V sále je aktuálně registrováno 76 senátorek a senátorů a budeme hlasovat o tom, že dáváme souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273 ze dne 16. dubna 2020. Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuální kvórum 39, při hlasování č. 8 pro 66, návrh byl schválen, k ratifikaci dán souhlas.

Máme tady další bod, a to je

 

Informace ministerstva financí k rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU

Tisk č. 61

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 61. S Informací nás seznámí paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, na dnešní schůzi jste zařadili bod Informace ministerstva financí k rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU.

Za jeho zařazení vám děkuji, protože bych chtěla zdůraznit, že je to pro nás priorita. 3. března již bylo rozhodnutí projednáno na plénu Poslanecké sněmovny. Návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU tvoří součást balíčku legislativních aktů k víceletému finančnímu rámci 2021 až 2027, včetně nástroje na podporu oživení tzv. plánu obnovy. Ten vám byl představen v červenci loňského roku jako rámcová pozice vlády k těmto návrhům. Plénum Senátu svým usnesením z 22. července 2020 mimo jiné podpořilo rychlé přijetí víceletého finančního rámce nástroje na podporu oživení a systému vlastních zdrojů.

Jak jste byli informováni panem ministrem Petříčkem bezprostředně po jednání Evropské rady, dosáhli vrcholní představitelé EU 21. července po pětidenním jednání shody nad podobou VFR, a to včetně nového nástroje EU na podporu oživení ve výši 750 mld. eur a způsobu jejich financování.

Vláda ČR reprezentovaná panem premiérem Babišem tím naplnila usnesení přijaté Senátem. Po intenzivních vyjednáváních v průběhu podzimu jak s Evropským parlamentem, tak následně s Polskem a Maďarskem, se 10. prosince 2020 podařilo na úrovni Evropské rady odblokovat i patovou situaci v otázce kondicionality na ochranu rozpočtu EU a nalézt kompromisní řešení, čímž se otevřela cesta rovněž ke schválení celého víceletého finančního rámce. Celý balík legislativy k víceletému finančnímu rámci EU a k plánu obnovy, a to včetně návrhu rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům, byl Radou a Evropským parlamentem odsouhlasen v polovině prosince.

A tím se již dostávám k samotnému obsahu nového rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům.

Rozhodnutí nově obsahuje především klíčové ustanovení zmocňující Evropskou komisi vypůjčit si na finančních trzích peníze k financování plánu obnovy. Toto je zásadní změna oproti rozhodnutím k vlastním zdrojům schvalovaným na počátku předchozích programových období. I proto v minulosti nikdy nebyl takový časový tlak na schválení této legislativy.

Rozpočet EU bude moci být ve významnější míře než doposud využit jako garance pro výpůjčky Evropské komise na finančních trzích. Tyto prostředky budou následně v rámci rozpočtu EU použity na financování programu plánu obnovy formou grantů, např. facility na podporu oživení a odolnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci či kohezní politiky EU či budou poskytnuty členským státům ve formě půjček na financování investic a reforem definovaných v rámci jejich národních plánů obnovy.

Změny v návrhu rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům reflektují také zavedení nového vlastního zdroje založeného na množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů, kdy členské státy za každý kilogram nerecyklovaných plastových odpadů odvedou do rozpočtu EU 0,8 eur. Prostředky z tohoto vlastního zdroje částečně nahradí stávající zdroj z HND. Aby však mohlo rozhodnutí k vlastním zdrojům vstoupit definitivně v platnost, musí být nejdříve v souladu s unijním právem schváleno rovněž v členských státech. V jednotlivých zemích proto nyní probíhá proces národního schvalování rozhodnutí. V současné době máme informaci, že schvalování bylo dokončeno v osmi členských státech. Cílem a snahou je dokončit toto schválení již v průběhu letošního jara, aby bylo možné prostředky z plánu obnovy využívat co nejdříve. Projednání rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům v obou dvou komorách Parlamentu ČR je tedy důležitým krokem, který následně umožní vládě ČR notifikovat schválení tohoto právního aktu na národní úrovni. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji vám, paní ministryně. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, což jste již sama udělala.

Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 61/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Mikuláš Bek, kterého prosím o slovo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Náš výbor se touto problematikou zabýval opakovaně. Návrhu usnesení předcházela korespondence a dialog s ministerstvem financí, neboť jsme se chtěli ujistit o tom, že způsob projednávání tohoto rozhodnutí v ČR je nastaven správně. ČR nemá jasně v jednacích řádech sněmovny a Senátu popsánu proceduru projednávání těchto rozhodnutí. Jak již zmínila paní ministryně, v tomto případě je ve hře ten systém výpůjček na pokrytí rozpočtu, který byl zvýšen.

Což může vyvolávat samozřejmě politickou debatu. Proto jsme usilovali o to, abychom si s ministerstvem financí vyjasnili názor na tu proceduru, která je vtělena tedy v tom usnesení v té formě, že navrhujeme vzít na vědomí toto rozhodnutí, protože česká ústava ani jednací úřady nedávají vlastně parlamentu v této věci nějakou kompetenci schvalovat explicitně tato rozhodnutí.

V různých evropských zemích je ta situace samozřejmě různá, proto ta debata. Zároveň návrh usnesení připomíná ta předchozí stanoviska Senátu v této věci. Žádá vládu o pravidelné informace o vývoji jednání, která nás teprve čekají a která budou nepochybně přiměřeně komplikovaná tomu, že má jít zčásti o zavádění nových zdrojů. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. I vy, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh i zpravodajskou zprávu jsme vyslechli, a proto otevírám rozpravu. Já jsem věděl, že pan předseda chce mluvit, prosím, pane předsedo, jste první přihlášený, máte slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážená paní vicepremiérko, vážené kolegyně, kolegové, vím, že ten bod se netěší příliš veliké pozornosti. Já, pokud jsem se k němu potom dostal, mám pocit, že trošku neoprávněně. Myslím si, že minimálně by tady některé věci, které jsou, buď otevřeně, nebo implicitně, v tom rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, obsaženy, měly zaznít. Já se tedy alespoň některé věci pokusím sdělit. S tím, že poprosím zároveň paní ministryni, aby případně se k některým mým dotazům, které potom řeknu, i vyjádřila.

První věc, kterou si dovolím tady říci, je, že to rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie má takové, řekněme, dvě součásti. Ta první je, že se nějakým jiným způsobem mírně navyšuje a definuje příspěvek, kterým my přispíváme a všechny členské státy na fungování Evropské unie v tom smyslu, že jí poskytujeme nějaké vlastní zdroje. Změna spočívá v tom, že dochází k tomu, že těmi vlastními zdroji Evropské unie se stávají části některých našich daní, případně se zavádí i nějaké nové daně. Toto všechno bude vlastním zdrojem Evropské unie pro to, aby mohla dobře fungovat. S tím, že je tam nějaké maximum stanovené, které je ve výši 1,40 nebo 1,46 procenta hrubého národního důchodu. Takže moje první otázka je, na paní ministryni, jestli by nemohla říci, kolik je to tedy prostředků, těch 1,46 procenta nebo 1,40 procenta hrubého národního důchodu, nikoliv hrubého domácího produktu, ale hrubého národního důchodu České republiky, abychom věděli, než tady budeme o něčem hlasovat, kolik to tedy maximálně ročně může být, těch 1,40 procenta hrubého národního důchodu?

Jinak obecně.. Takže to je ta první část, že se novým způsobem, tady je napsáno, to musím přečíst, protože mě to zaujalo, že se tak má dít spravedlivě, transparentně a jednoduše, jaký bude ten náš příspěvek roční do vlastních zdrojů Evropské unie.

Druhá věc, která, podle mého názoru, je podstatnější, která je také obsahem toho rozhodnutí, potom je, že je v tomto rozhodnutí obsaženo, že je možné, aby si Evropská unie, jako subjekt, půjčila až 750 miliard eur, které by měly být použity výhradně na realizaci a sanaci důsledků krize vyvolané covidem-19. To je přímo v článku 5, že by měly být pořízeny Evropskou unií mimořádné a dočasné, dodatečné prostředky k řešení důsledků krize covid-19. Těch prostředků by mělo být 750 miliard, měly by být použity okamžitě. To okamžitě znamená, že by právní závazky, které souvisí s tou půjčkou ve výši 750 miliard, které bude Evropská unie realizovat, by měly být vypořádány všechny do 31. 12. 2023, což není úplně okamžitě. A následně, že by veškeré to čerpání mělo skončit někdy 31. 12. 2026.

To, co tam najdete také, když pozorně čtete, je, že se počítá, že by vše bylo splaceno, těch 750 miliard eur, do 31. 12. 2058. 2058! To znamená, tady vzniká dluh, který budeme splácet, jako Evropská unie, 35 let. 35 let, pokud to tedy začínáme tím rokem 2023. Takže to by mělo být jasné, že 35 let je tedy doba, za kterou máme zaplatit těch 750 miliard eur. A teď by nás mělo zajímat, kolik je to peněz, abychom si to nějak srovnali v hlavě. Já jsem si to tedy počítal. Ono to vychází na 20 tisíc miliard korun, což je 20 milionů milionů. 20 milionů milionů! Jinými slovy je to 10 milionů dvoumilionů. Což znamená, nás je 10 milionů, takže je to 10 milionů dvoumilionů. My si půjčíme 2 miliony na jednoho občana České republiky na 35 let. Naštěstí na to nejsme sami, není nás 10 milionů, ale je to na to 500 milionů, takže když potom tu půjčku, těch 20 milionů milionů, vydělíme těmi 500 miliony, tak to vyjde na jednoho asi necelých 40 tisíc korun. To není tak hrozné, ale taky to není jako málo. Takže my si půjčujeme na jednoho 40 tisíc korun, necelých, na dobu 35 let. V případě, že toho jednoho beru z celé Evropské unie. 2 miliony na jednoho, pokud beru jenom Českou republiku, na těch 35 let. S tím, že ještě další věc je, jak to souvisí s tou celkovou situací České republiky. My jsme si v roce 2020 půjčili 500 miliard. V roce 2021 máme plánovaný deficit také, tuším, 500 miliard. A teď, prosím vás, pro tento rok, když si tedy půjčíme, když už to zvládneme a půjčí si ta Evropská unie 750 miliard eur, pro nás je to 400 miliard. To znamená, počítejte, prosím vás, na tento rok, že si na rok 2021 Česká republika napřímo vytvoří deficit 500 miliard. Ten máme v našem schváleném rozpočtu. Další deficit, který si vytváříme, protože my samozřejmě za tu půjčku také ručíme, těch 750 miliard, tak si vytváříme další půjčku 400 miliard. To znamená, tenhle rok, když to sečteme, je to 900 miliard korun. 900 miliard korun je ta částka, kterou si letos půjčujeme. Částečně přímo a máme to v rozpočtu, to je ten deficit 500 miliard, a částečně nepřímo, to má v rozpočtu ta Evropské unie, to je ta částka těch 750 miliard eur, kterou když přepočteme na počet obyvatel, na Českou republiku, a pokud přijmeme, že jsme jedním z ručitelů, tak je to dalších 400 miliard korun, které v tomto okamžiku tímto rozhodnutím, které už bylo přijato, jak mi bylo vysvětleno, okamžitě také my přijímáme jako svůj závazek. Je to závazek, že splatíme, jako Česká republika, v průměru, ono to tak být přesně nemusí, ale ještě jednou to opakuji, ale v průměru, že do roku 2058 my zaplatíme jako Česká republika těch dalších 400 miliard korun. Takže to je, jenom abyste věděli, co tam také je napsáno, v tom článku 5 a článku 6 toho rozhodnutí.

Já tady mám tedy potom otázku na paní ministryni, jak to tedy bude v tom rozpočtovém výhledu s těmi našimi příspěvky na fungování Evropské unie? Protože tam je potom napsáno, že díky tomu, že vznikne povinnost té Evropské unii splácet, ten příspěvek na to vlastní fungování Evropské unie se bude navyšovat až o 0,6 % hrubého národního důchodu. To znamená z těch 1,46 % na, což bych počítal, že může být tak asi 75 miliard korun nebo kolik?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  77? Tak jsem se nepletl. 77 miliard. Tak teď půjdeme na 2,06, nebo pardon, 0,6, čili to je... Jo, 2,06 %. To znamená, dostaneme se zase o nějakých dalších 30 miliard víc. To znamená, je to asi tedy tím pádem 107 nebo 106 miliard korun, které budeme dávat každoročně na ty vlastní zdroje Evropské unie, což tedy, jestli počítám, tak je 10 tisíc na jednoho.

Takže abychom to zase nějak si vždycky zarámovali a věděli to. Já hlavně chci, abychom to věděli. A aby to hlavně věděli i tedy občané, že všechno něco stojí. Každý stát něco stojí. A že nás tohle bude toto stát, je asi dobré vědět. A že to v tom rozhodnutí, kterého si nikdo nevšímá, jak řešíme ty ostatní věci, jestli tohle a tohle, jestli přes tu hranici okresu jo, nebo ne, a tak dále. Tak najednou tady vzniká dluh dalších 400 miliard pro naše děti. Vzniká tady navýšení naší platby na fungování Evropské unie o 30 miliard ročně navíc a nikdo nic neříká, nikdo si toho nevšimne. Nikdo o tom nic dneska nenapíše. Dozvíme se jiné věci. Jak někdo přijel někam a říkal, že tam přijede, a pak tam nepřijel. Někdo se tam svalil na chodník a oni ho natočili a tak dále, to bude úplně základní zpráva pro české občany. Ale to, jestli to tedy potom zvládneme splácet, nebo ne, to tam asi úplně nezazní. Protože ono se to špatně čte, musím říct, opravdu špatně čte. Jak je to jednoduché, transparentní a srozumitelné, jak to tam je napsané přímo, tak se to tam úplně nedobře čte.

Moje otázka tedy je na paní ministryni, jestli ta čísla, ona to takhle průběžně dělá, může upřesňovat, na která jsem se ptal. A potom je tam napsáno, že těch 750 miliard, v tom článku 6 a 5 je napsáno, že se použijí, těch 750 miliard eur, že se použije výhradně za účelem řešení důsledků krize covid-19. Článek 5 toho rozhodnutí, odstavec 1: Výhradně za účelem řešení důsledků krize covid-19. To znamená, jednak někdo musí říct, co už je výhradně a co není výhradně. A potom samozřejmě zase to může být tak, že v té Evropské unii máme státy, které jsou více, nebo méně poškozené tím covidem-19. Protože to různě zvládali. A ti zodpovědní zvládali ten covid-19 nejlépe, čili zřejmě budou poškozeni nejméně. Pak se tedy ptám, jestli je to myšleno tak, že přestože někteří jsou poškozeni více a někteří méně, tak se počítá s tím, že ti více poškození budou mít potom větší nárok na ty peníze, z těch 750 miliard, nebo menší, nebo jak to bude uděláno? Jinými slovy, ptám se na ten klíč, abychom dopředu věděli, jakým klíčem se budou postupovat při půjčování, protože 300... Kolik? Půjčovat se bude 360 miliard a 390 miliard se bude dávat, jako k nějakým projektům. Takže těch 750 miliard se skládá z 360 miliard, které se budou půjčovat, a 390 miliard, které se budou jakoby dávat na různé projekty, abychom to potom zaplatili stejně nakonec v těch splátkách.

Takže se ptám, jestli dneska trošičku probíhala nějaká debata o tom klíči, jak budou sanovány ty důsledky té krize v rámci jednotlivých států členských zemí Evropské unie? A jak to bude zohledňováno, to poškození, jak se to vlastně celé bude organizovat?

Potom je tam ještě jedna věc, na kterou jsem se paní ministryně chtěl zeptat. Tam je napsáno, že v případě, že některá země, řeknu to volně, v nějakém okamžiku neposkytne příspěvek v plné výši na to splácení, že má Komise právo požádat jiné země, aby daly víc, když ona neposkytla. Ale nijak jsem tam nezaznamenal nikde nějakou zprávu o tom, co bude s tou zemí, co nedala, kolik měla dát? Jestli tedy bude moci dále čerpat, nebo nebude moci dále čerpat? Nebo bude tam nějaká sankce vůči ní, nebo nebude nějaká sankce vůči ní? Čili se ptám, jestli jsme se tím nějak při studiu toho rozhodnutí, na kterém, předpokládám, se ČR také podílela, zabývali, jestli tam je nějaká sankce, když někdo nebude potom chtít splácet ty půjčené peníze? Protože vždycky to tak bývá, že tam ty sankce bývají. Předpokládám, že v té smlouvě mezi EU, asi to podepíše předseda Evropské komise nebo kdo, a tou bankou, nebo to bude více bank, to bude dobrý kšeft mimochodem, půjčit EU 750 miliard eur, asi nějaké sankce tam budou, že jo? A ty sankce tedy potom, když budou, tak je bude muset někdo platit atd. Takže jak tohle bude celé organizováno? A jinými slovy, ta moje otázka zní: Je nějak řečeno, když některá země neposkytne ty prostředky? Kdo to bude řešit? Budou tam nějaké sankce? Nebo co se bude dít?

Poslední věc, kterou mám v tom svém úvodním slově, než to ještě celé shrnu, je, že jsem se chtěl zeptat, protože se počítá nějak, že ty peníze budou k dispozici možná už v roce 2022, možná spíše na konci roku 2023, jestli se nějak počítá s tím a zda jsme se zabývali tím, jestli by nebylo možné je potom použít na sanaci těch podpor a těch kompenzací, které dneska ty země dělají, včetně ČR, na odstraňování těch škod, které vznikají díky tomu covidu? Nebo kvůli tomu covidu, to není díky. Děkovat není covidu za co. Kvůli tomu covidu. To znamená, jestli se jedná nějak o tom, že až tedy si ty peníze za lacino půjčíme a všechno to do konce roku 2023 zúřadujeme, jestli by tedy bylo možné, aby třeba ty země, ty peníze, které potom si můžou půjčit od Evropské unie, za lacino, předpokládám, nebo dokonce dostat, jestli by nebylo možné jako za to sanovat některé výdaje, které už dneska my činíme ze svého vlastního rozpočtu. Takže to je můj dotaz také na paní ministryni, jestli tohle je, nebo není možné.

Když to celé shrnu a dostanu se k tomu návrhu svého usnesení, které vím, že ještě budeme upravovat, protože mě tady, děkuji našemu oddělení zahraničního odboru, upozorňoval, že některé věci tam nemám správně, takže já to rád opravím, protože se úplně v těch některých věcech nevyznám, tak bych chtěl zopakovat ty otázky.

Prvně jsem se chtěl zeptat, jaká je tedy ta výše hrubého národního důchodu a kolik to tedy znamená z hlediska našeho navýšení příspěvků pro ty roky 2022, 2023, 2024? A jak to tedy máme v tom rozpočtu zohledněno, respektive hodláme zohlednit? Pak jsem se chtěl zeptat, kdo a jak tedy bude poskytovat za tu Evropskou unii ty půjčky, jestli vznikne nějaká nová organizace v té Evropské unii nebo v té Evropské komisi, která bude tedy obhospodařovat to půjčování těch 360 miliard eur, která potom bude ty půjčky poskytovat dál? To znamená, kdo bude zabezpečovat to půjčování těch peněz, těch 360 miliard eur? To rozdávání těch dalších 390, to už máme nějak zvládnuté, to už tam nějaké orgány máme. Pak jsem se chtěl zeptat, jestli skutečně se nějak počítá s tím, že se spočítají ty covidové škody v jednotlivých zemích a podle velikosti těch škod se potom bude případně poskytovat buď ta půjčka, nebo případně i nějaké ty podpory? To znamená, jestli opravdu jsou to jen ty covidové škody, kdo je bude hodnotit a kdo bude říkat, které jsou škody výhradně způsobené covidem a které ne. Pak jsem se chtěl zeptat, jestli my máme nějaký plán splácení a jestli existuje obecně, protože předpokládám, že když si někdo půjčuje, vždycky jsem pochopil, že vždycky, když jsme si něco půjčovali jako město nebo jako kraj, tak jsme museli předložit plán splácení, plán splátek. Tak se ptám, jestli taky dneska existuje platební kalendář pro Evropskou komisi a jestli ho máme k dispozici a jestli bychom ho nemohli dostat, ten platební kalendář? Splátkový kalendář se tomu říká. Takže se ptám, jestli existuje a jestli máme k dispozici splátkový kalendář na těch 35 let? Pokud začínám od roku 2023... A potom jsem se chtěl zeptat, jak je řešeno nebo bude řešeno to, když někdo nebude platit té Evropské unii a poskytovat jí ty vlastní zdroje, jestli bude nějak sankcionován, nebo nebude, nebo nebude moci žádat ty peníze a podobně? A pak jsem se chtěl zeptat, jestli nějak vláda usiluje o to, jestli tedy by nebylo možné ty peníze, až budou, použít i na výdaje, které jsme už učinili? To znamená zpětně. Protože bych to považoval za logické, protože my ty peníze potřebujeme nejvíc teď. Takže to jsou ty moje dotazy. Je jich celkem tedy 8.

Teď k tomu usnesení.

Já to trochu vysvětlím, případně potom to budu modifikovat podle doporučení těch, kteří jsou v této věci více znalí. Já tam mám čtyři body.

Ten první bod toho návrhu usnesení je, aby před přijetím rozhodnutí Rady, tam mám chybu, tam patří 2020/2053, o systému vlastních zdrojů EU, zajistila a Senátu doložila realizaci všech potřebných změn v české legislativě, které se při přijetí rozhodnutí Rady vyžaduje. Byl jsem poučen, že to rozhodnutí Rady už bylo přijato 14. prosince, ale já jsem myslel jako před přijetím rozhodnutí Rady členským státem, tak je to myšleno. To, že bylo rozhodnutí Rady přijato rozhodnutím Rady, to je jasné, ale to rozhodnutí Rady potom musí přijímat ještě členský stát. My nemáme, jak jsem pochopil, v právním řádu našem žádný proces kodifikovaný, kterým bychom takovéto rozhodnutí Rady přijímali. Teď si uvědomte, co to je za obrovskou právní díru v českém právním řádu. Rozhodnutím Rady může dojít k tomu, že se náš dluh zvýší o 400 miliard korun. My nemáme v českém právním řádu žádný nástroj na to, abychom na to mohli položit palec. Ptám se, jak tedy na to položíme ten palec, kdo tedy řekne, že si ta EU, protože my jsme jeden z těch, kdo to potom bude ručit, my jsme jeden z ručitelů, kdo tady rozhoduje v ČR o tom, že si ta EU může půjčit těch 750 miliard eur, ze kterých my 400 miliard českých korun potom budeme splácet? To znamená, jak to je tedy uděláno? To je smysl toho prvního bodu.

Můžeme to naformulovat jinak, ale ten smysl je, abych já věděl, my jsme věděli, že jsme v českém právním řádu udělali všechno, co je potřeba, aby to rozhodnutí Rady mohlo být námi akceptováno. Snad je mi rozumět. To je ten smysl toho prvního bodu. Můžeme ho přeformulovat tak, aby to bylo zřejmější a jasnější, aby to bylo... Minimálně si myslím, že by měl být novelizován odkaz ve velkých rozpočtových pravidlech, na to nové rozhodnutí. Paní ministryně neposlouchá, ale já si myslím, že by měl být novelizován odkaz v rozpočtových pravidlech na to nové rozhodnutí. Ten odkaz v nových rozpočtových pravidlech na to, v našich velkých rozpočtových pravidlech na to nové rozhodnutí nebyl novelizován. Když nebyl novelizován, tak je tam odkaz na to staré rozhodnutí. V tom starém rozhodnutí není 750 miliard. Není tam 750 miliard! Upozorňuji na to. Čili k tomu směřuji já tím prvním bodem, abychom si jasně řekli, že to nějak novelizujeme, že to dáme do pořádku. Teď nechci být negativní a nechci být konfrontační. To říkám dopředu. Kdyby náhodou to paní ministryni tak připadalo. Jenom bych byl rád, aby to bylo v pořádku, když už do toho takto jdeme.

Druhý návrh na usnesení je právě to, co jsem říkal, abychom zkusili prosadit, aby, až budou ty peníze, jsme je mohli použít i na to, co už dneska děláme, co už dneska jsme zaplatili v podstatě, řeknu, ze svého. To je ta druhá věc. Aby to takhle bylo možné. Byl bych rád, kdyby vláda s tím souhlasila, kdybychom ji podpořili, když se ukáže, že to není možné, tak jsem to aspoň zkusil, jak to známe.

Třetí věc, kterou bych byl rád, je, aby nám každoročně, protože jsou to peníze, které budou poskytnuté, bude je spravovat EU, Senát má svoji kompetenci vůči našim vztahům k EU, tak bych byl rád, abychom dostávali informace od ministerstva financí nebo od ministerstva zahraničí, jak to s tím systémem vlastních zdrojů vypadá, jak to každoročně je plněno, kdo dává ty peníze, kdo je nedává. To znamená, abychom jedenkrát ročně byli seznamováni jako Senát s dopady přijetí toho rozhodnutí. Co to tedy znamená? Kdo dal peníze? Jak plníme splátkový kalendář? K čemu byly použity ty evropské peníze? Neptám se na české peníze. To je věc Poslanecké sněmovny. Ptám se na ty evropské. To už je věc nás všech. Evropskými fondy. Tím se zabýváme pravidelně a pořád. To znamená, to je ta třetí odrážka.

A ta čtvrtá je potom, abychom to jenom poslali panu předsedovi vlády a ministerstvu financí, a samozřejmě zahraničních věcí, aby nějak věděli, že bychom tyto tři předchozí věci chtěli, s tím, že znova opakuji, předpokládám, že ještě v rámci toho jednání tu první odrážku, ten první odstavec můžeme třeba vylepšit. První věc, určitě si opravte hned, že tam patří 2020/2053, to, prosím, si opravte hned, tam patří 2053, to byla moje chyba, když jsem to psal. Ta druhá věc, jestli tam bude, aby v souladu s rozhodnutím nebo něco, já nevím, co jiného, třeba mi ještě někdo poradí. Ale to je v tuto chvíli všechno, co jsem k tomu chtěl říct. Znova opakuji na závěr, že jsem si uvědomil zejména při tom včerejším čtení toho rozhodnutí, že to je věc hodně vážná, hodně důležitá, zejména pro ty, kteří jsou mnohem mladší než my, protože když většině z nás připočteme 35, tak už to není takový věk, který je úplně jednoduše ještě žitelný. Ale co se týká těch mladších, tam si myslím, že to je kolikrát věk, ve kterém budou v plné síle. Je to tady tak, že v dnešním roce, v letošním roce my tady v podstatě v rámci schvalování státního rozpočtu a souhlasu s tímto rozhodnutím způsobujeme, že si půjčíme nebo nějakým způsobem vydáme navíc vůči tomu, co vyrobíme, 900 miliard korun. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu předsedovi, já bych v tom trošku udělal jasno. Pan předseda položil mnoho otázek, lépe řečeno 8 otázek paní ministryni. Možná by bylo dobře, kdyby na ně paní ministryně odpověděla ještě v rámci obecné rozpravy. Ale nemůžu vás k tomu nutit. Nemůžu vás k tomu nutit...

Druhá věc je, to je spíš pro zpravodaje, pana senátora Beka, že je tam návrh usnesení, které předložil pan předseda Vystrčil, které pak budeme tedy, předpokládám, hlasovat jinak. Máme tady jiné hlasování, tak toto je třeba vzít také do úvahy. Paní ministryně bude odpovídat pak souhrnně. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Ten příspěvek pana předsedy Vystrčila pro mě, teď to myslím bez ironie, je velmi zajímavý. Je velmi dobrý proto, že pan předseda, ať už chtěl nebo nechtěl, spojil tento bod, který projednáváme, s bodem 21, to je strategický plán, český strategický plán, a bod 25, to je sdělení Komise. Jednotně proti covidu.

Vzpomínám to proto, že tak jak máme jednotlivé tisky, tak jak jednotlivě, tedy separátně v tomto smyslu projednáváme jednotlivé body, tak ony patří k sobě. To znamená, že abychom se dobrali nějakého dobrého výsledku, abychom všichni pochopili, jak ta materie půjčit si takové peníze je široká a na co, tak bychom měli spojit dohromady de facto tyto body, jejichž závěr potom bude v nějaké vzájemné závislosti, a nepůjdou proti sobě.

Já si vzpomínám, když jsme mluvili o tom, že náš příspěvek EU je teď, myslím, že to je těch 77 miliard korun, tak si vzpomínám, že před 10 lety nebo 11 lety to bylo přesně o 50 miliard korun méně. Není to dáno jiným výpočtem, je to hlavně dáno tím, o kolik vzrostl HDP České republiky. V tomto smyslu musíme nazírat na těch dalších 35 let.

Náš výbor, tedy evropský výbor, se tímto tiskem zabýval poměrně podrobně. A to proto, že tam jsou právě některé záležitosti, které nás zajímaly. To, co říkal pan předřečník, tedy pan předseda Vystrčil, to počítání, že nás čeká těch 35 let, tak ono to není tak, že se to bude splácet za 35 let, to se má splatit do 35 let. Tím pádem já pevně věřím, protože všichni aspoň odtud vypadáte poměrně zdravě, ale je to možná těmi náhubky, ano, i pan senátor Fischer, tak my to díky bohu, já jsem fakt velmi rád, že my to zažijeme, to splácení. Tak bychom se taky měli dívat na to půjčování.

Tady si dovolím učinit připomenutí, z mé strany je to jistě jízlivá poznámka směrem k Senátu, tedy k nám všem, včetně mě, my jsme také schválili zrušení superhrubé mzdy, bude nás to stát 130 až 150 miliard korun, které zaplatíme, tedy které nedostaneme do rozpočtu, budeme se s tím muset vyrovnat jinak.

Jestli víte, ta, nevím, jak se jmenuje teď přesně, ta Národní ekonomická komise avizovala již několikrát za posledních 14 dní v celostátních médiích, že se budou muset upravit daně, tzn. že se budou muset zvýšit tak, abychom své závazky dokázali splácet. Když jsme projednávali tehdy tu materii, kde jsem tady vyjadřoval svůj zásadní nesouhlas s tím, abychom teď rušili superhrubou mzdu, byť si myslím, že je to nesmysl, že je potřeba to zrušit, ale měli jsme to udělat v dobách ekonomického růstu, tak jsem se tehdy zeptal na splácení. Vzpomínám si velmi dobře, že paní ministryně k mému překvapení poměrně přesně a pohotově byla připravena, odpověděla mi, jaký plán splácení je. Myslím si, že ten plán na těch 750 miliard, já se těším na tu odpověď, jak bude zahrnuto... Ono to není... Ta částka je samozřejmě rozdělena. Já si to uvědomuji. Ale těším se, jak nám to řekne, a pak možná to počítání, které tady bylo řečeno, bude dobré doplnit tím, v nějakém tisku, o který bych možná mohl Senát požádat, co to znamená, když naplníme tyto vize, to znamená tu ztrátu neboli ten nedovýběr, ten dluh z minulého roku je, tuším, 340 miliard. 320 jsme plánovali na rok 2021, ale bude z toho právě díky superhrubé mzdě a jiným okolnostem asi 500 atd., jak to tady bylo řečeno, tak si myslím, že to není vůbec nic těžkého, dokonce vůbec ani ne nic nepochopitelného. Když dostaneme materiál, ve kterém vláda či ministerstvo financí samozřejmě, potažmo, nám předloží, když tyto ztráty máme, tohle si musíme půjčit, budeme dlužit, tak co při zapojení ostatních peněz, tedy jaké očekáváme roční splátky. A to proto, že mi přijde, že projednáváme pořád jenom tisky, kam ty peníze dát, do jaké ochrany čeho. Dneska ráno se ještě sešel evropský výbor, abychom schvalovali jeden z materiálů, který budeme projednávat. Tam jsme se bavili o tom, že ještě to usnesení není v pořádku, protože by tam mělo být, teď si vzpomenu, myslím, že tam je navíc hrazení bystřin, to by tam nemělo být, mělo by tam být něco jiného. Tento materiál sám, tady to bylo řečeno, myslím, že paní ministryní, sám sbírá ty peníze z evropských států tak, že navrhuje to necelé, myslím, že je to 0,8 eur za plasty, to znamená, že... O tom jsme také na výboru mluvili, že, aspoň z mého pohledu to je jeden ze zajímavých údajů, protože čím víc stát bude dbát na to, aby plastů měl méně, tak tím méně taky bude platit. To znamená, je to záležitost v závislosti, která je asi potřebná. Pro nás, jak se zdá, s ohledem na plasty, které u nás vytváříme, v odpadu, ČR v současné době by na tom nemusela být tak špatně, protože jsou státy, zvlášť ty bohaté státy, které mají na jednoho obyvatele zcela jistě více tohoto odpadu a podobně.

Já bych na závěr rád poprosil paní ministryni, jestli bychom mohli dostat v tom celém komplexu dluhů, které budeme mít, a pořád se bavíme jenom, na co je potřebujeme, co z toho vytvoříme, jestli bychom mohli dostat jako Senát nejenom odpověď, ale materiál, který řekne: Ano, počítáme v tom roce, v tom roce, v tom roce, zaplatíme a splatíme tolik.

Ta poslední věc, ano, sice je pravda, že se státním rozpočtem se musí vypořádat Poslanecká sněmovna, Senátu vůbec tato materie nepřísluší, nicméně nám přísluší ta materie evropská, což, jak se zdá, už je téměř jedna k jedné. Nicméně to zapojení splácení nemůže být odděleno od našeho státního rozpočtu, takže zase to bude jenom v Poslanecké sněmovně. Proto bych rád tedy požádal o ten materiál, jak budeme všechny naše dluhy splácet. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další, už přichází k řečnickému pultíku, je pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážená paní ministryně, pane místopředsedo, já bych rád, pane předsedo Senátu, Miloši, já bych rád ocenil to, jak se pan předseda Senátu věnoval té materii, protože už se zdaleka nevěnuji těm bláznivinám, co přicházejí z Bruselu, tak jako pan předseda. Pan premiér vždycky brblá, ale pak nakonec tu ruku v Bruselu stejně zvedne. Já bych jenom doplnil k tomu výkladu pana předsedy Vystrčila, že se automaticky předpokládá, že celých těch 35 let splácení nepřijde žádná ekonomická nebo další krize, že bude všechno fungovat jako před rokem 2020. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji. Pan senátor Zbyněk Linhart, prosím, je na řadě.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já jsem k tomu nechtěl vystupovat, já už jsem se smířil s tím, že svět se zbláznil a všichni se předhání v tom, kolik si půjčíme, a tak už jsem se s tím nějak smířil.

Ale když už tedy to začal pan předseda, já se malinko přidám. Ono to bude souviset nejenom s těmi body, jak tady říkal kolega Čunek, které tady dnes máme, ale také hned s tím následujícím, to znamená Národní plán obnovy. Jak to zní? My jsme to projednávali v posledních měsících na výborech. My jsme to tady rozebrali do šroubků a zjistili jsme, co to zase je za materiál. 200 stran, já jsem si to vytiskl před těmi 5 týdny. A to tam mnoho chybí, mnoho tabulek, které se neustále dál předělávají, předělávají. Když jsem to prohlížel, tak jako mnoho dalších textů, tak se nestačím divit. Přijde mi to, jako když jsme byli svazáci na gymnáziu, vytvářeli jsme si naše plány. Ale většinou dost naivně. Ono to tehdy nic nestálo.

My jsme to tady projednávali na podzim, tento bod, přijali jsme takové hodně zvláštní usnesení. Ale tehdy jsme tady... Já v té zpravodajské zprávě na 10 stránek jsem to tady, možná ne úplně důrazně, ale některé věci jsem se snažil připomenout. Například i to, jak máme vyjasněno, jak se takováto věc má přijímat. V podkladech, které jsme měli tehdy z odboru evropského, byly vyjmenované tři možnosti, jestli to bude mezinárodní smlouva nebo jestli to bude speciálním zákonem atd. Ale bohužel to není ani jedním, ani druhým, ani třetím způsobem. Mě to mrzí. My to bereme na vědomí. Je to typické. Ten, kdo je třeba na městě, víte, že když je někde něco problém přijmout, něco schválit, tak to těm dalším dáme na vědomí. Tím, že to vzali na vědomí, tak to tak nějak odsouhlasili. Takže až o něco půjde, tak jsme to všichni viděli, nikdo nic nenamítal. Takže... My to tady bereme na vědomí. Tak závažnou věc. Ale to už jsme udělali bohužel v listopadu a přijali jsme to, takže se s tím musíme nějak popasovat.

Mnohé řekli předřečníci, já tady jenom připomenu zpátky a znova. EU si půjčí 750 miliard eur, odloží splátky na desítky let, nejdříve tam bylo v těch materiálech, pamatuji si dobře, že nejdříve se začne splácet v roce 2028, až do roku 2058. No, možná, nebo taky ne. Neví se, z čeho se to bude splácet, takže samozřejmě se vymýšlí nové poplatky, nové daně atd. To už tady máme. Schvalování a celý ten proces je na hraně smluv o EU. To jsme si tady také mohli připomenout v tom říjnu. Bohužel jsme se tomu moc nevěnovali.

No, ale aby to celé dobře vypadalo, těch 750 miliard utrácení peněz, tak to nazveme Fond pro budoucí generace. Takže my pro budoucí generace uděláme to, že si vezmeme 750 miliard. Teď je utratíme, protože my víme jak, a oni ať si to splatí. Bohužel, tak to dneska je. Ale my tím rozkládáme, podle mě, a nejsme v tom, Evropa, sami, Amerika bohužel taky a některé další části. My v tomto dlouhodobě rozebíráme základní ekonomický systém. V důsledku ničíme střední třídu a vlastně ji oslabujeme. To bude celý výsledek. Jestli se nám podaří naplnit ty cíle, tak o tom se budeme bavit v Národním plánu obnovy, což je malá jedna komponenta nebo část toho celého. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Mikuláš Bek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já se domnívám, že ta debata trochu driftuje k hodnocení věcí, které úplně nesouvisí s tím, co máme teď na stole.

Paní ministryně to jistě řekne přesněji než já, ale to právní stanovisko, jehož jsme se dobrali v dialogu s ministerstvem financí, na kterém trvá vláda, je to, že vzhledem k tomu, že v ústavě ani v dalších zákonech není svěřena parlamentu ta pravomoc schválit ten dokument, to rozhodnutí, tak to bude dělat vláda. Takže vláda se připojí se svým souhlasem k tomuto rozhodnutí.

Parlament ty věci projednává a Poslanecká sněmovna už vzala to rozhodnutí na vědomí, protože v té věci si neosobuje žádnou pravomoc vyslovovat souhlas nebo nesouhlas. Totéž navrhuje evropský výbor, aby učinil Senát. Pokud jde o tu proceduru. Samozřejmě to neznamená, že se nemůžeme významně vyjadřovat k obsahu toho nařízení. Tato vyjádření jsou nepochybně součástí procesu toho projednávání a věnuje jim i pozornost Evropská komise.

Teď bych chtěl jenom připomenout, abychom tu debatu postavili na pevnější základ, my jsme se zabývali opakovaně těmito záležitostmi minimálně od léta loňského roku. To rozhodnutí o vlastních zdrojích se týká příjmů evropského rozpočtu, ale je, jako spojitá nádoba, spojeno se dvěma velkými rozpočtovými kapitolami. Jednou z nich je ten standardní rozpočet Evropské unie na to sedmileté období, daný víceletým finančním rámcem, a druhý balík, o kterém padlo rozhodnutí, že si ho Evropská unie společně vytvoří, je ten nástroj Next Generation EU. Na jeho pokrytí mají sloužit ty vypůjčené peníze, těch 750 miliard.

Velmi snadno najdete ikonografiku na stránkách Evropské unie, která ukazuje přehledně, do jakých kapes či šuplíků je ta částka 750 miliard alokována. Významnou část, největší, toho tvoří ta facilita, nebo, dnes říkáme, nástroj pro oživení a odolnost, který se rozděluje mezi členské země na základě těch národních plánů obnovy, což bude dneska naše velké společné téma. Část těch peněz vstoupila i do ještě tohoto období financování, je součástí nástroje REACT-EU, kde se ty peníze využívají už teď velmi rychle. A pak některých dalších rozpočtových nástrojů EU. Tím chci říct, že pokud budeme se ptát na využití těch peněz, tak naše otázky musí mířit na jiná nařízení nebo rozhodnutí EU, než je to o vlastních zdrojích. To jsou prostě příjmy toho rozpočtu. Ty výdaje jsou popsány v jiných dokumentech. Vedli jsme o nich debatu, k některým z nich jsme přijali usnesení. Ten nejdůležitější nástroj z hlediska ČR je na programu dneska a možná se k němu ještě budeme vracet.

Tak jenom na vysvětlenou, to rozhodnutí o těch půjčkách Senát svým usnesením v létě už přivítal. Tehdejší argument na straně Evropské unie, ať už jde o Komisi či Evropskou radu, byl ten, že cena té půjčky, když si vypůjčí EU, bude s vysokou pravděpodobností nižší, než když si půjčí jednotlivé členské země, s výjimkou těch nejsilnějších, jako je Německo či Nizozemí, které by samy patrně dosáhly lepších úrokových sazeb, než je ten celek EU.

Tak jenom na vysvětlenou, že ten ekonomický argument za tou půjčkou je ten, že EU jako celek vyjedná lepší podmínky těch půjček než jednotlivé členské země, když se zadlužují pro financování schodků svých rozpočtů. Samozřejmě je otázkou budoucnosti, jak to tak bude. Samozřejmě v tom rozhodnutí jsou do budoucna ponechány velmi citlivé politické otázky zavádění těch nových zdrojů. I k tomu se opakovaně vyslovuje Senát, minimálně na jednání svých výborů, protože tam jde o ty citlivé otázky toho, jakým způsobem se budou zavádět případné uhlíkové daně či vyrovnání na hranicích a podobně.

Tak jenom na vysvětlenou. Je potřeba se dívat vždycky na tu zdrojovou část rozpočtu a současně na ty normy, které stanovují podmínky pro využití toho rozpočtu, které teď nemáme na stole, ale samozřejmě je naleznete v podkladech senátních, protože se jimi Senát už v minulosti zabýval. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji také. S dalším příspěvkem se hlásí pan předseda Miloš Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, na úvod chci říci, že si opravdu vážím toho, jakým způsobem se jednak výbor pro evropské záležitosti, potom zejména náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, ať pod vedením pana předsedy Beka, nebo pana předsedy Linharta, těmi věcmi zabývá. V tomhle směru jako tu práci odvedenou velmi uznávám a velmi si toho vážím.

Cíl toho mého příspěvku a potom toho usnesení, které teď přednesu v upravené podobě, je v podstatě dvojí. Ten první je, abychom si uvědomili, že to, o čem rozhodujeme, není žádná maličkost. Abychom možná taky řekli, že to není úplně jisté, že ten postup, který jsme zvolili z hlediska potom té distribuce těch prostředků, je ten nejsprávnější a že možná by stálo za to ještě zvážit, zda by ty obrovské prostředky, které bude potřeba vynaložit na to, abychom to hospodářství, to školství, tu vědu, výzkum, tu psychiku těch lidí dali dohromady, by mohly být využity i jinak. Samozřejmě vím, že tady existuje příprava plánu obnovy. Samozřejmě víme, že už jsou ty peníze jakoby někde rozčleněny, jak mají být použity. Na druhé straně upozorňuji, že o těch 750 miliardách eur, o kterých se bavíme, tak těch se týká v tom rozhodnutí Rady článek 5. V tom článku 5 v tom odstavci 1 je jasně napsáno, že mohou ty prostředky být použity výhradně za účelem řešení důsledků krize covid-19. Tak je otázkou, jestli tomu tak skutečně je v rámci všech těch plánů, které jsou třeba v tom sešitu, co ukazoval pan předseda Linhart.

Cíl toho mého usnesení potom má takové tři podcíle. Prvním je požádat vládu, aby se opravdu zamyslela nad tím, jestli, a nás všechny, jestli je normální, že vydáním rozhodnutí Rady může dojít k vzniku závazku České republiky v průměru ve výši 400 miliard korun, aniž by o tom parlament jakkoliv rozhodoval. To je ta kruciální otázka. Jestli tohle považujeme za normální.

V usnesení v odstavci 1 říkám, aby, teď je to jinak, v souladu s rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů zajistila a Senátu doložila realizaci všech potřebných změn v české legislativě, které si rozhodnutí Rady vyžaduje. Pokud vláda půjde dál a řekne, že také shledává za nepříliš standardní, že nemusí nic dělat, aby mohl tento dluh vzniknout, budu rád a budu té vládě vděčný, protože takto přece není možné postupovat, když státní rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna, aby v případě nějakého jiného závazku ve výši 400 mld. Kč nikdo nemusel, ani sněmovna, ani Senát, rozhodovat. Vždyť to přece není normální! Není to běžné, není to nic proti EU ani nikomu jinému.

I v současné době jsem přesvědčen o jedné věci, a to je to, že tam i tak, i v dnešní době ve velkých rozpočtových pravidlech chybí změna v § 11a zákona č. 218/2000 Sb., která by odkazovala na nové rozhodnutí, pokud už je přijaté. To tam není, je tam to staré rozhodnutí. To staré rozhodnutí neobsahuje žádný článek 5, který hovoří o tom poskytnutí prostředků na sanaci covidových škod. To tam prostě takhle je. Je tam staré rozhodnutí atd. To je věc ta první, tzn. navrhuji přijetí usnesení, pak přečtu celé.

Druhá věc, kterou považuji za logickou... Přece ty prostředky, které dnes vynaložila a vynakládá česká vláda, a můžeme se bavit, jestli to mohlo být efektivněji nebo ne, nebo jiná vláda ve smyslu kompenzačních bonusů, ve spoustě dalších věcí jsou prostředky, které slouží k sanaci, ke kompenzaci škod, které vznikly kvůli covidu-19. Takže moje otázka zní, jestli by nestálo zatím se zamyslet, jestli by ty prostředky, které potom budou jednou k dispozici, ty evropské takzvaně, nemohly být použity k sanaci a ke kompenzaci těchto výdajů, které už vznikly. Protože je evidentní, že to jsou výdaje, které byly způsobeny covidem-19.

A třetí věc je, že když zatím není žádný právní rámec, tak aspoň na žádosti, nějaké slušné žádosti horní komory by bylo dobré, kdyby jednou za rok ministryně financí nebo ministr financí přišli a řekli: Podívejte se, co se týká toho rozhodnutí, tak to v tomto roce vypadá takto a v tom dalším výhledu to bude asi tak a tak. My platíme tolik, ostatní platí tolik, tento neplatí, tohle se děje. Tzn. nějaká stručná zpráva o tom, co se s těmi prostředky evropskými, za kterými ručíme, protože jsou půjčené, a případně i za které neručíme, protože je tam dáváme jako příspěvek, děje. To je smysl té debaty. Nechci tady rozporovat to, co se vymyslelo, to, co už je napsáno, to, co bude doplněno. Mimochodem podklady k plánu obnovy, o kterém se budeme bavit, poslední, přišly včera. Bylo tam napsáno, že to není ještě úplné a že se to bude doplňovat. Takže abychom věděli, jak na tom jsme. Neviděl jsem tam žádné zdůvodnění, že všechny ty věci, které se navrhují v rámci plánu obnovy, byly způsobeny covidem-19, což je napsáno v tom rozhodnutí.

Teď přečtu návrh na usnesení: Senát Parlamentu ČR žádá vládu, je to doplňující usnesení, prosím vás, není to protinávrh, je to doplňující usnesení, není to protinávrh vůči usnesení evropského výboru, s tím souhlasím, je to návrh na doplnění toho usnesení. Čili teoreticky, kdyby s tím byl souhlas, tak by se jenom z velkých aby stala malá aby, s malým a, to by bylo všechno... Aby v souladu s rozhodnutím Rady 2020/2053 o systému vlastních zdrojů EU zajistila a Senátu doložila realizaci všech potřebných změn v české legislativě, které si rozhodnutí Rady vyžaduje, aby prosazovala možnost využití mimořádných a dočasných, dodatečných prostředků (článek 5 rozhodnutí Rady), k řešení důsledku krize covid-19, i ke kompenzacím a podporám, které byly využity k řešení důsledku krize covid-19, již před přijetím rozhodnutí Rady a o výsledcích této snahy Senát informovala, aby po přijetí rozhodnutí Rady 2020/2053 o systému vlastních zdrojů EU pravidelně jedenkrát ročně seznamovala Senát s dopady přijetí rozhodnutí Rady do rozpočtu ČR a jejich rozpočtových výhledů. Pověřuje předsedu Senátu Miloše Vystrčila, aby zaslal toto usnesení předsedovi vlády ČR, Ministerstvu financí ČR a Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane předsedo. Pan předseda načetl to doplňující usnesení, o kterém potom budeme hlasovat při hlasování, kterým vás pak provede pan zpravodaj. Pokud jsem tomu správně rozuměl, paní ministryně by ještě chtěla odpovědět na některé věci v rámci obecné rozpravy, takže ji neuzavírám, prosím paní ministryni, aby se vyjádřila.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo. Čekala jsem, až vystoupí všichni v obecné rozpravě, protože ono se to někdy prolíná, někdy jsou ty věci techničtější, někdy jsou víc politické. Tady bylo od všeho něco.

Myslím si, že nejvíc technická debata byla pana předsedy Senátu. Já jsem se ho ptala před chvílí, jestli je matematik, on mi to potvrdil, pamatuji si to, že je matematik, bylo to z toho vidět, a to je v dobrém, vy byste si rozuměl s panem premiérem, ten má také rád čísla. To není vůbec nic konfrontačního. To jenom tak na odlehčenou, že to byla technická debata. Pokusím se, udělám všechno pro to, abych na ni co nejvíc i technicky a věcně odpověděla.

Ale dovolte mi takový malý úvod. Tam shrnu možná víc ta politická vystoupení a nebudu na ně reagovat, prostě explicitně a jmenovitě. Víte, nejsem ani eurohujer ani euroskepticista. Stojím nohama na zemi, my musíme být v EU, neumím si představit, že bychom nebyli, z hlediska všech různých benefitů, které nám to přináší, ať už je to společný trh a všechno ostatní, ale především vám to dokážu i na tvrdých číslech. Ale samozřejmě uvědomuji si, jezdím tam tři a půl roku, teď tedy ne, teď máme zaplaťpánbůh online setkání ECOFIN, ale uvědomuji si tu byrokracii a tu zdlouhavost, teď možná se ukáže u očkování skutečně, že EU má historickou šanci ty procesy zrychlit a pomoci občanům a obyvatelům a členským zemím, což v tuto chvíli podle mě trošinku pokulhává, ale věřím, že se to snad nějak určitě zvládne. Děláme pro to všechno. Ale to nechci teď řešit.

Ta tvrdá čísla. Naše čistá pozice ČR, což znamená, o co více jsme dostali, než jsme do rozpočtu EU zaplatili, je +896,4 mld. Kč. To je, prosím vás, potřeba mít na paměti, že my pořád jsme ještě v pozici čistého příjemce, tzn. že dostáváme mnohem víc, než jsme do EU zaplatili.

Jestli chcete, tak jsme dostali 1573 mld. Kč od vstupu do EU a odvedli jsme 677 mld. Kč. Pokud to někoho z vás zajímá, je fanda čísel, tak jako pan předseda, každý měsíc to dáváme jako součást informací pokladního plnění ministerstva financí, tam najdete položku, kolik jsme odvedli do EU, kolik jsme dostali každý měsíc, to tam je k dispozici. Takže si myslím, že nám se členství v EU bezesporu vyplácí, bezesporu, o tom není pochyb.

Můžeme pak debatovat, kde se ty peníze utratily, ale myslím si, že to vidíme na každém kroku, to by byla zase jiná debata. Doufám, že touto krátkou větou nebo pár větami jsem odpověděla na trochu takové možná ty skeptické věci, které tu zazněly, víc je nechci glosovat.

Co se týká HND, HDP, myslím, že asi ti, co jste to studovali, to chápete. Rozdíl mezi tím. Tady se jedná o HND. Ono těch 1,4, nebo kolik je to přesně, 1,4 a nějaké drobné, to je přesně asi 77 mld. Kč, ale to je strop. Počítáme s tím, že odvod by se pohyboval někde do 70 mld. Kč ročně z pohledu HND. Takže bychom počítali možná 60 až 70, to záleží přesně, až to vyjde, také se to musí přepočítat, takže ještě tu částku úplně přesně vám nemohu říct, ale nebude to ten strop. To 1,4 je 77, a to bývá nižší než strop.

Začne se splácet zhruba někdy po roce 2028. Samozřejmě rozhodnutí, zda se odvody členských států navýší či budou využity vedle odvodů nové vlastní zdroje, tzn. nakonec nemusí se dosáhnout k takovému navýšení odvodů. Samozřejmě ty nové vlastní zdroje musí být odsouhlaseny jednomyslně. To znamená, debata se povede. To je jakási diskuse.

Včera jsme měli ECOFIN, Rada ministrů financí, debatovali jsme digitální zdanění, digitální daň, já jsem velkou podporovatelkou, to víte, ale včera jsem to tam i řekla, že podporuji to celosvětové řešení, a velmi jsem uvítala, když dnes nová americká administrativa de facto změnila přístup k digitálnímu zdanění a řekla, že se vrátí k jednacímu stolu, což, tuším, se stalo tento nebo minulý týden. Takže to je určitě dobře. A pokud by se to nepodařilo na platformě OECD, tak to bude, aspoň doufám, na platformě EU. Proto jsme i přišli s návrhem našeho vlastního řešení, ale to je také jedna z otázek, která se musí vyřešit. Ten klíč pro sdělování peněz z plánu obnovy už se vyřešil v červenci na Evropské radě. Byl to jednak pokles HDP v letech 2020 až 2021, ale také míra nezaměstnanosti. Tam třeba velice klíčovou roli sehrál premiér této země, který nesouhlasil s tím klíčem, který nás velmi znevýhodňoval. Tam byla nezaměstnanost očištěná od nezaměstnatelnosti a zůstal tam, bylo to snad 1,5 %, velice pro nás nevýhodný parametr, takže ten se změnil. Máme i po tomto roce v největší krizi historie této země nezaměstnanost relativně velmi nízkou. To kritérium by nás určitě poškodilo. Tam se na tom velmi, myslím si, že na politické úrovni, na úrovni premiéra, velmi odpracovalo.

Ptáte se mě na platební kalendář, ten v tuto chvíli nemáme, tam samozřejmě se o tom bude jednat někdy v dubnu, v květnu tohoto roku, jakmile to schválí Rada, protože i Evropská komise si začne půjčovat od léta tohoto roku.

Teď ještě k té částce. Tam jde o to, že celkových 750 mld. se rozdělí na půjčky, což je 360 mld. eur, a granty, což je zhruba 390 mld. My budeme platit jenom tu část, nebo podílet se na té části, která se týká grantů, což je vlastně ten objem 390 mld. eur, takže na ČR zhruba by připadala částka asi 150 mld. Těch 360 mld. na půjčky si půjčí členské státy a budou je splácet samy. Taková byla dohoda, která byla na úrovni Evropské rady učiněna. Tyto prostředky se potom použijí na národní plány obnovy. Jak jsem už řekla, nemáme ještě přesný splátkový kalendář, Evropská komise zveřejní strategii půjčování v dubnu, tak jak jsem uvedla.

Hlavní prostředky z plánu obnovy se využijí na národní plány obnovy, to se již připravuje, tam na empiru sedí můj ctěný kolega, pan vicepremiér Havlíček, a ten vám bude prezentovat, protože on je zodpovědný za finalizaci tohoto dokumentu na úrovni vlády, vydiskutovává ho s jednotlivými resorty, máte to, tuším, jako další bod jednání Senátu, takže já mu rozhodně do toho nebudu fušovat, i když zástupci ministerstva financí se těchto jednání také účastnili.

Máte pravdu také v tom, myslím, že to říkal pan předseda Vystrčil, že se budou muset v určitém směru novelizovat rozpočtová pravidla česká. Ale v tuto chvíli je klíčové, až se schválí rozhodnutí na úrovni Evropské rady. Takže pak, v tuto chvíli my ani přesný parametr nemáme. Víte, že legislativní proces nějakou dobu potrvá. Připraví se to, jakmile bude schváleno rozhodnutí, a počítáme s dílčí úpravou rozpočtových pravidel.

Ještě na granty z plánu obnovy zaplatíme zhruba, to je možná také pro vás zajímavá informace, cca 6,6 mld. eur, dostaneme 9,2 mld. eur, takže dostáváme výrazně více, než co budeme splácet. Průměrná splatnost půjčky plánu obnovy má být 15 let, půjčky budou rozloženy do půjček od 30 do 30 let. To je průměr. Splátky na plán obnovy budeme platit od roku 2027, 2028, je tam horizont, v průměru, pokud vezmeme ten průměr 15 let, budeme splácet každý rok v rámci rozpočtu EU asi 25 mld. eur ročně, tzn. asi 15 % ročního rozpočtu EU budou činit splátky půjček na granty plánu obnovy.

Řekla bych, že pan senátor Bek velice dobře shrnul celý ten proces, jak probíhal, nebudu to tady opakovat. Senát podpořil v červenci ve svém usnesení plán obnovy a jeho financování. Novela rozpočtových pravidel, my jsme domluveni na ministerstvu financí, okamžitě začneme na ní pracovat, jakmile budeme znát konečné rozhodnutí Rady.

Možná ještě, tady byla taková jedna oprava, pan senátor Čunek tady řekl jedno číslo, pokud jsem to dobře slyšela, nepřesně. Na vlastních zdrojích do EU jsme v roce 2020 odvedli 53,6 mld., vy jste, tuším, říkal 70, jestli se nemýlím, takže není to tak, bylo to 53,6. Máte pravdu, že v roce 2008 to bylo 30 mld. To je pravda, není o čem mluvit, ale prosím, nemůžeme vždycky vytrhnout jedno číslo, aniž bychom ho dali do kontextu s jiným, takže připomínám, že HND mezi lety 2008 až 2020 se zvýšilo o 40 %. Těžko můžeme chtít platit do EU 30 mld., jako jsme platili v roce 2008.

Doufám, že jsem snad na nic nezapomněla, byla to změť různých čísel a informací, takže v rámci toho, co jsem byla schopna z tohoto místa v tuto chvíli v rámci toho, co víme, říct, tak jsem, doufám, vaše otázky zodpověděla. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní ministryně. Všem přeji pěkné poledne a jenom hlásím, že jsme se vyměnili v řízení schůze. Nyní se ptám, kdo další se hlásí do rozpravy? Protože obecnou rozpravu jsme ještě neskončili... Nikoho nevidím, rozpravu končím.

Nyní mám otázku, jestli ještě paní navrhovatelka chce po ukončení rozpravy se vyjádřit? Nechce. Proto bych udělila slovo panu senátoru Mikuláši Bekovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Prosím, pane předsedo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. V rozpravě vystoupilo, pokud dobře počítám, pět senátorů, a co je nejdůležitější, byl předložen návrh doplňkového usnesení k tomu usnesení výborovému. V mezidobí jsem konzultoval s paní ministryní a její náměstkyní znění doplňkového usnesení. Než se pustíme do hlasování, tak bych se rád zeptal pana předsedy Vystrčila, zda by byl ochoten přistoupit na mírnou modifikaci prvního bodu toho usnesení, která by zněla takto: Žádá vládu, aby v souvislosti se vstupem rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU v platnost zajistila a Senátu doložila realizaci všech potřebných změn v české legislativě, které si přijetí tohoto rozhodnutí Rady vyžaduje.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Prosím, pane předsedo, abyste se vyjádřil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Považuji tu úpravu za nadbytečnou, ale souhlasím, pokud pomůže.

Senátor Mikuláš Bek:  Děkuji. V tom případě, laskavého souhlasu pana předsedy, můžeme přistoupit k hlasování. Nejprve, předpokládám, o výborovém a pak o doplňkovém.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dobře, čili padl návrh na postup hlasování tak, jak ho navrhl zpravodaj. Budeme napřed hlasovat o výborovém usnesení a pak budeme hlasovat o doplňujícím usnesení v pozměněném znění, tak, jak bylo teď načteno panem zpravodajem a odsouhlaseno navrhovatelem toho, co bylo předloženo v doplňkovém usnesení. Nikdo nemá žádnou námitku, děkuji.

Nyní můžeme přistoupit k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 79 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 40 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tuto chvíli konstatuji, že v hlasování č. 9 se ze 79 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 40 pro vyslovilo 72, proti bylo nula. Návrh byl přijat. Byl to návrh usnesení výboru.

Teď budeme hlasovat o doplňkovém usnesení, které předložil pan senátor Vystrčil a je upraveno po dohodě se zpravodajem výboru. Můžeme znovu zahájit hlasování. Aktuálně je přítomno 79 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 40. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Opět mohu konstatovat, že v hlasování č. 10 se ze 79 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 40 pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo a návrh byl přijat. Návrh usnesení je tedy přijat, děkuji paní předkladatelce a panu zpravodaji.

Pustíme se do dalšího bodu. Tímto bodem dle programu je bod

 

Informace vlády ČR o přípravě Národního plánu obnovy

S informací nás seznámí místopředseda vlády. Na shledanou, paní ministryně. S tímto nás seznámí místopředseda vlády Karel Havlíček. Máme tady pana místopředsedu vlády? Už přichází. Dobrý den.

Takže ještě chviličku na přípravu materiálů. Pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vás seznámil s aktuálním stavem Národního plánu obnovy.

Věřím, že jste dostali v posledních dnech a hodinách opět aktuální verzi. Podotýkám jenom, že se to stále dodělává. Verze není ještě úplně finální, nicméně respektovali jsme to, že jsme se o tom chtěli pobavit v rámci tohoto termínu, tzn. je třeba stále k tomu přistupovat ještě s určitým odstupem.

Ale co je pravda, jdeme pomalu do finále a precizují se všechny jednotlivé komponenty. Přesto musím ještě sdělit několik základních informací, které se stále ve smyslu Národního plánu obnovy skloňují. Z mého pohledu ne úplně správně nebo minimálně... Každý na to nahlíží z trochu jiného úhlu pohledu, aniž by si třeba uvědomil všechny konsekvence, které Národní plán obnovy má.

Je důležité to sdělit, protože podle toho se i Národní plán obnovy připravuje.

Především je třeba říci, že tento plán je součástí všech plánů, vizí, ambicí, které překlápíme do nějaké reality s ohledem na celkové zdroje, které nejen z oblasti EU čerpáme. Co tím chci říci? V horizontu, o kterém se bavíme v rámci Národního plánu obnovy, jedná se o dobu řádově 6 až 7 let, tak na tu dobu se připravuje poměrně velký balík zdrojů z EU. Celkem se jedná o 964 mld. Kč, které jsou v různých plánech, mimo jiné i v Národním plánu obnovy. Ale já k tomu ještě přidám jeden balík nebo balíček, ten je ve výši 100 až 150 mld. Kč, a to je tzv. modernizační fond. Toto je podle mého názoru určitý ucelený zdroj peněz ve výši více než 1 bilion korun. Abychom byli schopni dát seriózně Národní plán obnovy dohromady, musíme, opravdu jinak to nejde, to vztahovat k ostatním zdrojům, které jsou.

Co tím chci říci? Někdo třeba přijde a řekne: Mně tady chybí toto, já bych si představoval toto a tohle by tady ještě mělo být. Ale to je právě to, co musíme párovat s ostatními plány, protože každý je účelově trošku jinak zaměřen. Nemůžeme si idealisticky vysnít vše, co chceme, do jednoho plánu, tam to zkoncentrovat, protože poté zjistíme to, že některé zdroje můžeme daleko efektivněji a lépe čerpat na určité účely i z jiného plánu. Takže to je, řekněme, to úplně nejzásadnější s ohledem na to, když se kolikrát někdo pozastaví a řekne: Já bych potřeboval něčeho více.

Řeknu záměrně jeden příklad.

Je to třeba oblast zdraví. V rámci oblasti zdraví máme v Národním plánu obnovy plus minus 15 mld. Kč a někdo může přijít a říct: Ale jsme v době popandemické, věříme, že v té době se to bude čerpat, chtělo by to do této oblasti alokovat daleko více zdrojů. S tím nelze jinak, než souhlasit, ale na to je třeba úplně ideální program REACT, který jede paralelně s tím, z něho se tam bude čerpat relativně dost zdrojů. Takže, prosím pěkně, vždycky to musíme brát souvztažně a nikoli jen z úhlu pohledu tohoto. To je jedna věc.

Druhá věc, zcela zásadní, která nám do značné míry svazuje ruce, ale na druhou stranu to chápeme, protože to jsou dopředu známé parametry, jsou náročné požadavky Evropské komise. Určitě víte, že požadavky jsou poměrně striktně orientované na několik oblastí, z nichž dvě jsou ty úplně nejdůležitější. To je oblast boje s klimatem, kam musí jít 37 % z tohoto plánu, ze zdrojů, a 20 % na digitalizaci. My je nerozporujeme, my je respektujeme. Já tím jenom chci říct, že každá členská země má trochu jinou strukturu hospodářství, vidí to trochu jinak ze svého úhlu pohledu, ambicí atd., ale toto musí být striktně naplněno. Požadavků je samozřejmě výrazně více. Jednání s Evropskou komisí a s jejími zástupci probíhá v podstatě už několik měsíců na úrovni dvakrát týdně. Jen podotýkám, není to jednání jeden na jednoho, jsou to týmy lidí, kteří jednají. Musím říci, že probíhá korektně, seriózně, nestěžujeme si na Evropskou komisi. Myslím si, že jdeme do finále.

Nicméně si nemohu odpustit jednu věc, a to je to, že i požadavky Evropské komise nejen v těchto aspektech se dost zásadním způsobem v průběhu jednání mění. Oni nasazují metodiku, která se mění za pochodu, trošku nám to přidělává vrásky. Ale to je prostě fakt, s tím musíme počítat, od toho tam jsme.

Pochopitelně třetí východisko toho, abychom postavili seriózní Národní plán obnovy, je naše vize, někam směřujeme, něco chceme. Můžeme se bavit o tom, jaké všechny strategické dokumenty máme. Někdo řekne: Ten je lepší, ten je horší, neberu to vůbec politicky. Vznikaly zde za posledních několik let, tvořili je různí, ať už mí předchůdci nebo lidé na jiných resortech, ale nemyslím si, že by vznikali ve víře špatné. My jsme hodně vycházeli z vize, kterou jsme přinesli a která je založena na postavení naší země, na, řekněme, ekonomiku s přidanou hodnotou, zaměřenou na digitalizaci, zaměřenou na podporu start-upů, podporu vědy, výzkumu, inovací. Někteří z vás dokonce spolupracovali na naší vizi Země pro budoucnost. Když se podíváme na její výsledky minimálně v oblasti vědy, výzkumu a inovací, tak prokazatelně jsou. Tzn. ano, máme nějakou vizi a hlavně máme celou řadu dokumentů, ze kterých musíme vycházet. Mimo jiné Evropská komise právě hodně tlačí na to, abychom toto dělali právě v korelaci s těmito dokumenty. Tzn. není to o tom, že si řekneme: Tohle by bylo skvělé, tohle bychom chtěli. První otázka Evropské komise je: O co se opíráte v rámci vašich strategií, o co se opíráte za dokumenty? Zdokladujte nám to. A ideálně, aby to ještě mělo reformní charakter. Tzn. opět jsme u toho, že to není jen o tom, co si přejeme, ale i o tom, co můžeme.

Další důležitý fakt a východisko, ze kterého musíme vycházet, protože nežijeme ve vzduchoprázdnu, jsou všechny zájmové skupiny. Teď to myslím v dobrém slova smyslu. Jsou to partneři hospodářští, sociální, ekologičtí, charitativní, kulturní, vědečtí. Jednali jsme za posledních několik měsíců s některými několikrát, opakovaně, řádově s asi 50 těmito svazy. To beru skutečně ty, se kterými se jedná. To, že se někomu jen tak něco někdy představí, to bereme už spíše jen jako další, řekněme, aktivitu navíc, ale nelze říci, že se potom jedná řádově se 100, 150, ale těch 50 jsou ti, se kterými se průběžně jedná. Myslím si, že je nepochybné, asi se na tom shodneme, že každý z těchto svazů, asociací, spolků atd. má trochu jiný úhel pohledu. Neříkám to vyčítavě, říkám to pragmaticky. Prostě a jednoduše nějaký úhel pohledu a zájmy mají průmyslníci, nějaký mají malé a střední firmy, jiný zájem mají obce, města, jiný zájem mají charitativní, ekologické a další spolky. Tzn. je pochopitelné, že každý z těchto aktérů tlačí na pilu, každý z těchto aktérů chce, aby byl maximálně možně uspokojen jeho zájem. Každý z těchto aktérů používá jiné nástroje toho, aby jeho zájem byl uspokojen. Někdo nás přesvědčuje, někdo píše na sociální sítě, někdo je aktivní v médiích, někdo vyhrožuje, někdo přesvědčuje jinými nástroji, to k tomu prostě patří. My se nad tím nerozčilujeme, naší povinností je jednat s každým, řekněme, institucionálním nebo s každým seriózním partnerem, vysvětlovat, ale samozřejmě nemůžeme vyjít všem vstříc. Nereálné.

Nemůžeme zapomenout na další východisko, ve kterém musíme umět se pohybovat, a to je zájem resortů, protože každý z resortů má svoje ambice, má svoje vize, má svoje požadavky. Každý z resortů má také svoje neuspokojené ambice. Například z toho, že na ně nemá zdroje z jiných programů. Logicky má ambici v tomto programu promítnout svoje cíle rovněž do tohoto programu. Zase, říkám to v dobrém, věcně. Je jasné, že opět nemůžeme uspokojit každého v tomto. Prostě to je vyloučené, protože kdybychom to sečetli, tak jen pro vaši informaci, měli jsme na požadavku, ale korektních, to skutečně nebyly věci, se kterými by člověk nechtěl souhlasit... Celá řada z požadavků měla opodstatněný charakter a musím říci, že se nám mnohé z nich opravdu líbily, o 100 mld. Kč navíc, než kolik jsme schopni vyčerpat. Ta částka je na 172 mld. Kč v tuto chvíli. Tzn. ano, i toto musíme respektovat. Tím spíše, že o tom nakonec vláda rozhoduje, vláda o tom hlasuje. Samozřejmě musíme vycházet z toho, že každý má trochu jiný cíl. Někdo míří k softovým cílům, někdo chce více vzdělávání, někdo chce více tvrdších, řekněme, projektů, někdo míří více do digitalizace atd. Prostě je to pochopitelné.

Samozřejmě abych to ještě úplně završil, není to jenom o resortech čili vládních ambicích, ale je to samozřejmě i o široké politické, když už ne shodě, tak alespoň diskusi, která mimo jiné probíhala i na úrovni Senátu, za což děkujeme. Tuším, že to bylo ve čtyřech nebo v pěti výborech. Bereme i kritiku, která na to padla. Popravdě řečeno, téměř každý, kdo s námi diskutuje, vznese nějaký kritický názor a my v tomto musíme být zaprvé dostatečně korektní, musíme umět vysvětlovat. Na druhou stranu všem férově říkáme, že opětovně, to zdůrazňuji, nemůžeme vyjít vstříc všem. A už vůbec ne potom partikulárním zájmům, které do značné míry opět chápu. Ale v tomto případě od stolu musí odejít všichni, kteří budou přiměřeně naštváni. Nikoli kteří budou nadšeni. Pokud by někdo postavil plán tak, že všichni od stolu odejdou nadšeni, potom k tomu mohu jenom pogratulovat, ale to nezvládneme. A říkám to v dobrém.

Důležité je ještě říci jednu věc, což si někteří trošku pletou, ale já už jsem to říkal i zde na setkání s vámi. Myslím si, že zde problém nebyl. Národní plán obnovy není ekonomickým plánem. Má charakter jiný. To můžeme dělat v rámci programu OPPIK nebo OPTAK nebo jiné. Toto je plán, který je infrastrukturální a nesmí být orientován pouze na ekonomiku. A už vůbec ne v nějaké větší části pouze na byznys a podnikání. Jakkoli by se to třeba zrovna ministerstvu průmyslu a obchodu mohlo líbit. Ale my to nepřipravujeme ani z pohledu ministerstva průmyslu a obchodu. Moje role je spíše jako místopředsedy vlády, který má koordinační aktivitu v tom, že to musí propojit s ostatními resorty. Tzn. pokud někdo přijde a řekne: Tady bychom měli podpořit podnikání, hrozně rádi bychom to udělali, ale k tomu není Národní plán obnovy. Není to ekonomický plán. Proto tam máme výzkum, vývoj, inovace, proto tam máme základní výzkum, proto tam máme zdravotní prevenci, proto tam mám i tu institucionální část atd. Proto je tam mimo jiné i vzdělávání. Ne všechno se samozřejmě podnikání týká. A zase, neříkám to ve zlém vůči podnikání, říkám to jenom tak, že toto není ekonomický plán. To bylo to, co jsem chtěl z hlavy říci, co považuji za důležité.

Pojďme teď trochu k technikáliím, protože to je samozřejmě důležitá věc, jak to bude nyní postupovat a co nás bude čekat. V rámci Evropské komise jsme v jednáních ve značně pokročilém stadiu. Myslím, že mohu říci relativně dobrou zprávu. Dle Evropské komise patříme mezi čtvrtinu zemí, kde neshledávají větší problémy. Jinými slovy, předběžné info Evropské komise je takové, prosím, berme to předběžně, ale já jsem s nimi jednal, je takové, že pokud to zvládneme odevzdat do konce dubna, je solidní šance toho, že by to mohlo projít bez větších problémů. Tři čtvrtě zemí, které předkládají tento plán, mají ostrý střet s Evropskou komisí, a to v tom, že nejsou schopny se v zásadě domluvit na fundamentálních parametrech, které jsou. Troufám si tvrdit, že tady náš tým odvedl dobrou práci. Jen zase pro vaši představu, pracovalo na tom 50 lidí na úrovni náměstků a na úrovni ředitelů odborů. Pak samozřejmě zúžený tým, který vede paní náměstkyně Jirotková, která tomu skutečně dává nesmírné úsilí a práci, tak ta už vede ten finální tým o několika lidech. To je ten vyjednávací tým. S Evropskou komisí. Tak si myslíme, že se mu podařilo i v mnoha směrech Evropskou komisi částečně přesvědčit a ze začátku negativní stanoviska se nakonec překlopila ve stanoviska akceptující.

Řeknu jenom jednu drobnou věc, ale myslím, že to za to stojí. Jedna z těch věcí, která je a je velmi důležitá, je to ekologická věc, je dekarbonizace. V rámci dekarbonizace byl zprvu určitý odpor vůči podpoře přechodu tranzitního, částečného na plynové vytápění. V čase to bylo akceptováno, ale tam jsou samozřejmě i jiné, další aspekty. Takže jenom jsem tím chtěl říci, že toto je třeba věc, která se podařila vyjednat. Takových tam byly desítky nebo možná dokonce stovky.

Takže následující harmonogram by měl být takový, že poté, co dokončíme ještě kolečko se všemi zainteresovanými stranami, pochopitelně včetně diskusí s vámi, potřebujeme dopracovat komponenty do finálních podmínek Evropské komise, což bude v následujících týdnech. Schvalovací proces vyslání do meziresortu bude 25. 3. Projednání vládou nastane v polovičce dubna, nemáme ještě přesný termín. Předložení Evropské komisi ke schválení bude do 30. dubna, tak, abychom byli v první vlně. Schválení plánu ze strany Evropské komise a Rady EU předpokládáme v létě.

Dále k technikáliím. 37 % změna klimatu, 20 % digitalizace, všechno je v tuto chvíli splněno, dokonce lehce přeplněno.

Co se týká implementace, nechci vás tím příliš zatěžovat, protože můžete říct, že už je to hodně velká operativa, přesto si troufám tvrdit jednu věc, ta nepochybně už bude součástí jiné vlády, která bude po říjnových volbách, a já bych velmi rád ještě toto uhrál. Musí se vytvořit velmi důležitá věc, tzv. nový řídicí orgán. Ten bude na ministerstvu průmyslu a obchodu. Nikdy to ministerstvo nedělalo a nebude to úplně triviální věc. Je to jakási delivery unit, prostě a jednoduše musí existovat orgán, který toto bude řídit, který to bude zavádět, který to bude kontrolovat, který bude diskutovat s Evropskou komisí, který bude zodpovědný za to, že se těch 172 mld. Kč řádně rozdělí. Samozřejmě když se třeba zablokují nebo něco, tak tady bude jednání. Je to technická věc, ale myslím si, věc, kterou je třeba stále zdůrazňovat.

Já bych teď už přerušil moji diskusi, resp. to mé představení, protože myslím, že není teď asi nezbytně nutné, abych ukazoval jednotlivé pilíře, počínaje digitalizací přes infrastrukturu atd. Bude to spíše asi o vašich připomínkách, o mých následných odpovědích na to, které budou. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že si cením vašich připomínek i kritiky. Konečně, jsme zvyklí na kritiku, je to naše povinnost ji přijímat, je naše povinnost to vysvětlovat, což ale neznamená, říkám to férově a dobře, že všechno bude respektováno a akceptováno, protože, jak už jsem říkal, není instituce, která by na to neměla svůj názor, která by na tom neměla svůj zájem. Není možné v tomto případě uspokojit všechny. Takže bych byl rád, kdyby diskuse byla spíše po stránce věcné ve smyslu strategické, k čemu směřujeme, než k jednotlivým detailním projektům, protože tam už zásadní věci měnit nemůžeme.

Děkuji mockrát.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi na lavice. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Mikuláš Bek, který nás seznámí s dalším postupem a jednáním výboru, jak proběhlo. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, já si nepamatuji, že by se někdy Senát zabýval nějakým tiskem tak důkladně, neboť tímto tiskem se zabývalo sedm výborů Senátu, většina z nich opakovaně, nejméně dvakrát při přerušení jednání. Výbor pro záležitosti EU čtyřikrát, naposledy dnes ráno.

To svědčí o zájmu, který dokument vyvolává mezi senátory. Já bych chtěl k proceduře našeho jednání navrhnout další postup. S dovolením bych požádal paní předsedající o to, abych mohl vystoupit jako zpravodaj dvakrát. Jednou jako zpravodaj jen za evropský výbor. Předpokládám, že poté se vyjádří zpravodajové dalších výborů, které se věcí zabývaly. My jsme se dohodli s ostatními zpravodaji, že evropský výbor potom v závěru posvětí společný návrh usnesení, který integruje stanoviska jednotlivých výborů při jisté míře zobecnění a abstrakce. Tento návrh dnes ráno evropský výbor posvětil a není třeba ho potom načítat přímo tady a připravovat nás o čas.

Já v tom svém prvním vystoupení, pokud to tak můžeme udělat, se omezím na to, co bylo významné pro evropský výbor.

Úvodem bych přeci jen chtěl říci, že si myslím, že pan vicepremiér se dostal do trochu nepříjemné situace tím, že jeho aparát nám poslal tu verzi včera o půl třetí. Teď by mohl vypadat jako někdo, kdo to udělal schválně, odkazovat naši kritiku na verzi, která už vlastně je aktualizovaná. Zároveň přišla v takovém čase, že ji nikdo z nás nedokázal důkladně prostudovat. Ale já nepředpokládám, že by to pan vicepremiér udělal.

Ale teď vážně. Zásadní výhrady z evropského výboru míří ke koncepci plánu, který by měl být strategickým dokumentem, legitimujícím a plánujícím výdaje, které jsou samozřejmě ve světle půlbilionového schodku dnes už trochu skromné, ale předtím jsme je považovali za téměř obrovské. Podle mínění mnoha kolegů v Senátu ten dokument vznikal příliš zespodu. My, kteří máme nějakou zkušenost s formulací strategií v různých typech institucí, myslím, většinou tušíme, že dobrá strategie může vzniknout vždycky při kombinaci přístupu shora a zdola, kdy na začátku procesu musí být formulována nějaká vize, hlavní priority a měřitelné indikátory dosažení cílů na úrovni celé strategie. Ať už jsou to měřitelné indikátory skutečně povahy kvantitativní, vyjádřené čísly, nebo alespoň kvalitativní, které mají podobu 0, 1, ano, ne, podařilo se, nepodařilo.

Z našeho pohledu největší slabinou dokumentu je absence úvodní preambule, která by formulovala vizi, cíle a měřitelné indikátory na úrovni celého plánu, nikoli jednotlivých komponent. Jsme přesvědčeni o tom, že takto formulované cíle a měřitelné indikátory by pak velmi racionalizovaly diskusi o jednotlivých komponentách, kde pan ministr velmi přesně popsal nároky samozřejmě mnoha aktérů, kteří se těší na tento zdroj financování. Ale rozhodování o tom, který nárok bude uspokojen a který nebude, bez formulace vize, měřitelných cílů a vyjádření příspěvku jednotlivých projektů k plnění cílů, to je podle našeho názoru velmi problematické a vystavuje se takový postup podezření z politické zvůle, protože prostě neexistuje racionální rovina diskuse, která by umožnila říci: Tenhle projekt v rámci této komponenty přispívá k dosažení klimatických cílů nebo cílů ve snížení nezaměstnanosti nebo cílů v digitalizaci tak a tak. To celkové zastřešení plánu je podle nás největší slabinou toho českého plánu. A to podle našeho názoru je zodpovědností premiéra, vicepremiérů vlády jako celku, protože práce podle zpráv, které jsme dostávali průběžně, převážně spočívala ve sbírání podnětů zespodu. To není cesta k dobré koherentní strategii, která je nejen očekávána Evropskou komisí, ve všech těch dokumentech se o tom hovoří, ale především jedině koherentní strategie může vést k tomu, že se těch 170 mld. utratí způsobem, který bude transparentní a vysvětlitelný, accountable, pro veřejnost.

Samozřejmě naše usnesení také formuluje výhrady k pracovním verzím z hlediska toho, že bylo hodně vidět při čtení souhrnu předchozí verze, že zpracování jednotlivých komponent je velmi proměnlivé z hlediska míry obecnosti, propracovanosti, argumentovanosti. Teď nechci vyjmenovávat resorty, které bychom pochválili a které ne. Ale je dobře vidět, na kterých resortech se v posledních 10 letech podařila nastavit nějaká kultura práce s evropskými finančními zdroji a kde přeci jen probíhá systematická debata s potenciálními příjemci, byť je samozřejmě přiměřeně konfliktní, kde se to zřejmě neděje a kde se víc sahalo do šuplíků, kde jsou ty více či méně zaprášené projekty.

Podobně jako jiné výbory, v našem výboru rezonoval názor, že je nezbytné, aby upřednostněny byly projekty, investice, reformy, které mají střednědobý či dlouhodobý dopad, před takovým tím vykrýváním krátkodobých problémů veřejných rozpočtů či státního rozpočtu.

Nepochybně o tom budou mluvit i moji kolegové, ale v některých plánovaných investicích jsme nacházeli položky, které příliš připomínaly záplatování státního rozpočtu. Na tento problém jsme narazili v poslední době v Senátu opakovaně. Je dobré si vzpomenout na poučení z minulé ekonomické krize, kdy během ní a po ní se do evropských zdrojů realokovaly mnohé standardní výdaje státního rozpočtu. Dodneška se některé ty přesuny nepodařilo napravit, což vede k velké administrativní zátěži při profinancování řady nezbytných a běžných položek veřejných financí. Dodnes čelíme těm problémům. Byli bychom jistě neradi, kdyby se v této krizi opakovala ta samá věc ještě s přesunem na nástroj, který na rozdíl od běžné kohezní politiky je jednorázový. Vzpamatování se z takových rozpočtových manévrů bývá pak velmi bolestné a je provázeno samozřejmě velkou dávkou politického sporu. Nechci víc protahovat tu diskusi. Tolik k hlavním bodům usnesení evropského výboru a omlouvám se za to, že se ještě jednou vrátím.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji, teď tedy přistoupíme k přerušení bodu jednání. Je to o chviličku dřív, než bylo původně avizováno, ale je to proto, že tu mám žádost na vystoupení kandidátů toho bodu, který teď budeme projednávat. Takže zahajuji bod

 

Volba místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu

Tisk č. 37

Je to senátní tisk č. 37, 2. volba, 2. kolo. Na minulé schůzi nezískal žádný z kandidátů nadpoloviční většinu přítomných senátorů, a proto se koná druhé kolo volby. Tedy prosím jenom ještě chviličku, než se organizačně tento přerušený bod i s panem navrhovatelem vrátí, a teď tedy, čekám ještě, až pan místopředseda vlády... Pane místopředsedo, není takový spěch, můžete v klidu. Ještě se budete vracet, případně si materiály můžete nechat po polední přestávce.

Teď tedy, prosím, uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovoluji si vám připomenout, že do druhého kola druhé volby místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu postoupili dva senátoři, Zdeněk Nytra a Petr Štěpánek.

Nyní k samotnému průběhu tajné volby. U prezence před Prezidentským salonkem obdržíte proti podpisu hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku jsou v abecedním pořadí vytištěna dvě jména, s pořadovým č. 1 senátor Zdeněk Nytra a s pořadovým č. 2 senátor Petr Štěpánek.

Souhlas pouze s jedním z kandidátů vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem a současně s tím pořadové číslo před jménem druhého kandidáta přeškrtnete křížkem.

Nesouhlas s oběma kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla křížkem před jejich jmény. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nebyl-li ani po druhém kole volby zvolen místopředseda Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, koná se nová volba podle volebního řádu.

Znovu si vás dovolím požádat o dodržení dvoumetrových rozestupů, dezinfekci rukou a při podpisu prezenční listiny a vyplňování hlasovacích lístků, prosím, použijte vlastní propisovací pero.

Nyní již vyzývám členy volební komise, aby se ihned dostavili do volební místnosti.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, prosím. Jenom přeruším, protože zde máme, ještě než vyhlásíme časy a jednání volební komise, přihlášeného pana místopředsedu Senátu, který ještě má právě návrh, který by se týkal teď projednání volby. Ještě nebudeme vyhlašovat časy, až tedy se vyjádří a předloží návrh pan místopředseda Senátu. Pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně. Dovoluji si dát návrh, aby kandidáti, kteří by se měli stát místopředsedy Státního zemědělského intervenčního fondu, což je velmi důležitá funkce za nás za Senát, už to tady léta zdůrazňuji, dokonce v době, když byly volby, tehdy ještě byl místopředsedou kolega Kratochvíle, tak jsem požadoval už tehdy, aby byl odvolán, ale aby tam bylo vzhledem k situaci, která tady byla v Senátu, více středopravicových senátorek a senátorů, abychom si dali svého člověka, abychom se informace dozvěděli, kde jdou stovky miliard korun ročně.

Volby, které byly kdysi dávno předtím, když byl zvolen kolega Kratochvíle, tak té volby jsem se zúčastnil já, zúčastnil se toho on a zúčastnil se toho kolega Petr Šilar. Tehdy jsme každý řekli nějaké své vize, jak bychom Senát zastupovali. Bohužel kolega Kratochvíle nám z předsednictva dozorčí rady nikdy nedával žádné podklady, žádné výsledky. Vytváříme tady speciální komisi pro to, abychom zjišťovali, kam a jak plynou peníze, a v podstatě této naší možnosti jsme nikdy nevyužili.

Proto dávám návrh, aby oba dva kolegové, kteří se přihlásili do této volby, teď už na to byl i dlouhý časový prostor, tak jestli by mohli krátce vystoupit a mohli říct svoje vize, jakým způsobem by Senát zastupovali ve Státním zemědělském intervenčním fondu jako místopředsedové dozorčí rady, také rovnou, aby nám říkali, jak budou spolupracovat se Senátem, abychom se ty informace z této dozorčí rady vůbec dozvídali, abychom měli přehled, kam plynou stovky miliard korun, a to třeba i do svěřenského fondu ministra apod. Čili to bych byl hrozně rád, kdyby nám řekli, jak budou předávat informace. Děkuji za pozornost a prosím o jejich vystoupení.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo, teď vidím, že se do debaty hlásí pan senátor Zdeněk Nytra, který výzvu na to, aby tedy řekl svoji vizi činnosti, představil. Děkuji, pane senátore, prosím, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Motivace, proč jsem se přihlásil do této volby, je naprosto jednoduchá. Nejsem zemědělec, byť můj dědeček kdysi dávno zemědělec byl, než přišla 50. léta. 21 let jsem žil na vesnici, takže nechci o sobě vůbec tvrdit, že o zemědělství vím něco nebo všechno.

Na druhou stranu tou motivací byla právě moje činnost v minulém volebním období v rámci, když jsem měl tu čest být předsedou dočasné komise k auditům EU, tam jsem se potkal právě v té jedné části s předsedou Státního zemědělského intervenčního fondu, kdy na prvním zasedání, na které se dostavil, to bylo úplně úžasné, slíbil nám úplně všechno. Na druhé zasedání už přišel s doprovodem a už nám neřekl vůbec nic.

V průběhu činnosti dočasné komise dokonce Státní zemědělský intervenční fond změnil svůj náhled na předmětné paragrafy, které usvědčují pana premiéra ze střetu zájmů, Státní zemědělský intervenční fond začal vyplácet dotace, přestože v podstatě audity ještě dodneška dokončeny nejsou.

Takže to je má zásadní motivace k této kandidatuře, protože nemyslím si, že bych něco, byť z pozice místopředsedy dozorčí rady tohoto fondu, změnil, ale minimálně z této pozice je přístup k informacím v rámci tohoto fondu. To zaprvé.

To, co zmínil pan místopředseda Senátu Horník, považuji za naprosto samozřejmé a automatické už jenom proto, že v tomto volebním období jsem členem stálé komise, která se nejenom čerpáním dotačních prostředků zabývá, takže považuji za naprosto samozřejmé, že bych zaprvé informoval na zasedání této komise o zjištěných záležitostech, pochopitelně případně zjištění nějakých závažných skutečností určitě i plénu Senátu. Tolik, jestli nějaký dotaz, jsem připraven odpovědět.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Myslím, že nikoho nevidím s dotazem, ale vám moc děkujeme. Nyní máme přihlášeného druhého kandidáta, a to je pan senátor Petr Štěpánek. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji, paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, zvedl jsem tu rukavici, abych také řekl své motivy, proč bych se rád stal místopředsedou Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu.

Tento Státní zemědělský intervenční fond je svým způsobem platební agenturou pro venkov, kam tedy samozřejmě patří nejen zemědělci, ale i spolky a obce, kde v rámci Programu rozvoje venkova ty obce významným dílem využívají právě dotace na takové věci, které dělají ten život na obci stabilnějším. Jsem zemědělec svým civilním povoláním a 15 let jsem starostou malé obce, která mimo jiné i z toho tzv. pervéčka čerpala.

Co bych rád, myslím si, že dozorčí rada může dohlížet na to, aby docházelo ke spravedlivému přístupu k dotacím, a to si myslím, že je naprosto zásadní.

Je potřeba si uvědomit, že 20 % zemědělských podniků využívá 89 % finanční alokace na přímých platbách. Neříkám, že je to špatně, protože stejné procento obhospodařuje 89 % půdy, přesto je tady určitý problém s tím, že podávání žádosti a následná administrativa je poměrně složitá, tím pádem malé firmy nebo malé obce raději nežádají, než aby tu složitost podstupovaly.

Moje motivace je ta, dohlédnout na to, aby přístup k dotacím byl spravedlivý, tím, že jsem i členem komise pro rozvoj venkova, nejen na této komisi, ale i především na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak bych jako host rád předkládal nejdůležitější události, které se Státního zemědělského intervenčního fondu budou týkat.

Teď se připravuje nové programovací období, ve kterém jedna ze složek, zhruba 10 % alokovaných prostředků, půjde na zvýhodnění právě těch malých zemědělců, tak bych rád, aby to nastavení pravidel bylo srozumitelné a jednoduché. Takže svoji misi v případě zvolení v této dozorčí radě vnímám jako dohled nejen nad správným hospodařením fondu jako takového, ale na tom spravedlivém přístupu. Tímto vás žádám o váš hlas v této volbě. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Teď poprosím pana předsedu komise volební, aby upřesnil časy hlasování. Jenom avizuji, že přerušení by pak bylo posunuto o pět minut k zahájení po přerušení, čili na 14:05 hodin, ano? Takže prosím, pane předsedo.

Senátor Jan Tecl:  Dobře. Děkuji. Nejprve vyzvu členy volební komise, aby se dostavili do volební místnosti a oznámili vydávání hlasovacích lístků. Samotné hlasování potrvá 15 minut. Na jeho vyhodnocení nám potom bude stačit dalších 15 minut. A poté, předpokládám, že dojde k přestávce, tak jak zde bylo avizováno. Prozatím děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní tedy přerušuji jednání na volbu a konání druhého kola do 14:05 hodin, pak bychom pokračovali v přerušeném bodu, to je plán obnovy. Takže do 14:05 hodin. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 12.55 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.05 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, 14:05 hodin udeřilo a já poprosím přítomné, aby se věnovali dalšímu vývoji programu. Nejprve po volbě poprosíme předsedu volební komise, aby nás seznámil s výsledky 2. kola 2. volby místopředsedy. Ještě jednou žádám pana předsedu volební komise, aby nás seznámil s výsledky volby.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem dnešní tajné volby.

Ve 2. volbě 2. kola volby místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu bylo vydáno 79 hlasovacích lístků. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 79. Z toho neplatných: 7. Pro senátora Zdeňka Nytru bylo odevzdáno 34 hlasů, pro senátora Petra Štěpánka bylo odevzdáno 38 hlasů. Tzn. že ve 2. kole 2. volby nebyl nikdo zvolen. Mně nezbývá, než konstatovat, že organizační výbor vyhlásí novou lhůtu pro předkládání návrhu kandidátů na tuto funkci. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. Tímto můžeme uzavřít bod Volba místopředsedy dozorčí komise.

Nyní navážeme tam, kde jsme přerušili pořad jednání, a sice v bodu Informace vlády ČR o přípravě Národního plánu obnovy.

Máme za sebou vystoupení zpravodaje. Budeme pokračovat sérií zpravodajských vystoupení. Tuto informaci projednal též VHZD a přijal usnesení, jež jste obdrželi. S tímto usnesením nás seznámí zpravodaj, pan senátor Jaroslav Větrovský.

Někdo mu zcizil podklady, takže provedeme změnu pořadí, protože pan kolega ještě hledá podklady... Já poprosím... Ne, tak to stihl. Prosím.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré odpoledne, já se moc omlouvám. Doběhl jsem na poslední chvíli, takže mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením VHZD, kdy se jedná o 38. usnesení z 8. schůze z 10. března, kdy jsme po přerušení znovu projednávali Národní plán obnovy a přijali jsme usnesení, kde výbor

I. bere na vědomí informace o přípravě Národního plánu obnovy,

II. konstatuje, že členové výboru v současné době nedisponují validními informacemi o přesné alokaci finančních prostředků pro jednotlivá opatření,

III. jsme doporučili Senátu Parlamentu ČR přijmout usnesení, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Zde vyzýváme vládu, aby prostředky, jež budou v Národním plánu obnovy alokovány, byly využity účelně a smysluplně a aby nastavená pravidla pro potenciálního žadatele byla co nejjednodušší a nejpřívětivější.

V druhé odrážce, s dostatečným časovým předstihem, žádáme informovat o implementaci pravidel pro čerpání finančních prostředků, a to buď cestou stávajících operačních programů či jinými transfery.

Ve třetí odrážce se konstatuje, že výše spolufinancování pro jednotlivé projekty, aby byla pro budoucí příjemce akceptovatelná, a tím došlo k rozvoji investičního prostředí. Já děkuji a ještě jednou se omlouvám.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Nyní poprosím zpravodaje výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu, jakož i životní prostředí, pana senátora Linharta.

Senátor Zbyněk Linhart:  Hezké odpoledne. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, my jsme tento bod projednávali, tento tisk, opakovaně na našem výboru před třemi týdny a naposledy před týdnem. Usnesení máte v tisku před sebou, čili já ho tady samozřejmě nebudu číst, ale řekl bych tady jen několik málo zdůraznění, která jsme tam akcentovali.

Především bychom požadovali, aby tento dokument byl přepracován tak, aby zahrnoval absentující specifická doporučení Rady EU. To jsou takové ty hodnotící semestry. A zohlednil v nich, v těchto materiálech, to, co se tam říká, především zohlednil riziko prohlubování rozdílů mezi regiony.

Úplně nám tam chybí podpora odvětví cestovního ruchu a lázeňství, což je jistě segment, který byl velmi dotčený. Dále z požadavků, a to si myslím, že je docela zásadní, je v komponentě 4.1, kdy i v nové verzi včera poslané je 2,5 mld. na přípravu projektů, ale podmínka je tam, že projekty musí být v Národním investičním plánu, což myslím, že tady nemusím vyprávět, jak vznikal ten Národní investiční plán. Zdá se nám to jako nepatřičné, neadekvátní. Koneckonců i ten podklad, když si ho člověk přečte, zpracovatel, který jej píše, sám řekne, že celé je to dělané špatně. Celý Národní investiční plán, od začátku tak, jak byl komponován, není udělán v pořádku, ale my to dáme do podmínky. Čili my bychom požadovali, aby tato podmínka tam nebyla.

To, co bychom ale výrazně doporučovali zohlednit v oblasti zdraví a odolnosti obyvatel, je skutečnost nedostatečných kapacit a dostupnost zdravotní péče v regionech. To myslím, že vidíme všichni. Vidíme to poslední týdny, měsíce na televizních obrazovkách. Ale ten problém je bohužel daleko hlubší a jen covidová krize trochu víc nasvítila na tento problém.

V posledním bodě, to je také promítnuto do společného usnesení, je to, že bychom požadovali předložení plánu, jak bude postupně dále posouván, jak bude schválen vládou, jak bude posunut do Bruselu, abychom byli průběžně informováni i následně o jeho naplňování.

My jsme se na rozdíl třeba od VHZD nezabývali částkami v jednotlivých alokacích, v komponentách, protože to bych řekl, že je v tuto chvíli v diskusi spíše o poschodí níž. Začalo porcování příliš brzy, daleko dřív před tím, než jsme si ujasnili, co takovým Národním plánem obnovy sledujeme.

Více řeknu ve svém osobním vystoupení následně. Tolik za náš výbor. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Tímto materiálem se zabýval též výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jeho zpravodajem byl určen pan senátor Fischer. Poprosím ho o jeho vystoupení.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se k tématu Národního plánu obnovy setkával opakovaně, jednání jsme přerušili a nakonec jsme přijali usnesení pod číslem 40, v němž výbor považuje Národní plán obnovy za příležitost otevřít celospolečenskou diskusi o strategických prioritách do budoucna, čehož vláda však zatím dostatečně nevyužila.

Náš výbor konstatuje, že dosavadní verzi Národního plánu obnovy chybí dlouhodobá perspektiva a přístup trpí resortismem.

Zadruhé příprava Národního plánu obnovy vyžaduje systémový přístup, a tudíž nestačí pouze recyklovat nerealizované projekty z minulých let, jak jsme zaznamenali v některých případech.

Zadruhé náš výbor ve svém usnesení upozorňuje na příklad nepřípustného záplatování rozpočtových problémů u položky vzdělávání a trh práce, v rámci níž má být vyhrazeno, v tehdejší době to tak bylo, celkem 18 mld. Kč na krytí schodku penzijního účtu, což je v přímém rozporu s určením prostředků Národního plánu obnovy.

A za třetí výbor vyzývá vládu, aby připravila takový návrh Národního plánu obnovy, který bude systematicky zohledňovat potřeby státu a občanů v dalších dekádách a zohlední strategické zájmy a bude iniciovat veřejnou diskusi na toto téma.

Vyzýváme vládu, aby těsně koordinovala plán na využití prostředků z Národního plánu obnovy se sousedními státy, a tady je jmenujeme, protože někteří, zejména pan premiér, jako kdyby zapomínal na některé naše sousedy. Polská republika, Rakouská republika, Slovenská republika a Spolková republika Německo. Také aby vláda posilovala spolupráci a konektivitu v rámci regionů. Tzn. aby jedni nestavěli dálnici na hranici a u druhých byla pouze polní cesta. Je to jen příklad, ale umíte si to asi představit.

Vyzýváme také vládu, aby navrhla v rámci Národního plánu obnovy kritéria, s jejichž pomocí bude vyhodnocovat účinnost jednotlivých projektů. Nakonec jsme vyzvali vládu, aby prosazovala při zpracování Národního plánu obnovy prioritu strategické autonomie ČR a EU, kterou ostatně odhalila jako naléhavý požadavek právě epidemie covidu-19. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Informací se také zabýval výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Jeho zpravodajem je pan senátor Jiří Drahoš. Prosím, pane předsedo.

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, podobně jako kolega Linhart nebudu předčítat usnesení, máte ho před sebou, 25. usnesení našeho výboru. Vyberu z něj pouze, že výbor konstatuje, že komunikace Národního plánu obnovy neprobíhá uspokojivým způsobem a zpoždění realizace může ohrozit jeho výslednou kvalitu a efektivitu.

Pak vyzýváme vládu v osmi bodech, těch osm bodů je také doporučení Senátu v návrhu usnesení. Z toho bych jen zmínil, že jsme byli v kontaktu s ministerstvem školství i s ministerstvem kultury, takže jsme věděli o jejich požadavcích. V bodech 5 a 6 vyzýváme vládu, aby dodržela garanci finančních prostředků na tyto komponenty a do těchto resortů. Pak považujeme také za důležité posílit oblast kyberbezpečnosti. Konečně posílit také oblast společenských věd, které budou mít důležitou roli při výzkumu socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Toť vše shrnuto za mě. Pak ještě v obecné rozpravě bych si dovolil osobní příspěvek. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Další výbor, který projednával tuto předlohu, byl výbor pro sociální politiku. Usnesení nám přednese jeho zpravodajka, paní senátorka Šárka Jelínková. Já ji zvu k mikrofonu, prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, přečtu vám návrh usnesení výboru pro sociální politiku a potom vystoupím v obecné rozpravě podrobněji.

Výbor pro sociální politiku se přípravou Národního plánu obnovy zabýval na své 8. schůzi konané dne 9. 3. 2021 a přijal k tomu své 13. usnesení, a to v tomto znění:

Výbor pro sociální politiku navrhuje zařadit do Národního plánu obnovy tyto oblasti: zvýšení odolnosti systému sociálních služeb, zajištění personálních kapacit pracovníků, zvýšení digitální gramotnosti pracovníků v sociálních službách, zásadní posílení a rozvoj primární zdravotní péče, zdravotní péče a terénních sociálních služeb, zdravotní domácí péče, změnu ve financování zdravotní a sociální péče na zdravotně-sociálním pomezí v pobytových i terénních službách a rozšiřování kvalifikace pracovníků pracujících na sociálně-zdravotním pomezí a řešení jejich odměňování.

Tolik velmi stručně návrh usnesení výboru pro sociální politiku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Konečně posledním výborem, který projednával tento materiál, byl výbor pro zdravotnictví. Jeho zpravodajem je sám jeho předseda, pan senátor Kraus. Prosím, pane zpravodaji, o vaše vystoupení.

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, my jsme přijali 17. usnesení na 5. schůzi již 17. února. Nás tam v té komponentě zdravotnictví zvlášť zaujala alokace prostředků, protože to začíná krásnou větou, že Praha je centrem superspecializované péče, vybuduje se národní onkologické centrum v Praze. Já jsem k tomu jen podotkl, že již dnes máme jedno národní onkologické centrum, které je v evropské síti onkologických center. Ten, kdo to navrhoval, o tom asi nevěděl. Tento ústav je Masarykův onkologický ústav společně s Fakultní nemocnicí Brno, kde je hlavně dětská onkologie, takže bylo potřeba se již před 5 lety takto domluvit. Zde přítomný senátor Žaloudík, tehdy ředitel Masarykova onkologického ústavu, a já ve FNB jsme to dávali dohromady. Takže to jenom taková poznámka na okraj.

Teď přečtu to krátké usnesení. Výbor upozorňuje vládu, že již při přípravě investic je třeba se zabývat otázkou jejich udržitelnosti, provozního financování nových kapacit a způsobem obnovy těchto investic, neboť již v současné době tady máme centra, která byla před 10 až 12 lety z regionálního operačního programu vybudována po celé republice, ať už jsou to traumacentra, komplexní cerebrovaskulární centra, komplexní kardiovaskulární atd. Tato centra dneska už mají problém s obnovou přístrojů. Samozřejmě tehdy to bylo tak děláno, že se zakupovaly jen přístroje, nebyly to stavební investice. Ta tzv. těžká technika, třeba computerové tomografie, magnetické rezonance, teď dožívají. Pokud vím, ministerstvo zdravotnictví ani vláda nemají žádný plán, jak obnovit ta stávající. Už chce investovat do dalších, jiných, bez toho, že je jasné, jak to bude financováno, hlavně ta obnova.

Zadruhé žádá vládu v reakci na 453. usnesení Senátu z 25. schůze o informaci, kdo na národní úrovni a na základě jakých analýz rozhodl o alokaci prostředků do zdravotnictví.

Určuje zpravodajem Romana Krause a předsedu výboru pověřuje seznámit předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo, ve svém úvodním vystoupení nás ještě požádal zpravodaj evropského výboru o vystoupení. Přesněji řečeno druhou část závěrem tohoto sledu všech zpravodajů, omlouvám se. Prosím.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Teď bych vás rád seznámil s výsledkem společné práce zpravodajů všech výborů, kdy jsme se pokusili spojit závěry jednotlivých výborů do jednoho dokumentu, který si poté osvojil dnes ráno na svém zasedání evropský výbor.

Já nebudu samozřejmě číst ten dokument, jenom chci upozornit pro vaši orientaci na to, že jsme se pokusili rozčlenit ty postřehy či otázky, výzvy k vládě do několika skupin. Pod číslem 3 jsou indikovány problémy, které se týkají nedopracovanosti toho materiálu, který je pracovní verzí. Pod číslem 4 naleznete taková ta nastavení toho projektového schématu či finančního schématu, který je nazýván tedy nástrojem pro oživení a odolnost. A pod pětkou naleznete ty výzvy či doporučení, které se týkají substance samotné a míří k obsahové struktuře toho plánu obnovy.

Pokusili jsme se zabránit duplicitám a samozřejmě přistoupili k jisté míře zobecnění. V té společné verzi nenaleznete konkrétní finanční částky. Chtěl bych jenom upozornit na to, že ty závěry výboru pro sociální politiku týkající se zohlednění sféry sociálních služeb byly propojeny s opakovanou kritikou toho financování průběžného důchodového účtu, takže tam se propojují dva motivy, které se objevovaly velmi často v jednáních našich výborů.

Tolik představení toho dokumentu. Domnívám se, že pokud by bylo schváleno toto společné znění, potom se stává nadbytečným přijímat ta dílčí usnesení, která jsou v něm již obsazena. Ale samozřejmě na to lze mít zcela odlišný názor.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Čili je to kompilát všech usnesení výborů, čili je to tím pádem i pomůcka pro senátory, aby se zorientovali ve všech návrzích, které byly přijaty.

Skončily tedy zprávy zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil Zbyněk Linhart a po něm Jiří Drahoš. Pane senátore Linharte, prosím, zaujměte místo u mikrofonu.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak jsem avizoval, já tady řeknu několik možná i obecnějších poznámek, s tím, že jich mám celou řadu, ten materiál, jak vidíte, si o to říká.

Já budu některé i přeskakovat, ale přesto mi dovolte, abych se na některé věci zaměřil.

Národní plán obnovy, tak to zní, to vypadá moc hezky. Ale jak jsme k tomu přistoupili, když jsme loni na podzim jako ČR to začali připravovat? Má to být asi nějaké zásadní opatření, mají tam být zásadnější věci, nad rámec jistě relativně dalších jiných běžných výdajů, ať už ze státního rozpočtu nebo z běžných evropských fondů. Bohužel my jsme k tomu přistoupili tak, že aniž bychom si ujasnili, co chceme, tak jsme se začali topit v detailech a v dohadování a v přetahování resortů, politiku o miliardy, tu sem, tu tam, z jednoho či z druhého resortu.

Předtím jsme si neřekli, jaká má být mise Národního plánu obnovy, jaká je naše vize, jak by měla vypadat ČR za několik dalších let. A jaký má být kvalitativní posun, čeho chceme dosáhnout. Připomínám, že to je 172 miliard. To nejsou malé peníze. Měli bychom to posuzovat, jak tady už zaznělo, v nějakých širších souvislostech, s ostatními fondy a výdaji státního rozpočtu, ostatními fondy EU. A to tady chybí.

Nám to jako Senátu bylo posláno začátkem, ta varianta první, někdy začátkem února, v 25 samostatných souborech. Na nějakých zhruba 200 stranách. K tomu spousta dalších tabulek atd. Chápali jsme to jako pracovní materiál, proto jsem říkal, že náš výbor se ani nevěnoval detailům a těm alokacím a těm částkám notně, ale spíš materiálu jako celku. Musím konstatovat, že ten materiál byl hodně nesourodý, bez nějaké editace. Balík 200 stran, mnoha oddílů, kde jednotliví zpracovatelé k tomu přistupovali velmi nesourodě. Neproběhlo to žádnou editací.

Chtěl bych se zeptat, jak je řízen tento proces? Pan ministr, jestli jsem ho dobře slyšel, říkal, že bude asi nějaký řídící orgán. Doufám, že to bude méně formální než u jiných operačních programů, že to nebude 30, 50 lidí. Ale nějaký operativní orgán by to chtělo, kde budou zástupci, hlavní hráči na poli těchto věcí.

Já bych chtěl připomenout a zarámovat ty věci v souvislosti. Jednak na úrovni EU to je těch 750 mld. půjčky, o tom jsme mluvili v tom předcházejícím bodě, proto to nebudu opakovat. V druhé části bych řekl, že je potřeba to zarámovat v té národní úrovni. To právě souvisí, pan ministr o tom mluvil, myslím na školském výboru, jestli jsem ho slyšel, že se to samozřejmě musí zarámovat v celku toho balíku peněz, který sem přijde z EU, v tomto plánovacím období, což bude zhruba bilion korun. Je to, připomínám, zhruba o 50 procent víc než v těch jiných běžných, předcházejících plánovacích obdobích. Národní plán obnovy je v tomto smyslu takový předvoj relativně rychlých peněz, kde kromě REACT jsou to ještě ty rychlé peníze na poměrně dobře připravené projekty.

Mně v tom materiálu, to už tady také zaznělo, chybí nějaký kontext, s dlouhodobou investiční částí státního rozpočtu, dlouhodobým plánem atd. Spíš to působí jako narychlo sesbírané záměry a potřeby jednotlivých resortů.

Národní plán obnovy jistě nemá nahrazovat výdaje státního rozpočtu. A dělat to, co by jinak měl hradit státní rozpočet.

To bychom ale museli mít státní rozpočet, který ročně potřebuje alespoň 250 mld. na opravdové investice. To víme, že náš rozpočet, tak jak ho sestavujeme, jak nastavujeme ty výdaje, zdaleka nesplňuje. K tomu jsme na konci loňského roku udělali takové to daňové harakiri, kde jsme se připravili o takové množství peněz, že takovýto plán obnovy s tímto objemem peněz bychom měli za dva roky z vlastního.

To, co bych řekl, že chybí, je se soustředit na několik zásadních problémů, které nám ukázala pandemie. Na té evropské úrovni, my jsme to viděli ve velkém u nás, myslím, že je zcela nepřijatelné, abychom byli v zásadních otázkách tolik závislí na dovozech z Čínské lidové republiky. Na jaře jsme si přece uvědomovali, že toto se přece dál nesmí stát, to se nesmí opakovat. Na té národní úrovni vidíme to, co my v regionech známe dlouhodobě, jak podfinancované, poddimenzované je regionální zdravotnictví, když dostupnost zdravotní péče v některých regionech se fakt zhroutila. A to už před covidem. Akorát covid na to daleko víc nasvítil, tak jak vidíme v posledních týdnech.

Je to pak hrůza, když vidíte, že do nejbližší nemocnice je to pro některé občany v republice 60 km, ale také třeba 80, a ty nemocnice jsou přeplněné. A to nesouvisí s covidem. To bylo i před ním.

Jak na to reaguje Národní plán obnovy? To je v té komponentě 6, tedy 6.1 a 6.2. To je přesně naopak. Tam se mluví a dává se zhruba 15 miliard korun na superspecializovaná pracoviště do Prahy, na různá centra, zase v centrech. Já to nezpochybňuji, ale velká část lidí v ČR se do těch center vůbec nedostane, protože se nedostane vůbec ani do té první nemocnice, nedostane se mnohdy ani pořádně k lékaři. Takže musíme začít někde jinde než budovat superspecializovaná centra. Já nezpochybňuji, že je potřebujeme. A že máme velmi dobrou, špičkovou medicínu. Ale pokud má člověk šanci se k ní dostat... Pokud má to štěstí.

Myslím, že chybí dostatečná provázanost a vůbec shoda nad tím, čeho chceme dosáhnout. Ta debata s hlavními hráči v republice, se samosprávami, průmyslem, jak můžeme slyšet od jejich zástupců, např. při té konferenci, jestli jste ji někdo sledoval, minulý týden, zástupci podnikatelů, Hospodářské komory atd., samospráv, také zapojení parlamentu. Sice my dnes poslední měsíc, jak už bylo řečeno, se tomu věnujeme poměrně hodně. Asi to bylo i na základě toho, nevím, sněmovna, slyšel jsem, jak mám poznatek, se tomu úplně moc nevěnuje. Já jsem v říjnu loňského roku napsal tady panu ministrovi dopis, to byla ta první verze, která byla zveřejněna, měl jsem potřebu na to reagovat, i když chápu, že to byl první nástřel, já jsem dodnes nedostal odpověď. Ale asi o to nejde, protože myslím, že odpověď byla, že spíš dostal dopis pan předseda Senátu, to byla asi reakce na ten můj dopis. Výsledkem je ta nabídka, abychom to tady projednávali, tak jak k tomu nyní dochází.

Ale je otázka, co jsme to vlastně dostali... Debata měla ovšem začít daleko dřív. Připomněl bych, že ta tři předchozí plánovací období, do ČR přišly řádově téměř 2 biliony koruny. My vždycky umíme dobře sledovat jednotlivé dílčí cíle, tisíce různých parametrů. Ale velmi málo se koukáme na to, co jsme sledovali těmi velkými penězi. Neumíme je hodnotit, měřit a posuzovat. Nějak kriticky se koukat zpětně na to, čeho jsme vlastně dosáhli.

V tom uplynulém období, v těch třech plánovacích obdobích, velká část těch financí měla směřovat na kohezi. Tzn. na vyrovnávání rozdílů mezi regiony, tak aby ty chudší regiony dostávaly z těchto peněz víc peněz, nebo resp. aby se vyřešily v nich některé problémy. To se ale bohužel nestalo. Ani nemohlo stát, protože nakonec se ukazuje, že daleko víc peněz šlo do bohatých regionů. Tak to potom samozřejmě vůbec nemůže fungovat. Utraceny na tento bohulibý záměr byly stovky miliard korun.

Jestliže neumíme posuzovat, že někam dáváme peníze, jestli to opravdu funguje, neděláme to z principu, tak to je cesta do pekel, to nám nebude fungovat fakt vůbec nic. Já jsem nedávno měl debatu s lidmi z Evropské komise, s lidmi z Bruselu, a právě jsem se jich ptal na kohezi a na výsledky po těch zhruba 20 letech. Odpověď byla taková, že cíle evropské politiky už jsou jiné. Politiky zelené, digitální, chytré, inteligentní, sociální atd., to je sice hezké, ale kam jsme dospěli my v těch stovkách miliard předchozích, na to bychom se mohli podívat. Nejenom v rámci jednotlivých států nebo v tomto případě u nás v ČR, ale v rámci celé Evropy. Když si člověk vezme mapu, mapku Eurostatu a promítne si data Eurostatu do dat, resp. oni je tam mají, zjistíte, po 32 letech od pádu socialismu, že po 32 letech tam vidíte tu železnou oponu, tak jak byla těch předchozích 40 let, tak jak po 32 letech, dál od Jadranu až na sever, je dál úplně zřejmý ten rozdíl a ta železná opona. Za chvíli to bude 40 let od pádu socialismu. My jsme nedokázali překonat tento velký rozdíl. Ne že bychom chudli, to ne, my bohatneme, ale západní Evropa bohatne ještě o něco víc.

Mohli bychom se podívat, jak to vypadá v rámci jednotlivých zemí. Tady jde okolo mě Honza. Karlovy Vary, to je ten historicky nejhorší kraj ve všem, jak říká pan předseda vlády. Jak to vypadá u něj? Jak jsme se tomu věnovali? Vidíme takovéto grafy. To nejsou moje čísla, to je Český statistický úřad. Poměr úpadku po 25 letech Karlovarského kraje, abych nemluvil o tom svém. Karlovarský kraj je na 63 procentech HDP na obyvatele. Ten propad je katastrofální. My jsme po těch 20, resp. 30 letech s tím nedokázali pohnout. Říkáme, to už jsme rozvrtali dost. Takže půjdeme na další v uvozovkách politiky. Jestli to budeme dělat stejně a jestli měřítkem bude jenom množství utracených peněz, tak je to škoda těch peněz.

V zásadě musím říct, že když se koukám na ty další fondy EU, jak se připravují na toto plánovací období, tak mi to přijde velmi často jako přes kopírák. Jednotlivé operační programy se velmi často prolínají a jsou podobné. Velmi často, vím, že to je spíš dané Unií než námi, ale my jsme součástí Unie, musíme upozorňovat na věci, které asi nemohou fungovat, tak tu kohezi nahrazujeme jinými slovy - zelená, digitální, inteligentní, sociální atd. Ale v mnoha těch operačních programech je to stejné. Nám se to potká hodně v té zelené v uvozovkách, hlavně v té energetice, speciálně na severu Čech. Modernizační fond. Fond pro spravedlivou transformaci. Národní plán obnovy a tak dále. To je všechno velmi podobné. Já to nechci zpochybňovat, ale jestliže nemáme základ, jestliže nefungují nám základní věci, nemůžeme dělat takovéto nadstavby, resp. nemůžeme chtít po lidech, aby tomu věřili.

Kdybych se podíval na ta jednotlivá slovíčka, nebudu je říkat všechna, ale třeba zelená, to jsem bývalý greenpeacák, já jsem bývalý ekologický aktivista, ale to už je dávno, to už je 30 let, ale o to víc nesnáším, když se zneužívá tento pojem, když se zneužívá ekologie, ať už politicky, ideologicky, nebo nakonec zjistíme, že jde vždycky jenom o velký balík peněz a o velké peníze. Tady v našem případě obzvlášť, díky tomu, co je před námi, půjde o velké objemy financí do ekologie atd. Budou to zelené projekty, v modernizačním fondu jde o 150 až 200 mld. korun. Z velké části půjdou privátním subjektům, jako je ČEZ, jako jsou v uvozovkách uhlobaroni atd. Půjde to na přeměnu energetiky. Nic proti tomu. Ale budeme financovat ve velkém monopoly. Na fotovoltaiku půjdou velké peníze. A to přímými dotacemi. Dotacemi podnikům, také ale těm největším hráčům. Možná něco málo půjde i na obyvatele. Ale nedělá se nic s podstatou. Tady je to shodou okolností zrovna ministerstvo průmyslu a obchodu, to znamená, problém je totiž v tom, jak se můžou chovat ty monopoly, resp. ta přípojná místa. Podmínkami toho, jak mě připojí, jaké mám sazby odkupu energie.

A to by byl jeden z těch dotazů na pana ministra: Jak jsme v tomto daleko? Protože my pak budeme dotovat mohutně nejenom přímo monopoly, velké podniky, třeba i ty menší, ale ty velké si to stáhnou sazbami při napojení. Myslím si, že ve sněmovně dokonce asi nebo nevím, jestli na vládě, jsou dva zákony, které se tomu věnují, ale podle mě se neposouvají tak, jak bychom potřebovali. Jestliže je nebudeme mít, tak jenom nalijeme peníze soukromníkům, aby investovali do fotovoltaiky, protože bez nich se to neobejde, ale oni těmi sazbami si to stáhnou zase velcí hráči.

To je marné a chtěl bych se pana ministra zeptat, asi si to uvědomuje, myslím, že je to nějak známé, ale jestli s tím něco konečně budeme dělat.

Druhá poznámka je k CO2, k tomu, jak chceme rychle odejít od uhlí, a týká se to tedy především severozápadu. Někteří se předhání v tom, jestli řeknou, že skončí uhlí v roce 2040 nebo 2038 nebo 2033 nebo 2030. Ano, už z velké části to jde mimo nás. Systém emisních povolenek to uhlí vytlačí možná daleko dřív, možná dřív, než si vůbec můžeme přát. Díky ceně emisní povolenky, která neustále stoupá, nic proti tomu. Chci jenom připomenout, že nejenom tam, ale v celé ČR je 850 000 domácností napojených na centrální zdroj tepla. Z velké části jsou to uhelné elektrárny, budeme je muset přebudovat. Ale zase to bude těm subjektům, které dnes vlastní teplárny, čili to jsou přesně zase znova a znova dokola velké veřejné finance do privátních subjektů na proměnu energetiky. Cena díky povolenkám tepla bude stoupat a je otázka, kam až. Protože až se stane neúnosnou ta cena, tak se může stát to, že vláda bude muset ty věci korigovat. Například nepřímými dotacemi, přímo podnikům nebo lidem na cenu tepla. Jestli jsem dobře zahlédl, tak už se to vláda i malinko naučila, na konci loňského roku šly nějaké „kompenzace“ některým podnikům za zvýšené ceny povolenek, jestli to bylo 3,7 miliardy korun, tak je vidět, že to jde, ani to nevzbudilo žádnou velkou diskusi, ačkoliv celý systém to pak staví na hlavu, jestliže se to rozjede ve větší míře, ale já jenom u toho tepla říkám, že ono třeba nakonec nám nic jiného nezbude, že se může stát, že budeme muset pomoct lidem, kteří jsou na centrální zdroj tepla a na uhlí napojeni.

Vypadá to tak, ta snaha v mnoha evropských fondech, modernizačním fondu, ve Fondu spravedlivé transformace, ale to adjektivum spravedlivé transformace tedy je na zamyšlenou. Právě proto, co tady říkám, že ta spravedlivá transformace, ono půjde asi 200 mld. privátním podnikům a subjektům docela ve velkém, ne na ty malé, což je zase náš velký problém velmi často. Zase to vidíme v tom materiálu a nejen v tomto, že velmi často finance skončí nakonec u docela velkých podniků. Vymlouváme se na to, že máme jinou strukturu podniků, máme jinou strukturu zemědělství, to tady už jsme také opakovaně řešili z hlediska dotací ze zemědělství, opakovaně a znova a znova zdůvodňujeme, jak máme jinou strukturu a ty finance potřebujeme rozdělovat jinak, ale jestliže to takhle děláme neustále, tak je to začarovaný kruh nyní, my tedy nikdy nezměníme strukturu našeho průmyslu, ať už průmyslu nebo zemědělství, když nebudeme výrazně podporovat opravdu malé a střední podniky, ale ne ty skryté malé podniky, ale opravdu malé podnikatele.

Z hlediska elektráren, což se nás dotkne, především na severu a nejenom tam, samozřejmě nejde jenom o teplo, jde o elektřinu, nemůžeme si dělat iluze, že by se podařilo stavět nějaké nové elektrárny. Z velké části se přebudují ty stávající, a to z mnoha důvodů, asi sami víte, že postavit a povolit novou teplárnu, elektrárnu není v zásadě v lidských silách při naší zastavěnosti, při našem právním řádu. Ale nejde jenom o ty samotné teplárny, elektrárny, ale i to vedení k nim, 400 kW postavit někde nově nebude možné. Nakonec se budou přestavovat uhelné elektrárny na plyn. To je, myslím, zřejmé, a jenom si řekněme, co to znamená z hlediska CO2, když se započítá nejenom to spálení plynu, ale také jeho doprava a jeho těžba, tak je otázka, jestli fakt jde o to CO2 nebo o co vlastně jde.

Ale nic. Tak slovíčko digitální. O tom bychom tady také mohli z vlastní zkušenosti mluvit a o tom, co ČR udělala v posledních 10, 15 let, jak nás elektronizace, digitalizace státní správy stála v investicích 150 mld., každoročně to stojí 10 až 15 miliard provozu, a kam jsme se to dostali. Vždyť jsme to zažívali poslední rok a půl, když stát potřeboval pracovat se svými daty, a neumí to. Proč by teď měl člověk věřit tomu, že když dáme 40 miliard z Národního plánu obnovy na digitalizaci, že to bude fungovat. Rád bych tomu věřil, ale skoro nemohu. Když se podívám na jednotlivé komponenty, v Národním plánu obnovy je komponenta ve výši 6,1 mld. Kč na zvýšení dostupnosti vysokorychlostního internetu do tzv. bílých míst. To má v gesci zase MPO. Ano, ale to je přesně to samé ministerstvo, které v tomto plánovacím období, v tom předchozím, co končí teď, mělo 14 mld. na tu samou věc a za ta dlouhá léta neutratilo ani korunu. EU naštěstí nám neřekla, že peníze musíme vrátit, dala je na jiné priority, ale my jsme neutratili a nebyli schopni to utratit, a teď to tam dáme znova, tak jak to chceme dělat jinak, když doposud jsme to neuměli...

Obecně bych se přimlouval, abychom tedy v tom případě, když už do něčeho půjdeme, dělali spíš, abychom měli větší ambici, abychom tedy teď nepsali, že za tyto peníze budeme v bílých místech dělat vysokorychlostní internet a 5G, my, než se k tomu dohrabeme a než to začneme dělat, tak ve světě už bude 6G. Tak jenom, abychom když tak už rovnou dělali radši 6G než 5G.

Ale ono to platí obecně o přístupu a o tom, jestli zase nebudeme budovat něco s nějakým zpožděním, ale to je asi na pana ministra, resp. na to, jak se k těm věcem u nás přistupuje.

Dovolím si, nejenom proto, že jsme o tom mluvili minule, ale diskuse kolem Národního plánu obnovy se vede v podobném duchu, to je o tom, když se rozlišují tzv. měkké a tvrdé projekty, když někdo argumentuje tím, že v Národním plánu obnovy je zase hodně peněz na lití do betonu. Musím tedy říct, že proti tomu úplně nic moc nemám. Chápu ty měkké projekty, sociální, sami je realizujeme, sám jsem v neziskovkách i předsedou správních rad atd. Nechci to paušalizovat, že je všechno špatně a naopak. Ale některé jsou fakt zvláštní a zažíváme je dnes a denně, když například v rámci sociálních fondů neustále rekvalifikujeme, rekvalifikujeme stejné lidi, u kterých je zbytečné, když před 40 lety stěží vyšli základní školu, abychom je stále učili psát motivační dopisy a životopisy, ale tomu člověku to nepomůže. Vidím to stále dokola, manažeři jsou spokojení těch projektů, ale lidé stejně neseženou jinou práci nakonec než u obcí na veřejně prospěšných pracích nebo jsou na pracáku, což je bohužel většinou. Tak to jenom, jak to potom může dopadat.

Nic proti tomu, ale právě to vidíme v tom návrhu, co nám přišel původně, že třeba 18 mld. na důchody, které tam byly, už tedy nejsou, jestli jsem viděl v té poslední variantě, tak to fakt bylo na pováženou, a ne že bych chtěl zpochybňovat potřeby seniorů, ale když už, tak víme, že potřebujeme investovat do seniorů ve smyslu domů s pečovatelskou službou, dalších podobných zařízení, domovů důchodců, a vidíme, jaká je poddimenzovanost, vzhledem k demografii to bude jenom horší. Tak to bych uměl pochopit, ale neumím pochopit rozdávání peněz a ten spor mezi měkkými a tvrdými projekty.

K těm tvrdým projektům, když se podíváme např. k sousedům, kteří tady zaznívají, do západní Evropy, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Benelux, Francie, tak se podívejme, v jakém stavu oni mají své základní sítě: dálniční, železniční atd. Na daleko vyšší úrovni. A nejenom že to mají historicky, samozřejmě, ale oni pokračují v investování mohutném. Jedete po Německu a my tedy horko těžko letos doděláme dálnici D1, to, že ji rozšíříme o půl metru nebo o kolik, ale to jsme fakt 100 let za opicemi, západní Evropa už je někde jinde. Nechci shazovat tu dálnici D1, jenom říkám, že musíme dalších 30 let bohužel lít do ekonomiky. Chceme říct, že Německo, Švýcarsko, Rakousko při investicích, ať už to bylo do železnice, do dálnic, do vodní dopravy, do lanovek ve Švýcarsku, že si tím zničily nebo že tím ničily životní prostředí? To se pak podrobně rozhlédněte po západních zemích. Ne, umí se to dělat, u nás by to mohlo fungovat také. Ale samozřejmě důvodů, proč tomu tak není, je daleko víc. Ale abychom nemuseli chodit do západní Evropy, stačí se podívat třeba k sousedům do Polska, jak dokázali využívat evropské fondy v předchozích 15 letech a co tam vytvořili a přetvořili Polsko nebo třeba do Rumunska. Fakt výrazně doporučuji srovnání hlavně v letech, za posledních třeba 15 let.

Když jsem mluvil o železnici, jenom tady vidím kolegy z Liberecka, tak když se podívám do jízdních řádů, vlakem z Liberce do Prahy se dostanete stejně tak jako před 100 lety za tři a půl hodiny. Před 100 lety to jelo přímo, dnes musíte s přestupem. Ale časově je to úplně stejné. Když se podívám na jízdní řád od sebe z našeho Šluknovského výběžku před 100 lety a dnes, tak o něco je to rychlejší, ale jenom o málo. Takže jedu nejrychlejším vlakem tři hodiny patnáct 120 km, před 100 lety to jezdilo o 20 minut déle, ale byl to přímý vlak. O Liberci jsem mluvil. Takže musíme, jsme fakt hodně, nevím jak to říct slušně...

Řeknu už jenom pár příkladů z Národního plánu obnovy, z verze, jak jsme ji viděli. Digitalizace, to je bod 1.7 nebo komponenta, jak to tam nazývají, původně v říjnové verzi bylo 5 mld. na zřízení centrálního stavebního úřadu. Víme, čeká nás tady bohužel stavební úřad, a ten, kdo trochu sleduje tu situaci, víme, že tudy asi moc cesta nevede, ale tak jsme tam dali na vytvoření takového centrálního stavebního úřadu 5 mld. Samozřejmě nám to asi EU nezbaštila, takže se to různě přeskupuje, už se tomu tak úplně neříká v materiálu, co jsme měli z února, to tam bylo pořád ještě dochované, myslím, že dnes už tomu tak není, částka se snížila, říká se tomu obecně digitalizace stavebních podkladů atd., což nezpochybňuji, jenom bych nerad, aby to skončilo na tom centrálním stavebním úřadu. Ale myslím, že i díky asi Evropské komisi nebo i těm poznatkům a diskusím se to posouvá správným směrem. Komponenta 4.1 - 2,5 mld. na přípravu projektů, což když si vezmete celkový objem peněz, tak 2,5 mld. je nic. Prostě nic, co nás stojí příprava v balících peněz, tak bych očekával, že tam bude nějaké zaměření, kam. To tam úplně moc není, ale je tam ta podmínka, že projekty musí být v Národním investičním plánu, což už jsem tady říkal v předchozím vstupu, víme, jak vznikal, ale i ten zpracovatel toho oddílu to tam na sebe píše. Národní investiční plán vznikal chaoticky atd., to všechno tam píše, a výstupem je, že to dáme jako podmínku, aby projekt mohl získat dotaci na přípravu projektů. Tak to je, jako když se neposloucháme nebo nepřemýšlíme u věcí, tak to tak dopadá.

Poslední poznámka jenom ke komponentě 6.1, 6.2. To když člověk čte a nečetl jsem tu poslední verzi, tedy musím říct, tak to mi je smutno. Tam hodně se uplatňovalo tlačítko Ctrl+C a Ctrl+V, takže opakovaně tam čtete jedno a to samé. Ale hlavně v podstatě ty dvě komponenty zase, to je vidět, že to psali jiní lidé, ten detail je úplně někde jinde, ale přesně, co jsem říkal, my budeme utrácet 15 mld. na superspecializovaná centra v Praze. Abych nebyl jenom kritický, musím pochválit komponenty, tak jak jsem je četl už v tom únoru, třeba komponenta 3, 5 vzdělávání, výzkum, tak v zásadě myslím, že to zpracováno bylo dobře, nebo v komponentě 2 dotace směřující k recyklaci atd., to je v pořádku, řada věcí je tam v pořádku. Nechci být jenom kritický, ale myslím si, že základ je v tom, že jsme si na začátku, než jsme začali dělat komponenty, začali rozdělovat peníze, tak jsme si měli říct, čeho chceme docílit.

Jsme potom svědky, a to právě se jenom zobecní, nejenom Národní plán obnovy, nejenom 182 mld., ale ten bilion korun musíme investovat tak, abychom věděli, čeho chceme dosáhnout a za 5 let nebo 10 let se mohli i ohlédnout a mohli zhodnotit, jestli to byly smysluplně utracené peníze. Protože jinak se nám bude stávat dál to, co zažíváme možná my z regionů, a to, co zažívám jistě, že vidím, jak tady existují dva světy. Svět v Praze je možná v nějakých aglomeracích, pak svět regionů venkova a vnitřních nebo vnějších periferií, kde žijí miliony nakonec lidí, a my se pak jenom divíme tomu, jak ti lidé hlasují, jak se rozhodují, jak na některé věci se dívají a my jim často nerozumíme, možná se jim i divíme, ale já se tedy, upřímně řečeno, nedivím. Žiji v regionu, koukám na své spolužáky a vidím, jak po 30 letech, jsou to lidé, kteří jsou pracovití, kteří museli vychovat své děti a jsou rádi, když mají vůbec zaměstnání s 20tisícovým platem, s nedostupnými veřejnými službami, s nedostupným zdravotnictvím, děti jim utekly, protože školství střední nestojí za nic moc a není důvod, proč by se vracely. Jenom se vracím zpátky, tzn. jestliže nejsme schopni se starat o velkou část svého území, tak to nemůže dopadnout dobře. Ale to je o dlouhodobém přístupu nejen této vlády, ale myslím si, že i nás všech.

Chtěl bych říct, že jsem rád, že se věnujeme evropským fondům, nejenom dnes, nejenom Národnímu plánu obnovy. Paní kolegyně Jelínková minule navrhovala, abychom se věnovali i jiným věcem v sociální oblasti. Jenom to budu vítat, když se alespoň někdo, a myslím, že parlament má být první hned partnerem vládě, aby se dokázal ozvat a věnovat se tomu, co je podstatné, v tomto případě jde o 172 mld. Kč, resp. bilion korun v příštích 10 letech. Takže jenom pana ministra požádám o odpovědi na dvě otázky a vám poděkuji za pozornost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, za vaše rigorózní vystoupení. Druhým přihlášeným písemně byl pan senátor Drahoš. Poprosím ho. Pane předsedo, prosím.

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji. Pane ministře, kolegyně, kolegové. Svůj příspěvek k Národnímu plánu obnovy začnu tím pozitivním, už to tady bylo také řečeno.

Z nástroje pro oživení a odolnost na něj ČR dostane celkem 172 mld. Ty mají být alokovány v rámci šesti pilířů. To vše, alespoň tak to chápu, zejména s ohledem na dopady pandemické situace, ostatně také proto je v názvu unijní agendy to slovo recovery. Všech šest pilířů vypadá docela logicky. Vypadá to také, že naplňují zadání stanovené Evropskou komisí. Nejsem o tom ale úplně přesvědčen, přestože bych věřil panu ministrovi, to konstatování, že požadavky Evropské komise, 37 % na boj s klimatem a 20 % na digitalizaci, že formálně plníme nebo možná, jak řekl pan ministr, i přeplňujeme. Ale chtěl bych využít této příležitosti a krátce upozornit na hlavní problémy celého MPO z mého pohledu.

Kolegové Bek a Linhart mi ušetřili docela dost času. Jenom konstatuji, že za zcela zásadní problém, podobně jako oni, považuji chybějící strategii, chybějící vizi, koncepci celého Národního plánu obnovy. Prostě přístup bottom-up, zezdola nahoru, tady nefunguje. Také chápu povzdech pana ministra nad tím, že tu lobbují asociace, tu ministerstva, tu další instituce, to samozřejmě se dá očekávat. Ale přesto, nebo právě proto bych očekával, že vláda bude mít jasnou strategii a jasnou vizi, co ano a co ne.

Nakonec druhá věc, která z mého pohledu funguje docela špatně: je to způsob projednávání Národního plánu obnovy. Jde bezesporu o masivní finanční injekci do soukromého i veřejného sektoru a čekal bych, že při vypracovávání plánů bude probíhat důkladná debata zainteresovaných stran, ne ve smyslu, ten lobbuje, ten nelobbuje, ale opět v souladu s chybějícím konceptem, který jsme tady zmiňovali s kolegy. Nakonec ty diskuse, jak jsem zjišťoval s partnery, někde proběhly, někde proběhly jenom symbolicky, ti partneři si stěžují, že skutečný dopad debat nevidí.

Nakonec to také potvrzuji na úrovni jednání senátních výborů. Minulý týden jsme projednávali, některé výbory opakovaně, Národní plán obnovy a vyjadřovali jsme se k něčemu, aniž jsme měli k dispozici aktuální podklady, což považuji, pokud ne za nešťastné, tak minimálně za neobvyklé. Navíc z mého pohledu tento způsob projednávání a komunikace staví Senát do nedůstojné pozice partnera, na jehož názoru, kolegyně a kolegové, ani tak nezáleží.

V této souvislosti nerozumím, pane vicepremiére, úplně tomu, proč jste se obracel na pana předsedu Senátu, a jeho prostřednictvím na výbory s výzvou, abychom se Národním plánem obnovy zabývali za situace, kdy jsme k tomu vlastně neměli relevantní podklady. Oceňuji, že jsme poprvé večera večer nebo odpoledne dostali tabulku s reálnými alokacemi finančních prostředků, ale nezlobte se, den před projednáváním na plénu je to opravdu za minutu dvanáct.

Tato netransparentnost při projednávání a absence strategického plánu má logicky za následek, že, alespoň pro mě, ale konzultoval jsem to i s jinými kolegy v Senátu, na řadě míst připomíná Národní plán obnovy spíše soubor projektů, které se do něj dostaly, aniž mají valnou souvislost s obnovou po pandemické situaci.

Kolega Linhart tady také mluvil o tom, a já to podepisuji, že MPO nedostatečně řeší prohlubování regionálních rozdílů. To podepisuji, byť jsem v uvozovkách bydlištěm Pražák. Také se velmi málo věnuje investicím do vysokokapacitní digitální infrastruktury. I toto už tady padlo. Stejně jako ostatní z toho mám spíše dojem, že se některá ministerstva pokusila včlenit do Národního plánu obnovy své již dříve naplánované projekty, a to víceméně bez ohledu na jejich soulad s prioritami Evropské komise. Nevím, jestli je tam stále to, co jsem na výboru označil za nejkřiklavější případ, tedy plán na zvýšení ponoru na vltavské vodní cestě. Ale nejen z toho příkladu, i z další části mám pocit, že velká část té tzv. obnovy bude proinvestována, už to tady padlo, takovým masivním litím betonu. Prosím, aby to sousloví litím betonu bylo bráno s jistou nadsázkou. Beton určitě pro řadu věcí potřebujeme, ale je to, obávám se, tak, že to, do čeho by peníze měly natéct, nám může protéct mezi prsty.

Nyní pár slov k pilířům 3 a 5, tedy ke vzdělávání a vědě. Já už jsem tady něco z toho zmínil za výbor. Máte to také v usnesení. Musím říci, že v komponentě 3.1, což je inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, a komponentě 3.2, tj. adaptace kapacity a zaměření školních programů, bude alokováno celkem 18 mld. Kč, což je i z mého pohledu dostačující. Já jsem rád, pane vicepremiére, že ministerstvo školství v komponentě 3.1 dostane dokonce o něco více. Navýšení rozpočtu z původních 6,8 na 10 mld.

Kolegyně, kolegové, tato částka půjde na digitalizaci stávajícího obsahu a formy vzdělávání, dále na zlepšení digitální a informační gramotnosti žáků, také na nákup techniky pro znevýhodněné žáky a na digitalizaci škol. Všichni dobře víme, že v rámci distanční výuky dochází k dalšímu prohlubování rozdílu mezi školami. Zároveň zde máme tisíce žáků, kteří jsou kvůli nedostatečnému technickému nebo internetovému připojení téměř vyloučeni ze vzdělávacího procesu. Komponentu 3.1 já považuji za naprosto klíčovou pro adaptaci škol i žáků na digitální výuku.

V komponentě 3.2 je plánováno posílení online kapacit ve výuce vysokých škol a celoživotního vzdělávání, včetně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Je tam také plánována podpora doučování žáků na základních školách a snižování bariér v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Opět se jedná o velmi důležité investice. Zejména ty do zlepšení kvalifikovanosti učitelů. Budeme se o tom také asi bavit v jiném gardu na zítřejším projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících.

Doufám, a to není na pana ministra Havlíčka, ale směrem na ministerstvo školství, že se tyto investice podaří provázat s prioritami, se Strategií 2030+, zejména pokud jde o již zmíněné snižování regionálních a socioekonomických rozdílů mezi školami.

V pilíři 5, věnovaném výzkumu, vývoji a inovacím, je alokováno celkem 5 mld. na excelentní výzkum v oblasti veřejného zájmu ve zdravotnictví. Já za sebe mohu říci, že tato komponenta je již velmi podrobně rozpracována a je jen škoda, že se takto nemohu vyjádřit i o jiných částech MPO. Vím také, zúčastnil jsem se řady jednání, že je k realizaci připraven projekt Národního virologického centra. Byl by to projekt v gesci Akademie věd ČR, který by logicky doplnil distribuovanou infrastrukturu Institutu pro virologii a bakteriologii, kterou navrhuje ministerstvo školství. Myslím, že současná situace navíc ukázala akutní potřebu nezpochybnitelné národní autority v oblasti virových nákaz. Já doufám, že si i vláda je tohoto aspektu zmíněného projektu Národního virologického centra dobře vědoma a že se to promítne i do finální verze Národního plánu obnovy.

Tady opět konstatuji, že tam nefunguje bottom-up přístup. Nemohou se tady vědci sdružit a zakládat nějaké Národní virologické centrum. To je záležitost rozhodování shora. Myslím, že vím, o čem mluvím jako bývalý předseda Akademie věd, která má jen 8500 zaměstnanců na rozdíl od 10 milionů obyvatel ČR. Jsou věci, které mohou vzniknout procesem odspodu nahoru, ale jsou věci, které musí rozhodnout a přijít s nimi vedení.

Převážná část komponenty 5.1 je vzhledem k současné situaci logicky zaměřena na medicínu, konkrétně na oblasti virologie, nádorových onemocnění a kardiologie. To je nesporně velmi potřebné, ale důležitou roli ve zkoumání dopadů pandemické situace na společnost, ekonomiku či politiku budou hrát společenské vědy, které v Národním plánu obnovy zase tak moc prostoru nedostávají. Tak jak jsem to udělal na výboru, i tady bych apeloval na dostatečnou finanční podporu výzkumu v oblasti socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, jakož i další plánované oblasti v rámci komponenty 5.1.

Pokud jsem ocenil promyšlenou přípravu komponenty 5.1, musím být daleko rezervovanější v případě komponenty 5.2, což je podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe. Já jsem to vznesl i na výboru. Pan ministr mi korektně odpověděl, že do základního výzkumu nebo do excelentního jdou peníze i z jiných stran. O to mi teď ale nejde. Na komponentu 5.2 je alokováno celkem 7,5 mld. Kč, přičemž současná verze návrhu, alespoň ta, kterou jsem viděl, je z mého pohledu docela vágní. Hlavně nevidím žádný konkrétní vyhodnocovací rámec. Čili měření reálných dopadů této finanční alokace. O tom ostatně mluvil i Mikuláš Bek v rámci určitého kritického pohledu na celý Národní program obnovy. Chybějí kritéria vyhodnocovací nejen v komponentě 5.2, ale i jinde.

Konečně v Národním programu obnovy postrádám větší důraz na podporu kultury. Z mého pohledu tento sektor patří mezi nejpostiženější současnou situací, a proto jsem očekával, že na něj bude pamatováno i v plánu obnovy. Původně tomu tak skutečně bylo, tedy aspoň ministerstvo kultury vzneslo z mého pohledu rozumný a odůvodněný požadavek na 8,2 mld. v rámci této komponenty. Komponenta obsahuje sedm tematických okruhů atd., ale ze včerejšího rozpočtu jsem zjistil, že je tam alokace pouze 5,3 mld. Já bych poprosil pana ministra, aby to okomentoval. Není tady pan ministr Zaorálek, který by si mohl buď stěžovat, nebo by mohl říkat: Zaplaťpánbůh, že jsme to dostali. Nevím, nemluvil jsem s ním, od včerejška to nebylo možné. Ale tuto redukci nepovažuji za uspokojivou a uvítal bych komentář pana ministra.

Kolegyně, kolegové, závěrem bych konstatoval, že na mě celý Národní plán obnovy působí velmi nevyváženě, přičemž jsme v situaci, že ho máme za pár dní poslat schválený do Bruselu. Chápu, že záleží na konečné verzi, pan ministr jak na našem výboru, tak jistě na dalších, a i dnes tady říká, že je to věc, která se stále ještě dopracovává. Já se ale obávám, že pokud by byl zaslán dokument do Bruselu v současné podobě, že budeme mít s Evropskou komisí značné problémy a že to může ohrozit čerpání financí pro jednotlivé projekty. Ocenil jsem, že pan ministr odpověděl již předem na moji další otázku, jaký je časový harmonogram při finalizaci Národního plánu obnovy. To řekl ve svém úvodu. Takže plně chápu, že za současné komplikované situace je třeba řešit celou řadu urgentních záležitostí, ale kvalitně připravený Národní plán obnovy nebo plán obnovy má v mých očích stejnou důležitost jako jiné věci. Je za minutu dvanáct. Já opravdu mám obavu, že pokud tento plán nebude připraven opravdu dobře, povede to ve finále k nízké efektivitě vynaložených prostředků.

Toť vše za mě, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane profesore Drahoši.

Já jen oznamuji, že tady máme možná malinkou technickou chybku, protože to vypadalo, že hovoří místopředseda Senátu Jan Horník, ale hovořil jste vy jako předseda školského výboru.

Já se zeptám pana ministra, nebo vicepremiéra, protože těch věcí je více, jestli nechce reagovat již nyní během rozpravy, což by mohl, nebo ještě necháme další body projet? Dobře, takže dalším přihlášeným do rozpravy je pan Vladislav Vilímec. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo vlády, vážené paní senátorky, páni senátoři, nebudu opakovat to, co zde již bylo řečeno. Národní plán obnovy, zní to velmi zajímavě, ale v zásadě, koneckonců potvrdil to i pan místopředseda vlády, jde o rozdělení 172 mld. Kč tak, jak podotkl, aby byli všichni přiměřeně naštváni, a tudíž neměl nikdo důvod držet hladovku. Ať již faktickou nebo mediální.

Podtrhuji slova pana předsedy Drahoše, že stejně tak jako výbor pro výchovu, vzdělání, kulturu, tak i hospodářský výbor projednával tento materiál poměrně podrobně. Ale bohužel ani při prvním projednání, ani při druhém projednání nebyly na stole relevantní podklady, tak, abychom se mohli k některým věcem vyjádřit jinak než obecně.

Já jsem pochopil z vystoupení pana místopředsedy vlády, že poté, co tento Národní plán obnovy schválí vláda, tak projde ještě nějakým standardním připomínkovým procesem. Chtěl bych se ho zeptat, zda ta standardní připomínková místa, jak je to u běžných zákonů, dostanou příležitost se k tomuto návrhu vyjádřit, nebo už ten prostor není a půjde to rovnou do Bruselu? Víte, já jsem ve svém životě mnohokrát sestavoval rozpočty krajské a městské. Vždycky jsem vycházel z toho, že ta či ona oblast nemůže dostat více, než kolik požaduje. To je rozpočtová zásada nebo zásada pro rozdělování peněz, ať se to týká rozpočtu menší obce, většího města nebo velkého kraje nebo rozdělení peněz v rámci programu národní obnovy.

Docela jsem byl překvapen a využívám tu příležitost, abych se zeptal, jak je možné, že v některých případech z týdne na týden, respektive ze dne na den došlo k takové změně, že původní požadavky jsou čtvrtinou alokace, která je teď navrhována... To se mi zdá podivné. Dokonce v jednom případě se to týká i přímo resortu, kde je pan Havlíček ministrem. Nevím, jestli v dané chvíli příslušného úředníka osvítil Duch svatý, nevím. Takže se chci zeptat obecně, jak se vůbec dospělo k jednotlivým alokacím nebo návrhům prostředků, jestli to bylo na základě nějaké individuální úvahy konkrétních osob, které jsou tam uvedeny v tabulce, nebo to skutečně procházelo na základě nějakého studia, analýzy, zda prostředky, které jsou tam alokovány nebo navrženy, zda je reálné je využít na smysluplné projekty, účelně, byť, jak tady bylo tolikrát řečeno, není jednoznačná strategie, jakým způsobem by se mělo postupovat v programu plánu obnovy. Alespoň se shodneme na tom, že by ty peníze neměly být rozházeny, protože je jich poměrně dost. 172 mld. je hodně. Měly by být použity účelně.

Tak jsem se chtěl zeptat na ty dvě věci, jestli to projde ještě nějakým standardním připomínkovým řízením, a zadruhé, jak je možné, že v některých případech, netýká se to pouze jednoho případu, že v některých případech výsledná alokace významným způsobem, v jednom případě dokonce čtyřikrát, přesahuje požadavky, které byly zpracovány s nějakou rozvahou. To je moje otázka. Kdybychom měli tu tabulku na jednání výboru, tak bych se zeptal paní náměstkyně Silvany Jirotkové, která byla připojena online a snažila se odpovídat na dotazy.

Co se týká oblasti kultury, hospodářský výbor sice kulturu neprojednává, ale protože se léta pohybuji v oblasti kultury, tak jsem učinil paní náměstkyni Jirotkové poznámku, že avizované snížení požadavků z původních 8 mld. na 4 mld. se mi zdá hodně drastické. Nakonec se to snížilo o 3 mld. To je relativní úspěch, ale skutečně nevím, jak ta čísla vznikala. Jestli vznikala tím, že se někdo podívá z okna, nebo je to podpořenou nějakou analýzou, nějakými reálnými projekty. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Petr Orel. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem předložil vám na stůl návrh na doplnění usnesení k Národnímu plánu obnovy. Z toho není úplně jasné, kterého usnesení se týkalo. Já jsem si v té době neuvědomil, že tady budeme mít usnesení z většiny výborů, tak jen konstatuji, že jde o doplnění usnesení výboru pro evropské záležitosti.

Já jsem z důvodu nemoci nemohl být účasten projednávání tak, jak bych si představoval, takže mi některá jednání unikla. Nicméně snažil jsem se aspoň prostudovat kapitolu 2.6 jako člověk, který se zabývá dlouhodobě ochranou přírody a krajiny. Kapitola 2.6 se týká ochrany přírody a adaptace na klimatické změny. To, co mě zarazilo na začátku, je to, že kapitola je zpracována ministerstvem zemědělství, což by v podstatě mohlo být i v pořádku, nicméně resort ochrany přírody a krajiny patří pod gesci ministerstva životního prostředí. Já jsem se zatím nedopátral, proč od toho dalo ministerstvo životního prostředí ruce pryč. Nicméně kapitola potvrzuje priority ministerstva zemědělství v té oblasti. Ty jsou v řadě případů často kontroverzní a v rozporu s tím, co uplatňuje ministerstvo životního prostředí. Nechci hodnotit, kdo má pravdu. Já osobně se většinou přikláním na stranu resortu životního prostředí, ale považuji některé ty části za velmi problematické, týkající se protipovodňových opatření. Tam se třeba zmiňuje hrazení bystřin, což si myslím, že už je určitě překonaná věc. Nebo boj se suchem apod. Investice v tomto duchu. Já jsem přesvědčen o tom, že řada věcí by šla udělat levněji a především šetrněji ve vztahu ke krajině.

V každém případě by ta kapitola měla respektovat nedávno přijaté strategie nebo koncepční materiály, které jsou v gesci ministerstva životního prostředí a schválené vládou. Je to Strategie přizpůsobení se změně klimatu, nedávno přijatá Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR a Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. Já mám velké pochybnosti, jestli materiál tyto strategie respektuje.

Z toho důvodu v bodě 5, kdy náš výbor apeluje nebo vyzývá vládu k některých záležitostem, jsem si dovolil přidat odstavec, ten přečtu. To, aby vláda dala vysokou prioritu obnově struktury krajiny, zvýšení ekologické stability, zlepšení vodního režimu a morfologického stavu vodních toků a zlepšení druhové a prostorové skladby lesů.

Měly by to být akce v každém případě, na kterých je obecný souhlas, respektive souhlas minimálně těch dvou resortů. Měli bychom vzít určitě také v potaz, že velká část částky se alokuje právě na klimatickou neutralitu, respektive na řešení klimatických změn a poruch.

To je z mé strany všechno, já vám děkuji za pozornost a poprosil bych o podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane vicepremiére, kolegyně a kolegové, já si dovolím apel, prosbu, která se týká té prioritní osy 2.6, ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu. Tady zaznělo velmi správně cosi o rozvoji regionů. Já bych tady chtěl říci, že co se týká regionů a vůbec venkova, tak si myslím, že zásadní pro řešení klimatické změny, my tady v Národním plánu obnovy máme apelovat na řešení klimatické změny, je zásobování pitnou vodou pro občany. Chtěl bych tady apelovat na to, mluvili jsme o tom i na hospodářském výboru, paní náměstkyně celkem standardně nám na to ani neuměla odpovědět, nemohla nám na to odpovědět, tak bych chtěl, pane vicepremiére, požádat, zda by bylo vůbec možno ještě vložit do této prioritní osy nebo do této komponenty, která tady hovoří o protipovodňové ochraně či podpoře opatření na drobných vodních tocích, i například podporu třeba propojování vodárenských soustav? My na jednom takovém významném projektu pracujeme ve vnitřním pohraničí. Tady se hovořilo o pohraničí vnějším, já tady hovořím o tom vnitřním, o vnitřních kapsách, které v republice jsou a které tento problém velmi palčivě trápí. S kolegou Petrem Štěpánkem pracujeme na propojení a připravujeme projekt. Myslím, že to by bylo úplně ideální, pokud by bylo možno právě z Národního plánu obnovy podpořit. O to jsem chtěl požádat.

Druhý moment, chtěl jsem, to snad jen taková krátká glosa, pochopil jsem tedy správně, že v té prioritní ose nebo v komponentě 1.7 se již počítá se zřízením státního stavebního úřadu, protože už tam jsou uvedeny částky na jednorázové náklady, na implementaci rekodifikace stavebního práva. Tedy počítám asi správně s tím, že už se tady počítá s tím, že státní stavební úřad bude zaveden a že spojený model veřejné správy na úseku stavebního řízení asi už pro obce nezachráníme.

Děkuji za pozornost. Bohužel.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je paní senátorka Renata Chmelová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne, pane předsedající, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila jen krátkou poznámku. Ona se totiž těžko vede diskuse nad Národním plánem obnovy, když právě na klíčových cílech tohoto dokumentu a toho, jak jich dosáhneme, není žádná shoda. Dokonce ani nejsou centrálně nějakým způsobem stanoveny, na co mají jednotlivé komponenty cílit.

Přesto bych tady chtěla krátce vystoupit ke komponentě 1.6, což je rozvoj kultury a kreativního prostředí. Jsem ráda, že už jsem v diskusi mohla vystoupit na našem výboru a vyjádřit právě podporu rozvoji regionů pomocí kulturních a kreativních odvětví, jehož podobu předložilo ministerstvo kultury a která je opravdu široce diskutována jak s regiony, tak i s kulturou obcí.

Já jsem se na výboru dozvěděla, on to tady i zmínil pan předseda našeho výboru, pan senátor Drahoš, že tam došlo k výrazné redukci v komponentě více jak na polovinu. Já bych tady chtěla jenom říct tu provázanost, že kultura, tam se s ní v budoucnu nepočítá v nějakých jiných zdrojích jako třeba s jinými odvětvími, jak tady zmiňoval pan ministr na začátku. Takže bych se tady skutečně chtěla zeptat, jak to bude s výraznou redukcí v této oblasti, protože mám z dneška novou zprávu z ministerstva kultury, že Evropská komise již není tak kritická ke všem těm jednotlivým navrženým akcím, které tam v té komponentě jsou. Takže bych se chtěla zeptat, zda je skutečně ještě možné o tomto nějakým způsobem jednat, jestli tyto informace jsou přeneseny?

Já si myslím, že podpora v této oblasti, když bude směřovat do všech regionů, ale i do regionů postižených krizí, tady se mluví o Karlovarském kraji, Karlovarský kraj, tam právě tvoří kreativní ekonomika součást místní ekonomiky. A to vše jim může pomoci. Chci upozornit, že kultura může významně a přitom šetrně k životnímu prostředí přispět právě k místnímu ekonomickému rozvoji stejně jako k nadechnutí společnosti po krizi. Kulturu i ekonomiku tvoří právě lidské vztahy a společné zážitky. Právě obnovou sítí, vztahů budujeme rozvoj celé společnosti, pomůžeme tomu. Takže i kultura je v tuto chvíli nesmírně důležitou komponentou.

Kulturní a kreativní odvětví je zdrojem různých inovací, motorem digitalizace, ambasadorem udržitelnosti, což jsou právě hlavní cíle Národního plánu obnovy. Zvyšují úroveň vzdělanosti a tím i budoucí konkurenceschopnosti naší země. Musím říci, že bych se ráda těšila na podporu různých kreativních voucherů, kulturních a kreativních center i rozvoj sítí, vztahů aktérů kreativních odvětví, kteří tak dobře umí aktivovat místní společenství a přináší neotřelé nápady. Toto je můj vstup i za měkké projekty, za měkkou část, podporu v tomto Národním plánu obnovy.

Děkuji. Vzhledem k tomu, že dotaz je tady už dán opakovaně, tak čekám, že pan ministr na to nějak zareaguje.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, a další přihlášenou do rozpravy je paní senátorka Šárka Jelínková. Máte slovo, paní senátorko. Prosím o klid.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, mnohé již tady zaznělo. To, že Národní plán obnovy z obecného hlediska se má zaměřovat především na podporu oživení a zvýšení odolnosti společnosti, na kterou dopadla koronavirová krize, to asi víme. To asi jen tak pro začátek.

Nicméně já bych se zaměřila na oblast, které jsem se věnovala jako zpravodajka na výboru pro sociální politiku. Pohled na Národní plán obnovy z hlediska sociální oblasti a sociálně-zdravotního pomezí. Pandemie covid-19 ukázala, že je nezbytné zaměřit se na podporu a ochranu veřejného zdraví a zajistit zvýšení odolnosti systému sociálních služeb. Sociální služby musí být připravené flexibilně reagovat na nově se objevující hrozby, jako je například pandemie covid-19 nebo podobná infekční onemocnění s pandemickým potenciálem. Sociální služby se během pandemie prokázaly jako jeden z pilířů péče o rizikové skupiny obyvatel bez ohledu na to, zda jsou poskytovány pobytovou formou, ambulantní či terénní. Modernizace a rozvoj sociálních služeb je nutný nejen s ohledem na stávající reálné hrozby, ale i s ohledem na budoucí demografický vývoj. Bohužel v předložené verzi, kterou teď v současné době máme, Národního plánu obnovy, nejsou dostatečně reflektovány dopady pandemie covid-19 na sociální služby a nejsou zváženy zároveň všechny konsekvence, které má pandemie na rozvoj a kvalitu těchto služeb. Tato hlediska lze zcela jistě zohlednit v pilíři například zdraví a odolnost obyvatelstva, v rámci nějž postrádám zaměření na sociální aspekty odolnosti obyvatelstva.

To předpokládá stabilní, dostupný a také více prostupný systém služeb sociální a zdravotní péče, prevence i poradenství.

Domnívám se, že je nezbytné, aby byla pro sociální oblast definována taková opatření pro ošetření dopadů pandemie, která neohrozí stabilitu a dostatečnost rozpočtu sociálních služeb. Také vnímám potřebnost toho, aby byly zvažovány sociální dopady jednotlivých opatření v ostatních pilířích i Národního plánu obnovy. Považuji také za nutné, aby se dokument odkazoval na relevantní strategie a plány, které jsou v tomto případě, o kterém hovořím, pro oblast sociální politiky České republiky, například Národní strategie rozvoje sociálních služeb.

Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016 až 2025 definuje jako klíčovou hrozbu rozdílný vývoj zdravotní a sociální péče, který je řízený dvěma ministerstvy, je zde odlišný systém financování, nedostatečná koordinace, díky níž dochází k nenaplňování zdravotních a sociálních potřeb klientů dlouhodobé péče. Pandemie tuto hrozbu jednoznačně potvrdila. Tuto skutečnost je potřeba reflektovat i při přípravě pracovníků se zdravotně-sociální kvalifikací a podporovat jejich zapojení v multidisciplinárních případových týmech zaměřených vždy na konkrétního klienta v obou systémech. Specificky v sociální a zdravotní oblasti je tato potřeba zesílena dopady stárnutí populace, jak už jsem o tom hovořila, vzrůstající potřebou zajištění péče ve společnosti a obecnou potřebou deinstitucionalizace sociálních a zdravotních služeb. Z tohoto důvodu, že již dlouhodobě je tady sociálně-zdravotní pomezí v České republice opomíjenou oblastí, si myslím, že tato oblast i naplňuje tu charakteristiku, o které mluvil pan vicepremiér, která má ten reformní charakter. Proto prosím a žádám pana vicepremiéra, aby byly zohledněny i tyto aspekty v Národním plánu obnovy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor David Smoljak. Pane senátore, máte slovo.

Senátor David Smoljak:  Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, když si člověk čte názvy a popis jednotlivých komponent, tak to vypadá dobře, skutečně jako Národní plán obnovy. Když si čte, že mezi priority patří snižování spotřeby energie, transformace průmyslu a přechod na čistší zdroje, ochrana ovzduší, tak to skutečně vypadá dobře. Ale když se pak dozví, že vláda se rozhodla vyplatit až 40 miliard korun těm největším znečišťovatelům, aby jim kompenzovala emisní povolenky, tak já pak nevím, jestli jednou rukou neplánuje obnovu a druhou petrifikaci. Další věc, na kterou se chci zeptat, je ten dramatický pokles komponenty kreativního sektoru. To si myslím, že by měla být priorita. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Zatím s přednostním právem mám přihlášeného předsedu Miloše Vystrčila. Chci se zeptat, jestli ho chce využít? Nechce. Takže může doopravdy nastoupit paní senátorka Miluše Horská. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji. Pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, Národní plán obnovy považuji za důležitý dokument. Ostatně ta pozornost, kterou mu dneska věnujeme a věnovali jsme už ve výborech, o tom svědčí. Jenom na nás bude záležet, jak se k tomu postavíme a jestli peníze, na které si můžeme sáhnout v rámci Evropské unie, opravdu využijeme ke smysluplnému rozvoji. Chci věřit, byť je to lákavé pro vládu, že to tedy tím betonem neprolijeme a nebudeme tím lepit díly v rozpočtu, tak jak jste to tady zmiňovali.

Chci jen podotknout, že má jít opravdu o peníze, které sanují naše škody napáchané covidem. A že v sociální oblasti těch škod je a bude velké množství, to je zřejmě nabíledni. Mně tady ale chybí jasné zacílení na ekonomické a sociální priority, které by byly vyjádřeny v měřitelných indikátorech. To tady zaznívá také napříč těmi oblastmi. Pojďme ale popořádku, co vidím, jako problém.

Zaprvé to je to, že se o takto důležitém dokumentu rozhoduje primárně na MPO. Při vší úctě k panu ministrovi, mám určité obavy, zda budou skutečně dostatečně zohledněny například priority z oblasti sociální, na pomezí zdravotně-sociálního pomezí, nebo v oblasti školské. Už to tady taky zaznělo. My jsme to dokonce při projednávání na našem sociálním výboru zaslechli přímo z ministerstva jako obavy, které jsou reálné. Není to tedy vycucané jenom tak z našeho malíčku, ale pan ministr k tomu jistě bude mít svá stanoviska. Už o tom i částečně hovořil. K této mé určité skepsi mě ale vede i zejména to, co vidím v souvislosti s přesuny financí mezi jednotlivými evropskými programy.

Krácení peněz z ESF, to už jsme tady probírali, je špatným krokem, který navíc jde i proti doporučení Evropské komise. Nám se tady teď sbíhají jednak debaty o prostředcích na podporu oživení a odolnosti, tedy Národní plán obnovy, a víceletého finančního rámce 2021 až 2027. U obojího, u obojího bychom neměli zapomínat na to, co pro někoho je možná trochu v uvozovkách ta měkká aktivita, slýchávám to tady ze všech spekter, které jsou ale opravdu klíčové pro sociální ne oblast, ale politiku naší země, pro pomoc lidem ohroženým sociálním vyloučením a chudobou, pro lidi v dluzích, pro bezdomovce, pro lidi vyloučené z bydlení atd.

Tady nám chybí legislativa státní. Tito lidé, o kterých se zmiňuji, se strašně rychle dostanou na dno a propadnou nám tím systémem. Ten určitý restart, který bychom chtěli udělat, aby tedy jsme měli vůbec ty zdravé pracovníky, aby nám pak mohli pracovat někde na těch investicích, tak abychom je dokázali na ten trh práce vrátit. Také mi sem ale spadá agenda zranitelných skupin na trhu práce, a to jsou ženy.

Zadruhé, dovolte mi povzdech. Snažím se totiž naslouchat neziskovkám. Hlavně těm, jejichž pracovnice a pracovníci teď nevědí, kam dřív skočit, když v době pandemie pomáhají těm, kdo to teď potřebují více. Více než kdy nikdy. Tyto organizace pořád nemají nějakou finanční perspektivu, jak budou jejich služby hrazeny. Víte, vážený pane ministře, oni varují před omezením služeb v době koronavirové krize. Žádají zachování nebo získání finanční spoluúčasti na projektech. Chtěli by, aby tam ta jejich spoluúčast nebyla žádná nebo velmi nízká a hrozí jim velká spoluúčast. Tím pádem ty projekty pro ně budou nedosažitelné, protože financovat investice neziskovky, to je u nás science-fiction. Oni jsou velmi schopní a odpovědní, asi se na ně můžeme spolehnout, že to nezabalí. A že i ve finanční nouzi by tyto služby dále provozovali. Za těch 30 let od sametové revoluce tady máme řady dnes už významných neziskových organizací, které pracují se znevýhodněnými skupinami. Oni na ně zvýšeně dozírají. My tady taky máme absenci zákona o sociálním podnikání, takže my těm neziskovkám, které a priori nedělají ten byznys, příliš nepomáháme. Oni, a my vlastně ve státě na jejich slušnost a odpovědnost spoléháme už velmi dlouho. Myslím si, že stát to ví, ale měl by se vůči nim chovat úplně jinak. Jestlipak někdo pomyslel na to, co by se stalo, kdyby tyto služby v rozsahu, který poskytují, dnes z toho systému už vypadly.

Minimálně by neměli být účastni dehonestujícího projednávání každý rok návrhu na rozpočet v Poslanecké sněmovně, kdy některé strany vyloženě útočí na zánik některých neziskových organizací. Každá nová vládní garnitura, která se objeví, než se prokouše tou složitostí těch neziskovek, tak na ně začne útočit, protože ta problematika je složitá. I tady opakovaně jsme svědky okopávání kotníků těmi nejvyššími představiteli.

Není to neobvyklé, opakuje se to. Nerozumíme té problematice, a přitom je tak důležitá.

V bodě 3.3 Národního plánu obnovu stanovuje MPSV řadu důležitých obsahových akcentů, které jsou jistě velmi úctyhodné. Když pominu evergreeny, tedy digitalizaci a důchodovou reformy, jde hlavně o péči o děti a budování kapacit předškolního vzdělávání, která je důležitá pro to, aby ženy vůbec mohly chodit do práce. Slaďování rodinného a pracovního života je v naší zemi pořád hlavně jenom fráze, za kterou toho moc nenacházíme. Chtěla bych hlavně v tomto bodě vyzvat, poprosit k úsilí vlády.

Zatřetí, z podkladů MPSV jasně plyne, ale hlavně se, milé kolegyně a milí kolegové, rozhlédněte kolem sebe, že krize dnes těžce dopadá hlavně na ženy. Cituji z podkladu Národního plánu bodu 3.3: Jako hlavní důvod své ekonomické neaktivity uvádí 73 % ekonomicky neaktivních žen v České republice ve věku 25 až 49 let péči o dítě či zdravotně postiženého dospělého, což je vysoko nad průměrem EU, který je 37 %.

A navíc, pozor, podle oficiálních dat covid zvedl nezaměstnanost žen více než mužů. Ano, nezaměstnanost žen je dlouhodobě vždy o něco vyšší než u mužů. Ženy jsou tak mezi nejpoškozenějšími skupinami obyvatelstva. A proto se chci zeptat, myslíme na to dostatečně v plánu obnovy? Před koronavirovou krizí totiž byl poměr nezaměstnaných mužů k ženám v poměru 55 ku 45. Dnes však převažují ženy v poměru 60 ku 40. Práci přitom ztrácejí zejména nízkopříjmové ženy, a to víme proto, že mediánová mzda těch zaměstnaných roste mnohem rychleji než u mužů. Tohle lze vysvětlit jen částečně přídavky ve školství či ve zdravotnictví.

Začtvrté vidím jako problém dnešní ne úplně prostupný systém sociální a zdravotní péče. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016 až 2025 definuje jako klíčovou hrozbu rozdílný vývoj zdravotní a sociální péče, a to už citovala kolegyně Jelínková.

Takže můj apel je jasný. Neopomíjejme kvůli vizi zalepit díry v rozpočtu nebo postavit nějaký ten kilometr silnic investici do zranitelných lidí. Pojďme v této věci vést opravdový sociální dialog. Nedovedu si představit, že by mohlo dojít na to, před čím varují i v souvislosti s krácením peněz pro ESF některé neziskovky, například Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Charita České republiky, Platforma pro sociální bydlení či Asociace dítě a rodina. Tedy méně peněz, méně služeb. Máme krizi, a ta hned tak neodejde. Dá se predikovat, že u té sociálně slabé skupiny asi dál poroste nezaměstnanost i počet zadlužených. Musíme na to reagovat. Podle mě jsou prostředky z Národního plánu obnovy proto velmi vhodné. Pokud jsou někde enormně potřeba, je to právě v sociálních službách a v rozvoji chytrých forem trhu práce. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Hynek Hanza. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Hynek Hanza:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, pane vicepremiére, zaznělo toho tady hodně. Nepřekvapilo mě, že k této materii se tak podrobně dokázal postavit Senát. Byť jsem tady krátce, vím, že senátoři jsou opravdu pracovití a dokážou rozebrat některé záležitosti, většinu záležitostí poměrně podrobně. Byl jsem účasten jak ve výboru pro životní prostředí, tak podvýboru pro regiony v transformaci velice podrobné debatě nad tím, jak bych to nazval, nestabilním materiálem, který stále se přeměňuje.

Já dneska o polední pauze v jiné záležitosti kontaktoval Svaz měst a obcí a mluvil jsem s paní výkonnou ředitelkou Vladykovou. Shodou okolností jsme narazili na toto téma. Oč víc mě tedy zarazilo, že zrovna Svaz měst a obcí, který je poměrně velkou institucí, která se vyjadřuje v podstatě k celé legislativě, kterou spoluutváříme, tak mě zarazilo, že komunikace vlády s tímto subjektem nad tímto materiálem je jaksi, řekněme, zaseknutá. Tak jsem souhlasil, abych vám přednesl vyjádření paní ředitelku Svazu měst a obcí dneska na plénu.

Takže pár bodů k Národnímu plánu obnovy z optiky Svazu měst a obcí.

Svaz vnímá Národní plán obnovy jako obrovskou příležitost a cení si práce ministerstva průmyslu a obchodu, která byla v uplynulých měsících při tvorbě tohoto materiálu vynaložena. Svaz si cení všech jednání, dosavadních jednání, která v případě Národního plánu obnovy proběhla. Je „rád“, že je do jeho tvorby „zapojen“. Svaz si dovoluje připomenout, že díky skutečnosti, že budou i města a obce moci realizovat projekty, které jsou v současnosti již připraveny, je ochoten tyto projekty doložit, má je nasbírány s obcemi a s městy a opakovaně je vlastníkům komponent nabízí, Svaz měst a obcí. Za finanční podpory Národního plánu obnovy dojde k vysokým příjmům do státního rozpočtu, protože každý ten profinancovaný projekt bude mít DPH, které skončí zpátky ve státním rozpočtu. Svaz ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj zpracoval v prosinci 2020 materiál Hodnocení územní dimenze v Národním plánu obnovy a je dále připraven diskutovat nad komponentami, které jsou pro obce a města otevřeny, případně měly by být otevřeny. Tam pozitivum končí.

V současné době totiž Svazu měst a obcí není známo, co se s materiálem děje. Svaz požaduje co možná nejrychlejší finalizaci celého materiálu, aby se přestával neustále měnit a bylo se k čemu vyjadřovat, protože sami jsme dneska si tady řekli, že během 24 hodin se změní některé oblasti poměrně radikálně. Žádá jeho nasdílení všemi relevantními partnery. Svaz upozorňuje, že meziresortní připomínkové řízení musí být dostatečně dlouhé, aby bylo možné řádně se s materiálem seznámit a řádně jej opřipomínkovat. Svaz upozorňuje, že je nutné uveřejnit informace ke kofinancování oprávněným žadatelům, pravidlům veřejné podpory, indikátorům a podobně. Bez toho nelze relevantnost komponent posoudit. Svaz vnímá jako zásadní, aby bylo co možná nejdříve známo, které komponenty v Národním plánu obnovy zůstávají a které nikoliv. A jaké jsou výše alokací, finální výše alokací pro jednotlivé komponenty. Svaz na základě komunikace se svými členy identifikoval prioritní oblasti, které jsou pro česká města důležitá. Jedná se primárně o podporu investic, podporu revitalizaci brownfields, oblast kultury, kreativních center, dopravu a čistou mobilitu.

Kromě toho svaz podporuje zapojení samospráv i do dalších komponent, o kterých je připraven kdykoliv jednat, pokud bude vyslyšen.

Mohl bych ještě pokračovat poměrně dlouhým textem, ale nechci vás zahlcovat dalšími informacemi ze svazu. Pan vicepremiér bude mít jedinečnou možnost na zítřejším jednání s předsedou Komory statutárních měst všechny konkrétní záležitosti ohledně pozice Svazu měst a obcí k Národnímu plánu obnovy vyslechnout a zhodnotit. Já bych ho požádal, aby opravdu naslouchal i tomuto subjektu, nejen senátorům. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším do rozpravy přihlášeným je pan předseda Senátu Miloš Vystrčil. Pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, já jenom považuji za svoji povinnost, abych zarámoval ten vznik té debaty.

Jednak bych chtěl poděkovat všem výborům, které se tomu tématu s názvem plán obnovy věnují. Je na tom z hlediska a z pozice Senátu odpracován veliký kus práce. S tím, že ale zároveň musím popravdě uvést, že původní nabídka ministerstva průmyslu a obchodu na to, jakým způsobem ten Národní plán obnovy projednávat, byla taková, že by nám udělali jeden společný seminář pro všechny senátorky a senátory na začátku, na úvod vzniku a, řekněme, sestavování toho plánu obnovy. Potom možná ještě jeden poté, co se to všechno dá dohromady.

My jsme po nějaké poradě se domluvili, že bude lepší a správnější, protože se jedná o významný dokument, abychom to projednali ve výborech a případně tomu věnovali i část pléna. Myslím si, že to je tak správně a že skutečně se ukazuje, že velká část těch připomínek, které tady zazněly, budou, doufám, pro ministerstvo průmyslu a obchodu využitelné. Na druhé straně, to bych si tady dovolil říci, je, že my jsme reprezentanti moci zákonodárné, nikoliv výkonné. A nikoliv soudní. Jinými slovy to, jaký bude program, jak bude naplněn a co bude realizováno v rámci plánu obnovy, je zejména vrcholnou odpovědností vlády a případně příslušných ministerstev, které tu méně či více konzultují ty své návrhy a ten svůj směr, kterým by chtěli, aby se naše země vyvíjela a rozvíjela, s horní nebo dolní komorou Parlamentu České republiky či dalšími subjekty. To znamená, myslím si, že by bylo dobré, abychom k tomu takto dokázali přistoupit a vzali to dnešní jednání v Senátu jako vstřícný krok Senátu k ministerstvu průmyslu a obchodu. Ale nemyslím si, že bychom to měli brát tak, že dneska jsme to my, kdo bude říkat, co by se mělo na úrovni ministerstva průmyslu a obchodu, respektive vlády, dít, protože to není naše odpovědnost. To není naše odpovědnost. To je odpovědnost vlády a příslušných ministerstev. V tomto směru, já jsem si dovolil vystoupit, abych to připomenul, jednak proto, abyste si nedělali zbytečné vrásky, pokud 2/3 z toho, co jste správně navrhovali, nebude realizováno, protože to není vaše odpovědnost. Na druhé straně i proto, abychom potom ponechali výkonnou moc tomu, komu výkonná moc patří. Následně případně se k tomu kriticky vyjádřili, buď v rámci projednávání zákonů, nebo v rámci, řekněme, toho, jak se vyvíjí zadlužení České republiky, řekněme, hospodaření v rámci evropských fondů, což nám už přináleží. To si myslím, že také děláme. To znamená, tolik moje poznámka k té debatě, která zatím proběhla.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Posledním přihlášeným do rozpravy je zatím pan senátor Zbyněk Linhart. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zbyněk Linhart:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegové, kolegyně, já bych měl jenom jednu poslední doplňující otázku. Komponenta 6.2, jestli byste nám mohl, pane ministře, to je ten Český onkologický institut, 7 miliard, sami tam píšou, že vlastně není připravený. Říkají, jak v příštím roce se udělá stavební povolení, já nevím, stavba za 7 miliard... Prostě to není reálné. Celé, jak je to tam napsané, tak se mi zdá, že je to takové, jsou to vzdušné zámky. Takovéto projekty bychom měli vynechat. A obzvlášť tady, jestli budujeme v této době nebo chceme budovat onkologická centra nebo Onkologický institut v Praze, když nám se hroutí regionální zdravotnictví. Ale jestli víte o tom projektu něco podrobnějšího a jste schopen tady dát ruku do ohně za to, že to není jenom fabulace, že víme, co jsme schopni zvládnout. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Já se rovnou ptám, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Určitě si přeje vystoupit k právě proběhlé rozpravě pan ministr jako navrhovatel. Takže, pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, především jsem chtěl všem poděkovat. Skutečně, i když tady třeba zazněla určitá kritika, tak to nemyslím vůbec ironicky. Já si toho vážím, protože toto není žádný povinný materiál pro Senát. Do značné míry velmi oceňuji, že jste si dali tu práci, že jste to prostudovali. Navíc uznávám, že to chodí průběžně, jak už jsem říkal, ten materiál není hotový. Je mi jasné, že v době, kdy jste zavaleni desítkami jiných povinností, pročítat tento materiál není třeba jednoduché. Navíc ještě třeba pod časovým tlakem. Takže já to vnímám pozitivně, tu dnešní diskusi. Vždycky se snažím si z konstruktivní kritiky něco odnést. Já jsem tady nezaznamenal žádnou nekonstruktivní kritiku. Tu bych ignoroval, ale ta zde nebyla.

Co se týká nicméně jednotlivých oblastí, které jste uváděli, ke kterým jste se vyjadřovali, tak jenom v rychlosti, tak jak jsem si to všechno zapisoval, do značné míry si teď představte, jak to dáváme dohromady, že takto se to dává dohromady s dalšími desítkami subjektů. Teď to není o tom, kdo je důležitější, kdo méně, samozřejmě Senát považuji na té absolutní špičce, na tom vrcholu. Ale představme si, že jenom v této dnešní diskusi zaznělo, a podle mého názoru správně, na tom není nic, co bych mohl vytknout, dejme více do energetiky, ani nevíte, jak rád bych dal více do energetiky a do její podpory, od dekarbonizace přes nové zdroje atd., protože hledáme každou miliardu, dejme více do zdraví, myslím, že k tomu není co dodávat, do vědy a do výzkumu, tam to bylo tak vyvážené, děkuji panu profesoru Drahošovi. Nicméně i on by si představoval více do společenských věd. Lze s tím jedině souhlasit. V zásadě do vzdělávání, zaznělo, že by to asi stačilo, i když pan ministr Plaga by stále ještě chtěl o něco práce, ale beru, že jsme se domluvili. Do podnikání jednoznačně zaznělo více, souhlas. Stejně tak do zahraničního obchodu. Do regionů zde padalo, ano, souhlasím. Do digitální infrastruktury, do kultury zde zaznělo, já se k ní vrátím ještě. Do segmentu voda, já to zahrnuji do těch technologií spojených s vodou, do dopravy. Nesmírně rád bych posílil ještě více dopravu. Jinak tady je drobná vsuvka, do takzvaného betonu nebo něčeho, do silnic, nejde ani koruna. Jedině do železnic, a to ještě chytrých železnic, zabezpečení a všechno, co je spojeno s digitalizací. Zazněly zde sociální služby včetně posílení úlohy žen a dejme více do obcí. Když jsem to jenom v rychlosti takhle sečetl, znovu říkám, nepolemizuji nad žádnou z těch oblastí, kterou jste navrhli, ve víře dobré, kdybych to přepočítal jenom na 3 miliardy na každou oblast, což byste mi ještě možná řekli, to není zas tak úplně nic významného, ty 3 miliardy, tak jsme na dalších 45 miliardách. Takže bychom opětovně byli tam, kde jsme byli. A my prostě na to máme jenom 172 miliard.

K tomu už ta asi klíčová diskuse, která zde zazněla. Jak to celé vznikalo? S čím s vámi nemohu souhlasit, s některými, že to nemá vizi, že to nemá misi. To bylo to první, co jsme řešili. Možná, že to tam není dostatečně všude znázorněno, teď nevím úplně přesně, jak jste to pročítali, respektive jestli tam bylo všechno správně vyznačeno v tom finálním dokumentu, ale my jsme vycházeli z vize. Ta vize je jasná. Je v národní hospodářské strategii, je v inovační strategii, je v dopravní strategii, je ve všech dokumentech, které máme, které byly základem pro to, to jsme secvakli, napsali jsme hlavní vizi celého Národního plánu obnovy. K tomu jsme přiřadili misi. K tomu jsme přiřadili těch šest pilířů, které se zde zmiňovaly, nebudu se k nim dále už vracet. A na kterých si myslím, že je všeobecná shoda. Následně se šlo na požadavky v rámci těchto pilířů jednotlivých resortů. První, takový ten hlavní součet těch zdrojů se pohyboval přes 800 miliard. Tak samozřejmě to bylo ale všechno, co by tam všichni chtěli dát na 10 let. Pak se to postupně snižovalo a začalo se diskutovat s Unií, myslím tím s Evropskou komisí. Následně jsme skončili na 280 miliardách, to bylo předpřipravené pro tu prvotní diskuse na bázi Evropské komise. Pak jsme měli tu nejnáročnější diskusi, jak to snížit o těch dalších 100 miliard. Pochopitelně k tomu se průběžně vyjadřovaly jednotlivé resorty a jednotlivé zájmové skupiny.

Jedna z těch otázek, které už bych tady hned odpověděl, hned si ji tady najdu, byla, jakým způsobem ten proces vznikal ve smyslu státní rozpočet, investice, padlo zde dokonce číslo 250 miliard, že by bylo ideální ročně nainvestovat do státního rozpočtu. Nejsme úplně od toho daleko. 180 miliard je investiční plán v tomto roce, respektive na rok 2021. Rekordní číslo, do investic nikdy tolik nešlo. Dalších 50 miliard dáváme do vědy, výzkumu, inovací, to jsme na 230 miliardách, protože to já beru jako investici. Takže už od těch 250 miliard nejsme už úplně daleko.

To bylo k tomu, jak se to sestavovalo a jak se to dávalo dohromady.

Teď několik otázek, které zde průběžně padaly. Naprosto s vámi souhlasím s jednou věcí, soustředit se na kritéria vyhodnocování, účinnost. Ano, nic k tomu není, co by se dodalo. Souhlasím s tím, posílíme toto.

Co se týká jednotlivých komponent, nechci se vracet k tomu, co jsem říkal, že byste chtěli, aby se přidalo, ale ke každému z nich je třeba vnímat i to, jaké zde existují alternativní programy. Jestliže zde padala nebo byla diskuse o tom, že bychom měli ještě více posílit zdravotnictví, nemocnice, regiony atd., ano, ale přece na to máme REACT. Na to nemáme Národní plán obnovy. Když se podíváme do zaměření REACT, ten je daleko vhodnější a lepší právě pro podporu zdravotnictví. Zde v rámci fondu obnovy nám Evropská komise akceptuje posílení prevence, nikoliv budování jednotlivých nemocnic. To je to, prosím, co jsem říkal v úplném úvodu, není možné vyseknout Národní plán obnovy a podívat se, co bychom tady všechno chtěli. Zaprvé vidíte, že bychom neměli šanci to odfinancovat, dostali bychom se úplně jinam, ale je třeba to vnímat v kontextu všech ostatních zdrojů, zejména zdrojů z EU.

Padlo zde konkrétně, jak je to provázáno s obnovitelnými zdroji, s energetickým zákonem, tady jenom podotýkám, že toto je teď ve sněmovně, obnovitelné zdroje, POZE, tzv. energetický zákon, jsou před druhým čtením, shodou okolností dnes těsně před tím, než jsem přišel sem do Senátu, jsme to probírali na hospodářském výboru. Čili to tam je.

Co se týká uhlí, dekarbonizace, i to je pochopitelně obsaženo v Národním plánu obnovy, nicméně zase je třeba říct, že tomu se hlavně věnuje operační program, ať už původní OPPIK nebo OPTAK nebo tam jsou pochopitelně programy ze životního prostředí.

Tady jenom, nechci vás opravovat, ale jedna věc, je to ještě více než zde padlo, 830 tisíc domácností na plyn, nikoliv, je to 1,6 milionu domácností, které jsou centrálním vytápěním připojeny na plyn, možná jsem to tady někdy zmiňoval, priorita č. 1, energetické sekce ministerstva průmyslu a obchodu, to nejsou Dukovany. Priorita č. 1 je vyřešení centrálního vytápění, které je závislé na uhlí, 1,6 milionu domácností, 3,5 milionu obyvatel, je to úkol nikoliv za 15, za 20 let, je to úkol, který nás čeká v následujících letech, možná dokonce měsících, protože v důsledku zvýšených cen za emisní povolenky se nám všechno otáčí a my musíme urychleně, ale opravdu urychleně přecházet z vytápění na uhlí, na přechodové vytápění přes plyn, v čase postupný přechod na biomasu a na odpady. Je to nesmírně náročný projekt, ke kterému máme již parametry, mimo jiné právě v tom POZE zákonu je to všechno popsáno, a to jak investiční, tak provozní podpora, všechno, co je s tím spojeno. Takže nesmírně důležitá věc a jsem rád, že se nám to podařilo alespoň částečně, byť bych si představoval, že by to chtělo ještě výrazně víc dostat do Národního plánu obnovy, ale více zdrojů tam na to není.

Padlo zde k železnicím něco, jsem rád, že se zmiňují jako prioritní. Když se podíváte do dopravy, téměř vše jde na železnice. Prakticky nic nejde na silnice, pokud neberu některé mosty a posílení nějaké bezpečnosti na silnicích, ale to hlavní jde do železnic a jde to do chytrých železnic, jde to do přejezdů, do posílení bezpečnosti, pochopitelně i do infrastruktury. Ta infrastruktura samozřejmě může být dlouze diskutována, jaká trať je rychlejší, pomalejší, máte pravdu s tím Libercem, ale kdybych chtěl oponovat, řeknu, když se podíváte na koridor č. 4 Praha – České Budějovice, kam jsem už jako kluk jezdil, protože jsem z Budějovic, jezdívali jsme 3,5 hodiny, v příštím roce bude hotový tento koridor, budeme jezdit hodinu 40 minut, myslím si, jedna z nejmodernějších tratí. Takhle musíme jít samozřejmě na všechny koridorové tratě, ale nezvládneme všechno naráz. Ještě nedávno byl celkový rozpočet na SFDI, je to pár let, pět, šest let, v řádu 50, 60 mld. korun. Ještě když jsem přebíral resort dopravy, byl 83 mld., dnes jsme na 121 mld., nikoliv rozpočtu, ale proinvestovaných peněz a na příští rok míříme na 127 mld. Nikdy se nedávalo více investic do dopravní infrastruktury, prostavuje se to, do železnic chodí ročně řádově 53 až 55 mld. Kč, takže věřím, že i ten Liberec se zvládne v brzké době.

Pak musím polemizovat s jednou věcí, i když ne, že bych jaksi polemizoval s tím vyřčením a s tím, že se to neříká, ale s tím, co za tím fakticky je. Partneři, se kterými to diskutuji, říkal jsem, že to je řádově 50 svazů, asociací, platforem atd., sice hodnotí pozitivně, že s nimi jednáme, za to děkujeme, ale nevidí bezprostřední dopad, nevidí, že jsme si to vzali k srdci. My jsme si to vzali k srdci, ale oni nevědí to, že požadavky nemůžeme všechny uspokojit, 172 mld. je nějaký strop, kam se musíme vejít, a kdybychom všechny uspokojili, tak to není 172, ale byli bychom třeba na 280, to byl ten poslední požadavek, který byl, a už přes něj nikdo nechtěl jít.

Tady jsme u té kultury. Kultura měla původně požadavky nižší, poté se vyšponovaly na 8,2 mld., nakonec s vypětím všech sil jsme to dotáhli na 5,3 mld., je to zejména ta kreativní kultura. Jsem nesmírně rád, že se nám kompromis podařil udělat, pokud mám poslední informaci z jednání s panem ministrem Zaorálkem, tak to bere už jako kompromis, se kterým se dá v dané chvíli vyjít. Že by to mohlo být ještě více. Ano. Ale pak si musíme říct, kde to zase odebereme. Odebereme to tedy na dekarbonizaci? Odebereme to na zdraví? Odebereme to na výzkumu? A budou nepochybně další skupiny tady z vás, které budou říkat: Ne, ne, ne, tam by mělo být víc. Takže objektivně řečeno, myslím si, že 5,3 mld. v tom kontextu na kreativní kulturu, čili kulturu, která má z našeho pohledu velký potenciál a je součástí přidané hodnoty, o tom není pochyb. Je to vizitka naší země, 5,3 mld., se domníváme, že je už solidní částka.

Padlo zde slovo, proč se krátilo, říkal jsem to, někde až třeba na tu čtvrtinu, protože těch požadavků bylo více. Když jich je více, tak to musíme krátit. Ano, někde se to zkrátilo o třetinu, někde o dvě třetiny, bylo to různě, bylo to vždycky po určité diskusi s tím správcem té komponenty. Navíc nezapomínejme, že v průběhu nám narůstaly další požadavky, i mimo jiné stran Evropské komise. Myslím si, že jsme udělali správně, že na rozdíl od začátku jsme přidali peníze do Českomoravské záruční banky, tzv. mezonetové financování, což jsou jakési peníze, které by se nám měly stále otáčet a měly by generovat další a další zdroje, myslím si, moderní nástroj, finanční nástroj, který za to stojí, tak to bylo třeba to v posledních dnech, kde jsme ještě přidali zdroje, že se nám to zdá jako rozumné. Pochopitelně někde jsme zase potom museli ubrat. V posledních týdnech jsme se dozvěděli, že nedostaneme 182, ale 172 mld., protože výsledky ČR s ohledem na HDP a makroekonomické ukazatele, to všichni asi víte, jsou velmi dobré, patříme do špičky Evropy, což nás zase bohužel hendikepuje v tom, že dostáváme potom méně peněz. Takže jenom toto nám dělalo dalších 14, 15 mld., které jsme museli rychle někde nalézt.

Byla zde otázka obecně na emisní povolenky a podporu firem v oblasti právě podpory nákladů, které mají spojené s emisními povolenkami. To není jenom otázka ČR, to je celoevropský trend. Jestliže v dané chvíli máme přejít na nové technologie a do značné míry musíme respektovat ten trend ve vývoji cen emisních povolenek, byť je to tedy nástroj opravdu nekompromisní, ale nemá teď cenu o tom diskutovat, prostě existuje, tak v dané chvíli musíme po určitou přechodovou dobu ty firmy udržet. Pokud bychom měli dnes přistoupit na to, že je necháme tzv. plavat v tom, že zaplatí emisní povolenky, tak nám skončí nemalá část průmyslu energetiky během několika měsíců. Nevím, jak to budeme vysvětlovat v moravskoslezském regionu. Včera jsem měl jednání se všemi oceláři třeba, myslím tím se všemi klíčovými hráči v oblasti výroby oceli. Máme zde teplárny, tzn. nemůžeme jinak než dnes, a nejenom dnes, ještě v nějaké době, podobně jako ostatní evropské země, kompenzovat alespoň částečně dopady za emisní povolenky, pochopitelně dobře si nakreslit tu křivku toho, jak ta podpora se bude zmenšovat a jak budou nastupovat nové technologie. Nemůžeme jenom vypnout světlo a odejít a říct: Tak si pomozte. Ano, je pravda, že do emisních povolenek dáváme určité zdroje, mimo jiné na to se taky vytváří modernizační fond.

Další diskuse byla, proč ministerstvo průmyslu a obchodu, jestli náhodou není to ministerstvo tím, že podporuje více ty, řekněme, technické, hospodářské projekty a je třeba méně vstřícné vůči školství, sociálním věcem, atd. Není to úplně ministerstvo průmyslu a obchodu, jak už jsem říkal v úvodu, jde to více za mou osobou jakožto místopředsedou vlády, protože někdo to koordinovat musí. Kdyby to koordinoval někdo ze sociální oblasti, tak by zase mohla být diskuse o tom, jestli nestraní více sociální oblasti, ale myslím, že když se na to podíváme, je to jasné. Největší komponenty jsou vzdělávání, zemědělství nebo, řekněme, ekologie spojená se zemědělstvím, to zde nesprávně zaznělo, zdravotnictví, to nejsou komponenty ministerstva průmyslu nebo hospodářství, a dokonce jsem si skoro jistý, že kdyby to spravoval někdo jiný, tak jako tvrdý zástupce průmyslu a třeba dopravy bych byl daleko razantnější v tom, jaké bych tam chtěl další podpory. Tím, že v tomto musím být spravedlivý, mohu opravdu garantovat, že jestli jsme nejvíc někde řezali od původního plánu, tak to bylo právě na resortu dopravy a resortu průmyslu a nahrazovali jsme to těmi mírnými zdroji, ať už OPTAK nebo OP Doprava atd. Myslím si, že toto spíše bylo pro tu věc přínosem, než že bychom si uzurpovali něco dalšího. Tak. Jdu do finále.

Beton. Do betonu nedáváme peníze. Takové klišé, které letí trhem, že se lijí peníze do betonu, vždycky bych poprosil každého, kdo to řekne, a cením si toho, že to tady nezaznělo... Čekal jsem, že se bude více diskutovat o betonu, z čehož vyplývá, že jste to dobře četli, tam ten beton nevidím, nikde. Beton by byl, kdybychom ho dali do silnic. Ani kačka nejde do silnic, když neberu mosty, ale to je otázka bezpečnosti, a to jsou řádově dvě miliardy. Pokud nebereme beton, chytrou železnici, takže nejde tam nic do betonu. Digitalizace, vzdělávání, věda, výzkum, inovace, můžeme rozebírat, co všechno ještě tam šlo atd., to znamená ochrana zdraví, prevence zdravotní atd., to znamená, nic tam opravdu nevidím do betonu, tam jdou zdroje právě třeba z OPTAK nebo z OP Doprava atd., naprosté minimum, pokud neberu, že součástí té investice třeba vědecké je nějaká infrastruktura spojená s objektem, naprosté minimum.

Svaz měst a obcí, děkuji za tu připomínku, jednáme s nimi, hodně, ale je to pochopitelně jeden z aktérů, který se nemusí cítit úplně se vším spokojen. Paní Vladyková, ředitelka, je urputná, mám ji lidsky rád, ale vždycky jí říkám: Prostě nemohou dostat všechno to, co chtějí, to je realita. Zítra mám jednání se starosty, takže jenom potvrzuji to, že jednání jsou docela intenzivní, ale Just Transition Fund, to je ten zdroj, který jde zejména pro obce, toto je doplňkový zdroj. Přiznám se, neumím reagovat detailně na Český onkologický institut, je to docela odborná už věc, pochopitelně jsem nestál za těmi projekty, je to z resortu zdravotnictví, vím, že jich je tam více, myslím tím projektů, které jdou do oblasti ať už ochrany zdraví nebo výzkumu v oblasti zdraví. Pokud se nepletu, do toho výzkumu jde na onko, jde na kardio, jde na viry, myslím, že i na infekci, to je to, co jsme řešili s panem profesorem Drahošem.

A stejně tak, a to je poslední, virologický institut, který je zajímavým nápadem, tak jsem slíbil i na našem osobním setkání, že vyvolám jednání mezi předsedkyní Akademie věd, mezi panem premiérem, budu tam já, budou tam ostatní aktéři výzkumu a vědy, protože tam je to hodně o diskusi, neřekl bych sporů, ale, řekněme, názorovém pohledu na to, jak by to mělo vypadat, zítra je to setkání u pana premiéra, takže v tom budeme pokračovat.

Za mě je to vše a ještě jednou jsem chtěl mockrát poděkovat za spolupráci.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane vicepremiére. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit ještě některý ze zpravodajů, kromě garančního zpravodaje? Nikdo se nehlásí, tzn. v tuto chvíli konstatuji, že kromě garančního zpravodaje se žádný ze zpravodajů nehlásí. Nyní uděluji tedy slovo zpravodaji výboru pro záležitosti EU, panu senátorovi Mikuláši Bekovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě, která byla ukončena. Prosím, pane garanční zpravodaji.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové. V diskusi vystoupilo 11 senátorů, jestli jsem dobře počítal, z toho jeden dvakrát, tím jsme dospěli k bodu, kdy bychom se měli k věci společně vyjádřit. Dovolím si navrhnout, abychom hlasovali o tom finálním usnesení evropského výboru, které zastřešuje usnesení všech výborů včetně výboru evropského. Teď si připadám jako relátor Duplex, zpravodaj dvojitý, jako ministr vedle mě... S tím, že máme jeden návrh na doplnění, který předložil kolega Orel, takže bych považoval za logické nejprve hlasovat o tom doplnění, které předložil kolega Orel, a poté o návrhu toho usnesení předloženého evropským výborem jako celku.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Zeptám se jenom proto, abychom všichni věděli, usnesení výboru jako celku, je to z 9. schůze, je to tak?

Senátor Mikuláš Bek:  Ano, ze 17. března.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ze 17. března. Nyní tedy se dívám na legislativu, protože můj názor je, že to není tak úplně jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Pochopil jsem z toho, co tady máme, že tady máme raz, dva, tři, čtyři usnesení výborů, je to výbor pro sociální politiku, výbor pro zahraniční věci, výbor pro zdravotnictví a výbor pro veřejnou správu a životní prostředí, které nepřijaly usnesení toho typu, že by chtěly, abychom jejich usnesení hlasovali na plénu Senátu. S tím je potřeba se vypořádat.

Teď tady máme další raz, dva, tři, čtyři návrhy na usnesení ze tří výborů, z čehož jeden výbor je dvakrát, a pokud tomu není tak, že byste vy zahrnuli usnesení ostatních výborů do svého celostního a konečného usnesení, tak si nejsem úplně jistý, jestli je možné hlasovat pouze o tom, co navrhujete vy, protože tím pádem vypadají některá usnesení z těch ostatních usnesení výborů, aniž by se o nich hlasovalo, a ona jsou platná, dost dobře si nedovedu představit, že bychom o nich nehlasovali. Takže teď jsem pochopil, proč jste tady stál, pane kolego z odboru právního nebo kterého, prosím případně, abyste řekl, co s tím, protože skutečně máme přijaté návrhy výborů z jednání výborů, které jsou určeny usnesením výborů k hlasování v Senátu, není možné je pominout, a zároveň je tady jakýsi návrh, který by to z hlediska selského rozumu všechno řešil, ale podle mého názoru to tak nelze udělat. Prosím nyní legislativu, aby řekla, jakým způsobem budeme postupovat, resp. se ptám, zda nechcete pětiminutovou přestávku, abychom se domluvili co s tím. Kýváme. Takže prosím, vysvětlil jsem problém, je to jasné? Čili vyhlašuji pětiminutovou přestávku a prosím o to, abychom se domluvili na tom, s tím, že, prosím, výsledkem té přestávky by měl být návrh, o čem navrhuje garanční zpravodaj nehlasovat, aby zbylo jenom to, o čem můžeme hlasovat jedním hlasováním z hlediska toho, že budeme hlasovat o návrhu posledním výboru pro evropské záležitosti. Děkuji. Pětiminutová přestávka.

(Jednání přerušeno v 16.18 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.23 hodin.)

Vážené dámy, vážení pánové, budeme pokračovat a já předám slovo garančnímu zpravodaji. Prosím, pane garanční zpravodaji.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane ministře, dámy a pánové, blížíme se k vrcholu snad nejsložitější procedury v historii Senátu z hlediska projednávání. Po konzultaci s legislativou a s panem předsedou a místopředsedy si vám dovoluji navrhnout následující postup.

Navrhuji, aby východiskem pro naše hlasování bylo 52. usnesení výboru pro záležitosti EU z 9. schůze konané dnes, které je založeno na zohlednění usnesení všech výborů. Se souhlasem všech garantů těchto výborů prohlašuji, že obsahově jsou v tomto znění zahrnuty dílčí postoje jednotlivých výborů, samozřejmě že ne doslova, ale z hlediska věcného. Na tom máme shodu.

Proto doporučuji, abychom hlasovali o tomto usnesení. Jeho přijetím by se stala další usnesení jednotlivých výborů nehlasovatelná. Pokud budeme postupovat takto, musíme předeslat hlasování o celku usnesení, hlasování o doplňovacím návrhu kolegy Orla.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji. Zeptám se, jestli má proti tomuto návrhu včetně zdůvodnění někdo nějakou námitku? Není tomu tak. Tzn. takto procedurálně můžeme postupovat, tzn. zaprvé podle garančního zpravodaje budeme hlasovat o doplňujícím návrhu k usnesení výboru, a to je návrh na usnesení, které předložil pan senátor Petr Orel. Prosím, pane garanční zpravodaji, jestli chcete k pozměňovacímu návrhu ještě cokoli dodat? Nikoli. Tzn. stanovisko prosím? (Zpravodaj: Kladné.) Kladné, děkuji. Pana ministra se neptám, nemusí, není to zákon. Kdyby se chtěl vyjádřit, může. Spouštím znělku.

V sále je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum 36, spouštím hlasování. Hlasujeme o doplňovacím návrhu pana senátora Orla. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Přítomno 74, kvórum 38, hlasování č. 11, pro 40, návrh byl přijat.

Nyní jsem to pochopil správně, pane zpravodaji, že budeme hlasovat o návrhu 52. usnesení výboru pro záležitosti EU, již včetně návrhu, který byl teď schválen, je to tak? Rozumíme si? (Zpravodaj pokyvuje.) Čili pokud to dopadne, už nebudeme hlasovat dál nic. Dobře, rozumím, takže hlasujeme o návrhu na usnesení, které se skládá z návrhu usnesení, které bylo přijato jako 52. na 9. schůzi výboru pro záležitosti EU, doplněné o přijatý pozměňovací návrh pana senátora Orla. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně přítomno 77 senátorek a senátorů, kvórum je 39. Při hlasování č. 12 pro 73, návrh byl schválen. Já vám děkuji, pane garanční zpravodaji. Děkuji i všem ostatním negarančním zpravodajům, děkuji panu vicepremiérovi a... Chtěl jsem říct viceministrovi. Ona by to byla vlastně pravda taky.

Můžeme přistoupit k dalšímu návrhu zákona, to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 52

Prosím, pane ministře, máte slovo.

Pane ministře, prosím o přednesení návrhu zákona, který se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o senátní tisk č. 52. Budeme si opakovat základní jednotky SI, kterých už je několik desítek let sedm.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji mockrát. Jen zopakuji, že základními měřicími jednotkami jsou sekunda, metr, kilogram, ampér, kelvin, mol a kandela. De facto o tom je celá změna, která zde je, ve smyslu toho, že musíme definici základních jednotek, které již neodpovídají současnému pokroku v oblasti měření atd., dle zasedání generální konference pro váhy a míry, přijmout definice nové ve smyslu nejnovějších trendů v oblasti měření. Tento návrh zákon nijak nezapracovává nové požadavky nad rámec této směrnice. Dovoluji si proto požádat o podporu a o schválení předloženého zákona. Nebudu zde teď předčítat kompletní nové definice jednotlivých jednotek, kde skutečně dochází k naprosté mikrozměně, která by neměla mít žádný vliv. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 52/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Herbert Pavera, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, milé kolegyně, milí kolegové. Jen pro informaci k tomuto tisku, takovou zajímavost, protože všechny ostatní věci řekl pan vicepremiér, ale pro hlasování ve sněmovně bylo zajímavé, že skoro ve všech stranách se našli poslanci, kteří se zdrželi. Buď to brali, že je to nedůležitý zákon, s výjimkou KDU-ČSL, kde se nikdo nezdržel. Takže to jen taková malá perlička.

Mým úkolem je, abych vás seznámil hlavně s usnesením VHZD. Je to 36. usnesení z 8. schůze konané dne 10. března 2021 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 52.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Jana Dejla, náměstka ministra průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Tolik ode mě, děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné návrhy a po skončení rozpravy můžete zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Michael Canov. Prosím, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně, kolegové, já se přiznám, že mě docela udivilo a šokovalo, že ani ve sněmovně, ani zde v Senátu nedostal tento návrh zákona vůbec školský výbor. Je to především v souvislosti s tím, jak se v současné době chová ministerstvo školství, v poměrné tichosti vůči přírodním vědám.

Ministerstvo školství prosazuje změnu osnov, kde přírodní vědy, přírodopis, chemii, fyziku chce osekat o tři hodiny týdně kvůli informatice. Vůbec jim nedochází, že je sice informatika důležitá a její význam je nepochybně veliký, nicméně význam přírodních věd se dnes zmenšuje kvůli tomu, že vzrůstá význam informatiky. Tento zákon je toho důkazem, jak se neustále zpřesňují vědecké poznatky. Co dělá ministerstvo školství? Jde přesně opačným směrem a na základní škole chce biologii vyhodit z osnov.

Pojem buňka, což je základ všeho. Kolem čeho se teď motáme rok? Kolem covidu. Vždyť to je všechno biochemie. Všechno odvozeno od buněk. Začíná to na základní škole, pak to samozřejmě pokračuje. Jak má pak rozumět obyčejný člověk, co to je mediátorová RNA, kyselina ribonukleová, když nezná základy a nikdy se k nim nedostane? Ministerstvo školství jde přesně tím systémem, aby znal ještě méně. Přírodní vědy prostě nic. Ve fyzice vyhazuje Ohmův zákon z osnov, neuvěřitelné. Vyhazuje tam Newtonovy zákony, základ fyziky, všechny tři. Zákon setrvačnosti, zákon síly, zákon akce a reakce. Nikdo se moc neozývá, že jo? Ono to veřejnosti nevadí, protože přírodní vědy se nedají okecat ani na té základní škole, ty se musí znát, tak se moc neprotestuje. Protože lépe se podporují takové ty, kdy se dá všechno omluvit, o přírodní vědy je pak menší zájem a je to všechno provázané od začátku do konce. A já jsem se kvůli tomu musel ozvat.

Jediný, kdo teď protestuje, je sdružení fyziků. Zoufale volá o pomoc. Kašle se na ně, ministerstvo je ignoruje. Nikdo je sem nedostane. Kdo by podporoval fyziku, když ji nemají studenti rádi? Ale protože ji nemají rádi, většina, protože je těžká, tak se toho nezbaví, ty přírodní zákony platí a platí. A protože to pan ministr nepřečetl, tak já přečtu všechny ty nové definice. Ano, ať aspoň někdy zazní. Pokud to povede ministerstvo školství, jak to vede, v budoucnu nebudou studenti ani schopni ty definice přečíst, je tam spousta značek, natož aby tomu porozuměli. Tak jedeme.

Sekunda je definována stanovením pevné číselné hodnoty frekvence delta. Frekvence, značka Cesia, přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu Cesia 133, nacházejícího se v klidovém stavu, která je rovna 9 192 631 770, je-li vyjádřena v jednotce hertz, která je rovna sekunda na minus 1.

Metr je definován stanovením pevné číselné hodnoty rychlosti světla ve vakuu c, která je rovna 292 792 458, je-li vyjádřena v jednotce metr za sekundu, kde sekunda je definována prostřednictvím právě změny frekvence mezi hladinami Cesia.

Kilogram je definován stanovením pevné číselné hodnoty Planckovy konstanty h, která je rovna 6,626 070 015 krát 10 na -34, je-li vyjádřena v jednotce joulesekunda, která je rovna kilogram krát metr na druhou krát sekunda na -1, kde metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím rychlosti světla a právě přechodu frekvence Cesia.

Ampér je definován stanovením pevné číselné hodnoty elementárního náboje e, která je rovna 1,602 176 634 krát 10 na -19, je-li vyjádřena v jednotce C, která je rovna ampérsekunda, kde sekunda je definována prostřednictvím přechodu u atomu Cesia mezi hladinami.

Kelvin je definován stanovením pevné číselné hodnoty Boltzmannovy konstanty k, která je rovna 1,380 649 krát 10 na -23, je-li vyjádřena v jednotce joule krát kelvin na -1, která je rovna kilogram krát metr na druhou krát sekunda na -2 krát kelvin na -1, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím Planckovy konstanty h v rychlosti světla c a přechodem mezi dvěma hladinami u Cesia.

Mol. Jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 076 krát 10 na 23 elementárních entit. Toto číslo je pevná číselná hodnota Avogadrovy konstanty, značena NA, je-li vyjádřena v jednotce mol na -1 a nazývá se Avogadrovo číslo. Látkové množství značené N v systému je mírou počtu specifikovaných elementárních entit. Elementární entitou může být atom, molekula, iont, elektron, jakákoli jiná částice nebo specifikované seskupení částic.

Kandela je definována stanovením pevné číselné hodnoty světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540 krát 10 na 12 hertzů, konstanta kandela, která je rovna 683, je-li vyjádřena v jednotce lumen krát watt na -1, která je rovna kandela krát steradián krát watt na -1 nebo kandela krát steradián krát kilogram na -1 krát metr na -2 krát sekunda na třetí, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím Planckovy konstanty h, v rychlosti světla c a přechodu mezi frekvencemi atomu Cesia, isotopu 133.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane kolego, prosím kolegy, aby byli v klidu a poslouchali výklad definice základních jednotek.

Senátor Michael Canov:  Já jsem chtěl, aby to zaznělo, abych upozornil, nepochybně se k tomu snad ministerstvo školství dostane, aby neignorovalo zoufalé výkřiky fyziků a nedupalo na základních školách přírodní vědy, protože to se pak přenáší na střední školy, pak na vysoké a pak dál. Pak jsme bezradní, když je nějaká přírodní katastrofa, protože sami neumíme nic vyrobit nebo spíše nebudeme umět v budoucnu. Teď ještě něco umíme. Takže proto jsem se vyjádřil.

A mimochodem, jak tu mluvil kolega Pavera o tom, jak se hlasovalo ve sněmovně, 24 poslanců se zdrželo. S tím, jak to říkal, já jsem přemýšlel, proč se zdrželi, protože v diskusi tam v příspěvku zaznělo nula. Nikdo to tam ani nepřečetl, nula příspěvků a 24 se zdrželo. Tak jsem si říkal, že se asi zdrželi ti, co tomu nerozuměli. Tak jak říkal už kolega Pavera, jediný, kdo dopadl bez vady na kráse, byli KDU-ČSL, tam tomu rozuměli všichni, ti hlasovali všichni pro. Nejhůř dopadla bohužel ODS, tam tomu rozuměl jen Pavel Blažek.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Jako obránce fyziky dodávám, den bez fyziky je ztracený den.

Prosím, jestli se hlásí někdo další do diskuse? Pokud tomu tak není, diskusi končím. Ptám se pana předkladatele, zda se chce vyjádřit k definicím? Pokud tomu tak není, já jen upozorňuji, a teď to říkám zcela vážně, že v žádném případě se nejedná o mikrozměny. To tady musím říci kvůli edukaci. To nejsou mikrozměny. To jsou zásadní změny z hlediska těch definic. Zásadní změny, pane ministře, v žádném případě se nejedná o mikrozměny. Takže tolik k tomu ještě.

Ještě se zeptám pana zpravodaje, prosím, pane zpravodaji, závěrečné slovo.

Senátor Herbert Pavera:  Omlouvám se, prý musím vystoupit, děkuji kolegovi Canovovi za hezkou vložku z fyziky. Já jsem myslel, že vystoupí pan předseda, protože je z oboru také, ale nakonec to přenechal panu kolegovi Canovovi. Myslím, že potom se to může ještě zopakovat, až budeme mít pedagogické pracovníky a bude tady pan ministr Plaga, aby to slyšel, protože pan ministr fakt není z branže a je to ministerstvo průmyslu a obchodu, které řeší jinou problematiku. Takže bych navrhoval, abychom hlasovali o návrhu hospodářského výboru.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Já jsem si dovolil vystoupit jako předsedající, abych to nezdržoval. Nyní budeme hlasovat o návrhu schválit ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny. Spustím znělku.

Aktuálně přítomno 76 senátorek a senátorů, kvórum 39. Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

77 senátorů přítomno, kvórum 39, pro 74, hlasování č. 13, zákon byl schválen. Potvrdili jsme, že den bez fyziky je ztracený den a že zítra zase vyjde slunce.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu

Tisk č. 54

Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Jsem rád, že můžeme předložit vládní návrh zákona, který adaptuje dvě unijní nařízení. Konkrétně se jedná o nařízení o tzv. konfliktních minerálech a druhé, tzv. blokovací nařízení. O co jde?

V prvním případě se adaptuje návrh zákona, který omezuje možnosti financování ozbrojených skupin a bezpečnostních sil, podílejících se na obchodu s vybranými surovinami. A to v oblastech destabilizovaných lokálními konflikty nebo naplňujících různé charakteristiky tzv. zhroucených států apod.

Zadruhé, to je to blokovací nařízení, zákon zajistí zmírnění dopadů amerických sankcí na zájmy hospodářských subjektů z EU, které legálně podnikají s třetími zeměmi.

Během předchozích čtení v rámci Poslanecké sněmovny a ani zde v rámci Senátu nebyly předloženy pozměňovací návrhy, pouze byla dodatečně provedena před 3. čtením legislativně-technická změna víceméně, která se týká upřesnění účinnosti zákona. Jsem přesvědčen, že zákon umožní provádění efektivní evropské legislativy v rámci ČR, a proto bych vás chtěl poprosit o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 54/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň. Senátní tisk také projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 54/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Sobotka. Konečně organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení máte jako senátní tisk č. 54/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Michal Kortyš. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil, pane senátore, se zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, jak bylo tady řečeno o tomto zákoně, zákon se provádí ve zvláštním režimu v oblasti zahraničního obchodu, kterým stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu, wolframu, jiných rud a zlata, pocházejících z oblastí postižených konfliktem a z vysoce rizikových oblastí.

Obsahem návrhu je pět bodů, kde stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu jako orgán k provádění nařízení a vymezuje jeho kompetence a povinnosti, upravuje vztah MPO ke Generálnímu ředitelství cel, kdy na žádost MPO Generální ředitelství cel poskytne informace související s plněním jeho úkolů dle tohoto zákona, vymezuje opatření k nápravě zajištěných nedostatků při kontrole prováděné MPO, tzn. třeba úplných dokladů, upravuje zveřejnění výsledků kontroly MPO a upravuje přestupky právnických a podnikajících osob v tomto oboru.

Legislativní proces, Poslanecká sněmovna, v roce 2019, 27. listopadu v 1. čtení, 29. ledna 2020 projednání hospodářského výboru. Hospodářský výbor jako garanční výbor i zahraniční výbor návrh zákona doporučily schválit ve znění předloženém vládou. 2. čtení se uskutečnilo 20. ledna 2021 a nebyl podán žádný pozměňovací návrh. 3. čtení proběhlo 27. ledna, kde byl jen pozměňovací návrh ohledně technikálií. Byl vysloven souhlas.

Návrh VHZD k návrhu zákona o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu, po úvodním slově zástupce předkladatele Jana Dejla, náměstka ministra průmyslu a obchodu, Martiny Tauberové, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, a po zpravodajské zprávě senátora Lumíra Aschenbrennera a po rozpravě doporučuje

I. Senátu Parlamentu ČR schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera,

III. pověřuje předsedu výboru Senátu Vladimíra Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Tomáš Goláň? Nepřeje. Děkuji a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Jan Sobotka? Nepřeje, děkuji. Nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nenavrhuje, čili otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám.

Předpokládám, že pan ministr se nemá k čemu vyjádřit. Máme tedy jediný návrh na usnesení, a to schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pan zpravodaj si přeje ještě vystoupit? Nepřeje. Tím pádem spustím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 76 senátorek a senátorů, kvórum 39. Budeme hlasovat o schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Prosím, vyjádřete svůj názor teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně přítomno 76, kvórum 39, při hlasování č. 14 pro 70, návrh byl schválen.

Dalším tiskem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Korejskou republikou o leteckých službách

Tisk č. 28

Prosím, pane ministře. Máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji. Jenom podotýkám, že vztahy mezi naší zemí a Korejskou republikou, podotýkám Jižní Koreou, v oblasti civilního letectví jsou upraveny mezinárodní dohodou už z roku 1990. Ta byla několikrát změněna. Proto jsme přistoupili k novým dohodám. Texty se připravily už v roce 2018. V roce 2019 vláda vyhlásila souhlas a v listopadu 2020 byla dohoda v Praze podepsána. Text je liberální, je v souladu s ústavním pořádkem, s ostatními součástmi právního řádu naší země, včetně závazků vyplývajících z našeho členství v unii. To sjednání té dohody nevyžaduje žádné změny v českém právním řádu.

Ta dohoda přináší, podle našeho názoru, jistotu v existujícím přímém leteckém spojení mezi Prahou a Soulem a další možnosti spolupráce obou dopravců, respektive dopravců na obou stranách. Takže si dovoluji tímto požádat Senát o vyslovení souhlasu s ratifikací, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 28/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ladislav Faktor. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 28/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Leopold Sulovský. Prosím, pane senátore, o vaši zpravodajskou zprávu...

Jestliže tady pan senátor Sulovský není, prosím případně předsedu výboru, zda by nepřednesl za výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu zprávu, která říká, že výbor navrhuje schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou? Prosím pana Vladislava Vilímce o to, aby nám to tady zopakoval ještě u řečnického pultu.

To není on... Já myslím, že opravdu stačí říct, že by to... Prosím, pane předsedo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych přečetl usnesení z 8. schůze, konané 10. března 2021, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k senátnímu tisku č. 28, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi ČR a Korejskou republikou o leteckých službách. Po úvodním slově zástupce předkladatele Jana Sechtera, náměstka ministra dopravy, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi ČR a Korejskou republikou o leteckých službách. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane předsedo. Vítám pana senátora Sulovského. Aspoň ví, co to znamená, kdo chvíli stál, již stojí opodál. Prosím, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Ladislav Faktor? Nepřeje si vystoupit. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám.

Předpokládám, že tím pádem pan předkladatel a navrhovatel ani pan zpravodaj, se nechtějí vyjádřit k proběhlé rozpravě, která neproběhla... Tím pádem po znělce můžeme přistoupit k hlasování o souhlasu s ratifikací.

V sále je přítomno 76 senátorek a senátorů, kvórum 39. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi ČR a Korejskou republikou o leteckých službách. Spouštím hlasování teď. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování bylo přítomno 76 senátorek a senátorů, kvórum 39, při hlasování č. 15 pro 68, s ratifikací byl vyjádřen souhlas. Dalším bodem je

 

Návrh nařízení EP a Rady o evropské správě dat (Akt o správě dat)

Tisk EU č. N 007/13

Prosím, pane vicepremiére. Máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  V rámci dalšího návrhu nařízení vám chci představit to, jakým způsobem se usnadní takzvané zvýšení sdílení údajů, ať už osobních, či neosobních dat, v rámci EU, s cílem zpřístupnit tyto údaje veřejnému sektoru a využít je pro další použití.

Cílem je posílit důvěru ve zprostředkovatele, ve sdílení těchto dat, neboť jejich služby mají podle očekávání využívat a být využívány v různých datových prostorech, což by mělo vést potom k větší konkurenceschopnosti jak evropské, tak české ekonomiky.

Návrh tohoto nařízení doplňuje platnou směrnici o otevřených datech a o opakovaném použití informací veřejného sektoru, přičemž tato část je zahrnuta v jedné z kapitol.

Akt o správě dat je rovněž provázen s dalšími iniciativami, uvedenými zejména v Evropské datové strategii.

Zmínil bych snad ještě to, že akt zavádí takzvaný datový altruismus, který dle definic předmětného nařízení představuje dobrovolné zpřístupňování dat fyzickými osobami nebo společnostmi pro veřejné blaho. Pro organizace zapojené do tohoto datového altruismu zavádí potom možnost registrovat se jako organizace pro datový altruismus uznaná v EU, a to proto, aby se zvýšila důvěra v činnost těchto organizací. Proto mi dovolte, abych vám poděkoval a abych vás požádal o schválení. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane předkladateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 007/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, náš výbor, tedy výbor pro evropské záležitosti, projednal tuto zprávu ve standardním režimu. Navrhl také usnesení.

Já bych k této problematice pouze upřesnil jednu věc, která asi nebyla řečena, že tato strategie avizuje řadu opatření, která mají být splněna pro to, aby tento tisk, který máme před sebou, mohl dojít k naplnění. To je zaprvé. Režim správy dat a přístupu k nim, zároveň jejich využívání, posílení evropských kapacit a infrastruktur pro hostování, zpracování a využívání dat a investic do interoperability. Zatřetí podpora posílení schopnosti jednotlivců a malých a středních podniků. Začtvrté vytvoření společných evropských datových prostorů ve strategických odvětvích.

Tato pozice vlády, která tady byla sdělena, v některých záležitostech namítá některé záležitosti, tím pádem pozice vlády není úplně jasná. Proto jenom připomenu doporučení vyjádření našeho výboru, nebo schválené vyjádření našeho výboru, které doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, to znamená, žádáme vládu, aby vyjasnila svou pozici, zejména pokud jde o režim opakovaného použití dat veřejného sektoru, a stanovení podmínek přístupu k nim, o kterém vláda uvádí, že je problematický, ale zároveň konstatuje, že s ním souhlasí.

Protože je to celkem v provedení vážná věc, tak je dobře, aby vláda tu svoji pozici vyjasnila a sdělila ji příslušné komisi Evropského parlamentu.

Zastáváme názor, že řada dalších ustanovení návrhů by měla být v průběhu evropského legislativního procesu zpřesněna a vyjasněna, jak je patrné i z připomínek uvedených v pozici vlády, například vztah k předpisům o ochraně osobních údajů. To je problematika, která je vládou zmíněna. To znamená, aby při sdělování dat zákony, které platí v zemích Evropské unie, také u nás, o ochraně dat, aby nemohly být prolomeny. To znamená, tato záležitost musí být zpřesněna.

Jinak tedy výbor přijímá k návrhu to doporučení, které jsem sdělil. Doporučuje Senátu, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské správě dat vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Určil mě zpravodajem a pověřuje předsedu Beka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Jen vás prosím, abyste se postavil... Posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu zároveň tímto končím. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit k těm doporučením? Ne, nechce. Takže, pane senátore Čunku, prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Do rozpravy se nikdo nepřihlásil. Pan ministr nevyužil tedy svého práva a budeme hlasovat o usnesení, které je doporučeno výborem. Nebo navrhuji, abychom hlasovali o doporučení.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, ano. Pan senátor Čunek navrhuje, abychom o tom hlasovali, o tom také budeme hlasovat, o tom usnesení výboru pro evropské záležitosti, kde jsou vedena ta doporučení, o kterých nás pan senátor Čunek informoval. Já ještě spustím znělku.

My budeme hlasovat o usnesení výboru pro evropské záležitosti, kde jsou uvedena doporučení, se kterými jsme právě před chvílí byli seznámeni. Spouštím hlasování. Kdo s těmito usneseními a doporučeními souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 16 se ze 76 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 39 pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Tím končím projednávání tohoto bodu.

My můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013

Tisk EU č. N 015/13

Materiály jsme obdrželi jako senátní tisky č. N 015/13 a N 015/13/01. Prosím pana ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby nás s těmito materiály seznámil.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji. Dovolte, abych pokračoval další oblastí, a to je revize pokynů Evropské unie, které se týkají nařízení pro transevropské energetické sítě. Přeskočím celou řadu možná až příliš detailních informací a budu se jenom věnovat velmi krátce dvěma oblastem, a to je oblast elektroenergetiky, a to zejména podporu takzvaných inteligentních sítí, kterou považujeme, protože jinak tu revizi velmi vítáme, za zcela nezbytnou pro integraci obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, a to jak ve smyslu přenosu, tak ve smyslu distribuce. Proto tady podporujeme a vítáme tuto snahu ve smyslu integrace obnovitelných zdrojů do rozvodné sítě.

Přesto zdůrazňujeme skutečnost, že rozvoj mohutných pobřežních koridorů, jako je třeba v Evropské unii plánováno, nesmí mít negativní dopad na rozvoj trhu s elektřinou ani na energetickou bezpečnost kdekoliv v Evropské unii. Tady bych jenom připomněl, že někdy se skloňuje to, že Česká republika nepodporuje tolik obnovitelné zdroje, naopak, my je podporujeme. Dokonce v rámci zemí V4 obnovitelné zdroje budou v roce 2030 na úrovni 22 %, což je v tom součtu nejvíce ze zemí V4. Jenom říkám jednu věc. Není možné všechno opřít o obnovitelné zdroje, protože s ohledem na stabilitu přenosové soustavy bychom neměli šanci s tímto obstát. To znamená, musíme tam mít ty klasické zdroje. Logicky vnímáme to, že ustupujeme od uhlí. Ten jízdní řád až do roku 2038, který vytyčila Evropská komise, je poměrně ambiciózní. Zejména mezi roky 2025 až 2030, kdy jdeme na polovinu, tím spíše musíme ty zdroje nahradit stabilními dalšími zdroji. To znamená, už jsem u té druhé oblasti, a to je plyn, protože v oblasti plynárenství, to bereme ten plyn jako transitní záležitost na dalších 15 až 20 let, Česká republika podporuje rozšíření a výstavbu nových plynovodů, tak aby byly v budoucnu připraveny i na využití vodíku nebo třeba dalších obnovitelných a dlouhodobě nízkouhlíkových plynů.

Bohužel musím říci, že třeba i na příkladu této legislativy, kterou opravdu podporujeme, se projevuje určitá snaha Komise regulovat postupně a částečně i vytlačovat zemní plyn z energetických mixů Evropské unie, což nepovažujeme za šťastné. Zjednodušeně řečeno, my se bez plynu v dalších 15 letech nemáme šanci obejít, pakliže bychom nebyli závislí na dovozu. Nicméně musím říci, že postupně ta diskuse i s Evropskou unií je už docela vyvážená, i s ohledem na plyn. Mimo jiné, já jsem to před chvílí zmiňoval, nám umožnily uvolnit i zdroje z Národního plánu obnovy. Prostě a jednoduše, my se bez toho neobejdeme po nezbytně nutnou dobu, než přejdeme na nové technologie. Což je otázka ale třeba jedné generace.

Takže ještě jednou, zemní plyn vnímáme jako transitní palivo, důležité transitní palivo právě v procesu dekarbonizace, protože odstavit řádově 60 % zdrojů z vytápění v uhlí a 45 % zdrojů v oblasti výroby elektrické energie bez plynu by bylo nerealizovatelné. Děkuji a rovněž prosím o podporu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Myslím, že vám nemusím po celém dnešním dni připomínat, že máte zaujmout místo u stolku. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. N 015/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava. Toho prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Pan senátor přichází ke stolku s mikrofonem a seznámí nás s ní.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Projednáváme návrh nařízení Evropské komise týkající se transevropských energetických sítí, tedy TEN-E. Tento materiál je v podstatě volným pokračováním dvou tisků v listopadu loňského roku, kterým byly strategie Evropské unie pro integraci a energetického systému a vodíková strategie, a dalšího tisku z ledna tohoto roku, kterým byla renovační vlna.

Všechny tyto tisky spadají do scénářů Zelené dohody pro Evropu k cílům dekarbonizace a dosažení klimaticky neutrální Evropy a dalších.

Jednotný trh Evropské unie, ale i energetická bezpečnost Evropy úzce souvisí s projednanými funkčními a zabezpečenými energetickými sítěmi všeho druhu, tedy ropa, plyn, elektřina. Umožňují operativně dodávat potřebnou formu energie do míst, kde z jakýchkoliv důvodů je její akutní nedostatek. V tom spočívá hlavní provizorium propojených energetických sítí. Omlouvám se, pozitivum.

Každá mince má ale vedle aversu i revers. Tím reversem propojených soustav je riziko rychlého přenosu jakéhokoliv negativního vzruchu na relativně velké vzdálenosti, a tím i zasažení a ovlivnění rozsáhlých regionů. Máme-li tedy hovořit o transevropských energetických sítích, nelze opomíjet sítě nižšího řádu, na které se transevropské energetické sítě rozděluje nebo z nichž se rodí.

Každý negativní vzruch na kterékoliv úrovni distribuční sítě se velice rychle přenáší díky propojení dále. Evropské elektrosítě jsou ohroženy a budou ohrožovat dva klíčové faktory. Prvním je místy chaotický a riskantně zbrklý útěk od klasických stabilních regulovatelných zdrojů, nezávislých na momentálních výkyvech počasí. Uhlí jsme již s určitým doběhem prakticky zlikvidovali, k plynu se také začínáme chovat macešsky a jádro je již někde také na černé listině.

Nestabilním OZE, tedy obnovitelným zdrojem energie, především těch, které využívají větrnou a sluneční energii... Tím druhým rizikovým faktorem je nárůst spotřeby elektrické energie, a tudíž i závislosti na jejích plynulých a bezpečných dodávkách, které by naopak neměly být v momentálních výkyvech vnějších podmínek příliš závislé. K tomuto růstu a závislosti přispívá a nadále bude silněji přispívat i tolik propagovaná a protežovaná elektromobilita. To vše musíme mít na mysli, jestliže integrujeme a propojujeme evropské energetické sítě. Jsme teprve na začátku roku a již jsme zaznamenali celou řadu nebezpečných situací, ohrožujících stabilitu rozvodových sítí, a tím i energetickou bezpečnost Evropy a jejích některých regionů. Nebudu je podrobně rozebírat, připomenu jenom Francii, kdy na začátku ledna měli velký problém s nedostatkem elektrické energie. Rakousko, víme, že 8. ledna tohoto roku nastala krizová situace. V okolním propojení regionů hrozil masivní výpadek v dodávkách elektrické energie. Stejně tak Švédsko, kde celý měsíc po vážném incidentu v Rakousku nastala další energeticky nebezpečná situace, ale nevyhnuli jsme se této kalamitní situaci ani u nás, kdy naše tuzemská distribuční elektrická síť v pondělí 15. února letošního roku ráno kvůli mrazům kolem -15 až – 20 °C překonala rekordní zatížení. Podle Lukáše Hrabala z přenosové soustavy ČEPS v pondělí v 8:50 dosáhla okamžitá spotřeba elektřiny v České republice hodnoty 12 226 MW. Překonala tak dosavadní maximum z 28. února roku 18.

Tyto negativní a zmíněné incidenty zmiňuji i ve své zpravodajské zprávě, kterou máte k dispozici.

Návrh doporučení ukazuje jak na pozitiva, tak negativa propojených energetických sítí a je v souladu s rozhodnutím partnerského evropského výboru Poslanecké sněmovny. Je v souladu se stanovisky vlády a logicky navazuje na usnesení přijatá výborem a plénem Senátu, teď zmíněných v úvodu. Je ale též konzistentní s předchozími usneseními evropského výboru a Senátu v obdobné problematice.

Výbor pro záležitosti Evropské unie na své 6. schůzi, konané dne 24. února, k návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje nařízení EU 347/2013, senátní tisk 015/13. Po úvodní informaci Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje nařízení lhůt č. 347/2013, doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Zadruhé doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, kterým se zrušuje ustanovení a nařízení č. 347/2013, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Jaroslava Doubravu a pověřuje předsedu Mikuláše Beka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Vím, že usnesení, včetně doporučení, našeho výboru máte k dispozici, dovolte, abych ho nečetl, určitě jste se s ním seznámili. Já bych vás jenom požádal o to, abyste toto usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie odsouhlasili. Za to vám děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. I vás poprosím, abyste se postavil... Posadil ke stolku zpravodajů! Nějak mi to dneska nejde. Asi bych se rád postavil konečně. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu zároveň končím. Ptám se pana ministra, jestli se k těm doporučením chce vyjádřit? Nechce, pan ministr. Pan senátor Doubrava řekl, že je máme k dispozici. Máme. Přesto vás poprosím, pane senátore, abyste nám navrhl hlasování.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Mám díky vám přetěžkou situaci, takže mé doporučení a má žádost vůči vám je schválit návrh usnesení výboru pro evropské záležitosti včetně doporučení, tak jak vám bylo podáno na vaše lavice.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Spustím znělku.

My budeme hlasovat o 34. usnesení výboru pro evropské záležitosti, jehož součástí jsou i ta doporučení, se kterými jsme byli seznámeni a která máme k dispozici.

V současné chvíli je přítomno 74 senátorek a senátorů, kvórum je 38. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 17 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

Můžeme přejít k dalšímu tisku, k dalšímu bodu, kterým je

 

Balíček k digitálním trhům a službám

Tisk EU č. N 016/13

Tisk EU č. N 018/13

Je to senátní tisk č. N 016/13 a N 018/13. Tak jsme také tyto materiály obdrželi. Poprosím pana vicepremiéra, aby nás s materiály seznámil.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji. Akt o digitálních službách, tzv. Digital Services Act, vyhodnocuje, reviduje směrnici o elektronickém obchodu. Myšlenka tzv. DSA je založena na principu tzv. horizontální úpravy s cílem aktualizovat směrnici o elektronickém obchodu a bránit fragmentaci vnitřního trhu, a to skrze různé specifické divergentní národní úpravy. Návrh stanovuje povinnosti náležité péče, určité zprostředkovatelské služby atd. Toto bych nepodceňoval, protože ČR patří mezi státy s největším počtem internetových obchodů v přepočtu na obyvatele, jsme jedním skutečně z nejvíce rostoucích e-commerce trhů, přičemž digitální služby jsou skutečně prioritou dnes v EU. Uvedl bych tady jenom jeden zajímavý příklad, a to, jakým způsobem jsme se vyrovnávali s internetovým obchodováním v době covidu, resp. stále trvá ta doba, ale za rok 2020, v oblasti maloobchodu. Ta čísla mě docela překvapila, můžeme sledovat jednotlivé segmenty, jak poklesly v době covidu, přičemž maloobchod s ohledem na to, že byl poměrně hodně izolován a neustále se otevíralo, zavíralo, tak kupodivu v celkovém výsledku v podstatě je na stejných číslech za rok 2020 jako za rok 2019. Když se podíváme, je to asi minus 0,9 %, plus minus stejné. Když se podíváme, pochopitelně ty klasické maloobchody šly dolů, zejména prodejny obuvi, prodejny textilu, resp. módy apod., ty byly nejvíce postižené, ale jednoznačně všechno doháněl e-business, e-commerce, který rostl 30 %. Takže díky prodejům a opravdu velmi mohutným a nárůstu v oblasti e-commerce jsme v zásadě ten maloobchod ustáli plus minus stejně. Teď to neříkám ani v dobrém, ani ve špatném. Ve špatném je to samozřejmě s ohledem na ty nezávislé maloobchodníky, v dobrém je to v tom, že jsme měli možnost to něčím nahradit, a rozhodně to nebylo tak, že by to samovolně vzniklo, ten e-commerce zde byl rozvinut, lidé ho začali využívat, a popravdě řečeno třeba to, po čem volala německá vláda, která říkala v dané chvíli, je třeba tu ekonomiku stabilizovat tím, doporučovala, pojďme přes e-commerce, tak v zásadě u nás šlo přirozenou cestou, a je nepochybně dobře, že se v ČR v letech minulých postupně pílí podnikatelů a, řekněme, i seriózní podporou, která zde byla napříč jednotlivými vládami, podařilo vytvořit dobré prostředí pro e-commerce. Takže pro nás je důležité, aby se to tzv. DSA dále nenabalovalo různými administrativně problematickými otázkami a aby se podařilo udržet povahu toho Digital Services Act jako skutečně kompaktního prostředku. Proto tedy návrh nařízení o konkurenčních a férových trzích v tomto sektoru. Dovolte mi sdělit, že z našeho úhlu pohledu představuje skutečně novou úpravu v oblasti ochrany hospodářské soutěže, ještě jenom podotýkám, že je to v gesci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU, přijal usnesení, které máme jako senátní tisky č. N 016/13/02, N 018/13/02. Zpravodajem výboru byl opět určen pan senátor Jiří Čunek, jehož prosím, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil.

Senátor Jiří Čunek:  Děkuji. Pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Doplnil bych zprávu, kterou přednesl pan vicepremiér k tomuto tisku, a to, že se nejedná o malé internetové obchody, o ty, kteří mají menší obrat než 6,5 mld. eur ročně. Jedná se o tzv. gatekeepery, jak tento materiál je nazývá, tzn. to jsou ti velcí, tak někdo, jako je Google, a jiní velcí hráči na trhu, jsou to ti, kteří mají 6,5 mld. obrat ročně, tohoto obratu dosáhli tři roky po sobě. To je první podmínka. Pak je tam druhá podmínka, že musí zasahovat 45 milionů obyvatel Evropy, a pak třetí podmínka je, že musí působit ve třech státech Evropy. To jsou základní podmínky pro to, koho se týká tento materiál. Náš výbor doporučil spojit tyto dva tisky, nebudu číst čísla, ale návrh nařízení o konkurenčních a férových trzích a zároveň o jednotném trhu pro digitální služby, protože ty dva akty, dvě nařízení se prolínají. To znamená, není to kvůli úspoře času, ale kvůli prolnutí materie, o které mluvíme.

Dost času na výboru jsme věnovali tomu, že někdy nás eufemismy zavedou na scestí, všichni to znáte z domu, zvláště dnešní doba oplývá eufemismy a nenazývá věci pravým jménem. Tady je ten překlad, který máte ve svých materiálech, ten překlad gatekeepers, to je přeloženo jako strážci. Strážce je u nás, u každého asi ten, kdo mě má ochraňovat, takže zřejmě ten překlad je špatný, protože ti gatekeepeři, to jsou ti velcí hráči, kteří mají být tímto aktem, oni mají být ochráněni před tím, že budou nejasná pravidla, že si je budou vykládat sami a budou dělat, co budou chtít, ale zároveň má především trh být ochráněn před těmito velkými branaři, tzn. těmi, přes jejichž brány my vstupujeme do internetového světa, a všichni ti, kteří jejich brány chtějí využívat, tzn. podnikatelské subjekty, teď nemyslím jenom my uživatelé, ti mají být chráněni před tím, aby jim někdo tu bránu nezákonným způsobem zavřel, oni byli vyřazeni z trhu.

Tento materiál, který máme před sebou, je v dnešní digitální době, jak připomněl pan ministr, v době internetových obchodů a jejich vzedmutí se na nebývalou míru... Každý z nás je používáme. Kdyby ti gatekeepeři chtěli, tak v zásadě ty obchody mohou velmi omezit, mohou také říct, komu je omezí, komu je neomezí. Týká se to například i takové věci, jestli si pamatujete, před nedávnou dobou, přišla zpráva, že Twitter omezil nebo snad zastavil účet tehdejšímu prezidentu Trumpovi, pro nějaká jeho vyjádření. Tento materiál pro EU řeší i tyto věci, tzn. jde o to, aby i ta politická vyjádření a záležitosti měly v tom evropském měřítku nějakou korekci. Nejde o veškerý digitální trh, všechny ty platformy, jde jenom o tyto velké hráče, jak říkám, 6,5 mld. eur ročně, tři roky po sobě, 45 milionů zásahů uživatelů plus působení ve třech zemích. Myslím, že se jedná asi o šest firem celosvětových, kterých se to v tuto chvíli dotýká v každém případě, ale ve zprávách jsme zaznamenali také to, že to není jenom proti nim, ale jak jsem řekl, je to i pro ně, protože dnes mohou jednotlivé státy na základě vlastního soudnictví řešit tyto případy. Tady je snaha o to, aby na evropském trhu se, řekněme, stanovil jednotný klíč pro společné chování těchto gatekeeperů.

Ta poslední věta, kterou k tomu řeknu, diskutoval jsem o tom s těmi, kteří vládnou angličtinou téměř jako rodným jazykem, zdá se, že byť já jsem velmi pro to, abychom překládali a užívali českých slov, ten význam strážci je špatný. Druhý význam, který by každého z vás asi napadl, to znamená vrátný, ten je také špatný, takže si myslím, že by bylo lépe, kdybychom zůstali u gatekeeperů, budeme všichni vědět, co to znamená. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za malé lingvistické okénko. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí pan senátor David Smoljak. Prosím, pane senátore.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Chtěl jsem jako člověk, který pracuje se slovem, nabídnout překlad - klíčníci. Protože ti gatekeepers, to jsou velcí hráči, Amazon, Google, Facebook, ti, kteří rozhodují o tom, jaký obsah, jakým způsobem a ke komu se na sítích šíří. Zákon upravuje jejich dominanci, jejich monopol nad digitálním trhem tak, aby na digitální trh měli přístupy další hráči, aby tato velká čtyřka nemohla kontrolovat a monopolizovat si úplně vše. Také chrání práva uživatelů, aby se s jejich daty nekontrolovaně nezacházelo, aby se nějakým způsobem ochránila a nevyužívala se k obchodování bez jejich souhlasu a proti jejich dobré vůli. Čili k tomu, co říkal pan kolega Čunek, dodávám, nejde o strážce, ani o dveřníky, ale o klíčníky. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To bylo ještě drobné doplnění ze strany pana senátora Smoljaka. Další se hlásí někdo do rozpravy, prosím? Nevidím nikoho, proto rozpravu končím. Pan vicepremiér chce se vyjádřit? K ničemu. Takže prosím, pane senátore Čunku.

Senátor Jiří Čunek:  V rozpravě vystoupil jeden diskutující senátor, nabídl nové slovo, které by mohlo být používáno. Díky tomu, že pan ministr nic dalšího nepřipojil, myslím, že můžeme hlasovat o usnesení, které navrhl výbor.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Nic měnit nebudeme, jsme senátoři a budeme hlasovat po znělce.

Budeme nyní hlasovat o usnesení výboru pro evropské záležitosti s doporučeními, jaká jsou přílohou tohoto usnesení. Máme je všichni k dispozici, jsou nám jasná. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Stihla paní senátorka...

Konstatuji, že v hlasování č. 18 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 69, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat, tak jak byl přednesen. Končím projednávání tohoto bodu.

Opět poprosím za malou chvíli pana vicepremiéra, aby nás seznámil s dalším materiálem, kterým je

 

Informace vlády o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, které se koná ve dnech 25. - 26. března 2021

Pan místopředseda vlády v tomto okamžiku zastoupí předsedu vlády Andreje Babiše. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Dovolte, abych vám představil ještě poslední materiál ze dneška z mé pozice, resp. v tomto případě v zastoupení pana předsedy vlády. Jak už bylo nastíněno, program, resp. Evropská rada bude zasedat 25. až 26. března, jsou tam čtyři hlavní body: covid-19, vnitřní trh, Středomoří a vztahy s Ruskem.

Stručně k jednotlivým bodům.

Covid-19. Členové Evropské rady zhodnotí současnou epidemiologickou situaci, zejména se naváže na to, jak se domluvila koordinace v návaznosti na předchozí videokonferenci z února a ledna. Hlavním tématem budou opět výroba a distribuce vakcín, a to ve snaze dosáhnout cíl EU proočkovanosti na úrovni 70 % obyvatel, a to do léta. Nepochybně klíčovou bude i diskuse tzv. k digitálním zeleným certifikátům, stále jsme u té agendy covidové, které by měly nést informaci o očkování a negativním testu, případně přítomnosti protilátek po prodělané nemoci. Komise návrh příslušného nařízení plánuje vydat právě dnes.

Tématem bude i solidarita se třetími zeměmi v oblasti sdílení vakcín, využívání globálního nástroje COVAX. Vláda považuje spolupráci a koordinaci EU v boji proti pandemii za zcela zásadní a oceňuje pravidelné zasedání, resp. zařazení do zasedání Evropské rady.

Domníváme se, že na EU musíme věnovat zvýšenou pozornost novým variantám viru a obecné připravenosti, abychom byli dostatečně flexibilní.

Vláda podporuje všechny legální kroky vedoucí k zajištění dostatečného objemu vakcín, a to v co možná nejkratším čase. Současné zpožďování dodávek bohužel výrazně ohrožuje brzké dosažení cíle 70 % proočkovanosti do léta. Nesmí tedy se opakovat podle názoru naší vlády další neplnění závazků ze strany výrobců vakcín, je důležité, aby dodávky byly spravedlivé, aby byl dodržován rovný přístup ke všem členským státům, naše vláda považuje za důležité zintenzivnit diskusi o zmiňovaných digitálních zelených certifikátech. Stejně tak podporujeme solidaritu se třetími zeměmi, kterou jsem zmínil.

Druhým bodem bude vnitřní trh, průmyslová politika, digitál, ekonomika, přičemž je třeba říct, že ČR, naše vláda dlouhodobě prosazuje plné fungování vnitřního trhu, zajištění jeho integrity. Rovněž podporujeme diskusi o digitální agendě a považujeme za důležité vždycky zdůraznit to, že ochrana údajů soukromí a základních práv je klíčovou agendou. V tomto kontextu bude naše vláda prosazovat i jasný odkaz na kybernetickou bezpečnost, kde mimo jiné sehráváme v rámci Evropy velmi významnou roli a patříme mezi vůdčí země v oblasti kybernetické bezpečnosti, tzv. toolbox, který dnes v rámci EU je jedním ze základních nástrojů zabezpečení kybernetické bezpečnosti, tak je z valné části dílem ČR, nebo našich institucí.

Středomoří. Z důvodu přetrvávajícího napětí ve Středomoří povedou lídři tohoto regionu strategickou diskusi, která by měla navázat na závěry Evropské rady z prosince, předpokládá se rozšíření sankčních seznamů o další osoby a firmy, které se podílejí na nelegálních vrtných aktivitách Turecka, ve východním Středomoří. Evropská komise plánuje před jednáním předložit zprávu ke vztahům s Tureckem, a to by mělo posloužit jako základ pro diskusi o novém nastavení vztahů.

Tady je třeba říci, že naše vláda vítá zařazení tohoto bodu a podporuje širší pojetí diskuse o budoucích vztazích s Tureckem, reagující na další výzvy spojené s tímto partnerem. Naše vláda pozitivně vnímá poslední kroky tureckých úřadů a doufáme, že to otevře možnost pro nastolení pozitivní agendy v rámci udržitelného řešení vzájemných vztahů.

Poslední bod, který bude projednáván, který zmiňujeme, je Rusko. Evropská rada bude diskutovat o Rusku v kontextu současných poměrně napjatých vztahů v návaznosti na zatčení a odsouzení Alexeje Navalného a vyhoštění tří diplomatů členských států EU. Diskuse se odehraje rovněž v kontextu uvalení nových restriktivních opatření, jako je zmrazení účtů, zákaz cestování do EU na čtyři osoby z ruské státní správy, které se podílely na uvěznění Alexeje Navalného, o němž bylo rozhodnuto už na únorovém zasedání ministrů zahraničí. Vláda ČR podporuje zařazení strategické diskuse o budoucích vztazích s Ruskem a podporuje rovněž vyšetření případu Alexeje Navalného a zajištění odpovědnosti viníků.

Použití chemických zbraní považujeme za nepřijatelné. Porušuje to mezinárodní právo. Rusko by v zájmu vyšetření případu mělo spolupracovat s Organizací pro zákaz chemických zbraní. Vláda rovněž podporuje, aby EU věnovala patřičnou pozornost zhoršující se lidsko-právní situaci v Rusku.

Ještě je zde přeci jen jeden bod, 5. bod, a to je eurosummit, kdy se předpokládá, že na okraj Evropské rady zasedne i eurosummit v inkluzivním formátu včetně členů států mimo eurozónu. Předpokládá se, že tématem bude rozvoj eurozóny a posilování mezinárodní role eura. Vláda vítá tento rozšířený formát diskuse k euru a i přes neúčast ČR v hospodářské a měnové unii nepochybně ovlivňuje naši ekonomiku.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan vicepremiér nás seznámil se svým dnešním posledním bodem. Informaci vlády projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení č. 44, které nám bylo rozdáno do lavic. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Mikuláš Bek, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, výbor pro záležitosti EU se zabýval touto agendou jednak na svém včerejším zasedání za přítomnosti státní tajemnice, paní Hrdinkové, ale vrátil se k tomuto tématu ještě na svém dnešním zasedání a přijal rozšířené usnesení k tomuto bodu, které máte na stolech. Je to 53. usnesení ze 17. března a já se návrh pokusím velmi stručně okomentovat.

Přiznávám, že se mi a nám ta věc poněkud rozležela v hlavách přes noc a na základě informací, které jsme získali od paní státní tajemnice, jsme se rozhodli přeci jen nejen vzít na vědomí tu informaci, ale vznést dvě, jeden povzdech a jednu otázku.

Povzdech nemíří na vládu, míří na proces, kterým se v EU vyjednává o přídělech vakcín pro členské země. Podle informací paní státní tajemnice jsou všichni zástupci členských zemí na fóru, kde se o tom jedná, vázáni mlčenlivostí, což si vymohly farmaceutické firmy. Proto můžeme o cenách, množstvích a podobných věcech, termínech dodávky, často číst jenom spekulace v médiích, ale nemáme možnost získat přímé a jasné informace o procesu, který samozřejmě v tuto chvíli ve vysoké míře zajímá veřejnost a pochopitelně také parlament.

Druhý bod žádá vládu, aby jasně vysvětlila svůj postup v té věci. Zase se jen pokusím přiblížit situaci tak, jak nám byla narýsována v informacích, které jsme získali. Pokud tomu dobře rozumím, původní dohoda na úrovni EU obsahuje shodu na tom, že v dohodách s jednotlivými farmaceutickými firmami jsou stanovena množství pro jednotlivé členské země podle počtu obyvatel. Zároveň ale to aranžmá umožňuje členským zemím, které nechtěly využít část svého přídělu, aby ho postoupily jiným členským zemím. Tím samozřejmě začaly poměry rychle divergovat a každá členská země se rozhodla pro množství určitých vakcín podle svého úsudku. Samozřejmě nepochybně také podle ceny, podle množství dodávek v jednotlivých kvartálech. To zřejmě vyvolává významnou část nerovností, které jsou dnes, jak víme z tisku, poměrně významné. Některé členské země EU budou zřejmě dosahovat cíle 70 % proočkované populace velmi rychle, zatímco některé by ho nemusely dosáhnout ani ve 2. kvartálu.

Kromě tohoto mechanismu do hry ještě vstupuje navyšování přídělů pro jednotlivé země na základě individuálního vyjednávání, kde je bohužel situace zřejmě taková, že pokud chtěly státy vyjednat navýšení přídělu ve 2. čtvrtletí, byly farmaceutickými firmami tlačeny k tomu, aby zvýšily svou objednávku také pro 3. a 4. čtvrtletí tohoto roku. To samozřejmě vedlo k různé politice jednotlivých členských zemí. Podle nepřímého vyjádření paní tajemnice se zřejmě česká vláda nepustila do této cesty, protože se obávala, že by jí potom ve 4. čtvrtletí zbyly vakcíny, pro které by nebylo využití, protože celková objednávka všech zemí je vyšší. Některé země se zřejmě rozhodly, že toto riziko přijmou a smíří se s tím, že třeba v posledním čtvrtletí věnují nevyužité vakcíny nějaké rozvojové zemi nebo jiné evropské zemi mimo EU, která má méně výhodné podmínky. Tím pádem se rozběhly jakési dostihy v té věci, přestože původní dohoda umožňovala víceméně stejné podíly podle počtu obyvatel. Dostihy už teď mají viditelně nějaké vítěze a mají samozřejmě ty loosery. Ti, kdo vsadili v dostizích méně peněz a na špatné koně, ti dnes usilují o revizi aranžmá, což je případ mimo jiné i ČR. Premiér se připojil k dopisu kancléře Kurze a společně s některými zeměmi, pro které je tato situace z hlediska politického teď nevýhodná, usilují o revizi. To vše ale rekonstruujeme zčásti z veřejně přístupných údajů a zčásti z vyjádření státních úředníků a politiků. My jsme přesvědčeni o tom, že by si Senát Parlamentu ČR zasloužil jasné vysvětlení toho, jak jsme se do té situace dostali, kdy ČR zatím získává na obyvatele méně než některé jiné členské země EU.

Proto máte na stole návrh usnesení, který jsem si dovolil takto okomentovat. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, jistě bychom si vysvětlení zasloužili od premiéra, ale třeba nám ho dá i pan ministr a vicepremiér. Já pro tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první a zatím jediný přihlásil pan senátor Fischer. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji, pane předsedající. Evropská rada v březnu bude velmi důležitá. Začnu něčím, na co nebude dnes čas, ale co se týká také nás a bezpečnosti ČR, protože situace ve východním Středomoří, tak se ten bod jmenuje, je natolik komplikovaná, že se opravdu jedná o bezpečnost evropského prostoru, o bezpečnost států NATO, o nesmírně komplikované vztahy, které se tam vytvářejí.

Není to tedy bod jako každý jiný, já ho ale z časových důvodů přeskočím a budu se věnovat těm třem dalším.

Covid-19. Já velmi děkuji za to, co jsme tady teď slyšeli o vakcínách, a chci jen připomenout, že jestli je vakcín hodně nebo málo, není vina někoho v Bruselu. Je to vina nebo zásluha, pokud jich je dost, také těch, co za nás vyjednávali, tzn. české vlády.

Já o tom mluvím proto, že Andrej Babiš, předseda vlády ČR, začal možná v předtuše voleb hrát zvláštní hry. Začal kritizovat jednání, u kterých ale ČR byla. Začal kritizovat rozhodnutí, které česká vláda podepsala. Začal kritizovat množství, které česká vláda přitom odsouhlasila a objednala. Proto se mi zdá, že to je velmi toxické téma a že i ta hra s rakouským kancléřem je spíš hra, kterou pochopí někdo, kdo dobře vidí do rakouské domácí politiky, ale ve které ČR nemá co dělat. Pan premiér tam je tak trochu za křena, promiňte mi ten výraz.

Když nyní chodí po Evropě a kňourá, že toho máme málo, tak by se měl možná zeptat těch, co tam za ČR vyjednávali, neměl by naskakovat na lacinou kritiku EU a měl by poděkovat za solidaritu, kterou jsme dostali, protože jsme dostali například navíc 100 000 vakcín. Jenom proto, že jsme je potřebovali. Z hlediska čísel jsme na tom byli nejhůře a prostě jsme je potřebovali. Za to je potřeba poděkovat. Na to by pan premiér neměl zapomínat. My jsme tady v Senátu ve výboru přijali usnesení, ve kterém například děkujeme Francii, 15 000 dávek. Nevím, jestli česká vláda už měla čas poděkovat. Neviděl jsem žádné snímky u letadla, které přijíždělo z Paříže s těmi dávkami. To nám někdo dluží. To bylo skutečně gesto našeho spojence, osobní rozhodnutí prezidenta Macrona. Já jsem neslyšel, že by mu tady někdo děkoval. Místo toho slyšíme jiné věci, které připomínají dezinformace. Pokud česká vláda v této kritické chvíli začíná naskakovat na vyprávění o zachráncích, kteří nám přijdou nabídnout řešení neprověřenými vakcínami, hraje hru, která není naše, která nás neposiluje, která nás neochrání, ale která hraje do karet někomu jinému. To je Ruská federace.

To je můj druhý bod, protože je také na programu dne. Já jsem velmi rád, že pan vicepremiér tady o Rusku přečetl všechno, co má v podkladech, protože to bude jeho práce také ve chvíli, kdy budeme jednat o Dukovanech. Víte dobře, že jsme se tomu tady věnovali v minulosti opakovaně, o jejich bezpečnosti. A měli bychom si připomínat, koho máme před sebou v případě Ruska. Jedná se o dalších sankcích, jedná se o tom, jak dál jednat s Ruskem. Určitě jste četli poslední vyjádření amerického prezidenta, který na adresu Vladimira Putina řekl něco, co ani není třeba komentovat.

Mluvím o tom proto, že jsme tady na výboru a v Senátu přijímali na lednové schůzi velmi tvrdý apel, který pomáhal české vládě před jednáním o Rusku, které probíhalo na radě pro zahraniční záležitosti, a kde jsme se přimlouvali a zasazovali o to, abychom podpořili i další sankce, protože Rusko zkrátka nespolupracuje.

Co je pozoruhodné, že česká vláda s tímto pověřením do Bruselu odjíždí, EU se tam nedohodne, konsensus není a Josep Borrell, nejvyšší představitel, odjíždí do Moskvy na jednání. To, co se stalo v Moskvě při jednání, vstoupilo určitě už do historie diplomatických vztahů mezi svobodným světem a Ruskou federací. Jediný moment stojí za pozornost. Josep Borrell při tom jednání a při tiskové konferenci říká: Žádná členská země EU nežádala posílení sankcí. To není pravda. My jsme je žádali, odhlasovali jsme je tady v Senátu společně. Podobně hlasoval i senát v Polsku a další parlamentní komory. Česká vláda takto vystupovala, a to je možná další úkol pro naši vládu na jednání při této Evropské radě. Jak je možné, že Josep Borrell neslyší hlas parlamentů, které volají po společné akci? Když ho neslyší, může naopak poctivě říci při tom jednání: Jsou tady země, které chtějí mnohem tvrdší postup, já vám navrhuji dialog, tak toho využijme. Ale on to nezmíní. To je úkol pro pana premiéra, prostřednictvím pana předsedajícího se tímto obracím na pana vicepremiéra, aby mu to vyřídil, že právě jednání Josepa Borrella v Moskvě je velkým zklamáním pro český Senát, protože tam neměl ani tu schopnost reprodukovat, že jsme tady jednali o tom jednání a že jsme mu v rámci jednání, přípravy na jednání s Ruskem uložili úkol. Nejenže ho neplnil, ale on ho odignoroval a zapřel, a to je chyba. Kdybychom byli v demokratickém systému až do konce, budeme apelovat na to, aby Josep Borrell už nebyl tam, kde dneska sedí.

Naštěstí ten proces a diskuse běží, nejsme sami, kdo si toho všiml. Ale je to možná právě úkol pro českou vládu, aby tento příklad vzala s sebou do kufříku a při jednání seznámila ostatní. Není totiž možné, aby jednání parlamentní komory v takto klíčové strategické věci prostě někdo odignoroval a řekl dokonce nahlas, že nikdo nic takového nežádal. Žádal. Vláda ČR na prvním místě.

Nyní poslední věc. Pan ministr správně uvedl, že tam bude digitalizace a vnitřní trh. Tady mám na vás, pane vicepremiére, jeden domácí úkol. Jste mimo jiné ministrem průmyslu a obchodu. Ve vaší podřízenosti je Česká obchodní inspekce. Tato obchodní inspekce, jak už jsme tady o tom také jednali v minulosti s vámi, řeší kdejakou hračku pro děti. Ne, že by to nebylo důležité. Kdejaký detergent nebo mycí prostředek na nádobí. Ne, že by to nebylo důležité. Ale za celý rok se nevěnovala respirátorům, jejich kvalitě a jejich certifikátům. Tak se stalo, že poté, co vypršely všechny výjimky, se z ČR stalo skladiště respirátorů, které mají falešné certifikáty, které dokonce nemají ani evropské označení a které se od nás vyvážejí na společný trh. Pro naši ekonomiku, která je postavena na exportu, mít tady zaplevelené sklady něčím, co by se nemělo prodávat, co bychom měli nahlásit do společné databáze RAPEX v rámci EU, je protimluv. My si tím škodíme. My říkáme na jedné straně, vnitřní trh, trh bez bariér, to jsou naše hesla. Dokonce i pro příští předsednictví už víme, že to bude priorita, vnitřní trh. Máme tady plné sklady a ČOI je na home office, možná už vystoupila z EU, protože ve svých vyjádřeních vláda ČR uvádí mnohem častěji normy čínské, KN95, které tady nemají co dělat. Uvádí je ministr vnitra, ministr zdravotnictví, ministryně Schillerová a další. To je skandál. Jestli vnitřní trh, tak si udělejme pořádek. Minulý týden ČOI skutečně k respirátorům něco vydala. Po jednom roce je to skutečný výkon. Pane ministře, máte toho dost, ale podívejte se na organizace, které máte ve své odpovědnosti.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátoru Fischerovi. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Nehlásí? Pardon. Ještě to stihl pan senátor Herbert Pavera. Prosím, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Velice se omlouvám za své vystoupení, které přímo nesouvisí s tímto tiskem, ale kolega Fischer tím, že tady mluvil o ČOI, tak v podstatě mě vyzval k tomu, abych tady reagoval.

Bohužel ČOI reagovala. Na opavskou firmu, která na jaře loňského roku nakoupila 15 000 respirátorů z Číny a darovala to nemocnicím, tak dostali pokutu 60 000... Ti, co nakupovali pro stát, nedostali nic a ještě na tom zbohatli.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji za doplnění informace. Nyní vás opět zdravím všechny, jak jste si všimli, tak jsme se vystřídali.

Nevidím nikoho přihlášeného do debaty, proto udělím slovo navrhovateli, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Nechce se vyjádřit pan ministr, pan místopředseda vlády? Dobrá. Nevím, jestli nepadly nějaké otázky, ne? Padly. Takže pan ministr opravdu neodpoví na otázky? Dobrá, neodpoví. Snad aspoň písemně by mohl. Každopádně teď, pokud pan ministr odmítl odpovědět na otázky a nechce vystoupit, uděluji slovo zpravodaji, panu senátorovi Mikuláši Bekovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Mikuláš Bek:  Děkuji za slovo, paní předsedající. V rozpravě vystoupili dva senátoři. Máme na stole návrh usnesení z pera evropského výboru, který počítá, upřímně řečeno, s písemnou odpovědí vlády, nemám nijak za zlé to, že pan vicepremiér v tuto chvíli nereaguje, neboť si myslím, že je na místě vážná odpověď na vážné téma.

Prosím o podporu usnesení.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji panu zpravodaji. Já jen zpětně hlásím, že určitě byla uzavřena obecná rozprava, potom vystoupil pan zpravodaj. Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Spustím fanfáru.

Nyní budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Bek. Aktuálně je přítomno 75 senátorek a senátorů, kvórum je 38. Zahajuji hlasování teď. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 19 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli a panu zpravodaji.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu. Pane místopředsedo vlády, děkujeme za to, že jste s námi strávil dnešní skoro celý den. Věříme, že si odnesete spoustu dobrých podnětů, námětů, které tady zazněly, jak jste o tom už hovořil v řeči u předcházejícího bodu. Nyní je před námi bod...

Ano, prosím, tady je technická, takže ještě dám slovo panu senátorovi Nytrovi, panu předsedovi klubu. Pane předsedo, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl vznést procedurální návrh, abychom dnes jednali a hlasovali i po 19. hodině zatím. I když si uvědomuji, že petenti petice se možná dostanou do problémů s návratem po 21. hodině, ale uvidíme. Zatím navrhuji jen po 19. hodině a pak bychom viděli dál. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, to je procedurální návrh. O tom se hlasuje bez rozpravy okamžitě. Prosím, zahajuji hlasování o tomto procedurálním návrhu. Aktuálně je přítomno 74 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 38, prosím, hlasujeme. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v procedurálním návrhu o prodloužení doby našeho jednání, hlasování č. 20, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 57, proti návrhu byli 2, návrh byl přijat.

A nyní můžeme pokračovat tak, jak byl schválen program. Poprosím jen chviličku o klid. Budeme pokračovat bodem

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 50

Poprosím o klid. Ještě chviličku, paní ministryně. Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 50. Návrh uvede paní ministryně Marie Benešová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Ještě jednou prosím o klid kolegy a všechny, kteří jsou v okolí. Děkuji.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Uvádím tady vládní návrh zákona, kterým se mění jednak trestní řád, dále trestní zákoník a probační a mediační služba a sociálněprávní ochrana dětí. Tento návrh byl zpracován ministerstvem spravedlnosti, ve spolupráci zejména se soudy, státním zastupitelstvím a probační a mediační službou. Hlavně směřuje k podpoře ukládání trestů, nespojených s odnětím svobody, kdy se odstraňují praxí zjištěné nedostatky právní úpravy, která brání širšímu využívání alternativních trestů nebo jejich řádnému výkonu. K odstranění těchto nedostatků je navrženo přijmout celou řadu opatření, která spočívají např. v minimalizaci prodlev, vznikajících mezi odsouzením pachatele a zahájením výkonu alternativního trestu...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Paní ministryně, já jenom prosím, opravdu prosím, aby byl zajištěn v předsálí klid, protože to opravdu ruší. My tady máme dobrou atmosféru při projednávání zákonů, ne jako v Poslanecké sněmovně. Byla bych ráda, abychom dodrželi tuto svou velmi pozitivní stránku projednávání v Senátu. Takže prosím opravdu o klid. Paní ministryně, omlouvám se, že jsem přerušila, ale bylo to důležité, abyste měla prostor pro vaše vystoupení. Prosím.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Reagujeme tím na zvýšení schopnosti příslušných orgánů rychle reagovat na porušení podmínek výkonu trestu ze strany odsouzeného. Dochází například ke zjednodušení postupu při nařízení trestu obecně prospěšných prací, při provádění změn výkonu tohoto trestu atd., k posílení postavení probačního úředníka, který bude disponovat navrhovaným oprávněním vůči soudu ve všech případech, ve kterých je v rámci vykonávacího řízení činný. Návrh dále směřuje na oblast posílení pozitivní motivace odsouzených ke spolupráci. Mezi pozitivními prvky motivace, které návrh přináší, je možnost například zrušit uložený dohled.

Odbourává se tím výkon dohledu a kontroly nad osobami, u kterých to již není zapotřebí a který probíhá pouze a ryze formálně. Doplňuje se dále úprava odklonu tak, aby se zvýšila jejich efektivní aplikace.

V zájmu plného využití potenciálu probační a mediační služby se rozšiřuje její působnost ve vztahu k dětem mladším 15 let, které se dopustily činu jinak trestného a v trestním řízení před sdělením obvinění a v rámci zkráceného přípravného řízení. Sledujeme tím také snížení administrativní zátěže soudů a ostatních složek. Návrh se rovněž dotýká problematiky podmíněného odsouzení a podmíněného propuštění v oblasti administrace žádosti odsouzených, zejména o podmíněné propuštění. Tyto žádosti budou odsouzení nově podávat výlučně prostřednictvím věznice.

V rámci jednání Ústavně-právního výboru Senátu byl přijat pozměňovací návrh, který vypouští problematiku terapeutických programů pro řidiče. Pokud se mám k tomu návrhu vyjádřit, já s tím problém nemám. Je to spíš problém ministerstva dopravy, které by to asi nestíhalo, takže asi nadšeni z toho nejsou. V podstatě mohu říci, že ten návrh akceptuji. Takže to je asi tak k tomu návrhu. Jinak samozřejmě žádám o podporu tohoto návrhu, protože nám přinese lepší funkčnost vůbec trestního řádu a dalších tedy norem, které potřebujeme. Pokud jde, ještě jsem se nezmínila k tomu návrhu paní senátorky Hubáčkové, tam si myslím, že asi nebudu vstřícná, tam budu dávat negativní stanovisko. Ale já se k tomu pak vyjádřím, až si budete ty návrhy obhajovat. Já děkuji za pozornost a prosím o vstřícnost vůči tomuto návrhu.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní navrhovatelko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Pokračujeme tím, že organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor ústavně-právní. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 50/1. A pan zpravodaj dále vysvětlí a seznámí nás se závěry a usneseními výboru, tak jak byly přijaty. Děkuji. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Pan senátor Hraba.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych vás ve stručnosti seznámil s průběhem jednání ústavně-právního výboru. Ani ne tak s meritem věci, s tím vás seznámila paní ministryně, jedná se skutečně o komplexní novelu, jak procesních, tak hmotněprávních norem trestního práva, trestního řádu a trestního zákoníku, plus dalších zákonů, zákona o probační a mediační službě zejména. Jedná se o změny, které kvituji, které mají určitě logiku. Tady si ministerstvo spravedlnosti určitě zaslouží pochvalu, určitě musím vyzdvihnout a líbí se mi třeba změny, které se týkají obnovy řízení, kdy o obnově řízení nebude nově rozhodovat soudce, který rozhodoval řízení předchozí. Líbila by se mi ještě hlubší změna, pokud by rozhodoval přímo jiný soud, ne tedy ten, který rozhodoval, jiný soudce téhož soudu, ale to je určitě možná až příliš ambiciózní přání, takže i toto kvituji. Mění se třeba i možnost, rozšiřuje se možnost dovolání a další věci. Mění se, zavádí se tedy tím návrhem, který přišel z Poslanecké sněmovny, terapeutické kurzy pro řidiče, což bylo v podstatě jediným tématem diskuse na ústavně-právním výboru.

Tímto se dostávám k té procesní věci, tak jak byl ten návrh projednáván na ústavně-právním výboru. Nestává se často, aby se během jednoho jednání pléna hovořilo o revokaci rozhodnutí na několika výborech. Stalo se to zrovna tedy tentokrát, kdy se revokovaly, nejprve byl návrh na revokaci rozhodnutí ústavně-právního výboru a výboru pro záležitosti EU. Ústavně-právní výbor na svém jednání, které bylo 10. března, přijal usnesení, kterým tedy přijal pozměňovací návrh, kterým se terapeutické kurzy pro řidiče vyjímají. Ty kurzy, je nutno dodat, celá ta materie byla vložena do novely, do právních předpisů ve sněmovně, tedy poslaneckým návrhem. Na jednání ústavně-právního výboru neprobíhala diskuse o tom, že terapeutické kurzy jsou špatně, to určitě ne. Hlavním sporem, o čem bylo debatováno, bylo, zda je schopné ministerstvo dopravy zrealizovat celý ten institut terapeutických kurzů. A případně zda vyjmout tu úpravu z té novely, nebo ponechat, ale ponechat delší dobu, tedy tu legislatanci, delší dobu na to, aby ministerstvo dopravy mělo čas to celé připravit, případně navrhnout úpravy ve stávajícím právním předpisu nebo v tom, který je momentálně tedy platný, nikoliv však účinný. Ta účinnost má nastat až 1. ledna 2022.

Ústavně-právní výbor tedy přijal na tom svém prvním zasedání, které se týkalo tohoto senátního tisku č. 50, usnesení, kterým doporučuje plénu Senátu Parlamentu České republiky přijmout návrh, který přišel z Poslanecké sněmovny s pozměňovacím návrhem, kterým se vyjímají právě ty terapeutické kurzy pro řidiče.

Na následujícím jednání ústavně-právního výboru, tedy na 11. zasedání, byl podán návrh na revokaci tohoto usnesení s tím, že by byl předložen pozměňovací návrh, kterým by se pouze prodloužila lhůta, tedy účinnost tohoto institutu na 1. července 2023, tedy za 2 a více roků, respektive dva roky a několik měsíců. Nakonec k tomu nedošlo, takže musím konstatovat, že závěr ústavně-právního výboru je momentálně v tento moment takový, ústavně-právní výbor:

I. doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je tedy uveden v příloze,

II. určuje zpravodajem pro jednání v této věci na plénu moji osobu,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Já vám pro tuto chvíli děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se také posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy, jako zpravodaj, vyjádřit. Samozřejmě i v průběhu obecné rozpravy můžete vystupovat jako senátor.

Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, že by se někdo hlásil, proto, prosím, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Tomáš Goláň. Pane senátore, prosím, máte slovo u našeho řečniště.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já znovu se vrátím k té debatě, která proběhla na ústavně-právním výboru, jak již přednesl pan zpravodaj, pan senátor Hraba.

Na té původní 10. schůzi ústavně-právního výboru ten pozměňovací návrh, kterým jsme vyjmuli terapeutické programy, byl předložen až na té schůzi, pod tlakem náměstka ministerstva dopravy, který nám řekl, že to není schopný realizovat do 1. 1. 2022, jsme svým hlasováním ty terapeutické programy z toho zákona vyjmuli.

Ano, ta doba asi by nebyla možná, ale já bych chtěl k tomu říct více, k těm terapeutickým programům. Ty se dostaly do zákona pozměňovacími návrhy pana předsedy Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Bendy a paní poslankyně Ožanové za ANO. Oba dva předložili stejné pozměňovací návrhy, totožné, i s odůvodněním. Tyto pozměňovací návrhy vycházely z principu, že prevence je vždycky lepší než samotná sankce. Tyto terapeutické programy jsou i součástí západních systémů, které samozřejmě na prevenci vždycky dbají více než na samotné sankcionování. Když se podíváme i do té důvodové zprávy k tomu pozměňovacímu návrhu, je zde uvedeno, že 15 % lidí bez shodného doprovodného opatření stejně opakuje ty přestupky, ty činy. To znamená, že samotná represe je žádným způsobem neodrazuje. Ty terapeutické programy by měly fungovat formou skupinových terapií, které by měly vysvětlovat a skutečně pomocí odborníků pracovat na tom, aby ta recidiva byla odstraněna. Vím, že tady zazní, že ministerstvo dopravy to chce jinak, chce jiný systém, chce jiným způsobem...

Ministerstvo dopravy dlouhodobě bylo tlačeno do toho, aby tento moderní přístup k převýchově řidičů představilo, doposud jej nepředstavilo. Jenom k tomu, co tady říkám, nejenom, že je to moderní prvek, je to opravdu to, co chceme všichni, aby vždycky prevence předbíhala tu samotnou represi a sankci.

K tomu legislativnímu procesu, je třeba si uvědomit, že z 97 přítomných poslanců pro tento návrh, tak jak je, hlasovalo 90 poslanců. To znamená, že pokud tuto materii vyjmeme a úplně ze zákona zrušíme, je velmi pravděpodobné, že 101 poslanců... Proč by to nedali dohromady, když dali dohromady 90 při polovičním obsazení? Takže 101 poslanců tohle přehlasuje. Ministerstvo dopravy bude mít tuto materii účinnou k 1. 1. 2022. Budou mít na to 3 měsíce, půl roku, 9 měsíců.

My jsme samozřejmě vědomi si toho, že tento prvek by neměl absentovat v našem právním systému. Já jsem konzultoval tuto situaci se soudci Nejvyššího soudu. Ten, kdo tuto materii vymýšlel, byl bývalý předseda Nejvyššího soudu, pan profesor Šámal, který je dneska soudcem Ústavního soudu. Všichni jsme ho tady volili za soudce Ústavního soudu. Takže pochybuji, že tihle lidé, tihle odborníci by dělali něco, co je protiústavní nebo co je v rozporu s naším právním řádem, že by skutečně předseda Nejvyššího soudu nevěděl, jak ta materie má vypadat, jak má být uchopena. Tady se nebojím toho, že když někdo mi bude říkat z ministerstva dopravy, že to je protiústavní a že to není v souladu s českým právním řádem, toho se určitě neobávám, když takovéto kapacity stály u zrodu této materie.

To byl ten důvod, ty konzultace s odborníky, když jsem si uvědomil, že jsme to přijímali velmi rychle, proč jsem se snažil revokovat to rozhodnutí a odložit tu účinnost. Odložit tu účinnost na 1. 7. 2023, čímž bychom dali legisvakanční lhůtu, to znamená lhůta na přípravu toho všeho, 2 roky a 3 měsíce pro ministerstvo dopravy. Pokud ministerstvo dopravy chce jiný způsob, nechť jej předloží. Má na to 2 roky a 3 měsíce.

Nic z ministerstva dopravy nepřišlo, žádný popud doposud, že by oni byli na něco takového připraveni a že by ta materie vůbec tam byla zpracována. Proto si myslím, že tento velmi moderní institut by měl být v zákoně zachován, ale s ohledem na praktické možnosti samozřejmě jeho účinnost odsunuta. Proto budu načítat pozměňovací návrh, který jde proti tomu pozměňovacímu návrhu, který schválil ústavně-právní výbor. Proto vás prosím o jeho podporu, abychom měli 2 roky a 3 měsíce na to, abychom celou situaci vyřešili. Nicméně abychom tento institut neztratili.

Je třeba zde zdůraznit, že spolupředkladatelem toho pozměňovacího návrhu je i pan senátor Hraba, který je zároveň zpravodajem, který předložil ten původní návrh, takže nejsme lidé neomylní. Jsme lidé zvídaví. A protože jsme dále se pídili po těch skutečnostech, jak tento pozměňovací návrh ve sněmovně vznikl, jak vznikly ty terapeutické programy, dospěli jsme k tomu rozhodnutí, že bychom chtěli pouze odložit účinnost, nikoliv tento institut vyjmout. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo paní senátorka Hana Žáková. Připraví se paní senátorka Anička Hubáčková. Děkuji.

Senátorka Hana Žáková:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, já před vás předkládám návrh pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru, který bych tady potom v podrobné rozpravě ráda načetla. Jedná se v podstatě o technickou chybu pozměňovacího návrhu, kdy v podstatě tam jenom vkládáme jedno slovo. Jinak to zůstává stejné. Ale teď k tomu, co tady řekl můj předřečník.

Pozměňovací návrh vyjmutí terapeutických kurzů jsem předkládala společně se Zdeňkem Hrabou, který je zároveň zpravodajem tohoto tisku. Žádala jsem ho, protože ve stejný čas, kdy zasedalo ÚPV, zasedal i hospodářský výbor. V podstatě jsem nemohla být na dvou židlích, tak jsem ho poprosila, jestli by tam nenačetl ten pozměňovací návrh. Terapeutické kurzy jsme z nich vyjmuli. Jednak mě o to poprosil přímo pan náměstek ministra dopravy, pan Kopřiva, kterého pravidelně mívám na podvýboru pro energetiku a dopravu. Musím říct, jestli je někdo více erudovaný v této oblasti, tak je to právě on. Musím říci ještě jednu věc, že kdykoliv na čemkoliv jsme se domluvili, tak všechno platilo.

Ministerstvo dopravy, a tady můj předřečník řekl, že nic nemá ministerstvo dopravy, že nic nepředložili atd. Není to pravda. Já jsem se včera zúčastnila ÚPV, stejně jako vy, pane předsedo, vy tedy online, já fyzicky, přímo pan náměstek Kopřiva řekl, že ministerstvo dopravy má připravenou novelu zákona k tomuto, kde terapeutické kurzy, a oni to mají nazvané jako edukační programy pro řidiče, má již začleněné.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Prosím, prostřednictvím předsedajícího...

Senátorka Hana Žáková:  Prostřednictvím předsedajícího. Takže to není pravda, že nic nemají. Já si tento zákon pohlídám. Jestli někam patří, tak je to do tohoto. On tam dobře vysvětloval, co hrozí, pokud zůstanou terapeutické kurzy v tomto zákoně. My v podstatě dáváme mantinel, který oni budou muset někde šachovat, někde mezi tou novelou, kterou připravují, a zákonem, který se přijme, byť s odloženou platností. Co tam hrozí? Že v podstatě 10 až 15 tisíc lidí, kteří do tohoto programu budou patřit, vystavujeme, včetně těch úřadů, které to budou procesovat, nemalému úsilí toho, že se budou obracet na stát, budou ho v podstatě žalovat pro nedodržení různých věcí. Kolik je tam věcí, které jsou nedokonalé, nepřesné... Dokonce žádali poslance, ať to stáhnou, ať to konzultují s ministerstvem dopravy. Ne, poslanci si to tam prosadili. Nepatří to tam.

Já vás ještě jednou žádám, když už bylo poprvé toto projednáno na ÚPV a vy jste k tomu přijali skutečně moudré rozhodnutí, já za to moc děkuji, abychom se snažili znova tento přílepek z toho dát pryč a podpořili tu novelu, která sem přijde z ministerstva dopravy a která to řeší a která to řešit má. Děkuji vám zatím za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Já bych jenom chtěla říct, že tedy mým prostřednictvím jste, pane senátore, vyslechl stanovisko a informace a námitky paní senátorky Žákové. Nyní tedy má slovo paní senátorka Hubáčková. Připraví se pan senátor Canov.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobrý den, dobré odpoledne, paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já trošku z jiného soudku, už to naznačila paní ministryně, je asi na mě připravena.

Pro ÚPV jsem měla připravený pozměňovací návrh, který nebyl přijat, byť kolegové ho po té morální a etické stránce naprosto dobře vnímali. Možná ze začátku řeknu, proč jsem takový návrh předložila. My už víc jak rok žijeme v omezeném společenském životě, omezená ekonomika, omezené školství, pandemická situace zasáhla nás společensky, ekonomicky, ale my nejsme nebo naši občané nejsou nemocní jenom fyzicky, ale i psychicky. To napětí ve společnosti roste. S tím roste i spousta násilných činů domácího násilí. Organizace, které se tomu věnují, které poskytují právní pomoc, psychickou pomoc a podobně, takovýmto obětem trestných činů, nám signalizují, že ten nárůst je až 40 %.

Nárůst těchto činů není jenom, co do počtu, ale je i co do agrese. Sledujeme to i ve vyjádření v médiích. Oběti takovýchto trestných činů, jako je domácí násilí, týrání svěřené osoby, případně znásilnění, nepožívají ochrany, kterou jim zákon o obětech trestných činů by mohl poskytnout. Některým takovýmto obětem i poskytuje. Jako jsou děti, senioři, hendikepovaní občané.

Co znamená ten status zranitelné oběti? Znamená, že ta oběť má právo být citlivěji vyšetřována. Například tím, že u jejího výslechu nebude pachatel. Například tím, že v procesu trestního řízení jí může být bezplatně poskytnut zmocněnec.

Takže jsem si dovolila využít tohoto zákona k tomu, abych pozměňovacím návrhem vložila do zákona o obětech trestných činů tři kategorie, které se vkládají do kategorie zvlášť zranitelných obětí. Současně jsem zvážila, zda není vhodné i co nejrychleji zařídit její účinnost. Proto i v návrhu se objeví návrh na účinnost tohoto mého pozměňovacího návrhu a rozšíření té kategorie k 1. 7. 2021. Myslím, že jste se sami potkali s mnoha takovými případy, které z toho napětí společného soužití v rodinách vznikají, doufám v podporu. Příslušný pozměňovací návrh pak načtu, pokud dojde po obecné rozpravě na podrobnou rozpravu, velmi ráda načtu a pomůžu všem, kteří takto trpí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Teď se s přednostním právem přihlásila paní Šárka Jelínková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, omlouvám se dvěma přihlášeným senátorům, že jsem využila přednostního práva, byť to nikdy nedělám, ale protože chci navázat na paní kolegyni Hubáčkovou, jelikož jsem spolupředkladatelkou tohoto pozměňovacího návrhu, tak si myslím, že bych chtěla jenom některé věci ještě doplnit, co tady, neříkám, že nezaznělo, ale přece jenom abychom, vůbec si myslím, že je důležité, když povedeme tuto veřejnou debatu o těchto skrytých obětech i pandemické doby.

Domácí násilí je vlastně nejčastější formou násilí vůbec. Přitom je to nejméně kontrolovatelná forma násilí. Domácí násilí mezi rodiči má například na děti velmi zásadní dopad. V tomto případě mluvíme o psychickém týrání dětí. V dospělém věku to může mít na ně neblahý vliv při jejich uplatnění v jejich budoucím osobním, partnerském, ale i pracovním životě. Jak tady už zaznělo z úst kolegyně Hubáčkové, tato doba bohužel nahrává tomu, že roste násilí v rodinách, a to i páchané nejen mezi rodiči, ale páchané i na dětech a na seniorech. Neplatí, kde nejsou modřiny, že není domácí násilí. Domácí násilí má samozřejmě mnoho podob. Praxe ukázala, že se dá účinně bránit nejen proti násilí fyzickému, ale i psychickému, které není vidět. Paradoxně totiž na duši ohrožené osoby může zanechat mnohem hlubší rány.

Oběti trestných činů byly ještě před 30 lety respektovány především jako svědci trestného činu. Teprve později jim byla přiznána větší práva v trestním řízení, i jako poškozenému. Od roku 2013 získaly oběti ještě větší respekt a další práva díky tehdy přijatému zákonu o obětech trestných činů, který inicioval tehdejší poslanec za KDU-ČSL Jan Kasal.

Okamžitou ochranu před násilím zajišťuje v tomto případě ohrožené osoby institut vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Tento úkon je v kompetenci Policie České republiky a ohrožené osobě zajišťuje po dobu 10 dnů nejen ochranu teritoriální, násilná osoba musí ihned opustit společné obydlí a má zakázáno do něj vstupovat, ale i personální. Násilné osobě je zakázán jakýkoli kontakt s ohroženou osobou, telefonický, písemný i osobní.

Vykázání násilné osoby je pro osobu ohroženou pomyslným odrazovým můstkem, poskytující jí čas a bezpečný prostor pro zvážení situace a přijetí nějakých vhodných opatření. Jak se však práva obětí postupně rozšiřovala, přibývalo také formulářů a málo srozumitelných poučení. Myslím si, že nastal čas na to, abychom postoupili dále. A to například tím, že rozšíříme okruh zvlášť zranitelných osob tohoto domácího násilí, tak jak o něm hovořila kolegyně Hubáčková. Za případnou podporu tohoto pozměňovacího návrhu vám předem děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Nyní má slovo pan senátor Canov, který může přijít nám říct k řečništi svoje stanovisko. Po něm se připraví pan senátor Goláň.

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych normálně k tomuto bodu nevystupoval, ale na ÚPV došlo k takové zvláštní situaci, takže se vyslovit musím.

ÚPV jednomyslně, to podtrhávám, schválilo svůj pozměňovací návrh. Pak přišel od menšinové části členů ÚPV návrh na jeho revokaci. Takže se uskutečnilo nové jednání ÚPV. Na tom novém jednání ÚPV byl přítomen dálkově zástupce ministerstva dopravy a osobně zástupce ministerstva vnitra. Zástupce ministerstva, to potvrzují slova kolegyně Žákové, jasně vysvětloval, že ty terapeutické programy, dávat na to organizaci, to je nesmyslné, to slouží naprosto k něčemu jinému. Když to teď řeknu s nadsázkou, tak to můžeme dneska rovnou přiřadit k těm zahrádkářům. Vysvětloval jasně, podrobně, včetně toho, potvrzuji slova kolegyně Žákové, o tom, že tedy tam to má řešení do budoucna, které tedy se přijme, úplně jednoznačně. Teď podtrhávám a zdůrazňuji, že zástupce ministerstva vnitra, tam byl velice známý pan náměstek, já si nevzpomenu na jeho jméno... Prosím? (Z pléna: Franěk!) Franěk, určitě ho znáte. Franěk. Tak ten podpořil ministerstvo dopravy v tomto požadavku, že to naprosto respektuje atd. Takže je to dané.

Naproti tomu zde zmíněné stanovisko soudců nebylo předloženo, jestli se jednalo o stanovisko soudců obecně k terapeutickému programu, nebo k tomuto návrhu zákona, respektive k tomu pozměňovacímu návrhu... To prostě není jasné. To nebylo nikde dané, žádné jejich stanovisko nebylo na opakovaném ÚPV předloženo, představeno, řečeno, nic. Tak dál. Takže já osobně tedy... A většinově odmítl ÚPV tu revokaci. Já osobně nadále stojím za tím stanoviskem ÚPV s tím, že tam je to doplnění o to jedno slovo nebo o tu jednu změnu, jak přednesla senátorka Žáková. Toť vše.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je Tomáš Goláň. Pojďte, pane senátore. Prosím, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Chtěl bych se vyjádřit k tomu, že tady bylo řečeno, že to je přílepek. Není to přílepek, je to normální pozměňovací návrh přijatý Poslaneckou sněmovnou, který se k té materii vztahoval. Chápu, že někdo někomu něco slíbí a že je to třeba vrátit. Já chci říct jednu věc. Jestli je ten zákon na ministerstvu dopravy, na ministerstvu financí je 8 let, nebo možná více let, nový zákon o daních z příjmů. Také jsme ho ještě neměli ve sněmovně. Takže když jsem o něm mluvil, tak jsem měl na mysli, že ve sněmovně není nic. A opravdu není. Žádný návrh z ministerstva dopravy tam není. Tohle jsou věci, které se týkají té materie, ale co je důležité. Proč ministerstvo dopravy tedy nedokázalo zvrátit toto schválení ve sněmovně?

Proč ve sněmovně tedy přes takový odpor, jaký jsme zažili na ústavně-právním výboru dvakrát... 90 z 97 poslanců pro to hlasovalo, proč tedy? Proč? Nevím. Proč ministerstvo najednou začalo útočit až u nás na to, že to nestihne apod.? Pokud to dnes třeba projde na lhůtu, že nepřijmeme žádné usnesení, pokud to dnes schválíme ve znění pozměňovacího návrhu, kdy to vyjmeme, sněmovna nás přehlasuje, protože to není o tom, že tam byla část vládní koalice, to bylo napříč politickými stranami, napříč politickým spektrem, prostě 90 z 97, při poloviční účasti je jasné, je to napříč politickým spektrem, tak tam to ministerstvo dopravy bude mít půl roku. Já vůbec nerozumím tomu, proč to někdo nechce posunout o dva roky a tři měsíce a tvrdí, že se tím bude muset řídit. Proč to tedy tím vládním návrhem, který oni mají, pak nezruší? Vždyť to přeci mohou zrušit. A nic takového oni nechtějí. Oni to nechtějí posunout, my se jim snažíme vstříc a oni to tam chtějí zachovat. Zachovat pozměňovací návrh, který jim může způsobit, že když jim to sněmovna přehlasuje, tak na to budou mít půl roku a neudělají to, budou to muset udělat tak špatně, jak tvrdí, že je to špatně postavené, a budou to muset udělat za půl roku. Nevím, jak vyberou systém a všechno. My jsme se skutečně snažili zachovat materii, vytvořit diskusi a hlavně časový prostor. To si myslím, že ukazuje i to, že to samozřejmě pan zpravodaj tady řekl, že stojí za novým pozměňovacím návrhem.

Vím, že je to velmi těžká materie, že je to věc, která se každého z nás netýká, ale může se nás týkat i v případě terapeutických programů, když spácháme nějaký přestupek. Já jsem také jeden kdysi spáchal, takže bych se do něj klidně přihlásil, ale to je teď na zlehčení.

Nicméně moderní institut si zaslouží moderní řešení. Ministerstvo dopravy, předpokládám, že bude mít lepší řešení. Já jsem to slyšel, co říkal pan náměstek, ale nechť jej uvede v život a zruší toto platné, nikoli účinné ustanovení zákona o terapeutických programech. Tolik za mě.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Do rozpravy se nyní ještě přihlásil pan senátor Miroslav Adámek. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Adámek:  Dobrý den. Děkuji, paní místopředsedkyně, paní ministryně, já mám jenom krátký dotaz k něčemu úplně jinému, proto jsem čekal, až budu poslední, abych nezahlcoval diskusi, která tady byla k jinému tématu.

Vy jste, paní ministryně, zmínila, že rozšiřujeme pravomoci probační a mediační služby ve smyslu zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Tzn. k dětem, které páchají trestnou činnost pod 15 let. Mě by zajímalo, tam v současné chvíli, většinou to soudily opatrovnické soudy, abych to přiblížil kolegům, je to ve smyslu, že se citlivě přistupovalo k těmto dětem, protože je potřeba s nimi nakládat trošku jiným způsobem než v klasickém trestním řízení. Dohledové věci nad opatřeními, které byly stanoveny, vykonávali povětšinou doposud kurátoři pro mládež v rámci zákona o sociálněprávní ochraně, kteří právě byli navázáni na opatrovnické soudy. Tak bych se chtěl zeptat, jestli nebude docházet k nějakému dublování nebo jak je to tam konkrétně myšleno?

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní nevidím nikoho na monitoru, že by se hlásil. Tedy se ještě táži, jestli se někdo hlásí do rozpravy? Opravdu nikoho nevidím, rozpravu končím. Nyní se táži paní navrhovatelky, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Ano, prosím, paní ministryně.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo. Pokud jde o terapeutické programy, ona to byla spíš taková specialita soudců Nejvyššího soudu. Několik takových soudců v čele s panem profesorem Šámalem to skutečně zaníceně připravili a vložili do toho. My jsme tomu nebránili. Já osobně zastávám názor, že obě varianty jsou možné. Tedy jak posunutí účinnosti, tak vypuštění terapeutických programů. Nicméně jsem v obtížné situaci, protože ministerstvo dopravy to asi nějak nestíhá, jak jsem pochopila, já nemůžu jít proti ministerstvu dopravy, s jehož kolegou sedím ve vládě, to pochopte zase mě. Já k tomuto návrhu zaujmu asi neutrální stanovisko. Určitě se svět nezblázní, když to sněmovna prohlasuje a váš pozměňovací návrh projde.

Pokud jde o pozměňovací návrh paní senátorky Hubáčkové, já jí rozumím, proč to tam dala, protože chce určitě zvýšit právní jistotu obětí trestných činů. Nicméně v současné době se dělá metodika na Policejním prezidiu právě ve vztahu k tomuto problému, tak si myslím, že návrh bude trochu nadbytečný. To je asi vše. Ale jinak to v podstatě chápu, nemohu ho bohužel podpořit, protože jestliže už jsou u cíle s metodikou, tak si myslím, že to bude efektivnější.

Pak tady byl dotaz pana senátora s dětmi pod 15 let... Tak samozřejmě tam nebude žádné dublování, bude to připravené tak, aby tam dál byli specialisté pro tuto problematiku. To víme, že je vysoce citlivá problematika. Probační a mediační služba to má celkem perfektně připravené. Teď nám do toho pouze vlétla ta zdravotní krize. Ale paní ředitelka Matoušková na to má skutečně program, takže mohu ubezpečit, že tam problém nebude a nenastane.

To je asi vše, děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, paní ministryně. Nyní prosím pana zpravodaje garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě, pane zpravodaji.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, paní předsedající. V rozpravě vystoupilo celkem pět senátorek a senátorů, jeden senátor dvakrát. Nezazněl žádný návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou ani na zamítnutí, tudíž konstatuji, že cesta k podrobné rozpravě je volná.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji. Vzhledem k tomu, že Senát neschválil žádný návrh, který by byl o schválení nebo zamítnutí návrhu zákona, otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se jako první hlásí paní senátorka Anna Hubáčková. Prosím, máte slovo.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne ještě jednou. Načítám svůj pozměňovací návrh, jehož obsah jsem vám sdělila.

Takže pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním.

1. Za část 12. vložit novou část 13., která zní:

Část 13. Změna zákona o obětech trestných činů.

Článek 14.

V § 2, odst. 4, písm. c) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, ve znění zákona č. 56/2017 Sb., se za slova: „(§ 168 trestního zákoníku)“ vkládají slova „trestného činu znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), trestného činu týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku)“.

Následující část 13. označit jako část 14. a článek 14 označit jako článek 15.

2. V článku 15 odst. 1 slova „a článek 7 bodů 2 a 4 až 6“ nahradit slovy „článek 7 bodů 2 a 4 až 6 a článek 14“.

Děkuji.

A nyní prosím přihlášeného pana senátora Goláně, aby přišel k řečništi a přednesl svůj návrh.

Senátor Tomáš Goláň:  Já se předem omlouvám, bude to delší, ale budu se snažit rychle. Ale takové rychlosti a kvality, jako má Lukáš Wagenknecht, asi nedosáhnu, ale přesto se budu snažit co nejméně zdržovat.

Pozměňovací návrh senátorů Tomáše Goláně, Zdeňka Hraby a Jana Holáska k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40, trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů, č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, zákon o probační a mediační, službě, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony takto:

1. V článku I, bodu 19, v návětí slova „a až g“ nahradit slovy „a až f“.

2. V článku I, bodu 19, v § 179 h) odst. 3 písm. d) vypustit. Následující písmena e až g označit jako písmena d až f.

3. V článku I, bodu 19, v § 179 h) odst. 3 písm. f) slova „státní zástupce zároveň může uložit podezřelému povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče“ vypustit.

4. V článku I za bod 19 vložit nové body 20 a 21, které zní:

20. V § 179 h) odst. 3 písm. c) se vkládá nové písmeno, které zní: „Uloží podezřelému, který se zavázal, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, dosud neuloženou povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.“

Dosavadní písmena d až f se označují jako písmena e až g.

21. V § 179 h) odst. 3 se na konci textu písmene g) doplní slova: „Státní zástupce zároveň může uložit podezřelému povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.“

Následující body 20 až 106 označit jako body 22 až 108.

5. V článku I, bodu 26, dosavadní bod 24, v § 179 i) odst. 5, větě druhé, slova „terapeutickému programu pro řidiče vypustit".

6. V článku I za bod 26, dosavadní bod 24, vložit nový bod 27, který zní:

27. V § 179 i) odst. 5, větě druhé, se za slovo „podrobil“ vkládají slova „terapeutickému programu pro řidiče“.

Následující body...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane senátore, já jenom prosím srozumitelně pro stenozáznam. Vím, že se to snažíte urychlit, ale opravdu by to nemuselo být srozumitelné.

Senátor Tomáš Goláň:  Samozřejmě, paní předsedající, zkusím to ještě zlepšit. Následující body 27 až 108 označit jako body 28 až 109.

7. V článku I, bodu 45, dosavadní bod 42, v návětí slova „a až g“ nahradit slovy „a až f“.

8. V článku I, bodu 45, dosavadní bod 42, v § 308 odst. 3 písm. d) vypustit. Následující písmena e až g označit jako písmena d až f.

9. V článku I, bodu 45, dosavadní bod 42, v § 308 odst. 3 písm. f) slova „předseda Senátu a v přípravném řízení státní zástupce zároveň může uložit obviněnému povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče“ vypustit.

10. V článku I za bod 45, dosavadní bod 42, vložit nové body 46 a 47, které zní.

46. V § 308 odst. 3 se za písm. c) vkládá nové písm. d) které zní: „Uložit obviněnému, který se zavázal, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, dosud neuloženou povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.“

Dosavadní písmena d až f se označují jako písmena e až g.

47. V § 308 odst. 3 se na konci textu písm. g) doplňují slova: „Předseda Senátu a v přípravném řízení státní zástupce zároveň může uložit obviněnému povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.“

Následující body 46 až 109 označit jako body 48 až 111.

11. V článku I, bodu 52, dosavadní bod 47, v § 308 a) odst. 5, větě druhé, slova „terapeutickému programu pro řidiče“ vypustit.

12. V článku I za bod 52, dosavadní bod 47, vložit nový bod 53, který zní:

53. V § 308 a) odst. 5, větě druhé, se za slovo „podrobil“ vkládají slova „terapeutickému programu pro řidiče“.

Následující body 53 až 111 označit jako body 54 až 112.

13. V článku III, bodu 39, slova „terapeutickému programu pro řidiče“ vypustit.

14. V článku III za bod 39 vložit nový bod 40, který zní:

40. V § 90 odst. 1, větě druhé, se za slovo „podrobil“ vkládají slova „terapeutickému programu pro řidiče“.

Následující body 40 až 50 označit jako body 41 až 51.

15. Článek XIV upravit takto:

Článek XIV, odst. 1:

„Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022 s výjimkou a) ustanovení článku 1, bodu 10, článku 3, bodu 2-4 a 47-50, článku 5, bodu 1 a 2 a článku 7, bodu 2 a 4-6, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2021. A ustanovení článku I, bodu 15, 20, 21, 27, 40, 46, 47 a 53, článku III, bodu 20, 40, 41, 43 a 44, a článku IIX, bodu 8, 9 a 15, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2023.“

Odst. 2: „Ustanovení článku IIX, bodu 9, pokud jde o § 102 odst. 8, pozbývá platnosti dnem 1. srpna 2023.“

Je to pozměňovací návrh, který je protinávrhem původně schváleného návrhu ÚPV, který to vylučoval. Proto jsme museli tak složitě tuto materii vrátit zpátky. Já prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu oproti tomu, který přijal ÚPV.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Museli jsme respektovat zákon o jednacím řádu Senátu, takže muselo být načteno. Nyní má slovo paní senátorka Žáková. Tam to bude, myslím, velmi jednoduché. Děkuji.

Senátorka Hana Žáková:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, ještě jednou, jedná se o pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu ÚPV. Je to velmi krátké. V bodě 9 za slovo „státní zástupce“ vložit slovo „zároveň“. Zároveň děkuji naší senátní legislativě za upozornění na tuto chybu. A děkuji za případnou podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Myslím, že teď již nikdo nemá... Nemá, nehlásí se, nikdo nechce vystoupit, nikdo se do rozpravy nehlásí, já podrobnou rozpravu končím. Prosím tedy, přeje si vystoupit paní navrhovatelka se závěrečným slovem, paní ministryně? Nepřeje si vystoupit. Takže nyní tedy, pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, paní předsedající. V proběhlé rozpravě byly načteny tři pozměňovací návrhy. Automaticky do podrobné rozpravy byl načten pozměňovací návrh přijatý ÚPV. Když hovořím o třech pozměňovacích návrzích, pozměňovací návrh paní kolegyně, senátorky Žákové, je pozměňovacím návrhem pozměňovacího návrhu ÚPV. O tom bychom měli hlasovat jako o prvním. Posléze by se hlasovalo o pozměňovacím návrhu ÚPV. Pokud by prošel, tak už by se nehlasovalo o pozměňovacím návrhu, který přednesl pan senátor Goláň. Jako čtvrté hlasování bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který předložily senátorky Hubáčková a Jelínková.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji. Prosím, je tam technická? Pan senátor Canov, prosím.

Senátor Michael Canov:  Podle mého názoru je to špatně, protože představte si, že bychom schválili pozměňovací návrh pozměňovacího návrhu senátorky Žákové. A pak už bychom neschválili vůbec nic. Tak bychom měli schváleno jedno slovo. Podle mě se musí nejdřív hlasovat ten ÚPV, a když ten projde, tak k němu ten pozměňovací návrh. Říkám to špatně?

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Já si myslím, že pan zpravodaj to řekl naprosto přesně.

Tam probíhá debata, ale já jsem přesvědčena, že je to správně, jak to navrhl pan zpravodaj. Děkuji vám, pane senátore, zpravodaji, žádám vás, abyste v souladu s jednacím řádem Senátu přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Ještě chvilka v řadách lavic k vysvětlení. Ano, děkuji, už je to všechno jasné. Prosím o zahájení. Dobrá, je tady požadavek, abych dala znělku, určitě mu vyhovím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pardon. My jsme se vystřídali. Je tady ještě návrh na odhlášení, takže vás odhlásím. Ještě chvilku.

Zdá se, že jsme dosáhli úplného počtu. V tom případě, pane senátore, prosím, budeme hlasovat o tom pozměňovacím návrhu k pozměňovacímu návrhu.

Senátor Zdeněk Hraba:  Přesně tak, pane předsedající. Teď budeme hlasovat o textové korekci pozměňovacího návrhu ÚPV, kterou předložila paní senátorka Žáková.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 21, kvórum 37, pro 47, návrh byl přijat. Nyní pozměňovací návrh ÚPV.

Senátor Zdeněk Hraba:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu ÚPV, který obsahuje vynětí terapeutických programů pro řidiče z navrhované novely trestního řádu, resp. trestněprávních předpisů.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Zeptám se na stanovisko paní ministryně. (Ministryně: Neutrální.) Neutrální. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Neutrální.) Také neutrální. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE. Kdo je neutrální, nestiskne žádné tlačítko.

Hlasování č. 22, při kvóru 37 pro 34, návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji, můžeme dál.

Senátor Zdeněk Hraba:  Tím, že nebyl přijat návrh ÚPV, přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu, který tady přednesl pan kolega, senátor Goláň, jehož obsahem je odklad účinnosti institutu terapeutických programů pro řidiče, jak bylo předneseno. Hlavně z důvodů toho, aby ministerstvo dopravy dostalo časový prostor pro to se přichystat, případně přizpůsobit novelou změnu přijatých změn, tedy přijatého institutu terapeutických programů pro řidiče.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. To bylo vysvětlení pro všechny, neboť textově byl pozměňovák náročný. Teď víme, o čem to je. Ptám se paní ministryně. (Ministryně: Opět neutrální.) Neutrální. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Pozitivní.) Pozitivní. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 23, kvórum 37, pro 53, proti 1, návrh byl schválen.

Senátor Zdeněk Hraba:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu tak, jak jej přednesla paní senátorka Hubáčková, jehož obsahem je precizace definice oběti zvlášť závažného trestného činu, zvlášť zranitelné oběti.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Spouštím hlasování. Stanovisko? Hlasování necháme doběhnout. (Ministryně: Stanovisko negativní.) Paní ministryně má negativní stanovisko. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Neutrální.)

Hlasování č. 24 je zmatečné, nebudeme ho brát v úvahu.

Spouštím hlasování č. 25. Kdo jste pro, zvedneme ruku, stiskneme tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE. Kvórum 37, pro 60, návrh byl přijat. Pane zpravodaji?

Senátor Zdeněk Hraba:  Nyní bychom měli hlasovat o tom, že vrátíme návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Poslanecké sněmovně.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, vyčerpali jsme tedy pozměňovací návrhy a budeme hlasovat o vrácení předlohy Poslanecké sněmovně. Kdo je pro? Zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 26, kvórum 38, pro 72, návrh byl přijat.

V souladu s jednacím řádem pověříme kolegy, kteří budou naše stanovisko obhajovat v Poslanecké sněmovně. Jaké máte návrhy, pane senátore?

Senátor Zdeněk Hraba:  Určitě bych navrhoval pana kolegu Goláně.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Takže pan kolega Hraba, pan kolega Goláň.

Senátor Zdeněk Hraba:  A paní senátorku Hubáčkovou.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  A paní senátorku Hubáčkovou. Tyto tři v tomto pořadí. Nějaké jiné návrhy, námitka? Nevidím, spouštím hlasování. Kdo je pro, aby nás zastoupili dříve jmenovaní tři kolegové a kolegyně? Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 27, při kvóru 38 pro 74, proti nikdo, návrh byl přijat. Tím můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Děkuji všem aktérům.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 51

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 51. Poprosím paní ministryni jako navrhovatelku, aby nám tento návrh představila.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo, pane předsedající.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Paní ministryně, nezlobte se, dejte si trochu níž mikrofon, abyste se nějak nenakazila.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Především musím říci, že tento vládní návrh zákona o soudech a soudcích byl předložen v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2019. V návaznosti na programové prohlášení vlády.

Tento návrh reaguje na doporučení skupiny států proti korupci GRECO. Je to jeden ze stěžejních zákonů, které jsme předkládali.

Hlavním cílem je zavedení jednotného transparentního systému výběru soudců, soudních funkcionářů stejně jako podrobnější úprava vedlejší činnosti soudců a revize institutu přísedících v trestním řízení. V oblasti výběru soudců je cílem sjednocení přípravy uchazečů o soudcovskou funkci v rámci institutu justičního kandidáta, který navazuje na úspěšné složení odborné justiční zkoušky.

Praxi justičního kandidáta pak mohou absolvovat i osoby, které mají i jinou právní praxi s profesní zkouškou. Po absolvování této praxe bude následovat hodnocení konkrétního justičního kandidáta.

Místo konkrétního soudce bude obsazováno pomocí výběrového řízení, které bude probíhat v rámci obvodu konkrétního krajského soudu. Do výběrového řízení se vedle justičních kandidátů budou moci přihlásit také odborníci mimo justici.

Změny nastanou také v oblasti soudních funkcionářů. Jejich výběr bude probíhat prostřednictvím výběrových řízení.

Navrhovaná novela zavádí zákaz jejich opakovaného jmenování a povinné manažerské vzdělávání, které bude po soudních funkcionářích požadováno.

Ustanovení týkající se vedlejší činnosti bude rozšířeno o povinnost oznamovat vedlejší činnost předsedovi příslušného soudu a současně bude upraven výslovný zákaz působení soudců v politických stranách a politických hnutích po vzoru současného znění zákona o Ústavním soudu.

Součástí je také bližší specifikace správy vlastního majetku.

V rámci novely zákona o soudech a soudcích se navrhuje omezit podíl přísedících na rozhodování v trestněprávních řízeních.

V souvislosti s přípravou této novely zákona o soudech a soudcích byl pořádán na půdě ministerstva spravedlnosti celý cyklus kulatých stolů, kde byla široce diskutována veškerá problematika této novely. Dospěli jsme ke konsensu se soudci, i když to někdy bývá velmi složité.

Návrh byl zaslán 16. května 2019 do připomínkového řízení, meziresortního, dále na připomínková místa. Pak byl projednán 8. 10. 2019 na jednání vlády, která jej schválila. A potom následoval tedy proces v Poslanecké sněmovně, kdy byl následně návrh schválen Poslaneckou sněmovnou 22. 1. 2021 ve třetím čtení.

ÚPV Senátu tento návrh projednal 10. a 16. března s tím, že návrh doporučil vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. K jednotlivým návrhům se potom vyjádřím, k některým mám souhlasné stanovisko, k některým nesouhlasné.

To je asi vše, co k tomu mohu říci. Myslím si, že ten návrh je hodně propracovaný a dal nám skutečně zabrat. Myslím také, že jsme dospěli k dobrému kompromisu. Soudcovská unie nakonec ten návrh odsouhlasila. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Jeho usnesení naleznete jako tisky č. 51/1 a 51/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Holásek. Já ho prosím o jeho zprávu.

Senátor Jan Holásek:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych si dovolil předložit zpravodajskou zprávu k senátnímu tisku č. 51. Jak už tady zaznělo, jedná se o novelu zákona o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů. Tento zákon rovněž novelizuje trestní řád a doprovodnou legislativu. Myslím si, že paní ministryně tady obsažně představila obsah novely zákona, takže já bych si dovolil jenom zopakovat, že jde o vládní návrh zákona, do Poslanecké sněmovny byl předložen 22. října 2019, Poslaneckou sněmovnou byl schválen 22. ledna 2021, kdy celkem ze 100 přítomných poslanců pro bylo 76.

Já si myslím, že ten zákon je potřebný, že je dobře, že vznikl, z těch důvodů, které tady paní ministryně uvedla, s tím, že ÚPV projednal návrh zákona na své 10. schůzi 10. března a potom ještě na své 11. schůzi 16. března.

My jsme se zabývali zejména otázkou přísedících, tam byla velká diskuse, jak toto téma uchopit, protože jak tady zaznělo, tak se navrhuje omezit využití institutu přísedících v senátech v trestních řízeních. Obecně jsme došli k tomu, že ta materie přísedících není dobře regulovaná, uchopená, je potřeba se jí dlouhodobě věnovat.

Dále jsme se věnovali otázce přechodných ustanovení, a to konkrétně situacím, kdy právníci, kteří jsou justičními čekateli u soudů nebo jsou asistenty u soudů nebo jsou z jiných právních profesí, by měli absolvovat výběrová řízení, když mají být jmenováni soudci, a už ta výběrová řízení absolvovali v jiné podobě nebo prošli tím školícím procesem. A konečně jsme se věnovali některým technickým zlepšením nebo precizaci ustanovení novely zákona. Tato diskuse se potom projevila v usnesení ÚPV, který doporučil Senátu PČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedené v příloze, které jste všichni dostali, určil mou osobu zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu.

Takže to asi na začátek. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Nyní se táži, zda někdo navrhuje, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali? Nevidím takový návrh. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do ní se hlásí pan senátor Goláň. Já ho prosím o jeho slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak už tady zaznělo, ÚPV postupně k tomuto zákonu přijal dva pozměňovací návrhy, které máte jak z 10., tak z 11. zasedání ÚPV, oba tyto pozměňovací návrhy jsou kompletně konzultovány s ministerstvem spravedlnosti. První upravuje přechodná ustanovení, jak tady řekl můj předřečník, stanovuje přiměřenou náhradu těch přísedících, kteří ještě zůstanou u soudu, to znamená u těch trestných činů s hranicí 10 let a více. Druhý pozměňovací návrh reaguje na nesoulad se soudním řádem správním a odstraňuje i tento nesoulad. Prosím o podporu těch pozměňovacích návrh, tak jak vám byly předloženy z ÚPV. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan kolega Doubrava. Připraví se paní senátorka Šípová.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Jak víte, na lavici vám byl rozdán můj pozměňovací návrh, kraťoučký rozsahem, ale velmi důležitý významem.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o soudech a soudcích a zákony, včetně trestního řádu, kterou projednáváme, v sobě skrývá ďábla, řekl bych, před tím bych si dovolil varovat. Tím je omezení působnosti přísedících. Schválení tohoto zákona v nezměněné podobě způsobí, že nejzávažnější ekonomické trestné činy budou rozhodovány jen samosoudcem, nikoli v tříčlenném senátu. Rozhodování ztratí punc nezávislosti, přijde o mimořádně důležitý prvek udržující v justici zásady demokracie a účasti veřejnosti na moci soudní.

Odstranění laických soudců přichází vhod hned několika zájmovým skupinám, ale není v zájmu nezávislé a spravedlivé justice. Není v zájmu občanů naší země.

Dovolte mi, prosím, odkázat na Zelenou knihu justice z pera Nejvyššího soudu v oblasti přísedících, jednoznačně dosvědčuje důležitost přítomnosti laickému komponentu soudnictví. Cituji. Účast laického prvku na rozhodující činností soudů je napříč právním systémem chápána jako nezanedbatelný komponent spravedlivé justice. Její význam bývá odůvodňován zejména posílením legitimačního a demokratického elementu v justici. V praxi tuto funkci zastávají zpravidla přísedící, tedy osoby bez právnického vzdělání, jež jsou povolány k rozhodnutí věci v Senátu společně s profesionálními soudci. Od tohoto termínu je nutno odlišit porotce, tedy institut typický zejména pro angloamerický právní systém, jež nachází své uplatnění výlučně v trestním soudnictví. Mimoto bývá v některých právních řádech užíván i institut tzv. smírčích soudců, kteří se podílejí na rozhodování o civilních nárocích, např. o méně závažných trestných činech, při drobných přestupcích. Tento institut může být zakotven buď profesionálními, nebo laickými soudci.

V první řadě je to totiž zmíněné usnesení demokratického prvku do oblasti soudní moci, neboť přísedící zastupují veřejnost stejně tak jako poslanci či senátoři v parlamentních výborech a sborech. Na druhé straně se jedná o předpoklad jejich neovlivnění profesionálním zaměřením. Tento má za cíl protiváhu vůči profesionálním soudcům a účast širšího spektra osob podílejících se na soudním rozhodování. Vnesením životních zkušeností přísedících do rozhodovacího procesu jsou v konečném důsledku zohledněny některé specifické okolnosti sociální reality, které čistě právním posouzením nelze postihnout. Jejich případné odborné znalosti z jiných neprávnických oblastí života mohou navíc pozitivně přispět ke spravedlivému posouzení všech relevantních okolností souzené věci. Další nepřehlédnutelnou výhodou spojenou s přítomností přísedících v rozhodovacím tělese je pak plnění vzdělávací funkce, která se projevuje nejen nabytím nových znalostí samotnými přísedícími, ale také šířením jejich zkušeností. Někdo mi dýchá na brýle, omlouvám se... Zkušeností v soudním prostředí mezi osoby ze svého okolí. Právě tento aspekt může ve svém důsledku kladně přispět k zajištění vyšší důvěry veřejnosti v justici. Konec citace.

V Zelené knize justice je na závěr této analýzy také uvedeno, že právní úprava je v evropském právním prostředí poměrně silně zakotvena, setkáváme se s tím jak v trestní, tak v civilní větvi soudního řízení, přičemž právní úprava ČR v zásadě nevykazuje žádné větší, resp. výraznější koncepční odchylky od modelů, které nalézáme v jiných evropských zemích.

V roce 1993 byl institut přísedících značně omezen. Ministerstvo spravedlnosti tvrdilo zákonodárcům, že zachovává účast laického prvku na rozhodování soudů v užším rozsahu než dosud, a jen ve věcech, kde je to funkční a zákonodárce v tomto směru na argumentaci přistoupil.

Vážený pane předsedající a kolegyně, kolegové, v případě přijetí tohoto vládního návrhu dojde k tomu, že právní úprava ČR v zásadě bude vykazovat značnou odchylku, resp. výraznější koncepční odchylku od modelů, které se nalézají v jiných evropských státech. Mohu vám dokládat, že toto tvrzení je pravdivé.

Jak jsem řekl, pozměňovací návrh je kraťoučký textem, ale výrazný důsledky jeho nepřijetí, takže vás prosím o přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. Za to vám děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Poprosím nyní paní senátorku Šípovou, připraví se pan senátor Wagenknecht.

Senátorka Adéla Šípová:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážení kolegové, dobrý večer. Já bych vás ráda seznámila s tím, co jsme připravili s mými kolegy, protože to považuji za historický okamžik, připravili jsme pozměňovací návrh, který podepsali tři advokáti, takže jsme se na tom takto shodli.

Nebylo to jednoduché. My jsme připravili pozměňovací návrh, k pozměňovacímu návrhu ÚPV, který se zaměřuje právě na tu již zmíněnou problematiku uchazečů, kteří už v podstatě v současné době jsou připraveni na jmenování, nicméně vzhledem k tomu, že existuje určité moratorium na jmenování soudců, tak jsou ohroženi tím, že po účinnosti tohoto zákona by museli znova podstupovat velice náročná výběrová řízení, která mimo jiné byla také nějakým způsobem finančně náročná, nejen pro ně, ale také pro ministerstvo spravedlnosti. Tudíž jsme dospěli k názoru, že by bylo vhodné na tyto lidi myslet, aby to úsilí nepřišlo na zmar.

Na ÚPV prošel pozměňovací návrh, který tento problém řešil. Nicméně jenom pro určitou skupinu uchazečů. Já jsem se snažila nějakým způsobem dosáhnout toho, abychom jednu část uchazečů nepominuli, a to se týká tedy justičních čekatelů. Tudíž jsme připravili nový pozměňovací návrh, který tyto justiční čekatele, kteří jsou již kompletně připraveni na jmenování, tak je zahrnul, aby nemuseli tito znova ta výběrová řízení podstupovat, a to i s ohledem na to, že se domnívám, že by někteří z nich možná také odpadli, a já si myslím, že by to byla škoda.

Jedná se o justiční čekatele, kteří pracují zejména pro tři krajské soudy, jedná se o Krajský soud v Praze, Krajský soud v Ostravě, Krajský soud v Hradci Králové. Tyto soudy jsem oslovila a požádala je o stanovisko, nevím, nakolik s nimi ministerstvo spravedlnosti komunikovalo. V tomto ohledu bych se možná paní ministryně zeptala, jestli máme nějaký přehled o tom, na kolik uchazečů toto dopadá. Nebudu to ale nyní hodnotit. Důležité je, že tento pozměňovací návrh, který jsme připravili, jeho účelem je, abychom o tuto skupinu uchazečů nepřišli. Jedná se zejména tedy podle vyjádření např. pana doktora Drápala, předsedy Krajského soudu v Praze, o ty, kteří již prošli výběrovým řízením na počátku své praxe, složili odbornou justiční zkoušku a jejich odborná příprava, která probíhala po několik let, je dostatečná k tomu, aby mohli být dobrými soudci. Dle názoru pana doktora Drápala jsou tito uchazeči jedni z nejlepších a nejkvalitnějších uchazečů. To jenom cituji dopis, který mi zaslal.

Chtěla bych vás tedy poprosit o podporu pozměňovacího návrhu, který máte na stolech, protože si myslím, že se jedná o velmi kvalitní návrh. Vyřeší poměrně dost potíží, které nám tady s tou určitou dvojkolejností přijímání, resp. hledání nových soudců vznikly.

Pak bych se ještě ráda vyjádřila k problematice přísedících. Já osobně mám zkušenosti z trestního práva a obhajoby. Chtěla bych jenom sdělit svůj pohled na věc.

Myslím si, že ta instituce přísedících není vůbec špatná. Domnívám se, že se jedná o určitý lidský náhled laiků v trestním řízení. Bohužel. Pokud dojde k vypuštění této problematiky, tak si myslím, že už se tam znovu nedostane. Myslím si, že to řešení, se kterým ministerstvo spravedlnosti přišlo, resp. to řešení, které máme nyní na stole, je bohužel takové trochu krátkozraké, spíše řeší to, že přísedící v současné době, ta jejich situace není uspokojivá. Osobně znám, jaké podmínky tito přísedící mají. Jsou to zpravidla lidé, kteří stojí na chodbě před jednáním, jsou to zpravidla důchodci, nemají v podstatě ani přiměřené podmínky pro to, aby mohli tu práci vykonávat dobře, nemají samozřejmě k tomu ani přiměřenou odměnu. Trochu mě mrzí, že se tento problém vyřešil tím, že jsme se těchto přísedících v zásadě zbavili. Za mě by bylo vhodnější postupovat nějakým jiným způsobem. Rozhodně si myslím ale, že jejich role není zanedbatelná a mám osobní zkušenosti s tím, že přísedící mohou pomáhat velice svým pohledem a zejména tam, kde třeba soudí mladší, méně zkušení soudci. To jenom k pozměňovacímu návrhu pana Doubravy a následně pak načtu ten pozměňovací návrh. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, nyní poprosím pana senátora Wagenknechta, který je posledním přihlášeným.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dobrý den, kolegyně, kolegové. Nejsem odborník na tyto věci, vyjádřím se pouze laicky, ničemu nerozumím, chtěl bych nějakou odpověď od paní ministryně, abych se mohl k něčemu vyjádřit.

Probírali jsme tu věc ohledně přísedících, kterou tady řešil pan senátor Doubrava. Mě také oslovily některé skupiny, protože tady to létalo všude možně. Jenom primárně bych se rád zeptal paní ministryně, proč se to takto formou řeší, že se vypouští v té části toho zákona... Já počkám.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane senátore Goláni, rušíte paní ministryni ve chvíli, kdy je na ni kladena otázka.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Omlouvám se, jenom mám dotaz, který bych rád, pokud by bylo ještě možné, zodpovědět, proč se ti přísedící vypouští ze zákona v této části, jak jsem pochopil třeba pro ty závažné trestné činy i třeba v ekonomické oblasti, jestli je to z důvodu, že to opravdu neumí nebo že jsou zbyteční, nebo že to nefungovalo, protože mně to malinko připomíná trochu paralelu. Tady byly, jestli pamatujete, kasační stížnosti. My jenom proto, že jsme zkrátka nebyli schopni najít tři soudce do dalšího senátu, jsme se radši toho institutu zbavili. Já mám úplně stejný proces toho myšlení, jestli by nebylo lepší ty přísedící zanechat, aby tomu soudci, kteří tam sedí, mohli pomáhat i věcně, třeba něco načíst, kdyby to nebyl přísedící důchodkyně, ale kdyby to byl třeba ekonom, daňař, auditor, kdokoliv další, třeba kompetentní člověk, že by naopak mohl tomu soudci pomoct s odbornou kompetencí. Právě proto bych se chtěl jenom zeptat, jaká byla motivace je z toho zákona vyškrtnout, a jenom za mě, protože mám úplně stejné uvažování, nevím, jestli to tady projde nebo ne do podrobné rozpravy atd., ale abychom se opět nezbavili... Nevylijeme dítě i s vaničkou. Protože pokud to nějak nefunguje, otázka je, zda není lepší, aby to fungovalo a dobře, než abychom to škrtli, jedním škrtem pera se toho zkrátka zbavili, těch variant je asi dost, mít tam nějakou kompetenci, třeba toho přísedícího definovat konkrétně, nebo třeba říct: Zaplatíme nějakými penězi, takovými, aby se tomu věnovali, když to ty lidi třeba baví, tak bych chtěl jenom tady odpověď, jaká je k tomu motivace je škrtnout ze zákona, a pokud ta odpověď bude taková, že uvidíme, jaká bude, ale nebude uspokojivá, také bych potom pana senátora Doubravu v tomto podpořil, protože bych radši nechal ten mechanismus a vylepšoval ho, protože jak tady vidím, nejsem odborník na právo, ale čím více těch zákonů přichází, tím to většinou zužujeme, se zbavujeme, škrtáme. Mně připadá, že pak pro tu veřejnost, která platí daně na to, aby měla kvalitní právní stát, se pak některé mechanismy ubírají, je to zbytečné.

Takže bych poprosil o nějakou možnou reakci, pokud ji má paní ministryně. Pokud ne, dopředu avizuji, že asi bych podpořil pozměňovací návrh, jenom proto, abychom mechanismus zachovali, ale potom ho vylepšovali. Protože zkušenost je také taková, pokud se něco škrtne, se velice potom těžko už to vrací do toho procesu zpátky, to říkala i moje kolegyně. Tak jenom velice laicky, pokud reakce bude, pokud ne, tak a priori jenom říkám, že to podpořím, i když to třeba nebude mít podporu, ale je škoda zbavovat se dobrých věcí, které by mohly dobře fungovat. Pokud špatně fungují, je lepší je vylepšit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, přihlásil se též pan zpravodaj. Pane senátore Holásku, prosím.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji. Jenom bych se krátce vyjádřil k těm přísedícím. Tak, jak je to teď navrhováno, to neznamená, že přísedící se nám ztratí z právního řádu. Není tomu tak. Pouze se omezí rozsah případů, ve kterých by se podíleli na rozhodování senátu, pouze na závažné trestní případy, zůstávají v pracovněprávních věcech. Omezuje se množství případů, ve kterých by měli rozhodovat, nikoliv, že se úplně vylučuje nebo úplně ruší. Takže ten koncept zůstává. Tam je celá řada pozitiv i negativ, tak jak teď ten systém přísedících funguje, určitě se všichni shodneme na tom, že je potřeba ho prověřit, zmapovat, zanalyzovat a znovu nastavit, aby to fungovalo ke spokojenosti všech. Protože když o tom hovoříte se soudci, tak vám někteří řeknou, ano, koncept přísedících je dobrý, někteří řeknou, nefunguje to z různých důvodů, a myslím si, že mají pravdu. Obdobně přísedící jako takoví, my jsme s nimi hovořili, mají celou řadu kritických poznámek k tomu, jak to teď funguje, od odměny nebo náhrady nákladů až po podmínky, za kterých oni se své funkce musí zhostit. Ten přístup, který jsme my schválili na ústavně-právním výboru, je takový, že akceptujeme zúžení případů, na kterých přísedící v senátech budou rozhodovat, to ano, ale zůstávají nám v trestněprávních věcech a pracovněprávních věcech, a zároveň jsme schválili to, že jejich náhrada za strávený čas musí být přiměřená, protože teď je velmi nízká, tam je to slovíčko přiměřená, což by mělo být k celkové diskusi o tom, jak nastavit fungování přísedících v českém právním řádu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Červíček. Připraví se pan senátor Čunek.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, dovolte mi jenom velmi krátce. Rozumím principu snahy neopakovat mandáty jednotlivých předsedů soudů. Nicméně myslím si, že obrovský problém to bude u okresních soudů, a poukazuji na to, že v praxi se ukáže, že budeme velmi složitě na některých soudech menšího typu hledat po skončení mandátu dalšího předsedu. Z tohoto pohledu si myslím, že dobrý princip a záměr se bohužel trochu pokazil. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Prosím tedy pana senátora Čunka.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Když jsem si poslechl zdůvodnění pana kolegy Holáska, zpravodaje tohoto tisku, i ostatní kolegy, myslím si, že ten krok zrušit přísedící, o kterých teď tady mluvíme, ne ti, kteří tam zůstávají, protože materie není dopracovaná, jejich odměn a těch ostatních věcí, mně osobně také připadá špatná. Osobně si myslím, že institut přísedícího, přísedících je správný.

Nakonec vidíme v anglosaských zemích, tam je to jiné trošku, jsou to poroty apod., nicméně zdá se mi, že tento institut, když bude vykonáván dobře, a to je jenom úprava, kterou by mohlo zajistit ministerstvo spravedlnosti, těch jejich podmínek, možná výběru atd., určitě bude v našem soudním řádu prospěšná. Přimlouval bych se za to přijmout pozměňovací návrh kolegy Doubravy, aby tam tito přísedící zůstali. Myslím, že se jedná nakonec o tresty nad pět let, takže to není nic málo závažného, kde by měli být, samozřejmě ministerstvo by jistě mohlo pracovat na tom, jak jejich podmínky zlepšit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. A protože se do rozpravy nikdo další nehlásí, tak ji uzavírám. Poprosím paní ministryni, jestli by mohla reagovat na průběh rozpravy a její obsah hlavně.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Budu reagovat na některé náměty a připomínky, co jste tu dali. Samozřejmě institut přísedících vzbuzuje velké emoce.

Když jsem přišla na ministerstvo, tak jsme ten návrh měli daleko užší. Já jsem se zhrozila a řekla jsem, ne, tento institut je potřeba zachovat, má tradici, osvědčil se, ale nemůžeme ho zachovat v té plné síle, která tady původně byla. Ono totiž s těmi přísedícími je také potíž, jsou to zpravidla důchodci, nemocní, staří, kteří tam někdy, dokonce bych řekla, ani nedávají pozor, někteří, takže je to takové vachrlaté. Musí se pečlivě vyvažovat. Určitě jsme se o to mockrát pohádali a byly tam vzrušené diskuse se soudci. Soudci by nejradši, kdyby úplně se odbourali přísedící a měli vládu nad tou kauzou sami. A to si taky myslím, že není správně, protože víc hlav víc ví.

Výslednicí toho byl takový kompromis, kdy jsme ten laický prvek zachovali. Je to v podobě tedy těch nejzávažnějších trestných činů, takže je zachován tento institut. Já jsem se velmi zasazovala o to, aby byly v pracovněprávních sporech. Proč v pracovněprávních sporech? Protože tam v současné době máme velké potíže. Já sama, jako advokátka, jsem zastupovala celou řadu nešťastných pracujících, kteří byli doslova diskriminováni. Nastával tam bossing a mobbing ze strany těch zaměstnavatelů. Takže si myslím, že je to takové citlivé. V těch pracovněprávních sporech jsem se zasadila o to, aby nám zůstali ti přísedící.

Je to samozřejmě na vás. Vy jste suverénní, takže vy si posoudíte, co je potřeba. Je to velmi obtížné někdy posuzovat. Myslím si, že dneska i ta pandemická situace nám ani nebude dovolovat, abychom měli veliké peníze na ty přísedící. Nedávno jsem zaznamenala článek od profesora Pafky, který mě sepsul za to, že jsme dali málo znalcům. Ale já můžu dát pouze tolik, kolik mi dá ministerstvo financů. To řeklo jasně: Nemůžeme to skokově navýšit, musíme metodou postupových cílů. Teď ten postupový cíl bude vzdálený, po té sekeře, co máme teď ve státní kase.

Všechno tohle pečlivě zvažujte. Já si myslím, že jsme institut přísedících vyvážili docela dostatečně, že to tak nějak asi konvenuje tomu, jak to vypadá i v zahraničí, jak je ten institut moderně dneska pojímán. Tak to je k tomu.

Jinak k těm návrhům. Já určitě budu podporovat návrhy ústavně-právního výboru, a to jsou ty návrhy pozměňovací pana senátora Holáska a pana senátora Goláně.

První návrh, pana senátora Holáska, tam je tedy přiměřená náhrada za výkon funkce přísedícího a tak dále. Řeší tam i ty čekatele a to, co navrhuje paní senátorka Šípová, v podstatě řeší velice dobře, takže ten její návrh bych považovala za nadbytečný. Upřednostňuji pana senátora Holáska. Pana senátora Goláně také upřednostňuji, protože tam zpřesňuje ty podmínky bočního vstupu uchazečů z jiných právnických profesí. Ten návrh se mi líbil. Náš pan náměstek, který je špičkový odborník na legislativu, pan doktor Franěk, rovněž s tím souhlasí. Myslím si, že jsme to připravili ve spolupráci, tak je potřeba to podpořit a tu podporu tomu dávám.

Pokud jde o další pozměňovací návrhy, tam budu mít bohužel negativní stanovisko, i u pana senátora Doubravy, byť mě to mrzí, přesně jsem to tady zdůvodňovala na začátku, že všechno je to dneska otázka kompromisu. Nemohli jsme to prostě nechat v té původní verzi, tak jak to bylo, protože ti přísedící někdy působí i problémy. Já jsem sama zaznamenala kauzu, kde se to třikrát odročovalo jenom proto, že přísedící nemohla, byla momentálně nemocná, protože jsou to někdy lidi skutečně už staří. Potom vám některé ty kauzy zdržují. Takže to je asi na vysvětlenou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně. Nyní poprosím pana zpravodaje, pana senátora Holáska. Prosím.

Senátor Jan Holásek:  Já bych učinil na základě té obecné rozpravy stručné shrnutí. Vystoupilo celkem 7 senátorů, s tím, že nepadl ani návrh na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, ani návrh na zamítnutí, takže můžeme postoupit do podrobné rozpravy.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Otevírám podrobnou rozpravu. Ve hře jsou pozměňovací návrhy z ÚPV a pak zřejmě obou přihlášených. Prosím pana senátora Doubravu, jako prvního přihlášeného.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážení, jak jsem řekl, ten pozměňovací návrh je malý textem, ale velký významem. Takže pozměňovací návrh senátora Jaroslava Doubravy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících, státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, zákon o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Pozměňovací návrh zní:

Část druhou, včetně nadpisu, vypustit. Část druhá. Nadcházející části třetí až jedenáctou označit jako části druhou až desátou. Článek pátý a osmý označit jako články tři až jedenáct.

Tolik můj pozměňovací návrh. Já vás prosím o jeho přijetí.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní prosím paní senátorku Šípovou. Připraví se pan senátor Hraba.

Senátorka Adéla Šípová:  Já bych ráda načetla pozměňovací návrh, který je můj a pana senátora Holáska a senátora Václava Lásky, to jenom pro doplnění, že nejsem jenom já jediná navrhovatelka.

Pozměňovací návrh k návrhu zákona.

Bod VI upravit takto: „VI. V článku 2 za bod IV vložit nové body V a VI, které znějí:

„V. Výběrová řízení na funkci soudce, vyhlášená předsedou krajského soudu, která proběhla přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona, přičemž uchazeč, který uspěl, nebyl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona soudcem jmenován, se považují za výběrová řízení na funkci soudce podle § 116 a 117 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

VI. Předpoklad úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce podle § 60 odstavec 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na justiční čekatele přijaté do přípravné služby podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona složili odbornou justiční zkoušku a nejméně jeden rok vykonávali pracovní poměr justičního čekatele nebo vyššího soudního úředníka podle § 116 odstavce 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“.“

Následující body V a VI označit jako body VII a VIII.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Nytra s přednostním právem.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane místopředsedo. Já se omlouvám, že využívám přednostního práva, ale paní senátorka udělala jednu chybu. Ona to podala jako pozměňovací návrh k návrhu zákona, ne pozměňovací návrh k tomu pozměňovacímu návrhu z ústavně-právního výboru, to by totiž úplně postrádalo smysl, protože mění bod VI, a to je v usnesení ÚPV, ne v návrhu zákona. Takže pro zápis se to bude muset ještě jednou zopakovat, omlouvám se.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Možná, že to paní senátorka nepřečetla, ale na podkladu, který máme před sebou, je to tak formulováno, že je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu-ústavně právního výboru. Bude stačit, když to takto upřesníme? Protože jde jenom o hlavičku. Prosím legislativu o vyjádření.

Paní navrhovatelka souhlasí, že to takto doplníme. Čili všichni vědí, že to, co říká pan senátor Nytra, tak to bylo myšleno, asi to nebylo předrecitováno. Takže se orientujeme. Nyní poprosím pana senátora Hrabu. Děkuji, pane kolego, za upozornění. Toto jsou důležité detaily.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych se vyjádřil k oběma pozměňovacím návrhům. Nejprve snad k pozměňovacímu návrhu, tak jak jej načetla kolegyně Šípová. Říkala, že jej podepsali tři advokáti. Já tedy nikoli podpisem, ale určitě podporou se přidávám, ať to máte, kolegyně, komplet. Takže určitě podporuji.

Co se týká pozměňovacího návrhu pana kolegy Doubravy, já si myslím, že bychom to ještě měli s těmi přísedícími zkusit. Myslím si, že klíčová věc je pozměňovací návrh, tak jak navrhl pan kolega Holásek, a to totiž přiměřená odměna. Samozřejmě jsem se účastnil jednání zastupitelstev jak kraje, tak obce, kde se vybírali přísedící, takže vím, s kým mají soudci někdy tu čest. Určitě to nepodceňuji, tuto situaci. Ale myslím si, že pokud bude přiměřená odměna přísedícím, tak se podstatně rozšíří paleta lidí a kandidátů, kteří budou moci vykonávat funkci přísedících. Takže tímto bych chtěl vyjádřit podporu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Doubravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Takže ji uzavírám. Paní ministryně, chcete nějak k té rozpravě se vyjadřovat? Stačí tedy k jednotlivým návrhům v průběhu jejich projednávání. Proto prosím garančního zpravodaje, aby nás seznámil s postupem hlasování, případně reagoval na rozpravu pochopitelně, ale hlavně tedy aby nám zpřehlednil, které návrhy jsou v souladu, nebo jdou proti sobě.

Senátor Jan Holásek:  V podrobné rozpravě byly předloženy tři pozměňovací návrhy, respektive pozměňovací návrh schválený ÚPV se načetl automaticky, pak byly předloženy dva pozměňovací návrhy kolegyně Adély Šípové, což je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu ÚPV, poté pozměňovací návrh pana senátora Doubravy. Dle mého názoru bychom měli postupovat tak, že bychom nejdříve hlasovali o pozměňovacím návrhu paní senátorky Šípové k pozměňovacímu návrhu ÚPV, dále o pozměňovacím návrhu nebo návrzích přijatých ÚPV a konečně o pozměňovacím návrhu pana senátora Doubravy.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Spustím znělku.

Kolegové, za vašeho návratu ještě sdělím, že začneme hlasovat o pozměňovacích návrzích, jak nám doporučil pak generální... Promiňte, garanční zpravodaj. Chtěl jsem z něj udělat generálního. Mezitím se podařilo i zasunout kartičku. Takže budeme kompletní. Jak navrhuje zpravodaj, budeme hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu paní senátorky Šípové, který je pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu ÚPV. Zeptám se paní ministryně na její stanovisko? (Ministryně: Negativní.) Negativní. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Souhlasné.) Souhlasné. Spouštím hlasování. Kolegové, nerušte, není to úplně jednoduchá věc. Kdo je pro, zvedne ruku, hlasuje, současně se stisknutím tlačítka ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 28, kvórum 37, pro 65, návrh byl přijat.

Pane zpravodaji, můžeme dál.

Senátor Jan Holásek:  Teď budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, respektive návrzích přijatých ÚPV. Nyní již ve znění pozměňovacího návrhu paní senátorky Šípové a dalších, který byl právě přijat.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, a tedy hlasujeme o obou najednou, včetně úpravy před chvílí schválené, rozumím tomu správně?

Senátor Jan Holásek:  Přesně tak.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Paní ministryně, jaké je vaše stanovisko? (Ministryně: No, já jsem měla kladné.) Kladné. Jo aha, předtím. Ale teď možná nás zajímá, jaké máte teď? (Ministryně: No, asi mám neutrální radši.) Ano, kladné stanovisko bylo zneutralizováno. (Ministryně: Pozměňovací návrh paní senátorky mi tam nekonvenuje.) Rozumím. My jsme to pochopili, ano. Paní senátorka to zkazila. Ale naštěstí jenom ve smyslu neutralizace. Pane zpravodaji, váš postoj?

(Zpravodaj: Souhlasný.) Souhlasný. Spouštím tedy hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO.

A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 29, kvórum 37, pro 69, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Pane zpravodaji, prosím?

Senátor Jan Holásek:  Poslední pozměňovací návrh, o kterém budeme hlasovat, je pozměňovací návrh předložený panem senátorem Doubravou, který v případě přijetí bude znamenat to, že zpátky rozšíříme použití funkce přísedícího v trestních věcech, které byly omezeny v Poslanecké sněmovně.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tedy ne, že zpátky rozšíříme, ale že nezúžíme?

Senátor Jan Holásek:  Respektive nezúžíme.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vrátíme se k původnímu stavu. Paní ministryně? (Ministryně: Negativní.) Negativní stanovisko. Pane zpravodaji? (Zpravodaj: Negativní.) Také negativní. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO.

A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 30, při kvóru 37 pro 41, proti 4. Autor tleská svému úspěchu. V tom případě nyní budeme hlasovat o vrácení návrhu Poslanecké sněmovně ve znění našich pozměňovacích návrhů. Kolegové, soustřeďte se, blížíme se k cíli. Spouštím hlasování.

Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 31, při kvóru 37 pro 68, nikdo proti, návrh byl přijat.

Nyní, v souladu s naším jednacím řádem pověříme kolegy, kteří budou náš postoj obhajovat v Poslanecké sněmovně. Prosím návrhy, pane zpravodaji?

Senátor Jan Holásek:  Paní senátorka Šípová.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Paní senátorka Šípová.

Senátor Jan Holásek:  Pan senátor Goláň.

Senátor Jan Holásek:  Pan senátor Doubrava.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Souhlasíte? Dáme ještě pana senátora Hrabu? Jako čtvrtého?

Senátor Jan Holásek:  Pan senátor Hraba.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pan zpravodaj se asi nechce v tom angažovat, přestože by se mohl navrhnout.

Senátor Jan Holásek:  Já se tomu nebráním.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tak dobře. Takže zopakujeme: pan senátor Holásek, pan senátor Goláň, paní senátorka Šípová. Ve čtvrtém pořadí pan senátor Doubrava. Je nějaká námitka, další doplnění? Není, proto spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 32, při kvóru 37 pro 68, nikdo proti, návrh byl schválen.

Já tedy končím projednávání tohoto bodu a my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Následujícím bodem je

 

Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2020

Tisk č. 43

Jednací řád Senátu ve svém § 119a v bodě b) předpokládá, že vláda předkládá nejméně jednou ročně zprávu o přejímání závazků vyplývajících z členství v Evropské unii do právního řádu, především o provádění legislativních aktů vyžadujících transpozici. Se zprávou, která vám byla rozdána jako senátní tisk č. 43, vystoupí ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Máte slovo, paní předkladatelko.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Vážený pane předsedající...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Prosím chviličku, paní ministryně. Prosím všechny ostatní, ať se uklidní, nebo ať jdou na večeři. A paní ministryně může v klidu nám přednést svůj návrh. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, vláda předkládá Senátu pravidelnou zprávu o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v EU na základě § 119a odstavce 1 písmeno b) zákona 107/1999, o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na znění zákona informuje zpráva v první řadě o stavu transpozice směrnic Evropské unie v ČR.

V jeho rámci se zaměřuje na údaje o hodnocení, kterým Evropská komise porovnává výsledky členských států v transpozici směrnic v oblasti vnitřního trhu. Transpoziční deficit ČR dosáhl v prvním hodnocení, publikovaném v polovině roku 2020, hodnoty 0,8 %, což odpovídalo 8 směrnicím, které nebyly ve stanovené lhůtě plně transponovány. Ve srovnání s ostatními členskými státy se Česká republika umístila v tomto hodnocení na 21. místě. V druhém hodnocení, publikovaném na konci roku 2020, se transpoziční deficit zvýšil na 1,4 %, když bylo 14 netransponovaných směrnic. Pořadí členských států není v druhém hodnocení uváděno. Hodnocení za následující období bude Evropská komise publikovat v průběhu prvního pololetí letošního roku, nicméně dle dostupných údajů by mělo dojít k dalšímu zvýšení transpozičního deficitu na hodnotu 1,5 %.

Již podruhé je ve zprávě zařazena také část, která se týká implementace nařízení a rozhodnutí EU. Zejména v případě nařízení v posledních letech narůstal počet těch, k nimž bylo pro jejich řádnou aplikaci nezbytné přijmout příslušné implementační právní předpisy, zpravidla zákony. Implementaci nařízení je proto věnována na úrovni vlády v rámci sledování a kontroly plnění legislativních závazků zvýšená pozornost.

Zpráva dále informuje rovněž o řízeních vedených Evropskou komisí proti ČR z důvodu nesplnění povinností vyplývajících z práva EU. Aktuálně se počet řízení oproti počtu uvedeného ve zprávě nezměnil. Evidujeme tak 70 probíhajících řízení. Veškerá řízení proti ČR probíhají v současnosti před Evropskou komisí, neboť řízení vedená před Soudním dvorem EU již byla ukončena. V tuto chvíli není proti ČR ze strany Evropské komise podána žádná žaloba. To je asi vše, co bylo potřebné tady uvést. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní předkladatelko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této zprávy výbor pro záležitosti Evropské unie. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 43/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Mikuláš Bek. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, výbor pro záležitosti Evropské unie se touto pravidelnou zprávou zabýval na svém zasedání, jež se konalo 16. března. Tradičně doporučuje vzít tuto zprávu na vědomí. Paní ministryně ji důkladně představila. Já bych snad, jako zpravodaj, jen upozornil na zajímavý graf vývoje toho deficitu v čase, který naznačuje, že se zpravidla kumulují ty dluhy v druhé části volebního období s blížícími se volbami. To je snad jediný empirický postřeh, kterého se dopustím. Tím považuji svoji úlohu za skončenou.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane kolego. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Zprávu také projednal ústavně-právní výbor. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 43/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Kárník. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Pavel Kárník:  My jsme přijali usnesení, že bereme na vědomí. Doporučujeme Senátu vzít na vědomí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Do rozpravy, jak vidím, se nikdo nehlásí. Proto rozpravu ukončuji. V podstatě paní předkladatelka se nemá k čemu vyjádřit. Pan zpravodaj by se chtěl vyjádřit? Nechtěl. Takže já vám děkuji oběma dvěma. V podstatě uděluji slovo panu zpravodaji, aby nás provedl hlasováním, které bude asi hrozně jednoduché.

Senátor Mikuláš Bek:  Návrh zní tedy vzít zprávu na vědomí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, děkuji. Já si dovolím svolat kolegyně a kolegy, abychom mohli hlasovat, spouštím znělku.

Ještě chvilku počkám. Jak je vidět, kuřáci asi nestačili ani dokouřit. Pro ty, kteří přichází, budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Mikuláš Bek.

V sále je přítomno momentálně 68 senátorek a senátorů. Aktuální kvórum je 35 a já zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 33, vzetí na vědomí, při kvóru 36 pro bylo 62, tento návrh byl schválen. Děkuji předkladatelce. Zároveň i zpravodajům. S paní ministryní se loučím a děkuji jí za úspěšné provedení jejími body. Na shledanou.

Teď je tady přihlášen pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý večer, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo. Čas pokročil, takže mám dva procedurální návrhy. Jeden je, abychom jednali a hlasovali i po 21. hodině, to zaprvé. A zadruhé, abychom dnešní jednání přerušili po projednání bodu č. 18, to znamená po projednání senátního tisku č. 49, návrh zákona o podpoře zahrádkářské činnosti.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, domnívám se, že ten druhý bod byl takhle dopředu avizován. A teď si nejsem úplně jistý. Takže bychom hlasovali, nebudu nikoho svolávat, protože všichni jsme tady, o procedurálním návrhu, abychom mohli jednat a hlasovat po 21. hodině.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 34, při kvóru 36 pro bylo 63, proti byli dva. Tento návrh byl schválen.

My se tímto dostáváme k dalšímu bodu našeho jednání, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 56

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 56. Prosím ministra obrany Lubomíra Metnara, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit návrh novely zákona o Vojenském zpravodajství.

Novela doplňuje systém obrany státu v reakci na reálné hrozby v kybernetickém prostoru. Legislativní návrh proto řeší možnost náležitě rychle, adekvátně reagovat a zajistit tím obranu státu a jeho obyvatel. Na základě tohoto návrhu bude stát oprávněn aktivně odvrátit kybernetický útok ohrožující jeho základní fungování a podstatu. Obranu však nelze vykonávat bez schopnosti detekovat, že vůbec dochází nebo se bezprostředně schyluje ke kybernetickému útoku, a dále bez možností zjistit identifikaci útočníka nebo alespoň zdroj, odkud útok přichází. Na základě tohoto zákona by Vojenské zpravodajství získalo nové nástroje, které doplní stávající schopnosti detekovat kybernetické útoky.

Zákon jasně vymezuje, jak pozitivně, tak i negativně, co tyto nástroje mohou a co naopak nemohou monitorovat. Rozhodně se nejedná o plošný monitoring, ale pouze o cílenou detekci kybernetických útoků. Významným posunem je zohlednění postavení soukromého sektoru jako partnera při řešení krizových situací.

Vojenské zpravodajství bude spolupracovat přímo se subjekty, které se aktivně na ochraně českého kybernetického prostoru již podílejí. Samotné odhalování útoku bude prováděno výlučně cíleně na základě předem definovaných ukazatelů...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane ministře, omlouvám se, kolegové, pokud si chcete něco říct, běžte mimo tuto místnost jednací, abychom mohli v klidu pokračovat. Pane ministře, omlouvám se.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Děkuji, pane předsedající. Bude prováděno za koordinované spolupráce s ostatními bezpečnostními složkami a soukromým sektorem. Případný zásah vůči kybernetickým úkonům bude Vojenskému zpravodajství umožněn jen jako krajní řešení národní sebeobrany, když budou ohroženy životy lidí, například z důvodu vyřazení IT systémů nemocnice nebo elektrárny, a to navíc jen tehdy, když to nepůjde řešit jinak a bude nutné konat co nejrychleji. Vždy se však bude jednat o koordinovaný postup s ostatními prvky systému národní bezpečnosti.

Nové činnosti Vojenského zpravodajství budou podléhat kontrolním mechanismům zaručujícím dodržování zákonných mantinelů, např. povinnost vedení auditních záznamů o provozu nástrojů detekce, jež budou plně přístupné kontrolním orgánům.

Kromě vnitřní kontroly bude na tuto činnost dopadat systém tzv. trojstupňové kontroly konkrétně ze strany vlády, parlamentu a nezávislé kontroly, když se bude jednat o druhý stupeň parlamentní kontroly.

Nad rámec výše uvedeného bude pro účely kontroly nakládání s daty významnou novinkou i funkce inspektora kybernetické obrany. Jmenován bude vládou na návrh ministra obrany, a to vždy po projednání ve Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Tato osoba bude při výkonu své funkce nezávislá a při svém rozhodování vázána pouze právním řádem. Jeho primárním úkolem bude dozorovat nad ochranou dat a informací zpracovávaných Vojenským zpravodajstvím a souvisejících postupů při výkonu kybernetické obrany, a to včetně dodržování základních práv a svobod.

Hlavním cílem návrhu je, abychom byli připraveni na moderní hrozby, a tím předcházeli možným negativním následkům, resp. abychom byli schopni adekvátně reagovat na ohrožení, která jsou v dnešní době bohužel více než reálná.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji za pozornost a žádám vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 56/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Martin Červíček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk č. 56/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Zeman. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Zeman:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Doplnil bych pana ministra o výsledky hlasování ve sněmovně, kdy ve třetím čtení návrh zákona podpořilo ze 100 přítomných poslanců 72 poslanců za ANO, ODS, ČSSD, KDU-ČSL, STAN, TOP 09, část KSČM a část Pirátské strany, proti byli jenom členové strany SPD.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 8. schůzi konané dne 10. března 2021 jako své 37. usnesení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, po odůvodnění zástupce předkladatelů Lubomíra Metnara, ministra obrany ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Zemana a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh schválit, ve znění zákona postoupeného Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Zemana,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Martin Červíček? Ano, přeje, máte slovo, pane senátore.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s 35. usnesením ústavně-právního výboru, který projednával návrh zákona o změně Vojenského zpravodajství, v souladu s tím, jak nás s tím seznámil předkladatel tohoto návrhu.

Chtěl bych zkonstatovat, že po podrobné rozpravě jsme všichni na ústavně-právním výboru se shodli, že zákon obecně řeší potřebu vybudovat novou strukturu a legislativní rámec pro zajištění obrany před kybernetickými útoky, které by mohly ohrozit jejich kritickou infrastrukturu. A protože o tomto tématu a o tomto bezpečnostním problému bylo diskutováno už v minulosti, tak jsme zkonstatovali, že nebyl nalezen vhodnější model, že je nejvyšší čas zavést potřebnou legislativu. Ocenili jsme mimo jiné tři základní věci, a to je způsob detekce, jasně definované formy, které v tuto chvíli zajišťují nejenom ochranu, ale i bezpečnost, v souvislosti např. se sběrem metadat a dalších záležitostí, konkrétní možnosti opatření, které se dávají nejenom Vojenskému zpravodajství, ale tomu bezpečnostně zpravodajskému prostředí při zajištění této ochrany, a samozřejmě v neposlední řadě kontrola, která je v tuto chvíli nastavena tímto návrhem velmi vyváženým způsobem ve třech souvislostech, ať už to je výkonná moc, parlament, resp. nezávislá kontrola. To znamená, budeme muset velmi pravděpodobně si tento návrh prověřit praxí, nicméně jak jsem říkal, je nejvyšší čas.

A proto výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednat tento návrh zákona a schválit jej ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mě zpravodajem.

A pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby takto stanovené usnesení předložil předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Já se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, zákon, který máme dnes na stole, je zákon, kterým se vydáváme do prostoru, který je potřeba chránit, ve kterém je potřeba, aby platily zákony, abychom tam dokázali prosazovat hodnoty, ze které ručíme také v rámci naší republiky, vyzbrojeni Ústavou České republiky a dalšími základními dokumenty.

Ten zákon se rodil dlouho. Na začátku vypadal úplně jinak, než vypadá dnes. Chtěl jsem proto ocenit všechny, kteří se zapojili do diskuse o tom, jak by ten zákon měl vypadat, protože postupně ten konsensus, který se podařilo nalézt, dokázal vybalancovat jednak požadavek bezpečnosti, ochrany, zároveň také demokratické kontroly.

Bude to práce, ale není to práce navíc, je to naprostá nezbytnost. Skoro bych řekl, že ten zákon přichází tak tak, protože ty hrozby, které vidíme kolem, tak jsou skutečně reálné.

Proto jsem chtěl podpořit všechny, kteří jsou pro schválení tohoto zákona. V rámci našeho výboru jsme o tom rozsáhle diskutovali, a to dlouhodobě, takže myslím, že jsme si vědomi toho, co je ve hře. Tento zákon považuji za dobrý kompromis.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Táži se, jestli se někdo ještě bude hlásit do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se, zdali chce vystoupit pan navrhovatel? Máte slovo, pane ministře.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já jenom krátce a na závěr bych chtěl všem poděkovat, a to z důvodu, proto, že tady de facto se teď bude hlasovat o návrhu a o legislativní práci, která začala v roce 2015. Od roku 2015 se pracovalo na této předloze. Mohu vám říci, že po těch letech jsme došli k tomu konsensu, jak tady zaznělo, chtěl bych opravdu za tu práci poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Chci říct, že, tak jak tady zaznělo, je to nesmírně důležitý zákon, protože s kybernetickými útoky, nejenom v České republice, ale i ve světě, se setkáváme dnes a denně. Minulý týden byly jedny z posledních útoků, kterým čelila státní správa. Já opravdu děkuji za podporu a děkuji za tu práci, která v těchto letech byla odvedena. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Martin Červíček? Nepřeje si vystoupit. Děkuji. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Zeman:  V proběhlé rozpravě vystoupil pan senátor Fischer, mimo dvou zpravodajů. Můžeme asi dát hlasovat.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Určitě ano. Já vám děkuji, pane senátore. A protože zde máme pouze dva návrhy z výborů, ve kterém je podán návrh schválit návrh tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, přistoupíme k hlasování. Znělkou svolám kolegyně a kolegy.

Ještě chviličku počkáme. Zahajuji hlasování, kdy budeme schvalovat tento zákon ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 35, schválení tohoto návrhu, při kvóru 36 pro bylo 63, tento návrh byl schválen. Tím pádem končím i projednávání tohoto bodu. Já se loučím s panem ministrem, přeji mu krásný večer.

My budeme pokračovat

 

Petice pro přijetí Zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (Zahrádkářský zákon)

Tisk č. 42

Tuto petici jste obdrželi jako senátní tisk č. 42. Petici projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten určil jako svou zpravodajku senátorku Jaromíru Vítkovou. Usnesení výboru máme jako senátní tisk č. 42/1. Při zahájení projednávání petice vezme Senát na vědomí, které osoby zastupující petenty mají požívat práv podle § 142a odstavec 2 zákona o jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost zúčastnit se schůze Senátu. V tomto případě to je pan Stanislav Kozlík a pan Pavel Rus. A protože o tom musíme hlasovat, já si musím stejně dovolit spustit znělku, protože někteří odešli...

Zahajuji hlasování. Budeme hlasovat o tom, aby u nás na plénu mohli vystoupit pánové Stanislav Kozlík a Pavel Rus. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 36, souhlas s účastí na našem plénu, při kvóru 36 pro bylo 60, nikdo nebyl proti, tento návrh byl schválen. Děkuji.

Dovolte mi, abych zde přivítal zástupce petentů.

Senát hlasováním rozhodne, kteří z představitelů orgánů územní správy, správních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednávanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu. Těmito osobami jsou Ing. Pavel Veselý, náměstek ministra zemědělství, Ing. Vladimír Mana, náměstek ministra životního prostředí.

Já jenom teď se potřebuji poradit, protože tady budeme muset hlasovat i o těchto náměstích? Ano. Takže já rovnou přistoupím k hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO, aby mohli vystoupit pánové, náměstci životního prostředí a zemědělství. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 37, souhlas s účastí, při kvóru 35 pro bylo 55, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen.

Dovolte mi, abych mezi námi přivítal zástupce stran dotčených peticí. Než zahájíme projednávání návrhu, stanovíme řečnickou dobu pro vystoupení zástupců stran dotčených peticí na 5 minut. Já dám hned hlasovat, omezení pro řečníky, 5 minut. Víme, o čem budeme hlasovat? Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 38, procedurální návrh, kvórum 35, pro bylo 52, proti byl 1. Tento návrh byl schválen.

Nyní uděluji slovo zpravodajce výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva a petice, senátorce Jaromíře Vítkové. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, petice pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti, kterou Senát obdržel 22. ledna letošního roku, byla podepsána více jak 23 000 občany naší země. Petenti dávají na vědomí prostřednictvím této petice, že si přejí přijetí návrhu zákona. Zároveň konstatují, že široká a početně silná zahrádkářská veřejnost je znepokojena zmařením dosud několika pokusů o přijetí zákonné normy zahrádkářského zákona, když v okolních státech Evropské unie je zákon již dlouhou dobu součástí jejich právního řadu.

Veřejné slyšení k petici proběhlo v Senátu 15. února tohoto roku. Na veřejném slyšení petici představil předseda Českého zahrádkářského svazu, pan Stanislav Kozlík, a člen petičního výboru, pan Pavel Rus. Dále vystoupil zástupce předkladatelů zákona, pan poslanec Adam Kalous. Bylo zastoupeno ministerstvo zemědělství, které vyjádřilo podporu jak k petici, tak i samotnému návrhu zákona. Ministerstvo životního prostředí zaujalo neutrální stanovisko. Státní pozemkový úřad se vyjádřil, že se ho zákon dotýká pouze v tom, že mohou přenechat pozemky pro zřízení nebo užívání zahrádkářské činnosti. Zástupci Etnologického a Sociologického ústavu Akademie věd České republiky vysvětlili pozitivní význam zahrádkaření v širších souvislostech celospolečenského života. Za Svaz měst a obcí České republiky byla uvedena řada připomínek, které následně vypořádalo ministerstvo zemědělství společně s Českým zahrádkářským svazem. Následovalo projednání ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Toto projednání se konalo na 6. schůzi 9. 3. Bylo přijato 28. usnesení. Já bych nyní to usnesení načetla.

Zaprvé výbor oznamuje Organizačnímu výboru Senátu, že šetření ve věci petice č. 1/21, pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti, bylo ukončeno. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky na základě seznámení a projednání petice č. 1/21, pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti, na veřejném slyšením výboru dne 15. února 2021 přijmout návrh usnesení, který je uveden v příloze číslo 1 tohoto usnesení. Tato příloha zní: „Senát Parlamentu ČR bere na vědomí petici č. 1/21, obsaženou v senátním tisku č. 42, a zadruhé konstatuje, že petice č. 1/21 je důvodná.“

Dále výbor navrhl Organizačnímu výboru Senátu zařadit na pořad následující schůze Senátu bod: Petice č. 1/21, pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti.

Začtvrté určil osobami zastupujícími petenty, kteří byli uvedeni v příloze č. 2 a byli zde již uvedeni.

Určil zpravodajkou výboru pro projednání Senátu Jaromíru Vítkovou a pověřil předsedu, senátora Jiřího Drahoše, toto usnesení předložit předsedovi Senátu Parlamentu ČR a organizačnímu výboru.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní zpravodajko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Tímto otevírám rozpravu. Předpokládá se, že vystoupí po sobě tyto osoby, pan Kozlík a pan Rus, v tomhle pořadí, za petiční výbor. A potom pan náměstek ministra zemědělství Veselý a pan náměstek ministra životního prostředí Mana. Prosím pana Kozlíka, aby k nám předstoupil k řečnickému pultíku. Máte slovo, pane Kozlíku.

Stanislav Kozlík:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji za možnost vystoupit zde na plénu Senátu a prezentovat myšlenky, které formovaly a formují snahu o ukotvení zahrádkářské činnosti do právního řádu ČR, tak jak je běžné ve vyspělých zemí.

Jednou z posledních možností, jak upozornit na naléhavost tohoto požadavku, je právě petice na podporu zákona o podpoře zahrádkářské činnosti.

Petici i v této komplikované době podepsalo více než 23 tisíc občanů. O existenci právní normy pro zahrádkářskou činnost usiluje rovněž Český zahrádkářský svaz, sdružující 2,5 tisíce samostatných právnických subjektů se 140 tisíci členy. Zahrádkaření se ale dotýká mnohem širší skupiny obyvatel. Jak uvádí sociologické průzkumy, až 40 % obyvatel se zahrádkaření nějakým způsobem dotýká. Ve společnosti existuje čím dál větší zájem o zahrádkaření, které představuje koncept trvale udržitelného hospodaření, spojený s péčí o krajinu i environmentální vzdělávání. Je to trend, který potvrzuje slova německých zahrádkářů, když v 90. letech docházelo k útlumu pěstebních ploch a zahrady se místo zeleně začaly zbarvovat do modra od koupacích bazénů. Říkali nám: Nebojte se, je to sinusoida, kterou jsme si prošli i u nás. Zájem o zahrádkaření se vrátí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já se omlouvám, pane Kozlíku, jenom vteřinu. Prosím ty hloučky, které jsou po mé pravé straně, abychom připravili důstojný prostor pro přednesení výzvy nebo petice petičnímu výboru. Takže, pane Kozlíku, můžete pokračovat. Děkuji.

Stanislav Kozlík:  Němečtí zahrádkáři měli pravdu. Nyní pozorujeme enormní zájem o zahrádkaření. Plochy trávníků se snižují a pěstební plochy si opět našly své místo i v městské zahrádce. Mezi tím však zaniklo jen Českému zahrádkářskému svazu za posledních 10 let na 2000 zahrádkářských osad. To je cca 3,5 tisíce hektarů úrodné zemědělské půdy.

Teď máte vy, vážené senátorky a vážení senátoři, jedinečnou příležitost pomoci zachránit ty zbývající.

Zeleň do měst patří a zahrádkářské osady jsou přirozenou součástí moderních měst, které je třeba zachovat a chránit. Celá řada světových měst hledá způsob, jak na svém území podpořit místní produkci potravin, mezigenerační soužití i sociální integraci. Jak ukazují studie z Holandska, z amerického Clevelandu nebo kanadského Toronta, často jim však již nyní chybí zelené a produkční plochy uvnitř měst.

Přijetí zahrádkářského zákona odpovídá i současným evropským trendům, které vyzdvihují nezastupitelnost takzvané zelené infrastruktury. To je strategickou prioritou Evropské unie. Zelená infrastruktura má však na rozdíl od té šedé často minimální náklady, přitom poskytuje celou řadu ekosystémových služeb. Z celé řady pozitiv, které zahrádkářské osady přináší, si dovolím upozornit na tři zásadní. Zahrádkářské osady mají environmentální a klimatické přínosy pro městské prostředí, zahrádkářské osady mají nezastupitelnou sociální funkci, zahrádkářské osady hrají významnou roli v potravinové soběstačnosti.

Ti, kteří proti existenci zahrádkářského zákona léta brojili a brojí, významnou měrou přispěli k dosavadní likvidaci zahrádkářských osad. Nejedná se jen o přímou likvidaci, ale i o postupnou plíživou cestu, kdy jsou zahrádkářské osady v územních plánech nahrazovány plochami pro individuální rekreaci, zahrádkáři jsou vytěsněni, jejich organizace zaniká. Je umožněna trvalá výstavba, obecní úřady vydávají čísla popisná a umožňují trvalé bydlení. Na konci nebo často hned na začátku jsou pozemky rozprodány do osobního vlastnictví ve veřejné soutěži zcela jiným lidem než těm, kteří tam 40 až 50 let poctivě hospodařili a lokalitu zušlechťovali. To je konec zahrádkářské osady. Zahrádkářské spolky jsou v tomto ohledu zcela bezmocné. Spoléhají na pomoc samospráv a jim podřízených úřadů. Někde je toto volání o pomoc vyslyšeno a zahrádkáři žijí v symbióze i s okolním prostředím a obecním úřadem.

Stanislav Kozlík:  Jejda. Bohužel ve většině lokalit jsou zahrádkáři v nejistotě a město od města zažívají rozdílný přístup. Není snad toto dostatečný argument pro systémové řešení, které by zahrádkářům přinášelo základní jistoty a rovný přístup napříč republikou?

Chci vás ubezpečit, že se nejedná o stále stejnou kostru zákona, který se tady objevuje 20 let, ale tuto verzi na rozdíl od předchozích připravili skuteční legislativci, kteří s dotčenými ministerstvy a institucemi precizovali výsledné znění tak, aby každá připomínka byla vypořádána. Pozměňovací návrhy, které jsou předloženy zde v Senátu, boří koncepci tohoto zákona a dosavadní úsilí obrátí vniveč.

Vážené senátorky, vážení senátoři, na závěr svého vystoupení vás žádám o váš hlas pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji všem, kteří tento návrh podpoří.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane Kozlíku. Dalším, který bude vystupovat, bude pan Pavel Rus, také za petiční výbor. Prosím, abychom mohli urychlit jednání, aby další vystupující potom už přicházeli automaticky ke konci svého předřečníka. Dobrý den, pane Rusi, máte slovo.

Pavel Rus:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, nejprve mi dovolte poděkování za pozvání na půdu Senátu, abychom zde mohli naposledy v tomto funkčním období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR oslovit vás, senátory, ve věci petice zákona na podporu zahrádkářské činnosti, zahrádkářský zákon. Petice a její obsah je vám jistě znám, jakož i návrh samotného zahrádkářského zákona i jeho historické peripetie.

Návrh zákona prošel mnoha standardními procedurami v Poslanecké sněmovně, byl diskutován na ministerstvu spravedlnosti a koneckonců i zde v Senátu. Na jeho konci jej patrně dnes očekává vaše rozhodnutí, které bude klíčového významu.

Je známo, že v Senátu má návrh zahrádkářského zákona své příznivce i odpůrce. Jedno je však zvláštní, že shodně všichni vesměs uznávají zahrádkářskou činnost z mnoha důvodů za potřebnou. Jen namátkou pro lidi, pro zemědělskou půdu, aspekty klimatu. Ale zahrádkářský zákon je špatně napsán, namítají. Povšimněte si, prosím, že tato argumentace se v různých periodách v souvislosti s již předkládanými návrhy zahrádkářských zákonů v minulosti nijak výrazně dlouhodobě nemění. Ptám se tady a teď, zda je vůbec někdo takový, kdo by návrh zákona pro zahrádkáře sepsal? Podle mého soudu, myslím, že není.

Odpůrci tohoto návrhu zákona mu vyčítají jeho nedostatečnost a nadbytečnost a srovnávají jej v protikladu velmi často s německým či rakouským modelem.

Nejsem žádný erudovaný legislativec, ale při transformaci těchto modelů do našich podmínek by to znamenalo vlamovat se, a to poměrně zásadně, do již existujících právních norem, právního řádu ČR. Naproti tomu tento návrh zahrádkářského zákona je v našich podmínkách poměrně konformní.

V této souvislosti bych se dotkl i pozměňovacích návrhů. Jistě názor na jinou formulaci, drobnou úpravu je možné akceptovat, vyjasnit. Ale mávnutím pera učinit jeho nefunkčnost, to je znevážení práce mnoha poslanců, mnoha legislativců v Poslanecké sněmovně, mimo ni i koneckonců tady v Senátu.

Promiňte mi tu příkrost ve vyjádření v tomto ohledu, ale nemohu jinak, protože tisíce drobných zahrádkářů, které tady zastupuji, si jistě takový přístup nezaslouží. Je zde přítomen i náměstek ministra životního prostředí, pan Ing. Mana. Jistě by nám na požádání provedl výčet resuscitačních a životodárných projektů na ochranu životního prostředí a kolik stojí daňové poplatníky. Jsou to miliardy.

Před vámi, senátory, leží návrh zákona o podpoře zahrádkářské činnosti, který nic daňové poplatníky nestojí, plní obě funkce nebo se na nich významně podílí. Tak mu dejte, prosím, dnes zelenou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám, pane Rusi, děkuji. Dalším, kdo bude vstupovat, bude pan Ing. Pavel Veselý z ministerstva zahraničí, náměstek tohoto ministerstva. Máte slovo, pane náměstku.

Pavel Veselý:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo, ale ministerstvo zemědělství... (Jan Horník: Ministerstvo zemědělství.) Děkuji. Ne zahraničí, tam jsem ještě nebyl.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k petici pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti a potažmo i k poslaneckému návrhu zákona o podpoře zahrádkářské činnosti.

Předkládaný zákon navazuje na dlouholetou snahu právně zakotvit základy zahrádkářské činnost v samostatném zákoně. Doposud nebyla přijata žádná právní úprava, která by se věnovala dané problematice, zejména zakládání zahrádkářských osad nebo jejich fungování, ačkoli by byla potřebná s ohledem na historický význam zahrádkaření v ČR a jeho prospěšnosti.

Předkládaný návrh je již třetím návrhem zahrádkářského zákona. V roce 2010 byl zahrádkářský zákon schválen Parlamentem ČR, nicméně po odmítnutí zákona prezidentem se Poslanecká sněmovna vráceným zákonem již dále nezabývala. V roce 2017 byl návrh vrácen končící Poslaneckou sněmovnou k přepracování. Zahrádkářský zákon je tradiční součástí právních řádů okolních zemí, například na Slovensku, v SRN, v Rakousku či Polsku. V těchto zákonech je zahrádkářská činnost prostřednictvím samostatného zákona výslovně podporována státem jako činnost obecně prospěšná.

Předkládaný návrh zákona stanoví zejména a definuje, co se rozumí zahrádkářskou činností, a zakotvuje ji jako veřejně prospěšnou. Dále definuje definici zahrádkářské osady a spolku vyvíjejícího zahrádkářskou činnost. Dále stanoví možnost Státního pozemkového úřadu a obcí přenechat spolku pozemek, na němž by byla následně vyvíjena zahrádkářská činnost. Dále stanoví specifické náležitosti smlouvy o pachtu nebo nájmu pozemku, určeného pro zahrádkářskou činnost.

Závěrem je nutno dodat, že zahrádkářská činnost není vykonávána pouze členy Českého zahrádkářského svazu. Zejména v posledních desetiletích vznikají, a to zejména ve velkých městech, iniciativy, které mají za cíl rekultivovat původní industriální plochy nebo plochy vnitrobloků. I na tyto zahrádkáře nový zákon pamatuje a nabízí jim stejný režim jako členům Českého zahrádkářského svazu. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen dne 20. ledna 2021 a v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně byla přijata řada pozměňovacích návrhů. Podle našeho názoru tyto pozměňovací návrhy celý daný zákon zkvalitnily.

Jedná se o úpravy definice zahrádkářské činnosti a její veřejné prospěšnosti, zavedení nové úpravy kulturních hodnot zahrádkářské činnosti, vypuštění Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových z kategorie subjektů přenechávajících pozemek k zahrádkářské činnosti, dílčích úprav náležitostí smlouvy o pachtu pozemků pro zahrádkářskou činnost a nakonec dílčího rozšíření působnosti ministerstva zemědělství a obcí při podpoře zahrádkářské činnosti.

Pozměňovací návrhy týkající se úpravy definice veřejné prospěšnosti zahrádkářské činnosti a smlouvy o pachtu pozemků pro zahrádkářskou činnost byly připraveny ve spolupráci s odborníky ministerstva spravedlnosti. Přijaté pozměňovací návrhy jsou v souladu s představenou koncepcí a přispějí ke zkvalitnění návrhu zákona.

Proto za ministerstvo zemědělství vyslovujeme souhlasné stanovisko jak s peticí, tak se samotným zahrádkářským zákonem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane náměstku. Teď vystoupí pan náměstek životního prostředí, Ing. Mana. Máte slovo, pane náměstku. Také vás tady vítáme.

Vladimír Mana:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, děkuji, že mohu krátce vystoupit k petici a především pak k návrhu zákona, protože jsme na půdě zákonodárného sboru a myslím si, že i ministerstvu přísluší hovořit především o návrhu zákona.

Ministerstvo životního prostředí vyjádřilo a nadále vyjadřuje neutrální stanovisko k návrhu zákona. Už tady bylo řečeno, že se jedná o opakovaný pokus právně regulovat zahrádkářskou činnost, nicméně musím konstatovat, že z návrhu zákona ani z důvodové zprávy nelze úplně vysledovat cíl zákona. U vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy jakožto povinné části důvodové zprávy se lze dočíst pouze o prospěšnosti zahrádkářské činnosti. To samo o sobě nepostačuje k právní regulaci. Jako jediné odůvodnění nutnosti právní úpravy by mohlo být prohlášení zahrádkářské činnosti za veřejně prospěšnou činnost. Avšak sami předkladatelé si velice dobře uvědomují, že to nemá prakticky žádné právní dopady.

U vyjmenovaných aspektů prospěšnosti, které mají být dle předkladatele odůvodněním nutnosti přijetí zákona, buď nelze za současného právního stavu nalézt překážku, která by tomu kterému aspektu bránila, nebo se nedá úplně souhlasit s oprávněností argumentů, které jsou předkládány. Typický argument, který tam je a o kterém se mohu zmínit přímo, je to, že zahrádky naplňují účel zachování a ochrany zemědělské půdy. Pokud by tomu tak skutečně mělo být, tak by musely mít tyto pozemky opravdu zvláštní ochranu. V mnoha případech se o zemědělskou půdu vůbec nejedná. Čili zákon jako takový tento aspekt ve skutečnosti neřeší.

Je určitě důležité zmínit, že návrh, ke kterému se vyjadřovala vláda, byl podroben zúženému připomínkovému řízení celkem pěti resortů, ke kterému se pak následně přidalo naše ministerstvo životního prostředí. Z toho tři resorty, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí i ministerstvo vnitra, pro jednání vlády vyjádřily nesouhlas s původním návrhem. Já osobně se domnívám, že by velmi důležité mělo být znát stanovisko právě ministerstva spravedlnosti, protože se jedná o nový zákon. On bude muset dostat nějakého gestora. Myslím si, že jestli do nějaké právní sféry to, co je v zákoně navrhováno, dopadá právě tento návrh, tak to je oblast občanského zákoníku, logicky. Čili je potřeba, aby i ministerstvo spravedlnosti jednoznačně vyjádřilo svůj názor, což tady zřejmě dnes nezazní.

Určitě se návrhem zákona nedá vyřešit nic, co by se už nedalo vyřešit současnými zákony. Naopak některé z navržených úprav, které se nakonec nepodařily změnit v Poslanecké sněmovně, by mohly být docela kontraproduktivní. Mám tím na mysli především minimální délku nájmu pozemku 10 let. To může mít v mnoha případech úplně opačný efekt z hlediska původního záměru.

Jednoznačně chci deklarovat, že byť je naše stanovisko určitě nadále neutrální, tak se musíme poctivě jako státní úřad, ústřední orgán státní správy, vyjádřit ke kvalitě právního předpisu. Tam musím říci, že každé přijímání nové právní úpravy by mělo být odůvodněno jednoznačnou a dlouhodobou společenskou potřebou. Tak, jak je návrh napsán, se to určitě říci nedá. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane náměstku. Zatím nevidím nikoho, kdo by se přihlásil jako další do rozpravy. Už je tady první přihlášená, paní senátorka Renata Chmelová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu hrozně stručná. Já jsem si připravila šest krátkých bodů, proč si myslím, že zahrádkářství je nenahraditelné a proč považuji tuto petici za důvodnou.

I. Česká tradice. Zahrádkářství není jen starost o rostliny, ale životní styl s pozitivním dopadem na celou společnost. U nás na Praze 10 ve své vile na Vinohradech tomu propadl i spisovatel Karel Čapek.

II. Živá součástí měst. Zahrádkářské osady mají své historické místo v městské struktuře. Udržitelný rozvoj měst a obcí brzdí nekoncepční územní plánování. Zahrádkářské kolonie naopak vedou k zachování jejich diverzity. Často bývají oázou zeleně v jinak zastavěných částech.

III. Přírodní rezervoár. O co víc, jedná se doslova o rezervoár druhové bohatosti přírody. Zachování zahrádkářských osad je příkladem odpovědného přístupu člověka ke krajině a životnímu prostředí.

IV. Zdravý pobyt a pohyb. Zahrádkaření, to je pravidelný pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. Logicky tak přispívá ke zlepšování zdraví a jedná se o krásné preventivní opatření proti nemocem.

V. Zdravé potraviny. Na zahrádce si pěstujeme vlastní plodiny s láskou a bez chemie. I to je zdravé. Navíc jsme potravinově soběstační a využíváme hodnot zemědělské půdy.

VI. Komunitní život. Zahrádkářská činnost je významnou spolkovou aktivitou a fenoménem, který přispívá ke společenskému propojování komunit i mezigeneračnímu posilování rodinných vztahů.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším, kdo je přihlášený do rozpravy, je paní senátorka Jaromíra Vítková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo. Já jen krátce. Jsem i zpravodajkou zákona za komisi pro rozvoj venkova. Po diskusi na této komisi, po přečtení přepisu veřejného slyšení jsem se s problematikou opravdu dosti dobře seznámila. Sama jsem jako místostarostka velmi úzce se zahrádkářským svazem v našem městě spolupracovala. Chtěla bych říci, že si musíme uvědomit, že opravdu nejde jen o nějakou činnost na zahrádce, ale že činnost zahrádkářů ovlivňuje ekologii, ovlivňuje zadržování vody v krajině. To už tady i padlo.

Ještě bych chtěla upozornit na to, že zahrádkáři spolupracují také s mládeží a s mladými lidmi, vedou je k tomu, aby naplnili svým způsobem smysluplně volný čas. Samozřejmě to můžeme vnímat ze svého místa bydliště. Každá obec, každé město je jiné. Jinak se na tuto činnost dívají na malých obcích, jinak ve velkých městech. Na malých obcích ani tolik svazů není, ale musíme říci, že ve větších městech zahrádkáři nejsou jen ti, kteří jsou v osadách, ale jsou to členové i ti, kteří mají své pozemky a díky svazu mají možnost se vzdělávat odborně a mají i jiné možnosti třeba prodeje přebytků. Chtěla bych říci, že je potřeba se také podívat na to, že v dnešní době se vrací tato činnost především v rámci mladých rodin, protože využívají toho, že děti mohou být venku mimo třeba bytovky. Dnes v této době, kdy jsme všichni uzavření, je to o to důležitější.

A pak jedna faktická připomínka. Tady zaznívalo, že zákon nebyl konzultován se zástupcem ministerstva spravedlnosti. Já jsem do své zpravodajské zprávy velmi pečlivě popsala všechny připomínky ze Svazu měst a obcí. Jedna z těchto připomínek byla právě tohoto znění. Byli jsme přesvědčeni o tom písemně, že s ministerstvem spravedlnosti se jednalo. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji paní senátorce. My jsme se mezitím vystřídali. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Nebojte se, kolegyně a kolegové, že bych mluvil dlouho, protože už i já mám hlad, že cítím, jak hubnu, ale nemohu nevystoupit, protože k vystoupení mě vyprovokovalo vystoupení pana náměstka životního prostředí.

99 % toho, co bych býval řekl, řekla kolegyně Chmelová, ale vystoupení pana náměstka bylo vystoupením člověka, který nemůže mít absolutně žádnou představu o tom, co práce zahrádkářů obnáší.

Já vám řeknu upřímně, že já jako starosta jsem byl vděčný za každou zahrádku, která se mi v obci objevila, za každého zahrádkáře, který přišel, že by si zahrádku chtěl zřídit a zřizoval ji i na těch nejméně vhodných pozemcích, které zušlechťovali a dávali do pořádku.

Já podávám návrh na schválení tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a věřím, že tomu vyhovíte.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane senátore, budete muset přijít ještě jednou, to bude ten bod, který bude následovat poté, co budeme hlasovat o důvodnosti či nedůvodnosti petice. Ale aspoň dopředu víme, jaký máte názor, ničemu to nevadí.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Omlouvám se, omlouvám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Nic se neděje. Další přihlášenou je paní předsedkyně Miluše Horská. Prosím, paní předsedkyně.

Senátorka Miluše Horská:  Pane předsedo, vážení petenti, paní zpravodajko, já chci jenom říci, že podporuji tuto petici, protože si myslím, že vzhledem k zahrádkářské tradici jde v rámci Evropy o české know-how. To bychom si měli zachovat. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Je tady paní zpravodajka, která by nám měla nyní říci, o čem budeme hlasovat. A pak tak učiníme. Prosím, paní zpravodajko.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Já jenom krátce shrnu, že vystoupili dva zástupci petentů, zástupce ministerstva zemědělství a životního prostředí a čtyři senátoři. Protože už jsem usnesení četla, jenom připomenu, že v příloze č. 1 je návrh usnesení Senátu.

Senát Parlamentu ČR

I. bere na vědomí petici č. 1/21, obsaženou v senátním tisku č. 42,

II. konstatuje, že petice č. 1/21 pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon), senátní tisk č. 42, je důvodná.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní zpravodajko. Všechny svolám.

V sále aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 34, budeme hlasovat o tom, že bereme na vědomí petici a konstatujeme její důvodnost tak, jak bylo předneseno paní zpravodajkou. Zahajuji hlasování teď a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Jak říká pan kolega Oberfalzer, kdo je neutrální, nedělá nic.

Přítomno 71, kvórum 36, pro 38, petice byla shledána důvodnou. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji petentům za výdrž a ochotu tady s námi trávit, v podstatě jsem pochopil, že celý den.

Dostáváme se k dalšímu bodu, a tím je

 

Návrh zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

Tisk č. 49

Je to senátní tisk č. 49. Tento návrh nám uvede pan poslanec Adam Kalous. Prosím, pane poslanče, abyste nás seznámil s návrhem zákona, vítejte v českém Senátu.

Poslanec Adam Kalous:  Dobrý večer, vážený pane předsedo, děkuji za to přivítání. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych zde jako předkladatel uvedl zákon o podpoře zahrádkářské činnosti neboli zahrádkářský zákon.

Pokaždé, když se k tomuto zákonu vyjadřuji, uvádím tři slova, která podle mého názoru vyjadřují podstatu zahrádkářské činnosti, a to jsou slova tradice, masovost, prospěšnost.

Jedná se o návrh, který měl podporu Poslanecké sněmovny. Podpořilo jej 7 z 9 poslaneckých klubů. Ve 3. čtení byl schválen při sníženém počtu přítomných poslanců na polovinu, tedy z celkem přítomných 100 poslanců hlasovalo pro zákon 81, proti 14, 5 se zdrželo. Tento zákon nebyl přijat pouze nějakou koaliční většinou.

Tento, dovolím si tvrdit, dnes již populární zákon se pro někoho stal symbolem jakési nedůležitosti. Vím, že mnozí proti němu bojovali a považovali jej či dokonce stále považují za zbytečný. Já s tímto názorem nesouhlasím a vysvětlím proč.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně nejčastěji zaznívalo, že není potřeba regulovat činnost, která v ČR má svou tradici a funguje dobře. Zdůrazňuji, že tato legislativa vznikala ve spolupráci s Českým zahrádkářským svazem, který patří mezi největší zájmové organizace v ČR a který tento zákon považuje za důležitý a podporuje jej. Vznikla nikoli proto, aby jejich činnost regulovala, ale především proto, aby ji chránila, aby chránila tradici, která v českých zemích vznikla již dávno a vyjádřila prospěšnost samotné podstatě zahrádkářské činnosti.

Jedná se o čtvrtý pokus, jak systémově řešit zájmy více než 350 000 Čechů, kteří se zahrádkářské činnosti věnují. Fakticky jde ale o zájmy mnohem větší skupiny obyvatel, kteří mají ze zahrádkářské činnosti jiných přímý i nepřímý vliv. Často slýcháme, že prioritní podporu by měly dostat takové zákony a projekty, které podpoří ekologickou diverzitu české krajiny, ale také měst, která pomohou zadržet vodu v místě a vhodně s ní nakládat. Právě o tom mimo jiné zahrádkářský zákon ve svém důsledku je. Zahrádkáři tedy svůj zákon potřebují, potřebují ochranu a jasnou definici veřejného zájmu.

Nad to, co jsem uvedl, si také myslím, že je úkolem politiků vysílat ta symbolická poselství. I tak vnímám tento zákon, jako symbolické přihlášení se nejen k odkazu stoleté historie českého organizovaného zahrádkářství, ale především jako symbolické vyjádření podpory pro další roky, kdy budeme potřebovat jejich činnost ve městech i mimo ně, kdy význam zahrad z hlediska životního prostředí, ale také sociální pospolitosti a vytváření komunit dále poroste. Ostatně tento trend je dobře patrný i ze zahraničí, z Německa, z Dánska, z Velké Británie a dalších evropských zemí, ve kterých nějaká forma zahrádkářského zákona platí.

Zahrádkářské lokality jsou součástí zeleného systému měst, jsou nedílnou součástí jejich rekreačních zelených ploch, velmi často tvoří zásadní podíl na tzv. zeleném pásu města, člení a rozdělují a doplňují jeho urbanizované plochy a jsou jedním ze stabilizačních prvků kvalitního života ve městě.

Svou multifunkčností přispívají k tvorbě městské krajiny. Zahrady ve městech jsou místem výskytu původních druhů rostlin a stromů, včetně mnoha chráněných. Je beze vší diskuse a pochyb, že zahrady ve městech představují pro ochranu a podporu biodiverzity v zastavěném území města daleko větší potenciál než parky. Svůj potenciál mají také k vytváření a udržování sociální pospolitosti, což se jako významný prvek ukazuje i během současné probíhající krize, která tak zásadně dopadla také na sociální kontakty.

Zahrádkářská činnost je také jednou z nejdostupnějších volnočasových aktivit, jak prostorově, tak dopravně, finančně či sociálně. Dnešní svět je velmi dynamickým prostředím, s tím, jak naše populace stárne, bude potřebovat i jiné volnočasové aktivity, nejsou workoutová hřiště, cyklostezky, in-line stezky apod. Právě zahrádkářské osady umožňují věkově nelimitované rekreační využití, a to po celý rok. Při jejich vhodné realizaci navíc mohou vhodně zapadnout do celkového konceptu prostupného města krátkých vzdáleností, navazují na obytné zázemí města, pěší a cyklistické trasy. V neposlední řadě potom zahrady šetří také veřejné finance, když údržbu zeleně de facto provádí zdarma jako svůj koníček sami obyvatelé měst.

O tom, že na tuto legislativu zahrádkáři čekají již dlouhou dobu, svědčí také petice, kterou jste tady, vážení senátoři, projednávali v minulém bodě, více než 23 000 petentů, stejně jako více než 38 % obyvatel ČR, si nemyslí, že zákon je zbytečný. Jsem při tom velmi rád a děkuji za to, že na půdě Senátu proběhlo představení petice, mé díky patří všem senátorkám a senátorům, kteří na této půdě diskusi k tématu pomohli zprostředkovat. Děkuji také všem senátorům a senátorkám, kteří tento zákon podporovali ve vašich výborech.

Proč na tomto místě v tuto chvíli žádám, vážené senátorky, senátoři, o vaši podporu tohoto zákona? Protože bychom měli upravit postavení a zdůraznit veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v právním řádu ČR, a pomoci tak vytvořit předpoklady pro realizaci jeho poslání na místní i celostátní úrovni. Získá-li předkládaný návrh vaši podporu, dojde k jasné definici zahrádkářské činnosti, k definici zahrádkářské osady, jak už tady bylo řečeno, zákon dále stanoví možnost Státního pozemkového úřadu a obcím přenechat spolku pozemek, na němž by byla následně vyvíjena zahrádkářská činnost, také specifické náležitosti smlouvy o pachtu nebo nájmu pozemku určeného pro zahrádkářskou činnost.

V tom minulém bodě také tady zaznělo, a to z úst pana náměstka Many z ministerstva životního prostředí, to, že připomínky nebyly vypořádány ministerstvem spravedlnosti. Tady bych skutečně to chtěl uvést na pravou míru, s tím, že připomínky ministerstva spravedlnosti byly vypořádány na zemědělském výboru, kde náměstek ministra nebo paní ministryně spravedlnosti i pan Jeroným Tejc souhlasil se zněním pozměňovacích návrhů dle návrhu zemědělského výboru.

Na závěr věřím, že výše uvedené argumenty nejsou ani slabé ani nedůležité, či nedůstojné. Naopak, že vybízejí k podpoře více než jen symbolického zákona, zákona kvalitně připraveného, vyváženého dlouhodobou diskusí a konsensem všech, kdo se do jeho příprav zapojili a kterých se týká.

Děkuji vám za vaši podporu a přeji nám všem budoucí města se zahrádkami a zahrádkáři. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám také, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 49/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Holeček. Senátní tisk také projednala Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Komise rovněž nepřijala usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 49/3, zpravodajkou komise byla určena senátorka Jaromíra Vítková.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 49/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ladislav Kos. Prosím, pane senátore, seznamte nás se zpravodajskou zprávou. Máte slovo.

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Protože tady zaznělo už spoustu zdůvodnění, proč tento zákon, případně i zdůvodnění, proč ne, jaké jsou jeho slabiny. Celkem to nebudu opakovat. Možná, že bych vás ve zpravodajské zprávě jenom seznámil s tím, s jakými stanovisky výbor vstupoval do svého jednání a počítal s nimi.

Proti přijetí zákona se vyjádřilo ministerstvo financí, ministerstvo vnitra, Svaz měst a obcí, neutrální stanovisko ministerstvo životního prostředí, ÚOHS a ministerstvo pro místní rozvoj, a souhlasné stanovisko ministerstvo zemědělství a Český zahrádkářský svaz.

Jako podpůrný prvek byla ta petice pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti s podpisy téměř 23 tisíc osob.

Na jednání výboru zazněl především kritický hlas, nebo respektive byl nejvíc vyslyšen kritický hlas Svazu měst a obcí, který rozporoval hlavně dva body toho zákona, který přišel z Poslanecké sněmovny, a sice délku pachtu a nějaké zvýhodnění v ceně pachtu při nájmu zahrádkářských ploch. Výbor se nakonec tedy usnesl na pozměňovacím návrhu, který tyto dvě věci ze zákona vyřazuje. Ten pozměňovací návrh celý je součástí toho materiálu výborového.

Jinak jsem ještě chtěl říci, že v Poslanecké sněmovně při třetím čtení ze 100 poslanců bylo 81 pro tu novelu a proti bylo 14 poslanců.

Nyní vás seznámím se stanoviskem výboru. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze toho stanoviska.

Tolik asi za mě. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, zaznamenával případné další návrhy, k nim můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, pan senátor Petr Holeček? Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo. Těšíme se na vaše vystoupení.

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo i za těšení, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče. I náš výbor se dne 10. března zabýval návrhem zákona o podpoře zahrádkářské činnosti. Měli jsme k němu poměrně podrobnou diskusi. Bavili jsme se o tom, co by zahrádkářům v ČR přineslo to, kdybychom tento zákon přijali, jaké by to mělo pro ně plusy a výhody, ale bavili jsme se také o tom, co by se stalo, kdybychom tento zákon nepřijali, jestli a jakým způsobem by byla omezena, zda vůbec, zahrádkářská činnost, která, jak zde bylo řečeno, a nebudu již opakovat, má mnohé výhody pro občany, pro lidi, kteří se tomu věnují.

Samozřejmě jsme také vyslyšeli i to, co tady říkal můj předřečník, tzn. názory Svazu měst a obcí s názory ministerstev, které tady také nebudu opakovat.

Chtěl bych vám sdělit, že náš výbor nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku. Když jsme hlasovali o schválení projednávaného návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, z deseti senátorů hlasovalo proti osm senátorů. Já jako zpravodaj jsem byl připraven a přednesl jsem tam pozměňující návrhy, ani pozměňovací návrhy nebyly přijaty, pět senátorů bylo pro, pět senátorů bylo proti.

Návrh tedy schválen nebyl. Pokud by došlo k podrobné rozpravě, jsem připraven tyto pozměňovací návrhy načíst a předložit. Takže, když to shrnu, výbor nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku, určil mě zpravodajem pro jednání na této schůzi a pověřil pana předsedu Linharta, aby předložil toto usnesení panu předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji za slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, senátorka Jaromíra Vítková? S tím, že dodávám, že nejvíce se těším na stručná vystoupení.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo, já jenom velmi stručně, protože už jsem k této věci hovořila. Přednesu usnesení komise pro rozvoj venkova. Je to ze 4. schůze 9. března 2021, k senátnímu tisku č. 49.

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova nepřijala žádné usnesení, když pro návrh doporučit, schválit předložený návrh zákona z 10 přítomných senátorů hlasovali 4, čtyři senátoři byli proti a 2 se zdrželi.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní senátorko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, otevírám obecnou rozpravu. Do té se jako první hlásí paní senátorka Miluše Horská. Jako druhý se připraví Tomáš Jirsa, pan senátor. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Miluše Horská:  Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, nebude to krátké, omlouvám se. Přátelé, zaznamenala jsem, že někteří z vás považují zahrádkářský zákon za zbytečný. V tom tedy já jsem jiného názoru a musím se přiznat, že jsem ve střetu zájmů. Je to tak zhruba měsíc, co jsem sháněla nestříkaná jablka pro svoji kojící dceru a obrátila jsem se na své zahrádkáře, protože nestříkaná jablka v našich řetězcích prostě neseženete. Když jsem je chtěla zaplatit, tak mi řekli: Máš tam ten zákon! Tak se vám k tomu přiznávám. 4 kila jablek. Já se přiznávám, pane předsedo klubu STAN.

Pokusím se vám doložit svůj nesouhlas dvěma body. První, který ukazuje na význam zahrádkaření, a druhý, který předloží argumenty pro to, proč je dobré přijmout i tento velmi minimalistický návrh zákona.

Takže zaprvé, zahrádkaří se u nás skutečně hodně, a to nejenom na venkově, ale i ve městech. Jak jsem pravila, i my v Pardubicích máme zahrádkářské kolonie. Mám avizované dobré vztahy a přátelské právě s těmito lidmi. Zahrádkaření v Čechách máme tradici, ale nejenom my. V řadě i západoevropských měst...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní senátorko, já se omlouvám. Prosím, abyste ztišili trošku hladinu intenzity zvuku, protože potom doléhá až k nám. My nemůžeme tady se věnovat projednávání důležitého zákona. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji, pane předsedo. I v řadě západoevropských měst nalezneme zahrádkářské kolonie. Věděli jste například, že jednou z evropských zahrádkářských velmocí je Lucembursko? Dokonce i zde sídlí Mezinárodní svaz zahrádkářů, jehož členem je i náš Český svaz zahrádkářů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám. Sotva se tu utišili nalevo, už se to rozhořelo napravo. Prosím pěkně, jestli máte potřebu si něco říci, tak si to řekněte, ale tady, prosím, klid. Už vás nebudu rušit, prosím.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji. Mimochodem tento mezinárodní svaz vznikl už v roce 1926. Jinými slovy, je to velmi rozšířená volnočasová aktivita ve všech našich sousedních zemích, ale i například v USA, kde se jako příklad uvádí hlavně stát Ohio.

U nás se situace má tak, že v roce 1991 zahrádkařilo 70 % obyvatel naší země. V roce 2005 to bylo 42 %. V roce 2010 celkem 43 %. V roce 2015 to bylo lehce pod 40 %. Tolik lidí tedy má kolem domu nebo chaty zahrádku nebo ji má někde mimo domov a deklaruje, že zahrádkaří.

Od poklesu počtů zahrádkaření v 90. letech se ta čísla už moc nemění. Ostatně máme třeba i oblíbené televizní zahrádkářské pořady. Samozřejmě symbolickou osobou byl Přemek Podlaha a jeho Receptář.

Z mého pohledu máme tři veledůležité důvody, které ze zahrádkaření dělají potřebnou a důležitou aktivitu. Zaprvé je to důvod sociální. Sem patří hlavně posilování sociálních a rodinných vazeb. Však známe ty kolonie, a jaké někdy velmi intenzivní, až komunitní, vazby se v nich vytváří. Zcela nově i v hlavním městě. Vše neběží úplně pozitivně. Mezi lety 2009 až 2019 bylo v Česku zrušeno na 2000 zahrádkářských kolonií. Český zahrádkářský svaz se snaží tento trend zastavit a posílit právní ochranu osad, aby dále plnily svou významnou funkci.

Nezapomínejme také na zdravotní přínosy. Zahrádkáři, hlavně starší lidé, i když nově vidíme, že tento trend je, že se zapojují i mladí, a z výzkumů víme, že je k tomu vede jednak ekologický styl života, ale také rodinné závazky. Ale logicky mají více volného času spíše starší lidé. Takže ten aspekt zdraví a pohybu je velmi důležitý. Obzvlášť v této době, jak už zmiňovala paní senátorka Vítková.

Zadruhé pak je tu důvod environmentální. Opět toho můžeme zmínit více. Samozásobitelstvím zahrádkáři snižují emise, nezatěžují tolik ekosystémové služby, produkují zdravé potraviny. Máme výzkumy v Jihočeské univerzitě, cituji, Jehlička, Daněk, 2017, o tom, kolik toho průměrný zahrádkář vyprodukuje: „Samozásobování zeleninou jde u zahrádkářů pro celý rok i v průměru o 34 %, u ovoce je to 32 %. Třeba u angreštu nebo rybízu jde až o 90 %.“

Tato čísla jsou stabilní, dospěli k nim i výzkumníci v Brně, v zahrádkářské kolonii Kraví hora. Výrazně větší je toto samozásobitelství samozřejmě na venkově, ale i městské kolonie bych úplně neopomíjela. Důležitá je ekologická šetrnost při pěstování s přírodními hnojivy, kompostováním atd.

Také mysleme na to, že zahrádkářské kolonie jsou zelenými místy v našich městech. Tato biodiverzita je významná třeba i pro život zvířat, jejich migraci skrze tato zelená místa atd.

Zmiňme také to, že zahrádkáři často šetří veřejné finance tím, že provádí kvalitní údržbu zeleně zdarma jako svůj koníček.

Zatřetí pak uveďme jako důvod také ekonomické aspekty. Produkcí vlastních surovin jde pro tyto lidi o poměrně významnou finanční úsporu. Třeba k té, již zmíněné, Kraví hoře v Brně, byli zahrádkáři závislí na nákupech ovoce a zeleniny ročně jen z necelých 30 %, takže zahrádkáři jsou v tomto ohledu méně závislí na trhu a obchodních řetězcích.

Jen pro informaci, podle výzkumů z Jihočeské univerzity jsou zahrádkáři ze 70 % u domů a z 12 % u chalup či chat a z 11 % v zahrádkářských koloniích. Zbytek je jinde. Tato snaha o jistou nezávislost, soběstačnost v tom, co se vypěstuje, je i do určité míry pomocí při zvládání chudoby. Menší důchody, přicházení o byt. Myslím si, že jedna z těch stížností je i to, že někteří lidé v těch koloniích bydlí, ale jaký člověk si vybere bydlení v zahrádkářské kolonii? Asi nevymění byt za suchý záchod jen tak. Takže chudoba, zahrádkaření nám snižuje dopady chudoby.

Pokud se ptáte samotných zahrádkářů, zase čerpám už ze zmiňovaného výzkumu, ale tentokrát Daněk, Vávra, z 2019, tak ze 40 % zahrádkaří se proto, aby se získaly čerstvé potraviny. Z toho 21 % pro zdravé potraviny. Také proto, že uspoří.

Proč je zahrádkaření důležité? Zaprvé v tom máme, jako Češi, know-how a sluší se ho udržet. Možná vám to, kolegyně a kolegové, může připadat, že přeháním, ale my tohle opravdu v Čechách umíme. Budou to umět, někdy něco vypěstovat, i naše děti a vnoučata? Není dobré tohle v nějaké míře zachovat? Klidně i s tím určitým jakýmsi paralelním mimotržním chováním, které je i třeba někdy výměnným obchodem.

Jde to na černo atd. Ale funguje to. Výměna výpěstků je dnes velmi oblíbená. Je to jistý prvek resilience, tedy odolnosti, a to je ono samozásobitelství, které hraje tu zásadní roli, o které tady už dlouze hovořím. Ocenit bychom také měli i šetrnost této produkce. Málokdo ze zahrádkářů vám sice poví, že to dělá kvůli životnímu prostředí, ale de facto to tak je. Také vám odborníci z této souvislosti hovoří o tiché udržitelnosti. Oni si nejsou vědomi, ale je to tak. U mladých zahrádkářů je spouštěčem jejich zahrádkaření i jejich vyšší ekologické povědomí. A teď už jenom pár slov k tomu, proč mít zákon.

Jde po mém soudu o minimalistickou cestu a beru to jako výkop. Chci ho podpořit. Mimochodem ho mají i jiné země, vč. našich sousedů. Zákon mimo jiné deklaruje, že zahrádkářství je prospěšná činnost, která se výrazně podílí na společensky významných hodnot v oblasti životního prostředí a krajinného rázu a zvyšuje zájem veřejnosti o ekologii. Stejně tak můžeme nahlížet i na užitečnost legislativního vymezení definic zahrádkářské činnosti jako na oporu této činnosti.

Vím, že se to již třikrát ne úplně podařilo, ale tentokrát bychom snad právní ochranu zahrádkářských osad mohli prosadit. Tolik tedy za mě. Vnímám kritiku zákona, ale vnímám i určitý symbolický význam a snahu o smysluplnou právní úpravu zahrádkářské činnosti. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Senátu Jan Horník. Pak nevím, jestli Nytra také, nebo ne, takže prosím, pane místopředsedo, pak to vyjasníme.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, raději vystoupím teď, protože kdyby to bylo až poté, tak by se toho asi víc nabalilo a byl bych o hodně delší.

Ptám se, když zahradničení má naši stoletou tradici, doposud fungovalo, fungovalo za komunistů, fungovalo po revoluci, funguje do současné doby, co tomu brání, aby to nemohlo fungovat dál?

Předřečnice, paní senátorka Horská, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tady mluvila o 5 kg jablek... 4... Já se ale ptám, potřebovala ta čtyři kila jablek k vypěstování nějaký zahrádkářský zákon? Nepotřebovala ho. V podstatě byla... Protože je zahrádkář, který je rád poskytne.

Tady se mluví v tom zákoně o dosahování obecního blaha. Obecného blaha, pardon. Obecné blaho, cokoli budu dělat a bude to ku prospěchu společnosti, tak se dá posuzovat jako obecné blaho. Obávám se, že tohle je velký precedens, protože za chvíli podle mě, když se podíváte na § 3, kdy tady je napsáno: Veřejná prospěšnost zahrádkářské činnosti. Co kdyby tam bylo: Veřejná prospěšnost chatařské činnosti? A teď si ty chataře doplňte do toho § 3. Za chvíli tady budeme mít další spolky, které budou mít zájem mít samostatný zákon. Prosím vás, já nejsem proti zahrádkářům. V žádném případě! Naopak, já to vítám, i ta jejich činnost je špičková, máme dobré zahrádkáře. V televizi je to popularizováno léta a funguje to. Ale proboha, v jednoduchosti je síla. Ne v tom, že musíme zaplevelovat český právní řád dalším novým zákonem, který není zapotřebí. Kdyby byl zapotřebí, kdybychom někomu ubližovali, ale my přece nikomu neubližujeme.

Proč my zákonodárci, ať je to Poslanecká sněmovna nebo tady v Senátu, podléháme potřebě všechno uzákonit? Přece nejlíp funguje svět, když jsou daná pravidla mezi lidmi, nemusí to být v zákoně a všichni to respektují. Teď my to tady spoutáváme do neohrabaných paragrafů.

Já se chci zeptat předkladatele. Jak zahrádkářství je posuzováno jako životní styl pěstitelů? Má nesporný celospolečenský význam. Životní styl... Automobilisté mají taky životní styl, jezdí rádi autem. Všichni máme nějaký životní styl. Na to budeme dělat nějaký zákon speciální?

Když se podíváte dnes i na těch sídlištích, která jsou velká, tam z vlastní iniciativy lidí v těch dvorcích, v těch meziblocích, se dávají tito lidé dohromady a dobrovolně si tam dělají místní komunitu, vysazují rostliny a nepotřebují k tomu žádný zákon. Já se ptám, jak to budeme tedy dělat s těmito lidmi, protože když se podíváte do toho paragrafu, teď nevím, ve kterém to je, ale to je ta doba, na kterou minimálně můžete pronajmout, pokud nejste stát nebo obec. To znamená, budu vlastníkem nějakého pozemku, tam bude nějaká zahrádkářská kolonie. Já budu muset podle tohoto zákona postupovat. Na minimálně dva roky to budu muset dát do nájmu. Ale když se podívám na ty paragrafy, v podstatě podle mého to přinese víc zloby do prostoru mezi obce, stát a vlastně i zahrádkáře. Já se dokonce obávám, že tento zákon, tak jak je napsaný, jde proti zahrádkářům, že to není v jejich prospěch, že to jde proti nim.

Tady se mluví o tom, že to přispívá svou činností k tomu obecnému blahu. Ano, ale všechno přispívá k obecnému blahu, i to, že tady dnes jsme a že o tom jednáme.

Pak je tady v § 6 bod 6: Spolek je oprávněn pozemek, který mu byl propachtován, k zahrádkářské činnosti, propachtovat členovi spolku k provozování zahrádkářské činnosti i bez souhlasu propachtovatele.

To je úplný převrat podle mého v občanských zákonných věcech, které dodnes fungují! Přece když dneska někomu propachtovávám něco, vždycky tam uvádím, že jestli budu chtít propachtovat na třetí osobu, tak to musí být se souhlasem majitele. To znamená, zahrádkáři si na 10 let, když budou mít pacht, usmyslí, propachtují to nějakému zlořádu, a to město, nebo ten stát, nebo i ten soukromník proti tomu nebudou moct nic udělat.

Dokonce to může být osoba, která např. městu bude dlužná, bude mu dlužná na poplatcích nebo na dalších věcech, na nájmech apod., ale zahrádkářský spolek mu to pronajme a ta obec se nebude moct ani bránit. Vždyť to je šílené! On se vlastně dostane k nějakému pachtu, podpachtu vlastně, a přesto bude obrovský dlužník směrem k tomu, kdo ten pacht dal té zahrádkářské osadě.

Zhodnocení propachtovaného pozemku. Jenom abychom si uvědomili, za 10 let vyroste strom, už desetiletý, vy když ho zasadíte, má nějakou cenu, 2000 Kč. Když to zasadíte, tak za 10 let už má cenu 5000 Kč, ne-li víc. Až jednou dojde konec toho pachtu na tu zahrádkářskou osadu, ten, kdo to propachtoval, bude muset těm, kteří tam hospodařili doposud, zaplatit toto odškodné. To jsou takové nenápadné věci v tom zákoně.

Chci se zeptat, jak je v § 8 vynutitelný bod 3, kde se píše, že: Státní pozemkový úřad podporuje zahrádkářskou činnost zejména tím, že podle jiného právního předpisu přenechá spolku k užívání nebo používání pozemek pro zahrádkářskou činnost.

Já se chci zeptat navrhovatele, jestli to znamená, že Pozemkový úřad ČR, když přijde nějaká parta lidí a bude chtít založit zahrádkářskou kolonii, tak to bude vynutitelné nebo nebude? Já tomu nerozumím podle tohoto paragrafu.

Pak je v bodě 2 toho § 8: Obec ve své samostatné působnosti přispívá k rozvoji zahrádkářské činnosti tím, že... To znamená, obec je přímo povinna vytvářet předpoklady pro rozvoj. Do toho přece žádná obec nemůže jít! To se na mě nezlobte. To přece by byl blázen, kdo by do toho šel. Tohle je přesně ten paragraf, který jde proti vlastním zahrádkářům. Slovo jako: Přitom může vymezit plochy... Slovo může v zákoně je možná dlouhodobě jeden z největších problémů, když se tam objevuje. Těch věcí by tady bylo asi víc. Já už nechci zdržovat.

Zahrádkáře mám rád, ale dám návrh, aby tento zákon byl zamítnut, byť vím, že to je obrovská část voličstva, ale jestli zahrádkářské spolky můžou fungovat dodnes bezproblémově, proč by nemohly fungovat i dál. I bez tohoto zákona. To je ten důvod. Ne že bych je neměl rád a že by nebyly prospěšné a tohle všechno. Ale že tento cár papíru do naší legislativy vůbec nepatří. Díky za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji panu místopředsedovi. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně. Já bych chtěl podpořit zahrádkáře, sám jsem zahrádkář, už mám nakoupenou sazečku. Kdo to má? Dokonce tady paní kolegyně Horská zmínila guru zahrádkářů Přemka Podlahu, já jsem ho oddával, dej mu pánbůh nebe. Kdo z vás to má? Ale já tento zákon považuji za blbost. Prosím vás, vzpamatujme se a hlasujme racionálně. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Renata Chmelová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. O významu, proč potřebujeme zahrádkářský zákon, jsem už mluvila při projednávání petice. Mám velkou radost, že jsme ji tady shledali jako důvodnou. Už k tomu se vyjadřovat zde nebudu.

Přesto zde panují ohledně přijetí této normy rozporuplné názory. Někteří v ní vidí ohrožení rozvoje měst, či zákon hodnotí prostě jako nadbytečný. Já ani s jedním názorem nesouhlasím. Ráda bych vám řekla své důvody.

Jsem starostkou stotisícového města a myslím si, že moderní město rovná se zelené město. Rozhodně se neztotožňuji se zjednodušenou a účelovou interpretací, že by zahrádkářský zákon mohl zastavit rozvoj měst a obcí. Ten má být především trvale udržitelný. Jestli ho něco blokuje, tak rozhodně ne zahrádkářské kolonie, ale nekoncepční rozhodování při územním plánování a důsledky s tím spojené.

Zahrada ve městě by naopak měla být součástí moderních obcí, má v nich totiž nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Zeleň je fenoménem urbanizovaného prostředí, který má nezastupitelnou úlohu ve všech formách sídelních struktur. Citace z mimořádné přílohy časopisu Urbanismus a územní rozvoj. Vyšla už v roce 2011 a odkazuje se na proběhlou konferenci Zeleň ve městě – město v zeleni. Jsme o více než 10 let dál a ochrana a rozvoj zelených ploch v aglomeracích je ale přetrvávající nutností. Ne nadarmo se metropole, v nichž se to daří, touto skutečností rády chlubí a lákají na ně turisty. Stačí se podívat třeba hned kousek za hranice, do Vídně. Ne nadarmo Evropská komise každoročně uděluje titul Evropské zelené město.

Zahrádkářský zákon nám může poskytnout vhodný rámec, abychom mohli ke konkrétním lokalitám přistupovat citlivě a individuálně. Kupříkladu při plánování musíme nahlížet jinak na transformační a rozvojové plochy, ve kterých je třeba vytvářet zahrady komunitní, příp. jimi adekvátně rozumně nahrazovat současné zahrádkářské osady. To je ten důvod, proč právě potřebujeme legislativně ukotvit zahrádkářskou činnost. Ono to teď funguje, ale zkuste si někdy jako starosta dát do plánu, že chcete zahrádkářskou činnost. Uvidíte, že je s tím velký problém, protože to není ukotveno, je to roztříštěno po různých jednotlivých zákonech. Je to velmi složité.

Chci říct, že toto může umožnit i třeba využívat zelené střechy pro zahrádkaření, ale můžeme se bavit o včelaření a dalších jiných věcech, které rozvoji měst a zeleným městům pomáhají.

Zkratka rozvoj měst musí jít udržitelně a ruku v ruce s podporou modro-zelené infrastruktury.

Co tím vším chci říct? Zahrádkářský zákon sám o sobě nic nevyřeší. Je ovšem nezbytným nástrojem, který jasně definuje, jak důležitá je pro nás všechny zahrádkářská činnost. Je nesmírně bolestivé a nebezpečné nekoncepční odstraňování zahrádkářských osad, kterému jsme třeba v Praze svědky.

Je to nesmírně podceňovaný problém ve velkých městech, což jasně dokazuje argument, že zákon o třech stránkách by mohl zbytečně nadměrně zatěžovat náš legislativní systém. Přitom má pouze jasně a stručně ukotvit zahrádkářskou činnost coby veřejně prospěšnou, po vzoru činností myslivecké či rybářské, tak, abychom mohli jednoduše ve velkých městech, místech, kde je nutno kvůli rozvoji zahrádkářské osady rušit, takový příklad mám i já u sebe na Praze 10 v jedné z největších rozvojových lokalit v Praze, což je Bohdalec-Slatiny, kde kvůli rozvoji města se zahrádkářské osady rušit budou. Ale tento zákon nám pomůže, abychom je zřídili v jiné transformační ploše, což je průmyslová oblast Malešice, kterou bychom rádi z průmyslové zóny dostali právě do obytné. A to jsou ty důvody, proč my potřebujeme jako starostové tento zákon. Protože v legislativě to není sjednocené.

Jsem přesvědčena, že na legislativní systém ČR to bude mít pozitivní vliv, že ho zatěžují úplně jiné, nesrovnatelně složitější a méně logické zákony. Proto navrhuji schválení tohoto zákona ve verzi přijaté sněmovnou. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, další na řadě je pan senátor Hanza, který je primátorem 50tisícového města.

Senátor Hynek Hanza:  Dobrý pozdní večer, kolegové a kolegyně, pane předsedo, pane poslanče. Já jsem už v předcházejícím bodě se snažil najít hlavní důvod, proč ten zákon mít, resp. odůvodnit si ty hlavní důvody a rizika, které zde byly vyjmenovány.

Bylo tady řečeno: Chceme zachránit zahrádkaření.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, pane senátore, hlásím slabý nebo středně silný šum zleva. Pokračujte.

Senátor Hynek Hanza:  Z levice vždycky jde šum... Zachránit zahrádkaření. Ukažte mi v tom zákoně jedinou větu, jediné slovo, čím to zachraňuji. Ani jednu takovou tam nenajdete.

Města v zahraničí, bylo tady jmenováno Rakousko, Vídeň, chtěl bych vidět, jak se rakouský pravděpodobně zahrádkářský zákon zasadil o to, že Vídeň je zelená. Řekl bych, že se o to zasadili starostové, zastupitelé v daném městě.

Jak tento zákon zabrání změnám v územním plánu? Najděte mi v tom zákoně jedinou stať, kdy zabraňujeme tomu, aby byly rušeny zahrádkářské kolonie, zahrádky, zeleň a podobně. Nenajdete to tam.

Zániky a prodej zahrádek. To si spíš myslím, že přijetím tohoto zákona s tím 10letým pachtem a s tím, že obce mají zohlednit to pachtovné, protože zavádíme, že to je obecně prospěšná činnost, tak si myslím, že tohoto se zaleknou. Jak mí předřečníci říkali, může se stát v některých situacích, že nové smlouvy nájemní a nové zahrádky vznikat nebudou a ty staré by mohly v některých případech i zanikat právě díky platnosti tohoto zákona.

Zákon není špatně napsán, zákon je napsán výborně. Já na něm vidím jedinou výhodu, řekl bych, že z tohoto zákona bychom si měli vzít hlavní plus pro naši činnost do budoucna, a to je jeho rozsah. Kéž by každý zákon měl tři stránky.

Již jsem zmínil 10leté pachtovné, což opravdu může být spíš problémem do budoucna, než že by někomu pomohl, pak zmíněný Karel Čapek propadl zahrádkaření, doplním, bez zákona.

Tradice, masovost, prospěšnost. Pan předkladatel to zmínil v úvodu jeho proslovu. A to všechno bez zákona, přátelé!

Ochrana tradice. Kde v tom zákoně chráníme tradici? Tradici chráníme ministerstvem kultury nebo UNESCO. Ale tímto zákonem určitě ne.

I vykostěním tohoto zákona o problematické záležitosti, které by mohly být problematické do budoucna, v podstatě zůstávají popsané tři stránky jakési deklarace, ale absolutně zbytečné, která zahrádkářům vůbec nic nepřinese.

Rozvoj měst, zelených měst. Jak jsem říkal, pokud ve Vídni to je díky reprezentantům obce, což si myslím, tak i u nás, a ty trendy tady jsou jasné, vrátit zeleň do měst, myslím si, že každé odpovědné město i trendy ve společnosti to v podstatě přirozenou cestou vedou přesně k tomu, aby města byla zpátky zelená, a k životu.

Právní ochrana zahrádkářů. Nevím, možná špatně vidím, ale já jsem na těch třech stránkách žádnou nenašel. Nevím, jestli kolegové tam našli právní ochranu. Ale není tam!

Zahrádkaření má obrovskou výhodu jako činnost, jedna z mála, v této republice, zdůrazňuji jedna z mála, že není ohraničena zákonem. Proboha, držte si tu svobodu a v zájmu rozvoje a budoucnosti zahrádkaření nechtějte schválit zahrádkářský zákon. V momentě, kdy bude zákon, jsou poslanci i senátoři, kteří za pár kilo jablek jsou schopni do něj dávat pozměňovacími návrhy další omezení. Braňte se tomu, proboha! Jestli chcete budoucnost zahrádkaření, nechtějte zákon zahrádkářský. Hezký večer.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, další na řadě je pan senátor Vladislav Vilímec. Prosím, pane senátore. Připraví se pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Hlavním cílem 20leté snahy prosadit tzv. zahrádkářský zákon, poněvadž je to přesně 20 let, je to takový pokus, objevil se poprvé v Poslanecké sněmovně, to jsem tam ještě tehdy ani nebyl, tak tím hlavním cílem, jediným cílem, byla touha a snaha nastavit nějakou speciální úpravu smlouvy o pachtu a nájmu pro zahrádkářskou činnost, která by se lišila od té obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku nebo v případě obcí i speciálního zákona o obcích. To je hlavní cíl té 20leté snahy.

Vedle toho se tam vždy popsalo, že zahrádkářská činnost je důležitá, že má velkou tradici apod. Ten hlavní cíl, to byla snaha nějak mimo rámec nebo nad rámec občanského zákoníku upravit užívací vztahy k pozemkům, které užívají zahrádkáři. Především hlavním nositelem té myšlenky byl Český zahrádkářský svaz.

Výsledkem této snahy byla pokaždé obrovsky komplikovaná diskuse, zda rozšiřovat náš právní řád, již tak zaplevelený, o další speciální úpravu nájemních vztahů. Respektive zda tato snaha nebo to zaplevelení nebo prosazení toho zahrádkářského zákona nevyústí v podobné požadavky u jiných, také deklarovaných veřejně prospěšných spolkových činností.

Díval jsem se na zákon, který se projednával v roce 2009, 2010, jen pro ty, kteří by si to chtěli pročíst, je to sněmovní tisk č. 791, je to v podstatě úplně stejné. Za těch 11 let se nic nezměnilo, pouze se změnil občanský zákoník, tehdy ještě nebyl pacht. Jinak je to úplně obdobné. Dokonce tehdy se na rozdíl od této normy zahrádkářská činnost definovala jako činnost vykonávaná především pro vlastní potřebu a potřebu svých domácností. To tady není.

V požadavcích na úpravu užívacích vztahů jde tento návrh zákona ještě mnohem dál než tehdy. Již se pouze neodkazuje na obecnou úpravu o nájemní smlouvě, resp. o pachtu, dle nového ustanovení občanského zákoníku, ale je, ať chceme nebo nechceme, speciální normou, která významným způsobem vstupuje do práv samosprávných institucí, resp. obcí a měst.

O zahrádkářské činnosti můžeme samozřejmě dlouho hovořit. Podobně jako většina mých ctěných kolegyň a kolegů mám také 30letou zkušenost z komunální politiky. Byl jsem mnohá léta, 28 let, místostarostou 5tisícového města. V našich podmínkách samozřejmě také zahrádkářská činnost byla velmi podporována. Měli jsme tam nebo máme tam také osady. Nikdy žádný problém za těch 30 let nebyl. Nikdy! Pokud bylo nutné, tak jsme pronajímali pozemky za účelem nebo pokračovali v pronájmech pozemků za účelem zahrádkářské činnosti. Žádný zákon, který by speciální normu, která by speciálním způsobem upravovala a vstupovala do samosprávných institucí, do jejich rozhodovací činnosti, jsme nikdy nepotřebovali. To je hlavní cíl toho zákona. Nějak speciální úpravou nastavit, možná garantovat zákonem ty užívací vztahy pro budoucnost.

Pokud se týká toho návrhu, byl to můj pozměňovací návrh, který přijal hospodářský výbor jako výbor garanční, jenom chci ujistit, že on tam ponechává veškeré věci, které hovoří o důležitosti, prospěšnosti zahrádkářské činnosti. Nakolik potřebujeme zákonem to deklaratorní ujištění, je určitě věc debaty. Ale on to tam ponechává. Pouze věci, které jsou snahou vstupovat do samosprávné působnosti obcí, tak ty vypouští. Vypouští tedy ty nejkontroverznější věci, které ten návrh obsahuje.

Já bych vás jenom, paní senátorky a páni senátoři, chtěl požádat, pokud nebude schválen tento návrh zákona v té podobě, jak byl postoupen z Poslanecké sněmovny a pokud nebude ani zamítnut, abyste podpořili případně ten návrh hospodářského výboru, protože on ty nejkontroverznější věci, které právem a oprávněně kritizuje i Svaz měst a obcí, který zastupuje asi 2300 obcí a měst, tak ten vypouští. Zůstává tam pouze taková ta deklarace, která je symbolická, jak o tom mluvil, teď nevím, jestli pan poslanec nebo někdo z předřečníků. Je to taková symbolická záležitost, tento návrh zákona. Tak tu symboliku tam nechává.

Ale vypouští ty nejkontroverznější věci. Takže uvidíme, jak dopadne hlasování. Návrh zákona není jiný, než byl v roce 2001 ani 2009, ani 2016. To jsou stále stejné návrhy. Pouze se drobně mění terminologie. Stále je tento návrh zákona veden snahou nějak jinak upravit užívací vztahy k pozemkům, které vznikly historicky, a je to tradice, tzv. know-how, nevím, jestli jenom našeho státu, i okolních zemí, kde vznikly osady, kde vznikly zahrádkářské kolonie. To je hlavní důvod tohoto návrhu zákona. Všechno ostatní, to jsou deklaratorní záležitosti, které vůbec k té zahrádkářské činnosti nikdo nepotřebuje. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další přihlášený je pan senátor Zdeněk Nytra, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, kolegové, chtěl jsem říct dobrou noc, ale to asi není dobrý pozdrav. Takže dobrý večer.

Musím říct taky, že si práce zahrádkářů cením, i když jsem nedostal 4 kila jablek. Ale taky musím říct, že si cením neméně, u některých možná více, dalších spolků. A ty opravdu žádný zákon nepotřebují. Spousta věcí už tady byla řečena, takže to budu přeskakovat. Jen bych se nerad dožil toho, když ten zákon schválíme, tak zahrádkářská činnost bude veřejně prospěšná činnost, až od účinnosti toho zákona, a všechny ty obce, které dosud podporují zahrádkáře, budou mít problém, protože podporovaly něco, co není veřejně prospěšná činnost.

Padl návrh na zamítnutí, pokud neprojde, určitě podpořím ten pozměňovací návrh hospodářského výboru. Akorát se potom ptám, co z toho zákona zbude. To bude zákon na úrovni: Prezident Beneš se zasloužil o stát. Tečka. Naprosto deklaratorní.

Někdo tady položil otázku, co se stane, když ten zákon nebude, nestane se vůbec nic. Opravdu se nestane vůbec nic. Je velice zvláštní nebo možná vypovídající, že pro ten návrh zákona nehlasovala ani komise pro obnovu venkova, možná je to tím, že se zabývá více venkovem než městem, zahrádkářské kolonie jsou spíše ve městech, na venkově si je neumím představit. Pak se ale ptám, proč nepodporujeme zahrádkáře, jednotlivé zahrádkáře na vesnicích? Ti si taky zaslouží podporu. Možná toho udělají pro tu krajinu ještě víc než v rámci těch zahrádkářských kolonií. Obávám se, že moderní město, zelené město je fajn, ale toto nám zahrádkářské kolonie opravdu nezachrání. Možná se rád přijedu podívat na Prahu 10, jak bude za 10 let zelená, protože tam polovičku území obsadíte zahrádkářskými koloniemi.

Teď vážně k tomu. Pokud dojde do podrobné rozpravy, bohužel budu muset načíst k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru pozměňovací návrh, protože tam v bodě 6 došlo k chybě, tam se musí změnit nejenom ty číslice 3 a 5, ale i ten § 6 se musí změnit na § 5, pokud projde ten pozměňovací návrh, protože tam by byl odkaz na špatný paragraf, takže tolik potom mé avizo v podrobné rozpravě. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, pan zpravodaj Kos jistě registruje, že by se pak o tom vašem pozměňovacím návrhu hlasovalo, pravděpodobně před tím pozměňovacím návrhem výborovým, protože to doplňuje. Pan senátor Herbert Pavera, prosím.

Senátor Herbert Pavera:  Hezký dobrý pozdní večer, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Budu stručný, protože řada věcí již tady byla řečena. Já jsem jeden z těch starostů, který stejně jako ostatní starostové výrazně podporují spolkovou činnost ve městech a obcích. Všichni víme, že bez spolkového života by nebyl život na vesnici. Žádný zákon jsme nepotřebovali a nepotřebujeme. Na vesnicích vůbec! Vždyť tam zahrádkaří každý! Já jsem taky zahrádkář. Máme rodinný domek, máme tam zahradu, mám tam bonsaje, stromy, květiny. Babička s dědou tam mají brambory, u nás se říká kobzole, a spoustu jiné zeleniny. Děda je zahrádkář, já mu fandím, ale nepotřebuje žádný zákon, protože všechno zvládne bez zákona.

Myslím si, že budeme-li dělat zákony tak, jak to tady bylo řečeno, zbytečné, jenom zaplevelíme český právní řád, to si myslím, že je špatné. Zákon je, myslím si, i protiústavní, zasahuje do práv samospráv. Přece nemůže nikdo nařizovat obci a městu, na jak dlouho má pronajmout nějaký pozemek a za kolik! To je čistě opravdu protiprávní jednání. To tak nemůže fungovat, že někdo nám zákonem bude nařizovat, co máme dělat a co nemáme dělat. Každá obec, každé město má své zastupitelstvo, které rozhoduje, aby hospodárně hospodařilo se svým majetkem. Je na nich, jestli to pronajmou za korunu nebo za deset korun, ten metr čtvereční.

Pane předsedající, prostřednictvím vás bych chtěl vzkázat milé kolegyni Renatě Chmelové, že starostové fakt nepotřebují zahrádkářský zákon. Nepotřebují ho! Já pomůžu svým zahrádkářům, svým holubářům, hasičům, fotbalistům, stolním tenistům a dalším se svými zastupiteli. Žádný zákon nepotřebuji.

Územní plán schvalují zastupitelstva obcí a měst. Kdo jiný? Takže ten si rozhodne, jestli bude mít zahrádkářskou kolonii nebo nebude mít. Tam o nic jiného nejde. Tady mluvit o tom, že musíme mít zahrádkářský zákon, abychom to dali do územního plánu, to je naprostá hloupost. Opravdu to musím takto říct. Protože my si jako zastupitelé rozhodneme, po odsouhlasení samozřejmě nadřízeným orgánem, jestli se můžou zabírat nějaké pozemky, zda tam bude takový pozemek nebo takový pozemek. Takže opravdu si myslím, a přikláním se spíše k tomu, že tento zákon je nadbytečný, nepotřebný, raději bych ho zamítl. Když to neprojde, samozřejmě budu hlasovat pro pozměňovací návrh hospodářského výboru.

Jenom bych chtěl upozornit, to nejsou jenom velká města, která mají bohatou spolkovou činnost, v naší obci, 4500 obyvatel, já už jsem to tady možná říkal několikrát, máme na 40 spolků a organizací. Všechny spolky naše obec podporuje, stejně jako i vy ostatní podporujete ve svých obcích spolky a organizace. Takže tolik tedy. Věřím, že rozhodneme rozumně, ne v neprospěch obcí a měst.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, předávám slovo panu senátoru Hrabovi, který přichází se svým příspěvkem. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Můj příspěvek bude čistě právní. Tento návrh zákona definuje zahrádkářskou činnost, tedy zahrádkáře. Má to být činnost, která je zaměřena na pěstování ovoce, zeleniny, užitkových květin, okrasných rostlin atd. To znamená, týká se všech zahrádkářů. Zahrádkáři, kterých se týkají další paragrafy tohoto zákona, nejsou všichni zahrádkáři. Protože drtivá většina zahrádkářů hospodaří na svých pozemcích. Toto se týká pouze těch, kteří hospodaří na cizích pozemcích. To je první věc, která se z té argumentace, jak je zahrádkářská činnost důležitá, naprosto pominula. A to je důležité zdůraznit. Jak říkal správně pan senátor Pavera, on hospodaří, zahrádkaří na vlastním pozemku, na vlastní zahradě. Takže to je první věc. O co tam jde? Jde tam o pachtovní, resp. nájemní vztahy k pozemkům těch, kdo hospodaří, zahrádkaří na cizích pozemcích.

Ten zákon neříká, že se musí jednat o činnost nevýdělečnou. Koneckonců i paní kolegyně už říkala, že jí nabízel zahrádkář prodat jablka, resp. dostala je darem. Jako nezpochybnitelnou hodnotu. To znamená, může se jednat o výdělečnou činnost. Tady se dostáváme do problému, který ten zákon má. Protože zahrádkářskou činnost, tak jak dál definuje, může vykonávat spolek. Spolek můžou založit tři osoby.

Když za mnou přijde nějaký agrobaron, který bude chtít hospodařit podle podmínek tohoto zákona, to znamená na pozemcích obcí nebo státu, za výhodných podmínek, tak mu stačí, když si najde další dvě osoby, založí si zahrádkářský spolek. Potom bude muset s ním město nebo stát nebo pozemkový řad jednat jako se zahrádkářským spolkem.

Podívejme se na to, co je předmětem této úpravy. Je to opravdu velmi nebezpečné. Věřím, chápu a sám na zahradě také se pokouším cosi pěstovat, že je to velmi důležitá činnost a nezpochybňuji ekologický význam této činnosti. Ale ten zákon se obrátí proti samotným zahrádkářům, kteří hospodaří na cizích pozemcích. Tam jsou nesmysly další a další v těch paragrafech, které v tom zákoně můžeme číst. Pokud není ujednaná doba tedy správně podle toho zákona podle § 6, platí za ujednanou doba trvání pachtu uvedená v odstavci 3, § 6. Ale doba uvedená v odstavci 3 je nejméně tedy 2 roky, respektive nejméně 10 let. Co to je? Je to 10 let? 11? 15? 20? Cokoli. A to se nedá překlenout výkladem. Ten zákon je prostě špatně napsaný, přiznejme si to, nalijme si čistého vína, je špatně napsaný. V konečném důsledku se obrátí proti těm, kdo hospodaří na cizích pozemcích. Já vám děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zdá se, že zahrádkám zatím pšenka moc nekvete. Teď bych poprosil pana senátora Josefa Bazalu, který je dalším přihlášeným.

Senátor Josef Bazala:  Děkuji. Pěkný podvečer, vážený pane předsedající, pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl vystoupit na podporu zahrádkářské činnosti a zahrádkářského zákona, abych to na úvod přednesl.

Chtěl bych také říci, že jsem se k tomu dostal tak, že mě navštívili v naší senátorské kanceláři zahrádkáři, místní, kterým jsem dlouhou dobu starostoval. Samotného mě to překvapilo, že chtějí podporu pro zahrádkářský zákon. Nezdá se vám být něco divného na tom, že 20 let usilují o to, aby byl nějakým způsobem schválen zahrádkářský zákon? Proč to chtějí? Proč s tím pořád otravují, v dobrém slova smyslu? Asi se cítí v něčem ohroženi.

Když za mnou přišli, říkám: Jasné, nevidím v tom žádný problém. Pak jsem se dostal na náš výbor, zjistil jsem, že ono je to trochu jinak. Člověk nad tím začal přemýšlet, proč tomu tak je. Najednou zjistíte, že tam něco nemusí hrát v územním plánování, že se nám naše města především rozvíjí. A tak, jak byly ty kolonie na okraji našich měst, tak už jsou skoro ve středu.

Tady promluvila zástupkyně stotisícového města, pak padesátitisícového města, já budu šestitisícového města a po mně bude mluvit dvacetitisícového města, pan kolega.

To znamená, ta města, která se rozvíjí, najednou potřebují své obchvaty, možná průmyslové zóny. Najednou se tam dostáváme ke střetu se zahrádkářskými koloniemi. Nebudu tady hovořit o tom, že jsou to také vinaři a pěstitelé pálenky atd. atd. To je samozřejmé.

Jedna věc, která mě ještě zarazila, je ta, a to tady určitě problém je, že ty zahrádkářské kolonie někdy slouží také k ubytování. Dělají tam problémy. To je možné, ale myslím si, že by si s tím ta města měla poradit a pomoci.

A ještě jedna věc, která mě zaujala, že se vždycky vytáhne to, co nám vyhovuje, ale to tak je. Že tady jaksi dominovalo stanovisko Svazu měst a obcí. Mě by zajímalo stanovisko Sdružení místních samospráv, moc by mě zajímalo. U Svazu měst a obcí, kde jsou dominantní velká města, tam tomu rozumím. To je ta problematika, o které jsem hovořil.

Ještě možná jedna věc. Co tomu brání? My všichni tady říkáme, jak ty naše zahrádkáře, spolky a podobně budeme chránit, ať jsou v klidu. Přesto pořád po nás stále chtějí zákon o zahrádkářích. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je starosta dalšího města, další velikosti, jak už bylo poznamenáno, dvacetitisícového.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové, v historii proběhlo několik pokusů o schválení zahrádkářského zákona. Zatím vždycky zvítězil zdravý rozum, ať už to byl zdravý rozum samotné sněmovny, nebo to zamítl Senát. Potom i pan prezident. Jednou prostě přálo štěstí, že skončilo volební období sněmovny, to veto prezidenta se přehlasovat nepodařilo. To hovořím proto, že jak často tady si stěžujeme na to, že náš právní řád je zaplevelen zbytečnými zákony, tento, podle mého názoru, mezi ně nepochybně patří. V podstatě je to jenom snůška proklamací a nějaká povinnost z hlediska toho pachtu. Dva roky u soukromníků nebo 10 let u státních pozemků a obecních pozemků.

Já bych v té souvislosti ale připomněl, hovořil jsem o tom i na výboru, že tam jsou ještě další právní rozpory. Já jsem zatím vždycky myslel, že buď lze uzavřít smlouvu na dobu neurčitou s určitou výpovědní lhůtou, nebo na dobu určitou.

Zaměřím vaši pozornost na § 6 odstavec 7, přestože se tady hovoří, že je povinnost uzavřít na dobu určitou 10 let, v tom § 6 odstavec 7 se píše, že pakt lze vypovědět v 6měsíční výpovědní době. Pak tedy ta desetiletá lhůta nemá vůbec žádný význam. Už o tom tady hovořil kolega Horník, je tam ten paragraf, který říká o tom, že když oni tam něco vypěstují, po skončení té doby, tak ještě by měli za to dostat zaplaceno, pokud to zasadili nebo vypěstovali se souhlasem pronajímatele nebo propachtovatele. Já si to v praxi nedovedu představit. To by tak bylo na dalšího úředníka. Ten zahrádkář by přišel a řekl: Můžu si tam zasadit takový stromeček? Oni by si ho tam někde zapsali, aby věděli, za těch 10 let, že ho pak mají proplatit. Dalo by se ještě pokračovat.

Myslím si, že zahrádkáře je třeba podporovat, myslím si, že každý rozumný starosta to dělá. Nemyslím si, že zahrádkářské osady jsou zrovna těmi zelenými oázami, jak tady říkala kolegyně Chmelová. Když přijíždím do Prahy, z vlaku projíždím kolem zahrádkářské osady. Jsou tam vesměs, předpokládám, černé stavby, nepořádek a nejsou to zahrádkářské osady. Za dobu 26 let svého starostování jsme zrušili dvě zahrádkářské osady. Na nich vznikly právě zelené oázy. Já tedy závěrem si myslím, přesto, že jsme předtím odhlasovali, že petice je důvodná, není žádný důvod mít tento zákon. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Teď se ještě přihlásil pan senátor Karel Zitterbart, prosím, pane senátore.

Senátor Karel Zitterbart:  Dobrý nikoliv podvečer, ale již večer. Mně to nedá. Já tady musím vystoupit jako zastánce něčeho, co bych nazval městskou zahradou. Ty podle mého názoru nejsou a nemají být jakousi rezervou pro výstavbu a nejsou ani jakýmisi plochami, které bychom mohli lépe využít. Naopak si myslím, že plochy městských zahrad jsou místem, kde nacházíme velké bohatství.

Já to zkusím čapkovsky. Karel Čapek byl tady zmíněn, jeho Zahradníkův rok. Přeskočím řasy, lišejníky, mechorosty, různé druhy hub a vyšší rostliny. Stejně tak přeskočím plže, chvostoskoky, stonožky, pavoukovce. Zastavím se u blanokřídlých. Ti mají v našich městských zahradách obzvláště velkou druhovou rozmanitost. To, čemu říkáme biodiverzita. Tiplice, pakomáři, roupci, mouchy. Ti blanokřídlí? Jízlivky, kutilky, čalounice, zednice. Určitě jste na své městské zahradě viděli nápadné černolesklé drvodělky.

A rozhodně velké množství čmeláků. Brouky, ptáky, savce nechme do kuloárů. Když to shrnu, zahrádkářské osady, převážně ve velkých městech, mají důležitý klimatický přínos, udržují biodiverzitu a mají taky důležitou sociální funkci. Z toho důvodu budu jedním z těch, kteří budou hlasovat pro návrh tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, tak útlý zákon a tolik dalších přihlášených. Pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vaše... Vaše blahorodí. Tedy pane místopředsedo. Chtěl jsem říct, že poslední přihlášený se neříká. Ale teď vážně. Já bych chtěl velice vážně reagovat na mého předřečníka, protože to vystoupení bylo úžasné, ale navozuje to to, že když nechci podpořit tento zákon, jsem proti všem těm broučkům a čmelákům atd. To není pravda. Chci zdůraznit, že pokud, mluvím za sebe, ale troufám si tvrdit, že za většinu těch, co nechtějí podpořit tento zákon, minimálně v této podobě, že my říkáme: Ano, zelené město, příroda, broučci, čmeláčci, ale proboha, ne tento zákon, který je absolutně zbytečný! Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor Raduan Nwelati přichází k mikrofonu se svým příspěvkem.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se přiznám, že jsem taky, že mě vyprovokovalo vystoupení kolegy předřečníka. Nemyslím Zdeňka Nytru, ale kolegy před ním.

Musím zareagovat nejenom jako starosta nebo primátor 44tisícového města, když už tady každý říká, z jakého města pochází, ale já podporuji zahrádkáře, podporuji všechno, co jste tady říkal, s tím souhlasím, ale ten zákon vůbec nepotřebujeme k tomu. Proto já pro to hlasovat nebudu, protože i bez toho zákona ty oázy té zeleně v těch městech mohou být. Jsou, ono není to tak, že tam nejsou. Co se týká, pokud chci, aby tam zůstaly, stačí jenom v územním plánu to tam zafixovat. Nic tam jiného nikdo neudělá. To je na zastupitelstvích, která to mohou rozhodnout i bez jakéhokoliv zákona. Tenhle zákon je opravdu jenom o tom, za jakých podmínek se pronajímají ty pozemky a jakým způsobem omezit majitelům pozemků nakládat s těmi pozemky podle svého. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy k tomuto útlému zákonu? Nehlásí. Obecnou rozpravu končím v tuto chvíli. Je 22:23 hodin. Já se nyní ptám pana poslance, jako navrhovatele, jestli se k té obecné rozpravě chce vyjádřit? Nechce. Pan poslanec se nechce vyjádřit. V tom okamžiku vystoupí... Tedy ptám se, jestli se chce k obecné rozpravě vyjádřit některý ze zpravodajů, tím mám na mysli pana senátora Holečka? Ne. Paní senátorka Vítková také ne. Také děkuji. Prosím teď zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo, pane předsedo. V diskuzi vystoupilo 12 řečníků, z toho jeden opakovaně. Někteří senátoři zákon chválili, jiní senátoři zákon nechválili. V diskusi padl jak návrh schválit, tak návrh zamítnout. Takže bychom měli prvně hlasovat o návrhu schválit, jestli se nepletu?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Nepletete se, budeme po znělce nejdřív hlasovat o návrhu schválit, kterým byl návrh paní senátorky Chmelové. Je tady návrh odhlásit vás. Prosím, odhlašuji. Proužek nahoru a ven. Teď už to svítí! Ne. Teď to svítí. Předtím než budeme hlasovat, spustím ještě znělku, prosím.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je přítomno v tuto chvíli 60 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 40 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 29, proti bylo 15, návrh nebyl přijat.

Proto budeme hlasovat o dalším návrhu, tedy návrh zákona zamítnout. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí se zamítnutím, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 41 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 30, proti bylo 15, návrh rovněž nebyl přijat.

A protože ani schválit, ani zamítnout nebylo schváleno, pokračujeme podrobnou rozpravou, kterou v tuto chvíli otevírám. Do podrobné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, potřebuji načíst pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to konkrétně bod VI nahradit takto:

„VI. V § 7, dosavadní § 9, bodu II, slova „§ 6 odstavec 7až 9“ nahradit slovy „§ 5 odstavec 3 až 5“.“.

Jinými slovy se tam mění oproti tomu pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru číslovka 6 za číslovku 5 u odvolávky na paragraf. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další přihlášený je pane senátor Petr Holeček. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo. Já bych si dovolil načíst pozměňovací návrh, který máte na stole, který jsem předložil na výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí.

Tento pozměňovací návrh spočívá:

1) V § 6 odstavec 3 číslo 10 nahradit číslem 5.

2) V § 8 odstavec 4 úplně vypustit.

Týkají se ty změny smlouvy o pachtu z 10 na 5 let. Potom je to tedy ta povinnost, aby při sjednávání výše pachtovného nebo nájemného se zohlednila veřejně prospěšná činnost zahrádkářská, o které si myslím, že by to tam být nemělo. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Nikdo další už do podrobné rozpravy se nehlásí. Pak je třeba připomenout také, že máme usnesení výboru příslušného, garančního, který navrhuje také nějaké pozměňovací návrhy. Prosím, pane senátore Kosi, teď nás proveďte hlasováním.

Technická poznámka, pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Procedurální návrh, 5 minut přestávka.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Aha, procedurální návrh. Teď hned? Ano. 5 minut přestávka. Prosím, pokračujeme v 22:36 hodin.

(Jednání přerušeno v 22.31 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 22.35 hodin.)

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dámy a pánové, prosím, zaujměte svá místa. Zdá se, že ta přestávka byla důležitější, než jsme mysleli. Prosím, posaďte se. Máme tady tři pozměňovací návrhy. Tři pozměňovací návrhy. Pan senátor Kos navrhuje, v jakém pořadí by se mělo hlasovat.

Senátor Ladislav Kos:  Ano, děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych jako zpravodaj navrhl z mého pohledu logický postup, že by se nejprve hlasovalo o návrhu kolegy Holečka, který je kompromisní, který v tom zákoně upravuje jenom změnu délky toho pachtu povinného, z 10 na 5 let ho snižuje, škrtá tu povinnost obcí, co se týká stanovení ceny pachtu. Nějaká nižší. Takže jakoby ten návrh kolegy Holečka je „měkčí“ zásah do toho zákona, než je zásah hospodářského výboru. Takže mi z logiky věci vyplývá tohle pořadí hlasování.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pravděpodobně s jiným názorem se hlásí předseda klubu ODS a TOP 09, pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Máte pravdu, pane místopředsedo. Já bych to chtěl otočit. Chci navrhnout proceduru, že by se hlasoval jako první ten můj pozměňovací návrh, který v podstatě technicky upravuje pozměňovací návrh hospodářského výboru, pak o pozměňovacím návrhu hospodářského výboru. Pokud by byl schválený, je pozměňovací návrh pana senátora Holečka nehlasovatelný. Pokud by nebyl schválený, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Holečka.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To je návrh pana předsedy senátorského klubu ODS a TOP 09. Co na to pan senátor Kos? Dojde k dohodě, nebo nedojde?

Senátor Ladislav Kos:  Je to procedurální návrh, takže asi, aby to bylo spravedlivé, nechme o něm hlasovat, která procedura tady pro kolegy bude zajímavější.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Budeme hlasovat o návrhu pana senátora Nytry, tak jak ho přednesl teď, jestli s ním takhle souhlasíte, aby dostal přednost před tím zpravodajským návrhem hlasování. Říkám to správně? Prosím? (Probíhá diskuse v plénu.)

No, vždyť on to navrhl, ale pan senátor Nytra dal protinávrh. O tom hlasujeme nejdřív, teď, takže hlasujeme o pořadí, které navrhl pan senátor Nytra.

Je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum je 34. Kdo souhlasí s tím pořadím, jak ho navrhoval pan senátor Nytra, tak hlasuje pro. Kdo nesouhlasí, tak hlasuje proti. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 42 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 41, proti bylo 5, návrh byl přijat. Proto budeme hlasovat v tom pořadí, pozměňovací návrh pozměňovacího návrhu pana senátora Nytry, pak výborový, pak případně tedy ten, kdybychom ho nepřijali, pana senátora Holečka.

Tak, je všechno jasné, prosím?

Hlasujeme o pozměňovacím návrhu pana senátora Nytry, tak jak ho tady načetl. O pozměňovacím návrhu.

O pozměňovacím návrhu k pozměňovacímu návrhu. Technické, ano.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 43 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 47, proti byli tři. Návrh byl přijat.

Teď budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu garančního výboru. Prosím, ještě předtím, než budeme hlasovat, pana poslance jako navrhovatele, o jeho názor. (Poslanec: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Ano. Pro přesnost je to upravený pozměňovací návrh. Takže jeho stanovisko je nesouhlasné. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Nesouhlasné.) Nesouhlasné.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí v tom duchu, tedy toho pozměňovacího návrhu, pana senátory Nytry, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 44 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 40, proti bylo 8. Návrh byl přijat.

Tím pádem návrh pana senátora Holečka už je nehlasovatelný. Já končím projednávání... Ne, nekončím ještě. Omlouvám se. Nechal jsem se unést. Budeme teď ještě hlasovat o vrácení návrhu zákona v duchu pozměňovacího návrhu, tak jak jsme to před chviličkou schválili, kdo hlasuje pro ten pozměňovací návrh v tomto duchu, tak... Zákon s pozměňovacím návrh v duchu, který jsme přijali. Je 22:42 hodin, tak se omlouvám. O tom hlasujeme teď.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 45 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 46, proti bylo 8. Návrh byl přijat. My vrátíme Poslanecké sněmovně návrh zákona v duchu pozměňovacích návrhů, tak jak jsme je přijali.

Ještě musíme určit, kdo nás ve sněmovně bude zastupovat. Čtu tady návrh pověřit tímto zastupováním senátory Ladislava Kose. Nechce. Petra Holečka. Nechce. Jaromíru Vítkovou. Nechce... Tak prosím. Já jsem to neměl napsané, jestli to máte napsané, prosím...

Senátor Zdeněk Hraba:  Já bych nechal působit v Poslanecké sněmovně kolegy, jejichž názory tady převážily, takže po dohodě pan senátor Hraba, Vilímec a Nytra.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Takže pan senátor Hraba? Souhlasí. Vilímec? Souhlasí. A pan senátor Nytra? Souhlasí.

Budeme hlasovat o souhlasu s pověřením těchto tří senátorů. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 46 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím končím projednávání tohoto bodu a končím dnešní jednání. Zítra pokračujeme v 9.00 hodin. Přeji vám hezký zbytek večera a klidnou dobrou noc.

(Jednání přerušeno v 22.45 hodin.)