Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 04.03.2021

(1. den schůze – 04.03.2021)

(Jednání zahájeno v 14.01 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dámy a pánové. Vítám vás na 8. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh organizačního výboru, kterému děkuji za flexibilitu. Byla svolána podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, v znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána včera, 3. března 2021. Já vám děkuji, že jste se dnes dostavili na jednání pléna. Vážím si toho. Z dnešní schůze se omluvili senátoři: Zdeněk Hraba, Hynek Hanza, Jitka Chalánková, Ladislav Chlupáč, Pavel Karpíšek, Rostislav Koštial, Michal Kortyš, Ondřej Šimetka, Vladislav Vilímec, Jan Žaloudík, Tomáš Jirsa, Patrik Kunčar, Alena Dernerová, Helena Pešatová, Leopold Sulovský, Ivo Trešl, Petr Orel, Václav Láska, Petr Šilar a Pavel Fischer.

Prosím vás nyní, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci uvádím, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. V tuto chvíli je aktuálně přihlášeno 52 senátorek a senátorů. Zároveň si vás dovolím poprosit, abyste už zaujali svá místa, případně snížili hlasitost tohoto sálu tím, že každý sníží intenzitu zvuku, které vydává.

Nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 8. schůze Senátu byli senátoři Jaroslav Větrovský a Jaroslav Chalupský. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou, takže já spustím znělku a potom přistoupíme k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 28. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 8. schůze Senátu byli senátoři Jaroslav Větrovský a Jaroslav Chalupský. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 1 přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum 30. Pro 58. Ověřovatelé byli schváleni.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 8. schůze Senátu. Návrh pořadu 8. schůze vám byl rozdán na lavice, obsahuje v tuto chvíli jediný bod, kterým je Návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Jedná se o senátní tisk č. 60.

Zároveň upozorňuji, že na minulé schůzi Senátu jsme odročili bod Návrh usnesení Senátu k čerpání finančních prostředků z ESF+ pro plánovací období 2021 až 2027 do příští schůze Senátu. S tím, že touto schůzí jsme si mysleli, že v tu dobu bude schůze svolaná na 17. března. Po dohodě s navrhovatelkou předpokládám, že tomu tak zůstane a návrh doprojednáme 17. března.

Já se ptám, jestli nemá proti tomuto postupu někdo námitky? To znamená, je tady někdo, kdo si myslí, že bychom měli projednávat návrh paní senátorky Jelínkové dnes? Není tomu tak, takže souhlasí všichni s tím, abychom odročený bod jednání, návrh usnesení Senátu k čerpání finančních prostředků z ESF pro plánovací období, projednávali až na schůzi 17. března. My to musíme potvrdit hlasováním, aby to bylo v pořádku. To znamená, já spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho souhlasu s tímto návrhem. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 2 přítomno 58 senátorek a senátorů, při kvóru 30 pro 56. Návrh byl schválen a bylo potvrzeno, že bod bude projednáván až 17. března na plénu Senátu.

Nyní se ptám, zda má někdo připomínky k návrhu programu, nebo návrhy na doplnění programu, který máme před sebou? Není tomu tak, tzn. uzavírám rozpravu k návrhu programu. Už je tady na poslední chvíli přihláška. Pan senátor Jiří Čunek má něco k programu, pane senátore? Není tomu tak. Vidím, že pouze manipuluje s počítačem, který způsobil, že zmáčkl za něj zelené tlačítko. Uzavírám rozpravu k návrhu pořadu a budeme hlasovat o návrhu pořadu 8. schůze Senátu. Opět nikdo neodešel, nikdo nepřišel, to znamená, budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme, aby návrhem pořadu 8. schůze Senátu byl jediný bod, tak, jak vám byl rozdán na lavice. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku, kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 3 přítomno 58 senátorek a senátorů, při kvóru 30 pro 58. Návrh byl schválen a schválili jsme pořad schůze.

Vítám mezi námi ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, ale ještě ji požádám o chvilku strpení.

Předseda vlády svým dopisem ze dne 1. března 2021 požádal jménem vlády Senát, aby projednal senátní tisk č. 60 ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tento návrh zákona 2. března ve zkráceném jednání podle § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Podle § 118 odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme návrh zákona ve zkráceném jednání. To znamená, já spouštím hlasování. Kdo souhlasí s projednáním ve zkráceném jednání? Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování č. 4, pro 57, proti nebyl nikdo, návrh zákona byl schválen.

Nyní vás prosím, paní navrhovatelko, ujměte se slova, prosím.

 

Návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

Tisk č. 60

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, do Senátu chodím skutečně velmi ráda. Víte, že Senát mám také velmi ráda, také jsem pro něj dlouhá léta pracovala. Měla jsem mj. čest pracovat jako zástupkyně Kanceláře Senátu při Evropském parlamentu, ale teď k věci.

Předkládám vám zde dnes návrh, který velmi dobře znáte. Nebudu zatajovat, že tzv. izolačku jsem chtěla upřednostnit, chtěla jsem, aby prošla stoprocentní nemocenská. To je podle mě návrh těžkého kalibru, který odpovídá té těžké krizi, těžké zdravotní krizi, kterou v tuto chvíli prožíváme. Mnozí z vás jsou lékaři, takže asi nemusím popisovat, jaké peklo se odehrává za zdmi nemocnic.

Nicméně stoprocentní nemocenská díky našemu pravicovému koaličnímu partnerovi neprošla. Jsem ráda, že se ve sněmovně v tom úterním večerním jednání podařilo prosadit alespoň tu původní izolačku. Až 370 Kč po dobu 14 dnů jako bonus k nemocenské, to je podle mě nástroj, který by nám měl pomoci zvládnout těch několik příštích týdnů. Bude platit zpětně. Tzn. od 1. března, pokud návrh schválíte. Důležité za mě je také říci, že lidé do 35 000 Kč hrubého, víte, že ty hranice jsou pohyblivé kvůli daňovým slevám, nepřijdou o peníze, pokud budou v karanténě nebo izolaci.

O tom je ten návrh. Jedná se o několik měsíců, nebo velmi dlouhou dobu vyjednávaný návrh na úrovni sociálního dialogu, na úrovni tripartity. Zaměstnavatelé budou dostávat své náklady hrazeny. Tu standardní nemocenskou dostanou ze 60 % uhrazenou... Omlouvám se, dostanou uhrazenou z programu Antivirus, tu druhou část, až těch 370 Kč, dostanou uhrazenou. Budou si ji moci odečítat ze sociálního pojištění, z odvodů, které by jinak odváděli.

Nebudu mluvit dlouho. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, žádám vás o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní navrhovatelko, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 60/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 60/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Adéla Šípová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Adéla Šípová:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážená paní ministryně, jsem zde zase.

My jsme návrh zákona opět projednali na výboru pro sociální politiku. Chtěla bych jenom kolegům shrnout, že v podstatě předkládaný návrh se velmi podobá senátní verzi návrhu, kterou jsme poslali do sněmovny minulý týden. Pouhá změna je v tom, že tento příspěvek, nárok na něj je o jeden měsíc kratší. Současně není přiznán nárok na tento příspěvek lidem, kteří se vracejí ze zahraničí. Po projednání ve výboru pro sociální politiku jsme se rozhodli, že... Nebyl předložen žádný pozměňovací návrh. Domnívám se, že tím smyslem, že nikdo nepředložil pozměňovací návrh, bylo urychlené projednání tohoto zákona, tak, abychom se nemuseli znovu vracet do sněmovny, tak, jako tomu bylo minulý týden.

V souvislosti s tímto tiskem jsem já, protože jsem se zabývala intenzivně touto problematikou, zjišťovala jsem si poměrně dost podkladů k tomu, jakým způsobem karanténa funguje a nefunguje. Tak jsem se rozhodla, že navrhnu doprovodné usnesení, dle kterého jsem chtěla navrhnout vládě, aby se zabývala problematikou průmyslových provozů, ve kterých je poměrně značná koncentrace lidí. Odborníky jsou tyto provozy považovány za ohniska nákazy.

Z tohoto důvodu... Můžu to uvést nyní?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Lepší by bylo, paní senátorko, kdybyste byla v rámci zpravodajské činnosti toho typu, že budete informovat o tom, co se dělo na výboru, a potom můžete ve svém vlastním vystoupení říci, jaké máte své osobní názory. Takže pokud jste skončila se zprávou, co učinil výbor, rád vás potom ještě jednou znovu pozvu k řečništi.

Senátorka Adéla Šípová:  Rozumím. Ve výboru pro sociální politiku ten můj návrh nebyl přijat a schválili jsme návrh zákona. V podstatě jsme vydali usnesení, dle kterého doporučujeme Senátu, aby přijal návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Podle informací z druhého výboru i ústavně-právní výbor dospěl k názoru, že doporučuje, aby byla přijata verze sněmovní. K tomu doprovodnému usnesení se vyjádřím později.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, že jste zaujala roli zpravodaje, dokonce tak, že jste se zabrala i do zpravodajské zprávy druhé kolegyně. Já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Anna Hubáčková? Prosím, paní senátorko.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dovolím si to pouze verifikovat. Dobré odpoledne, budu velmi stručná. Tento návrh zákona projednáváme v průběhu zhruba týdne podruhé. Projednáváme skoro stejnou verzi, která odcházela ze Senátu do Poslanecké sněmovny. Komentář, který zazněl na ústavně-právním výboru, byl pouze o tom, že místo nároku na finanční příspěvek do konce května je nyní do konce dubna. Je o měsíc zkrácen. Ale nebylo to předmětem žádného pozměňovacího návrhu, takže si dovolím pouze říct závěr. Usnesení přijal náš ústavně-právní výbor. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní zpravodajko, a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, otevírám obecnou rozpravu. První se hlásí pan senátor Horník, jako druhý pan senátor Zdeněk Nytra.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení kolegové, vážené kolegyně.

Já mám pouze jednu věc. Když jsem slyšel, jak k nám paní ministryně velmi ráda chodí do Senátu, a my ji rádi vidíme, jak říkal náš pan předseda, tak já bych chtěl poprosit, kdyby příště zákony, které sem vláda posílá přes Poslaneckou sněmovnu, tak aby neobsahovaly další přílepky.

Ústavní soud už dávno dal výrok, hodně tomu let nazad, kdy poukázal na to, že tyto přílepky jsou protiústavní. Mrzí mě, že to udělala kolegyně Gajdůšková, protože já mám takový dojem... Asi ne, tak někdo jiný, ale to je úplně jedno. Bylo by dobře, kdyby se to v budoucnosti neopakovalo. Zbytečně se zdržujeme, v lidech vyvoláváme nějaké falešné představy, že to projde, a ono to nakonec neprojde o jeden hlas. Pak se to schvaluje v pátek pozdě večer. Pak zasedá organizační výbor online v Senátu, takže prosím, pro příště, celá vláda, předkládejte nám čisté zákony, které se týkají meritu věci. Nikoliv čehokoliv okolo, protože to do těch zákonů nepatří. To nám už jako parlamentu dávno vzkázal Ústavní soud. Děkuji, že to přenesete na všechny členy vlády. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Nytra. Než se dostaví, sděluji, že se omlouvají také senátoři Petr Vícha, Jiří Cieńciała a David Smoljak. Prosím, pane předsedo senátorského klubu ODS a TOP 09, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Myslím si, že nejenom já budu rád, když budeme mít anabázi s tímto zákonem za sebou. Netřeba ji popisovat, takže jenom krátce k tomu návrhu.

My jsme se nakonec na klubu domluvili, že ten návrh, tak, jak doputoval ze sněmovny, podpoříme. Neznamená to ovšem, že bychom k němu neměli výhrady.

Zaprvé, chápeme na jedné straně tu motivaci tento zákon přijímat a motivovat tímto lidi, aby v případě, že jsou covid pozitivní, zůstali doma. Spousta z nás zná ze svého nejbližšího okolí případy, kdy lidé pozitivní jsou, a přesto jdou do práce. V této situaci, doufám, velice napomůže to masivní testování v jednotlivých výrobních podnicích. Jsme rádi za to, že už k němu dochází. Mohlo to být dřív, ale budiž.

Druhou připomínku, kterou k tomu máme, nebo mám osobně, on ten zákon pochopitelně není spravedlivý, protože dneska dochází k masivnímu odkládání operací a léčení dlouhodobě nemocných. Ti jsou dneska na 60 % nemocenské a těm žádný příspěvek k nemocenské nedáváme.

Třetí a nejvážnější připomínku mám k § 2 tohoto zákona, který v podstatě zamezuje výplatu tohoto příspěvku lidem, kteří se vrátí ze zahraničí a pobývali tam déle než 12 hodin. V tuto chvíli se mně opravdu nejedná o dovolené na Zanzibaru nebo v Dubaji, ale když si to dám do souladu s tím ochranným opatřením ministerstva zdravotnictví, tak tam jsou minimálně problémy dva.

Zaprvé, tento návrh zákona pracuje s termínem karanténa, což je v podstatě termín ze zákona o ochraně veřejného zdraví. To ochranné opatření pracuje s termínem samoizolace, což nevychází z tohoto zákona, tedy ze zákona o ochraně veřejného zdraví, ale z omezení pohybu fyzických osob jako takových.

K čemu dochází? Polsko, Spolková republika Německo a Rakousko jsou ve třetím nejpřísnějším stupni podle toho ochranného opatření ministerstva zdravotnictví, Slovensko dokonce v tom nejpřísnějším. My v tuto chvíli v podstatě diskriminujeme ty, kteří mají rodinné příslušníky v těch nejbližších státech, nedáváme jim příspěvek k nemocenské.

Dohodli jsme se, že nebudeme dávat pozměňovací návrh tak, aby ten zákon mohl platit co nejdřív, ale prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl požádat paní ministryni, aby se nad tím zamysleli a našli opravdu lepší formulaci. Jednak už ta formulace pojmoslovná, tzn. karanténa/izolace versus samoizolace, spolu moc nekoresponduje. Protože například když se náhodou někdo vrátí se Slovenska, tak až po 5 dnech musí absolvovat PCR test. Co bude dostávat v té době? Bude dostávat? Nebude dostávat atd.

Když tato vláda byla ochotná být solidární, nebo humánní, nechala otevřená květinářství, tak se domnívám, že by mohla být humánní i k těm, co mají rodinné příslušníky v zahraničí a potřebují se s nimi v průběhu dvou měsíců, tzn. března a dubna, potkat. Velice bych chtěl požádat paní ministryni, aby se nad tím vláda zamyslela a zkusila nám poslat nějakou novelu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore, další přihlášenou je paní Adéla Šípová. Připraví se pan 1. místopředseda Jiří Růžička, který se vzdal svého přednostního práva.

Senátorka Adéla Šípová:  Tak teď bych se ráda vrátila k tomu usnesení, které jsem navrhovala jednak původně jako samostatný bod k projednání na organizačním výboru, neprošlo to. Podruhé jsem se pokusila o to, zařadit to na výbor pro sociální politiku jako doprovodné usnesení. Ani to mi bohužel neprošlo. Ráda bych vás ovšem seznámila s tím, co mě k tomu vedlo. Respektive vůbec s obsahem tohoto usnesení.

Ráda bych vůbec využila příležitosti, že tady paní ministryni zase máme. Chtěla bych ji já osobně požádat o to, aby se znovu vrátila k té myšlence, kterou si myslím, že původně měla, a sice aby došlo k tomu, že bude omezen provoz ve velkých průmyslových výrobách. Jde o to, že v podstatě současná opatření bez tohoto omezení z mého pohledu, z pohledu zejména odborníků, kteří o této potřebě hovoří, nebude fungovat.

Myslím si, že by ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo průmyslu a obchodu mělo vydat takové opatření, které výrazně omezí počet pracujících v provozu a krátkodobě uzavře všechny provozy nad 10 pracovníků vyjma potravinářských provozů a kritické infrastruktury, a to do té doby, než budou všichni zaměstnanci spolehlivě protestováni. Protože víme, že testování již začalo, ale nebylo skončeno. Tzn. dokud nebude skončeno, nebudeme vědět, kolik lidí je v těchto provozech nakažených. V tomto ohledu si myslím, že nikdy nebude fungovat pořádně ta zásada testování, trasování a izolování, samozřejmě i tento tisk s tím souvisí, protože my zkrátka ztrácíme čas.

Ztráta toho času znamená zmařené lidské životy. Proto jsem navrhovala, aby ministerstva toto zvážila a zároveň aby byla nápomocna k tomu, aby protestování těchto zaměstnanců proběhlo co nejdříve. Moc mě to mrzí, protože pandemická situace v současné době je mimořádná. Já jsem senátorka ze Středočeského kraje, v současné době nemocnice v Mladé Boleslavi, nemocnice v Kolíně podle včerejších mediálních výstupů už nemají volná místa. Mohu se jen domnívat, jestli to nějakým způsobem souvisí s tím, že zrovna v těchto městech jsou výrazné průmyslové provozy.

Dle dostupných statistik dochází k největšímu přenosu nemocí zrovna právě na těchto pracovištích. My na jedné straně uzavřeme možnosti podnikat ve službách, zavřeme drobné kadeřnictví, zavřeme spoustu drobných služeb, ale nezavřeme provoz, ve kterém vedle sebe pracuje 200 lidí. Nákaza se samozřejmě šíří tam, kde je velká hustota lidí, proto si myslím, že teď je čas na to, aby byly provozy uzavřeny na jeden nebo dva týdny, aby se zastavil růst té křivky, která jde bohužel nahoru.

Myslím si, že odborníci na to poměrně značně už upozorňují. Já mám obavu, že jsou tady všichni zticha, že vláda to nevidí. Mrzí mě to. Je zapotřebí právě tato opatření provést i proto, aby nedocházelo k přetěžování kapacit nemocnic. Já bych byla ráda, kdyby se paní ministryně k tomu trochu vyjádřila.

Je potřeba jednat teď, protože minulý rok na jaře jsme viděli, že velké koncerny dokázaly provozy uzavřít samy. Já bych je tímto i chtěla vyzvat, aby to udělaly samy, protože jde o zdraví a životy jejích zaměstnanců. Ze zpráv, které jsem dneska slyšela, také třeba mladoboleslavská Škodovka už nemá lidi. Někteří z nich podle některých svědectví musí pracovat na dvou směnách po sobě. Je potřeba o tom mluvit.

Prosím vás, paní ministryně, jestli byste se k tomu vyjádřila. V jakém stavu v podstatě tyto provozy jsou? Jestli hovoříte také dostatečně s lidmi, kteří to mají na starost? Např. s odbory. Jestli víte o tom, jak to tam probíhá? Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan 1. místopředseda Jiří Růžička, připraví se pan senátor Jaroslav Zeman. Prosím.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré odpoledne, pane předsedo, paní ministryně, dámy a pánové. Myslím, že všichni budeme rádi, když tento návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanců při nařízené karanténě bude za námi. Nejenom proto, že o tom jednáme už poměrně dlouho, ale také proto, že to asi považujeme za správnou cestu v boji s tím, co je tady kolem nás. Doufáme všichni, že by nám to mohlo pomoct.

Ten návrh zákona, který jsme obdrželi na poslední chvíli, projednávaly, jak už tady bylo řečeno, dva výbory. Já jsem se dneska byl podívat na jednání sociálního výboru, protože mě zajímaly některé věci. Chtěl jsem slyšet odpovědi na některé otázky, které skutečně zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, případně zástupkyně ministerstva průmyslu a obchodu, tam říkali.

V tom zákoně vidím jeden problematický bod. Už o něm trošku tady byla řeč. To je § 2 článek 2: Příspěvek zaměstnanci nepřísluší, byla-li mu karanténa v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí... Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí argumentovali tím, že nechceme tímto ustanovením motivovat lidi k výjezdům do rizikových oblastí. Nechceme je motivovat k výjezdům do rizikových oblastí. Kdybych chtěl být protivný, a to já nechci ani teď, ani kdykoliv jindy, tak bych řekl, že málo zemí na světě je tak rizikových, jako je Česká republika. V počtu nemocných na 100 000 obyvatel jsou na světě horší jenom dvě země, Andorra a Černá Hora. Kdybych chtěl být ještě k tomu ironický, řeknu, že bychom mohli spíš vypracovat nějaký kompenzační bonus pro lidi, kteří z tohoto covidového pekla, zvané Česká republika, někam odjedou. Nechci být ani ironický, ani protivný, proto nic takového nebudu navrhovat.

Ale dovolím si ještě jednu poznámku, ta se týká toho dalšího argumentu zástupců ministerstev, že přece nebudeme, já to interpretuji, přece nebudeme platit karanténu někomu, kdo si odjel na dovolenou někam do zahraničí. To já považuji až trošku za nehoráznost a bylo by dobře si uvědomit, že v zahraničí žije 600 000 až 1 000 000 občanů České republiky. Ti lidé mají své rodiny v České republice, žijí, pracují v zahraničí, odvádějí, myslím, velké množství finančních prostředků do rozpočtu této země. Ti lidé mají své starosti, mají své děti, mají vnuky, žení se, vdávají se, umírají, prostě žijí, jako kdyby byli tady. Potřebují kontakt se svojí rodinou. Když někdo odjede, rozhodně nemusí jet vždycky na dovolenou.

My přesto dáme do toho zákona takové ustanovení, které i tyto lidi a priori vyřazuje. To není jenom, že by žili na Slovensku, ale žijí po celém světě. Sám doma takový příklad mám. Své vnuky jsem neviděl už rok. Zcela jistě se za nimi delší dobu ještě nepodívám, ani oni sem.

Takže bych byl velice rád, když ten návrh zákona schválíme v té podobě, jak k nám doputoval, ale ty dvě poznámky jsem si nemohl odpustit. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Zeman, prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Zeman:  Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Já bych se dostal k paní kolegyni Šípové, prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím si, že vláda ČR sedí na poslední větvi, která je navíc ještě suchá, a to je výroba, to je získávání prostředků a placení sociálního a zdravotního do státní kasy.

Pokud zavřeme průmysl, nevím, kdo bude platit lékaře, léčbu covidových pacientů, operace atd. Myslím si, že pokud funguje průmysl, máme zaručený jakýsi příjem do státní kasy. Zavřít průmysl na dva, na tři týdny, to by opravdu znamenalo totální Venezuelu.

Já bych se chtěl zeptat paní ministryně na to, proč jsme z Evropské unie druzí nejhorší v očkování? Tuším, že ke včerejšku na tom je hůř akorát Holandsko. Proč Polsko má třeba 891 000 naočkovaných a my máme 650 000? To je jediná cesta, jak z této covidové krize ven, a ne, že děláme po roce restrikce, že zakazujeme pohyb osob a další věci, a přitom neřešíme základní věci. Myslím si, že i těch 200 000, o které mají Poláci víc proočkovaných než my, je určitý krok z toho kruhu ven. Ode mě vše.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, další přihlášený je pan senátor Nwelati, pan Zdeněk Nytra se vzdává svého přednostního práva, připraví se pan senátor Lumír Kantor. Po panu senátorovi Nwelatim se ještě hlásí paní ministryně. Já jsem ji přehlédl, neboť se přihlásila pozdě, takže jsem ji vlastně ani nepřehlédl. Prosím.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se vrátím k § 2 odst. 2: Příspěvek zaměstnanci nepřísluší, byla-li mu nařízena karanténa v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních nebo služebních cest. Samozřejmě nebude to důvod, proč bych nepodpořil tento návrh zákona, protože si myslím, že je potřeba tu podporu dát, ale tento paragraf mně vadí velmi. Vadí mně i proto, že je tam těch 5 dní od návratu. Není tam vůbec ani napsáno, že se vracíme ze země, kde je to riziko vysoké, kde bude nařízena karanténa jenom tím, že jsem se vrátil.

To znamená, že pokud se vrátím ze země, kde v té době například nebude platit to, že musím jít do karantény, protože jsem se vrátil. Vrátím se v neděli, v pondělí půjdu do zaměstnání, tam strávím zaměstnání s člověkem celý den v kanceláři. Jemu se večer udělá špatně, druhý den půjde na PCR, zjistí mu, že je covid pozitivní, mně bude nařízena karanténa. Ne proto, že jsem se vrátil ze zahraničí, ale proto, že jsem první pracovní den strávil s někým, kdo je covid pozitivní. Podle tohoto zákona nebudu mít nárok, protože mi karanténa byla nařízena do 5 dnů od mého návratu ze zahraničí. To přece je špatně.

To je špatně. Proto bych poprosil paní ministryni, pokud si také myslí, že to je špatně, aby připravila eventuálně i nějakou novelu. Protože kvůli tomu to vracet do parlamentu a riskovat to, že zase se tam neshodnete a nebudete souhlasit ani s jednou verzí, by nebylo úplně dobré. Ale těch 5 dní si myslím, že není správně. Pokud by ten paragraf, což by se mi také moc nelíbilo, ale zněl by ve smyslu toho, že pokud je ta karanténa nařízená z důvodů návratu ze země, kde je vysoké riziko, pak bych to chápal. Ale pokud to je do 5 dnů od návratu ze zahraničí, není vůbec specifikováno, z jakého zahraničí a jestli jsem tu karanténu musel podstoupit, protože jsem se vrátil ze zahraničí, anebo proto, že jsem zrovna strávil jeden den s pracovníkem v práci, kde on byl nemocný, tak si myslím, že to není dobře. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, nyní poprosím paní ministryni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo, už těch podnětů bylo tolik, tak bych si dovolila na to reagovat. Pro mě je Senát, zjednoduším to, něco jako rada starších, rada moudřejších. Takovou roli pro mě Senát má a velmi si cením té věcné diskuze bez osobních invektiv. Takže děkuji za ty připomínky.

Reagovala bych ale na to, že přílepkový závěr Ústavního soudu vůbec neřešil projednání zákona v legislativní nouzi. A už vůbec ne v nouzovém stavu. Ty přílepky, které zde byly vyslány ze sněmovny, v podstatě řeší a ukazují, že se ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje na to, co může být za několik měsíců.

V tuto chvíli nám to nepřipadá relevantní, nebo většině rozhodujících zákonodárců to nepřipadá relevantní, ale já si za těmito přílepky stojím. Netajím, že ministerstvo práce a sociálních věcí se podílelo na jejich přípravě. Navrhli jsme je a považuji je za důležité, protože myslíme dopředu. Připravujeme se na to, co se může stát v blízké budoucnosti.

Chtěla bych také podotknout, že například u tzv. rouškovného nám sněmovna také odsouhlasila tzv. přílepek, který řešil dokonce už k 1. lednu valorizaci důchodů, jednotnou valorizaci důchodů, a nikdo se nad tímto přílepkem nepohoršoval. Přestože byl tento přílepek technicky špatně napsán, je platný, je zde velmi málo času na jeho realizaci. I přesto, že ohledně tohoto návrhu Ústavní soud konstatoval, že současná úprava valorizace důchodů je ústavně konformní.

Co se týká zahraničních karantén, dovolte, abych připomněla, že v tuto chvíli se nesmíme pohybovat mezi okresy, cílem nás všech je maximálně omezovat kontakty. Maximálně omezovat kontakty. Jinak se lockdown, ta uzávěra ještě více prodlouží. Rozumím tomu, že lidé mohou mít spoustu důvodů vycestovat. Na výboru byl např. zmiňován ten příklad paní, která cestuje za dcerou do Rakouska, aby navštívila její nově narozenou dceru. Rozumím tomu lidsky, ale musíme to několik týdnů vydržet. Připomínám, že cestování samo o sobě velmi zvyšuje počet kontaktů. Neúměrně mnohonásobně se z logiky věci člověk, který cestuje, vystavuje velmi vysokému počtu kontaktů.

Ten návrh není o tom, že zakazujeme lidem cestovat, jenom tou úpravou říkáme, že když cestujete, pak nebudete mít za určitých podmínek nárok na izolačku. To není tak, že nebudete mít nárok na nemocenskou, ale nebudete mít nárok na izolačku ze státních peněz. Omlouvám se, ale vyčítat mně jakousi nevraživost vůči zahraničí, málokterý člověk je tak kosmopolitně založen jako já. Opravdu si za tím velmi stojím, většinu života jsem žila v zahraničí, tzn. že si myslím, že to není adekvátní.

Ještě poslední poznámka. Pokud jsme skutečně nejhorší na světě, já si myslím, že máte pravdu, co se týká denních přírůstků úmrtnosti, už 21 000 mrtvých, vysoká nadúmrtnost, tak právě proto bychom měli být vůči zahraničí ohleduplní a v těchto dnech a týdnech se více omezit, co se týká kontaktů. To znamená, to je ta logika za tímto návrhem zákona. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Další člen rady starších Lumír Kantor, prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Kantor:  Dobrý den, milí kolegové a milé kolegyně, paní ministryně, pane předsedající. Já mám jenom dva podněty.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já jsem měl říct „rady moudrých“, já se omlouvám. Měl jsem říci „rady moudrých“, „ne rady starších“.

Senátor Lumír Kantor:  Rada moudrých, to tak někdy je... Já jsem chtěl jenom dva takové podněty, na které ani nemusíte reagovat. Ale protože se stává velmi často, není to na vaši osobu, ale že podněty, které dáváme, zapadnou jak do studny na ministerstvu zdravotnictví, na jiných ministerstvech, popřípadě na vládě. Jestli byste se nezamysleli nad tím, jestli nevyužít institut té mimořádné dovolené, svým způsobem nucené mimořádné dovolené, kterou v případě hromadné dovolené po projednání s odbory může zaměstnavatel vypsat, třeba týden až čtrnáct dní, ale určitě by to pomohlo ekonomicky. Lidé by šli na dovolenou a ten provoz by se úplně nezastavil. V případně hromadné by to pravděpodobně šlo. To je jeden podnět.

Druhý podnět je z mé vlastní zkušenosti. Když v podniku je, dejme tomu, z 500 lidí 80 nebo 100 pozitivních, je potom otázka, jestli nezavřít i tento podnik na nějakou dobu a přerušit ten virulentní řetězec, který tam je. To jsou dvě poznámky, které bych k tomu měl. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Další přihlášený je pan senátor Zdeněk Nytra, připraví se pan senátor Lukáš Wagenknecht, prosím.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou děkuji a ještě jednou dobrý den. My se nesmíme pohybovat mezi okresy, ale chtěl bych paní ministryni upozornit, že hlavně v pohraničí to můžou být sousední obce, kde máme své příbuzné, z nějakého důvodu je potřebujeme navštívit. To není o velkém cestování. Když už paní ministryně zmínila to cestování, 58 nás muselo přijet z celé republiky, abychom opět projednali tento návrh zákona, kterému jsme se věnovali minulý týden. Někteří z Prahy, ale někteří z Karvinska, z Ostravy, přes celou republiku. To jenom k tomu cestování.

Vaše poznámka, vážená paní ministryně, cestou pana předsedy, k přílepkům... Byli jsme poučeni, že už nemáme pustit, tento Senát, ani jeden přílepek. I když to bude hodně moc spěchat, i když na to bude vláda hodně moc tlačit. Tak asi takové poučení z toho vystoupení.

Ale já jsem chtěl původně vystoupit k něčemu úplně jinému. Já rozumím a vnímám vystoupení paní senátorky Šípové. I té motivaci. Ale velice bych varoval před přijetím toho doprovodného usnesení. Jeden důvod zmiňoval pan senátor Zeman. Ale hlavně z procedurálních důvodů. Tohle je tak zásadní zásah do chodu této země, kdy to nebylo projednáno ve zdravotním výboru, nebylo to projednáno hlavně v hospodářském výboru, tak bych opravdu velice varoval před přijetím tohoto doprovodného usnesení. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Lukáš Wagenknecht, prosím, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Já vždycky reaguji, když paní ministryně něco řekne. Nemyslím to ve zlém, ale vždycky mě malinko vyprovokuje. Jen několik krátkých reakcí, co se týká těch přílepků. Já nejsem odborník na právo a na formu těch přílepků, ale tady šlo, paní ministryně, hlavně o ten obsah. A to si asi tady všichni kolegové mysleli najednou, my jsme nechtěli řešit v nějakém nouzovém režimu byrokracii. To je asi to podstatné. Tak, aby to tady padlo, že nikdo neřešil podle mého názoru primárně tu formu, ale obsah. Chápu, že jste měla možnost nějakou formou protlačit nějaký pozměňovací návrh, který by se vám líbil, ale pojďme se o tom bavit opravdu za rok, až bude čas vydechnout si v klidu a řešit to věcně.

A jenom potom k té debatě, která se rozvinula, ohledně prvního podnětu paní senátorky Šípové. Já budu teď mluvit za sebe. My jsme o tom o víkendu hodně debatovali. Samozřejmě nikdo nechce, abychom ekonomiku podrazili, to není cílem nikoho.

Na druhou stranu je pravda, že hlavní problém, který tady komunikujeme pořád dokola, který není v kompetenci paní ministryně, ale celé vlády, na který vláda kašle, je kompenzace tomu zbylému sektoru, který je omezený. Kdyby se tohle vyřešilo, tak si myslím, že to ostatní můžeme nějakou formou pominout a budeme nějak normálně fungovat dál.

Je pravda, že jsou tady nové procesy, které se týkají testování, respirátorů ve fabrikách, jsem za to moc rád. Na druhou stranu, kdyby toto bylo dříve, a teď už je těžké zpětně cokoliv hodnotit, tak by třeba ti ostatní mohli fungovat. Nejde pouze o ten maloobchod, služby, jde i o děti, které jsou bohužel doma.

Já jenom budu velice rád, jestli vláda, uvidíme za tři týdny, vyřeší to, co vlastně udělala, a bude možné uvolnit děti do škol a případně ta omezení nějakou formou rozvolnit. Malinko se toho obávám a myslím, že ta debata přijde k projednání za nějaké tři týdny.

Poslední jenom krátká poznámka, také to tady nechci rozšiřovat, ale k té debatě o omezení pohybu mezi okresy. Já sám jsem si dal zákaz vycházek a jsem opravdu týden doma, kromě dneška, kdy jsem jel do Prahy, ale za mě, když máme, teď nevím, kolik je okresů, 80 plus... Myslím, že už je 40 výjimek pana ministra vnitra, který je udělal v rámci těch okresů, toho pohybu, tak sami vidíme, že to pravidlo asi není úplně logické. Nicméně zaplaťpánbůh, že aspoň nějaké pravidlo tady máme. Takže bych s tím moc neoperoval, protože opravdu, jak to funguje, je to za mě trochu nelogické. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, další přihlášenou je paní senátorka Adéla Šípová. Prosím, paní senátorko. Připraví se pan senátor Raduan Nwelati.

Senátorka Adéla Šípová:  Tak já bych ještě ke kolegovi Nytrovi ráda jenom zdůraznila... Já to doprovodné usnesení nenačítám, nenavrhuji, takže nechci vás tady v podstatě obtěžovat s něčím...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Musíte, paní senátorko, prostřednictvím pana předsedajícího.

Senátorka Adéla Šípová:  Ano, panu kolegovi Nytrovi, prostřednictvím pana předsedy, bych chtěla sdělit, že já toto doprovodné usnesení nenačítám a nenavrhuji. Samozřejmě, nemá to asi úplný význam. Trošku mě tady zaráží, že my tady řešíme možnosti cestování, nevím, jestli nejsme odtržení od reality, my tady v Senátu, protože většina lidí vůbec neřeší nějaké cestování. Většina lidí aktuálně v této době řeší hranice katastrálních obcí. Já třeba řeším, jak daleko v neděli půjdu se svými dětmi na procházku. Je to zhruba pár set metrů, protože jsem z vesnice.

Trošku mě to děsí, jakým způsobem my se tady zabýváme touto otázkou. Chtěla bych se znovu zeptat paní ministryně, opakovaně zeptat, zda tedy ví, co se děje v průmyslových provozech. Zda je v kontaktu s odbory. Zda můžeme být v klidu, že ohniska nákaz v průmyslových provozech už neexistují, respektive zda je naše společnost a naše veřejné zdraví dostatečně chráněno. A zda si můžeme být jisti, že z těchto továren se nebude šířit virus, případně jeho mutace. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, další je pan senátor Raduan Nwelati. Prosím, pane senátore. Připraví se pan senátor Jiří Vosecký.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem předpokládal, že paní ministryně, když vystoupila těsně poté, co jsem tady vystoupil, tak že mně odpoví na to, co jsem se zeptal. A protože tomu tak není, tak se zeptám přímo, prostřednictvím pana předsedajícího.

Vy si opravdu myslíte, že pokud se vrátím ze zahraničí, není mi nařízena karanténa, protože jsem se vrátil ze zahraničí, druhý den půjdu do práce, potkám se tam s někým, kdo je pozitivní, ne já, že jsem pozitivní, dostal jsem to v tom zahraničí a přivezl to, ale potkám se s někým, kdo je pozitivní, bude mně nařízena karanténa, ochranná karanténa, ne takzvaná, protože jsem nemocný, tak nemám nárok na tento příspěvek, jen proto, že jsem si dovolil odjet do zahraničí. Je to správné, nebo je to špatné? Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, další přihlášený je pan senátor Jiří Vosecký.

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane předsedající, dobrý den, paní ministryně. Já jsem rád, že ten zákon tady je a že ho konečně spláchneme, protože já ho podpořím. Doprovodné usnesení nepodpořím.

Myslím si, že by bylo dobré tady reagovat. Poprosil bych paní ministryni, kdyby některé věci odsud přenesla do Poslanecké sněmovny. Ano, aspoň mě to učili, že vždycky ryba smrdí od hlavy. V pořádku. S panem premiérem a jeho rodinou asi nic neuděláme, protože tu komedii, kterou předvádí jeho rodina, odjezd na dovolenou apod., to je celému národu pro smích. Ale pak bych chtěl poprosit, aby si v Poslanecké sněmovně udělali pořádek, protože si myslím, že jestliže je nějaké nařízení, tak platí pro všechny. A ne, aby někteří poslanci ho nedodržovali.

V rámci jednacího řádu, i když má jednací řád nedostatky, Poslanecká sněmovna by si jednací řád měla upravit. A ti, kteří ho nedodržují, tak by měli být z Poslanecké sněmovny vykázáni. To je podstata věci, která je. To nefunguje. Pak se nedivte, že lidi říkají: „V Poslanecké sněmovně na to kašlou, co bychom jim na to nekašlali!“ Mají pravdu! To je podstata věci, která je. Takže o to bych prosil, aby to bylo nějak sděleno Poslanecké sněmovně.

Co se týká dalších věcí, já si myslím, že na stavu, který tady je, má převážný vliv vláda. Ale řekl bych, že ani opozice není úplně bez viny. Protože v tomto marastu se plácáme celý rok. Opozice v předchozím období měla přijít s konkrétním návrhem a měla tu vládu tlačit, podpoříme nouzový stav, tady máte a tohle se schválí. To se nestalo, takže opozice v podstatě také selhala.

To je jenom zase na úroveň, že ne za všechno může vláda. To je asi všechno, děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji. Do rozpravy se nikdo další nehlásí... Už se hlásí pan senátor Marek Hilšer. Ptám se paní ministryně, chce vystoupit před panem senátorem? Až po, takže, pane senátore, máte slovo, jaké vy stanovíte cíle Poslanecké sněmovně?

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedo, já budu stručný. Sleduji tu debatu mezi paní senátorkou Šípovou a kolegy z této strany sálu. Naprosto rozumím oběma těm argumentacím. My dáváme tady na váhu zdraví lidí a snahu o to, zastavit tu pandemickou vlnu, která se na nás řítí. Na druhou stranu vah dáváme fungující a nějakým způsobem prosperující ekonomiku. To je samozřejmě věc, kterou také nemůžeme nějakým způsobem podceňovat.

Já jen si lámu hlavu nad tím, co je teď lepší? Jestli udělat opravdu radikální řez a tu vlnu zastavit, nebo setrvávat v takovém stavu, kdy se ta situace bude neustále prodlužovat a za nějakou dobu dospějeme k tomu, že stejně budeme muset ten radikální řez učinit?

Asi to stojí tak, že teď jsme v okamžiku přiklonění se na jednu stranu váhy, nebo přidání závaží na druhou stranu té váhy. Rozhodujeme o tom, jestli se nám skutečně nějakým způsobem podaří tu situaci zvrátit. Chybí nám tady nějaké analýzy k tomu, abychom se k těm věcem mohli nějak zásadně vyjádřit. Já se přiznám, že bych se spíše klonil k těm argumentům, které zde předkládá paní senátorka Šípová. Se vší vědomostí té složitosti situace. Promiňte mi za tento osobní výlev, který se třeba úplně neváže k tomu zákonu, ale měl jsem zapotřebí to tady říct.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, zatím se do obecné rozpravy nikdo nehlásí. Ptám se paní ministryně, jestli chce ještě v rámci obecné rozpravy vystoupit? Prosím, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo, já osobně jsem zastánkyně radikálního řezu. Součástí toho radikálního řezu měla být i dočasná stoprocentní nemocenská, protože si myslím, že by to byla věc, která by byla velmi srozumitelná, jednoznačná, se všemi riziky, které skýtala, a pomohla by nám dostat se z toho velmi rychle. Takže tolik za mě.

Co se týká průmyslu, omlouvám se, já jsem předtím zapomněla v záplavě těch reakcí reagovat na paní senátorku Šípovou. Velmi dobře vím, co se v průmyslu děje. Řekla bych, že jsem s pány odboráři Středulou a Dufkem v kontaktu na denní bázi, ale nejenom s nimi, i např. s paní předsedkyní Žitníkovou, protože intenzivně řešíme oblast sociálních služeb.

Ale také vím z první ruky, co se např. děje v největší firmě v České republice, ve Škodovce. Právě proto minulý týden sociální demokracie navrhovala, bohužel nás nebyla na vládě většina, než se začne testovat ve firmách, tak abychom průmysl omezili. Výsledkem té velmi intenzivní diskuze na pondělní vládě bylo to, že se zavedlo povinné testování ve firmách a že se také uspíšilo. Vlastně bylo zahájeno dva dny po té pondělní diskuzi.

Já si myslím, že to je klíčové, protože testování skutečně je zásadní věc. V tuhle chvíli stojí před vládou ten úkol, nebo před námi všemi, aby se to testování skutečně zrealizovalo co nejrychleji, aby maximum lidí, zaměstnanců v tomto sektoru bylo protestováno, abychom měli dostatek testů, abychom měli kvalitní, spolehlivé testy. Myslím si, že nás také bude v příštích dnech čekat diskuze o tom, zda ten interval, který byl zvolen, je dostatečný, zda to spíše nezintenzivnit. Tzn. výsledkem té debaty na vládě je, že máme povinné testování. Možná ještě zmíním, že když jsem to na té poslední tripartitě navrhovala, poslední tripartita byla minulé pondělí, tzn. před deseti dny, tak to bylo ještě odmítnuto. Takže ta situace nabrala rychlý spád.

Co se týká reakce na pana senátora Nwelatiho, tak bych chtěla říct, že po návratu ze zahraničí z rizikové země zaměstnanec jde automaticky do karantény. To je potřeba si říci. Podle aktuálního vyjádření ministerstva zdravotnictví většina evropských zemí spadá do té kategorie zemí s nejvyšším stupněm rizika.

Co se týká té debaty cestování do zahraničí. Už jsem se k tomu před chvílí vyjádřila, velmi dobře to vnímám. Nezlehčuji to, ale v kontextu těch problémů, které řešíme, teď připomenu, velká část lidí přišla o velkou část příjmů. Většina živnostníků, nebo velká část živnostníků přišla o možnost své obživy. Máme celou řadu firem. Víte, že ten počet zkrachovalých firem minulý rok byl nejvyšší za poslední dobu. Rodiny s dětmi už jsou půl roku bez řádné školní docházky. Celkově už rok děti nechodí pořádně do školy. Všechny tyto věci s sebou přinášejí ekonomické, finanční problémy, vedou k tomu, že psychický stav obyvatelstva, všichni to asi známe, není nejlepší. Takže ta debata o karanténách nebo o cestování do zahraničí a nároku na izolačku, teď se omlouvám, mi přijde v kontextu těchto velkých problémů něco jako... V angličtině se říká champagne problém. Je to důležitý problém, ale v kontextu těch ostatních si myslím, že je méně závažný.

Takže ano, ta debata o průmyslu byla velmi intenzivní, nicméně pokud se podaří zavést povinné testování, budeme mít dostatek testů, budeme mít kvalitní testy, tak si myslím, že by to mohlo vést k tomu, že se v příštích dnech situace zklidní. Uvidíme to za 14 dní na denních přírůstcích. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Paní ministryně promluvila pořád ještě v rámci obecné rozpravy, takže pokračujeme. Další se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Nwelati. Prosím, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně. Byl jsem poučen, že když hovořím k vám, nemusím prostřednictvím předsedajícího, takže paní ministryně. V žádném případě vaše odpověď mě neuspokojila, protože to platí teď. Sama jste říkala, že ministr zahraničí říká, že většina zemí patří do vysoce rizikových. Ten zákon má platit do 30. dubna. Tzn. to se může během té doby těch dvou měsíců výrazně změnit. Tzn. že mohou být země, které nebudou rizikové. Přesto tady bude platit, že pokud se vrátím a do 5 dnů se dostanu do karantény, protože jsem se potkal na území České republiky s někým pozitivním, tak nebudu mít nárok. Kdyby v tom paragrafu bylo napsáno, „příspěvek zaměstnanci nepřísluší, byla-li mu karanténa nařízena v souvislosti s jeho cestou do zahraničí“, tak to chápu. Ale ne v průběhu 5 dnů od návratu. Omlouvám se kolegům, že zdržuji. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím pana senátora Jaroslava Zemana, který je přihlášený do obecné rozpravy jako další a zatím poslední.

Senátor Jaroslav Zeman:  Já bych ještě využil přítomnosti paní ministryně a zeptal bych se jí na to, jestli vláda už tuší, jak se bude testovat v podnicích 200, 300 lidí. Nemyslím Škodovku, 20 000, která má svoji polikliniku a má jiné možnosti. Protože pokud někdo umí vyrábět např. piana, nebo dělá hračky, určitě není zdravotník. Vláda to, že budou muset firmy testovat, přednesla v pátek. V tomto týdnu jsem byl ve třech firmách. První firma má 800 lidí, nasmlouvali si na to agenturu, která má zřejmě vyškolený personál. Personál jim za 50 Kč na hlavu otestuje člověka, příspěvek státu samozřejmě půjde za tou agenturou. Měli v plánu první den 220 lidí z 800, podařilo se jim otestovat 170.

Když si vezmeme, že bude asi povinnost, tuším, jednou týdně testovat, tak je to 3200 testů za měsíc v jedné firmě. Jak to budou dělat ty další firmy? Kolik těch agentur je? Kde je máme sehnat? Jaké to budou testy? Nejlepší by bylo, kdyby to byly ty testy, které si můžou udělat lidi sami. Nebo můžu testovat já ve své firmě, že jim budu strkat dráty do nosu? Co když jim něco provedu? Jak to budu vyhodnocovat? Jak budu likvidovat nebezpečný materiál?

Vláda na nás přenesla věci zdravotnického problému. Byl jsem v další firmě, ti z toho mají taky zamotanou hlavu. Ti naštěstí mají pod 250 lidí, takže to máme ještě až za týden. Také nevědí, kdo jim to udělá. Nabízí se jim jejich obvodní lékařka, kterou používají, která je ve stotisícovém městě. Takže tam budou ti lidi chodit, mají 230 zaměstnanců. Nedovedu si vůbec představit, jak to organizačně máme zvládnout. To mluvím za výrobu. Samozřejmě nejste ministryně zdravotnictví, má to v portfoliu ANO. Ale přesto bych rád věděl, jak to ty firmy mají dělat?

A ještě k uzavření průmyslu. Kdybychom třeba teoreticky zavřeli průmysl, lidi by dostali 60 %, někteří mohou mít kolektivní smlouvy, mají tam 70 %, to by ti zaměstnanci byli hodně nadšení, kdyby tři neděle chodili na 60 % domů. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní ministryně ještě pořád v rámci obecné rozpravy chce vystoupit? Ano, prosím, paní ministryně. Je to vaše přání, budiž vám splněno.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Kdyby bylo bývalo došlo k uzavření průmyslu, a nikdo si to nepřeje, ale ta diskuze byla v rámci toho, že musíme dostat pandemii pod kontrolu, kdyby došlo k uzavření podniků v rámci vládních nařízení, tak je to z pohledu zákoníku práce překážka na straně zaměstnavatele, a tím pádem má zaměstnanec nárok na 100 %. Již rok funguje tzv. program Antivirus, kde stát již půl roku těmto uzavřeným podnikům hradí 100 % nákladů včetně odvodů. Tolik k té diskuzi.

Jinak to světlo na konci tunelu jsou samotesty. Já si myslím, že to bude pak i dobré řešení, víte, že se na tom intenzivně pracuje i pro samotestování obyvatelstva. Koupíte si takový test v lékárně, musí být spolehlivý, to je to světlo na konci tunelu zejména pro menší podniky. Já si myslím, že v tuto chvíli se velmi intenzivně pracuje na zvýšení počtu těch distributorů. Přiznám se, že to aktuální číslo mám ze včerejšího odpoledne a v tuto chvíli se počet povolených distributorů blíží čtyřicítce.

To znamená, že děláme všechno pro to, aby zde počet testů byl dostatečný, aby byly kvalitní. Aby tím, že bude dostatek těch testů, tak aby v rámci toho tržního mechanismu ty ceny testů klesaly a dostaly se zpět na tu úroveň někdy před týdnem. Tak, aby ten vládní příspěvek, 60 Kč/test, byl dostačující. To se všechno za pochodu řeší. Vím, že to je složité, vím, že to je zatěžující, nicméně odpovědnost každého z nás je ten klíč k řešení pandemie. Bez toho, aby každý z nás přispěl odpovědně k řešení té situace, se z té situace nevyhrabeme.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Souhlasně přikyvujete, tak to tak je. Paní ministryně, chcete ještě něco dodat? Děkuji. Ptám se tedy, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Anna Hubáčková? Nepřeje. Takže poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě.

Senátorka Adéla Šípová:  Jen krátce k paní ministryni. Mé obavy nezmizely. Už dále bych chtěla jenom shrnout, že v proběhlé rozpravě se vyjádřilo 10 senátorů, 3 senátoři dvakrát, 1 senátor třikrát. Nezazněl jiný návrh kromě návrhu na schválení.

Já svoje usnesení načítat nebudu, byť mé obavy nezmizely. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pochopili jsme to, že máme jenom návrh schválit návrh zákona ve znění doručeném Poslaneckou sněmovnou. To jsou usnesení obou výborů. Já pustím znělku.

My budeme hlasovat o tom přijmout návrh zákona tak, jak nám byl doručený z Poslanecké sněmovny. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 30. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování č. 5 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Gratuluji paní ministryni. A protože to byl jediný bod našeho dnešního jednání, tak vám ještě poděkuji, že jste vážili cestu napříč okresy a dorazili do Senátu. Předám ještě na chvilku slovo panu předsedovi.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ne, já jenom, už mohlo být po ukončení schůze, ale chtěl jsem, abyste ještě dávali pozor, protože došlo k takovým nepřesným informacím, prosím předsedy klubů plus první místopředsedy plus současníky cesty na Tchaj-wan, jestli můžou přijít ihned po skončení schůze do místnosti č. 120, sekretariátu předsedy Senátu, prosím. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To bylo sdělení předsedy Senátu. Vám všem přeji úspěšný návrat přes hranice okresů. Pokud se nestane nic mimořádného, tak se sejdeme a uvidíme 17. března na další schůzi pléna. Hezký den, na shledanou.

(Jednání ukončeno v 15.13 hodin.)